Kapitola est Rozvodn sk

Na podzim roku 1939, za pon kud hysterickho zmatku, kter provz propuknut vlky, zavedla Velk Britnie p sn pravidla zatemn n, aby zma ila jakkoliv vra edn plny Luftwaffe. Po t i m sce bylo v zsad ilegln rozsvtit v noci viditeln sebeslab sv tlo. Ti, kdo pravidla poru ovali, mohli bt zat eni t eba i proto, kdy si pr chodu zapalovali cigaretu nebo si sirkou svtili na uli n zna en. Jeden mu dostal pokutu za to, e neskryl oh vac sv tlo ve svm akvriu pro tropick ryby. Hotely a ady v novaly denn n kolik hodin nasazovn a sundvn specilnch zatem ovacch okenic. idi i museli jezdit v tm dokonal neviditelnostidovolen nebyla ani sv tla na palubnch deskchproto museli hdat nejen, kde je asi cesta, ale i jako rychlost zhruba jedou. Nikdy od st edov ku nebyla v Britnii takov tma a nsledky to m lo hlu n a hlubok. Aby auta nenar ela do chodnk nebo n eho, co by bylo u nich zaparkovan, dr ela se prost edn bl ry, co bylo v po dku do t doby, ne se potkala s protijedoucm vozem, kter d lal p esn to stejn. Chodci se ocitali v neustvajcm ohro en, proto e z ka dho chodnku se stvala p ek kov drha s nevid nmi sloupy pouli nho osv tlen, stromy a uli nm vybavenm. Zejmna zneklid ujc byly tramvaje, s respektem ozna ovan za tichou zhoubu. B hem prvnch p ti m sc vlky, uvd Juliet Gardiner ve Wartime (V dob vlky), zahynulo na britskch cestch celkem 4 133 lid, co byl proti p edchozmu roku stoprocentn nr st. Tm t i tvrtiny ob t byli chodci. Jak su e podotkl British Medical Journal, Luftwaffe pobjela est set lid m s n , ani by svrhla jedinou bombu. V ci se na t st brzy uklidnily a do ivota lid se sm la vrtit trocha osv tlentak akort, aby to zabrnilo v t in masakr byla to ale prosp n p ipomnka toho, nakolik si sv t zvykl na hojn osv tlen. Zapomn li jsme, jak pal iv byl sv t p ed nstupem elekt iny ztemn l. Jedna sv ka, dobr sv ka, poskytovala sotva setinu osv tlen jedin stowatov rovky. Otev ete jen dve e sv ledni ky a rozlije se vc sv tla, ne bylo celkov mno stv, ktermu se mohla t it v t ina domcnost v osmnctm stolet. Po v t inu d jin byl v noci sv t skute n velmi temnm mstem. Ob as m eme do era jakoby nahldnout, kdy nachzme popisy toho, co bylo ve sv dob pova ovno za okzal, jako kdy Nomini Hill, nv t vou na jedn virginsk plant i, ve svm denku asne, jak jasn a rozz en byla jdelna b hem hostiny, proto e tam ho elo sedm svc ty i na stole a t i jinde v mstnosti. Pro n j to bylo hnouc sv tlo. Zhruba v t e dob zanechal na druh stran ocenu v Anglii nadan amatrsk um lec jmnem John Harden soubor okouzlujcch kreseb zachycujcch rodinn ivot v jeho domov , Brathay Hall ve Westmorlandu. Prvn, co nm padne do oka je, jak mlo sv tla rodina o ekvala nebo vy adovala. Typick kresba ukazuje ty i leny rodiny sedc dru n kolem stolu, jak ij, tou si a hovo spolu p i sv tle jedin sv ky a z vjevu nen ctit dn dojem chudoby nebo nedostatku a rozhodn nen ani stopy po zoufalm dr en t la ve snaze, aby na strnku nebo v ivku dopadlo aspo o tro ku vc sv tla. Rembrandtova kresba Student u stolu p i sv tle sv ky je realit mnohem bl . Ukazuje mladka sedcho p i stole, tm ztracenho v hlubokm stnu a eru, kter jedin sv ka na st n nem e ani zdaleka pronikat. P esto m v ruce noviny. Pravda je takov, e lid setm l ve ery sn eli, proto e nic jinho neznali.i Velmi roz en p esv d en, e v p edelektrickm sv t chodili lid spt se soumrakem, se zakld podle v eho vlu n na p edpokladu, e frustrace z chyb jc siln osv tlen za ene ka dho do postele. Ve skute nosti se ukazuje, e lid nechodili spt nijak brzyzd se, e v asech p ed elekt inou bylo pro v t inu lidi standardem ulhat v dev t i deset ve er a pro n kter, zejmna ve m stech, byla b n i pozd j hodina. Pro ty, kdo sami rozhodovali o sv pracovn dob , byl as, kdy chodili spt a kdy vstvali p inejmen m stejn prom nliv jak nyn a mno stv dostupnho sv tla s tm m lo z ejm jen mlo spole nho. Samuel Pepys ve svm denku na jednom mst zaznamenv, e vstval ve ty i rno, ale jinde p e, e el ve ty i rno spt. Samuel Johnson byl proslul tm, e pokud mohl, z stval v posteli do poledne a to on zpravidla mohl. Spisovatel Joseph Addison v lt b n vstval ve t i rno (a n kdy i d v), ale v zim ne d v ne v jedenct. Se skon enm dne rozhodn lid nesp chali. Nv t vnci Londna si v osmnctm stolet asto v mali, e obchody z stvaly otev en do deseti ve er a je jist, e bez nakupujcch by otev en nez stvaly. Pokud byli p tomn host, servrovala se v deset ve er b n ve e e a spole nost z stvala p ibli n do p lnoci. Spole ensk ve e e, kdy zapo tme konversaci p ed jdlem a hudbu po n m, mohly trvat sedm hodin i dle. Plesy asto trvaly do dvou nebo t rno, kdy se servrovala ve e e. Lid byli tak dychtiv chodit do spole nosti a z stvat vzh ru, e si hned tak n m nenechali zk it cestu. V roce 1785 psala Louisa Stewart sv sest e, e francouzskho velvyslance v era postihl zchvat mrtvice, p esto se v jeho dom toho ve era objevili host a hrli faraa etc., jako by velvyslanec ve vedlej m pokoji neumral. Jsme zvl tn lid.

