Sunteți pe pagina 1din 13

Synopse

Billa Brysona jednoho dne napadlo, e vnujeme vc asu bdn o bitvch a historickch vlkch, ne tomu, co historii skuten tvo: stalet lid, kte se v klidu a pokojn vnuj svm zleitostem: jdlu, span, a vbec sil mt se pohodlnji. Tak ho napadlo,e vtinu klovch objev lze najt v samotnm materilu dom, v nich ijeme. Inspirovalo ho to, aby se vydal na cestu po svm vlastnm dom, star fae v Norfolku, toulal se z mstnosti do mstnosti a pemlel, kde se vzaly bn vci, se ktermi se v ivot setkv. Podnikl pitom ohromnou spoustu bdn o djinch veho monho, od architektury po elektinu, od uchovvn potravin po epidemie, od obchodu s koenm po Eiffelovu v, od krinoln po toalety a tak o brilantnch, kreativnch a astokrt vstednch myslch, kter za tm vm stly. Objevil pitom, e sice nae domck ivoty jsou mon tou nejmn zajmavou vc na svt, ale e v koutech kad domcnosti se skrv spousta historie, zajmavost, vzruen, ba i trocha nebezpe. Tam, kde Krtk djiny tm veho nabzely irok panoramata svta, vesmru a vbec, Doma nahl do soukromho ivota mikroskopem. Bryson pouv tut nepotlaitelnou zvdavost, stejnou neodolatelnou bystrost, vten styl a mistrovsk vyprvn, kter ze Strun historie tm veho uinily jednu z nejoceovanj knih desetilet a pedkld jednu z nejzbavnjch a nejvce osvtlujcch knih, jak byl kdy napsny o naem zpsobu ivota.

vod
Njak as pot, co jsem se nasthoval do bval angliknsk fary v pokojn anonymn vesnice v Norfolku, jsem se jednou vydal na pdu ptrat po zdroji pomalho, le tajuplnho kapn. Jeliko u ns doma nevedou na pdu dn schody, neobelo se to bez vysokho ebku a znan nevzhlednho kroucen se padacmi dvky ve strop, co je dvod, pro jsem tam do t doby nebyl (a ani se tam pot nevracel s dnm velkm nadenm). Kdy jsem sebou nakonec plcl do zaprenho era a vykrbal se na nohy, pekvapilo mn, e jsem ve vnj zdi nael tajn dvee, kter nebyly vidt odnikud zven domu. Dvee ly snadno otevt a vedly ven na malik prostor na stee, nebyl o moc vt ne plocha stolu, mezi pednm a zadnm ttem domu. Viktorinsk domy bvaj asto sbrkou architektonickch podivnost, ale tahle byla prost nepochopiteln: prost nebylo mon vysvtlit, pro si architekt dval tu prci, aby instaloval dvee na msto tak postrdajc zejmou potebu nebo el, avak souasn to msto mlo ten kouzeln a neoekvan inek, e nabzelo nanejv ndhern vhled. Je vdy tie vzruujc, kdy se ocitnete na mst, odkud se dvte na svt, kter dobe znte z hlu, v jakm jste ho dosud nikdy nevidli. Byl jsem asi padest stop nad zem, co uprosted Norfolku vcemn zaruuje panoramatick rozhled. Pmo pede mnou byl starodvn, z kemene postaven kostel, ke ktermu dve n dm nleel. Za nm, pod povlovnm kopekem a lehce oddlen od kostela a fary, byla vesnice, k n oboj patilo. Kus dl opanm smrem bylo Wymondham Abbbey, hromada stedovk ndhery vldnouc jinmu obzoru. Po poli ve stedn vzdlenosti pojdl traktor a v pd rsoval rovn ry. Vude jinde se ve vech smrech rozkldala tich, pjemn, vn anglick krajina. Jist bezprostednosti tomu vemu dodval fakt, e jsem zrovna pedchoz den vtinu krajiny, ji jsem si prv prohlel, proel s jistm ptelem jmnem Brian Ayers. Brian zrovna odeel do vsluby jako archeolog zdejho hrabstv a o djinch a krajin Norfolku toho mon vdl vc, ne kdo jin z ijcch souasnk. V naem vesnickm kostele jet nikdy nebyl, proto se tam chtl velmi rd podvat. Je to pkn starodvn stavba, star ne Notre Dame v Pai a zhruba stejnho vku jako katedrly v Chartres a Salisbury. Ale Norfolk je stedovkch kostel pln, ml jich 659, co je na tveren mli vc, ne kdekoliv jinde na svtjeden je proto snadn pehldnout. Viml sis vbec nkdy, zeptal se mn Brian, kdy jsme vchzeli na hbitov u kostela, jak to skoro vdycky vypad, jako by se venkovsk kostely boily do zem? Ukzal, jak i tenhle stoj v mal prohlubni, jako ttko poloen na poltku. Zklady kostela byly asi ti stopy pod hbitovem, kter ho obklopoval. V, pro to tak je? Jako v mnoha jinch ppadech, kdy jsem Briana nkde doprovzel, jsem pipustil, e nemm pont.

No, nen to proto, e by se kostel boil do zem, ekl s smvem Brian. Je to proto, e hbitov se zved. Kolik mysl, e je tu pochovanch lid? Porozhldl jsem se zkoumav po nhrobcch. Nevm. Osmdest? Sto? To jsi to myslm, trochu podcenil, odpovdl Brian s jakousi laskavou vyrovnanost. Jen si to pedstav. Venkovsk farnost jako je tahle, mvala tak 250 lid, co znamen asi tisc mrt dosplch jedinc bhem jednoho stolet a k tomu pr tisc ubohch du, kter se dosplosti nedoily. Vynsob si to potem stalet, co tu kostel stoj a bude ti jasn, e tu nen osmdest nebo sto pohb, ale sp nco eknme kolem dvaceti tisc. Uvdomte si, e tohle bylo jen pr krok od dve mho domu. Dvacet tisc? ekl jsem. Vcn pikvl. Nemusme ani mluvit o tom, e to je podn hromada. Prv proto stoupl tern o ti stopy vzhru. Dopl mi chvli, abych to mohl vstebat a pak pokraoval. V Norfolku je tisc farnost. Vynsob si vechna stalet lidsk aktivity tiscovkou farnost a bude ti jasn, e to pedstavuje spoustu hmotn kultury. Zauvaoval nad nkolika kostelnmi vemi, kter se vyjmaly v krajin ped nmi. Odsud me vidt asi deset nebo dvanct dalch farnost, take jen v bezprostednm okol me potat s njakm tvrtmilionem pohb v mstech, kter byla vdycky jen tichm venkovskm krajem, kde se toho nikdy moc nepihodilo. To vechno byl Brianv zpsob, jak vysvtlit, e bukolick, dce osdlen hrabstv jako je Norfolk, vyd ron sedmadvacet tisc archeologickch nlez, co je vc, ne kterkoliv jin anglick hrabstv. Lidem tady padaly vci z rukou hodn dlouhodvno ped tm, ne se Anglie stala Angli. Na map mi ukzal vechny znm archeologick nlezy v na farnosti. Tm kad pole vydalo njak neolitick nstroj, msk mince a keramika, sask broe, hroby z doby bronzov, vikingsk zemdlsk hospodstv. Zrovna za okrajem naeho pozemku, nael v roce 1985 farm, kter zrovna prochzel pes pole, vzcn a nezamniteln msk falick pvek. asl jsem nad tm tehdy a asnu nad tm stle: pomylen na mue v tze, jak stoj tam, kde je dnes okraj mho pozemku, acuje se vude mon a pak si zden uvdomuje, e ztratil svj cenn talisman, kter pak leel v zemi po dlouhch sedmnct stolet pes nekonen generace lidsk aktivity, zatmco pichzeli Sasov, Vikingov a Normani, zatmco povstal anglick jazyk, zrodil se anglick nrod, rozvinula se trvajc monarchie a ve ostatn, a jej nakonec vyzvedl farm ze sklonku dvactho stolet, nejsp rovn okovan. Jak jsem tak nyn stl na stee svho domu a vnmal tento neoekvan vhled, napadlo mn, e je docela asn, e jedin, co bhem dvou tisc let lidsk aktivity krtce vzbudilo zjem vnjho svta byl prv nlez mskho falickho pvku. Zbytek byla stalet a stalet, kdy se lid v klidu vnovali svm kadodennm zleitostemjeden, span, sexu, snaze se bavita napadlo m, se silou mylenky zakouen ve 360 stupnch, e prv takov je vtina djin: masy lid dlajcch bn vci. I takov Einstein musel znan sti svho ivota strvit pemlenm o dovolench, nov houpac sti, nebo o tom, jak vbn je kotnk mlad dmy vystupujc z tramvaje na druh stran ulice. Nae ivoty a mylenky napluj vci podobnho druhu, pesto je povaujeme za nahodil a sotva hodn vn vahy. Nevm kolik mch kolnch jsme strvili studiem missourijskho kompromisu nebo vlky r, ale bylo to mnohem vc, ne jsem byl kdy byl pobzen, nebo se sml, vnovat djinm jeden, span, sexu, nebo snah bavit se. ekl jsem si proto, e by mohlo bt zajmav, vnovat celou knihu pohledu na bn vci v lidskm ivot, a aspo jednou si jich vmat jako by byly tak dleit a podle toho s nimi zachzet. Kdy jsem se porozhldl po svm dom, udivilo mn, a trochu zdsilo, jak mlo jsem toho vdl o domckm svt kolem sebe. Jednoho odpoledne jsem jen tak sedl u kuchyskho stolu, jen tak jsem si pohrval s pepenkou a solnikou a najednou mi dolo, e nemm potuchy, pro ze vech koen na svt lneme s takovou vytrvalost prv k tmto dvma. Pro ne teba pep a kardamom, nebo sl a skoice? A pro maj vidliky tyi bodce a ne pt? Tyhle vci mus mt njak dvod. Pi oblkn jsem pemlel, pro maj vechna moje saka ady nesmyslnch knoflk na kadm rukvu. V rdiu jsem slyel, e nkdo plat za pokoj a stl (room and board ili byt a stravu, tm doslova pekldm kvli souvislosti pozn, pekl. ) a dolo mi, e kdy lid mluv o pokoji a stole netum, jak stl maj na mysli. Dm mi najednou pipadal jako tajupln msto. Dospl jsem proto k mylence, e podniku cestu kolem svho domu, mstnost po mstnosti a podvm se, jako roli hrly v evoluci soukromho ivota. Toaleta a koupelna, to budou djiny hygieny, kuchyn djiny vaen, lonice sexu, smrti a span a tak dle. Mohu napsat djiny svta, ani bych vyel z domu. Musm ct, e ten npad ml svou pitalivost. Nedvno jsem dopsal knihu, v n jsem se snail porozumt vesmru a tomu, jak dr pohromad, co jak jist uznte, byl docela kus prce. Pedstava, e

