Kapitola druh Msto a prost ed The Setting I

Kdybychom n jak dokzali reverenda Thomase Marshama p ivst zp t k ivotu a vrtit ho na jeho faru, nejvce by ho nejsp p ekvapilosamoz ejm mimo skute nosti, e tam v bec je e se jeho d m stal jakoby neviditelnm. Dnes stoj v hustm soukromm lese, kter mu dodv jednozna n osamocenou atmosfru, kdy ale byl v roce 1851 zcela nov, stl zcela stroze, a p ekvapiv , v otev en venkovsk krajin jako hromada rudch cihle na holm poli. Ve v t in ostatnch ohled ov em, i s p iznnm trochy strnut, zaveden n jakch t ch elektrickch rozvod a televizn antny, z stv od roku 1851 p ev n nezm n n. Je to, tehdy jako dnes, zjevn d m. Vypad tak. Jak d m vypadat m. Vyza uje domckou atmosfru. Je proto mo n pon kud p ekvapiv zamyslet se nad tm, e nic na tomhle dom , nebo jakmkoliv jinm dom , nen nevyhnuteln. V echno musel n kdo vymysletdve e, okna, komny, schodya mnoh z toho, jak je t uvidme, vy adovalo vc asu a experimentovn, ne byste si kdy pomysleli. Domy jsou opravdu zvl tn v ci. Nemaj tm dn v eobecn definujc vlastnosti: mohou bt prakticky jakhokoliv tvaru, pou vat tm jakkoliv materily a mohou bt tm jakkoliv velikosti. Kamkoliv se ale ve sv t vydme, domy poznme a domck prost ed rozeznme, jakmile ho uvidme. Tato aura domova je, jak se ukazuje, extrmn starodvn a prvn nznak o tom byl shodou okolnost objevem prv v dob stavby star fary, v zim roku 1850, kdy se Britni p ehnala mocn bou e. Byla to jedna z nejhor ch bou za cel desetilet a zp sobila rozshlou zkzu. U Goodwind Sand na kentskm pob e se rozt tilo p t lod, v ichni na palubch zahynuli. U Worthingu v Sussexu utonulo jedenct mu v zchrannm lunu, kdy vypluli na pomoc lodi v nesnzch a jejich lun p evrtila obrovsk vlna. V mst zvanm Kilkee p i la irsk lo Edmund plujc do Ameriky o kormidlo a cestujc i posdka bezmocn sledovali, jak se lo bl ke skalm, o kter se rozt tila. Utonulo estadevadest lid, i kdy n kolika mlo se poda ilo po zna nm sil dostat na b eh. Byla mezi nimi i jist star dma, dr c se pevn na zdech kapitna, kter se jmenoval Wilson a byl to, jak s chmurnm uspokojenm zaznamenvaj Illustrated London News, Angli an. Celkem t noci ve vodch kolem Britskch ostrov p i lo o ivot vce ne dv st lid. V Londn se na zpola postavenm Crystal Palace vyr stajcm v Hyde Parku nov instalovan sklen n panely zvedaly a tloukly, ale z staly na svm mst a samotn budova dor en prudkho v tru p estla nanejv se zask p nm, k velk lev Josepha Paxtona, kter sice sliboval, e konstrukce bude odoln proti bou i, ale potvrzen ocenil. Sedm set mil severn , na Orknejskch ostrovech ve Skotsku, bou e zu ila dva dny. V mst zvanm ztoka Skaill vich ice servala travnat pokryv pahrbku nepravidelnho tvaru. Mstn se takovmu typu vyv enin kalo howie a jako vzna n msto v krajin stval, co lidsk pam sahala. Kdy nakonec bou e ustala a obyvatel ostrova vy li na svou nov p etvo enou pl , ohromilo je zji t n, e na mst , kde stval howie, byly nyn odhalen zbytky kompaktn starodvn kamenn vesnice, kter sice nem la st echy, ale jinak byla podivuhodn zachovan. Vesni ka tvo en devti domy, kter dosud obsahovaly mnoho ze svho p vodnho vybaven, byla star kolem p ti tisc let. Je star ne Stonehenge a Velk pyramidy, star ne naprost v t ina staveb na Zemi. Je nesmrn vzcn a d le it. Je znm pod jmnem Skara Brae. Dky sv plnosti a zachovalosti Skara Brae p edstavuje intimn, tm stra idelnou domckou scnu. Nikde jinde nelze zskat siln j p edstavu o domcm ivot v dom kamenn. Jak kaj v ichni, kdo si Skara Brae prohldnou, vypad to, jako by obyvatel prv ode li. Co zde lov ka v dy ohrom je vysp lost. Byly to p bytky neolitickch lid, ale domy maj zamykateln dve e, systm odvodu vody a zd se, e nechyb la ani elementrn kanalizace v podob z ez ve st nch pro odvod odpadov vody. Interiry byly prostorn. St ny, dosud stoj, byly vysok a deset stop (t i metry), nad hlavami tedy bylo msta dost, a podlahy byly dl d n. Ka d d m m l vestav n kamenn atnk, spi rny ve vklencch, uzav en ormovan prostory, o kterch se p edpokld, e to byly postele, vodn ndr e a izola n vrstvy, kter interiry udr ovaly such a tuln. V echny domy maj stejnou velikost a jsou postaveny na stejnm p dorysu, co sv d sp e o n jakm