Jeliko byla takov tma, bylo mnohem t pohybovat se po venku. Za nejtemn j ch noc nebylo nezvykl, e kloptajc chodec nar el hlavou do sloupu nebo utrp l jin bolestiv p ekvapen. Lid si museli hledat cestu trnm temnotou, i kdy n kdy prost trali v temnot . Je t v roce 1763 bylo osv tlen v Londn tak mizern, e si James Boswel mohl u vat sexu s prostitutkou na westminsterskm most , co bylo jen sotva nejsoukrom j msto pro takov pletky. Temnota znamenala tak nebezpe . V ude hali zlod ji, a jak roku 1718 podotkl jeden londnsk initel, lid se asto zdrhali v noci vychzet ven v obav , e mohou bt oslepeni, sra eni k zemi, posekni nebo pobodni. Aby se vyhnuli sr ce s n m, co neuhne, nebo p epaden lupi i, obstarvali si lid asto slu by takzvanch linkboys kalo se jim tak proto, e nosili pochodn znm pod nzvem links, kter byly zhotoveny z kus silnho lana namo enho v prysky ici nebo jinm zpalnm materiluaby je doprovodili dom . Bohu el ani na linkboys nebyl v dy spoleh a n kdy sv zkaznky zavedli do zastr ench uli ek, kde jim oni nebo jejich spole nci pomohli od pen z nebo oble en z jemnch ltek. Dokonce i pot, co v polovin devatenctho stolet za alo bt iroce dostupn plynov osv tlen, sv t z stval podle modernch standard po soumraku hodn setm l. Nejjasn j plynov lampa poskytovala mn sv tla ne modern p tadvacetiwattov rovka. Navc byly rozmst ny s v t mi rozestupy. Oby ejn mezi nimi le elo t icet yard tmy (27 m), na n kterch cestch alenap klad na Kings Road prochzejc londnskou Chelseabyly rozestupy sedmdest yard (64 m), a proto p li neosv tlovaly, ale sp e poskytovaly jasn orienta n body, ke kterm bylo mo n zam it. P esto se v n kterch stech plynov lampy dr ely p ekvapiv dlouho. Je t v polovin t ictch let dvactho stolet m la plynov osv tlen tm polovina londnskch ulic. Pokud v p edelektrickm sv t n co nutilo lidi ulhat brzy, nebyla to nuda, ale vy erpn. Mnoz lid m li nesmrn dlouh pracovn den. Al b tinsk zkon o emeslncch z roku 1563 ukldal, e v ichni emeslnci a d lnci mus bt v prci a setrvvat v n od pt hodiny rann i d ve a pokra ovat v prci a neodchzet a do asu mezi sedmou a osmou hodinou ve ern, co p edstavovalo pracovn tden v dlce ty iaosmdesti hodin. Sou asn je dobr mt na pam ti, e typick londnsk divadlo, jako byl Shakespear v Globe, pojalo na dva tisce lidasi jedno procento londnsk populacez nich velk st byli pracujc lid a e navc v ka dou dobu fungovalo divadel n kolik a zrovna tak dal alternativn formy zbavy jako bylo pou t n ps na medv dy nebo kohout zpasy. A u tedy zkony p edepisovaly cokoliv, je z ejm, e kterkoliv den n kolik tisc pracujcch Lond an nesed lo v prci, ale u vali si n kde venku. Dlouh pracovn dny stabilizovala nesporn pr myslov revoluce a vzestup systmu tovren. Tam se o ekvalo, e d lnici budou na svch mstech od sedmi rno do sedmi do ve era ve v edn dny a od sedmi do dvou v sobotu, ale v nejru n j ch obdob rokubyla znm jako svi n dobymohli bt dr eni u svch stroj od t rno do deseti ve er, co p edstavovalo devatenctihodinov pracovn den. Do zaveden tovrnho zkona v roce 1833 musely tak dlouho pracovat i d ti u od sedmi let v ku. Nen p ekvapenm, e za takovch okolnost lid spali jedli, kdy mohli. asov rozvrh bohatch byl jemn j . Kdy psala Fanny Burney v roce 1786 o venkovskm ivot , poznamenala: Sndme v dy v deset a vstvme tak dlouho p ed tm, jak se nm zlb, ob dvme p esn ve dv , aj pijeme kolem est a ve e me p esn v dev t. Jej rutina zn ozv nou v nespo tu denku a dopis jej t dy. Pop u vm jeden den a budete znt v echny, psala mlad korespondentka Edwardu Gibbonovi kolem roku 1780. Jak dle napsala, jej