bych se zabval nm tak hezky vymezenm a pjemn konenm, jako je star fara v anglick vsi mlo svou zjevnou pitalivost. Vida, knka, kterou mu napsat v bakorch. Ve skutenosti to bylo pln jinak. Domy jsou asn sloit loit. Jak jsem, ke svmu velkmu pekvapen zjistil, ve co se ve svt pihodcokoli je objeveno, vytvoeno, nebo o se zaryt bojujese nakonec tak i onak ocitne u vs doma. Vlky, hladomory, prmyslov revoluce, osvcenstv to ve je na vaem kanapi a ve vaem pbornku, schovan v zhybech vaich zclon, v prachov mkkosti vaich polt, v barv na vaich stnch nebo vod ve vaich trubkch. Historie ivota domcnosti tedy nen jen histori postel a kanap a kuchyskch kamen i spork, jak jsem si jaksi neurit myslel, ale jsou to tak djiny kurdj, guana, Eiffelovy ve, tnic, kraden mrtvol a vlastn vbec veho, co se kdy stalo. Domy nejsou toitm ped djinami. Jsou mstem, kde se djiny nakonec ukldaj. Snad ani nemusm poukazovat, e jakkoliv djiny maj tendenci se rozlzat. Abych se s pbhem soukromho ivota veel do jednoho svazku, bylo od potku zejm, e si budu muset bolestiv vybrat. Proto se sice tu a tam vypravuji do vzdlen minulosti (o lznch nemete vyprvt bez toho, abyste se zmnili o manech kupkladu), pevn se ale v pedkldan knize soustedm na udlosti poslednch zhruba sto padesti let, co je shodou okolnost doba po kterou existuje dm, kterm se zaneme prochzet. Jsme tak navykl na spoustu pohodl v naich ivoteche ijeme v istot, teple a dobe jme e zapomnme, jak krtce to vechno trv. Doshnout toho veho nm trvalo celou vnost a nakonec se to objevilo velmi rychle. Jak se to stalo, kdy k tomu dolo a pro to trvalo tak dlouho, je prv to, o em budeme na nsledujcch strnkch mluvit. I kdy jsem neekl, ve kter vesnici star fara stoj, ml bych podotknout, e je to skuten dm a e skuten jsou (nebo byli) tak lid v souvislosti s nm zmiovan. Ml bych tak pipomenout, e pas o reverendu Thomasi Bayesovi v prvn kapitole se v ponkud odlin form objevila v vodu, kter jsem napsal k Seeing Further: The Story of Science and the Royal Society.

Pohled do interiru terickho Crystal Palace Josepha Paxtona na Velk vstav roku 1851. Brny dosud stoj v Kensington Gardens.

Kapitola prvn Rok I


Na podzim roku 1850 vyrostla v londnskm Hyde Parku nanejv neobyejn stavba: obrovsk sklenk z eleza a skla rozloen po ploe devatencti akr, v jeho vzdun ohromnosti bylo dost msta pro tyi katedrly sv. Pavla. Po krtkou dobu sv existence to byla nejvt stavba na svt. Formln znm jako Palc Velk vstavy dl umu vech nrod (Great Exhibition of the Works of Industry of All Nations)byla nesporn skvl, pedevm vak proto, e tu prost tak nhle, tak pekvapiv sklenn, tak vzneen a neoekvan byla. Sloupka tdenku Pumch Douglas Jerrold j dal jmno Crystal Palace a to se ujalo. Stavba trvala pt msc. A byl zzrak, e palc vbec byl postaven. O necel rok dv neexistoval jet ani jako pedstava. Vstavu, pro kterou byl vymylen, si vysnil sttn ednk jmnem Henry Cole, jeho dalm prvoadm nrokem na msto v djinch je vynlez vnon pohlednice (coby pobdky, aby lid pouvali novou potovn slubu). Roku 1849 navtvil Cole Paskou vstavurelativn skromnou zleitost omezenou na francouzsk vrobcea zaal mt chu vyzkouet nco takovho v Anglii, ale velkolepji. Pesvdil mnoho vench osob, vetn prince Alberta, aby se pro mylenku Velk vstavy nadchli, a 11. ledna 1850 mli prvn setkn s vhledem na zahjen prvnho kvtna ptho roku. To jim dalo necelch estnct msc na to, aby navrhli a postavili nejvt budovu, jakou si kdy lovk dokzal pedstavit, zskali a instalovali destky tisc expozic ze vech kout zemkoule, vybavili restaurace i toalety, najali personl, obstarali pojitn a policejn ochranu, vytiskli vstupenky a zadili milion jinch vc a to ve v zemi, kter vbec nebyla pesvden, e by tak nkladn a ruiv podnik chtla. Byla to zcela zjevn nenaplniteln ambice a po nkolik dalch msc v jejm naplovn zcela zjevn selhvali. Do oteven soute na projekt vstavn sn se selo 245 nvrh. Vechny byly odmtnuty jako nerealizovateln. Tv v tv pohrom udlal vbor to, co vbory v zoufalch situacch obas dlvaj: sestavil dal vbor s lepm nzvem. Stavebn vbor krlovsk komise pro Velkou vstavu dl umu vech nrod tvoili tyi mui: Matthew Digby Wyatt, Oven Jones, Charles Wild a velk projektant Kingdom Brunel, a ml jedinou instrukci: pijt s projektem hodnm nejvt vstavy v djinch, kter mla zat za deset msc a vejt se do omezenho a snenho rozpotu. Ze ty len vboru byl jen mlad Wyatt kolen architekt, kter zatm nic nepostavil a ve sv dosavadn karie se ivil psanm. Wild byl konstruktr, kter ml zkuenosti tm vlun s lodmi a mosty. Jones byl nvrh interir. Zkuenosti s velkmi projekty ml jen Brunel. Byl to nepochybn gnius, ale ponkud znepokojiv, protoe k tomu, aby se jeho rozmchl vize potkaly s dosaitelnou realitou, bylo zpravidla zapoteb epickch injekc asu a penz. Projekt, se kterm nyn tveice pila, byl truchliv zzrak. Ohromn, nzk budova podobn jakmusi hangru, thotn pochmurnm erem a obdaen v oduevnlost a hravost jatek, vypadala jako nco, co ve spchu vyprojektovali tyi lid pracujc nezvisle na sob. Nklady na stavbu bylo sotva mon spotat, v kadm ppad ji ale takka jist nebylo mon postavit. Konstrukce by vyadovala ticet milion cihel a nebyla dn zruka, e se takov mnostv poda vas vbec sehnat, o stavb samotn ani nemluv. Vemu dal korunu Brunelv pspvek: elezn kupole o prmru dvou set stop (cca 60 metr pozn. pekl.)nesporn poutav prvek, ale na jednopatrov stavb vypadal ponkud divn. Nic tak masivnho dosud z eleza nikdo nepostavil a Brunel si s n samozejm nemohl zat hrt a zkouet ji zvednou dv, ne bude stt stavba pod na to ve se mlo pipravit a dokonit do deseti msc a to pro projekt, kter ml stt mn ne pl roku. Kdo pak stavbu zbo a co se stane s mocnou kopul a miliony cihel byly otzky pli nepjemn, ne aby se jimi nkdo zabval. Do tto postupujc krize vstoupila klidn postava Josepha Paxtona, vrchnho zahradnka Chatsworth House, hlavnho sdla vvody z Devonshire (to se ovem onm typicky zvltnm anglickm zpsobem nachzelo v Derbyshire). Paxton byl podivuhodn mu. Narodil se roku 1803 v chud rodin v Bedfordshire, ve trncti letech ho poslali na prci jako zahradnickho un, zjednal si ale takov renom, e do esti let se pro novou a prestin Zahradnickou spolenost (Horticultural Society) v zpadnm Londn staral o experimentln arboretum, co byla pro lovka, kdo byl vlastn pod jet chlapec udivujc odpovdnost. Tam se tak jednoho dne dal do ei s vvodou z Devonshire, kter vlastnil Chiswick House v sousedstv a rovn i dost ze zbytku Britskch ostrov: celkem kolem dvou set tisc akr produktivn venkovsk pdy rozprosten kolem sedmi velkch lechtickch sdel. Vvoda nael v Paxtonovi okamit zalben, zd se, e ne ani tak pro to, e by Paxton vykazoval njakou obzvltn genialitu, ale proto, e mluvil silnm a jasnm hlasem. Vvoda patn

