Kapitola t et Vstupn hala The Hall I

dn mstnost se d jinami nepropadla tak hluboko jako hala i s . Dnes je to msto, kde se ist boty a v klobouky, kdysi to bvala nejd le it j mstnost v dom . Po dlouhou dobu to vlastn byl d m. Abychom pochopili, jak k tomuto podivnmu vvoji do lo, musme se vrtit a k samotnm po tk m Anglie a dob p ed estncti sty lety, kdy u anglickch b eh p istvaly lodi pln lid, kte za ali naprosto tajemnm zp sobem p ebrat vldu. O tom, jac lid to byli, vme pozoruhodn mlo, a to mlo co vme, asto nedv smysl, ale prv jimi za naj d jiny Anglie i modernho domu. Podle konven nho podn se v e odvjelo docela p mo a e: roku 410 n.l. se z Britnie ve sp chu a zmatku sthli man, proto e jejich imprium se hroutilo,a na jejich msto se nahrnuly germnsk kmeny Anglov, Sasov a Jutov, tak jak je znme z tisc u ebnic. Zd se ov em, e v mnohm tomu tak nebylo. Za prv invazn kmeny se nemusely nutn nahrnout. Podle jednoho odhadu ve stolet po odchodu man p i lo do Britnie zven mo n jen asi deset tisc lid, co je v pr m ru stovka lid ro n . V t ina historik si mysl, e je to p li mal slo, nikdo je ale nedok e nahradit jist j m dajem. Nikdo ostatn nedok e ani ct, kolik zde bylo rodilch Briton , kte by njezdnky vtali, nebo se proti nim brnili. Odhady se pohybuj od p ldruhho do p ti milion , co samo o sob iv ukazuje. s jak d kladn neur itm obdobm mme co do in n, zd se v ak tm jist, e njezdnci byli proti t m, kter si podmanili, ve zna n po etn nevhod . Pro pora en Britoni nedokzali sebrat slu nebo najt prost edky k inn j mu odporu z stv hlubokm tajemstvm. Vzdvali se koneckonc mnohho. Po tm ty i stalet byli sou st nejmocn j civilisace na zemi a u vali jejch vhod a p ednosttekouc vody, st ednho topen, dobrch komunikac, spo dan vldy, hork koupelekter jejich p emo itel m bu nebyly po chuti,nebo je neznali. Je t k p edstavit si, jak pocit poko en museli mstn obyvatel ctit, kdy se ocitli p emo en negramotnmi, nemytmi pohany z lesnatch okraj Evropy. Pod novm re imem p i li o tm v echny sv materiln vdobytky a k mnoha z nich se nevrtili po tisc let. Byla to doba Vlkerwanderungen, st hovn nrod , kdy se u po celm starov km sv t u r znch skupinHun , Vandal , Gt , Visigt , Ostrogt , Ma ar , Frank , Angl , Sas , Dn , Aleman a dal ch rozvinul podivn a zdnliv neukojiteln neklid. Dobyvatel Britnie zjevn pat ili mezi n . Jedin psan zznam o tom, co se stalo, zanechal mnich znm jako Beda Ctihodn, kter psal s odstupem t stolet po udlostech. Prv Beda nm k, e invazn sly tvo ili Anglov, Sasov a Jutov, ale kdo to p esn byl, a jak mezi nimi byly vztahy, nevme. Naprostm tajemstvm jsou Jutov. Oby ejn se p edpokld, e p i li z Dnska, proto e je tam jedna provincie nazvan Jutsko. Jak ale poukazuje historik F. M. Stenton, problm je v tom, e Jutsko dostalo sv jmno dvno po tom, co byli jackoliv Jutov dvno pry a pojmenovvat n jak zem po lidech, kte u tam ne ij, by bylo tak neobvykl, a by to bylo tm uniktn. V ka dm p pad skandinvsk slovo Jtar, od n ho se Jutsko odvozuje, nem nutn cokoliv spole nho s jakoukoliv skupinou i rasou, ba to ani nen pravd podobn. Bedova zprva je vlastn jedinou zmnkou o Jutech kdekoliv a ani on o nich u nikdy znovu nemluv. N kte badatel mysl, e zmnka je pozd j interlineace p ipojen pozd j rukou a s Bedou nem v bec nic spole nho. Anglov jsou ukryt jen o n co mlo mn . V evropskch textech o nich zmnky tu a tam padaj, tak e m eme ve it alespo tomu, e opravdu existovali, nic na nich ale nenazna uje dnou d le itost. Pokud byli obdivovni nebo obvni, pak jen ve velmi malch kruzch. Je to proto ne zrovna malou ironi, e prv jejich jmno se, vcemn nhodn spojilo se zem, kterou pomhali zformovat mo n jen zlehka. Z stvaj tedy jen Sasov, kte na kontinentu nesporn ili a byli vid texistence r znch Sasek, Sasek-Koburh a podobn v modernm N mecku to dov d ujei kdy zrovna mocn podle v eho taky nebyli. To nejlep , co o nich Stenton dok e ct je, e byli ze v ech t ti nejmn neviditeln. Ve srovnn s Gty plencmi m nebo Visigty zaplavujcmi pan lsko, to byly hodn marginln nrody. Vypad to, e Britnii dobyli farm i, dn vle nci. Vyjma jazyka a sv DNA s sebou z ejm nep inesli nic moc novho. dn rys jejich technologie nebo zp sobu ivota nenabzel ani jen mrn vylep en toho, co ji existovalo. Nemohli bt zrovna oblben. A p ece

se jim n jak povedlo zap sobit tak hluboce, e jejich kultura s nmi, po vce ne p ldruhm milniu, z stv dosud a to nanejv mimo dnmi a zkladnmi zp soby. Nemusme nic v d t o tom, emu v ili, ale stle vzdvme hold t em jejich boh mTiwu, Wodenovi a Thoroviv anglickch jmnech t prost ednch v ednch dn a Wodenovu enu Frig nav ky p ipomnme ka d ptek. A to u je p kn vytrval p ilnut. Existujc kulturu prost vymtili. man byli v Britnii 367 let a Keltov nejmn tisc, te to ale vypadalo, jako by tu ani nebyli. Nic takovho se jinde nestalo. Kdy man opustili Galii a pan lsko, ivot pokra oval v mnohm jako d v. Obyvatel dl mluvili svmi verzemi latiny, kter se ji vyvjeli do modern francouz tiny a pan l tiny. Pokra ovaly i vldy. Kvetl obchod a podnikn. Mince obhaly. Spole ensk struktury z stvaly zachovny. V Britnii ov em man zanechali sotva p t slov a Keltov ne vc ne dvacet. V t inou to jsou zem pisn pojmy pro ozna en rys typickch pro britskou krajinu. Keltsk slovo je nap klad crag nebo tor znamenajc skalnat odkryv. Pot, co se man sthli, prchli n kte Keltov do Francie a zalo ili Breta . N kte nepochybn bojovali a byli zabiti nebo zotro eni. V t mno stv ale podle v eho prost invazi p ijalo jako ne astn fakt a nle it podle tomu uzp sobili sv ivoty. Nemuselo nutn dochzet k velkmu vra d n i krvepolitm, ekl mi jednou m j p tel