den za nal o devt, sndan byla v deset. A pak kolem jedenct hraji na harpsichod, nebo kreslm, v jednu p ekldm, ve dv jdu zase ven, ve t i si oby ejn tu, a ve ty i jdeme k ob du, potom hrajeme backgammon, v sedm pijeme aj a do desti pak pracuji nebo hraji na pino, pak mme n co malho k ve e i a v jedenct jdu do postele. Osv tlen bylo mnoha typ , podle modernch standard byl v echny dosti neuspokojiv. Nejzkladn j formou byly rkosov sv tla vyroben z lu nho rkosu nasekanho na psy asi p ldruh stopy (46 cm) dlouh a obalen ve zv ecm tuku, oby ejn skopovm. Ty se pak vlo ily do eleznho dr adla a ho ely jako sv ka. Oby ejn vydr ely svtit patnct a dvacet minut, pro dlouh ve er tedy bylo t eba trp livosti a velk zsoby t chto svtidel. Rkosy se zpravidla sbraly jednou ro n zjara, proto bylo nutn dosti pe liv odhadnout, kolik osv tlen bude pro nsledujcch dvanct m sc pot eba. Pro zmo n j lidi byly b nou formou osv tlen sv ky. Ty m ly dva zkladn typy-lojov a voskov. Lojov se d laly z tavenho ivo i nho tuku a m ly tu velkou vhodu, e je bylo mo n ud lat doma z tuku jakhokoliv pora enho zv ete a byly proto levnnebo tak tomu bylo alespo do roku 1709, kdy parlament pod tlakem sv ka skch cech schvlil zkon, kter domc vrobu sv ek zakazoval. To bylo na venkov zdrojem velk nespokojenosti a zkaz se nejsp asto poru oval, by s tm bylo spojeno jist riziko. Rkosov svtidla si lid sm li d lat dl, i kdy to asto bvala jen formln svoboda. V asech nouze nem li rolnci dn zv ata na por ku a rkosov sv tla vy adovala zsobu zv echo tuku a rolnci tak museli trvit ve ery nejen hladov, ale tak potm . L j byl materil k uzoufn. Jeliko velmi rychle tl, sv ky neustle odkapvaly a bylo nutn je a ty icetkrt za hodinu upravovat. L j tak ho el nerovnm sv tlem a zapchal. Jeliko byl vlastn jen palkem

rozkldajc se organick hmoty, lojov sv ky pchly tm o kliv ji, m byly star . Sv ky ze v elho vosku byly mnohem lep . Dvaly kvalitn j sv tlo a vy adovaly men ch prav, stly ov em zhruba ty nsobek, proto se zpravidla pou valy jen pro nejlep p le itosti. To, kolik si lov k dop val osv tlen, bylo vmluvnm indiktorem spole enskho postaven. Elizabeth Gaskell m v jednom ze svch romn postavu, jistou sle nu Jenkyns, kter m la postaven dv sv ky, ale nechvala ho et jen jednu a neustle je st dala, aby byly p esn stejn dlouh. Pokud pak p i li host, nevid li dn r zn dlouh sv ky a nemohli tak odhalit jej zahanbujc skrovn mo nosti. Tam, kde se nedostvalo konven nch paliv, pou vali lid, co se dalo: jalovce, kaprad, su en lejna, v e, co ho elo. Na Shetlandskch ostrovech byli podle Jamese Boswella, prci bur ci od p rody tak olejnat, e lid jim n kdy prost str ili do krku knot a zaplili. Obvm se ale, e Boswell byl pon kud p li d v iv. Jinde ve Skotsku se shroma oval a su il trus k pou it jako palivo a ke svcen. Ztrta hnoje vy ivujcho pole zanechvala mnoho p dy zchudl a k se, e to ve Skotsku p isp lo k padku zem d lstv. N kte lid m li v t t st ne ostatn. V okol ztoky Kimmeridge v Dorsetu na olej bohat b idlice z pl ho ela jako uhl, dala se sbrat zadarmo a poskytovala i lep sv tlo. Pro ty, kdo si to mohli dovolit, byly nejefektivn j volbou olejov lampy, jen e olej byl drah a lampy se pinily a vy adovaly ka dodenn i t n. Dokonce i b hem jedinho ve era ztrcela lampa a ty icet procent sv osv lovac schopnosti s tm, jak se v komnku hromadily saze. Pokud se o n dn nepe ovalo d siv se pinily. Elisabeth Garret zaznamenv, jak jedno d v e, kter se astnilo ve rku v Nov Anglii, kde kou ily lampy pot sd lovalo: V ichni jsme m li ern nosy & na e aty byly naprosto ed adocela zni