slyel a oceoval zetelnou e. Z okamitho podntu pozval Paxtona, aby se stal vrchnm zahradnkem na Chatsworthu. Paxton pijal. Bylo mu jednadvacet let. Bylo to nejmn pravdpodobn moudr rozhodnut, jak kdy njak aristokrat udlal. Paxton se vrhl do prce s energi a nasazenm, ze kterch prost oi pechzely. Navrhl a instaloval slavnou Csaovu fontnu, kter dokzala vystknout proud vody do vky 290 stop (cca 87 metr)poin hydraulickho inenrstv, kter se od t doby podailo v Evrop pekonat jen jednou; postavil nejvt zahradn skalku v zemi, vyprojektoval novou vesniku u panskho sdla, stal se pednm svtovm expertem na jiiny, vyhrval ceny za pstovn nejlepch meloun, fk, broskv a nektarinek v zemi a vytvoil tak ohromn tropick sklenk, zvan Velk pec (Great Stove). Ten pokrval akr pdy a byl vevnit tak prostorn, e si jej pi sv nvtv v roce 1843 mohla krlovna Viktorie prohldnout z koru taenho komi. Dky vylepenm sprvy panskch statk snil vvodovy dluhy o milion liber. S vvodovm poehnnm zaal vydvat a vst dva zahradnick magazny a celosttn denk Daily News, jeho fredaktorem byl krtce i Charles Dickens. Psal knihy o zahradnien, do akci elezninch spolenost investoval tak moude, e ho ti z nich pizvaly do svch sprvnch rad. V Birkenhead pobl Liverpoolu vyprojektoval a zbudoval prvn park v mstsk sprv na svt. Ameriana Fredericka Lawa Olmsteda to upoutalo natolik, e podle tohoto vzoru vytvoil v New Yorku Central Park. V roce 1849 poslal Paxtonovi hlavn botanik v krlovsk botanick zahrad v Kew vzcnou a chadnouc lilii a ptal se, zda ji doke zachrnit. Zejm vs nepekvap, e pro ni postavil speciln sklenka do t msc lilie kvetla. Kdy se dozvdl, e komisai Velk vstavy zpas s projektem pro svou vstavn s, napadlo ho, e by mohlo fungovat nco jako jeho sklenk. Kdy jednou pedsedal jakmusi vboru Middland Railways nartl si na kus savho papru hrub nrtek a do dvou tdn ml hotov kompletn vkresy k posouzen. Jeho nvrh poruil vlastn vechna pravidla soute. Byl doruen po uzvrce a pi vem svm eleze a skle zahrnoval mnoho holavch materilu teba jen akry devench podlahco bylo psn zakzno. Architektonit konzultanti, nikoliv nerozumn, poukazovali, e Paxton nen kolen architekt a nikdy se nepokusil o dnou stavbu v podobnm mtku. O to se ovem nepokusil dosud nikdo. Proto tak nikdo nemohl s plnou jistotou prohlsit, e pedloen projekt bude fungovat. Mnoz se obvali, e a stavbu naplnn tsnc se davy a rozpl ji prac sluce, nastane v n nesnesiteln teplo. Dal mli strach, e dlouh tmelc drky se v letnm horku rozthnou a ob sklenn plty tie vypadnou a zt se na davy pod nimi. Nejhlub obava spovala v tom, e celou kehce vyhlejc konstrukci prost odfoukne boue. Rizika tedy byla znan a komisai si je oste uvdomovali, ale po pouhch nkolika dnech neklidnho vhn Paxtonv projekt schvlili. Nicopravdu absolutn nicnevypovd o viktorinsk Britnii a jejm potencilu k brilantnosti vc, ne to, e nejsmlej a ikonickou stavbu stolet svili zahradnkovi. Paxtonv Crystal Palace nepoteboval vbec dn cihly a vlastn ani maltu, cement nebo zklady. Byl prost pospojovan dohromady a na zemi stl jak stan. Tohle nebylo jen chytr een monumentln vzvy, ale radikln rozchod s mkoliv dosud vyzkouenm. stedn pednost Paxtonova vznosnho palce bylo to, e se dal pedem vyrobit ze standardizovanch dl. A jeho jdrem byl jeden prvek: ti stopy irok a tiadvacet stop a ti palce (7,08 metru) dlouh litinov vaznk, kter se spojoval s odpovdajcmi vaznky pro vytvoen rmu pro zaven skla. Na budovu ho bylo poteba milion tverench stop (asi 304 kilometr), co byla tm tetina cel tehdej ron produkce skla v Britnii. Byla zkonstruovna speciln mobiln platforma, kter se pohybovala kolem stench opr a dlnkm umonila instalovat osmnct tisc tabul skla tdne, co je mra produktivity, kter byla a zstv zzrakem efektivity. Aby se Paxton vypodal s ohromnm mnostvm potebn klempsk prceokap a podobn bylo na dvacet mil (32 km)vyprojektoval stroj s malou obsluhou, kter mohl denn pipojit dva tisce stop okap (600 metr), co by dve pedstavovalo denn prci t set dlnk. Tenhle projekt byl v kadm smyslu divem. Paxton ml se svm naasovnm velk tst, protoe prv v okamiku Velk vstavy zaalo bt sklo dostupn jako nikdy pedtm. Se sklem bylo vdy tk pozen. Bylo velmi tk je vyrobit dobe a jeho vroba jako takov nebyla vbec snadn, co byl dvod, pro bylo po vtinu sv historie luxusnm zbom. Zmnily to natst dva technologick prlomy nedvn doby. Za prv, Francouzi vynalezli deskov (plate) sklo, kalo se mu tak proto, e se roztaven sklo rozprostralo na tabule znm jako desky. To poprv umonilo vyrbt skuten velk sklenn tabule a tak mohly vzniknout vkladn skn obchod. Deskov sklo bylo ovem nutn po vyvlcovn deset dn chladit, co znamenalo, e kad deska byla vtinu asu mimo provoz a kad plt pak vyadoval mnoho brouen a letn. To pirozen znamenalo, e sklo bylo drah. V roce 1838 byl vyvinut levnj druhtabulov (sheet) sklo. Mlo vechny pednosti skla deskovho, ale rychleji chladlo a potebovalo mn letn a dalo se proto vyrbt mnohem levnji. Sklo v solidnch velikostech se najednou dalo vyrbt v dostupnch cench v neomezenm mnostv.

