21 PRVNI MOJZISOVA (GENESIS) NAZEV A OBSAH. Prvni knihou Starého zikona je 1. Mojéigova, zvan4 také Genesis tili Kniha zrodu. He- brejsky nézev Btré'sit, vzaty z prvniho slova knihy, znamena .Na potatku'. Tato kniha prinasi 2vést, 2¢ Hospodin Bi, Stvofitel nebes i zemé, ma od potatku svij lid, a zdivodhuje, pro& pravé Izrael se stal li- dem vyvolenym. Je velkolepym prologem k Gstfednimu tematu Pisma, jim? je Bo2i vykoupeni. Genesi je mono rozdélit na dvé édsti: a) Kap. 1—11 zacinaji stvofenim svéta a Slovéka, ale nechtéji odavat zpravu o prehistorickém idobi a prehistorickém élovéku. Je to teologicky vyklad svéta a jeho vatahu k Bohu. b) Kap. 12—50 lidi pfibéhy praotea Izraele od Abramova vyjiti z Charanu a po vVstup Jakobova rodu do Egypta. Je to svédectvi o Bozich dinech uprostied tohoto svéta a 0 potatcich Boziho iidu. PROBLEMATIKA. I kdy2 Genese ve své koneéné redakci tvoti dilo pedlivé koncipované, nelze ptehlédnout, 3e je slozeno z riznych diléich vypravéni, jejich2 odlignost vyplyva jak z riznosti slovesnych utvard, tak iz rozdilnosti slovni zésoby. Mnoha vypravéni prosla dlouhym udobim astniho podani, ne byla pisem- né zachycena a vtélena do dnesniho Kontextu. Moderni bdéni navazuje na dilo francouzského Iékafe Jeana Astruca (1753). Usoudil podle rozli ho oznaéeni Bith a Hospodin ( */éhim a jahve) v Genesi, Ze tu jde o sloucent dvou pivodné samostatny. pramenti spolu se zlomky riiznych dalsich pramend. Tato teorie byla v nasledujicich dvou stoletich roz ena i na ostatni knihy MojziSovy a zéésti té2 na dal8i asti Starého zakona. Mnohé zavéry byly éasem korigovany, ale v jade stile plati. V poslednich desitiletich se ovsem, a2 na vyjimky, uz nehovoti o lite- rérnich ,pramenech' ve smyslu uzavenych hotovych dal, nybré o ,vrstvach’, které nardistaly a formovaly se pribéhem dlouhych stoleti pii jednotlivych svatynich. Pi postupné centralizaci kultu v Jeruzalémé se slugovaly, ttidily a zpracovavaly podle jednotné teologické koncepce. TEOLOGIE. Na rozdil od feckych filosofii, pro které bylo bozstvo beztvarym neosobnim jsoucnem vznase- iicim se nékde ve Vesmiru, pfedstavuje bible hned ¥ prvnt kapitole Bolla jako svrehovuncho Pina @ Sivo- fitele vieho. Jeho stvoteni neni néco samouéelného, nybri ziskava svij smysl teprve ve vztahu k slovéku. Veechno tu je pro élovéka a dlovék pro Boha (Gn 1). Jenze élovék se rozhoduje proti Bohu (Gn 3); dobré Bodi stvoteni je poruseno lidskym hiichem. Bith vsak ve své vérnosti Glovéka neopoust, i kdyz mu jeho hich neodpousti. Vyvoli si vérného Noeho, zakladatele noveho lidského rodu, a uzavird s nim smlouvu (Gn 9). Kdy2 i jeho potomei zklamali, vyvoli si Abrama-Abrahama a uzavira smlouvu s nim (Gn 12); my pak sledujeme Zivotni pout tohoto ,otce véticich’ i jeho rodu po celém tehdy znamém kulturnim svété od Mezopotimie pes zemi zaslibenou az do Egypta a zase nazpét do zemé, kierou jejich potomstvo