en. Mnoz lid proto z stvali u sv ek i pot, co za aly bt dostupn dal mo nost. Catherine Beecher a jej sestra Herriet Beecher Stowe v The American Womans Home, jaksi americk odpov di na Book of Household Management pan Beeton, a do roku 1869 dl poskytovaly rady, jak vyrb t sv ky. Kvalita osv tlen z stvala nezm n n po zhruba t i tisce let s do sklonku osmnctho stolet. V roce 1873 ale vcarsk fysik Ami Argand vynalezl lampu, kter rove osv tlen dramaticky zvy ovala prostm vylep enm: plameni poskytovala vce kyslku. Argandovy lampy m ly tak knoflk, kterm u ivatel mohl jasnost plamene regulovatco byla novinka, kter mnohm lidem vzala ze samho vd ku e . K prvnm nad enc m pat il i Thomas Jefferson, kter si s up mnm obdivem v mal, e jedna Argandova lampa dok e poskytnout osv tlen srovnateln s p l tuctem sv ek. Zap sobilo to na n j natolik, e si v roce 1790 n kolik Argandovch lamp odvezl s sebou p i nvratu z Pa e. Sm Argand nikdy nedoshl bohatstv, kter si zaslou il. Ve Francii nebyly jeho patenty uznvny, proto p esdlil do Anglie, ale nebyly uznvny ani tam, ostatn ani nikde jinde a Argand tak na sv oddanm d vtipu nic nevyd lal. V bec nejlep osv tlen poskytoval velryb olej a nejlep byl olej z hlavy vorvan . Vorvani jsou tajupln a prchav zv ata, ve kterch se je t i dnes mlo vyznme. Produkuj a ukldaj velk zsoby olejea t i tunyv zejcch dutinch svch lebek. Navzdory anglickmu jmnu spermaceti nen tento olej spermatem a nem reproduk n funkci, pokud je ale vystaven p soben vzduchu, m n se z pr svitn vodnat tekutiny na ml ne bl krm, je tedy z ejm, pro dali nmo nci vorva m jmno jejch anglick jmno sperm-whale. Nikdo nikdy nep i el na to k emu je vorvan olej dobr. M e n jak pomhat vztlaku a plovatelnosti, nebo m e p ispvat zpracovn dusku v krvi velryby. Vorvani se velmi rychle no do obrovskch hloubeka jednu mliani by jim to n jak zjevn kodilo a soud se, e vorvan olej m e n jakm nepochopitelnm zp sobem p ispvat k tomu, e netrp kesonovou nemoc. Dal teorie k, e olej pomh samc m absorbovat dery a nrazy, kdy zpas o prva p en. To by mohlo pomoci vysv tlit nechvaln znmou zlibu vorva nar et hlavou do velryb skch lod, kdy se rozzu , a to asto se smrtcmi nsledky. Nen ov em znmo, zda vorvani ve skute nosti nar hlavami do sebe navzjem. Nemn tajemn byla po stalet dal velmi cen n komodita, kterou produkovali a kter je znma pod jmnem ed ambra (anglick nzev ambergris pochz z francouzskho ozna en ed jantar i kdy ve skute nosti m e bt ed ambra zrovna tak ed jako ern). ed ambra se tvo v trvicm systmu vorva teprve nedvno bylo zji t no, e vznik ze zobc chobotnic, jedin sti jejich t la, kterou vorvani nedok strvita je nepravideln vym ovna. Po stalet se nachzela hladin mo nebo vyvr en na pl ch a nikdo nev d l, odkud ltka pochz. Vyrb ly se z n bezkonkuren n ustalova e pro parfmy, co j dodvalo zna nou cenu, i kdy lid, kte si to mohli dovolit, ji tak jedli. Karel II. pova oval edou ambru s vejci za nejvybran j krmi na sv t (chu ed ambry pr p ipomn vanilku). P tomnost ed ambry d lala z vorva , vedle v eho drahocennho vorvanho oleje, ohromn atraktivn ko ist. Stejn jako v p pad dal ch druh velryb ba il po vorvanm oleji pr mysl pro vyu it jako zm k ovadla p i vrob mdel a maziv pro stroje. Velryby tak poskytovaly uspokojiv mno stv kostic, materilu podobnho kostem, zskvanho z jejich hornch elist, kter poskytoval siln, ale pru n materil do korzet , dro ka skc bi k a dal ch vrobk , kter pot ebovaly jistou p irozenou pru nost. Velryb olej byl americkou specialitou, jak v produkci, tak ve spot eb . Prv velryb stv p ineslo tolik

