Sunteți pe pagina 1din 37

L I D M S TA | U R B A N P E O P L E | 17 | 2 0 1 5 | 3

KRITIKA ISLMU NAESKM INTERNETU


MONOSTI INTERPRETACE
Ppad facebookov strnky Islm vesk republice nechceme *

Jakub Havlek

Filozofick fakulta UP Olomouc

Criticism of Islam on the Internet in the Czech Republic


Ways of Interpretation. The Case of the Facebook Page
WeDoNot Want Islam in the Czech Republic
Abstract: This paper is acase study of the criticism of Islam and Muslims
in the Czech lands, as shown on the example of the Facebook page Islm
vesk republice nechceme (We donot want Islam in the Czech Republic).
Even though the number of Muslims in the Czech Republic is relatively small
(probably not exceeding 11,000 individuals), the topic of Islam and Muslims
is widely discussed in the public sphere of the Czech society. This paper aims
at answering the following questions connected to Islam entering public
sphere: what is the context of criticism of Islam in the Czech society? What
theoretical tools of social sciences can be applied in analysing, explaining
and understanding this criticism of Islam in the Czech environment? The
paper provides abrief analysis of posts on the Facebook page Islm vesk
republice nechceme. It describes and analyses the content and visual aspects of
the posts. The administrators of the page are identified as opinion leaders.
The role of opinion leaders is based on their involvement in asocial categorical
relationship shared with their followers, connected to the process of defining
Czech national identity. This identity is formulated in contrast with Islam
and Muslims. Their characteristics and values are generally presented as
contradictory to Czech cultural values. The criticism of Islam is interpreted
* Text vnikl spodporou projektu Islm vR: etablovn muslim veveejnm prostoru,
kter probh vrmci Programu bezpenostnho vzkumu esk republiky vletech 201015
(VG20132015113).

475

ANTROPOLOGICK VZKUM

as acase of moral panics, and, for its connection to the process of defining
Czech national identity, it is also endowed with considerable political potential. The criticism of Islam in the process of defining Czech national identity
is connected to the imagery of Muslims in the collective memory of the Czech
society.
Keywords: Collective memory; criticism of Islam; Czech lands; Facebook;
Islam; moral panics; Muslims; national identity; nationalism; opinion
leaders; orientalism; public sphere

Ve stedu 8. jna 2014 se konala 10. schze petinho vboru Poslaneck


snmovny Parlamentu esk republiky (Pozvnka naschzi 2014). Naschzi
vystoupil Martin Konvika, docent katedry zoologie Prodovdeck fakulty
Jihoesk univerzity, jeden zpednch kritik islmu apedstavitel hnut Islm
vesk republice nechceme: ve svm proslovu pedstavil teze petice, v n
dot doby pes 24000 oban esk republiky odmtlo udlen tzv. zvltnch
prv organizaci sdruujc esk muslimsk obce.1 Zrove se jednalo oprvn
vystoupen zejm nejznmjho pedstavitele hnut Islm vesk republice
nechceme napd eskho parlamentu.2 Jde ojeden zmnoha pklad, kdy
se tmata spojen snboenstvm dostvaj doveejn sfry (srov. Habermas
2000). Nboensk tmata se svm vstupem doveejn sfry stvaj objektem
veejnho zjmu: vppad, kterm se budeme zabvat, se jedn oislm, respektive oodpor kislmu, vespojen sprostedm souasn esk spolenosti.
Nsledujc text je ppadovou studi kekomplexn problematice kritiky
islmu naeskm internetu. Budeme vychzet zpedpokladu, e nboenstv
vstupuje doveejnho prostoru mimo jin prostednictvm internetovho prosted astv se pedmtem oteven, veejn diskuze i pedmtem veejnho
zjmu. Jak konstatuje publicistka Martina Kkov vmediln analze obrazu
1 Martin Konvika zveejnil proslov klenm petinho vboru nasvm blogu (Konvika 2014b).
Vvodu proslovu uvd, e napd Poslaneck snmovny vystupuje prv jako zstupce tto iniciativy.
2 Text studie vznikal vprbhu roku 2014, proto nereflektuje aktuln udlosti spojen shnutm
Islm vesk republice nechceme, kter vak teze uveden vtto studii podle autorova nzoru spe
potvrzuj. Protiislmt aktivist dostvaj prostor pro vyjden nzor napd sttnch instituc,
jako je napklad Parlament esk republiky: doc.Konvika napklad vystupuje nasemini natma
Evropan veslubch islmskho sttu, kter se 5. kvtna 2015 kon vPoslaneck snmovn. Pedn
zde diskusn pspvek natma Koncepce pstupu kriziku islmskho radikalizmu vEvrop (Pozvnka
nasemin 2015).

476



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

eskch muslim veskm medilnm prosted (Kkov 2006), nkter jevy


se doobecnho povdom dostvaj prostednictvm mdi mnohem dve, ne
snimi lid mohou zskat jakoukoli osobn zkuenost. Islm amuslimov veskm prosted jsou toho podle Kkov zjevnm pkladem. Kkov proto
pznan nazv muslimy neviditelnou meninou, kter do medilnho
prostoru vstupuje znan schematickm, stereotypnm zpsobem, vespojen
skontroverzemi, konflikty asdrazem nacizost i odlinost vi esk spolenosti akultue. Platil-li tento zvr pro esk mediln prosted vroce 2006,
lze prvem oekvat, e tato schematinost astereotyp budou stle typickmi
prvky web, kter kritizuj islm amuslimy vsouasnm eskm internetovm
prosted.
Vppad, jm se zde budeme zabvat, jde oislm, kter se stv pedmtem kritiky v rmci uritho diskusnho fra na sociln sti Facebook.
Zkladn otzkou je, jakmi teoretickmi koncepty disponuj sociln vdy
pi rozboru podobnch ppad vstupovn nboenskch jev doveejnho
prostoru. Vsouvislosti stm si musme poloit otzku, vjakch souvislostech
islm doeskho veejnho prostoru vstupuje apro se vbec stv objektem
veejnho zjmu.
Chceme-li se zabvat nboenskou situac vsouasn esk spolenosti,
rychle zjistme, e se jedn okomplexn problematiku, sestvajc zmnostv
konkrtnch jev, kter lze klasifikovat jako nboensk. Nejprve je teba upozornit, e sloitost tto tematiky je nepochybn dna isamotnm konceptem
nboenstv: vzvislosti natom, jakou definici nboenstv zvolme, samozejm roziujeme nebo zuujeme soubor jev, kter budeme brt vpotaz.3 Pro
ely na studie budeme vychzet zprototypickho pojet nboenstv antropologa Bensona Salera. Ten chpe nboenstv jako ist analytickou kategorii bez
jednoznanho vymezen, jako souhrn i rodinu jev, kter lze pipodobnit
kprototypickm pkladm tvoenm zpadnmi monoteismy: judaismem,
kesanstvm aislmem (Saler 1993; 2009: 178179, 216218).4 Tento pstup
nm dovoluje stanovit urit pole jev, kter budou pedmtem naeho zjmu.
Zrove toto pole vzhledem kjeho heterogenit apromnlivosti nelze jednou
pro vdy jasn vytyit. Zajm-li ns nboenstv veskm prosted, meme
se zamit nafenomny, kter jsou vjistch konkrtnch souvislostech spojeny
3 Nen clem tohoto textu kriticky pojednvat osamotnm pojmu nboenstv ajeho pouitelnosti
vsocilnch vdch tomuto tmatu jsem se podrobnji vnoval jinde (Havlek 2013).
4 Prototypickou definici nboenstv Bensona Salera jsem shrnul vknize Cesty bostev (Havlek2011).

477

ANTROPOLOGICK VZKUM

skesanstvm, judaismem i islmem prv islm, respektive jeho obraz


vuritm kontextu bude pedmtem tto studie.
Poznamenejme navod, e vzhledem kdiverzit asloitosti jev, kter
lze shrnout pod pojem nboenstv, je vhodn rozliovat rovn, nanich se
stmito jevy vrmci spolenosti setkvme. Sociolog nboenstv Karel Dobbelaere navrhuje vsouvislosti skonceptem sekularizace5 rozliovat ti rovn:
individuln, organizan asocietln (Dobbelaere 2002). Pro nae ely posta,
konstatujeme-li, e nzk sekularizace naindividuln rovni, tedy jednodue
eeno mal poet individu hlscch se knboenskmu vyznn nebo ijcch
aktivnm nboenskm ivotem, nemus jet znamenat sekularizaci narovni
societln, tedy e nboensk jevy nebudou hrt uritou vznamnj roli
nacelospoleensk rovni. Pokud se knboenskm organizacm oteven hls
mal poet osob, nemus to jet znamenat, e nboensk tmata nebudou celospoleensky diskutovna. Pklad esk republiky pitom ukazuje, e zatmco se
krznm nboenskm smrm naindividuln rovni hls progresivn klesajc poet obyvatel, nasocietln rovni petrvv ada jev, kter lze oznait
jako nboensk akter se stvaj dleitou soust veejnho ivota souasn
esk spolenosti (srov. Havlek Lun 2013). Sem je teba zahrnout nejen
psoben samotnch nboenskch instituc, crkv adenominac ajejich len,
ale iveejn debaty nad tmaty souvisejcmi sinnost rznch nboenskch
smr nelze tedy napklad opomjet ani ty aktivity, kter se knboenstv
stav kriticky, kter jej odmtaj.
Nasamm potku je teba ci, e vesk republice se kislmu oteven
hls velmi mal poet obyvatel: podle poslednho celorepublikovho censu
zroku 2011 se ksted muslimskch obc hls 1437 obyvatel esk republiky,
kislmu se pak pihlsilo dalch 1921 osob. Celkov poet obyvatel esk
republiky, kte se vroce 2011 pihlsili kislmu, tedy in 3358 osob (Obyvatelstvo 2011, tab. 156). Je vak teba upozornit nafakt, e vestn roku 2011
byla odpov naotzku ponboenskm vyznn dobrovoln. Je tedy nutn se
obrtit jet kdalm zdrojm, kter poskytuj odhad potu muslim ijcch
5 Sekularizace, podobn jako nboenstv, je mnohoznanm, komplikovanm pojmem kritick
pehled problematiky podv obshl monografie Romana Vida (Vido 2011). Sekularizaci lze definovat
jako proces i procesy, vnich nboensk mylen, praktiky ainstituce ztrcej svj sociln vznam
(Wilson 1966: xiv). Vsouvislostech, jimi se hodlm dle zabvat, je dleit prv to, e sekularizace
je chpna jako zmenovn vznamu nboenstv veveejn sfe. Uvidme, e vesk spolenosti
nboenstv veveejn sfe navznamu neztrc pkladem mohou bt prv diskuze oislmu,
kter probhaj naeskm internetu.

478

J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu



vesk republice. Podle dostupnch daj neije vcel esk republice vce ne
11000 muslim, znich podstatn st jsou pisthovalci turkickho pvodu,
sunnit (Topinka akol. 200607; ndl Koika 2011).6
Pokud bychom propadli ekologickmu klamu,7 dospli bychom nazklad
tchto statistickch daj snadno kzvru, e islm neme hrt nasocietln
rovni esk spolenosti dnou vznamnj roli. Muslimov aislm by nemli
bt veveejn sfe diskutovni vbec, nebo jen sporadicky. Jak vak uvidme,
tmata spojen sislmem vyvolvaj aktivn zjem nemal sti obyvatelstva
esk republiky aislm se asto stv soust veejn diskuze, dokonce dot
mry, e tyto diskuze ovlivuj jednn urit sti obyvatel esk republiky
amaj vliv napklad naoblast politiky. Meme se ptt, pro se vrazn meninov nboensk smr vbec vnjak podob veveejnm prostoru uplatuje,
pro je vbec diskutovn a pro islm a muslimov vyvolvaj zjem esk
veejnosti. Odpov, kter by se zde nabzela, toti e jde odsledky teroristickch akc spojovanch sislmem amuslimy, resp. e jde odsledky traumat
euroamerick spolenosti vyvolanch napklad toky z11. z 2001 adalmi
jevy souvisejcmi snboensky motivovanm nsilm, chpeme jako vmnoha
ohledech relevantn, ale nedostatenou. Domnvme se, e diskuze oislmu
amuslimech maj hlub souvislosti.
Navod naeho interpretanho pokusu lze poukzat nadnes ji klasickou
koncepci orientalismu, jak ji definuje vesv znm knize Edward W. Said (2008),
kde je diskurs ojinm i odlinm oOrientu spojen svymezovnm identity
Zpadu. Ji pi zbnm pohledu je dobe patrn, e kritika islmu amuslim
veskm prosted se zd bt zaloena nastejnch schmatech, kter popisuje
Said. Hovo o orientalismu ve spojitosti s identitou Zpadu, kdy Orient je
naZpad vnmn jako protiklad okcidentln kultury aspolenosti apedstavy
oOrientu tak podle Saida pomhaj negativn definovat (ibid.:11) evropskou
kulturu (srov. Mendel Ostansk Rataj 2007). Okcidentln spolenost
akultura jsou vykldny vbinrn opozinm vztahu kekultue aspolenosti
orientln, kter pedstavuje antitezi zpadnch kulturn-spoleenskch norem
ahodnot. Pokud vzthneme Saidovu koncepci nappad kritiky islmu veskm
prosted, mli bychom pozorovat souvislosti tto kritiky sdefinovnm esk
nrodn identity. Meme si tedy poloit dal otzku, toti zda je kritika islmu
Jin zdroje (Mendel Ostansk Rataj 2007: 408) uvdj odhad 1000020000 osob.
Vnaem ppad: ni mra individuln religiozity jet nedovoluje jednodue konstatovat ni
i nzkou mru sekularizace inasocietln rovni (Dobbelaere 2002: 49).
6

479

ANTROPOLOGICK VZKUM

amuslim veskm prosted spojena sotzkou esk nrodn identity evropskch i vum smyslu slova eskch kulturn-spoleenskch norem ahodnot.
Lze-li kritiku islmu vnaem prosted vidt vkontextu definovn esk
nrodn identity, nrodn kultury aspoleenskch norem, mohli bychom tuto
kritiku snadno vyloit jako n, esk ppad orientalismu. Podle naeho nzoru
se vak nelze pln spokojit stmto jednoduchm vkladem, nebo je teba se
tak ptt poprocesech i mechanismech, kter se zde uplatuj zde se otevr
prostor pro hledn teoretickch koncept, kter by pomohly tyto mechanismy
interpretovat. Ani bychom tm vyerpali monosti otzek (atm mn potencilnch odpovd), kter tma kritiky islmu veskm prosted vyvolv, meme
se napklad ptt, jak teoretick koncepce dovoluj osvtlit roli administrtor
facebookov strnky Islm vesk republice nechceme, zda ajakm zpsobem
strnka odkazuje kevropsk i pmo esk nrodn identit, ppadn se pokusit
iopredikci monost dalho vvoje kritiky islmu veskm prosted.