S tm souvisely dv v prav as zruen dlouhotrvajc dan: da z oken a da ze skla (co byla psn vzato nepm da). Da z oken pochzela z roku 1696 a byla dostaten tvrd na to, aby se lid skuten co nejvce vyhbali umisovn oken do budov. Zazdn okenn otvory, kter jsou tak pznan pro mnoho dobovch staveb v Britnii, bvaly dve vymalovny tak, aby pipomnaly okna (Nkdy je skoro koda, e nejsou dosud). Da byla ve elkm opovren coby da ze svtla a vzduchu a znamenala, e mnoz slouc a dal lid s omezenmi pjmy byli odsouzeni k ivotu v mstnostech bez erstvho vzduchu. Druh da zaveden v roce 1746 nebyla zaloena na potu oken, ale na vze skla v nich. To se proto v georginskm obdob (doba vldy ty Ji, krl hannoversk dynastie pozn. pekl.) vyrblo tenk a slab a okenn rmy proto musely bt adekvtn mohutn. Hojn se tak zaalo pouvat dobe znm terkov sklo. To vznikalo kvli vrob takzvanho korunov sklo (kalo se mu tak kvli jeho ponkud konvexnmu tvaru pipomnajcmu korunu). Terk oznaoval msto, kde byla pipojena sklova nabrac ty. Takov kus se povaoval za kazov, da se na nj nevztahovala a proto byl zajmav pro etiv lidi. Terkov tabulky byly oblben v levnch hostincch a podnicch a na zadnch stranch soukromch dom, kde na kvalit nezleelo. Da ze skla byla zruena v roce 1845, krtce ped svm stoletm vrom a v roce 1851 nsledovalo vhodn a astn zruen dan z oken. Zrovna ve chvli, kdy Paxton chtl vc skla ne kdokoliv kdykoliv dv, klesla jeho cena tm o polovinu. Prv zruen dan spolu s dalmi nezvislmi technologickmi zmnami posilujcmi proukuci, umonilo, aby se Crystal Palace stal skutenost. Dokonen stavba byla pesn 1851 stop dlouh (k oslav roku), 408 stop irok a podl sv centrln osy tm sto deset stop vysok (dlka 564 metr, ka 124,3 metr, vka 33,5 metr). Vela se do n i velmi obdivovanou alej jilm, kterou by jinak bylo nutn vykcet. Konstrukce kvli sv velikosti vyadovala mnoho materilu: 293 655 tabul skla, 33 000 eleznch dlc a destky tisc stop devnch prvk podlah, pesto dky Paxtonovm metodm doshla konen cena mimodn pijatelnch osmdesti tisc liber. Stavebn prce trvaly od zahjen do samho konce ptaticet tdn. Katedrlu sv. Pavla stavli ptaticet let. Dv mle odsud se u deset let stavl nov Parlament a ani zdaleka nebyl hotov. Jeden autor v Punchi navrhl, jen zpola ertem, e by vlda mla dt Paxtonovi zakzku na projekt Kilovho parlamentu. Pro problmy, kter se jevily neeiteln, se ujala okdlen frze: Pozvte Paxtona. Crystal Palace byl souasn nejvt a nejsvtlej, nejteritj budovou svta. Dnes se sklem ve velkch mnostvch setkvme bn, ale na lovka ijcho v roce 1851 psobila pedstav prochzky v krychlovch akrech vzduenho svtla uvnit budovy oslniv, ba zvratn. Prvn pohled pchozho nvtvnka na blskavou a prhlednou Vstavn halu zdlky si u ani nedovedeme pedstavit. Pipadala mu stejn deliktn, prchav a zzran nepravdpodobn jako mdlov bublina. Prvn pohled na Crystal Palace, vznejc se nad stromy, jiskc ve slunen zi byl pro kadho pchozho do Hyde Parku okamikem, kdy se mu ped tou ndherou podlamovala kolena.

II
Zatmco v Londn vznikal Crystal Palace, sto deset mil severovchodn vyrostla vedle starodvnho venkovskho kostela ve vsi blzko trhovho msta Wymondhamu pod rozlehlm norfolskm nebem ponkud skromnj stavba: fara neurit a nesourod povahy s nepravidelnou stechou, tty s okdlm a okzalmi komny v opatrn gotickm stylu: dm slun velikosti a dostaten pohodln svm stlm, oklivm a ctihodnm zpsobem, jak tenhle druh dom popsala velice populrn a plodn viktorinsk spisovatelka Margaret Oliphant ve svm romnu The Curate in Charge. Je to budova, s n budeme spojeni po nsledujcch pt set stran. Pro Thomase J. G. Marshama mladho duchovnho z dobr rodiny ji projektoval jist Edward Tull z Aylshamu, architekt fascinujc neptomnost konvennho talentu, co jet uvidme. Marsham, tehdy mu bylo devtadvacet, uval vhod systmu, kter jemu a dalm podobnm, zajioval extrmn dobr ivobyt a poadoval za to jen mlo. V roce 1851, kdy n pbh zan, ilo 17 261 angliknskch duchovnch a venkovsk far, majc ve sprv jen asi tak dv st padest du, se til prmrnmu pjmu 500 libertolik, co ml vysok sttn ednk, jako byl teba Henry Cole, mu za Velkou vstavou. Vstup do crkevnch slueb se stal jednou ze dvou zkladnch aktivit pro mlad syny vy i ni lechty (druhou byla vojensk drha) proto si do svho postaven asto pineli i rodinn jmn. Mnoh msta s sebou nesla tak znan pjmy plynouc z pronjmu farn pdy nebo polnost zskanch spolu s umstnm. I ti nejmn privilegovan sprvci farnost si obyejn ili docela dobe. Jane Austen vyrstala v Steventonu v Hampshire na fae, kterou povaovala za ostudn nedostatenou, ta ale mla salon, kuchyni, pijmac pokoj, studovnu a knihovnu a sedm lonic, sotva to tedy bylo njak chud msto. Vbec nejbohat ivobyt sktal Doddington v Cambrigeshire, kter ml 38 000 akr pdy a pro