p telskm spole nm sou it, ne o konven n kmenov hierarchii. Mezi domy byly kryt pr chody vedouc do dl d nho otev enho prostoruprvn archeologov mu kali tr i t kde bylo mo n provd t prce ve spole enskm prost ed. Obyvatel Skara Brae si z ejm ili velmi dob e. M li perky a keramiku. P stovali obil a je men, t ili se z hojnch lovk kebl a ryb, v etn tresky v c p tasedmdest liber. Chovali dobytek, ovce, prasata a psy. Jedin, co postrdali, bylo d evo. Topili chaluhami, kter jsou jen velmi zdrhavm topidlem, ale jejich chronick problm je pro ns dobrou zprvou. Kdyby mohli sv domy postavit ze d eva, nezbylo by z nich nic a Skara Brae by na v ky z stala nep edstaviteln. Vzcnost a hodnota Skara Brae je neoceniteln. Prehistorick Evropa byla p ev n przdn. Na celch Britskch ostrovech ily p ed patncti tisci lety mo n jen dva tisce lid. V dob Skara Brae po et vzrostl mo n na dvacet tisc, ale to byl po d jen jeden lov k na t i tisce akr , proto setkn s jakmikoliv znmkami neolitickho ivota je v dy vzru ujc. Muselo to bt docela vzru ujc i tehdy. Skara Brae nabdla tak n kter podivnosti. Jeden p bytek, stojc pon kud stranou ostatnch bylo mo n zav t na zvoru jen zven , co nazna uje, e kdokoliv byl uvnit , tam byl zadr ovn, co pon kud kaz dojem spole nosti v eobecnho pokoje. Pro bylo v tak malm spole enstv t eba dr et n koho pod zmkem samoz ejm nelze po tak dlouhm ase odpov d t. Pon kud matouc jsou tak vodot sn zsobnky v ka dm z p bytk . Obvykl vysv tlen zn, e slou ily k uchovn v okol hojnch p lepek, m kk s tvrdou ulitou, ale na otzku, pro by n kdo cht l mt po ruce erstvou zsobu p lepek, nen lehk odpov a to ani kdy se spokojme s p epychem dohad , proto e p lepky jsou mizern jdlo poskytujc asi tak jednu kalorii z kusu a jsou tak gumov, e se stejn tm nedaj jst, tak e lov ka stoj vc energie je se vkat, ne kolik z nich zsk v ivy. O lidech, kte zde ili nevme v bec nicodkud p i li, jakou e mluvili, co je vedlo k tomu, aby se usadili na tak osam lm mst na bezlesm okraji Evropyv echny d kazy ale nasv d uj tomu, e Skara Brae za vala est stalet trvalho pohodl a pokoje. Pak jednoho dne, n kdy dva a p l tisce let p . Kr., obyvatel zmizeli, a podle v eho docela nhle. V pr chodu p ed jednm z p bytk byly nalezeny rozhzen ozdobn korly, kter byly pro majitele zjevn vzcn, co nasv d uje tomu, e vlastnk byl bu p li vystra en, nebo p li ztrpen na to, aby je posbral. Pro spokojen idyla na Skara Brae skon ila tak zprudka nem e, podobn jako mnoho jinho, ci. Je pozoruhodn, e po objeven Skara Brae trvalo vce ne t i tvrt stolet, ne se n kdo na nlez p i el d kladn podvat. William Watt z nedalekho Skaill House si odnesl pr v c a pozd ji, co je hrozn j , ze Skaill House vyrazila skupina vyzbrojen lopatami, jeden vkend v roce 1913 mst vesele plundrovala a nikdo nev, jak suvenry si odnesla. To ale tak byla ve ker pozornost, j se Skara Brae dostalo. Kdy pak v roce 1924 jedna dal bou e smetla st jednoho z dom do mo e, padlo rozhodnut, e je msto nutn formln prozkoumat a zabezpe it. kol p ipadl zajmav vst ednm marxistickmu profesorovi edingbursk university narozenmu v Austrlii, kter nesn el prci v ternu a pokud to jen trochu lo, rad ji nechodil ven v bec. Jmenoval se Vere Gordon Childe. Childe nebyl kolen archeolog. Takovch bylo ve dvactch letech dvactho stolet jen velmi mlo. Vystudoval klasick studia a filologii na universit v Sydney, kde tak hluboce a trvale p ilnul ke komunismu, co byla v e , kter ho sice oslepila v i exces m Josefa Stalina, ale zato p ekvapiv produktivn zabarvila jeho archeologii. V roce 1914 p i la jako postgraduln student na oxfordskou universitu a zahjil zde bdn a vahy, kter z n j ud laly ve sv dob p edn autoritu na ivoty a migraci nejstar ch lid. V roce 1927 jej universita v Edinburghu ustanovila do zbrusu novho msta profesora prehistorick filosofie. To z n j ud lalo jedinho akademickho archeologa ve Skotsku, proto kdy bylo pot eba prozkoumat n co