Islm vesk republice


Lze vyslovit domnnku, e ze zhruba desetimilionov populace esk republiky
m osobn, pm vztah i kontakt smuslimy jen velmi mal st.8 Pipomeme,
e vcel esk republice neije omnoho vce ne 11000 muslim aznich zase
jen velmi mlo, podle dostupnch daj ne omnoho vce ne 2000, lze potat
mezi muslimy ijc aktivnm nboenskm ivotem (Topinka 200607: 43, 49).
Je-li tento pedpoklad sprvn, lze dle usuzovat, e informace omuslimech
a o islmu erp drtiv vtina obyvatel esk republiky zprostedkovan,
znejrznjch mdi kestejnmu zvru ostatn dochzej ijin badatel,
napklad Martina Kkov (2006). Nemalou roli zde pravdpodobn hraje
internet, kter zrove slou jako komunikan mdium pznivc iodprc
islmu (ndla Koika 2011; Mendel Ostansk Rataj 2007: 458464).
eskojazyn internetov prosted poskytuje mnostv informac oisl
mu9 a muslimech. Pi zadn klovho slova islm ukazuje esk forma
8 K problematice integrace muslimskch pisthovalc do esk spolenosti pojednv To
pinka(2010).
9 Pojmem islm lze oznait irokou skupinu jev spojench sislmskm nboenstvm, resp.
svtonzorem: je nutn upozornit naznanou diverzitu tchto jev. Vnsledujcm textu bude termn
islm pouvn vobecn rovin, vevznamu islmsk nboenstv, resp. svtonzor. Smr
islmskho nboenstv bude specifikovn pouze tehdy, kdy to bude sohledem nakontext relevantn.
Vyskytnou-li se vtextu termny spojen sislmskou vroukou, budou strun vyloeny bez ohledu
nappadn vroun rozdly mezi jednotlivmi smry islmu.

480

J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu



populrnho vyhledvae google.cz na1080000 vsledk, pi zadn slova


muslimov je to 608000 odkaz.10 By nen mon podrobn zmapovat kontext vech tchto odkaz, jejich poty svd otom, e islm amuslimov jsou
astm tmatem text dostupnch veskm internetovm prosted. Mnostv
odkaz zrove jasn ukazuje, e jakkoli analza tohoto tmatu mus bt nutn
selektivn: soubor dat uren kpodrobnjmu popisu aanalze mus bt uritm zpsobem omezen.
Pi zbn prohldce internetovch strnek, kter se zabvaj islmem, lze
pracovn rozdlit tyto pspvky nazklad obsahu dot zkladnch kategori:
(1.) pspvky, kde je islm srznou mrou radikality arznou formou odmtn
akritizovn; (2.) pspvky, kter islm spe obhajuj, vysvtluj urit vroun
principy i historick souvislosti aasto poukazuj nadiverzitu islmu stm,
e nsiln projevy spojovan sislmem amuslimy jsou zleitost specifickch
okolnost; (3.) zprvy anovinky zislmskch zem, vce mn vcnho charakteru, obvykle se vyskytujc nazpravodajskch webovch portlech.
Zamme se na popis a analzu prvn skupiny pspvk, konkrtn
nainternetov strnky, kter se kislmu stav odmtav11 akter prezentuj
nzory a postoje, je islm a muslimy s rznou mrou radikality kritizuj
aodmtaj.12
Vtto souvislosti si lze poloit otzku, jak tmata souvisejc sislmem
jsou natchto kriticky zamench strnkch nejastji zmiovna avjakch
celkovch souvislostech je islm natchto strnkch uvdn. Zde se pokusme ovit hypotzu, podle n je kritika islmu veskm prosted spojena
Vsledky hledn veskm jazyce nastrnce www.google.cz kedni 15. 8. 2014.
Tma islmu amuslim naeskm internetu lze dle rozvjet analzou strnek, kter naopak islm
obhajuj, resp. strnek, kter provozuj sami et muslimov. Opominout nelze ani rzn blogov
pspvky ktmatu islmu. Dal bohat zdroj daj pedstavuj diskuze ten klnkm zamenm
naislm, kter zveejuj esk zpravodajsk servery, nap. novinky.cz, aktualne.cz atp. Zde se otevr
irok prostor pro dal prci.
12 Vespojen sosobami kritizujcmi i odmtajcmi islm se asto vyskytuje termn islamofob i
islmofob, piem odmtn akritika islmu se oznauje termnem islmofobie. Samotn termn
by zaslouil podrobnj kontextuln rozbor. Nyn poznamenejme, e se nevyskytuje jen vprosted
obhjc islmu, ale e je pejmn isamotnmi kritiky islmu, kte se tak nevhaj oznaovat sjistou
mrou hrdosti (viz dle vppad FB strnek Islm vesk republice nechceme jde napklad orubriku
islmofob dne, pedstavujc rzn osobnosti kritizujc i odmtajc islm). Podle mho nzoru nen
termn islamofob i islamofobie pouiteln jako neutrln analytick kategorie, proto jej nebudu
vtextu tmto zpsobem vyuvat. Dvodem je prv sloitost kontextu, vnm se tento termn vyskytuje, ajeho vznamov zatenost, nehled ksouvislosti stermnem fobie jako psychiatrick diagnzy
bezdvodnho strachu. Nen poslnm tto studie diskutovat o(bez)dvodnosti obav zislmu.
10
11

481

ANTROPOLOGICK VZKUM

s otzkami esk nrodn identity, eskch kulturn-spoleenskch norem


ahodnot. Popis aanalza zvolench protiislmskch webovch strnek bude
obsahem prvn sti stat. Prozkoumme-li ble obsah akontext, vnm se
oislmu amuslimech nakriticky zamench internetovch strnkch hovo,
lze se pokusit oodpov nadal otzku: pomoc jakch teoretickch akonceptualizanch nstroj lze interpretovat odmtn islmu? Druh st stat se
proto zam nainterpretan teoretick nstroje, kter je mon pi analze
obsahu protiislmskch strnek pout.
Vobecn teoretick rovin lze vychzet ztez formulovanch Brianem
Feyem: budeme pedpokldat, e vznamy uritch sociokulturnch jev jsou
dny jejich pozicemi vkomplexnm systmu, jeho jsou soust (Fey 2002:
140). V prvn sti textu se pokusme o alespo rmcov zachycen tohoto
systmu: pojm akoncept, pesvden i tueb ajejich souvislost, kter se
naprotiislmskch strnkch vyskytuj, ajejich vzjemnch vztah.13 Jak dle
poznamenv Brian Fey: Sociln vda sice vyaduje porozumn, vedle toho
ale vyaduje tak vysvtlen; nespov pouze vinterpretaci vznamu socilnch
jev, ale tak vodkrvn jejich pin, sil, kter je spoluutvej, asouvislost
(jsou-li njak), vnich jsou iracionln (ibid.: 162; kurzva vpvodnm textu)
Vedruh sti textu se proto budeme zabvat monostmi, kter nm pi interpretaci avysvtlen obsahu protiislmskch strnek poskytuj sociln vdy.
Izbn prohldka eskho webovho prosted ukazuje, e podobnch
kritickch webovch platforem blog, diskuz pod tematickmi lnky, specializovanch diskuz nanejrznjch socilnch stch je znan mnostv. Lze
usoudit, e tmata spojen sislmem vyvolvaj unezanedbatelnho mnostv
uivatel internetu zjem apotebu se knim vyjdit, komentovat je. Meme se
domnvat, e urit st uivatel tato tmata sama aktivn vyhledv azabv
se jimi.
Vzhledem krelativn i kriticky aodmtav zamench webovch strnek,
kter se zabvaj islmem, nebude clem popsat momentln podobu odmtn
islmu naeskm internetu vjej plnosti. Ivoblasti kritiky aodmtn islmu
13 Jak uvd Brian Fey (2002: 140): Interpretace vznamu jednn, zvyklost akulturnch objekt je
neobyejn obtn asloit vc. Zkladn dvod spov vtom, e vznam dan vci zvis naroli, ji
m tato vc vsystmu, jeho je soust, atento systm me bt nesmrn komplexn abohat. Maj-li
vykladai zjistit vznam jistch vnjch pohyb, mus rozumt pesvdenm, tubm azmrm konkrtnch dotench lid. Ale aby jim rozumli, mus znt slovnk, jm jsou vyjadovny, co zase vyaduje
znalost socilnch pravidel akonvenc, kter stanovuj, zaco se ten kter pohyb i pedmt pokld.
Aaby pochopili tato konkrtn pravidla, mus navc tak vdt, kjakmu souboru institucionlnch
zvyklost tato pravidla pat ajak se tento soubor zvyklost vztahuje kjinm spoleenskm praktikm.

482



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

je nutn zvolit urit pklad, kter bude podrobnji prozkoumn. Zapklad


bude pro ely tto stat zvolena strnka Islm v esk republice nechceme
(dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn [2014-08-01]), kter se nachz
nainternetov sociln sti Facebook (dle FB).

Ppad facebookov strnky Islm vesk republice nechceme


Strnka Islm vesk republice nechceme nasociln sti Facebook pat knejznmjm azejm tak knejpopulrnjm14 webovm platformm kritickm
kislmu, proto je mon zvolit ji jako pklad pro ely tto studie. Jde odiskusn strnku, kde pspvky uveejuje omezen okruh administrtor ajejich
pspvky sleduje i onich diskutuje nkolik destek tisc uivatel FB. Strnka
je oznaena jako neziskov organizace aexistuje nasociln sti Facebook ji
nkolik let, zaloena byla 26. ervence roku 2009 (Zkladn informace 2014).
Krom diskusn strnky naFB existuje nainternetov adrese www.ivcrn.cz
isamostatn webov strnka Islm vesk republice nechceme, kter je sFB
diskusn strnkou naprvn pohled obsahov propojena.
FB diskusn strnka Islm vesk republice nechceme vstoupila doirho povdom esk veejnosti vervnu 2014, kdy ji administrtoi FB ztto
sociln st odstranili (Facebook smazal strnku 2014). Pspvky idiskusn
strnka byly administrtorm ze strany dalch uivatel FB opakovan nahlaovny jako poruujc pravidla sociln st FB, avak administrtoi dlouho
oznaovali nahlen pspvky zanezvadn. Piblin potdnu administrtoi
FB strnku opt zprovoznili ajej obsah znovu zpstupnili vpvodn podob
(srov. Romancov 2014), piem vpadek strnky trval mezi 20. a27. ervnem,
kdy nebyl natimeline, profilov strnce Islm vesk republice nechceme, zveejnn dn pspvek.15 Vervenci 2014 byla tedy strnka ji znovu aktivn
avolbou to se mi lb ji oznailo tm 70000 uivatel FB.16
14 Je samozejm obtn pesn postihnout popularitu jednotlivch webovch platforem. Vppad
strnky Islm vesk republice nechceme lze najej mimodnou popularitu usuzovat nejen zpotu
oznaen tlatkem to se mi lb (viz dle), ale izmedilnho ohlasu, kter vyvolalo jej krtkodob
zablokovn vervnu 2014.
15 27. ervna 2014 se naprofilov strnce objevil pspvek nadepsan kapitlkami: VEN
PTEL, IVRN JE ZPT, oznamujc obnoven strnky (Ven ptel 2014).
16 Kedni 27. 7. 2014 oznailo strnku pomoc volby to se mi lb 69519 uivatel FB. Nen jist
bez zajmavosti, e bhem prav tohoto textu, kedni 12. 7. 2015, vzrostl poet oznaen volbou to se
mi lb navce ne dvojnsobek apekroil 141 tisc uivatel st FB. Dle vtextu vak ponechvme
daj aktuln kekonci ervence 2014, kdy tento text vznikal.

