atmosfra

dkaz globlnho oteplovn

sloen atmosfry
atmosfra je tvoena sms plyn, kter se k

vzduch
Dusk 78,08 % Kyslk 20,95 % Argon 0,93 % CO2 0,037 % Neon 0,018 % Helium 0,005 %
dusk ostatn plyny kyslk

Vodn pry 0 a 4 %
kapaln a pevn stice

animace

Vrstvy atmosfry
Troposfra horn

hranice (tropopauza) nad rovnkem ve vce 16 km, nad ply 8 km, teplota nad rovnkem kles na -65oC, nad ply 30oC Stratosfra teplota se do vky 20 km nemn, potom roste, horn hranice (stratopauza) je ve vce 48 km

 Mezosfra v doln sti

se teplota nemn,od 56. km postupn kles, v horn hranici (mezopauze) je asi -80oC

Termosfra (ionosfra)

v doln sti je teplota konstantn, nad 88 km prudce stoup, v hornch stech (termopauze) vce ne 1000oC (dky pohlcovn UV zen)

Exosfra teplota v

rozmez 300oC a vce ne 1650oC, plynule bez jasn hranice pechz ve voln vesmr

podneb
dlouhodob prbh poas vytvoen na danm mst

psobenm klimatogeografickch initel (klimatologie vda)

Klimatogeografit initel
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

zempisn ka vzdlenost od ocenu veobecn obh atmosfry ocensk proudy nadmosk vka vlastnosti zem. povrchu (georelif) innost lovka

poas
okamit stav atmosfry dan meteorologickmi

prvky (meteorologie vda) meteorologick prvky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

teplota vzduchu tlak vzduchu rychlost a smr vtru srky vlhkost vzduchu oblanost slunen svit

Tlak vzduchu
Psoben hmotnosti

molekul vzduchu na danou plochu Na zemskm povrchu je nejastji v rozmez 980 a 1040 hPa m je vzduch teplej, tm m ni hustotu a ni tlak (a naopak) Tlak vzduchu s vkou obecn kles

Tlakov systmy
Anticyklna (tlakov ve) tlak vzduchu

nejvt ve stedu, vzduch proud smrem dol a na okraj, slunen poas, ale pi inverzch nzk oblanost Cyklna (tlakov ne) tlak vzduchu nejni ve stedu, vzduch proud dovnit a nahoru, vznik oblanosti a srek

Frontln systmy
Fronta rozhran mezi dvma odlinmi (teplota,

vlhkost) vzduchovmi hmotami Spojen s cyklonrn innost Typick pro stedn zempisn ky Zpsobuj promnlivost poas ka 100 a 200 km, dosahuj a k troposfe

Studen fronta
Nasunut chladnjho

vzduchu Teplej vzduch je vyzvednut vzhru Oblaky cumulus, cumulonimbus Krat intenzivn srky, bouky Prmrn rychlost 35 km/h animace , animace 2

Tepl fronta
Nasunut teplejho

vzduchu Teplej vzduch pozvolna stoup po chladnjm Ped frontou oblaky cirrus, nsleduje stedn oblanost a hust vrstevnat oblanost Trvalej mn intenzivn srky Prmrn rychlost 24 km/h

Okluzn fronta
Vznik, kdy rychlej studen fronta doene

pomalej teplou a vyzdvihne ji od zemskho povrchu cyklna se rozpad

Cyklogeneze
Studen vzduchov hmota

se setkv s teplou
Tepl vzduch stoup nad

chladn, oblast nzkho tlaku, do n postupuje studen fronta

 Ve stoupajcm vzduchu se

tvo oblaka a srky, fronty zanaj rotovat

Rychlej studen fronta

dohn teplou, tlak jet kles, zesiluj se srky

 Studen fronta dostihne

teplou, vznik okluzn fronta, promnliv poas

Pln vyvinut okluzn

fronta, ukon psun teplho vzduchu, vtr a srky ustvaj, cyklna se rozpad, cel proces me zat znovu

Srky a oblanost

frontln oblanost

konvekce

orografick oblanost

Druhy oblak

Cumulonimbus capillatus

Cumulonimbus s mraky mamma

Vtr
Vyrovnvn rznho tlaku vzduchu

Vzduch proud z oblast vyho tlaku do oblast s

nim atmosfrickm tlakem, dokud se tlak nevyrovn Rychlost vtru zvis na horizontlnm tlakovm gradientu (zmna tlaku na horizontln vzdlenost)

Beaufortova stupnice sly vtru

veobecn cirkulace atmosfry

animace

animace

Coriolisv efekt
Vznik v dsledku

rotace Zem St vzduchovou /vodn hmotu na sev. polokouli doprava, na ji. doleva Na rovnku se neprojevuje, na plech je nejvt
animace

Pevldajc (stl) vtry

Seznn (proslaven) vtry

Fn tepl, such, padav vtr v Alpch

Chinook obdoba fnu ve Skalnatch horch

Mistrl studen, such nrazovit vtr v dol

Rhony v jin Francii Bra studen, such, padav vtr na dalmtskm pobe

 Scirroco pvodem such tepl vtr ze Sahary,

nad Stedozemnm moem nabr vlhkost Buran siln, velmi studen vtr ruskch nin

Denn (mstn) vtry

Denn mosk brza

Non pevninsk brza

Zdnliv teplota
vtru

Je dna kombinac skuten teploty a rychlosti

 sklenkov efekt animace

vznik tornda animace

jet stream animace energetick bilance atmosfry animace meteorologie

El Nio
ENSO jin oscilace, zmna smru Jinho

rovnkovho proudu v Tichm ocenu

Normln klimatick podmnky

Austrlie tlakov ne, Jin Amerika tlakov ve, JV pasty enou tepl Jin rovnkov proud k Austrlii (srky), u Jin Ameriky moe bohat na iviny