astnho fare tvoil a do roku 1865, kdy byly statky rozdleny, ron pjem 7 300 liber, v dnench penzch njakch pt milion liber.1 V angliknsk crkvi byly dva druhy duchovnch: viki a fari. Rozdl mezi nimi byl z hlediska crkevnho mal, ale z hlediska ekonomickho znan. Historicky viki zastupovali fare (anglick slovo vicar souvis s vicarious, co naznauje zstupnou roli ), ale v dob pana Marshama se u tenhle rozdl vcemn vytratil a zda se mstnmu duchovnmu kalo vik nebo far (rector) zleelo hlavn na mstn tradici. Petrvval ovem rozdl v pjmu. Plat duchovnho nepochzel od crkve, ale z njm a destk. Destky byly dvoj: velk destky z hlavnch plodin jako byla penice nebo jemen a mal destky ze zeleninovch zahrad, rody bukvic a dalch nahodilch zdroj. Fari dostvali velk destky a viki mal, co vedlo k tomu, e fari bvali vtinou bohat. Destky bvaly chronickm zdrojem napt mezi crkv a farmem a roku 1836, rok ped nstupem krlovny Viktorie na trn, bylo rozhodnuto vci zjednoduit. Od nynjka ml farm msto toho, aby mstnmu duchovnmu dval dohodnut dl rody, platit pevnou ron sumu zaloenou na celkov hodnot sv pdy. To znamenalo, e duchovenstvo mlo nrok na svj uren dl i tehdy, kdy mli farmi patn rok, co zas na opltku znamenalo, e duchovn mli jen dobr lta. Role venkovskho klru byla pozoruhodn neurit. Zbonost se nutn neoekvala, a nebyla vlastn ani poadovan. Ke svcen angliknsk crkev vyadovala universitn vzdlvn, ale vtina duchovnch studovala klasick studia, a vbec ne teologii a nemli proto dnou prpravu v tom jak kzat, poskytnout inspiraci nebo tchu nebo jinak nabdnout smysluplnou kesanskou podporu. Mnoz se ani neobtovali se skldnm kzn a prost si koupili velkou knihu pipravench kzn a z n pak jednou tdn etli. I kdy to nebyl ni zmr, ve vsledku vznikla tda dobe vzdlanch, zmonch lid, kte mli k dispozici ohromn mnostv asu. Mnoz z nich zaali proto dlat, docela spontnn, pozoruhodn vci. Nikdy dv se dn skupina lid nevnovala irmu spektru chvlyhodnch aktivit, pro kter nebyli v dnm slova smyslu zamstnni. Pipomeme jich jen pr: George Bayldon, vik v odlehlm kout Yorkshire ml tak mizernou nvtvnost svch bohoslueb, e z poloviny svho kostela udlal kurnk, ale stal se, coby samouk, lingvistickou autoritou a sestavil prvn slovn islandtiny na svt. Nedaleko od nj psal Laurence Sterne, vik ve farnosti pobl Yorku, populrn romny z nich v pamti nejvce zstv The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman. Far venkovsk farnosti v Leicestershire Edmund Cartwright vynalezl mechanick stav, kter ve svm dsledku uinil prmyslovou revoluci skuten prmyslovou a v dob Velk vstavy pracovalo jen v Anglii pes 250 000 jeho stav. V Devonu vylechtil reverend Jack Russel terira, kter nese jeho jmno, zatmco v Oxfordu reverend William Buckland sepsal prvn vdeck popis dinosaura a, nikoli nhodou, se stal vd svtovou autoritou v oboru korplit, neboli fosilizovanch vkal. V Surrey napsal Thomas Robert Malthus An Essay on the Principle of Population (kde, jak si pamatujete ze koly, uvd, e vzestup zsob potravy neme z matematickch dvod nikdy stait populanmu rstu) a tak zaloil obor politick ekonomie. Reverend William Greenwell z Durhamu byl otcem zakladatelem modern archeologie, i kdy vce si ho pamatuj rybi jako vynlezce nejmilovanj muky na pstruhy zvan Greenwellova slva. V Dorsetu se zdobn pojmenovan Octavius Pickard-Cambridge stal vd svtovou autoritou pes pavouky, zatmco jeho souasnk reverend William Shepherd napsal djiny sprostch vtip. John Clayton z Yorkshire provedl prvn praktickou ukzku plynovho osvtlen. Reverend George Garret z Manchesteru vynalezl ponorku.2 Botanik vik Adam Buddle z Essexu se stal stejnojmennou inspirac pro kvetouc buddleiu. Reverend John Mackenzie Bacon z Berkshire byl prkopnkem ltn horkovzdunm balonem a otcem leteck fotografie. Sabine Baring-Gould byl autorem duchovn psn Onward, Christian Soldiers a ponkud mn oekvan autorem prvnho romnu, ve kterm se objevil vlkodlak. Reverend Robert Stephen Hawker z Cornwallu psal vznanou poesii a til se velkmu obdivu Longfellowa a Tennysona, tebae sv farnky ponkud zneklidoval tm, e nosil rov fez a vtinu svho ivota strvil pod mocn uklidujcm vlivem opia.

Gilbert White, z Western Weald v Hampshire, se stal nejuznvanjm prodovdcem sv doby a napsal skvle srozumitelnou a dosud velmi oblbenou Natural History of Selborne (Prodovd Selborne). V Northamptonshire se reverend M. J. Backley stal nejpednj autoritou na houby a choroby rostlin, mn astn je, e m zejm na svdom rozen mnoha nepjemnch chorob, vetn nejniivj ze vech domcch zahradnickch pohrom, oidia. John Mitchell, far v Derbyshire, nauil Williama Herschela, jak sestavit teleskop, kter pak Herschel vyuil k objeven Uranu. Mitchell tak vynalezl metodu ven Zem, kterou je mon oznait snad i za nejnpaditj praktick experiment celho osmnctho stolet. Zemel dv, ne mohl bt experiment proveden a ten nakonec v Londn dokonil Henry Cavendish, brilantn pbuzn Paxtonova zamstnavatele, vvody z Devonshire. Mon vbec nejneobyejnjm duchovnm ze vech byl reverend Thomas Bayes z Tubridge Wells v Kentu, kter il nkdy od roku 1710 do roku 1761. Podle vech zprv to byl ostchav a beznadjn kazatel, ale jedinen nadan matematik. Vymyslel rovnici, kter vela ve znmost jako Bayesv theorm a vypad asi takhle:

Lid, kte Bayesv theorm chpou jej mohou pouvat k een sloitch problm zahrnujcch rozloen pravdpodobnostinebo inverznch pravdpodobnost, jak se tomu nkdy k. Je to zpsob, jak dospt k statisticky spolehlivm pravdpodobnostem zaloenm na stench informacch. Nejpozoruhodnj vlastnost Bayesova theormu je to, e neml dn praktick vyuit bez nasazen pota, kter by obstaraly potebn vpoty a v jeho dob to proto bylo jaksi sice zajmav, ale v podstat bezeln cvien. Bayes ml o svm theormu oividn tak mal mnn, e se ani neobtoval s jeho zveejnnm. Dva roky po jeho smrti jej roku 1763 jeden jeho ptel poslal Krlovsk spolenosti do Londna, kde byl publikovn ve svch Philosophical Transactions pod skromnm titulem An Essay Towards Solving a Problem in the Doctrine of Chances (Pspvek k een problmu nauky o nahodilostech). Ve skutenosti to byl milnk v djinch matematiky. Dnes se Bayesv theorm pouv k modelovn zmn klimatu, pedpovdn chovn akciovch trh, upesovn datovn radiouhlkovou metodou, vkladu kosmologickch udlost a v mnoha jinch vcech, kde zle na interpretaci pravdpodobnosta to ve dky pemlivm zpiskm jednoho anglickho duchovnho z osmnctho stolet. Mnoz dal duchovn sice nezanechali velk dla, ale mli velk potomky. John Dryden, Christopher Wren, Robert Hooke, Thomas Hobbes, Oliver Goldsmith, Jane Austen, Joshua Reynolds, Samuel Taylor Coleridge, Horatio Nelson, sestry Bront, Alfred Lord Tennyson, Cecil Rhodes a Lewis Carroll (kter byl sm vysvcen, ale nikdy nepsobil jako duchovn) byli vichni potomky far. Nco z tohoto nepomrnho vlivu duchovnch uke hledn slov v elektronick verzi Dictionary of National Biography. Na slovo far (rector) dostanete tm 4600 odkaz, vik (vicar) pinese dal 3300. To meme porovnat s rozhodn skromnjmi vsledky 338 pro prodovdce, 492 pro ekonoma, 639 pro vynlezce a 741 pro vdce (Pro zajmavost to nejsou o moc vy sla ne ta, kter dostaneme pro suknike, vraha, nebo lence a daleko je pekonv i excentrik s 1010 zznamy.) Mezi duchovnmi bylo tolik vynikajcch lid, e lovk snadno zapomene, e byli ve skutenosti neobyejn a e vtina se podobala spe naemu panu Marshamovi, kter pokud vbec doshl njakch vznanch spch nebo pokud ml njak ambice, nezanechal po nich ani stopy. Jeho nejblim pojtkem ke slv bylo to, e jeho praddeek Robert Marsham byl vynlezcem fenologie, vdy (pokud ji tak meme nazvat) sledujc zmny spojen s ronmi obdobmiprvn pupence na stromech, prvn jarn kukaky a tak dle. Mohli byste si myslet, e to lid stejn dlaj spontnn, pravda je ale takov, e to pedtm nikdo nedlal, pinejmenm ne systematicky a pod Marshamovm vlivem se tohle sledovn stalo nesmrn populrn a vysoce uznvanou zbavou po celm svt. V Americe byl jejm oddanm vyznavaem Thomas Jefferson. Dokonce i jako president si nael as, aby zaznamenal, kdy se poprv a naposledy v danm roce na washingtonskch trzch objevilo sedmaticet druh ovoce a zeleniny a jeho agent v Monticellu musel vst podobn pozorovn, aby bylo mon porovnat, zda data vykazuj mezi obma msty njakou zvltn odlinost. Kdy modern klimatologov kaj, e jablon letos kvetou o ti tdny dve ne v minulosti a podobn vci, asto pouvaj jako zdrojov materil prv zznamy Roberta Marshama. Tenhle Marsham byl tak jednm z nejzmonjch majitel pdy v oblasti East Anglia s velkm statkem ve vsi se zvltnm jmnem Stratton Strawless, pobl Norwiche, kde se roku 1821 narodil Thomas John Gordon Marsham a kde tak proil vtinu svho ivota, ne podnikl cestu asi dvaceti mil a pijal msto fare v na vsi. O ivot Thomase Marshama zde nevme tm nic, o kadodennm ivot venkovskho fare ve velkm vku venkovskch far toho shodou okolnost vme hodn, dky dlu jednoho z nich, kter il v nedalek farnosti Weston Longville, pt mil pes pole k severu (a tm viditeln ze stechy fary). Jmenoval se