483

ANTROPOLOGICK VZKUM

Ppad zruen aznovuobnoven strnky byl obshle rozebrn vlnku,


kter naserveru Evropsk rozhled zveejnila aktivistka Ingrid Romancov.17
Vlnku autorka konstatuje, e strnka byla obnovena zapodivnch okolnost, auvd nkolik verz udlost, kter mohly vst kzkazu aznovuobnoven strnky (Romancov 2014). Podle jedn zverz to byli sami administrtoi
strnky Islm vesk republice nechceme, kte ji odstranili i nechali odstranit,
aby nasebe upoutali pozornost azskali dal pznivce, ppadn lo odoasn
zkaz ze strany administrtor FB zdvodu nedoucch komernch aktivit
administrtor strnky (mlo jt oprodej triek). Podle dal verze mohlo jt
oaktivitu administrtor FB, kter souvisela sasov soubnm odstrannm
skupiny Britain First veVelk Britnii. Zadoasnm zkazem strnky mohla
podle Romancov stt tak iniciativa Online Hate Prevention Institute, kter
se celosvtov angauje vboji proti nenvisti en pomoc internetu aspolupracuje ise sprvou FB.
Jin zdroje (Zlatkovsk 2014) uvdj, e kezruen strnky dolo pot,
co jej obsah administrtorm FB systematicky nahlaovala skupina kolem
Terezy Cajthamlov, studentky urnalistiky asociln prce naFakult socil
nch studi brnnsk Masarykovy univerzity (Cajthamlov 2014). A byly
dvody odstrann strnky Islm vesk republice nechceme jakkoli, samotn
zruen strnky vyvolalo naeskm internetu znan zjem aohlas. Udlost
komentovali vesvch pspvcch nejen blogei (nap. Werner 2014; Krl 2014;
Konvika2014a), ale ivznamn esk zpravodajsk servery, jako napklad
lidovky.cz (Facebook smazal strnku 2014) nebo internetov platforma tdenku
Respekt (Zlatkovsk 2014).

Obsah strnky atematick kategorie


Rozeberme nyn podrobnji pspvky natimeline, profilov strnce Islm
v esk republice nechceme. Clem bude zjistit, jak tmata avjakch souvislostech se naprofilov strnce Islm vesk republice nechceme objevuj.
Vzhledem k tomu, e profilov strnka timeline se denn rozrst o piblin 5 pspvk, sledujme a podrobnji rozeberme pspvky za urit
konkrtn obdob. Zvolme proto obdob jednoho msce, od 28. ervna
17 Ingrid Romancov sleduje avlncch zveejovanch prostednictvm internetu komentuje adu
udlost spojench sproblematikou islmu. Doirho povdom vstoupil jej spor sdocentem Jihoesk
univerzity Martinem Konvikou (viz nap. Bene 2014). Spor Romancov aKonviky se rovn stal
pedmtem ady webovch diskuz.

484



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

do 27. ervence 2014, tedy ode dne obnoven strnky po jejm doasnm
odstrann administrtory st FB.
Zauveden obdob byl prozkoumn obsah celkem 196 pspvk. Celkov
kontext vybranho obdob samozejm mohl mt (abezpochyby tak ml) vliv
naobsah pspvk administrtor, napklad pokud jde oreflexi aktulnch
udlost tkajcch se islmu amuslim, onich vt dob referovala rzn
mdia, nebo samotn fakt, e strnka byla po doasnm odstrann znovu
obnovena. Nechceme vak zkoumat, jak se mediln obraz islmu amuslim
odr na tomto konkrtnm diskuznm fru protoe se jedn o frum
zamen deklarativn proti islmu amuslimm, nen pekvapenm, e jsou
akcentovna tmata spojen skonflikty, nsilm i potencilnmi hrozbami
(srov. Kkov2006). Klademe si toti pedevm otzku, vjakch dalch
souvislostech se tato kritika objevuje.
Zamme se pitom napspvky zveejnn natimeline administrtory
strnky. Jsou to toti prv tyto pspvky, tedy texty, komente, odkazy
aobrazov materily zveejovan administrtory, kter pln profilovou strnku
timeline akter zjevn pitahuj pozornost tiscovek uivatel sociln st Facebook. Nen sporu otom, e prv pspvky administrtor jsou obsahovm
zkladem strnky. Je tedy nezbytn teba zat prv odtchto administrtorskch pspvk aprozkoumat nejprve jejich obsah. Komente areakce
adovch uivatel st Facebook natyto pspvky ponechme nyn stranou
stm, e jejich obsahov rozbor m bt dalm logickm krokem, kter se vak
sohledem namnostv materilu mus stt pedmtem samostatn analytick
prce. Ponechme stranou idal otzky spojen sirokou komunitou uivatel stFB, kte oznauj diskusn strnku Islm vVesk republice nechceme
volbou to se mi lb: vdal prci by nebylo bez zajmavosti ptt se, jak irok
okruh uivatel napspvky administrtor aktivn reaguje, komentuje je
adle sdl apodobn.
Krom obsahu text vpspvcch administrtor si povimneme ivizulnch rys pspvk, nebo krom text, koment aodkaz jsou pspvky
naprofilov strnce timeline asto tvoeny obrazovm materilem, fotografiemi
akolemi. Ty asto nejsou pouhm doplnnm textu, ale meme je povaovat
zaplnohodnotn nositele uritch vznam, kter by nemly uniknout na
pozornosti.
Pspvky administrtor naprofilov strnce timeline byly nazklad
dkladnho prozkoumn jejich obsahu rozdleny dokategori podle tmat,
sclem zjistit, kter tmata se nastrnce vbec vyskytuj. Je nutno zdraznit, e
485

ANTROPOLOGICK VZKUM

hlavnm elem tohoto rozdlen bylo zskat prvotn orientaci vobsahu strnky
zasledovan obdob. Teprve tato zkladn orientace se mohla stt vchozm
bodem pro dal analzu, protoe umonila zjistit, kter tmata na strnce
pevauj. Vchozm pedpokladem bylo, e pevaujc st pspvk bude
vztaena keskmu prosted u sohledem nanzev strnky (Islm vesk
republice nechceme). Tento pedpoklad vak bylo nutno dkladn ovit, protoe
ji pi zbnm pehldnut pspvk se ada znich tkala zahraninch tmat,
jako byl napklad palestinsko-izraelsk konflikt, povstn proti asadovskmu
reimu vSrii nebo rostouc napt kolem tzv. Islmskho sttu. Jak ovem
uvidme, pi dkladnm prozkoumn obsahu pspvk se ukzalo, e tato
zahranin i mezinrodn tmata jsou celkem pravideln vztahovna keskmu
prosted ae je to prv pedpokldan vztah islmu amuslim keskmu
prosted, jen je hlavnm tmatem pspvku i komente, nikoli samotn
informace ze zahrani. Informace ze zahrani tak obvykle slou jen jako jaksi
odrazov mstek kvahm nad riziky, jak podle nzoru administrtor
islm amuslimov pedstavuj pro esk prosted.
adu pspvk bylo samozejm mon piadit kvce kategorim, napklad tehdy, tkal-li se pspvek situace vIslmskm stt vIrku aLevant
(ISIL) a zrove pojednval o potlaovn prv en: v takovm ppad byl
pspvek zapotn ktmatu islm ansil naench, nebo toto tma bylo
sohledem nacelkov obsah pspvku pro pispvatele zjevn prioritn.18 Kad
pspvek vesledovanm obdob byl tedy piazen kjedin tematick kategorii,
vdy sohledem naklov tma kadho pspvku. Mezi pspvky tkajc se
tmatu muslimov aislm vevztahu esk republice byly zahrnuty vechny,
kter se explicitn zabvaly situac vesk republice nebo oteven vztahovaly
uritou zprvu nebo odkaz kesk republice, kesk spolenosti nebo kultue.
Sem byly zaazeny ity pspvky, kter hovoily oislmu amuslimech vobecn
rovin i zmiovaly urit tma spojen se situac mimo eskou republiku, avak
obecnji formulovan nebo zahranin tma bylo vkomenti kpspvku jednoznan vztaeno keskmu prosted aprv to potom bylo jednoznanm
jdrem sdlen.19
18 Jdrem sdlen bylo tma nsil islmu vi enm, ISIL vpodobnch ppadech zjevn tvoil
pouze kontextuln pozad tohoto sdlen. Podobn bylo mon jednoznan tematicky zaadit idal
pspvky.
19 Napklad 22. 7. 2014 byl uveejnn pspvek odkazujc nalnek osadskm lkai, kter se
pipojil ksilm Islmskho sttu vIrku aLevant. Odkaz nalnek byl vak doprovzen komentem
kmuslimskm lkam vesk republice, proto byl cel pspvek zapotn kekategorii Islm

486



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Zdraznme opt, e toto rozdlen do tematickch kategori zstv


nutn orientan: hlavnm clem nebyla kvantifikace tmat, nebo ji napotku
bylo sohledem nasamotn nzev strnky vysoce pravdpodobn, e vtina
pspvk bude pojednvat oeskm prosted. Tematick rozdlen dojednotlivch kategori m spe slouit jako poten vodtko, kter umonilo
vzkladnch obrysech postihnout celkov kontext jednotlivch tmat azkladn
vztahy mezi nimi. Ikdy me pokus orozdlen pspvk dojednoznanch
tematickch kategori vzbuzovat otzky azstv tak orientan, poskytuje
zrove vchodisko kteoretickmu zobecnn adovoluje vyslovit urit zvry
vkvalitativn rovin.
Vsledek tohoto orientanho prozkoumn obsahu strnky vesledovanm
obdob ukazuje nsledujc tabulka, kter len celkem 196 pspvk podle jejich
tmat douvedench kategori:
Islm amuslimov vevztahu kesk republice

101

Islm amuslimov vevropskch zemch

28

Palestina aIzrael

Boje spovstalci vSrii

Likvidace kulturnch pamtek

Nsil na ench

13

Islmsk stt vIrku

14

Islm obecn aislm vesvt20

24

Rzn21

amuslimov vevztahu kesk republice. Podobn byl mezi tyto pspvky potn napklad iodkaz
nalnek serveru lidovky.cz, kter byl vnovn evakuaci civilnch zamstnanc esk ambasdy
vKbulu pspvek byl zveejnn k16. 7. 2014. Naopak odkaz nablogov lnek Martina Konviky
ze dne 20. 7., kter se zabval nsilm ze strany muslim vi idovskmu obyvatelstvu, mezi tuto
kategorii potn nebyl, by lo oodkaz nablog eskho autora.
20 Bylo sem zapotno deset pspvk zpravideln rubriky strnky islmofob dne (viz dle),
pedstavujc osobnosti, kter se mly vymezit proti islmu, kde se text pspvku explicitn netkal
dn zuvedench kategori.
21 Dotto kategorie spadaly obecn zamen vahy natma islmu, nezaaditeln dodn zuvedench kategori.

487

ANTROPOLOGICK VZKUM

Tmata pspvk
Rozdlen pspvk dotematickch kategori ukzalo, e velk vtina znich
skuten me bt zaazena dokategorie muslimov aislm vevztahu kesk
republice, nebo stedn prvek sdlen se bezprostedn dotk eskho
prosted, co ostatn odpovd celkovmu zamen strnky vyplvajcmu ji
zjejho nzvu. Vesledovanm obdob se vtina pspvk tkala prv tohoto
tmatu: pm odkaz nebo koment vztaen keskmu prosted byl nosnm
tmatem pspvk vpiblin stovce analyzovanch pspvk.
Z pspvk vnovanch islmu v esk republice tvoily velkou st,
tm celou polovinu, vzvy kpodpoe aen petice proti piznn oprvnn kvkonu zvltnch prv sted muslimskch obc (MO) dle zkona
. 2002/3 Sb. o crkvch a nboenskch spolenostech. Petice a udlost
s n bezprostedn spojench se tkalo na tyicet pspvk, co ukazuje
namimodnou dleitost, kterou administrtoi strnek tto petici pikldaj.
Text petice22 jmenuje celou adu dvod, pro by MO nemla bt piznna
zvltn prva, piem d, aby bylo vppad MO zvlt pezkoumno
splnn podmnek pro piznn zvltnch prv uvedench v11 zkona. Zvltn
prva by MO podstatn rozila monosti veejnho psoben, napklad by
dovolila vyuovat nboenstv na sttnch kolch, zizovat crkevn koly,
psobit varmd adalch veejnch institucch.23 Text petice hovo oobav
zporuovn prvnho du esk republiky ze strany meit pod ztitou MO
aoobav, e se tu provozuje innost, kter pedstavuje bezpenostn aspoleensk riziko pro nai zemi (Bartk 2014).
Pspvky nastrnce timeline spojen stouto petic pitom jasn ukazuj,
jak vznam pispvatel petici pikldaj. Napklad vkomenti kfotografii
petinch arch ze dne 25. ervna se uvd podkovn vem, kte petin akci
podpoili, spolu svzvou, aby ven informac oriziku rychl islamizace
na zem nepolevovali (Petin archy 2014). Pspvek propagujc petici ze
dne 22. ervence doslova uvd: Chcete, aby vai potomci stli ped volbou
konvertovat, utct, nebo bojovat? (Mosul 2014).24
22 Text petice a dal informace k n jsou dostupn na webov strnce Islm v esk republice
nechceme (Bartk 2014).
23 Oprvnch pravch souvisejcch spostavenm crkv anboenskch spolenost vesk republice pojednv vobshl monografii Zboj Hork (2011). Kauzou piznn tzv. zvltnch prv sted
muslimskch obc se zabv vesv studii Tom Jank (2013).
24 Pspvek je komentem kfotografick koli stextem vztahujcm se kvyhnn kesanskho

488



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Pspvek zveejnn 7. ervence hled zjemce o zasln skldacho


petinho stnku auvd vtto souvislosti: Boj sislmem vna zemi vstoupil
dorozhodujc fze (Napite si opetin stnek 2014). Pspvek ze dne 5. ervence vyzv kpodpisu ty, kterm nen osud na krsn zem lhostejn (Pr
fotek 2014). Fotografick kol kpspvku z27. ervence oznauje petin akci
pmo nzvem Petice proti islamizaci R (Petice proti islamizaci R 2014).
Pspvky, kter propaguj petici, uvaj asto metaforu boje. Hovo
oveejnm psoben muslim jako oriziku i nebezpe, kter ohrouje nai
zemi, eskou republiku. Vlast esk zem je vohroen ze strany muslim
astmto ohroenm je teba bojovat, tedy postavit se mu aktivn, napklad
enm apodporou petice.
Propagaci aktivit spojench spetic proti piznn zvltnch prv MO
lze ve sledovanm obdob povaovat za klovou npl strnky, pokud jde
opspvky vztaen explicitn keskmu prosted. Krom tchto pspvk
se v kategorii muslimov a islm ve vztahu k esk republice vyskytuj
iodkazy akomente kaktulnm kauzm spojenm stmto tmatem veskm prosted. Vznamnj prostor tak strnky vnuj napklad kauze dosti
ozzen muslimskho hbitova vPraze Libni. dost prask muslimsk obce
opronjem obecnho pozemku kezzen soukromho pohebit navazujcho
nastvajc hbitov byla radnmi Prahy 8 zamtnuta stm, e by zzen pohebit odporovalo platnmu zemnmu plnu (Magistrt 2014). Vsouvislosti
stmto ppadem aktivn vystoupila mstostarostka Prahy 8 Vladimra Ludkov,
kter vlncch nawebu mstsk sti vyslovila obavu zrozpnavosti muslim (Janda 2014).
Naprofilov strnce timeline bylo vesledovanm obdob zveejnno pt
pspvk ktomuto ppadu. Pspvek datovan 16. ervence 2014 obsahuje
odkaz nalnek Vladimry Ludkov Netolerantn kazatel tolerance? (Ludkov
2014), znho cituje vrok: Domnvm se, e islmsk kultura nen kompatibiln snvyky akulturou zpadn civilizace (Netolerantn kazatel 2014; srov.
Ludkov 2014). Nesoulad islmsk kultury se zpadn, respektive eskou
kulturou je jednm zastch tmat pspvk nastrnce Islm vesk republice
nechceme.
Pspvky naprofilov strnce timeline tak reaguj nazahranin udlosti
majc vztah keskmu prosted. Pkladem mohou bt toky napslunky
obyvatelstva zMosulu, ovldanho ISIL. Tento pspvek je pkladem mezinrodnho tmatu spojenho sislmem, je je pispvateli explicitn vztaeno keskmu prosted: jdrem sdlen je tu
jednoznan propagace petice vesk republice.