obdréi za dédictvi. Ze Zivota praotcii uvdi Genese jen vybérem rizné pfibéhy jako nazorné doklady, e Buh zstava se svymi_vyvolenymi ve stélém spojeni za viech okolnosti. Nepfestava jim ptipominat hranice lidskych moénosti uz. tim, Ze opétovné zdiraziuje neplodnost Zen praoted (Sary, Rebeky, Rachely), aby si lid ustavitné ptipominal svou zavislost na nezaslouzené Bozi milosti. Navic pii vzpomince na Abrahama si lid uvédomoval, jak jsme na této zemi jen ,pfichozi a hosté’. Vidyt praotec za svého Zivota neziskal pro Sebe vétsi kus piidy, nez hrob pro svou Zenu a pro sebe (Gn 23,17—20 25,9n). Ziskal vsak pozehndni (12,2n 17,1—7), jez se rozsiti na ,,ve8keré éeledi zemé" (sr 12,3). Tak hned prvni kniha bible otvira nadéj- ny vhled vemu lidstyu k slavnému napInéni Bodich zaslibeni v té jistoté, Ze Vsemohouci zstava se svy- mi iv kazdé pritomné chvili (sr Iz 43,1n). é Poéatek STVORITEL A STVORENI TAJEMSTVI A DIV STVORENI Buh je swvotitel. Ve pro ¢lovéka 1 'Na potatku stvofil Buh nebe a zemi. 2Ze- Bath tvofi slovem. Pripravuje vie, aby Hlovék mohl mé byla pusté a prazdnd> a nad propastnou piné a radostné zit. iit bylatma, Ale nad vodami vandiel se duch Bo- "51 i) Bi: Bud svétlol" A bylo svétlo.4Vidal, *Neni zminéno mote, Které v pojeti starjch Orientéled pfedstavovalo nepfitelsky, Zivot ohrodujict tivel. Vers je ‘Modno chapat jako nadpisek k celé kapitole. Nebe stvoFil BUh pro sebe, zemi pro élovéka (st Z 115,16). Clovék smi ¥édét o svém SwvoFiteli a nemusi se bat zleh« *Stary Izraelec si nedoved! pfedstavit stvofent z nigeho. V duchu své doby proto mluvi o ztvarnéni néécho beztvaré- {22902 Jr 10,12 32,17 2d 1.10 Zj alt J11—3 Ko 116 (2) Jr4,23; 2 104,30 (3) 233,6—9 147,15 148,5; 487 2K 46 F812 115 4 123.20 2K 614PRYNi MOJZISOVA 1—2 Ze svitlo je dobré, a oddélil svétlo od tmy. SSvétlo nazval Bih dnem a tmu nazval noci. Byl veéer a bylo jitro, den prvni. 61 fekl Buh: ,,Bud klenba uprostfed vod a oddé- luj vody od vod!" 7Uéinil klenbu a oddalil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. 8Klenbu nazval Boh nebem. Byl veter a bylo jitro, den druhy. 91 fekl BOh: ,,Nahromadte se vody pod nebem na jedno misto’a ukad se sous!" A stalo se tak. "Sous nazval Bah zemi a nahromadéné vody na- zval mofi. Videl, Ze to je dobré. !'Bih také Fekl: »Zazelenej se zemé zeleni: bylinami, které se roz- mnozuji semeny, a ovocnym stromovim rozmani- teho druhu, které na zemi ponese plody se seme- ny!" A stalo se tak. !2Zemé vydala zelei: rozmani- té druhy bylin, které se rozmnoZuji semeny, a roz- manité druhy stromovi, které nese plody se seme- ny. Bah vidal, Ze to je dobré. 'SByl vecer a bylo jitro, den tieti. ‘41 Fekl Bah: ,.Budte svétla na nebeské Klenbé, aby oddélovala den od noci! Budou na znameni Gas, dni a let. "Ta svétla ai jsou na nebeské Klenbé, aby svitila nad zemi." A stalo se tak. '6Ud- nil tedy Bah dvé velika svétla: vét8i svétlo, aby vla- dlo ve dne, a mensi svétlo, aby viddlo v noci; uéinil i hvézdy. !?Bah je umistil na nebeskou klenbu, aby svitila nad zemi, 'Saby vladla ve dne a v noci a od- délovala svétlo od tmy. Vidal, Ze to je dobré. Byl veéer a bylo jitro, den étvrty. 