takovho, jako byla Skara Brae, p ipadlo kol jemu. V lt 1927 se proto vlakem a lod vydal na sever do Orknej. Tm ka d psan popis Childa se skoro se zalbenm podrobn v nuje jeho podivnskm zp sob m a prazvl tnmu vzhledu. Jeho kolega Max Mallowan (kter je dnes v pam ti, pokud si jej v bec n kdo pamatuje, jako druh man el Aghaty Christie) ekl, e m l tv tak o klivou, e skoro bolelo se na ni dvat. Dal kolega na Childa vzpomnal jako na vysokho, t kopdnho a o klivho, vst ednho v oblkn a s asto prudkm chovnm a podivnou a asto znepokojivou povahou. N kolik mlo dochovanch fotografi rozhodn potvrzuje, e Childe nebyl dn krasavecbyl vyzbl a bez brady, s ilhavma o ima za sovmi brlemi a m l knr, kter vypadal, e se m e ka dou chvli o t a odplazit se pry ale a u o vn j ku jeho hlavy povdali lid jakkoliv nelaskav v ci, uvnit byla zlatav ndhera. Childe m l skv lou a obshlou mysl a vjime n jazykov schopnosti. Jazk dokzal st nejmn tucet, ivch i mrtvch, a to mu dovolovalo prochzet starodvn i

modern texty na ka d tma, kter ho zaujalo, a jen t ko se na lo tma, kter by ho nezaujalo. Kombinace podivnho vzhledu, mumlav ostchavosti, fyzick neohrabanosti a intenzivn intelektuln p evahy byla vc, ne dokzalo mnoho lid snst. Jeden student vzpomnal, jak p i jednom dajn spole enskm ve eru Childe p tomn oslovoval v esti jazycch, p edvd l jak provd t slo it d len za pou it mskch slic, vedl kritick vklad chemickch zklad datovn pro dobu bronzovou, a z pam ti a v p vodnch jazycch citoval z ady literrnch klasik . Pro v t inu lid byl prost vy erpvajc.

Vere Gordon Childe na Skara Brae, 1930. Childe nebyl, kdy to ekneme mrn , rozen archeolog. Jeho kolega Stuart Piggot tm s asem poukazoval na jeho neschopnost rozeznat povahu archeologickch doklad v ternu, a rozum t procesu spojenmu s jejich vyzdvi enm, rozeznnm a vkladem. Tm v echny z jeho etnch knih byly zalo eny vc na ten, ne na osobn zku enosti. I jeho ovldn jazyk bylo jen ste n. Sice v nich dokzal bezchybn st, ale pou val sv vlastn smy len vslovnosti, kter nemohl rozum t nikdo, kdo danm jazykem skute n hovo il. Jednou cht l v Norsku ud lat dojem na kolegy a objednat tal malin. Donesli jim dvanct piv. A u byly jeho nedostatky, pokud jde o vzhled a chovn jakkoliv, je nesporn, e v archeologii byl p nosem. B hem t a p l desetilet napsal a vydal est set lnk a knih, populrn nau nch i akademickch, v etn bestseller lov k se tvo sm (Man Makes Himself) (1936) a Co se stalo v d jinch (What Happened in History) (1942), o nich mnoz pozd j archeologov kali, e je inspirovaly, aby se v novali prv svmu oboru. P edev m byl ale originln myslitel, a prv v dob , kdy zkoumal Skara Brae, p i el s my lenkou, kter byla mo n v bec nejv t a nejoriginln j jednotlivou idej archeologie dvactho stolet. Lidsk minulost se zpravidla rozd luje na t i velmi nerovn obdobpaleolit (neboli star dobu kamenou), kter trvala od doby p ed dv ma a p l miliony let do asu asi p ed sto tisci lety; mesolit (st edn doba kamenn) pokrvajc dobu p echodu od zp sobu ivota lovc a sb ra k rozshlmu rozvoji zem d lstv v dob p ed deseti a esti tisci lety a neolit (mlad doba kamenn), kter pokrv dv zv re n ale velmi produktivn tiscilet prehistorie a po dobu bronzovou. Ka d z t chto dob se d l na dal podobdob olduvajsk, mousterainsk a tak dlekter zajmaj zejmna specialisty a my se tu jimi nemusme zdr ovat. D le it my lenka, kterou musme mt na pam ti je, e po prvnch dev tadevadest procent na ich d jin jako lidskch bytost jsme ned lali o moc vc, ne e jsme se mno ili a p e vali, pak ale lid po celm sv t za ali objevovat obd lvn pol, zavla ovn, psan, architekturu, vldu a sprvu a dal vylep en na existence, kter spole n dvaj dohromady to, emu zlibn kme civilisace. Prv to bylo mnohokrt popsno jako nejd le it j udlost v lidskch d jinch a prvnm lov kem, kter to pln pochopil a cel slo it proces