brzkho bohatstv novoanglickm p stav m, jako byl nap klad Nantucket nebo Salem. V roce 1846 m la Amerika p es 650 velryb skch lod, zhruba trojnsobek toho, co m l zbytek sv ta dohromady. Velryb olej byl po cel Evrop podroben vysokm danm, lid tam proto dvali p ednost epkovmu oleji vyrb nmu ze semen epky (pat k eledi brukvovitch) nebo bornanu, odvozenmu od terpentnu. Ten sice dval vte n sv tlo, ale byl vysoce nestabiln a m l velmi zneklid ujc sklony k explozm. Nikdo nev, kolik bylo b hem velkho velryb skho v ku pobito velryb, jeden odhad ale uvd, e jich bylo b hem zhruba ty dekd do roku 1870 pozabjeno kolem t set tisc. To nemus vypadat jako obzvl vysok slo, jen e u samotn mno stv velryb nebyla nijak zvratn. Lov v ka dm p pad sta il k tomu, aby adu druh dohnal na pokraj vyhynut. S tm, jak velryb ubvalo, byly velryb sk vpravy del a del b n za aly bt a ty let a p tilet nebyly neznma velryb i museli vyhledvat nejosam lej kouty nejvzdlen j ch mo . To v e se promtalo do vysoko rostoucch nklad . Galon (3,8 litru) velrybho tuku se v polovin devatenctho stolet prodval za 2,50 dolaru, co byla polovina pr m rn tdenn mzdy d lnka neltostn lov p esto pokra oval. Mnoh druhy velryb, pokud ne v echny, by nav dy vymizely, nebt ady nepravd podobnch udlost, kter za aly v roce 1846 na poloostrov Nova Scotia, kdy mu jmnem Abraham Gesner vynalezl n co, co se stalo na jistou dobu nejcenn j m produktem na Zemi. Gesner byl profes lka , ale m l zvl tn zlibu v geologii uhl a p i experimentech s uhelnm dehtemneu ite nm, lepkavm zbytkem ze zpracovn uhl na plynp i el na zp sob, jak jej zkapalnit v zpalnou tekutinu, kter kal (z nejasnch d vod ) petrolej (kerosen). Krsn ho el a vydval stejn siln a stabiln sv tlo jako velryb olej, ale s potencilem na mnohem levn j vrobu. Problm byl ov em v tom, e velkovroba se jevila jako nemo n. Gesner vyrobil dost k tomu, aby osv tlil ulice Halifaxu a poslze otev el provoz v m st New Yorku. Dky tto tovrn doshl bezpe n zmo nosti, ale z uhl vy dman petrolej m l ve sv tovm m tku z stat marginlnm produktem. Koncem padestch let devatenctho stolet inila celkov americk produkce jen est set barel denn (70,4 kubk ). (Uheln dehet samotn naproti tomu na el brzy pou it v ad rozmanitch produkt barvch, mo idlech, pesticidech, l ivech a dal ch v cech. Uheln dehet se stal zkladem modernho chemickho pr myslu.) Do thle bezradn situace vstoupil dal neo ekvan hrdinabystr mlad mu jmnem George Bissel, kter po krtk ale vzna n kari e v oblasti ve ejnho vzd lvn zrovna opustil funkci superintendanta kol v New Orleans,. Kdy Bissel v roce 1853 zavtal do svho rodnho m sta Hanoveru v New Hampshire nav tvil jednoho profesora na Dartmouth College, sv alma mater, a v iml si tam lahve minerlnho oleje, kterou m l profesor na polici. Profesor mu ekl, e minerln olej, kter bychom my dnes ozna ili za surovou ropuvyv r na povrch v zpadn Pennsylvnii. Pokud jste jm nechali nasknout kus hadru, ho el, ale nikdo pro minerln olej nena el jin vyu it, ne jako sou st patentnch lk . Bissell s minerlnm olejem provedl ur it pokusy a zjistil, e by se z n j dalo ud lat vte n svtidlo, pokud by se ov em dal extrahovat v pr myslovm m tku. Zalo il spole nost nazvanou Pennsylvania Rock Oil Company a zakoupil nerostn pronjmy podl leniv vodn cesty zvan Oil Creek pobl Titusville v zpadn Pennsylvnii. Bissel v novtorsk p stup spo val v tom, e ropu dobval vrtnm, jako byste vrtali kv li vod . V ichni p ed nm kopali. Aby v ci rozhbal, poslal do Titusville mu e jmnem Edwin Drakev knihch o historii se o n m v dy mluv jako o plukovnkovi Edwinu Drakeovis pokyny