20] ek! Biih: ,,Heméete se vody Zivotisnou ha- vati a létavcie létejte nad zemi pod nebeskou klen- bou!" 217 stvoFil Buh veliké netvory a rozmanité druhy velijakych hbitych Zivodichd, jimiz se za- hemiily vody, stvotil i rozmanité druhy véelija- kych okfidlenych létavet. Vidél, #e to je dobre. 2A Bih jim pozehnal: ,Plodte a mnozte se a na- pliite vody v mofich. Létavci necht se rozmnodi na zemi.* 23Byl veger a bylo jitro, den paty. 24] Fekl Boh: ,Vydej zemé rozmanité druhy 2i- votichi, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvéie! A stalo se tak. 2SBih uéinil rozmanité dru- hy zemské zvéte i rozmanité druhy dobytka a roz- manité druhy véelijakych zeméplazi. Vidél, Ze to je dobre. 22 Clovék pro Boha Bih stvoril lovéka. Davé mu pozehndni a povéruje ho viddou nad zemi a nad ostatnim tvorstvem. 26] fekl Bah: ,,UGifime dlovéka, aby byl na’im obrazemé podle nasi podoby. At lidé panuji nad mofskymi rybami a nad nebeskym ptactvem, nad zvifaty a nad celou zem{ i nad kazdym plazem pla. zicim se po zemi."* ™Bih stvotil cloveka, aby byl jeho obrazem, stvotil ho, aby byl obrazem Bozim, jako muze a Zenu je stvoril. 28A Bah jim podehnal a fekl jim: »Plodte a mnoite se a napliite zemi. Podmaitte ji a panujte nad mofskymi rybami, nad nebeskym ptactvem, nade vsim Zivym, co se na zemi hybe."* 2Biih take Fekl: ,,Hle, dal jsem vam na celé ze. mi kazdou bylinu nesouci semena i kazdy strom, na n&mi rostou plody se semeny. To budete mit za pokrm. °Veskeré zemské zvéti i viemu nebeskému ptactvu a v8emu, co se plazi po zemi, v Gem je Zivé duge, dal jsem za pokrm veskerou zelenou byli nu."’A stalo se tak. 3!Bih vidél, Ze vsechno, co uéinil, je velmi dobré. Byl veter a bylo jitro, den sesty. Den odpoéinuti Stvotitelské Bodi dilo vrcholi v den sedmy, oddétenj k odpoéinuti a obecenstvi Boha s élovékem. 2 'Tak byla dokonéena nebesa i zemé se vse mi svymi zdstupy. Sedmého dne dokonéil Bath své dilo, které konal; sedmého dne piestal ko- nat veskeré své dilo. 3A Bah pozehnal a posvéti! sedmy den, nebot v ném péestal konat veskeré svt stvotitelské dilo. STVORITELOVA PECE 0 CLOVEKA Clovék v zahradé Boii Clovek je zcela zdvisly na liskypIné ktery jej, prach ze zemé, povolal k ii ho, chaotického, temného, Teprve Bozim stvofenim se svét stiva mistem, na némz je moany Zivot, Otézky po vée nosti hmoty apod. Stary zikon nezna. sNeni tu minéno (en) ptactvo, ny ‘4 vyzrazovat tajemstvi (st Kaz’ 10,20). Fz i protéjsky motskjch netvoré (v. 21). Tito létavei jsou schopni té2 prenie dObrazem je naznaéena schopnost dlovéka, a to muze i Zeny (v. 27), 2it s Bohem v obecenstvi; je tu vyjédfen vztab blizkosti a pece i odlignosti. Dokonaljm