konceptualizoval, byl prv Vere Gordon Childe. Nazval to neolitickou revoluc. Ta z stv jednm z velkch tajemstv lidskho vvoje. I dnes vm v dci dovedou ct, kde se stala a kdy, ale ne pro . Tm jist (no dobr, my si myslme, e tm jist ) m la n co spole nho s velkmi zm nami po as. P ed asi dvancti tisci lety se Zem za ala docela rychle oh vat a pak se z neznmch d vod op t na zhruba tisc let propadla do chladu, byl to jaksi posledn zchv v dob ledovch. V dci toto obdob znaj jako mlad dryas (Jmenuje se podle arktick rostliny dryas, kter pat k prvnm, kter obsazuj zemi po stupu ledovho krytu. Existovalo tak obdob star dryas, ale to nebylo d le it pro lidsk rozvoj). Po dal ch deseti staletch chladu se sv t znovu prudce oteplil a od t doby u pom rn tepl z stal. Tm v e, co jsme ud lali jako pokro il bytosti, se odehrlo v tomto krtkm dob klimatologick slvy. Na neolitick revoluci je zajmav, e se odehrla po cel Zemi, mezi lidmi, kte nemohli mt tu en, e jin lid na vzdlench mstech d laj p esn to sam. Zem d lstv a obd lvn pol bylo nezvisle na sob vynalezeno nejmn sedmkrtv n , na St ednm Vchod , Nov Guinei, v Andch, povod Amazonky, Mexiku a zpadn Africe. Podobn na esti mstech vyrostala m stav n , Egypt , Indii, Mesopotamii, st edn Americe a Andch. To, e se v echny tyhle v ci d ly v ude mo n , astokrt bez jakkoliv mo nosti sdlenho kontaktu, je od podvn skute n dost zvl tn a tajupln zle itost. Jak ekl jeden historik: Kdy Corts p istl v Mexiku, na el cesty, kanly, m sta, palce, koly, soudn dvory, trhy, zvlahy, krle, kn ze, chrmy, rolnky, emeslnky, armdy, astronomy, kupce, sporty, divadla, um n, hudbu a knihyv e vynalezeno zcela nezvisle na podobnm vvoji na jinch kontinentech. A n co z toho je opravdu tak trochu zhada. Nap klad psi byli domestikovni zhruba ve stejn dob v mstech tak navzjem vzdlench, jako byla Anglie, Sibi a Severn Amerika. Vtr se poku en pova ovat to za jaksi globln moment, kdy se lidem rozsvtilo, ale to bychom opravdu p ehn li. Ka d takov pokrok ve skute nosti v t inou vy adoval ohromn obdob pokus , omyl a adaptac pokrvajcch mnohdy cel tiscilet. Zem d lstv za alo v Levant p ed jedencti a p l tiscem let, ale v n p ed osmi tisci let a ve v t in obou Amerik teprve p ed n co vc ne p ti tisci lety. S domestikovanmi zv aty ili lid ty i tisce let, ne n koho napadlo ta v t zap hnout do pluhu; na Zpad lid po dal dva tisce let pou vali neohraban, t k a mimo dn neefektivn pluh s rovnou radlic, ne jim n kdo ukzal jednoduch pluh se zak ivenou radlic, kter an pou vali od nepam ti. Mesopotamci vynalezli a pou vali kolo, ale blzk Egypt s jeho osvojenm ekal dal dva tisce let. Ve st edn Americe sice Mayov tak nezvisle vynalezli kolo, ale nena li pro n praktick vyu it a tak je vyhradili vlu n pro d tsk hra ky. Inkov kola nem li v bec, zrovna tak jako penze, elezo nebo psan. Pochod pokroku byl zkrtka v echno mo n, jen ne p edvdateln a rytmick. Dlouho se m lo za to e usazensedentismus, jak se tomu ka obd lvn p dy lo ruku v ruce. P edpokldalo se, e lid opustili nomdsk zp sob ivota a pustili se do zem d lstv proto, aby si zajistili zdroje potravy. Zabjet divoce ijc zv je obt n a zvisl na nhod a t st, lovci se museli asto vracet s przdnma rukama. Mt sv zdroje potravy pod kontrolou a vhodn po ruce je mnohem lep . Ve skute nosti badatel velmi brzy zjistili, e s usazenm to nebylo zdaleka tak p mo ar. Zhruba v t dob , kdy Childe pracoval na vykopvkch ve Skara Brae, pracovala archeolo ka university v Cambridge jmnem Dorothy Garrod v Palestin na lokalit zvan Shuqba, kde objevila starobylou kulturu, kterou podle nedalekho vd neboli vyschlho koryta eky nazvala Nafutian. Nafutinci postavili prvn vesnice a zalo ili Jericho, kter se stalo prvnm opravdovm m stem na sv t . Ale nebyli to zem d lci. To bylo nanejv neo ekvan. Dal vykopvky po celm St ednm Vchod ov em ukzaly, e nebylo nezvykl, aby se lid do stlch komunit usadili dlouho, n kdy a o osm tisc let d v, ne se za ali v novat zem d lstv,. Pokud se tedy lid neusadili proto, aby za ali hospoda it na polch, pro se vlastn pou t li do zcela novho zp sobu ivota? Nemme potuchunebo vlastn npad mme spoustu, ale netu me, jestli je n kter z nich sprvn. Podle Felippe Fernndeze-Armesta bylo k vysv tlen, pro za ali lid t usazenm zp sobem ivota