Brian Ayers, bval archeolog hrabstv Norfolk, kdy jsme si jednou prohl eli pole za mm domem. Pravd podobn by ses jednoho dne prost podval na sv pole, vid l, e tam tbo dvacet lid a postupn by ti do lo, e neodejdou a e ti tvou p du seberou. Nepochybn tu a tam k n jakm krvavm poty km dochzelo, celkov si ale myslm, e se sp existujc obyvatelstvo u ilo p izp sobit dramaticky zm n nm okolnostem. Existuj r zn zznamy o bitvchpo jedn na Crecganskm brodu (msto nejistho ur en) m ly z stat ty i tisce zabitch Briton a legendy nm samoz ejm zanechaly p b hy o udatnm odporu krle Artu e a jeho mu , ale legendy jsou to jedin, co tu mme. V archeologickch zznamech nic nenasv d uje celkovmu vyhlazen nebo populaci prchajc jako by p ed bou . Nakolik se m eme dohadovat, dobyvatel nebyli dn mocn vle nci, dokonce to nebyli ani po dn lovci. Ve ker archeologick doklady ukazuj, e od okam iku, kdy do Britnie dorazili se ivili domestikovanmi zv aty a prakticky v bec nelovili. Zd se, e bez p eru en pokra ovalo i obd lvn pol. Z toho, co nachzme v dokladech se zd, e p echod byl stejn hladk jako st dn sm n v tovrn . Tak to zcela jist bt nemohlo, ale co se opravdu stalo, se asi nikdy nedozvme. Stala se z toho doba bez d jin. Britnie u nebyla okrajem znmho sv ta, ale ocitla se za nm. Ale i to co, dky archeologii, vme je asto t ko pochopiteln. Nov p choz nap klad odmtli t v mskch domech, t eba e msk domy byly byteln stav n, lep ne cokoliv, co m li doma, a mohli se v nich hned usadit. Namsto toho si postavili mnohem elementrn j stavby, asto p mo vedle opu t nch mskch vil. Neu vali ani msk m sta. Londn z stal po vce ne t i stolet p ev n przdn. Na kontinentu ily germnsk nrody obvykle v dlouhch domechon ch klasickch venkovskch p bytcch, kde ili na jednom konci lid a na druhm dobytekale nov p choz je na vce ne est set let opustili. Nikdo nev pro . Namsto toho pokryli krajinu podivnmi stavbi kami znmmi jako grubenhuser doslovn jmov domy i zemljankyt eba e existuj rozumn d vody k pochybnostem, e to v bec byly domy. Grubenhause tvo prost sva ujc se jma hlubok asi stopu a p l (tm p l metru), nad n byla postavena mal budova. Po prvn dv stolet anglosaskho osdlen byly tohle nej etn j a podle zdn d le it nov budovy v zemi. Mnoz archeologov si mysl, e p es jmu byla polo ena podlaha. Jak el m l takto vznikl m lk sklep mt ov em t ko soudit. Dv nej ast j teorie kaj, e jmy slou ily jako zsobnice a uva uj p itom, e studen j vzduch dole lpe chrnil zsoby podlhajc zkze, nebo e byly postaveny tak, aby vylep ovaly ob h vzduchu a chrnily d evo podlahy p ed hnitm. Ov em nmaha spojen s hloubenm jam n kter jsou zatesan p mo do skalnho podlo se zd zcela nep im en jakmukoliv u itku z ob hu vzduchu, nemluv o tom, e se stejn pova uje za mimo dn nepravd podobn, e by lep ob h vzduchu p inesl kterkoliv z teoreticky p edpokldanch vsledk . Prvn grubenhaus byl nalezen teprve v roce 1921 co je s ohledem na to, e dnes vme, jak po etn to byly stavby, zna n pozd p i vykopvkch v Sutton Courtenay (tehdy v Berkshire, nyn v Oxfordshire). Objevili ho Edward Thurlow Leed z oxfordskho Ashomolean Museum a up mn e eno se mu v bec nelbilo, co na el. Lid, kte v takovm p bytku ili, vedli polotrogloidn existenci, kter byla tak uboh, e podn cuje nevru v mysl modernho lov ka, tm prskal profesor Leeds v jedn monografii vydan roku 1936. Jak pokra oval, obyvatel ili v mizern pn mezi zlomky kost, zbytky jdla a rozbitou keramikouv tm nejprimitivn j ch podmnkch, jak si lze p edstavit. Nem li dn smysl pro istotu a zbytky od jdla v klidu hzeli do nejvzdlen j ho kouta chatr e a tam je nechali le et. Leeds podle v eho grubenhuser vid l skoro jako zradu civilizace. Tenhle nzor se dr el skoro t icet let, postupn ale autority za aly pochybovat, zda lid v t chto podivnch stavbi kch v bec ili. Kdy nic jinho, tak byly hrozn malzpravidla jen o rozm rech sedm na deset stop (2 x 3 metry)co by z nich d lalo, i v p pad nejchud ch rolnk jen velmi stsn n p bytek, zejmna pokud v n m byl je t otev en ohe .Jeden grubenhaus m l podlahu o pr m ru dev t stop (2,7 metru) ,

z nich n co vc ne sedm zabralo ohni t a pro lidi tak nezbvalo dn msto. A tak to mo n nebyly dn p bytky, ale dlny nebo skladi t , i kdy to, pro pot ebovaly podzemn prostor, m e i z stat jednou prov dy tajemstvm. Nov p chozAngli an, jak jim budeme nadle katsi s sebou p inesli je t jeden druh stavby, kter byly sice mnohem mn po etn, ale nakonec byly mnohem d le it j . Tato staven byla mnohem v t ne grubenhuser, ale to je to tak v echno, co se o nich dalo ct. Byly to prost velk prostory podobn stodole uprost ed s otev enm ohni t m. Slovo, kter pro budovy podobnho druhu pou vali, bylo u v roce 410 star a nyn se stalo jednm z prvnch slov angli tiny. kali t m budovnm sn (halls). V t chto jednolitch, p ev n holch a v dy zakou ench mstnostech, se odehrvalo tm v e spojen s bydlenm. Slu ebnci a rodiny jedli, oblkali a spali pohromad oby ej, kter neprospval ani pohodl, ani dodr ovn nle itho chovn, jak podotk, s ur itm z etelnm nedostatkem vlastnho pohodl, J. Alfred Gotch ve svm klasickm The Growth of English House (R st anglickho domu)z roku 1909. Po cel obdob st edov ku, a dlouho do patnctho stolet, s vlastn byla domem a to do t mry, e bvalo zvykem, e se podle n dvalo jmno celmu p bytku, nap klad Hardwick Hall nebo Toad Hall. Za rodinu byl pova ovn ka d len domcnosti, v etn slu ebnictva, p vr enc , vdov a ka dho s trvalou vazbou, byli doslova familirn, abychom to slovo pou ili v p vodnm vznamu (do e tiny t ko dob e p evoditeln, anglick familiar znamen jak blzk tak dob e znm, i pov dom pozn. p ekl.). Na tom mst sn , odkud byl nejlep p ehled (a taky tam bval nejmen pr van) stvalo vyv en podium, kde jedl majitel domu se svou rodinouzvyk p ipomnan vyv enmi stoly, kter stle najdeme v kolejch a interntnch kolch, kter maj (nebo se tak n kdy prost sna tv it) smysl pro dlouhou tradici. Hlava domcnosti se ozna ovala anglickm pojmem husband , co bylo slo en slovo znamenajc doslovn dr itele i majitele domu. Jeho role jako mana era a obstaravatele byla pro praxi sprvy p dy tak st edn, e anglick slovo pro ni se odvozuje od n j a nazv se husbandry. A mnohem pozd ji za alo slovo husband znamenat partnera v man elstv. I ty nejv t domy mvaly jen t i nebo ty i vnit n prostorysamotnou s , kuchy a mo n jednu nebo dv vedlej komory, kam se mohla hlava domcnosti uchlit za soukrommi zle itostmi. Od devtho i destho stolet bvala v dom tak asto kaple, kter ov em bvala stejn asto u vna k duchovnm i praktickm el m. Tyto soukrom mstnosti bvaly n kdy stav ny do dvou pater, p i em tomu hornmu se kvalo solar a p stupn bylo po eb ku nebo po velmi zkladnm schodi ti. Solar zn jako n co sv tlho a proslun nho, ve skute nosti jde ale pouze o adaptaci francouzskho slova solive, ozna ujcho podlahov nosnk nebo trm. Solary bvaly prost mstnosti usazen na nosncch a po dlouhou dobu to byly jedin prostory v pat e, kter m la v t ina dom k dispozici. asto to bvaly nanejv sklady nebo spi rny. O mstnostech v modernm slova smyslu lid uva ovali tak mlo, e samotn slovo mstnost ve smyslu odd len komory nebo vyd lenho prostoru nen v angli tin zaznamenno teprve v dob Tudorovc . Spole nost tvo ili p edev m svobodn lid, nevolnci a otroci. P i smrti nevolnka m l pn nrok, coby jakousi da ze smrti, na n jak jeho drobn osobn vlastnictv, t eba kus od vu. Rolnci asto vlastnili jen jeden hlavn kus od n, volnou ko ili znmou jako cotta (z toho se poslze vyvinul modern coat, kabt). Fakt, e to bylo to nejlep , co mohl rolnk nabdnout a to, e pn to cht l, vm ekne o kvalit st edov kho ivota na mnoha rovnch v e, co pot ebujete v d t. Nevolnictv bylo ur itm trvalm p ipoutnm ke konkrtnmu pnovi a asto se p edkldalo jako nbo ensk prohl enco byl kon, kter musel p ivd t k zoufalstv nemlo potomk , proto e jednou prohl en nevolnictv se trvale vztahovalo i na potomky toho, kdo se k n mu p vodn p ihlsil. Hlavnm inkem nevolnictv bylo, e se nevolnk nesm l ani odst hovat, ani uzav t s atek mimo dan panstv. I tak ale mohli nevolnci dosahovat prosperity. V pozdnm st edov ku vlastnil jeden z dvaceti nevolnk p t a vce akr co byla v t dob zna n dr ba. Oproti nim svobodnci, znm jako ceorls, byli sice v principu svobodn, ale asto byli p li chud, ne aby mohli svou svobodu napl ovat. Otroci, asto soupe i zajat v boji, byli mezi devtm a jedenctm stoletm velmi po etnjedno panstv zapsan v Domesday Book jich m lo p es sedmdestale ne ili tak docela v dehumanizujc porob o kter uva ujeme v modern j ch dobch, nap klad na americkm Jihu. Otroci sice byli majetkem a mohli bt prodvnia za docela zna n sumy: zdrav otrok, mu , m l cenu osmi vol ale mohli tak vlastnit majetek, uzavrat man elstv a voln se pohybovat ve sv obci. Star angli tina m la pro otroka slovo thrall, co je d vod, pro na e zotro en n jakou emoc ozna uje v modern angli tin slovo enthralled. St edov k panstv byla asto velmi rozdroben. Jeden thn z jedenctho stolet jmnem Wulfric m l po cel Anglii celkem dvaasedmdest majetk a rozptlen bvala i men panstv. St edov k domcnosti proto byly neustle na cestch. asto tak bvaly velmi velk. Krlovsk domcnosti mohly snadno mt p t set slu ebnk a len doprovodu a d le it peerov a prelti jich mvali jen z dka pod stovku. P i tak zna nch po tech bylo skoro jedno, jestli se domcnost vydala za potravou nebo jestli se potrava dopravovala k n a pohyb byl proto vcemn neustl a v e bylo vymy leno a vyrobeno tak, aby to umo ovalo p epravu (nen nhodou,

e francouzsk a italsk slovo pro nbytek je meubles a mobili). Nbytku proto bvalo mlo a byl p enosn a stroze u itkov, zachzelo se s nm sp jako s vybavenm, ne s cen nm vlastnictvm, abychom citovali Witolda Rybczynskiho. P enosnost vysv tluje i to, pro ma mnoho starch truhel a beden vydut vkaaby z nich na cestch stkala voda. Velkou nevhodou truhel samoz ejm je, e kdy se lov k pot ebuje dostat k v cem na dn , mus v e ostatn vyndat. Trvalo velmi dlouhoa do sedmnctho stoletn n koho napadlo truhlu vybavit zsuvkami a tak z n ud lat komodu nebo prdelnk. I v t ch nejlep ch domech podlahu tvo ila obvykle hol zem posypan rkosm, ve kterm se skrvaly sliny, zvratky a mo lid a ps , od plchnut pivo, zbytky ryb a dal pna, o kter ani nelze mluvit, jak dosti b itce roku 1524 shrnul holandsk teolog a cestovatel Desiderius Erasmus. B n se nov vrstvy rkos pokldaly dvakrt ro n , ale star nnosy se odstra ovaly jen z dka a Erasmus proto chmurn dodal podlo mohlo bt neporu en dobrch dvacet rok . Podlahy tak prakticky byly velkmi hnzdy, co se velmi zamlouvalo hmyzu a kradmm hlodavc m, a tak perfektnmi morovmi inkubtory. P esto se hlubok hromada podestlky na podlaze pova ovala za znmku presti e. Mezi Francouzi se o bohatm lov ku b n kalo, e je po ps ve slm . Hol hlin n podlahy z stvaly ve v t in venkovsk Britnie a Irska normou a dvactho stolet. P zem m lo sv jmno po prvu, jak ekl historik James Ayres. I tehdy, kdy za aly bt v lep ch domech b n d ev n nebo dl d n podlahy, co bylo zhruba v dob Williama Shakespeara, byly koberce p li drahocenn, ne aby se po nich mohlo lapat. V ely se po zdech, nebo pokldaly na stoly. asto se ov em uchovvaly v truhlch a vyjmaly se jen tehdy, kdy m ly ud lat dojem na d le it hosty. Jdeln stoly tvo ila jednodu e prkna polo en na