pro zahjen vrtn. Drake s vrty dnou zku enost nem l a plukovnk nebyl. Byl pr vod m na eleznici. Kv li patnmu zdrav musel nedvno odejt do vslu by. Jeho jedinou vhodou pro cel podnik bylo to, e m l stle je t elezni sk pr kaz a mohl po Pennsylvnii cestovat zdarma. Aby Bissel se svmi spole nky vylep ili Drakeovo postaven, adresovali sv dopisy Plukovnku E. L. Drakeovi. Za vyp j en penze Drake najal skupinu vrta , aby za ali hledat ropu. Vrta i sice pova ovali Drakea za milho popletu, ale prci rdi p ijali a za ali podle jeho pokyn vrtat. Projekt se tm ihned dostal do technickch obt . Drake k v eobecnmu asu projevil neo ekvan talent pro e en mechanickch problm a dokzal se postarat, aby projekt b el dl. Vrtali dle ne p ldruhho roku, ale ropu stle nenachzeli. V lt 1859 dochzely Bisselovi a jeho spole nk m penze. Zdrhav proto odeslali Drakeovi dopis s pokynem ukon it prce. Ne ov em dopis dorazil, narazil Drake a jeho mu i 27. srpna 1859 v hloubce necelch sedmdest stop na ropu. Nebyl to vysoko tryskajc proud, kter si oby ejn s nlezem ropy spojujemetuhle ropu bylo nutn k povrchu namhav erpatale vrt dval vytrval proud hust, vazk, modrozelen tekutiny. A t eba e si to v tu chvli nikdo z p tomnch neuv domoval, prv zcela a jednou prov dy zm nili sv t. Prvn problmem, kterm se spole nost musela zabvat, bylo, kde skladovat v echnu ropu, kterou vyt . V mst nebylo k sehnn dostate n mno stv barel , po prvnch n kolik tdn proto ropu skladovali ve vanch, umyvadlech, kbelcch a v bec v em, co dokzali najt a sehnat. Nakonec za ali d lat vlastn barely s kapacitou dvaa ty icet galon (159 litr ) a ty dodnes z stvaj pro ropu standardn m rnou jednotkou. Dal a

je t nalhav j otzka zn la, jak vyu t minerln olej ekonomicky. Ve svm p irozenm stavu to byl opravdu jen hrozn sajrajt. Bissel se z n j pokou el vydestilovat n co ist ho. Zjistil p itom, e po p e i t n je z oleje nejen vynikajc mazivo, ale jako vedlej efekt vznik tak zna n mno stv benznu a petroleje.ii Benzn byl naprosto k ni emubyl p li nestla proto se vylval, ale petrolej poskytoval, jak ostatn Bissel doufal, skv l sv tlo, ov em za mnohem ni ch nklad , ne Genser v produkt dman z uhl. Sv t kone n m l levn materil ke svcen, kter mohl konkurovat velrybmu oleji. Jakmile ostatn zjistili, jak snadn je surovou ropu zskvat a vyrb t z n petrolej, za ala hotov hore ka. Brzy kolem Oil Creek vyrostly stovky t nch v . Do t m sc , poznamenv John McPhee v In Suspect Terrain, narostlo obyvatelstvo lbezn pojmenovanho Pithole City z nuly na patnct tisc a v regionu se objevila dal m staOil City, Petroleum Center, Red Hot. P i el sem i John Wilkes Booth, p i el o spory, zase ode el a zabil presidenta. V roce Drakeova objevu Amerika produkovala dva tisce barel ropy, do deseti let to bylo vc ne ty i miliony a do ty iceti let to bylo edest milion . Bohu el, Bissell, Drake a dal investo i jeho spole nosti (nyn p ejmenovan na Seneca Oil Company) nebohatli tak, jak by si p edstavovali. Dal vrty produkovaly mnohem v t objemyjeden zvan Pool Well dval denn t i tisce barel a u jen prost mno stv provozovanch nalezi p sobilo na trhu takov p ebytek, e se cena ropy katastrofln propadala z deseti dolar za barel v lednu 1861 na pouhch deset cent na konci roku. Byla to dobr zprva pro spot ebitele a velryby, pro olej e ale u tak dobr nebyla. S tm jak po boomu p i el krach, zhroutily se i ceny p dy. V roce 1878 se parcela v Pithole City prodvala za 4, 37 dolaru. T inct let p ed tm by za ni prodejce utr il dva miliony. Zatmco ostatn krachovali a zoufale se sna ili s podniknm s ropou skon it, mal