reverend James Woodforde, Marshama pedchz o padest let, ale ivot se mezitm pli nezmnil. Woodforde nebyl pli ani zbon, ani uen, ani nadan, ale uval ivota a vedl si po ptatyicet let sv denk, kter nabz neobyejn detailn pohled do ivota venkovskho duchovnho. Vc ne sto let zstval zapomenut, a byl nakonec znovu objeven a ve zkrcen podob publikovn roku 1942 jako Denk venkovskho fare (The Diary of a Country Parson). Stal se mezinrodnm bestsellerem, tebae byl, jak podotkl jeden kritik sotva vc, ne kronikou oberstv. Mnostv jdla pedkldanho na stoly osmnctho stolet bylo ohromujc a Woodforde jen zdka lskypln a dkladn nezaznamenal, co zrovna jedl. Zde jsou chody, k nim zasedl pi jednom typickm obd v roce 1784: doversk platejs v humrov omce, mlad kue, volsk jazyk, polvka, rostbf, telec rolda se smrem a lani, kol s holubm masem, brzlk, zelen husa s hrkem, merukov marmelda, tvarohov kol, duen houby a pikotov dortk. Pi dalm jdle byly na stole nsledujc pokrmy: ln, unka, ti druhy drbee, dv peen kachny, vepov krkovika, rozinkov puding a vestkov kol, jablen kol, rzn ovoce a oky, to ve zapit blm a ervenm vnem, pivem a ciderem. Dobr jdlo nemohlo pekazit nic. Kdy zemela Woodfordova sestra, zaznamenal v denku svj upmn zrmutek, nael ale i msto k tomu, aby poznamenal: K obdu dnes dobr peen krocan. Ani z vnjho svta nic pli neobtovalo. O americk vlce za nezvislost sotva padne zmnka. Kdy v roce 1789 padla Bastilla, Woodforde to zaznamenal, vce msta ale vnoval tomu, co ml k sndani. Tomu vemu ostatn odpovd i posledn zpis v denku, kter tak zaznamenv, co ml k jdlu Woodforde byl dostaten slunm lovkemas od asu poslal jdlo chudm a vedl poestn ivot bez poskvrnyala za cel ta lta, kdy si vedl denk, v nm nen ani zmnky o tom, e by teba jen na chvli pemlel o skldn kzn nebo ctil njak zvltn pouto k farnkm, vyjma ochoty zasednout s nimi k obdu, kdykoliv ho pozvali. Pokud nepedstavoval, co bylo typick, pak zcela jist ukazuje, co bylo mon. Pokud jde o to, jak msto v tom vem pat panu Marshamovi, to jednodue nevme. Pokud bylo jeho ivotnm clem zanechat v djinch co nejmen dojem, naplnil ho znamenit. V roce 1851 mu bylo devtadvacet a nebyl enat, co byl stav, kter si uchoval po cel ivot. Jeho hospodyn se zajmav nezvyklm jmnem Elizabeth Worm s nm zstala njakch padest let a do sv smrti v roce 1899, ili alespo ona s nm zejm byla spokojen, ale zda ho ml nebo neml rd jet nkdo jin, nelze ji zjistit. Je tu ovem jedna mal, povzbuzujc npovda. Posledn nedli v beznu 1851 provedla angliknsk crkev celosttn eten, aby zjistila, kolik lid skuten ten den pilo do kostela. Vsledky okovaly. Vc ne polovina lid v Anglii a Walesu do kostela vbec nela a jen dvacet procent pilo na angliknsk bohosluby. Bylo zejm, e a u byli duchovn jakkoliv zdatn v sestavovn matematickch teorm nebo slovnk islandtiny, pro sv obce u nebyli ani zdaleka tak dleit, jako kdysi. Natst ve farnosti pana Marshama po nem takovm jet nen ani stopy. Zznamy z censu ukazuj, e onu nedli navtvilo jeho rann bohoslubu 79 vcch, a 86 jich pilo odpoledne. To bylo tm sedmdest procent farnk jeho beneficia a vsledek mnohem, mnohem lep, ne celosttn prmr. Pokud budeme pedpokldat, e takov ast na bohoslubch byla u nj bn, pak se zd, e byl skuten venm lovkem.

III
Ve stejnm msci, kdy angliknsk crkev provedla sv eten asti na bohoslubch, konal se v Britnii tak celosttn census, kadch deset let organizovan stn lidu, kter stanovil poet obyvatel na dvryhodn pesnch 20 959 477. To bylo pesn 1,6 procenta celosvtov populace, ale meme s jistotou ct, e nikde jinde neexistoval bohat a produktivnj zlomek. Britov se svmi 1,6 procenty svtov populace produkovali polovinu svtovho uhl a eleza, ovldali tm dv tetiny jeho nmon pepravy a mli podl na tetin vekerho obchodu. Prakticky veker produkce svtov zpracovan bavlny pochzela z britskch tovren a stroj vynalezench a sestavench v Britnii. Londnsk banky mly ve vkladech vce penz, ne vechna ostatn svtov finann centra dohromady. Londn byl srdcem obrovskho a rostoucho impria, kter bude na svm vrcholu pokrvat 11,5 milionu tverench mil a God save the Queen uin sttn hymnou pro tvrtinu obyvatel svta. Britnie vedla svt v prakticky kadm miteln kategorii. Byla nejbohatm, nejvce inovativnm a nejspnjch sttem sv dobysttem, kde i zahradnci dosahovali velikosti. Najednou, poprv v djinch, bylo v ivotech vtiny lid spoustu veho. V Londn ijc Karel Marx s asem v hlase a nznakem bezmocnho obdivu poznamenal, e v Britnii bylo mon koupit pt se druh kladiv. Vude se nco dlo. Modern Londan ij ve velkm viktorinskm mst, viktorini si je, mohli bychom ci, proili. Bhem dvancti let bylo v Londn oteveno osm elezninch ndra. Rozsah naruovn bnho ivotapkopy, tunely, bltiv vkopy, zcpy povoz a dalch vozidel, kou, hluk, nepodek souvisejcho s tm, jak se msto plnilo eleznicemi, mosty, stokami, erpacmi stanicemi, elektrrnami, linkami podzem drhy a vm ostatnm, znamenal, e viktorinsk Londn byl nejen nejvtm mstem na svt, ale