kozlcch a p bornky byly p esn takov, jak nazna uje jejich anglickho jmna (cupboards), tedy jednoduch prkna, na kterch byly vylo en hrnce a dal ndoby. T ch ale nebylo mnoho. Sklen nch ndob bylo mlo a od hodovnk se b n ekalo, e se pod l se spolustolovnky. Police s hrnci byly nakonec za azeny do mnohem zdobn j ch kredenc , jejich anglick nzev (dresser) nem nic spole nho s oblknm, ale p pravou i strojenm jdla. Ve skromn j ch p bytcch bylo uspo dn zpravidla zcela prost. Jdeln st l tvo ilo prost prkno i deska a tak se mu tak kalo (board). Kdy se zrovna neu val, visel na zdi, a kdy se podvalo jdlo, m l je stolovnk polo en na kolenou. Postupem doby za alo slovo board znamenat nejen desku, na kterou se jdlo servrovalo, ale stravu samotnou a tak tak vznikla anglick forma frze byt a strava (room and board). To tak vysv tluje, pro se takovm njemnk m anglicky k boarders pro se o poctivm lov ku (jeho ruce jsou po d vid t), e je above board, na rovni, nad deskou. Sed lo se na prostch lavicch, francouzsky bancsodtud banket. A do sedmnctho stolet byly k esla vzcnostsamotn slovo pochz teprve ze trnctho stoleta jejich elem nebylo pohodln sezen, ale to, aby dvaly najevo autoritu. Je t i dnes lov k, kter vede n jakou poradu nebo sch zku, j p edsed, jinak e eno, sed v p edsednickm k esle a lov k, kter d n jakou spole nost je p edsedou jej rady (board)co je angli tin navc a pon kud zvl tn p ipomn stolovac oby eje st edov kch rolnk . Na st edov kch banketech vidme lidi konzumovat v echny mo n exotick pokrmy, kter se dnes ji nej. Vznamn msto pat ilo ptk m. Velmi asto se jedli orli, volavky, pvi, vrabci, sk ivani, p nkavy, labut a mnoho dal ho, co ltalo. Nebylo to ani tak proto, e by labut a dal exoti t ptci byli n jak zvl lahodn nebyli, co je d vod pro je my dnes nejmeale sp proto, e nebyla k dispozici jin, lep masa. Hov z, skopov a jehn se po tisc let jedlo jen velmi mlo, proto e zv ata, ze kterch masa pochzela, byla pot eba pro sv rouna, hn j i slu sval a proto byla p li cenn, ne aby je bylo mo n por et na maso. Po v t inu st edov ku byly nejv t m zdrojem ivo i nm protein pro v t inu lid uzen slane ky. I kdyby bylo maso voln dostupn, po v t inu asu bylo stejn zakzan. St edov c stolovnci museli b hem tdne po tat se t emi rybmi dny, k tomu bylo ty icet dn postn doby p ed velikonocemi a mnoho dal ch nbo enskch dn , kdy bylo maso ze sou e zakzan. Celkov po et dn se stravovacmi omezenmi se b hem doby li il, ale na vrcholu byla tm polovina dn v roce thl, jak se jim kvalo. Sotva by se na la ryba, nebo jin plovouc zv e, kter by nekon ilo na tal i. Kuchy sk ty biskupa z Herefordu ukazuj, e v jeho domcnosti se jedli slane ky, tresky, lososi, tiky, cejni, markely, mnci, hejci, b lice, mihule, su en tresky, lni, pstruzi, st evle, hrouzci, ttnci a pr dal chcelkem vc ne dva tucty druh . Hodn se tak jedly parmy, jelci, ba i svi uchy. A do as Jind icha VIII. mohl za nedodr en rybch dn hrozit, p inejmen m teoreticky, i trest smrti. Po rozchodu s mem byly ryb dny opu t ny, za krlovny Al b ty I. ale byly v zjmu podpory britskho rybolovu obnoveny. I crkev velmi cht la ryb dny zachovat, a to ani ne tak z n jakho nbo enskho p esv d en, ale sp e proto, e si vytvo ila vnosn vedlej obchod s dispensy (osvobozenmi od p slu nho kanonickho pravidla pozn. p ekl.).

St edov k hostina

Podmnky ke span bvaly neformln. V angli tin mluvme o stlan postel jako bychom je d lali, jeliko ve st edov ku tomu tak v podstat bylorozbalili jste si ltkov provizorn l ko, nebo jste nahzeli na hromadu slmu, na li pl nebo p ehoz a vytvo ili tak jaksi pohodl podle mo nost. Po dlouhou dobu z ejm bvalo uspo dn kdo kde spal voln. Zpletka jedn z Canterburskch povdek stav na tom, e se mlyn ova ena doma dostane do patn postele, co by se j sotva mohlo stt, kdyby spala ka d den na stejnm mst . A dlouho do sedmnctho stolet znamenalo lo e jen matraci a to, m byla vycpan, nikoliv konstrukci l ka a jeho obsah. Pro konstrukci postele existovalo zvl tn slovo: bedstead. Invent e domcnost je t z al b tinsk doby ukazuj, e na postelch a l kovinch, t sn nsledovanch kuchy skm vybavenm, lidem velmi zle elo. B n domc nbytek se do invent dostv a v tto dob a to je t v obecnch a neur itch pojmech jako pr stol a n jak lavice. Lidem prost , zd se, na nbytku nezle elo zrovna tak, jako nm tolik nezle na na em sou asnm vybaven. Jist , neradi bychom z stali bez n j, ale nen to na e drahocenn d dictv. Dal v c, kterou lid pon kud p ekvapiv pe liv zaznamenvali, byla okenn skla. A dlouho do sedmnctho stolet byla okenn skla, mimo kostel a n kolika mlo bohatch dom , vzcnost. Eleanor Godfrey ve svch d jinch vroby skla uvd, e v roce 1590 jeden m stsk radn v Donacasteru odkzal sv j d m sv en , ale okna poz stavil synovi. Majitel hradu v Alnwicku v t e dob nechvali okna vyjmout a ulo it v dy, kdy na hrad nebyl, aby minimalizovali riziko jejich rozbit. Dokonce i v nejv t ch domech mvaly zasklen okna jen ty nejd le it j mstnosti. V echna ostatn byla kryta okenicemi. N e na ekonomickm eb ku z stvala zasklen okna vzcnost a vcelku nedvn doby. Kdy se roku 1564 narodil William Shakespeare mvali i sklen i ve svch domech okna zasklen jen vzcn . V dob jeho smrti o p l stolet pozd ji se situace zm nila pon kud, ale ne pln . V t ina dom st edn t dy m la okna zasklen tak v polovin svch mstnost. Jist je, e ani v nejlep ch domech se ne ilo zrovna pohodln . Je skute n neoby ejn, jak dlouho lidem trvalo, ne doshli i jen zkladn rovn pohodl. M lo to jeden dobr d vod: ivot byl t k. Po cel st edov k byla zna n st ka dho ivota v novan jednodu e p e it. Hladomory byly b nou zle