firma z Clevelandu jmnem Clark and Rockefeller, kter obvykle obchodovala s vep ovm a dal mi farm skmi komoditami, se rozhodla, e se do n j naopak pust. Za ala skupovat nesp n pronjmy. V roce 1877, mn ne dvacet let po objeven ropy v Pennsylvnii, Clark zmizel ze scny a John D. Rockefeller ovldal asi devadest procent americkho ropnho pr myslu. Ropa poskytovala nejen surovinu pro mimo dn lukrativn zp sob osv tlen, ale reagovala tak na zoufalou pot ebu maziv pro v echny stroje a za zen novho pr myslovho v ku Faktick monopol Rockefellerovi dovoloval udr ovat stabiln ceny a sou asn doshnout fantastickho bohatstv. Koncem stolet rostlo jeho osobn jm n o miliardu dolar ro n po tno v dne nch pen zcha to ve v ku bez dan z p jmu. V modern dob nebyla dn lidsk bytost bohat . Bissel se svmi partnery m l sm en j vsledky a v jednozna n skromn j m m tku. Seneca Oil Company po n jakou dobu vyd lvala penze, ale v roce 1864, u p t let po Drakeov vrtacm pr lomu, nedokzala dl konkurovat a musela s podniknm skon it. Drake penze, kter vyd lal, promarnil a brzy na to zem el, zchudl a ochromen neuralgi. Bissleovi se vedlo mnohem lpe. Sv vd lky investoval do bank a dal ch podnik a zskal men jm ndost na to, aby v Dartomouthu postavil men gymnasium, kter tam stoj dosud. Zatmco zejmna v malch m stech a venkovskch oblastech se petrolej zavd l jako preferovan osv tlen pro miliony domcnost, ve v t ch m stech mu konkuroval dal z div sv doby: plyn. Pro zmo n obyvatele velkch m st byl plyn dal mo nost na vb r zhruba od roku 1820. P ev en se ov em pou val k osv tlen tovren a ulic a v domcnostech za al bt b n a od poloviny stolet. Plyn m l mnoho nevhod. Lid, kte pracovali v kancel ch vybavench plynem, nebo chodili do divadel s plynovm osv tlenm, si asto st ovali na bolesti hlavy a nevolnost. Pro minimalizaci tohoto problmu se n kdy plynov sv tla stav la venku, p ed tovrnmi okny. Uvnit kv li nim ernaly stropy, ltky ztrcely barvu, korodovaly kovy a na ka dm vodorovnm povrchu z stvaly vrstvy saz. Kv tiny v jeho p tomnosti rychle vadly a v t ina rostlin loutla, pokud nebyla izolovna v terrich. V i kodlivm ink m plynu se zdly imunn pouze aspidistry, co vysv tluje jejich p tomnost na tm v ech viktorinskch atelirovch fotografich. Plyn tak p i pou vn vy adoval jistou p i. V t ina dodavatelskch firem sni ovala b hem dne, kdyby byla ni poptvka, pr tok plynu svmi potrubmi. Kdy proto n kdo cht l zaplit plynovou lampu p es den, musel po dn otev t kohoutek, aby dostal slu n sv tlo. Kdy ale pozd ji b hem dne tlak stoupl, mohlo sv tlo nebezpe n zaho et, oplit stropy a pokud n kdo zapomn l p ithnou kohoutek, dokonce zp sobit po ry. Plyn byl proto jednak pinav, jednak nebezpe n Plyn v ak m l jednu neodolatelnou p ednost. Dval z iv jasn sv tloalespo ve srovnn s mkoliv, co existovalo v p edelektrickm sv t . Pr m rn mstnost s plynovm osv tlenm byla dvacetkrt jasn j ne d ve. Nebylo to intimn sv tlona rozdl od lampy jste si je nemohli p ithnout bl k it nebo ke kn ceale poskytovalo ndhern celkov osv tlen. P jemn ji se p i n m etlo, hrly karty i vedly hovory. P i jdle vid li, v jakm stavu je pokrm na tal i, poradili si s jemnmi rybmi kostmi a vid li kolik soli vysypali ze solni ky. Kdy n komu upadla jehla nemusel s jejm hlednm ekat na rno. V policch knihovny se daly rozeznat nzvy knih. Lid vce etli a z stvali dle vzh ru. Nen nhodou, e v polovin devatenctho stolet nastal nhl a trval boom novin, asopis , knih a hudebnch not. Po et novin a dal ch periodik v Britnii

vysko il z mn ne sto padesti na po tku stolet na tm

p t tisc na jeho konci.