tak mstem nejhlunjm, nejpinavjm, nejvce zablcenm, nejrunjm, nejpecpanjm a tak vbec nejrozkopanjm mstem, jak svt kdy vidl. Census z roku 1851 tak ukzal, e v Britnii nyn ilo vce lid ve mstech, ne na venkovnco takovho se stalo ve svt vbec poprva nejviditelnjm dsledkem byly davy, jak dosud nikdo nezail. Lid nyn masov pracovali, masov cestovali, masov byli vzdlvn, vznni a hospitalizovni. A kdy si vyli za zbavou, vyreli opt masov a nikam nechodili s vtm nadenm a vytrenm, ne do Crystal Palace. Jestlie stavba sama byla asn, pak o divech uvnit to platilo nemn. K vidn bylo tm sto tisc pedmt v celkem asi trncti tiscch expozic. Mezi nejvt novoty patil n s 1851 epel, nbytek vysekan z blok uhl odpovdajc velikosti (jen proto, aby bylo vidt, e to lze udlat), tystrann piana pro domck kvartety, postel, kter se mohla mnit v zchrann lun a dal, kter svho pekvapenho noclenka vyklopila do erstv naputn lzn, ltajc vynlezy veho druhu (vyjma funknch), nstroje pro poutn ilou, nejvt zrcadlo na svt, obrovsk kus guama z Peru, slavn diamanty Hope a Koh-Noor3, model navrhovanho zvsnho mostu spojujcho Britnii s Franci a nekonen ukzky stroj, textili a vrobk veho druhu z celho svta. The Times spotaly, e prohldnut vech expozic a vystavench pedmt by zabralo dv st hodin. Ne vechny expozice byli stejn jiskiv. Newfoundland cel svj stnek vnoval historii a vrob rybho tuku a stal se tak ozou pokoje, velmi oceovanou tmi, kdo hledali odpoinut od dav a tlaenic. Sekci vnovanou Spojenm sttm se tm nepodailo pedstavit vbec. Kongres v spoiv nlad odmtl schvlit financovn a penze proto musely bt zajitny ze soukromch zdroj. Kdy americk vrobky dorazily do Londna, ukzalo se bohuel, e organiztoi zaplatili jen jejich vyloen do dok, ale ne u pepravu do Hyde Parku. Zjevn nebyly pipraveny ani dn penze na zbudovn expozice a zaplacen jej obsluhy po pt msc konn vstavy. Natst do vci vstoupil v Londn ijc americk filantrop George Peabody a poskytl patnct tisc dolar, aby americkou delegaci zachrnil od krize, kterou si sama zpsobila. To ve jen poslilo vcemn universln pesvden, e Amerian jsou sotva vc ne mil obyvatel zaostalho venkova, kter jet nen mon na svtovou scnu vypustit bez dozoru. Kdy pak byla expozice hotov a ukzalo se, e americk sekce je stnkem div a kouzel, vyvolalo to jist pekvapen. Tm vechny americk stroje dlaly vci, o nich si svt dychtiv pl, aby je stroje dlaly zarely hebky, ezaly kmen, nately svkyale dlaly to s hladkost, svinost a nenavnou spolehlivost, nad nimi ostatn nrody jen pekvapen mrkaly. ic stroj Elise Howa osloval dmy a sktal nemon pslib, e by se z morn domc zliby mohlo stt nco vzruujcho a zbavnho. Cyrus McCormick pedstavil sekaku, kter mohla zastat prci tyiceti mu, co bylo tvrzen tak smle nepravdpodobn, e mu tm nikdo nevil, dokud sekaku nevzali na farmu nedaleko Londna a neukzali vem, e doke udlat ve, co slibuje. Vbec nejvc vzruchu vyvolal opakovac revolver Samuela Colta, kter byl nejen asn smrtc, ale byl tak vyroben z vymnitelnch dl, co byla vrobn metoda tak typick, e se j zaalo kat americk systm. Jedinm domcm dlem, kter se mohlo vyrovnat tomuto koncertu novosti, uitku a pesnosti strojovho vku byla samotn Paxtonova hala a ta mla po skonen vstavy zmizet. Pro mnoh Evropany to byl prvn znepokojiv nznak, e tihle tabk vkajc venkovan zpoza velk loue tie tvo ptho prmyslovho giganta, co byla promna tak nepravdpodobn, e j mnoz nevili ani tehdy, kdy se ji odehrvala. Nejpopulrnj na Velk vstav nebyla vbec dn expozice, ale spe elegantn mstnosti pro levu, kde si host mohli ulevit v pohodl, co byla nabdka, kterou vdn a s nadenm pijalo 827 000 lid, z toho jedenct tisc v jedinm dni. Odpovdajc veejn zazen v Londn roku 1851 alostn chybla. V Britskm muzeu si a ti tisce dennch nvtvnk musely vystait se dvma zchodky venku. V Crystal Palace toalety dokonce splachovaly a nvtvnky tm okouzlily natolik, e do mdy pila instalace splachovacch zchod doma, co, jak jet uvidme, mlo pro Londn brzy katastrofln dsledky. Velk vstava pedstavovala tak sociln prlom, vedle toho sanitrnho. Bylo to toti poprv, kdy se seli lid ze vech spoleenskch td a smli se msit v tsn blzkosti. Mnoz se obvali, e se bn lid Velc nemyt, jak je pedchozho roku oznail William Makepeace Thackeray ve svm romnu Pendennis (The History of Pendennis) uk nehodn projeven dvry a tm ve postavenm ve pokaz. Mohlo by dojt teba i k sabotm. Koneckonc byly to jen ti roky po lidovch povstnch roku 1848, kter zachvtila Evropu a svrhla vldy v Pai, Berln, Krakov, Budapeti, Vdni, Neapoli, Bukureti a Zhebu. Existovala zejmna obava, e vstava bude lkat chartisty a jim podobn. Chartismus bylo lidov hnut nazvan podle Charty lidu z roku 1837, kter dala adu politickch reforemve zptnm pohledu byly vechny pomrn skromnod zruen volebnch obvod bez voli zvanch rotten ppadn pocket borroughs po zaveden veobecnho volebnho prva pro mue4. Bhem asi deseti let pedloili chartist parlamentu adu petic, jedna z nich byla est mil dlouh a mlo ji podepsat 5,7 milion lid. Na parlament to zapsobilo, pesto