489

ANTROPOLOGICK VZKUM

esk armdy slouc nazahraninch misch. Pspvek z8. ervence 2014


obsahuje odkaz nalnek osebevraednm toku naesk vojky vAfghnistnu s komentem v kapitlkch: BREAKING NEWS: AFGHNSK
MUSLO NAKOLE ZABILO 4 NAE HOCHY! R.I.P. (Breaking news 2014).25
Odva dny pozdji, dne 10. ervence, nsleduje pspvek, kter doslovn pepisuje dajn dopis odnejmenovanho veterna esk armdy zAfghnistnu
a Mali (Pilo redakn potou 2014). Pisatel obhajuje innost pslunk
armdy vzahrani avzn enickou otzku, kdo zten by byl opravdu
ochoten brnit evropsk zpsob ivota proti mohamednm (sic!). Mimo
jin uvd: Bylo by fajn se troku probrat, ne vm Ahmed zaklepe doma
nadvee...
Uvdn zahraninch tmat ajejich vztahovn keskmu prosted je
rysem ady pspvk. Ukzkou je pspvek z27. ervence. Uvd sice odkaz
nalnek vnovan bojm vSrii (Islamist 2014), poukazuje vak pedevm
naptomnost bojovnk zcizch zem apt se, kolik ztch milch, tolerantnch, pracovitch chlapc vlastn evropsk pas, kolik znich ns dky Schengenu
pijede obohacovat doPrahy, Brna, Ostravy, Plzn atd.? (OSN odhaduje 2014).
Zahranin tma muslimskch bojovnk tedy vztahuje kevropskmu apot
ikeskmu prosted auveden dotchto souvislost vzbuzuje domnnku, e
evropsk aesk prosted je muslimskmi bojovnky rovn vn ohroeno.
V uvedench pspvcch se objevuje poukazovn na nesoulad mezi
islmem aevropskou kulturou ananegativn dopady ptomnosti muslim
vevropskch zemch. Dotematick kategorie islm vEvrop bylo mon
zasledovan obdob zaadit tm ti destky pspvk. Obsahem nkterch
ztchto pspvk jsou krtk profily osobnost zrznch evropskch zem,
kter jsou oznaeny jako islmofob dne jedn se opravidelnou rubriku
strnky Islm vesk republice nechceme. Uvd spolu sportrtn fotografi
uritou osobnost, kterou pedstavuje sjistou nadszkou jako islmofoba:
pod tmto oznaenm se vtchto ppadech rozum kritik i kritika islmu.
Zevropskch osobnost jsou vesledovanm obdob uvdni napklad k26.
ervenci Winston Churchill (Islm je pro lovka 2014) nebo k16. ervenci
Brigitte Bardotov (M zem, Francie 2014).
Jako islmofob dne samozejm nefiguruj jen Evropan, ale iosobnosti
zdalch zem, vetn napklad barmskho (myanmarskho) buddhistickho
25 Kapitlky vpvodnm textu. Termn muslo je nastrnce asto pouvn jako pejorativn oznaen
vyznavae islmu, muslima.

490

J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu



mnicha Ashina Wirathua (Ikdy jste plni 2014), nebo vevztahu keskmu prosted cestovatel Ji Hanzelka aMiroslav Zikmund (Snaili jsme se najt2014).26
Pspvky natma islmu vEvrop tak obsahuj odkazy nalnky naeskch izahraninch zpravodajskch serverech, kter vypovdaj onsilnostech,
knim dochz vevropskch sttech ze strany pisthovalc zmuslimskch
zem. Komente kodkazm kritizuj dajnou vstcnost, sn ady kmuslimskm pisthovalcm vevropskch zemch pistupuj. Lze uvst nkolik
nsledujcch pklad.
Kdatu 19. ervence je uveejnn odkaz nalnek zpravodajskho serveru
iDnes.cz, kter je vnovn smrti devatencti (sic!) libyjskch benc uostrova
Lampedusy (Vpary zmotoru 2014). lnek doprovz koment: To NEJSOU
neboz uprchlci, ti by prchali i s rodinami. To je invazn armda (A jako
pokad 2014).27 K9. ervenci je uveejnn odkaz nalnek serveru tyden.cz,
kter pojednv osnaze Evropsk unie pijmout vce benc (Eurokomisaka
chce vEU 2014). Koment kodkazu to hodnot takto: Naprost lenstv
protoe vtina tch migrujcch Afrian si vhlavch pinese islm. pro
se kislmsk expanzi stav Evropa i zpad tak len. Pro to nevid elity
apolitici anesna se stm nco dlat, kdy je jasn, e rst islmu hroz zamst
se vm, co je Evropanm mil i svat (Naprost lenstv 2014). Pspvek
k5.ervenci hovo omuslimech vBritnii. Odkazuje nalnek naserveru
novinky.cz o akceptaci zloin ze cti mezi britskmi muslimy a o nsil
naench (Mrzaen, bit, nosy 2012). Koment vtto souvislosti uvd:
Nemohlo to dopadnout jinak, protoe islm je islm. Aleccos se vdlo, muselo
vdt, u kdy R vstupovala doEU. e vstupujeme dospolku se zemmi, kter
se pomalu budou mnit vbarbaristny (Britov nm njak zdivoeli 2014).
Vpspvcch natma islmu vEvrop je islm pedstavovn jako ohroen
evropskch kulturnch hodnot, fenomn imigrace je jednoznan spojovn
sislmem aEvropsk unie se pedstavuje jako instituce, kter tyto jevy bu
pmo podporuje, nebo jim alespo nen schopna elit, nebo jej pedstavitel
si riziko islamizace Evropy neuvdomuj.
Nsil naench, nan poukazoval ji zmnn odkaz nalnek zprosted britskch muslim, tvo dal vraznj tma pspvk naprofilov
strnce timeline aityto pspvky lze adit dosamostatn kategorie. Nsil
naench, kter je jednoznan spojovno sislmem, se vesledovanm obdob
26
27

Koment vloen dofotografie obou cestovatel nesprvn uvd jmno: Stanislav Zikmund.
Kapitlky vpvodnm textu.

491

ANTROPOLOGICK VZKUM

explicitn tkalo 13 pspvk. Dalm tmatem, kter se vpspvcch objevuje


astji, je nien historickch pamtek muslimy. Tomuto tmatu byly vnovny
ti pspvky. Dal pspvky bylo mon zaadit dokategori Islmsk stt
v Irku, kam spadalo trnct pspvk, dle o islmu obecn a islmu
ve svt, 24 pspvk obsahujcch vesms obecn vahy i konstatovn
natma islmu, i palestinsko-izraelsk konflikt celkem 5 pspvk.28 Celkem 7 pspvk spad dokategorie rzn lo zejmna oobrzkov vtipy i
karikatury bez dalho doprovodnho textu nkter znich vak vznamnm
zpsobem dotvej vizuln styl profilov strnky timeline, kterm se budeme
krtce zabvat vnsledujc sti.

Vizuln rysy strnky


Provdme-li podrobnj rozbor obsahu jednotlivch pspvk, nen mon
opominout jejich vizuln rysy. Pspvky jsou asto doprovzeny fotografiemi,
fotografickmi kolemi i karikaturami. Vnkterch ppadech nese obrazov
materil dokonce samotn jdro sdlen, kter pspvek jako celek pin.
Profilov strnky timeline naFB zanaj tzv. vodn fotografi, kter
dovoluje pomoc obrzku i obrzku stextem jednodue charakterizovat obsah
strnky, zdraznit urit sdlen, kter administrtor strnky povauje zaklov, i prost pithnout pozornost internetovho surfae, kter nastrnku
naraz (Jak je rozdl 2014). vodn fotografii lze samozejm libovoln mnit,
aktualizovat.
Vesledovanm obdob administrtoi strnky pomoc vodn fotografie
uveejnn k26. ervenci poukazuj nadlouholetou kontinuitu sv platformy,
kterou prezentuj jako doklad spchu (5 let spolen 2014). Obrzek vlev sti
obsahuje slovku 5 napodstavci areflektor, kter slovku osvtluje: jedn
se ooslavu pti let kontinuity strnky. Text kapitlkami vprav sti obrzku
uvd: 5 let spolen! Je nm ct ubliovat Allhovi prv svmi. Jste skvl
aje to bjen non stop kafrsk mejdan! Npis doprovz grafick prvek
smajlk. Celek obrzku snpisem odkazuje kpti letm kontinuity strnky,
knplni strnek (st sloganu ubliovat Allhovi) asamozejm kpznivcm
strnky, kterm skld poklonu. Text vobrzku obsahuje termn kafrsk,
kter opt odkazuje knplni strnek, tentokrt svyuitm zkomolen islmsk
28 Nen teba zdrazovat, e komente kpspvkm natma palestinsko-izraelskho konfliktu
se stavly jednoznan nastranu Izraele.

492



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

terminologie: vraz kfir je obvykle pekldn jako nevc i nevdn


(vi bohu) a vztahuje se k lovku, kter vdom odmt pijmout islm
(Esposito 2003: 165).
Nelze si nepovimnout, e mezi asto vyuvan motivy vizulnho stylu
pspvk pat sttn symboly jako esk vlajka i dvojocas lev. ada fotografi
i kol obsahuje emblm sdvojocasm lvem natt vbarvch esk sttn
vlajky, kter je doprovzen psmeny CZDL lze se domnvat, e jde oodkaz
kespolku Czech Defence League. Tato organizace, registrovan Ministerstvem
vnitra R jako obansk sdruen od25. srpna 2011 (Vpis dat zIS Obanskch sdruen aspolk 2013) aod1. ledna 2014 veden jako spolek (Veejn
rejstk asbrka listin 2014) je nasamostatn webov strnce Islm vesk
republice nechceme uvedena jako pjemce finannch dar oddobrovolnch
sponzor (Donate 2014). Nazklad tchto obrazovch materil lze vyslovit
domnnku, e FB strnka Islm vesk republice nechceme je vpm souvislosti prv se spolkem Czech Defence League.
Emblm spolku se nalz napklad na zmnn fotografii Winstona
Churchilla coby islmofoba dne k26. ervenci (Islm je pro lovka 2014)
nebo navzv kfinann podpoe spolku Czech Defence League sodkazem
nawebov strnky Islm vesk republice nechceme, uveejnn naprofilov
strnce timeline k12. ervenci (Mme hodn holou 2014). Tuto vzvu tvo
obrazov kol sdoprovodnm textem. Koli dominuje fotografie pozad slona,
sm koresponduje text vhorn sti obrzku: Mme (hodn) holou... narozdl (sic!) odtde podporovanch multikulti amuslim... Zaslovem holou je
pipojena kreslen erven ipka ukazujc nafotografii slonho pozad. Soust
obrzku je dle vzva kfinannmu daru napodporu anti-dihdu, informace
owebov strnce, nakter lze nalzt slo tu, znak apsmena CZDL (dvojocas lev natt vbarvch esk sttn vlajky) awebov adresa FB strnek
Islm vesk republice nechceme. Doprovodn text kobrzku navc identifikuje
skupiny, proti nim je teba aktivn vystupovat, bojovat snimi: multikulti,
tedy zastnci multikulturalismu, amusla, co je zjevn pejorativn termn
asto uvan vpspvcch akomentch pro muslimy.
ada vyobrazen zveejnnch nastrnce timeline vyuv motiv esk
sttn vlajky. Napklad obrzek zveejnn dne 20. ervence obsahuje vrazn
motiv esk vlajky, kterou pekrv postava zahalen vernm nikbu adleptice ernch minaret (Stop vstavb meit 2014). Npis pod obrzkem uvd:
Stop vstavb meit v esk republice, piem npis stop je vyveden
kapitlkami averven barv. Vlevm hornm rohu obrzku je obsaen odkaz
493