p edlo eno nejmn osmat icet teori: e je k tomu dohnala zm na klimatu, p n z stat nablzku svm mrtvm nebo mocn touha va it a pt pivo, kter mohli vyhov t jen tm, e z stvali na jednom mst . Jedna teorie o ividn zcela v n uva uje (cituje ji Jane Jacobs ve svm p elomovm dle Ekonomie m st (The Economy of Cities) z roku 1969), e p zniv spr ky kosmickch paprsk zp sobily mutace trav a ty se tak nhle staly p ita livm zdrojem potravy. Stru n odpov zn, e pro se zem d lstv vyvinulo prv tm zp sobem, jakm se vyvinulo, nev nikdo. Zskvat potravu z rostlin je t k prce. P em na p enice, r e, kuku ice, prosa, je mene a dal ch trav do kvalitnch zkladnch potravin pat nejen k velkm sp ch m lidskch d jin, ale tak k t m vce

neo ekvanm. Sta jeden pohled na trvnk p ed va imi okny, abyste si uv domili, e pro nep e vkavce jako jsme my, nen trva ve svm p irozenm stavu zjevnou potravou. U init pro ns trvu jedlou je vzva, kterou lze zvldnout jen se spoustou pe liv manipulace a dlouhotrvajc npaditosti. Vezm me si p enici. Jako potravina je p enice k ni emu, dokud se z n neud l n co mnohem slo it j ho a ambiciozn j ho jako je t eba chleba a to vy aduje zna n sil. N kdo mus nejprve odd lit zrno, rozdrtit je na mletivo, z n j pak ud lat mouku a tu poslze smchat s dal mi slo kami, jako je kvas a s l, do t sta. T sto je pak nutno hn tenm vypracovat do ur it konsistence a vsledn bochnk je pak nezbytn pe liv a p esn upct. Prostor pro selhn jen v poslednm kroku je tak velik, e ve v ech spole nostech, kde se chlb vyskytoval, byla peka sk prce ji od nejstar ch dob sv ena profesionl m. A nelze ani ct, e by obd lvn pol p ineslo velk zv en ivotnch standard . Typick lovec-sb ra se t il mnohem rozmanit j diet a konzumoval vc protein i kalori, ne usazen lid a zskval tak p tkrt vce vitamnu C, ne pr m rn osoba dnes. Jak dnes vme, i v nejtrp ch hlubinch dob ledovch jedli nomdi p ekvapiv dob ea p ekvapiv zdrav . Oproti tomu usazen lid museli spolhat na mnohem men spektrum potravin, kter tm zaru ovaly nedostate nou v ivu. Hlavnmi prehistorickmi domestikovanmi plodinami byla r e, p enice a kuku ice. Jak vysv tluje John Lanchester: R e zamezuje innosti vitamnu A, v p enici je chemick ltka, kter blokuje p soben zinku a m e vst k p ed asnmu zastaven r stu. Kuku ice m mlo nezbytnch aminokyselin a obsahuje fytty brnc vst ebvn eleza. Na P ednm Vchod ostatn v po tcch zem d lstv klesla pr m rn v ka lid o tm est palc . Dokonce i na Orknejch, kde byl prehistorick ivot velmi dobr, ukzala analza 340 koster, e jen sotva kdo il dle, ne n co p es dvacet let. Obyvatele Orknej nezabjely nedostatky ve v iv , ale nemoci. Kdy ij lid spole n , je mnohem pravd podobn j , e se budou nemoci it z jedn domcnosti do druh a blzk sou it s domestikovanmi zv aty znamen, e se lid budou muset b n potkat s ch ipkou (od prasat nebo dr be e), ne tovicemi a spalni kami (od krav a ovc) a sn t slezinnou (od kon a koz, mimo jin). Nakolik m eme ct, roz ily se v echny tyto nkazy teprve pot, co lid za ali t pohromad . Usazen tak vyvolalo obrovsk nr st lidskch spolustrvnk my , krys a dal ch tvor , kte ij s nmi a p i ivuj se na nsa i oni asto p sobili jako prost ednci nkaz. Usedl zp sob ivota tedy znamenal chud stravu, nemoci, hodn bolest zub a nemoc dsn, a tak d v j smrt. Skute n neoby ejn je, e to v e dosud hraje roli i v na ich ivotech. Z t iceti tisc jedlch rostlin, kter podle odhad na Zemi existuj, jich jen jedenctkuku ice, r e, p enice, brambory, maniok, irok, proso, fazole, je men, ito a ovestvo 93 procent v eho, co lid jed a ka dou z nich poprv kultivovali na i neoliti t p edkov. To sam plat o chovu dobytka. Zv ata, kter dnes chovme pro potravu, nejme proto, e by byla obzvl t chutn nebo v ivn nebo p jemn jako spole nost, ale proto e prv ona byla poprv domestikovna v dob kamenn. My sami jsme v tom nejzkladn j m ohledu lid doby kamenn. Z pohledu v ivy je tu doba kamenn po d s nmi. Sice si m eme na e tal e sypat bobkovm listem a sekanm fenyklem, ale pod nm budou pokrmy doby kamenn. A kdy onemocnme, trp ns choroby doby kamenn.