obrazem Bozim je JeZi8 Kristus (Ko 1,15). (5) Z 30,6 2P0 3.8 6) 1,26 (8) Z 19,2 ay? (1) 2 108,14— 17 Mie 4.28 206.7 2H) Jb 12,7—9" 21) Z104.25n QI) 12.40.26 (2) Ex 20,8—i1 y4d 4.4.10; Mk 2.27n (9) 2337 104,7—9 Jb 38,8—11 P#8.29 Z 1045 136.6 )2Pt 3¢ AY Z 136,79; Di4i9: Z 10419-2322) 21,23 26)Gn 5,1 96 Z 1003 Jk 3,9; 28,7 194° (28) Gn9,1n.? (29) 2 145,15 (30) iz 11,6n BN) Z 1 (16) 28) YEE 4,24 Ko 3,10 27) xGn 5.3; )M diTm 4,4; Ex’20,11 24 Kaz 17,23 4Toto je rodopis nebe a zemé, jak byly stvoteny. v den, kdy Hospodin Bi uéinil zemi a nebe, Sne- bylo na zemi jest Z4dné polni kfovisko ani ne- vachizela Zdna polni bylina, nebot Hospodin Bah nezavlazoval zemi destém, a nebylo clovéka, ktery by zemi obdélaval. SJen z4plava® vystupova- la ze zemé a napéjela cely zemsky povrch. 71 vy- tvotil Hospodin Bah tlovéka, prach ze zemé!, a vdech! mu v chtipi dech Zivota. Tak se stal tlo- vék Zivym tvorem. 8A Hospodin Bah vysadil za- hradu v Edenu na vychod® a postavil tam cloveka, kterého vytvotil. "Hospodin Bih dal vyrist ze ze- mé vemu stromovi 24doucimu na pobiled, s plod) dobrymi k jidlu, uprostted zahrady pak stromu Zi yota a stromu poznani dobrého a ziého. Odpoéinuti a sluzba v zahradé Reka z Edenu zavlaiuje celou zemi. Clovek je posta- ven do zahrady Boii a dostévd prava a vysady. 10Z Edenu vychazi teka, aby napajela zahradu. Odtud dal se rozdéluje ve étyzi hlavni toky. !!Jmé- no prvniho je PiSon; ten obtéka celou zemi Chavi- lu, v nid je zlato, !2a zlato té zemé je skvélé; je tam také vonna pryskytice a kamen karneol. 3Jméno druhé feky je Gichon; ta obtéké celou zemi Kus. '4Jméno tieti feky je Chidekel; ta tee vychodné od Asyrie, Ctvrté feka je Eufrat. 'SHospodin Buh postavil Slovéka do zahrady v Edenu, aby ji obdélaval a stiezil. '*A Hospodin Bah ¢lovéku pfikazal: ,,Z kaZdého stromu zahrady smi§ jist. ''Ze stromu poznani dobrého a zlého weak nejez. V den, kdy bys z ného pojedl, propad- ‘ne§ smrti.* Pomoc pro élovéka Zena je muti pravou pomoci. Svazek obou je darem Bozim. PRVNI MOJZISOVA 2—3 '8] fekl Hospodin Bah: ,,Neni dobré, aby élo- vék byl sam, Uginim mu pomoc jemu rovnou." '9Kdyz vytvofil Hospodin Bah ze zemé vsechnu polni zvét a viechno nebeské ptactvo, ptivedl je k dlovéku, aby vidal, jak je nazves, Kady Zivy tvor se mél jmenovat podle toho, jak je} nazve. 29Clo- vék tedy pojmenoval viechna zvifata a nebeské ptactvo i v8echnu polni zvét. Ale pro dlovéka se nenasla pomoc jemu rovna. 2! uvedl Hospodin Bah na slovéka mrakotu, az usnul, Vzal jedno z je- ho Zeber a uzaviel to misto masem. 224 Hospodin Bah utvofil z Zebra, které vzal 2 clovéka, Zenu a ptived! ji k nému. 23Clovék zvolal: «Toto je kost 2 mych kosti a télo z mého téla! Af muzenou" se nazyvi, vadyt z muze vzata jest." Proto opusti muz svého otce i matku a pfilne ke své Zené a stanou se jednim télem. Oba dva byli nazi, Glovék i jeho Zena, ale nestydéli se. VZPOURA CLOVEKA PROTI STVORITELI Touha po bohorovnosti Clovék podlehne svitdci a chce byt roven Bohu. Po- zndvd vsak jen svou bidu. 3, (Neichytalet ze vii polni ave, Merou Hospodin Bih udinil, byl had. Rekl Zené: .,Jakze, BUh vam zakézal jist ze v8ech stromii v za- hrad&?" 