itost. St edov k sv t il bez zsob, a kdy p i la patn sklize , jak se stvalo v pr m ru jednou za ty i roky, ihned nsledoval hlad. Kdy se neurodilo v bec, nevyhnuteln nsledoval hladomor. Anglii postihly zvl katastrofick sklizn v letech 1272, 1277, 1283,1292 a 1311. Pot nsledovalo obzvl t vra edn obdob let 1315-1319, kter neposkytlo dnou levu. A to v echno samoz ejm p ichzelo je t navc k morovm epidemim a dal ch nemocem, kter kosily miliony lid. Je mo n docela pravd podobn, e lid odsouzen ke krtkmu ivotu a chronickmu strdn se zas tolik nebudou starat o vzdobu svch p bytk . I kdy ale vezmeme v potaz tohle v echno, z stv tu velk a podivn pomalost ve snaze doshnout i jen skromn mry pohodl. Dry ve st echch kup kladu umo ovaly nik kou e, ale tak jimi padal d a thl pr van, dokud n kdo, dosti pozd , nevymyslel lucernovou konstrukci s m kami, kter umo nila dl unikat dmu, ale chrnila p ed de t m, ptky a v trem. Byl to podivuhodn vynlez, ale ve trnctm stolet, dob kdy byl vymy len, u se za aly objevovat komny a m ky p estaly bt pot eba. Mimoto nevme prakticky nic o podob interir domcnost v dob p ed polovinou st edov ku. Podle

historika nbytku Edwarda Lucie-Smitha ostatn vme vc o tom, jak sedali i lehvali sta ekov i man, ne toho vme o Angli anech v dob p ed osmi sty lety. Z doby zhruba p ed za tkem trnctho stolet se nedochoval prakticky dn nbytek a ilustrac v rukopisech nebo na obrazech je pomlu a jsou rozporn. Historikov nbytku hladov po informacch dokonce tak, e se mus probrat d tskmi kankami. asto se p e, e jistmu druhu st edov k stoli ky se kalo tuffetco je p edpoklad zalo en vlu n na velev enm ver i Little Miss Muffet sat on a tuffet. Pravda je takov, e jedin msto, kde se toto slovo v historick angli tin objevuje, je prv ona d tsk kanka. Pokud tuffety opravdu existovaly, dn dal zmnka o nich nikde nen. Tohle v e plat o domech lid relativn dob e situovanch, na pam ti je ale t eba mt dv v ci: lep domy nemusely bt o tolik lep a hor domy zas nemusely bt tak patn. V t domy nebyly, celkem vzato, o mnoho slo it j stavby, prost jen m ly v t sn . O samotnch domech toho vme je t mn , proto e z d v j ch dob osdlen se toho nad zem dochovalo jen pramlo. Anglosasov m li v mimo dn oblib jako stavebn materil d evo, a natolik, e timbran byl jejich obecn pojem pro budovu, ov em v povaze d eva je, e se rozkld a hnije a tm nic z n j se nedochovalo. Nakolik vme, dochovaly se v cel Britnii jedin d ev n dve e z anglosaskho obdobotlu en dubov vrata v jednom z vn j ch vestibul westminsterskho opatstva ta unikala pozornosti a do lta 2005, kdy bylo zji t no, e jsou 950 let star a tedy nejstar znm vrata v zemi. Za vahu stoj otzka, jak vlastn m ete zjistit, jak jsou dve e star. Odpov spo v v dendrochronologiiv deckm po tn letokruh na stromech. Letokruhy, ka d ozna uje jeden rok, poskytuj velmi p esn vodtko a dohromady tak tvo cosi jako d ev n otisk prstu. Mte-li kus d eva s jist ur enm st m, pak m ete vzor jeho kruh pou t k porovnn a datovn dal ch kus d eva z tho obdob. Abyste se dostali o stalet zp t, hledte prost p ekrvajc se vzorce. Pokud mte strom, kter il v letech 18501910 a dal , kter il ekn me v letech 1890-1970, m ly by se jejich vzorce pro lta 1890-1910, tedy dobu, kdy ily oba dva, p ekrvat. Sestavenm knihovny sekvenc letokruh se m ete dostat docela daleko. V Britnii mme t st, e se tolik stav lo z dubu, proto e to je jedin britsk strom, kter poskytuje jasn a pou iteln doklady. I s tm nejlep m d evem ale mohou bt problmy. dn dva stromy nikdy nemaj pln stejn vzorec. Jeden m e mt u letokruhy ne druh, proto e rostl ve stnu nebo m l v podrostu v t konkurenci, p padn m l hor p stup k vod . V praxi pot ebujete k sestaven spolehliv databze obrovskou zsobu sekvenc letorost a muste provst adu d myslnch statistickch prav, abyste zskali spolehliv data a k tomu pot ebujete magick teorm reverenda Thomase Bayese, kter jsme zmi ovali v prvn kapitole. Odebrnm vzorku o tlou ce psacho pera a pou itm v ech v e zmn nch test v dci zjistili, e vrata z westminsterskho opatstv byla vyrobena ze d eva pokcenho n kdy mezi lety 1032-1064, t sn p ed normanskm zborem a tedy na samm konci anglosaskho obdob. A tato osamocen vrata jsou prakticky tm jedinm, co se dochovalo. i Kdy existuje tak mlo v c, na kter by se dalo spolehnout, je spousta msta pro spory. Jane Grenville ve sv u enm a rozhodujcm dle Medieval Housing (St edov k bydlen) p edkld poutavou dvojici ilustrac ukazujc, jak si dva tmy archeolog , za pou it stejnch informac, p edstavovali vzhled dlouhho domu ve Wharram Percy, zanikl st edov k vsi v Yorkshire. Jedna ilustrace ukazuje npadn prost, zkladn p bytek, z bahna i sm si bahna a hnoje a st echou z trvy nebo drnu. Druh ukazuje mnohem byteln j , vysp lej krovovou konstrukci v n jsou s pe livost a umem pospojovan mohutn trmy. Prostm faktem je, e archeologick doklady v t inou ukazuj, jak se budovy setkvaly se zem, ne jak vypadaly. Velmi dlouho se m lo za to, e st edov k rolnick domy byly sotva vc, ne primitivn chatr ejaksi k ehk konstrukce s prout, kter v pohdkch dokzali povalit vlci. Panoval dojem, e nejsp nevydr ely o moc vc, ne jednu generaci. Grenville cituje jednoho badatele, kter se ctil dost sebejist na to, aby mohl prohlsit, e domy chudch lid byly po cel Anglii jednolit patn kvality a to a do as Tudorovc docela velkorys, a zd se, e patn, tvrzen. P ibv doklad , e b n lid ve st edov ku a z ejm dlouho p ed tm, mohli mt dobr domy, pokud je cht li. Jednm vodtkem je r st specializovanch emesel, jako je do k stv, tesa stv, p chovn a podobn , v pozdnm st edov ku. Dve e tak m ly m dl ast ji zmky, co jasn ukazuje, e budovy a jejich vybaven bylo pova ovan za hodnotn. A p edev m chalupy se vyvjely do mno stv typ : pln Wealden, polovin n Wealden, dvojit hromada, rear-outshut, tvaru H, otev en sn , k ov chody s kravnem a tak dl. Odli nosti nejsou d le it, ale pro lidi, kte v nich ili byly tm, co jejcih d m dodvalo charakter a vznam. Je tm jist, e velmi brzy vznikala hrdost na vlastnictv dom a to i t ch nejprost ch. Jedna v c, kter ve st edov ku neunikla pozornosti, bylo to, e tm ve ker prostor nad hlavami byl nepou iteln, proto e byl obvykle pln kou e. Otev en ohni t m la jist z ejm vhodyvyza ovala teplo do v ech sm r a umo oval lidem, aby sed li po v ech ty ech stranchale tak to bylo n co podobnho, jako byste m li uprost ed obvku trval tbork. Kou a jiskry ltaly tam, kam je pr van zanesla p i tolika