ANTROPOLOGICK VZKUM

www.ivcrn.cz, tedy odkaz nasamostatnou webovou strnku Islm vesk


republice nechceme. Podobn motiv esk vlajky aminaret se nachz naobrazov koli zveejnn k19. ervenci (Islmsk prvo 2014). Koli dominuje
esk vlajka, kterou dopluje erven npis graficky odpovdajc arabskmu
psmu. Jako stor, nanm je vlajka pipevnna, pitom slou jeden ze sedmi
minaret, kter se ty proti zamraen tmavomodr obloze. Soust kole
je text Islmsk prvo aria vhorn sti, vdoln sti text pokrauje slovy
nedoporuuje 9 homosexul z 10ti. Kol jet v pravm dolnm rohu
obsahuje odkaz naweb Islm vesk republice nechceme. Obrzek zveejnn
k16.ervenci rovn obsahuje motiv esk sttn vlajky (Listina zkladnch
prv2014). Vlajka tvo pozad ktextu uvdjcmu 23. lnek Listiny zkladnch
prv asvobod. Podle komente kobrzku: mlo se otom, (sic!) v, ale dokonce
mme vListin zkladnch prv asvobod prvo brnit svou demokracii sami,
jestlie jin prostedky selou (ibid.).
Uveden vizuln materily, vyuvajc esk sttn symboly skomenti,
lze vykldat nsledujcm zpsobem. Stt vlast esk republika, zastupovan
uritm sttnm symbolem, vlajkou i lvem, jsou vohroen islamizac. Tto
islamizaci, ohroujc eskou kulturu aeskou identitu, je teba elit, aktivn
proti n vystupovat abojovat sn.
Vtto souvislosti stoj zapozornost vyobrazen uveden titulkem Sta
jedna chyba azveejnn natimeline k28. ervnu (Sta jedna chyba 2014).
Obrazov kol ukazuje zejm fiktivn pbuzensk schma sestvajc zportrtnch fotografi muskch aenskch pslunk rodin stypickmi eskmi pjmenmi Lebeda aNovk. Schma je vetvrt generaci narueno satkem
prask dvky Kristny scizincem pod jmnem Ahmed Al-Abdullah. Podle
doprovodnho textu se mu narodil vHurghad. Nafotografii vidme mladka
opatenho racm plnovousem aerveno-blm kostkovanm tkem kefjou.
Dti tohoto pru ji nesou arabsk jmna Aisha, Fatima i Hassan ajejich
muslimsk identita je podtrena portrtnmi fotografiemi: dvky jsou zahaleny
hidby i nikby; typick muslimsk odv m nasob ichlapec pod jmnem
Hassan Al-Abdullah, narozen dle doprovodnho textu 11. prosince 2006 vPraze.
esk identita, zaloen naevropskm odvu ajmnech, se tak upotomk esk
dvky amuslima zcela vytrc acelek kole lze chpat jako varovn ped ztrtou
esk nrodn identity, kterou zpsobuje kontakt smuslimy.29
29 Generan schma rovn obsahuje odkaz napedpokldanou odlinost vreproduknch zvyklostech esk spolenosti amuslim (zaupozornn natento zajmav detail dkuji jednomu zanonymnch

494



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Monosti interpretace
Pokus ointerpretaci avysvtlen kritiky islmu naFB strnce Islm vesk
republice nechceme otevr bohatou paletu teoretickch perspektiv, znich
vnsledujcch odstavcch nazname pouze nkter. Je nutn zdraznit, e
monosti interpretace jev spojench skritikou islmu nejsou dalmi odstavci
ani zdaleka vyerpny.
Zamme se nejprve naroli administrtor strnky, dle se budeme ble
zabvat konceptem tzv. morln paniky vsouvislosti skritikou islmu anakonec
poukeme napolitick potencil, kter vsob kritika islmu obsahuje. To dovoluje dojist mry predikovat vvoj, kterm se esk kritika islmu me ubrat
politick potencil otevr eskm kritikm islmu dal monosti psoben
veveejnm prostoru. Nazklad obsahov analzy pspvk nastrnce Islm
vesk republice nechceme lze vyslovit domnnku, e kritika islmu me bt
spojena sprocesy budovn adefinovn esk nrodn identity, oem svd
jak obsah text koment, tak vizuln styl ady pspvk.
Role administrtor: nzorov vdci
Nejprve si povimnme, e pspvky naprofilov strnce timeline Islm vesk
republice nechceme zveejuje omezen okruh administrtor. Jak je tedy role
tchto administrtor, jak se naobsahu strnky podlej ostatn uivatel FB
ajak lze chpat roli administrtor strnky?
Administrtoi rozhoduj oobsahu profilov strnky timeline ajako jedin
maj monost pmo natuto profilovou strnku umisovat obrazov atextov
sdlen. Ostatn uivatel maj monost tyto pspvky oznait pomoc volby to
se mi lb, mohou je dle sdlet svlastnm komentem nasvch osobnch profilovch strnkch nebo je mohou pmo nastrnce timeline sami komentovat.
Uivatel maj tak monost pomoc volby pspvek pmo nastrnce sdlet
vlastn nzor nebo odkaz ten se vak automaticky nezobrazuje naprofilov
strnce timeline, ale lze jej zobrazit teprve pod odkazem pspvky nastrnce.
Lze pedpokldat, e administrtoi ztchto uivatelskch pspvk nkter
sami vybraj, komentuj asdlej naprofilov strnce timeline.
recenzent stati). Soud dle dat uvedench vpbuzenskm schmatu, dti esk dvky amuslimskho
mladka se rod spouhm ronm odstupem, prvn znich vpouhch estncti letech vku esk matky.
Dle je zde uvedeno, e muslimsk mladk pochz zegyptsk Hurghady, oblbenho cle eskch
turist jedn se tak vlastn oupozornn namon nezamlen dsledky pobyt eskch rodin
vmuslimskch zemch.

495

ANTROPOLOGICK VZKUM

Poet administrtor ajejich identitu nelze zpozice bnho uivatele st


FB zjistit. Poet administrtor, kte pinej nastrnku informace aprezentuj
zde sv nzory formou pspvk, je mon pouze odhadnout: pravdpodobn
nepekrauje deset osob. Lze tak nepmo usuzovat napklad zpspvku, kter
byl zveejnn dne 24. ervence 2014, akter se tk ensk obzky vIrku.
Koment kodkazu naserveru novinky.cz je mj. provzen vtou: Ate se
nkdo ozvte, e ensk obzka nem nic spolenho sislmem. Kdokoli to
prohls, m u7 admin 7x pr facek. (Ate se nkdo ozvte2014).30
Roli administrtor strnky lze chpat vsouvislosti skonceptem nzorovch vdc (opinion leaders). Pojem nzorovho vdce byl koncipovn ji vetyictch letech 20. stolet kolektivem autor, kte se zabvali tvorbou nzor
voli bhem volebn kampan veSpojench sttech: nzorov vdcov sleduj
mdia anzory jinch lid, kter pak zprostedkovvaj svm nsledovnkm
i stoupencm (followers) (Jebek 2003). Vnaem ppad, kdy je pedmtem
analzy FB strnka spravovan nkolika administrtory nzorovmi vdci
ajejich pspvky sledovny akomentovny dov tiscovkami nsledovnk,
je toto jednoduch schma pln dostaujc.
Klasick sociologick teorie nabz ikoncept vlivnch osob (influentials),
kter navrhl Robert K. Merton; pro nae ely posta, pokud konstatujeme, e
vliv tchto osob, kter sleduj mdia aformuluj nzory naurit tmata, kter
pak pedvaj ostatnm nsledovnkm, nemus bt nutn zaloen naosobnm
kontaktu takkajc tv v tv. Internetov sociln st, jako napklad
Facebook, dovoluj tvorbu virtulnch komunit zaloench navztazch mezi
individui komunikujcmi jejich prostednictvm bez toho, aby se museli osobn
znt nebo vbec potkat. Internetov sociln s typu Facebook umouje
navazovn vztah mezi neptomnmi druhmi (srov. Giddens 2003: 25),
mezi individui, kter nejsou vbezprostednm kontaktu tv vtv, jsou
vak spojena uritmi identifikanmi charakteristikami vnaem ppad se
ztotouj vkritice i odmtn islmu amuslim.
Zrove je nutn poznamenat, e proces ovlivovn jist nen jednostrann, e by tedy pouze administrtoi, chpan jako nzorov vdcov, mli
vliv nanzory apostoje svch nsledovnk. Proces tvorby nzor apostoj
uvnit skupiny je nepochybn mnohem sloitj. Pinejmenm je nutn upozornit na reciprocitu vztahu vdc a nsledovnk: v naem ppad se lze
domnvat, e nsledovnci, kte komentuj pspvky administrtor, svmi
30

Vraz admin zna administrtora strnky.

496



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

nzory apostoji ovlivuj nzory, postoje ajednn samotnch administrtor.


Ti mohou sv postoje ajednn pizpsobovat oekvnm len skupiny tak,
aby vrmci skupiny zachovali i zvili svj vliv (Reicher Haslam Hopkins
2005; Hogg 2008). Pitom je vak podstatn, e vdci insledovnci sdlej
uritou spolenou identitu, kter teprve dovoluje vytvoen struktury vdc
ansledovnk.31
Struktura socilnch vztah uvnit internetov sociln st je navc urena
designem samotn internetov sociln st. V ppad strnek typu Islm
vesk republice nechceme tak urit omezen skupina jednotlivc vrolch
administrtor vybr asdl akomentuje i vykld urit informace, kter
ostatn mohou sledovat adle sami komentovat. Administrtoi tak zastvaj
funkci nzorovch vdc, respektive vlivnch osob, ostatn nvtvnci auivatel strnky jsou jejich nsledovnky. Zrove je vak nutn hledat onu sdlenou
identitu i identity, kter umouj vytvoen struktury vdc ansledovnk,
akter mohou tak nabdnout odpov naotzku popin relativn popularity
strnky Islm vesk republice nechceme. Lze se domnvat, e krom shody
voblasti kritiky i odmtn islmu sdlej uivatel strnky identitu, kterou lze
vzthnout kekoncepci eskho nroda.
Kritika islmu aesk nrodn identita
Jist lze nalzt adu FB strnek vnovanch ad rznch tmat, kter maj
omezen poet administrtor akter navtvuje asleduje vt nebo men
poet uivatel. Chceme-li odpovdt naotzku, pro je strnka Islm vesk
republice nechceme oznaena pomoc volby to se mi lb bezmla 70 000
uivateli aptme-li se nadvody popularity tto konkrtn strnky, lze hledat
odpov prv vtom, e jej tma se vztahuje kprocesu formovn esk nrodn
identity. Jedn se otma, kter sohledem nasouvislost sprocesem vymezovn
esk nrodn identity oslovuje znan poet uivatel st FB avzhledem kcelkovm souvislostem poskytuje administrtorm strnky znan vliv politickho
charakteru.
Pitom lze vychzet zhypotzy, e kritika islmu je spojena sprocesem
definovn esk nrodn identity, kter je vymezovna prv v kontrastu
31 Jak uvdj Reicher, Haslam aHopkins, we suggest that the impact of leaders on followers must
be addressed in the context of their joint involvement in asocial categorical relationship. It is this
mutual identity-based relationship which both enables and constrains the practice of leadership and
which provides the basis for overcoming the traditional opposition between the leader and the led
(Reicher Haslam Hopkins 2005: 549).

497

ANTROPOLOGICK VZKUM

sislmem amuslimy jako pedstaviteli ideovho systmu (islmu), kter je


pojmn jako cizorod prvek vesk nrodn kultue. Vzhledem ktomu, e esk
stt je sohledem nasv modern djiny koncipovn jako nrodnostn doznan
mry homogenn,32 lze se domnvat, e se seskou nrodn pslunost identifikuje podstatn vtina obyvatelstva republiky ae sttn pslunost bude
doznan mry splvat snrodnost (tj. esk oban se obvykle identifikuje
seskou nrodnost). Pojem esk nrodn kultura pitom zahrnuje jevy,
kter jsou vnmny jako ryze esk hodnoty, to, naco jsou pslunci eskho
nroda hrd. Me zahrnovat ijevy, kter ei povauj zasob vlastn, kter
vak povauj spe zanegativn rysy esk nrodn pospolitosti.
Pojmy jako esk nrodn kultura nebo esk nrodn hodnoty jsou
samozejm obsahov promnliv s ohledem na kontext, v nm se s nimi
zachz. Proto je nutn sledovat, kdo, kdy, zajakch okolnost ajakmi zpsoby jej vymezuje nebo hovo oprvcch, kter by mly eskou nrodn kulturu
vymezovat.
Vychzme-li zpedpokladu, e kritika islmu je veskm prosted zce
spojena sprocesem definovn esk nrodn identity, kdy je islm pojmn
jako cizorod prvek vesk nrodn kultue aslou jako kontrastn referent
kesk kultue, potom je pravdpodobn, e vtina pspvk naprofilov
strnce timeline bude spojena prv sislmem vevztahu keskmu prosted,
tedy e se bude tkat islmu amuslim vevztahu kesk republice. Zrove
lze oekvat, e stt esk republika bude chpn jako stt nrodn, tedy
e esk stt bude ztotonn seskm nrodem. Tomuto pojet nasvduje
nejen samotn nzev strnky, ale natuto souvislost ukazuje rovn orientan
obsahov przkum pspvk, kter jsme sledovali ve akde je skuten velk
vtina pspvk njakm zpsobem vztaena keskmu prosted. Vidli jsme
zrove, e islm amuslimov jsou zde pedstavovni jako nebezpe, proti
ktermu je nutn aktivn vystupovat. Islm amuslimov znamenaj vtomto
pojet jednoznanou hrozbu pro esk (nebo evropsk) prosted akulturn-sociln identitu jeho obyvatel.
32 Nejpoetnj etnick skupina eskch Nmc pestala veskch zemch existovat vdsledku
nucenho odchodu drtiv vtiny eskch Nmc podruh svtov vlce. Podle analzy vsledk
poslednho stn lidu, dom a byt, zveejnn eskm statistickm adem (Analza 2014),
se vroce2011 zobyvatel esk republiky deklarativn nehls kesk nrodnosti 36% zejm
vdsledku toho, e otzka nrodnosti byla vdotaznku tentokrte nepovinn. Kesk nrodnosti se
pihlsilo 64,3% obyvatel, 5% obyvatelstva se pihlsilo knrodnosti moravsk a1,4% keslovensk.
Pslunci dalch nrodnost, polsk, nmeck amaarsk, tvo dohromady mn ne 1% obyvatel.
Vroce 2001 se pi stn kesk nrodnosti pihlsilo 90,4% obyvatel.