2Zena hadovi odvétila: ,,Plody ze stromi v zahrad8 jist smime. Jen 0 plodech ze stromu, ktery je uprostfed zahrady, Buh fekl: »Nejezte z ného, ani se ho nedotknéte, abyste nezemfeli.«* 4Had Zenu ujistoval: ,,Nikoli, nepropadnete smrti. SBih vSak vi, Ze v den, kdy z ného pojite, otevfou se vim o€i a budete jako Bah znat dobré i zlé.” ‘ide o cizomluy, ktery se dostal ze sumerstiny pies akkaditinu do hebrejstiny. Tato zéplava zdilli navozuje predsta- vu pramofe, z ného? se éasem vynofila souse (sr 1,6.9). ‘Bible odmita bije 0 bodském 1 polobo?ském pivodu slovéka. Z pouhé lisky mu Bah vdechuje dech Zivota a povo- lava jej tak k obecenstvi se sebou (1,26n). Bézny pfeklad ,z prachu zemé" nevyskytuje v Se ‘ooznageni materiélu, ale jakosti 8Zde UE nejde o stvofeni, nybr2 0 vytvate Prirozené tu nenajde ,pomoc sobé rovno! — je utvoFena’ v jeho 2ebro &i bok. V 18 vzijemnych vatahi. Clovék smi Tu najde az v dené (v. 22n), ktera — stvofena spolu s muzem (1,27; 5,2) své nedilnosti maji byt obrazem Bodiho chramu (sr 1K 3,l6n; 6,19), ‘ychazi z pojeti Vulgaty, je2 se viak jeSté iaginté a je? opousti i Nova Vulgata (Pentateuchus, Citta del Vaticano, 1977). V textu nejde vorstvu dat jméno, tzn. je jeho panem Aide o pokus Cesky vystihnout hebrejsky nazvuk mezi .mu2* a ,2ena‘ (Sa ‘iséd), kterym se naznacuje jejich soundle- Zitost. 'V H. je uveden se élenem jako ji2 znamg. Text jej fadi k polni 2véti, jez pfece byla dlovéku poddina (2,19), ale zminka o jeho zchytralosti ukazuje a2 ke Zj 12,9: 20,2 Za 12,1 2 108,29 s334 320,22 1K 15,48 By P2240) 22 47.4 2.46.5 92) 32,1 18 Zj 16,12 (15) Gn 3,23 (17):R 6,23 Ik 11S J sar 10.13 265,10—14 (6) 3036.27 (7) 2 119,73 J 10,80; Gn 3.19.23 18,27 2 103,14 Jb 33,6 Kaz 3.20 12,7 Ba (8) Gn 13,10 12 51,3 Ez 28,13 31,8n 3123 QD Gn 25,18 18'15,7 (18) Kaz 49 255,14 (9) PE 3,18 YZ) 3 Iz 18,1” (14) Da 104; Gn (2) Gn 15,12; Mt 19,6 1K T18n (23) 21Ke ly MAIS (23) :Gn29,14 28 5,1 EF5,28—30 (24) Mal 215 JMC 19,5 Mk 10,7 Ef53in -IK 6,16 BD 3K 113 iz 6, He BENS Med.nn tz 118 M1618 L 10,19 4) 323,17 48,46 2K 14 (3) :1z 35,5; Iz 14,14 Ez 282PRVN{ MOJZISOVA 3—4 Zena vidéla, Ze je to strom s plody dobrymi k jid- lu, lékavy pro oti, strom slibujici v3evédoucnost. Vaala tedy z jeho plodi a jedla, dala také svému mudi, ktery byl s ni, a on 122 jedi. 70béma se ote- viely oti: poznali, Ze jsou nazi. Spletli tedy fikové listy! a ptepasali se jimi. Trest i milost Za svou neposluinost je élovék potrestén, sviidce proklet; mezi nim a élovékem bude trvalé nepFatel- stv. 8Tu uslySeli hlas Hospodina Boha prochazejici- ho se po zahradé za denniho vanku. I ukryli se @lovék a jeho Zena pied Hospodinem Bohem uprostied stromovi v zahradé. "Hospodin Bih za- yolal na élovéka: ,Kde jsi?