prochzejcch lidech a v ech oknech beze skel musel ka d zvan n komu vehnat kou do tv enebo se stoupal ke stropu a tam hust visel, dokud nevyprchal drou ve st e e. Bylo zapot eb n eho, co na pohled vypad docela nekomplikovan a p mo a e: praktick komn. Trvalo ov em dlouho, ne se tak stalo a nemohl za to nedostatek v le, ale technick p ek ky. Ohe burcejc ve velkm ohni ti generuje siln r a vy aduje po dnou rouru a zar ku (neboli reredos, abychom u ili architektonick pojem) a a do roku 1330 (to je doba, kdy je v angli tin poprv zaznamenno slovo chimney ili komn) nikdo nev d l, jak je d lat dob e. Krby ji existovalydo Anglie je p inesli u Normannebyly ale nijak p sobiv. D laly se prost tak, e se vydlabala kus mohutn zdi normanskch hrad a ve vn j st n se prorazila dra pro odvd n kou e. Vzduch thly mizern , ohn v nich proto po dn neho ely ani nedvaly mnoho tepla a proto nebyly mimo hrady asto u vny. A v d ev nch domech, kterch byla v t ina, je nebylo mo n bezpe n u vat v bec. V e nakonec zm nil vvoj dobrch cihel, kter se s rem dok ou dlouhodob vypo dvat lpe, ne tm kterkoliv kmen. Komny tak umo nily vm nu paliva za uhlco p i lo v nejvy as, proto e zsoby d eva v Britnii se v ihledn zmen ovaly. Jeliko byl dm z uhl tiplav a jedovat bylo nutn ho zadr ovat v krbu nebo krbu s komnem, jak byly p vodn znmy, kde bylo mo n dm sm rovat do roury. Domovy byly dky tomu ist j , o to pinav j byl ale sv t kolem a to m lo, jak je t uvidme, vznamn d sledky pro vzhled a rozvr en dom . Ztrta otev ench ohni mezitm nebyla po chuti v em. Mnohm lidem schzel poletujc kou e a byli p esv d eni, e byli zdrav j , kdy byli, e eno slovy jednoho pozorovatele dob e prouzeni d ev nm kou em. Je t v roce 1577 zd raznil William Harrison, e v dobch otev ench ohni nikdy ns srdce nebolela. Kou v prostoru st echy odrazoval ptky od hnzd n a v ilo se, e posiluje trmy. A p edev m si lid st ovali, e jim nebylo ani zdaleka tak teplo jako d v, co byla pravda. Jeliko byly krby tak ne inn, neustle se roz i ovaly. N kter za aly bt tak velk, e se do nich stav ly lavice, co lidem umo ovalo sed t p mo v krbu, co bylo tm jedin msto, kde jim bylo doopravdy teplo. A u byly ztrty na teple a pohodl jakkoliv, zisky na prostoru se ukzaly neodolateln. Vynlez krbu se tak stal jednm z velkch pr lom v d jinch domova. Najednou bylo mo n polo it na trmy prkna vytvo it zcela nov sv t v pat e.

II
Roz en dom sm rem nahoru zm nilo v e. S tm jak zmo n majitel dom poznvali uspokojen z toho, e maj msto sami pro sebe, za alo p ibvat mstnost. Prvnm krokem bylo obvykle zbudovat v pat e velkou mstnost zvanou velk komnata, kde pn a jeho rodina d lali v e, co d v d lali v snijedli, spali, hov li a hrli sijen kolem toho nebylo tolik lid a do velk sn se vraceli je na hostiny a dal zvl tn p le itosti. Slu ebnictvo p estalo bt sou st rodiny a stalo se, inu, slu ebnictvem. My lenka osobnho prostoru, kter nm dnes p ijde tak p irozen, byla plnm objevem. Lid se ho nemohli naba it. Brzy nesta ilo t odd len od lid n e postavench, ale bylo nutn mt i sv j as odd len od lid sob rovnch. S tm jak dom m p ibvalo k del, roz i ovaly se a jejich uspo dn bylo m dl slo it j , vznikala nebo se adaptovala nov slova pro popis v ech novch druh mstnost: pracovna, lo nice, privy chamber, closet (toaleta p padn atna), orato , p ijmac salon (parlour), salon (withdrawing chamber) a knihovna (v domcm nikoliv institucionlnm smyslu) v echny pochz ze trnctho stolet nebo doby o n co d v j . Dal brzy nsledovaly: galerie, dlouh galerie, audien n sl (presence chamber), atna (tiring chamber), salon, apartmn, p bytek a byt. Jak velmi se tohle v e li od starobylho zvyku it cel domcnosti ve dne v noci ve velk sni! napsal Gotch v okam iku ojedin l nadnesenosti. Jednm z novch druh , kter Gotch nezmi uje, byl budor, doslovn trucovna, kter byl od samho po tku spojovn s erotickmi pletkami. Ale i s r stem pom rnho soukrom z stval ivot mnohem spole n j a odkryt j , ne nyn. Toalety asto m ly, pro snaz konverzaci, vce mst a na obrazech asto vdme pry v posteli i lzni, kter spolu v klidu skota , zatmco slou c stoj vedle nich, nebo jejich p tel sed kolem, hraj karty nebo se bav, ale z stvaj klidn v dohledu a doslechu. Vyu it novch mstnost v dom po dlouhou dobu nebylo tak p sn odd len, jako je tomu dnes. V echny mstnosti byly v jistm smyslu obvacmi pokoji. Italsk renesan n a pozd j plny dom v bec typy mstnost neozna uj, proto e pevn stanoven vyu it nem ly. Lid pohybovali po dob podle toho, jak hledali slunce nebo stn a nbytek si asto brali s sebou a mstnosti, pokud u n jak ozna en nesly, byly popsny jako mattina (k vyu it po rnu) nebo sera (odpoledne). Podobn neformlnost p evldla v mnohm i v Anglii. Lo nice (bedchamber) neslou ila jen span, ale tak soukromm posezenm a poho t nm vybranch host .