498



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Meme vak v souasn esk spolenosti nalzt njak prvky, kter


by bylo mon chpat jako obecn identifiktory vymezujc eskou nrodn
identitu? Vtom nm mohou napovdt nedvn przkumy veejnho mnn.
Podle przkumu Centra pro vzkum veejnho mnn Sociologickho stavu
AV R (adov 2013) jsou et oban nejvce hrd na krsnou produ
apamtky. Hrdost naesk obanstv je dle spojena stm, e et oban
vnmaj eskou republiku jako rodnou zemi. Podstatnm zdrojem obansk
hrdosti jsou rovn spchy eskch sportovnch reprezentant atak esk
historie, esk historick osobnosti aasto je jako zdroj hrdosti zmiovno
iesk umn, kultura atradice.
Pipomeme v tchto souvislostech, e podle antropologa Ladislava
Holho je novodob esk nrodn stt definovn prv jako nrodn (tj.
stt nesm stt vopozici vi nrodu, resp. nrodnm zjmm) (Hol 2010).
Ped rokem1989 se stt dostv dokonfliktu snrodem pslunci nroda
zanaj vnmat stt ajeho represivn apart jako sob neptelsk. Tak zvan
sametov revoluce me bt chpna jako pokus piblit vztahy mezi sttem,
nrodem ajednotlivcem kulturn konstituovanmu idelu (ibid.: 77). Ztohoto
pohledu dolo vprocesu tzv. sametov revoluce ansledn transformace esk
spolenosti kpokusu ooptovn ztotonn nroda se sttem odtud tak
ast oznaovn sttnch symbol jako reprezentac suvernnho eskho
sttu coby symbol nrodnch. Sttn symboly, jako jsou vlajka i dvojocas
lev, jsou vykldny jako soust koncepce onoho kulturn konstruovanho
idelu nrodnho sttu. Vtomto smyslu nen dnm pekvapenm, e esk
sttn vlajka adal symboly spojen seskou sttnost (dvouocas lev atp.) jsou
obecn chpny jako symboly nrodn aasto vyuvny pi rznch shromdnch spojench spoadavky ochrany azachovn esk nrodn identity,
jako jsou napklad protiromsk mtinky.33
Polistopadov ztotonn nroda se sttem je vesv podstat dvojsenou
zbran. Mobilizace rzn chpan asrznou mrou radikality prosazovan
nrodn identity, zaloen nanrodn kultue, najedn stran psob jako
tmel zajiujc kohezi esk spolenosti. Nadruh stran vak vede naprosto
samozejm k poteb definovat referenn skupinu i skupiny, vi nim
budou pslunci eskho nroda vymezovat svou identitu. Zde vznik naopak
potenciln sociln konflikt, kdy urit skupina me bt nazklad uritch
33 Lze vyslovit nzor, e Romov mohou vsouvislostech sprocesy budovn esk nrodn identity
hrt podobnou roli referenn skupiny jako muslimov.

499

ANTROPOLOGICK VZKUM

vlastnost, biologickch i kulturnch rys (nap. barvy pleti, meninovho


vyznn, pvodu apod.), z nroda vyluovna prv proto, e je na zklad
uritch znak identifikovna sonou referenn skupinou.
Pot, co je esk stt vesvch novodobch djinch zbaven dosavadnch
historickch referennch skupin, snimi mli jeho et obyvatel bezprostedn
zkuenost avi nim se historicky vymezovali (zejmna Nmc), objevuj
se nov skupiny, k nim pslunci eskho nroda vztahuj svou identitu.
Jako referenn skupina polistopadov esk nrodn pospolitosti tak slou
rzn pospolitosti, snimi maj pslunci eskho nroda zkuenost pmou
(Romov) nebo zprostedkovanou vemonmi mdii. Prv dodruh kategorie
by zejm bylo mon adit muslimy (srov. Kkov 2006).
Kritika islmu amuslim tedy pravdpodobn souvis sprocesy vytven nrodn identity nazklad definovn esk nrodn kultury. Ta pitom
nemus bt nutn definovna vpozitivnch, explicitnch pojmech (tedy m jsou
esk nrodn kultura aesk nrodn identita vymezeny), ale me vznikat
inazklad pouhho tvrzen, e referenn skupina, ti druz vnaem ppad muslimov aislm kesk kultue prost nenleej. esk kultura je
tedy vymezovna vprocesu negativnho srovnvn stm, co kritikov islmu
povauj za pevnou, typickou soust islmu. V tomto ppad pln sta,
omez-li se kritika islmu nakonstatovn, e urit prvky, kter spoj smuslimy
aislmem, jsou na kultue prost ciz, e kn jednodue nenleej, a ji
jde napklad onsil naench nebo nien kulturnch pamtek. Zrove nen
nezbytn teba vyjmenovvat, kter prvky naopak jsou soust na kultury.
Sta uvst, kter prvky zajej soust povaovny nejsou.
Tento proces negativnho vymezovn vlastn identity lze vteoretick rovin
vzthnout kekonceptu morln paniky.
Morln panika akritika islmu
Koncept morln paniky uvedli dosociologie vsedmdestch letech 20. stolet Jock Young aStenley Cohen.34 Vesv syntetick prci vnovan konceptu
morln paniky uvd Kenneth Thompson pt klovch rys i stadi morln
paniky (Thompson 1998: 8):

34 Problematiku konceptu morln paniky shrnuje Volek (2000), podrobnji viz Thomson (1998).
Kekritice konceptu morln paniky viz nap. vodn sta knovmu vydn klasickho spisu Stenleyho
Cohena (Cohen 2002: ixliv), pvodn vydanho r. 1972.

500

J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu



1.
2.
3.
4.
5.

nco i nkdo je definovn jako hrozba hodnotm i zjmm;


mdia podaj tuto hrozbu vesnadno rozpoznateln podob;
rychle se rozvj veejn zjem;
objevuje se odezva ad aosob svlivem naveejn mnn;
panika ustupuje i vede ksocilnm zmnm.

Obsah strnky Islm vesk republice nechceme se tmito rysy vyznauje


i je jimi zjevn doprovzen. Islm amuslimov jsou pedstavovni jako jasn
ohroen societlnch hodnot azjm (srov. Cohen 2002: 2). Muslimov jsou
nastrnce jednoznan identifikovni jako hrozba, ato hrozba pro esk kulturn hodnoty atradice, piem jsou rznmi zpsoby dmonizovni.35 Veejn
zjem otma je patrn nejen zpotu oznaen volbou to se mi lb, dosahujc
vletnch mscch roku 2014 bezmla 70000 uivatel st FB,36 ale izohlasu,
kter dal mdia (nap. zpravodajsk adiskusn internetov platformy) vnuj
strnce arznm udlostem, kter jsou sn spojeny. Vppad strnky Islm
vesk republice nechceme asn spojenho hnut lze sledovat iodezvu ad
aosob svlivem naveejn mnn. Posledn stadium morln paniky vespojen
skauzou strnky, tedy sociln zmna i stup paniky, zstv vzhledem kaktulnosti tmatu prozatm oteven.37
Otzky me budit dvod, pro islm amuslimov vbec veejnou paniku
vyvolvaj apro je komplexn soubor jev oznaovan jako islm svmi kritiky podvn vsiln zjednoduen, asto dmonizovan podob. Jak uvidme
vzvru, me bt odpovd obraz islmu amuslim vkolektivn pamti
pslunk eskho nroda.
Politick potencil kritiky islmu
Vezmeme-li vpotaz Holho (2010) tezi olistopadovm pevratu jako pokusu
ooptovn spojen i smen sttu anroda, nepekvap ns, e se veskm
polistopadovm politickm prosted tak asto objevuje rtorika, kter definuje politiku vpojmech akategorich odpovdajcch nrodnm zjmm,38
Jde otermn folk devils (Cohen 2002).
Vdob zvren editace studie (k31. 10. 2014) byla strnka Islm vesk republice nechceme
oznaena pomoc volby to se mi lb 79568 uivateli st Facebook. Odzatku prce nastudii
(vervenci 2014) tedy narostl tento daj piblin o10000.
37 Pokud jde otento aspekt morln paniky, bude jist zajmav sledovat dal vvoj vespojen
sdost MO ovy stupe registrace. Kauze se vesv studii vnuje Tom Jank (2013).
38 Sta pipomenout ppad posledn prezidentsk volby roku 2013. Tehdy se jednm zrozhodujcch
35

36

501

ANTROPOLOGICK VZKUM

respektive vduchu, kter by bylo mon povtce oznait jako nacionalistick,39


i lpe nrodnideologick. Lze tedy pedpokldat, e protiislmsk rtorika
bude obsahovat prv tento prvek, e tedy kritika islmu bude zrove obhajobou nrodn kulturn identity. Islm amuslimov budou zrove pedstavovni
jako prv ty prvky, kter jsou esk nrodn kultue ciz.
Protoe islm a muslimov tvo jeden z referennch bod v procesu
definovn esk nrodn identity, jedn se otma, kter se vyznauje uritm nezanedbatelnm politickm potencilem. Meme-li si nazvr dovolit
jist zobecnn, mohou se islm amuslimov prv ztohoto dvodu snadno
stt jednm zneuralgickch bod modern esk spolenosti. Jako pklad lze
uvst kampa kprezidentsk volb vroce 2013, kdy se tma islmu stalo jednm
zhojn diskutovanch, vedle napklad otzky interpretace povlenho odsunu
Nmc. Vinternetovm prosted se tak napklad vlednu 2013, nedlouho ped
samotnou volbou prezidenta, objevuje grafick materil propagujc kandidaturu Miloe Zemana, nanm je jako jeden zdvod pro volbu tohoto politika
uvedeno tma stavby meit vexplicitn souvislosti skandidtovm hjenm
nrodnch zjm (Pro volit Miloe Zemana 2013).40 Text namodrm pozad
je doplnn vhorn sti fotografi prezidentskho kandidta Miloe Zemana se
sttn vlajkou zahlavou. Vhorn sti dle teme otzku: Pro volit Miloe
Zemana? apod n odpov vhesle Obhjce nrodnch zjm. Ne je uveden
vet nkolika bod, vnich m bt kandidt obhjcem nrodnch zjm. Tkaj
se politiky vi Evropsk unii, hjen zjm eskch podnikatel vzahrani,
vystupovn proti korupci i otzky crkevnch restituc, kde m rozhodnout
referendum. Natetm mst je uveden kandidtv nesouhlas sbudovnm muslimskch svatostnk, kter je spojen seenm problematiky romsk meniny:
Je proti vstavb dalch muslimskch meit achce aktivn eit problmy
romsk meniny, prohlauje se zde oprezidentskm kandidtovi. Spojen tematiky islmu sproblematikou Rom vsouvislostech politick kampan zaloen
mimo jin nahjen nrodnch zjm ns nepekvap.
moment pedvolebnho boje stal vrok jednoho ze dvou nejsilnjch kandidt ohledn povlenho
odsunu Nmc. Ppad, kter by jist mohl bt pedmtem samostatnho analytickho rozboru, svd
omimodnm politickm potencilu jakchkoli tmat, kter lze vzthnout kvymezovn esk nrodn
identity.
39 Souhlasm sMiroslavem Hrochem (Hroch 2009), kter povauje termn nacionalismus vzhledem
kjeho mnohoznanosti avznamov zatenosti zaobtn pouiteln pro ely vdeck analzy. Je
zejm vhodnj hovoit onrodnch ideologich i okoncepcch nroda, pokud jde orzn pojet
esk nrodn spolenosti akultury.
40 Materil byl pvodn zveejnn natimeline FB strnky Milo Zeman naHrad dne 17. ledna 2013.

502



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Je mon vyslovit domnnku, e vzhledem kpolitick citlivosti tmat islmu


amuslim vsouasn esk spolenosti se budou tato tmata vpolitickch
souvislostech objevovat inadle. Dle lze pedpokldat, e aktivist spojen
siniciativou Islm vesk republice nechceme vyuij tohoto politickho potencilu kritiky islmu vespojen sobranou nrodnch zjm kroziovn svch
aktivit veveejnm prostoru. Lze proto oekvat, e bu vyuij kpropagaci
svch nzor njakou stvajc politickou platformu, nebo vytvo nov uskupen,
kter se bude moci uchzet opze oban vnkterch zbudoucch voleb.41

Zvrem
Nai studii chpeme vprvn ad jako podnt pro dal kritick zkoumn role
nboenstv vsouasn esk spolenosti. Jak ukazuje ippad kritiky islmu
naeskm internetu, tmata souvisejc snboenstvm stle vstupuj doveejn
sfry esk spolenosti, pestoe by se mohlo naprvn pohled zdt, e souasn
esk spolenost vykazuje vysokou mru sekularizace.42 Jevy spojen snboenstvm se navc dynamicky vyvjej nae studie zachycuje opravdu jen velmi malou
st ztohoto bohatho souboru rznch jev, kter se mohou vespojitosti se souasnou eskou spolenost stt podntem pro akademick studium nboenstv.
Napkladu FB strnky Islm vesk republice nechceme jsme vidli, e
sociln vdy disponuj celou adou teoretickch koncepc, kter nm dovoluj
interpretovat problematiku kritiky islmu a muslim v eskm prosted.
Naznaen interpretan vchodiska vak jist nejsou jedinmi monostmi,
kter bychom mohli pi vkladu kritiky islmu nalzt.
Hledali jsme odpov naotzku, vjakch souvislostech islm doeskho
veejnho prostoru vstupuje, pro se vbec stv objektem veejnho zjmu,
kdy veskm prosted jde ovrazn meninov nboensk smr. Ptali jsme
se podvodech, pro je islm veskm prosted vbec diskutovn apro islm
amuslimov vyvolvaj zjem esk veejnosti. Zamili jsme se pitom nakritiku islmu azvolili jsme jeden konkrtn pklad, FB strnku Islm vesk
republice nechceme, kter jsme podrobili prozkoumn zobsahovho hlediska.
41 Je teba pipomenout, e text tto studie vznikal vletnch mscch roku 2014. Nereflektuje tedy
dal udlosti, knim dolo vprbhu roku 2015, napklad ohlenou kandidaturu doc.Martina
Konviky vkrajskch volbch vroce 2016 i dn spojen stzv. uprchlickou kriz vroce 2015. Zd se,
e prbh tchto udlost prozatm potvrzuje tezi, podle n lze oekvat pokraujc, intenzivnj
pokusy uplatnit politick potencil kritiky islmu veskm prosted.
42 Srov. pozn. . 5.