II
Kdybyste m li p ed deseti tisci let hdat, kde bude sdlit budouc nejv t civilisace, nejsp byste se rozhodli pro n jakou st St edn nebo Ji n Ameriky a to s ohledem na asn v ci, kter tam d lali s potravinami. Akademici kaj thle sti Novho sv ta Mesoamerika, co je vhodn neur it pojem, kter lze docela dob e definovat jako St edn Ameriku a tak moc nebo mlo ze severn a ji n Ameriky, kolik je pot eba pro dolo en va hypotzy. Mesoameri an byli nejv t zem d l t lechtitel v d jinch, ze v ech jejich zahradnickch inovac ale nem la dn trvalej ani neo ekvan j dopad, ne bylo vytvo en kuku ice, kter se anglicky sprvn k maize, ale v kraji odkud pochzm je znm jako corn.i Dodnes nemme tu en, jak to ud lali. Kdy se podvte na p vodn podobu je mene, r e nebo obil vedle jejich modernch prot j k , okam it rozeznte p buzenstv. Modern kuku ici ale nic voln rostoucho ani vzdlen nep ipomn. Geneticky je nejp buzn j trva zvan teosinte, ale mimo rove chromozom nen dn p buznost rozeznateln. Kuku ice zraje do siln palice na jednom stonku a jej zrna jsou ulo ena v pevnm ochrannm obalu. Klas teosintu je naproti tomu mn ne palec dlouh, nem dn lusk a roste na mnoha etnch stoncch. Jako potrava je tak ka bezcenn, jedno zrno kuku ice m vy nutri n hodnotu, ne cel klas teosintu.

Vytu it nebo se jen pokusit pochopit, jak mohl kdokoliv z tak mlo slibn rostliny vy lechtit kuku i n palice je nad na e schopnosti. V nad ji, e tuto otzku rozhodnou jednou prov dy se potravin t v dci z celho sv ta se li v roce 1969 na konferenci O p vodu kuku ice na Ilinoisk universit , ov em debaty doshly takov hrubosti a trpkosti, asto i osobn, e konference skon ila ve zmatku a nikdy z n nebyly vydny ani dn studie nebo p edn ky. Od t doby se nikdo o nic podobnho nepokusil. V dci si jsou dnes ov em jist, e kuku ice byla poprv domestikovna na rovinch zpadnho Mexika a dky p esv d ivm div m genetiky nepochybuj o tom, e se ji povedlo n jak vypiplat z teosintu. Jak se to ale povedlo, z stv napo d tajemstvm. A u to ale ud lali jakkoliv, vnikla dky mezoamerickm lechtitel m, prvn rostlina na sv t zcela um le vy lechtnrostlina tak pln a d kladn zmanipulovan, e ve svm dal m p e it zcela zvis na ns. Zrna kuku ice nevypadvaj sama z jejch hlavic a proto pokud nejsou zm rn vyloupna a zasazena, dn kuku ice nevyroste. Kdyby ji lid po cel ta tiscilet soustavn nep stovali, kuku ice by vyhynula. Vynlezci kuku ice nejen vytvo ili nov druh rostliny, ale tak vytvo ilivlastn z ni ehonov typ ekosystmu, kter nikde jinde ve sv t neexistoval. V Mesopotamii ji v ude rostly p irozen louky, kultivace proto spo vala p ev n v prom n p irozench obilnch pol v kvalitn j pole obd lvan a udr ovan. Ve vyschlch dkch lesch st edn Ameriky byla ov em pole msi neznmm. Museli je od zkladu vymyslet a vytvo it lid, kte nikdy d v nic takovho nevid li. Bylo to n co podobnho, jako kdyby si n kdo v pou ti vymyslel trvnk. Dnes je kuku ice vce nenahraditeln, ne si v t ina lid uv domuje. Kuku i n krob se pou v p i vrob umivch npoj , vkac gumy, zmrzliny, ara dovho msla, ke upu, barvy pro automobily, balzamovacch tekutin, st elnho prachu, insekticid , deodorant , mdla, sma ench bramb rku, opera nch obvaz , lak na nehty, zsypu na nohy, dresink do salt a n kolika set dal ch v c. Abychom si p j ili slova Michaela Pollana: sp , ne bychom si my domestikovali kuku ici, ocho ila si ona ns. Existuje obava, e s tm, jak jsou plodiny um le lecht ny do stavu uniformn genetick