Lo nice (bedroom) se nakonec stala mstem tak obecn u vanm, e bylo nutn vymyslet dal , soukrom j prostory za n. (Slovo bedroom poprv pou il Shakespeare ve Snu noci svatojansk zhruba v roce 1590, i kdy jm myslel jen prostor s postel. Jako slovo ozna ujc mstnost ur en vlu n pro span se b n neobjevuje d v ne v nsledujcm stolet). Mal mstnosti vedle lo nice byly vyu vny ke v em mo nm soukromm el m od vym ovn po sch zky, a proto se k nm slova pro jejich pojmenovn dostvala podivn rozt t nm zp sobem. P st nek (closet), k nm Mark Girourad, m za sebou dlouhou a v enou historii, ne nakonec upadl v bdu jako velk sk nebo mstnost, kam si hospodyn ukldala kbelky a ko ata. P vodn to bvala sp pracovna ne n jak skladi t . Kabinet, p vodn zdrobn lina chalupy, za al od poloviny estnctho stolet znamenat schrnku pro uchovvn cennost. Velmi brzy potjen asi o n jakch deset letse vznam slova p enesl na samotnou mstnost. Byli to, jako v mnoha jinch p padech, Francouzi, kdo p vodn pojem vyt bili do r znch typ mstnost a v osmnctm stolet tak u velk francouzsk zmek mohl mt nejen prost cabinet, cabinet de compagnie, cabinet dassemble, cabinet de proprit a cabinet de toilette. V angli tin se kabinet stal nejvlu n j a nejsoukrom j ze v ech komnatnejvnit n j svatyn, kde se mohla konat ta nejsoukrom j setkn. Pak slovo prod lalo jeden z t ch bizarnch skok , kter slova ob as d laj a za alo popisovat (od roku 1605) nejen msto, kde se krl setkval se svmi ministry, ale stal se z n j tak souhrnn pojem pro samotn ministry. To vysv tluje, pro prv tohle slovo popisuje jak nejd v rn j a nejv e postavenou skupinu vldnch rdc , tak vklenek s poli kami v koupeln , kde uchovvme projmadla a podobn v ci. Tato soukrom mstnost mvala asto p i sob malou prostoru nebo p st nek, obecn znmou jako privy, ale nazvanou mimo jin zchod (jakes), latrna (latrine), i tak draughts, necessarium, garderobe, house of office nebo gong. Ta obsahovala lavici s otvorem strategicky umst nm nad vysokm propadem do hradnho p kopu nebo hlubok achty. asto se p edpokld a n kdy se p e, e privy dala sv jmno p inle itostem vldy v Anglii, zejmna pe eti Privy Seal a Privy Council. Ve skute nosti tyhle pojmy p i ly do Anglie s Normany, dv stalet p ed tm, ne slovo privy nabylo svho toaletnho vznamu. Je v ak pravda, e osoba, kter m la krlovskou privy na starosti byla znm jako tolba stolice i lu a b hem doby pov il z isti e toalet na spolehlivho vlada ova rdce. Tm procesem pro la mnoh dal slova. atnk (wardrobe) p vodn znamenal mstnost pro ukldn od v . Pak se z n j postupn stala oblkrna, mstnost ke span, privy a nakonec kus nbytku. Postupn taky nabyla vznamu plnho souboru lov ka oble en. Aby mohly pojmout v echny nov druhy mstnost, rozr staly se domy sm rem ven i vzh ru. Po venkov se za aly objevovat a it nov druh domu znm jako prodigy house (d m div ). Takov domy bvaly tm v dy nejmn t i a n kdy ty i patra vysok a asto bvaly tak obrovsk, a to bralo dech. Nejohromn j ze v ech byl Knole v Kentu, kter rostl a rostl, a pokrval tm ty i akry a zahrnoval sedm ndvo (jedno pro ka d den v tdnu), dvaapadest schodi (jedno pro ka d tden v roce), a t i sta p ta edest mstnost (jednu pro ka d den v roce), nebo se to takhle p inejmen m u dlouho povd. Kdy se na tyto dnes podvte, m ete n kdy vid t, nanejv okujcm zp sobem, jak se stavitel u ili za chodu. Obzvl ukzkovm p kladem je Hardwick Hall v Derbyshire, postaven v pro hrab nku ze ShrewsburyHardiwickskou Bess jak se j v dycky kv roce 1591. Hardwick Hall byl divem sv doby a okam it se proslul dky svm velkm plochm oken, o kterch mluvil asto citovan epigram Hardwick wall, more glass than wall. (Hardwick Hall, tam je vc skla ne zd). Modernm o m ta okna p idaj svou velikost a rozlo en skoro normln, ale v roce 1591 to byla tak zvratn novota, e architekt (o kterm se soud, e to byl Robert Smythson) vlastn ani nev d l, jak je tam v echna usadit. N kter z oken jsou ve skute nosti slep a zakrvaj komny. Dal jsou spole n pro mstnosti v r znch patrech. N kter velk sly nemaj oken ani zdaleka dost a v jinch velmi malch mstnostech zas nen skoro nic jinho ne okna. Jen tu a tam ona skute n odpovdaj mst m, kter osv tluj. Bess d m naplnila d m soubory st bra, tapiseri, maleb a dal ho vybaven, kter pat ilo mezi v emi soukrommi domy v Anglii, modern oko si v ak nejvce v imne jak skromnm a przdnm dojmem celkov p sobil. Podlahy pokrvaly prost t tinov roho e. Velk dlouh galerie sice byla dlouh 166 stop, ale obsahovala jen t i stoly, n kolik k esel s rovnou op rkou a lavic a dv zrcadla (ta byla v al b tinsk Anglii mimo dn drahocennm pokladem, cenn j m ne jakkoliv obraz). Lidem nesta ilo stav t ohromn domy, oni jich stav li ohromnou spoustu. Hardwick Hall je tak pozoruhodn mimo jin proto, e tu ji na opa n stran pozemk sdla stl naprosto dobr Hardwick Hall (kter m l bt nadle znm jako Hardwick Old Hall). Dnes le v troskch, ale v Bessin dob a je t dal ch sto padest let pot je t z stval vyu it. Velkmi staviteli dom (a jejich velkmi hromaditeli) byli tradi n monarchov. Jind ich VIII. m l