503

ANTROPOLOGICK VZKUM

Vchozm podntem byla teze zaloen nakonceptu orientalismu Edwarda


W. Saida, kdy je kritick obraz islmu amuslim veskm prosted spojen
sprocesy negativnho vymezovn okcidentln, vnaem ppad esk nrodn
akulturn identity anrodnkulturnch hodnot. Prozkoumali jsme obsah piblin dvou stovek pspvk zveejnnch administrtory naprofilov strnce
timeline diskusnho fra Islm v esk republice nechceme. Zjistili jsme, e
pspvky zde zveejovan jsou skuten zvelk sti vztahovny keskmu
prosted ae zprvy akomente kzahraninm udlostem slou obvykle
jako zklad kvarovnm ped riziky, kter podle koment natimeline islm
amuslimov pedstavuj pro esk stt, esk nrod aeskou spolenost, jej
kulturu ahodnoty.
Lze tedy ci, e kritika islmu amuslim veskm prosted tak, jak ji
ukazuje pklad strnky Islm vesk republice nechceme, je skuten spojena
sotzkou esk nrodn identity, evropskch i vum smyslu slova eskch
kulturn-spoleenskch norem ahodnot. Ty jsou nadiskusn strnce vymezovny prostednictvm negativnho srovnvn s hodnotami a normami,
kter autoi pspvk pedstavuj jako typick pro islm amuslimy. Nesta
vak pouze konstatovat, e je obraz islmu amuslim vtchto souvislostech
stereotypn to sohledem nacelkov zamen diskusnho fra nen dnm
pekvapenm. Muslimov, tak jak je pedstavuj administrtoi strnky vesvch
pspvcch, se stvaj referenn skupinou, jej kulturn-spoleensk normy
ahodnoty pedstavuj antitezi na, esk spolenosti akultury. Zrove jsou
zde islm amuslimov pedstavovni jako jednoznan riziko, proti nmu
je nutn aktivn vystupovat, nebo pedstavuj ohroen pro n kulturn-spoleensk systm. Vtto souvislosti nen bez zajmavosti ani vizuln aspekt
pspvk, kdy se asto objevuj motivy i symboly spojen seskou sttnost:
esk vlajka i symbolika sttnho znaku.
Roli administrtor strnky lze chpat vsouvislosti skonceptem nzorovch vdc, opinion leaders, respektive skonceptem vlivnch osob (influentials).
Vliv nzorovch vdc, kte sleduj mdia aformuluj nzory naurit tmata,
je pak pedvaj ostatnm nsledovnkm, nen v naem ppad zaloen
naosobnm kontaktu tv vtv, ale odehrv se vprosted internetovho
diskusnho fra nasociln sti Facebook. Je vak podstatn, e vdci ijejich
nsledovnci i fanouci apznivci strnky sdlej uritou spolenou identitu,
kter teprve dovoluje vytvoen struktury vdc ansledovnk: zkladem pro
tuto sdlenou identitu, je se projevuje kritikou islmu amuslim, je pslunost
kevropsk, respektive kesk kultue aspolenosti.
504

J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu



Protiislmskou rtoriku, s jejm obsahem jsme se krtce seznmili


napkladu strnky Islm vesk republice nechceme, lze vykldat jako pklad
morln paniky. Obsah strnky Islm vesk republice nechceme se tmito rysy
vyznauje i je jimi zjevn doprovzen. Islm amuslimov jsou pedstavovni
jako jasn ohroen societlnch hodnot azjm esk nrodn pospolitosti. Muslimov jsou nastrnce jednoznan identifikovni jako hrozba, ato hrozba pro
esk kulturn hodnoty atradice, piem jsou rznmi zpsoby dmonizovni.
Ptme-li se pak na dvody mimodn popularity sledovan diskusn
strnky, lze hledat odpov prv v tom, e jej tma a obsah se vztahuje
kprocesu formovn esk nrodn identity. Vzhledem kcelkovm souvislostem pak kritika islmu amuslim poskytuje administrtorm strnky znan
vliv politickho charakteru alze se proto domnvat, e osoby vystupujc jako
pedstavitel iniciativy Islm vesk republice nechceme budou tento potencil
dle rozvjet vystupovnm napd veejnch instituc nebo poslze ivlastn
ast vpolitickm ivot sttu, a ji vespojen se njakm existujcm politickm subjektem, i prostednictvm zaloen vlastn platformy uren kasti
vpolitice. Vtchto souvislostech nen velkm pekvapenm, e je protiislmsk
rtorika uvna ipolitickmi pedstaviteli i jejich pznivci apodporovateli,
kte se jinak jednoznan neprofiluj jako kritikov islmu amuslim.
Tma kritiky islmu amuslim jist vyvolv adu dalch otzek. Jednou
ztch, kter prozatm zstaly mimo nai pozornost, je, zjakho dvodu je to
prv islm, kter tvo jeden zreferennch bod pi definovn esk nrodn
identity. Odpov je mon hledat vsouvislosti skonceptem kolektivn pamti
(Halbwachs 2009) jako souboru sdlench pedstav ohistorii. Meme vyslovit
hypotzu, e islm amuslimov tvo vkolektivn pamti pslunk esk spolenosti tradinho neptele. Toto vdom oislmu je pedvno aupevovno
pomoc ady kli, kdy se vhistorickch souvislostech hovo opronikn
muslim do Evropy, o stetech mezi kesany a muslimy, o muslimskm
nebezpe, ktermu je teba elit. Stereotypn obraz krveznivho muslima,
obvykle ztotonnho snekesanskm Turkem, unejcho aterorizujcho
kesansk nevitka, vstoupil do obecnho povdom formou povst,
pohdek, psn aobraz. Vtchto souvislostech bude teba podniknout dal
podrobn bdn, jeho pedmtem se mohou stt jak publikace o eskch
djinch, tak beletristick dla, televizn a filmov snmky, koln uebnice
iobrzkov dtsk knihy.43 Zde se otevr prostor pro dal analytickou prci.
43

Kvlivm islmu veskch djinch viz Mendel Ostansk Rataj 2007.

505

ANTROPOLOGICK VZKUM

Jakub Havlek je religionistou ahistorikem, zabv se antropologi nboenstv.


Psob jako odborn asistent Katedry sociologie, andragogiky akulturn antropologie Univerzity Palackho vOlomouci. Kontakt: jakub.havlicek@upol.cz

Pouit literatura aprameny


5 let spolen. 2014. 5 let spolen. Islm vesk republice nechceme, 26. 7. 2014.
Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.10151669707362938.10
73741827.120236192937/10152616308882938/?type=1&theater [cit. 2014-07-27].
Ajako pokad. 2014. Ajako pokad. Islm vesk republice nechceme, 19. 7. 2014.
Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/posts/10152600714547938 [cit.
2014-08-01].
Analza. 2014. Analza. Nrodnostn struktura obyvatel. esk statistick
ad, 30. 6. 2014. Dostupn z http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/
FC001D2AB2/$File/170223-14.pdf [cit. 2014-07-20].
A te se nkdo ozvte. 2014. A te se nkdo ozvte. Islm v esk republice
nechceme, 24. 7. 2014. Dostupn z https://www.facebook.com/ivcrn/
posts/10152612747297938 [cit. 2014-07-29].
Bartk, Ji. 2014. Petice proti uznn islmu 2014. Islm vesk republice nechceme,
22. 5. 2014. Dostupn zhttp://www.ivcrn.cz/kampane/naqba-2014/petice/ [cit.
2014-07-20].
Bene, Martin. 2014. Univerzitou hbe facebookov spor oislm. Hdal se vyuujc
a studentka. iDnes.cz, 22. 1. 2014. Dostupn z http://budejovice.idnes.cz/
expanze-islamu-je-problem-0yy-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140122_2025015_
budejovice-zpravy_kol [cit. 2014-07-20].
Breaking news. 2014. Breaking news. Islm vesk republice nechceme, 8. 7. 2014.
Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/posts/10152575657092938 [cit.
2014-08-01].
Britov nm njak zdivoeli. 2014. Britov nm njak zdivoeli. Islm v esk
republice nechceme, 5. 7. 2014. Dostupn z https://cs-cz.facebook.com/ivcrn/
posts/10152569356342938 [cit. 2014-08-01].
adov, Nadda. 2013. Dvody hrdosti astudu naesk obanstv jen 2013.
Tiskov zprva. Centrum pro vzkum veejnho mnn. Dostupn zhttp://cvvm.
soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7135/f3/ov131121.pdf [cit.
2014-07-20].
Cajthamlov, Tereza. 2014. Islm zatemuje rozum. Pedevm nemuslimm. Blog.
repsekt.cz, 28. 1. 2014. Dostupn z http://cajthamlova.blog.respekt.ihned.cz/
c1-61606600-islam-zatemnuje-rozum-predevsim-nemuslimum [cit. 2014-08-18].
Cohen, Stenley. 2002. Folk Devils and Moral Panics. The Creation of the Modes and
Rockers. London: Routledge.
Dobbelaere, Karel. 2002. Secularization. An Analysis on Three Levels. Brussels: P.Lang.
Donate. 2014. Donate. Islm vesk republice nechceme. Dostupn zhttp://www.
ivcrn.cz/donate/ [cit. 2014-08-22].
506



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Esposito, John L. 2003. The Oxford Dictionary of Islam. Oxford: Oxford UP.
Eurokomisaka chce vEU. 2014. Eurokomisaka chce vEU vce (i)leglnch Afrian,
Arab... Tden.cz, 9. 7. 2014. Dostupn zhttp://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/
evropa/eurokomisarka-chce-v-eu-vice-i-legalnich-africanu-arabu_312356.
html#.U_SxiPl_uVC [cit. 2014-08-19].
Facebook smazal strnku. 2014. Facebook smazal strnku, kter brojila proti
islmu v esku. Lidovky.cz, 20. 6. 2014. Dostupn z http://www.lidovky.cz/
facebook-smazal-stranku-ktera-brojila-proti-islamu-v-cesku-pa9-/zpravy-domov.
aspx?c=A140620_223525_ln_domov_rak [cit. 2014-07-20].
Fey, Brian. 2002. Souasn filozofie socilnch vd. Multikulturn pstup. Praha:
Sociologick nakladatelstv.
Giddens, Anthony. 2003. Dsledky modernity. Praha: Sociologick nakladatelstv.
Habermas, Jrgen. 2000. Strukturln pemna veejnosti. Praha: Filosofia.
Halbwachs, Maurice. 2009. Kolektivn pam. Praha: Sociologick nakladatelstv.
Havlek, Jakub. 2011. Cesty bostev. Interpretace nboenstv anacionalismu vmodernm
Japonsku. Brno: MUNI Press.
Havlek, Jakub. 2013. Existuje v Japonsku nboenstv? Kategorie nboenstv
apostmodern kritika vsocilnch vdch. Religio. Revue pro religionistiku 21, 2013,
2: 163188.
Havlek, Jakub Lun, Duan. 2013. Religion and Politics in the Czech Republic.
The Roman Catholic Church and the State. International Journal of Social Science
Studies 1, 2013, 2: 190204.
Hogg, Michael A. 2008. Social Identity Theory of Leadership. Pp. 6277 in Joanne B.
Ciulla et al.: Leadership at the Crossroads I. Leadership and Psychology. Westport:
Praeger.
Hol, Ladislav. 2010. Mal esk lovk a skvl esk nrod. Nrodn identita
apostkomunistick transformace spolenosti. Praha: Sociologick nakladatelstv.
Hork, Zboj. 2011. Crkve aesk kolstv. Praha: Grada.
Hroch, Miroslav. 2009. Nrody nejsou dlem nhody. Piny apedpoklady utven
modernch evropskch nrod. Praha: Sociologick nakladatelstv.
Ikdy jste plni. 2014. Ikdy jste plni Islm vesk republice nechceme, 13. 7. 2014.
Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/photos/a.120733327937.128830.12
0236192937/10152586982942938/?type=1 [cit. 2014-08-01].
Islm je pro lovka. 2014. Islm je pro lovka. Islm vesk republice nechceme,
26.7. 2014. Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/photos/a.1207333279
37.128830.120236192937/10152612706747938/?type=1 [cit. 2014-08-01].
Islamist. 2014. Islamist pibjej zavradn na k. OSN: Vlen zloinci.
Tden.cz, 26. 7. 2014. Dostupn zhttp://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asiea-oceanie/islamiste-pribijeji-zavrazdene-na-kriz-osn-valecni-zlocinci_313848.
html#.U_Rv6_l_uVB [cit. 2014-08-01].
Islmsk prvo. 2014. Islmsk prvo. Islm vesk republice nechceme, 19. 7. 2014.
Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.120733327937.128830.12
0236192937/10152601089007938/?type=1&relevant_count=1 [cit. 2014-08-01].
507