dokonalosti, ztrc svou ochrannou variabilitu. Kdy dnes projedete kolem kuku i nho pole je jedna ka d rostlina naprosto identick s ostatnmine jen extrmn podobn, ale stra ideln , molekulrn identick. Replikanti ij v dokonal harmonii, proto e dn nem e zskat nad druhmi konkuren n vhodu. Maj tak ale stejn slabiny. V roce 1970 pro il sv t p stitel kuku ice skute n strach, kdy nemoc zvan ji n sn kuku i nho listu za ala hubit kuku ici po cel Americe a v ichni si uv domili, e ve ker plocha kuku ice v celm zemi byla oset semeny s geneticky identickou cytoplasmou. Kdyby byla cytoplasma p mo zasa ena, nebo se choroba projevila jako siln j , mohli se dnes potravin t v dci po celm sv t lmat hlavu nad klasy teosintu a my bychom v ichni jedli sma en bramb rky a zmrzlinu, kter by nechutnaly tak pln jak by m ly. Tm stejn pozoruhodnou sm s hdanek p edstavuje dal velk potravin sk plodina z Novho sv ta, brambory. Brambory pat do eled lilkovitch, kter je samoz ejm notoricky jedovat a ve svm voln rostoucm stavu jsou brambory pln jedovatch glykoalkaloid co je ten sam materil, kter v ni ch dvkch dodv b ink kofeinu a nikotinu. Aby se jakkoliv divok brambory daly jst, je nutn obsah jejich glykoalkaloid sn it na jednu dvacetinu a jednu patnctinu normlnho stavu. To vyvolv adu otzek, po naje tou nejz ejm j : jak to ud lali? A kdy u to d lali, jak v d li, co d laj? Jak poznte, e obsah jedu poklesl o dvacet nebo p tat icet procent nebo jin postupn slo? Jak m te postup takovho procesu? A p edev m, jak v d li, e cel ta prce stoj za nmahu a e na konci zskaj bezpe nou a v ivnou potravinu? Nejedovat brambory samoz ejm mohly tak zmutovat spontnn a u et it jim tak generace experimentlnho selektivnho lecht n. Pokud by to tak ale bylo, jak v d li, e zmutovaly a e ze v ech jedovatch divokch jedovatch brambor lze prv tyhle bezpe n jst? Pravda je takov, e v prav km sv t d lali lid v ci, kter byly asto nejen p ekvapiv, ale tak nepochopiteln.

III
Zatmco obyvatel Mezoameriky sklzeli kuku ici a brambory (a avokda, raj ata a fazole a stovku dal ch plodin, bez kterch bychom byli dnes zoufal) lid na druh stran planety stav li prvn m sta. Ta nejsou o nic mn tajupln ani p ekvapiv. To, jak velk to bylo p ekvapen, vborn ukzal jeden objev v Turecku v roce 1958. Jednoho dne na sklonku roku proj d l mlad britsk archeolog jmnem James Mellaart se dv ma kolegy przdnm koutem

st edn Anatolie, kdy tu si v iml nep irozen vyhl ejc kupy zem bodl m porostlho pahrbku thnouc se vyprahlou pln. Byla vysok padest nebo edest stop (patnct a osmnct metr ) a dlouh dva tisce stop ( est set metr ). Celkem pokrvala t iat icet akr , co byla tajupln ohromn plocha. Kdy se Mellaart p t rok vrtil, podnikl n jak experimentln vkopy a ke svmu asu zjistil, e obsahuje zbytky starodvnho m sta. Nic takovho se nem lo stt. Jak v d l ka d laik, prav k m sta byla fenomnem Mesopotamie a Levanty. V Anatolii se existence n eho takovho nep edpokldala. A p ece, zde bylo jedno z nejstar ch m st pokud ne p mo to nejstar zrovna uprost ed Turecka a navc to bylo m sto okujc velikost, kter nem la obdoby. atalhyk (jmno znamen rozeklan pahorek) bylo dev t tisc let star. Trvale obydlen bylo vc ne tisc let a na vrcholu dosahovala jeho populace osmi tisc lid. Mellart nazval atalhyk prvnm m stem na sv t , co byl zv r, ktermu dodala vhy a publicity Jane Jacobs ve svm vlivnm dle The Economy of Cities, ale kter je ze dvou d vod nesprvn. Za prv to nebylo m sto, ale ve