v ase sv smrti ne mn ne dvaa ty icet palc . Jeho dcera Al b ta si ov em byst e v imla, e je mnohem levn j nav t vovat jin a nechat na nich, aby nesli nklady jejho cestovn a proto vzk sila ctihodnou tradici ka doro nho krlovskho putovn. Krlovna nebyla, po pravd e eno, n jak velk cestovatelkanikdy neopustila Anglii a ani v n se nevydvala nikam dalekobyla ov em asn nav t vnice. Jej ka doro n putovn trvalo osm a dvanct tdn a vyst dala b hem nich asi dva tucty dom . Krlovsk putovn byla na stran t ch, kter vlada nav t voval, tm v dy vtna se sm s vzru en a hr zy. Na jedn stran to sktalo nesrovnateln p le itosti pro povy ovn a spole ensk vzestup, na druh stran byly ov em omamn nkladn. Krlovsk domcnost tala a patnct set osob a zna n mno stv z nichv p pad Al b ty I. n jakch sto i sto padestpanovnka p i jeho ka doro nm putovn provzelo. Hostitel m li nejen ohromn vydn se stravou, ubytovnm a zbavou pro armdu rozmazlench a privilegovanch lid, ale mohli tak ekat mnoho drobnch krde a po kozovn majetku, nemluv o pon kud mn p jemn p ekvapen. Pot, co dv r Karla II. odcestoval n kdy kolem roku 1660 z Oxfordu, poznamenal jeden z t ch, co po n m z stali, celkem pochopiteln zd enm tnem, e krlov t host za sebou zanechali sv vkaly v ka dm kout , v komnech, pracovnch, uhelnch, sklepch. Jeliko sp n krlovsk nv t va mohla vynst vysok dividenty, sna ila se v t ina hostitel krlovskmu hostu vyhov t a pot it ho nanejv vynalzavmi i namhavmi zp soby. Vlastnci zjistili, e plnm minimem je po dn slo itch p edstaven a p ehldek, mnoz ale budovali jezrka pro plavbu na lo kch, p istavovali k dla, a v nad ji na vyvoln drobnho vk iku pot en z krlovskch st p etv eli cel krajiny. Dary se rozdvali plnmi hrstmi. Jeden dvo an, smola , jmnem sir John Pucekring v noval Al b t hedvbn v j zdoben diamanty, n kolik samostatnch drahokam , at ojedin l ndhery, dva vjime n krsn virginaly a pak sledoval, jak p i jejich prvn ve e i Jej Veli enstvo obdivovalo st brn p bory a slnku a beze slova je hodilo do krlovsk kabelky. I ti nejdle slou c minist i se nau ili mimo dn vnmavosti ke krlovnin pot en. Kdy si Al b ta st ovala na to, jak je venkovsk sdlo lorda Burghleye v Lincolnshire daleko, koupil a roz il jin d m ve Waltham Cross, nyn v jednom severovchdnm p edm st Londna, proto e le el bl . Al b tin lord kancl Christopher Hatton postavil mohutnou stavbu zvanou Holdenby House vslovn k tomu, aby tam hostil krlovnu. Krlovna tam nakonec nikdy nedorazila a Hatton zem el s dluhy ve v i 18 000 liber, co bylo drtiv b m odpovdajc dnes asi devti milion m liber. N kdy nem li stavitel t chto dom p li na vybranou. Jakub I. p ikzal loylnmu ale mlo vznamnmu siru Francisi Fanovi p estav t Apethorpe Hall v Northamtonshire v koloslnm rozsahu, aby krl a jeho milenec vvoda Buckingham mohli cestou do lo nice prochzet n jakmi nle it vzne enmi komnatami. V bec nejhor m donucenm byl pokyn p ijmout n jak dlouhodob, nkladn zvazek v i korun . Takov byl osud man ela hardwick Bess, estho lorda Shrewsbury. Po estnct let musel bt al nkem Marie, krlovny Skot , co ve vsledku znamenalo, e musel ve svm dom udr ovat dv r malho, neuv iteln neloylnho sttu. M eme si jen p edstavovat, jak asi klesal na duchu, kdy vid l adu osmdesti ko mi ta ench voz bylo jich dost na pr vod dlouh t etinu mlena sv p jezdov cest . Vezly skotskou krlovnu, padest slou cch a sekret a v echen jejich majetek. Vedle toho, e Shrewsbury musel takovou slu lid ubytovat a krmit, musel tak udr ovat soukromou armdu pro zaji t n bezpe nosti. Nklady a emo n vyp t s tm spojen se postaraly o to, e jeho man elstv s Bess nebylo nikdy tastni kdy ono by asi astn nebylo nikdy. Bess mu e skoro po rala, Shrewsbury byl jejm tvrtm man elem a jejich s atek byl sp podnikatelskou fz, ne splynutm srdc. Nakonec ho obvinila, e udr uje se skotskou krlovnou pom rco bylo nebezpe n obvin n, bez ohledu na to, zda bylo nebo nebylo pravdiva roze li se. Prv tehdy za ala Bess stav t jeden z velkch dom sv doby. S tm, jak se ivot stahoval m dl hloub ji do m dl v t ch dom , ztratila s sv j p vodn el a stala se pouze vstupn chodbou se schodi t mmstnost, kde se p ijmali host a kudy prochzeli do vznamn j ch prostor. To byl i p pad, nehled na jmno, i Hardwick Hall. V echny d le it mstnosti byly v pat e. S u nem la nikdy bt mstnost jakhokoliv skute nho vznamu. Ji od roku 1663 se toto slovo u valo pro ozna en jakhokoliv skromnho prostoru zejmna vstupu i p idru en chodby. P vodn vznam byl naopak v t e dob uchovn a vlastn i roz en pro ozna en velkch d le itch prostor, zejmna ve ejnch: Carnegie Hall, Royal Albert Hall, radnice (town hall), s slvy a mnoho dal ch. V domcm prost ed se ov em s stala a z stala nejvce smanticky degradovanou mstnost v dom . Na star fa e, podobn jako ve v t in dom , je to p iposra en vestibul, mal u itkov plocha se sk n mi a v ky, kde si zouvme boty a v me kabty, prost jasn p edehra k domu samotnmu. V t ina z ns to nev domky uznv tm, e p choz hosty vt dvakrt: nejprve u dve , kdy je zveme dl zvenku a pot znovu, kdy si odlo ili kabty a klobouky, je zveme dovnit do samotnho domu dvojm d raznm: Poj te dl! Poj te dl!

A s tm si tu m eme odlo it a kone n vejt do mstnosti, kde u skute n za n d m samotn.

i

Nzk dve e tolika starch evropskch dom , o kter si ti z ns, kdo jsou roztr it otloukaj hlavy, nejsou nzk proto, e by lid byli v t dob krat a nepot ebovali vce msta nad hlavou, jak se obecn p edpokld. Dve e byly mal ze stejnho d vodu, ze kterho byla mal okna, byla toti drah.