vechny petice, pro dobro lidu samotnho, odmtl. Panovala shoda, e veobecn volebn prvo je nebezpen npadnaprosto nesluiteln s existenc civilisace, jak ekl historik a poslanec Thomas Babbington Macaulay. V Londn ve vyvrcholilo v roce 1848 pot, co chartist oznmili masov shromdn na Kennington Commons jin od Teme. Panovala obava, e tam vzkyp hnvem, peenou se pes Westminster Bridge a zmocn se Parlamentu. Vldn budovy po mst byly preventivn opevnny. Na ministerstvu zahrani tehdej ministr lord Palmerston zablokoval okna svzanmi ronky The Times. Na stee Britskho musea byli rozestavni mui se zsobami cihel, kter mli vrhat na hlavy komukoliv, kdo by se pokouel proniknout do budovy. Ped budovu Bank of England byly rozmstny kanny a zamstnanci ady sttnch instituc dostali mee a starodvn mukety, o jejich drb panovaly pochyby a kter byly pro sv uivatele v mnoha ppadech stejn nebezpen jako pro kohokoliv, kdo by byl tak sml, aby se postavil ped n. V pohotovosti bylo sto sedmdest tisc zvltnch konstblpevn bohatch mu a jejich sluebnictvajimi velel vetch vvoda z Wellingtonu, ktermu bylo nyn ji dvaaosmdest let a byl hluch ke vemu mn hlunmu vyjma mimodn silnho kiku. Shromdn nakonec vyprchalo, zsti proto, e se vdce chartist Feargus OConnor zaal v dsledku tehdy jet nerozpoznan syfilitick demence (kvli n skonil nsledujcho roku v tulku pro choromysln) chovat prazvltn, zsti proto, e vtina astnk nebyli revolucioni od srdce a nechtli ani zpsobit, ani se stt soust njakho velkho krveprolit a zsti tak proto, e v prav as pila prtr mraen, kter zpsobila, e stup do hospody vypadal najednou mnohem pitalivji ne tok na Parlament. The Times rozhodly, e Londnsk dav, a nen ani hrdinsk, ani poetickm ani patriotick, ani osvcen, ani ist, je pece jen pomrn dobromyslnm tlesem a pes vechnu vrchnostenskou shovvavost to byla zhruba pravda. Navzdory tto lev, panovaly v nkterch kruzch v roce 1851 stle jet siln dojmy. Henry Mayhew ve sv vlivn prci o londnskch dlncch a chudin London Labour and the London Poor vydan prv toho roku poznamenal, e pracujc lid tm do jednoho byli do ruda rozplen proleti zvaujc nsiln monosti. Zdlo se ale, e i ti do ruda nejvce rozplen proleti Velkou vstavu milovali. Zaala bez incident 1. kvtna 1851 jako krsn a psobiv a dojemn pedstaven, eeno slovy zc krlovny Viktorie, kter zahajovac den oznaila za nejvt den naich djin a myslela to ve v upmnosti vn. Na vstavu pichzeli lid ze vech kout zem. ena jmnem Mary Callinack, star ptaosmdest let, la vc ne 250 mil a z Cornwallu a stala se tak slavnou. Bhem pti a pl msce trvn Velk ji navtvilo celkem est a pl milion lid. Nejrunj byl 7. jen, kdy branami prolo tm sto deset tisc lid. V jednu chvli bylo uvnit dvaadevadest tisc lidvbec nejvt poet lid shromdnch v jednu chvli v jednom mst pod stechou. Ne vichni nvtvnci byli okouzleni. William Morris, budouc nvrh a estt, tehdy mu bylo sedmnct let, byl tm, co povaoval za nedostatek vkusu a uctvn pebytku, natolik okovn, e se vypotcel z budovy a zvracel do kov. Vtina lid byla ovem naden a tm vichni se dovedli chovat. Bhem cel vstavy bylo jen ptadvacet lid obvinno z njakch kriminlnch deliktpatnct kvli kapesnm krdem a deset pro jin drobn krdee. Neptomnost zloinu byla pozoruhodnj, ne by se mohlo zdt, protoe v polovin devatenctho stolet byl Hyde Park notoricky nebezpen, zejmna po soumraku, kdy bylo riziko loupenho pepaden tak velk, e si pes nj lid troufali jen ve skupinch. Dky davm se z nj, na necelho pl roku, stalo jedno z nejbezpenjch mst v Londn. Velk vstava skonila istm ziskem 186 000 liber, co stailo na koupi ticeti akr pdy jin do Hyde Parku, v oblasti neformln zvan Albertopolis, kde byla vystavna velk musea a dal instituce, kter dodnes tto sti msta dominujmimo jin Royal Albert Hall, Victoria & Albert Museum, Natural History Museum, Royal College of Art a Royal College of Music. Paxtonv vznosn Crystal Palace zstal v Hyde Parku stt a do lta 1852 a lid mezitm pemleli, co s nm. Tm nikdo nechtl, aby zmizel zcela, ale sotva kdo se dokzal shodnout, co by se z nj mlo stt. Padl jeden ponkud pli naden nvrh pestavt jej na tisc stop (300 metr) vysokou sklennou v. Nakonec dolo k dohod o jeho pemstn do novho parkuml se jmenovat Crystal Palace Parkv Sydenhamu v jinm Londn. Palc mezitm jaksi jet povyrostl a nov byl o polovinu vt a spoteboval dvakrt tolik skla. Jeliko ml stt na svahu, jeho znovupostaven bylo nronj. tyikrt se zhroutil. Na postaven nov budovy bylo poteba 6400 dlnk a prce jim trvala vc ne dva roky. Sedmnct z nich pi tom pilo o ivot. Ve, co se na Crytal Palace zdlo magick a poehnan podivn vyprchalo. stedn msto v nrodn oblib ji nikdy nezskal zpt. V roce 1936 to pak cel vyhoelo.

Deset let po Velk vstav zemel princ Albert a zpadn od msta, kde pvodn Crystal palace stval, vyrostla velk gotick kosmick lo znm jako Albert Memorial. Pomnk stl celch 120 tisc liber, co byla asi polovina sumy, na kterou piel samotn Crystal Palace. Zde dnes Albert trn pod ohromnm zlacenm baldachnem. V kln dr knihu: katalog Velk vstavy. Z pvodnho Crystal Palace zstala jen velk ozdobn brna z tepanho eleza, kter kdysi steila msto, kde se na vstupu do Paxtonovy vstavn sn kontrolovaly vstupenky a nyn, nepoznna, vymezuje mal sek hranice mezi Hyde Parkem a Kensingtonskmi zahradami. Znenadn skonil i zlat vk venkovskho duchovenstva. Sedmdest lta devatenctho stolet pinesla zatek tvrd zemdlsk deprese, kter postihla majitele pdy a vechny, na nich zvisela jejich prosperita. Bhem esti let opustilo pdu sto tisc farm a zemdlskch dlnk. V na farnosti se bhem patncti let poet obyvatel propadl tm na polovinu. V polovin osmdestch let inila zdaniteln hodnota cel farnosti pouhch 1713 liber, co bylo jen asi o sto liber vc, ne kolik o ti destky let dv stla Thomase Marshama stavba jeho fary. Koncem stolet byl pjem prmrnho anglickho duchovnho sotva polovinou toho, jak bval o padest let dv. Pepotno podle kupn sly, to byla jet alostnj almuna. Venkovsk fara pestala bt pitalivm a vnosnm adem. Mnoz duchovn u si nemohli dovolit uzavt manelstv. Ti, kdo byli chyt a mli pleitost, li se svm talentem jinam. Na pelomu stolet, pe David Cannadine byly nejlep hlavy generace ne uvnit crkve, ale mimo ni. Rodinn statek Marsham byl v roce 1899 rozdlen a prodn a tm skonil blahodrn a dominantn vztah rodiny s hrabstvm. Za niivou zemdlskou depresi, kter zaala v sedmdestch letech devatenctho stolet, byla do znan mry odpovdn kuchyn, kde se stalo nco podivnho. K tomu pbhu se brzy dostaneme, ne ale vejdeme do domu a zaneme nai prohldku, mohli bychom snad nkolik strnek vnovat posouzen jist neoekvan vznamn otzky, toti pro vlastn lid ij v domech.

1 Srovnvn hodnot z roku 1851 s nynjmi nen pmoar, protoe je lze potat mnoha rznmi mtky a vci, kter by mohly bt nkladn dnes
(polnosti, sluebnictvo bydlc v dom) byly tehdy pomrn levn a naopak. Jsem zavzn profesoru Ronaldu Michiemu z university v Durhamu, kter mi jako nejpesnj mtko doporuil pout porovnn index maloobchodnch cen tehdy a nyn. Takto nahleno by pn Marshamovch pt set liber mlo dnes hodnotu kolem 400 000 liber (nebo 630 000 americkch dolar). Pjem na hlavu byl v Britnii v roce 1851 nco pes dvacet liber.

2 Plavidlo se jmenovalo Resurgam, co znamen znovu vstanu, co se ukzalo jako jmno ponkud neastn, jeliko ponorka se ti msce pot,

co byla roku 1878 poprv sputna na vodu, potopila za boue v Irskm moi a ji se nikdy nevynoila. Garret se u tak nesebral. Zklamn proitou zkuenost se vzdal kzn i vynalzn a pesthoval se na Floridu, kde se dal na farmaen. I to se ukzalo jako pohroma a Garret svj neuspokojiv a od patnho k hormu smujc ivot zakonil jako pk v americk armd za panlsko-americk vlky, ne nakonec zemel, v chudob a zapomenut, v New Yorku na tuberkulzu roku 1902. 3 Koh-i-Noor se o dva roky dve stal jednm z korunnch drahokam pot, co byl osvobozen (nebo ukraden, podle toho, jak se na vc dvte) britskou armdou pi jejch vbojch v indickm Pandbu. Vtinu lid Koh-i-Noor zklamal. I kdy byl pi svch tm dvou stech kartech ohromn, byl patn opracovan a chybl mu lesk. Po vstav byl smle upraven na blytivjch 109 kart a vsazen do krlovsk koruny.

4 Rotten boroughs byly ty volebn obvody, kde mohl poslance zvolit mal poet lid, jako teba v Bute ve Skotsku, kde ml volebn prvo jen jedin

ze trncti tisc obyvatel a zjevn se tedy mohl zvolit sm. Pocket boroughs byly takov obvody, kter nemly vbec dn obyvatele, ale zstvalo jim msto v parlamentu, kter mohl prodat nebo vnovat (eknme jinak nezamstnatelnmu synu) lovk, kter je ovldal. Nejslavnjm ppadem takovho obvodu byl Dunwich, msto na pobe v Suffolku, kter kdysi bvala vznamnm pstavem, tetm nejvtm v Anglii, ale v roce 1286 ho boue splchla do moe. Navzdory sv npadn neexistenci mlo a do roku 1823 v parlamentu zastoupen v podob ady privilegovanch, ale jinak zcela bezvznamnch poslanc.

S-ar putea să vă placă și