skute nosti jen opravdu velk vesnice (Archeologov to odli uj podle toho, e m sta maj nejen ur itou velikost, ale tak rozeznatelnou administrativn strukturu). Je t d le it j je, e dal sdla Jericho v Palestin , Mallaha v Israeli, Abu Hureyra v Sriijsou dne znma jako zna n star . dn m sto se ale neprokazuje jako podivn j , ne atalhyk. Otec neolitick revoluce Vere Gordnon Childe ne il tak dlouho, aby se o atalhyk dozv d l. Krtce p ed jeho objevenm se vydal na prvn nv t vu po p tat iceti letech dom do Austrlie. Ve sv t byl vc, ne polovinu svho ivota. Kdy se prochzel v Blue Mountains bu spadl, nebo sko il a zabil se. V ka dm p pad byl nalezen pod v inou zvanou Govetts Leap. O tisc stop (t i sta metr ) v e na el kolemjdouc jeho pe liv slo en sako a na n m p kn srovnan jeho brle, kompas a dmku. atalhyk by ho tm jist fascinoval, proto e tm nic kolem tohoto msta nedvalo smysl. M sto bylo vystav no bez ulic a uli ek. Domy se tsnily jeden na druh v jedn vce i mn sourod hmot . K t m, kdo bydleli uprost ed, se dalo dostat jen kloptnm p es st echy mnoha ostatnch dom , kter m ly ka d jinou v ku a pak vstoupit otvorem ve st e e. Bylo to obrovsky nepohodln uspo dn. M sto nem lo ani nm st ani tr i t , dn ve ejn ani sprvn budovy, vlastn nevykazovalo dn znmky sociln organizace. Ka d stavebnk vystav l ty i st ny a to i tehdy, kdy stav l proti ji existujcm zdem. Vypadalo to, jako by jim je t nedochzelo, co to znamen, t pospolu. A je docela mo n, e nedochzelo. V ka dm p pad je to iv p ipomnka toho, e povaha obc a budov v nich nen p edem dan a stanoven. Nm m e p ipadat p irozen mt dve e v p zem a domy odd len ulicemi, ale lid v atalhyk to zjevn vid li docela jinak. Do m sta nevedly ani dn cesty nebo silnice. Bylo postaveno na ba inat p d v zplavov oblasti. Na mle kolem nebylo nic ne voln prostor, p esto se lid hust ma kali na sebe, jako by je ze stran tla il postupujc p liv. V bec nic nenazna uje, pro by se prv zde m ly shroma ovat tisce lid, kdy se mohli rozptlit po okoln krajin . Zdej lid se v novali zem d lstvjen e na farmch, kter byly nejmn sedm mil daleko. P da kolem vesnice nabzela jen chudou pastvu a neposkytovala dn ovoce, o echy ani jin p rodn zdroj potravy. Nebyly tu ani dn lesy, kde by mohli zskat palivov d v. Nebyl tu zkrtka dn p li z ejm d vod, aby se tu lid v bec usazovali a p esto to zjevn ve zna nm mno stv ud lali. atalhyk nebyl v dnm p pad n jak primitivn msto. Na svou dobu byl neoby ejn pokro il a vysp lpln tkalc , ko k , tesa , truhl , vrobc korlk a luk a mnoha dal specializovanch emeslnk . Obyvatel tvo ili velmi vysp l um n a ltky vyrb li v mnoha elegantnch vzorech tkan. Dokzali dokonce vyrb t ltky pruhovanco nen dn o ividn jednoduch zle itost. Bylo pro n d le it, aby vypadali dob e. Je pozoruhodn v imnout si, e lid mysleli d v na pruhovan ltky, ne na dve e a okna. To v e je jen dal p ipomnka toho, jak mlo vme, nebo m eme i jen hdat o ivotnm stylu a zvycch lid v prav k minulosti. A s touhle my lenkou vejd me nyn do domu a za n me zji ovat, jak mlo toho vme i o n m.
Corn v Britnii od anglosaskch as znamenal jakkoliv zrn. Postupn tot slovo za alo tak ozna ovat jakkoliv mal kulat p edm ty, co vysv tluje, pro se tak v angli tin k ku m ok m na va ich nohou. Stejn tak p i lo ke svmu jmnu konzervovan hov z (corn beef), kter bvalo p vodn nalo eno v hrudkch soli. Vzhledem k vznamu kuku ice v Americe se ozna en corn za alo pojit vlu n s n po tkem osmnctho stolet.
i