* '°On odpovédel: a Uslyéel jsem v zahradé tvij hlas a bal jsem se. A protoze jsem nahy, ukryl jsem se." "'Bih mu Fekl: ,,Kdo ti povédel, Ze jsi nahy? Nejedl jsi z to- ho stromu, z néhoz jsem ti zakdzal jist? !2Clovék odpovédél: ,,Zena, kterou jsi mi dal, aby pfi mné stila, ta mi dala z toho stromu a ja jsem jedl." 13Proto ¢ekl Hospodin Buh Zené: ,,Cos to ucini- la? Zena odpovédéla: Had mé podved! a ja jsem jedla." '4] fekl Hospodin Bah hadovi: »Protozes to uéinil, bud’ proklet, vyvrien ode vsech zvitat a ode vai polni zvéfe. Poleze§ po btise, po viechny day svého Zivota rat bude’ prach. 'SMezi tebe a Zenu polozim nepfatelstvi, i mezi simé tvé a simé jeji. Ono ti rozdrti hlavu aty jemu rozdrti8 patu.* loZené tekl: »Velice rozmnozim tvé trépeni i bolesti tehotenstvi, syny budeS rodit v utrpeni, budes dychtit po svém mudi, ale on nad tebou bude viadnout."* 24 '7Adamovi fekl: »Uposlech jsi hlasu své Zeny a jedl jsi ze stromu, z nod jsem ti zakazal jist. Kvili tobé necht je zemé prokleta; po cel svij Zivot zni bude’ jist v trapeni. "8Vyda ti jenom trni a hlozi a budes jist polni byliny. '9V potu své tv bude jist chléb, dokud se nenavrati§ do zemé, 7 nia jsi byl vzat. Prach jsi av prach se navrati8." *Clovék svou Zenu pojmenoval! Eva (to je Ziva), protoze se stala matkou viech Zivych. 2'Hospodin Buh udélal Adamovi a jeho Zené kozené suknice™ a piiodel je. Vyhnani ze zahrady Buh zabraiuje neposluinjm jist ze stromu zivota, @ tak chrani élovéka pred naprostou zkdzou. 2] Fekl Hospodin Buh: ,,Ted’ je Slovék jako je- den z nds, znd dobré i zié. Nepfipustim, aby vatahl ruku po stromu Zivota, jedi a byl ziv navéky."" 23Proto jej Hospodin Boh vyhnal ze zahrady vEdenu, aby obdélaval zemi, z nid byl vat. "Tak ovéka zapudil. Vjchodné od zahrady vy Edenu usadil cheruby s mihajicim se plamennym megem, aby stiedili cestu ke stromu Zivota. IV pozadi je pfedstava, 2e fikovnik je strom objvang démony. Clovék, ktery ztratil Boha, propadé temnjm mocnos tem smrti, Proto Bih flovéku tuto Jeho ,ochranut bere ( pieklady Cetly dfive podle V ona’ (= Maria). Podle cirkevniho otce Irenea (2. tol) stem; proto byva tento vers oznagovin za prétoevangelium. kOno — tak podle H. Katoli je zde zaslibeno vitézstvi Kristovo nad Anti ‘Ale tim se i prohldsil za jejtho p&na a porusil Bozi stvofitelsky Fad, podle néhoz oba byli pied Bohem rovni (1,27 5,2). mTy pfipominaly Bozi odpusténi. Bah se spokojil zistupnou obéti, nik nemusi zemiit (st J 1,29); sr. v. 7, pozn. 5. (6) Jk 114 1Tm 2,14 (6) Jr 23,24 Jb 34,21n Jb 3133 (12) Jk 1,13 (14) 12 27,1 65,25 Mi 7.17 )Zj 12,9 (15) W38 Zj12,13-17; R 16,20 24°2,14n Zj 20,13 (26) 12 26,17 :R 8,22 EF$,22nn Th2,5 1PC31Sn | (17) Ge 5,29/Kaz 2,22n (18) :2d 68 (19) Z90,3 Jb 34,15 (24) Ex 25,18 Z 18,11 80,2 Ez 28,14; Nu 22,23, sen Gate EeUeseM TRANSLATION 0