ANTROPOLOGICK VZKUM

Jak je rozdl. 2014. Jak je rozdl mezi profilovm obrzkem a vodn fotkou?
Facebook.com. Dostupn zhttps://www.facebook.com/help/169743063106603
[cit. 2014-08-22].
Janda, Vojtch. 2014. Politika varuje ped rozpnnm muslim. Pestelila, k jejich
f. iDnes.cz Praha aStedn echy, 16. 7. 2014. Dostupn zhttp://praha.idnes.
cz/mistostarostka-se-vyjadruje-k-muslimskemu-pohrebisti-pgk-/praha-zpravy.
aspx?c=A140716_2082561_praha-zpravy_bur [cit. 2014-08-19].
Jank, Tom. 2013. Analza piznn (zvltnch) prv muslimsk nboensk
obci v R. Pp. 84111 in Jaroslav Benk (ed.): Crkev a stt 2013 sbornk
z konference. Spisy Prvnick fakulty Masarykovy univerzity, ada teoretick,
Edice S, . 459. Brno: Masarykova univerzita. Dostupn zhttp://www.law.muni.
cz/dokumenty/25707 [cit. 2015-07-13].
Jebek, Hynek. 2003. Men nzorovho vdcovstv v eskch sociologickch
vzkumech. PS-kla jako nstroj pro zjiovn nzorovho vdcovstv.
Sociologick asopis/Czech Sociological Review 39, 2003, 5: 687706.
Konvika, Martin. 2014a. Islm v esk republice nechceme. Konec, nebo nov
zatek? Blog.idnes.cz, 20. 6. 2014. Dostupn zhttp://martinkonvicka.blog.idnes.
cz/c/414534/Islam-v-Ceske-republice-nechceme-Konec-nebo-novy-zacatek.html
[cit. 2014-08-19].
Konvika, Martin. 2014b. Proslov pro Petin vbor Poslaneck snmovny Parlamentu
R. Blog.idnes.cz, 8. 10. 2014. Dostupn zhttp://martinkonvicka.blog.idnes.
cz/c/429953/Proslov-pro-Peticni-vybor-Poslanecke-snemovny-Parlamentu-CR.
html [cit. 2014-10-28].
Krl, Vclav. 2014. Co znamen zruen protiislamistick skupiny naFacebooku.
Blog.idnes.cz, 21. 6. 2014. Dostupn zhttp://vaclavkral.blog.idnes.cz/c/414568/
Co-znamena-zruseni-protiislamisticke-skupiny-na-Facebooku.html [cit. 201407-29].
Kkov, Martina. 2006. Neviditeln menina analza medilnho obrazu eskch
muslim. Migraceonline.cz, 26. 5. 2006. Dostupn zhttp://migraceonline.cz/
cz/e-knihovna/neviditelna-mensina-analyza-medialniho-obrazu-ceskych-muslimu
[cit. 2015-07-01].
Listina zkladnch prv. 2014. Listina zkladnch prv. Islm v esk republice
nechceme, 16. 7. 2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.1207
33327937.128830.120236192937/10152593905432938/?type=1&relevant_count=1
[cit. 2014-08-01].
Ludkov, Vladimra. 2014. Netolerantn kazatel tolerance? Vae Praha 8, 16. 7. 2014.
Dostupn zhttp://www.vasepraha8.cz/liben/netolerantni-kazatele-tolerance [cit.
2014-08-01].
Mme hodn holou. 2014. Mme hodn holou. Islm vesk republice nechceme,
12.7. 2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.1207333279
37.128830.120236192937/10152585221912938/?type=1&relevant_count=1 [cit.
2014-07-29].
Magistrt. 2014. Magistrt v prask Libni odmt soukrom muslimsk hbi
tov. Denk.cz, 15. 7. 2014. Dostupn z http://www.denik.cz/z_domova/
508



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

magistrat-v-prazske-libni-odmita-soukromy-muslimsky-hrbitov-20140715.html
[cit. 2014-07-29].
M zem, Francie. 2014. M zem, Francie. Islm vesk republice nechceme, 16. 7.
2014. Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/photos/a.120733327937.128
830.120236192937/10152592831162938/?type=1 [cit. 2014-08-01].
Mendel, Milo Ostansk, Bronislav Rataj, Tom. 2007. Islm vsrdci Evropy. Vlivy
islmsk civilizace nadjiny asouasnost eskch zem. Praha: Academia.
Mrzaen, bit, nosy. 2014. Mrzaen, bit, nosy. Nov generace britskch muslim
akceptuje zloiny ze cti. Novinky.cz, 19. 3. 2012. Dostupn zhttp://www.novinky.
cz/zahranicni/evropa/262302-mrzaceni-biti-unosy-nova-generace-britskychmuslimu-akceptuje-zlociny-ze-cti.html [cit. 2014-08-19].
Mosul. 2014. Mosul je v souasnosti skoro bez kesan. Islm v esk republice
nechceme, 22. 6. 2014. Dostupn z https://www.facebook.com/ivcrn/photos/
pb.120236192937.-2207520000.1406140420./10152608615562938/?type=1 [cit.
2014-07-29].
Napite si opetin stnek. 2014. Napite si opetin stnek. Islm vesk republice
nechceme, 7. 7. 2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.120
733327937.128830.120236192937/10152575455612938/?type=1 [cit. 2014-07-29].
Naprost lenstv. 2014. Naprost lenstv. Islm vesk republice nechceme, 9. 7.
2014. Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/posts/10152578183747938
[cit. 2014-08-01].
Netolerantn kazatel. 2014. Netolerantn kazatel. Islm v esk republice
nechceme, 16. 7. 2014. Dostupn z https://www.facebook.com/ivcrn/
posts/10152594730687938 [cit. 2014-08-01].
OSN odhaduje. 2014. OSN odhaduje. Islm vesk republice nechceme, 27. 7. 2014.
Dostupn z https://cs-cz.facebook.com/ivcrn/posts/10152618253847938 [cit.
2014-08-01].
Pr fotek. 2014. Pr fotek zaktuln petin akce. Islm vesk republice nechceme, 5.7.
2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/posts/10152570139027938
[cit. 2014-07-29].
Petice. 2014. Petice proti islamizaci R. Islm vesk republice nechceme, 27. 7. 2014.
Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.120733327937.128830.12
0236192937/10152619716752938/?type=1&relevant_count=1 [cit. 2014-07-29].
Petin archy. 2014. Petin archy. Islm vesk republice nechceme, 25. 6. 2014.
Dostupn z https://www.facebook.com/ivcrn/photos/pb.120236192937.2207520000.1406536397./10152613044902938/?type=1 [cit. 2014-07-29].
Pozvnka naschzi. 2014. Pozvnka naschzi . 10. Poslaneck snmovna Parlamentu
esk republiky, petin vbor. Dostupn z http://www.psp.cz/sqw/text/text2.
sqw?idd=101322 [cit. 2014-10-28].
Pozvnka nasemin. 2015. Pozvnka nasemin. Poslaneck snmovna Parlamentu
esk republiky, vbor pro obranu. Dostupn zhttp://www.psp.cz/sqw/text/orig2.
sqw?idd=105886&pdf=1 [cit. 2015-07-01].
Pro volit Miloe Zemana. 2013. Pro volit Miloe Zemana. Zeman na Hrad,
17. 1. 2013. Dostupn z https://www.facebook.com/zemannahrad/photos/
509

ANTROPOLOGICK VZKUM

pb.291277884271365.-2207520000.1408862072./460889270643558/?type=3
&src=https%3A%2F%2Fscontent-b-fra.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-frc3%2Ft1.09%2F543793_460889270643558_2081011948_n.jpg&size=750%2C750&f
bid=460889270643558 [cit. 2014-08-01].
Pilo redakn potou. 2014. Pilo redakn potou. Islm v esk republice
nechceme, 10. 7. 2014. Dostupn z https://cs-cz.facebook.com/ivcrn/
posts/10152580305992938 [cit. 2014-08-01].
Reicher, Stephen Haslam, S. Alexander Hopkins, Nick. 2005. Social Identity and
the Dynamics of Leadership. Leaders and Followers as Collaborative Agents in
the Transformation of Social Reality. Leadership Quarterly 16, 2005, 4: 547568.
Romancov, Ingrid. 2014. Strnka Islm vesk republice nechceme byla obnovena
zapodivnch okolnost. Evropsk rozhled, 29. 6. 2014. Dostupn zhttp://www.
evropsky-rozhled.eu/stranka-islam-v-ceske-republice-nechceme-byla-obnovenaza-podivnych-okolnosti/ [cit. 2014-07-20].
Said, Edward W. 2008. Orientalismus. Zpadn koncepce orientu. Praha: Paseka.
Saler, Benson. 1993. Conceptualizing Religion. Immanent Anthropologists, Transcendent
Natives, and Unbounded Categories. London New York Kln: E. J. Brill.
Saler, Benson. 2009. Understanding Religion. Selected Essays. Berlin: W. de Gruyter.
Snaili jsme se najt. 2014. Snaili jsme se najt. Islm vesk republice nechceme, 23.7.
2014. Dostupn zhttps://cs-cz.facebook.com/ivcrn/photos/pb.120236192937.2207520000.1406098908./10152607765027938/?type=1 [cit. 2014-08-01].
Sta jedna chyba. 2014. Sta jedna chyba. Islm vesk republice nechceme, 28. 6.
2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.120733327937.128
830.120236192937/10152553139482938/?type=1&relevant_count=1 [cit. 201408-01].
Stop vstavb meit. 2014. Stop vstavb meit. Islm vesk republice nechceme,
20. 7. 2014. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/photos/a.12073332
7937.128830.120236192937/10152603078592938/?type=1&relevant_count=1
[cit.2014-08-01].
ndl, Vladimr Koika, Pavel. 2011. Komu vad muslimov. Ekonom, 23. 8.
2011. Dostupn z http://ekonom.ihned.cz/c1-52602450-komu-vadi-musli
move [2014-08-21].
Obyvatelstvo. 2011. Obyvatelstvo podle vku, nboensk vry a podle pohlav.
Stn lidu, dom abyt. esk statistick ad. Dostupn zhttp://vdb.czso.cz/
sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30719&th=&vseuzemi=null&v=&vo=null
&void= [cit. 2014-08-21].
Thompson, Kenneth. 1998. Moral Panics. London New York: Routledge.
Topinka, Daniel. 2010. Integrace imigrant/muslim do esk spolenosti.
Pp.253301 in Duan Lun David Vclavk (eds.): Individualizace nboenstv
aidentita. Poznmky ksouasn sociologii nboenstv. Praha: Malvern.
Topinka, Daniel akol. 2006-07. Integran proces muslim vesk republice pilotn
projekt. Vzkumn zprva. Ostrava: VeryVision. Dostupn z http://www.
inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf [cit. 201408-21].
510



J . H a v l ek : K ritika islmu naeskm internetu

Ven ptel. 2014. Ven ptel, IVRN je zpt. Islm v esk republice
nechceme, 27. 6. 2014. Dostupn z https://www.facebook.com/ivcrn/
posts/10152550310512938 [cit. 2014-07-29].
Veejn rejstk. 2014. Veejn rejstk a sbrka listin. Ministerstvo spravedlnosti
esk republiky, eJustice. Dostupn z https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik$firma?%3Asubmit=x&.%2Frejstrik-%24firma=&nazev=Czech+Defence+Leag
ue&ico=&obec=&ulice=&forma=&oddil=&vlozka=&soud=&polozek=50&typ
Hledani=STARTS_WITH&jenPlatne=PLATNE [cit. 2014-10-30].
Vido, Roman. 2011. Konec velkho vyprvn? Sekularizace vsociologick perspektiv.
Brno: Centrum pro studium demokracie akultury.
Volek, Jaromr. 2000. Konstrukce morln paniky asociln exkluze. Sociln studia
2000, 5: 97113.
Vpary zmotoru lodi. 2014. Vpary zmotoru lodi udusily 19 benc mcch zLibye
doItlie. iDnes.cz, 19. 7. 2014. Dostupn zhttp://zpravy.idnes.cz/imigrantese-udusili-u-italske-lampedusy-fp7-/zahranicni.aspx?c=A140719_112727_
zahranicni_bse [cit. 2014-08-19].
Vpis dat. 2013. Vpis dat zIS Obanskch sdruen aspolk. Ministerstvo financ
R IS ARES. Dostupn z http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_oss.
cgi?ico=22876995&jazyk=cz&xml=1 [cit. 2014-08-22].
Werner, Jan. 2014. esk mdia tleskaj snahm oumlen kritik nboenstv. Blog.
idnes.cz, 22. 6. 2014. Dostupn zhttp://werner.blog.idnes.cz/c/415913/Ceskamedia-tleskaji-snaham-o-umlceni-kritiku-nabozenstvi.html [cit. 2014-07-29].
Wilson, Bryan R. 1966. Religion in Secular Society. ASociological Comment. London:
C. A. Watts.
Zkladn informace. 2014. Zkladn informace. Islm vesk republice nechceme
[Neziskov organizace]. Dostupn zhttps://www.facebook.com/ivcrn/info [cit.
2014-07-29].
Zlatkovsk, Michal. 2014. Antiislamisty naFacebooku nechceme. Respekt, 21. 6. 2014.
Dostupn zhttp://respekt.ihned.cz/c1-62392770-antiislamisty-na-facebookunechceme [cit. 2014-08-18].

511

S-ar putea să vă placă și