Plyn byl populrn zejmna v Americe a Britnii. Kolem roku 1850 byl dostupn ve v t in velkch m st obou zem. Z stval ov em po itkem st edn t dy. Chud si jej nemohli dovolit a bohat jm zpravidla opovrhovali, z sti kv li nklad m na instalaci a nepo dky s tm spojen, z sti kv li kodm, kter p sobil na obrazech a vzcnch ltkch a z sti tak proto, e kdy u mte slu ebnictvo, kter pro vs d l v echno, nemte tak nalhavou pot ebu investovat do dal ho pohodl. Ironickm vsledkem bylo, jak poznamenal Mark Girouard, e domovy st edn t dy, ale tak instituce typu tulk pro choromysln i v zen bvaly lpe osv tlena kdy na to p i lo, tak tepleji vytp ndvno p ed t mi nejp epychov j mi z anglickch panskch sdel. Udr ovat se teple z stvalo i b hem devatenctho stolet pro v t inu lid problmem. Pan Marsham m l, vedle velk kuchy sk pece, krb prakticky v ka d mstnosti sv fary, dokonce i oblkrn . istit, zakldat a udr ovat tolik topeni muselo p edstavovat ohromnou spoustu prce, p esto byla po n kolik m sc v roce v dom tm jist nep jemn zima (A po d je). Krby prost nejsou dost efektivn na to, aby udr ely v teple cokoliv v t ho ne velmi mal prostory. V zemi s tak mrnm klimatem jako je Anglie to lze prakticky p ehldnout, ale za mrazivch zim ve v t in severn Ameriky se nedostate nost krb p i vyza ovn tepla do mstnost ukzaly s ochromujc z ejmost. Thomas Jefferson si post oval, e musel jednoho ve era p estat pst, proto e mu v kalam i zamrzl inkoust. Jist George Templeton Strong si do svho denku v zim roku 1866 zapsal, e i se dv ma rozplenmi pecemi a v emi krby ho cmi nemohl dostat teplotu ve svm bostonskm dom p es osmat icet stup (t i stupn celsia pozn. p ekl.) Jak se dalo ekat, svou pozornost k cel zle itosti obrtil Benjamin Franklin a vynalezl kamna, kter ve la ve znmost jako Franklinova i pennsylvnsk. Franklinova kamna p edstavovala nesporn zlep en, i kdy sp e na papru ne v praxi. V podstat se jednalo o elezn kamna vlo en do krbu, dopln n ale o dal trubky a pr duchy, kter d mysln m nily proud n vzduchu a obracely vce tepla do mstnosti. Byla ov em tak slo it a do ka d mstnosti, kam m la bt instalovna, p in ela zna n, a asto nesnesiteln, naru en. Srdcem systmu byla druh, zadn roura, ze kter nebylo mo n, jak se ukzalo, vymst saze, pokud se zcela nerozebrala. Kamna rovn vy adovala pr duch studenho vzduchu pod podlahou, co v praxi znamenalo, e je nebylo mo n instalovat v mstnostech v pat e, nebo tam, kde byl suternco v mnoha domech zcela vylu ovalo jejich pou it. Franklin v nvrh v Americe vylep il Davit Rittenhouse a v Evrop Benjamin Thompson, hrab Rumford, ale skute n pohodl p i lo teprve tehdy, kdy lid sv krby uzav eli a do mstnosti instalovali cel kamna. Tato kamna, znm jako holandsk, byla sice ctit po roz havenm eleze a vysou ela atmosfru, ale alespo bylo lidem v mstnosti teplo. S tm, jak se Ameri an vydvali na zpad do prri a dl za ala bt problmem nep tomnost palivovho d v. K topen se hojn u vali kuku i n klasy a stejn tak su en kravsk vkaly, znm pod eufemistickm a docela kouzelnm ozna enm povrchov uhl. V divo in Ameri an tak topili v m mo nm tukemkan m, jelenm, medv dm, dokonce i tukem st hovavch holub a rybm olejem, t eba e v echny kou ily a pchly. Kamna se stala jakousi americkou posedlost. Po tkem dvactho stolet jich americk patentov ad evidoval na sedm tisc druh . V echny m ly spole n to, e udr ovat je v chodu stlo velmi mnoho prce. Podle jedn bostonsk studie z roku 1899 splila jedna kamna tdn t i sta liber uhl, vyprodukovala sedmadvacet liber popela a vy adovala t i hodiny a jedenct minut p e. Pokud m l n kdo kamna v kuchyni i v obvacm pokoji a mo n je t n jak otev en ohe n kde jinde, p edstavovalo to mnoho prce navc. Dal vznamnou nevhodnou uzav ench kamen bylo, e obrala mstnost o zna n mno stv sv tla. Kombinace otev ench plamen a zpalnch materil p in ela do ka dho aspektu v ednodennho ivota v p edelektrickm sv t prvek rozruchu a vzru en. Samuel Pepys ve svm denku zaznamenv, jak se p i prci u svho stolu naklonil nad sv kou a brzy pot si nejprve uv domil hrozn, tiplav zpach p ipomnaj ho c vlnu a teprve pak mu do lo, e se p sobiv rozho ela jeho nov a velmi drah paruka. Takov mal po ry byly b nou zle itost. V tm ka d mstnosti ka dho domu ho el aspo po n jakou dobu otev en ohe a tm ka d d m byl asn zpaln, proto e tm v echno, co bylo v n m nebo na n m, od slam nch postel po do kov st echy, bylo palivo ekajc na roz ehnut. Pro omezen nebezpe v noci se ohn pokrvaly jakousi vydutou pokli kou nazvanou couvre-feu (z toho pochz anglick slovo pro zavrac hodinu i zkaz no nho vychzen curfew), ale nebezpe se nebylo mo n nikdy zcela vyhnout. Technologick zlep en sice n kdy zdokonalovala kvalitu sv tla, ale skoro stejn asto zvy ovala nebezpe ohn . Argadovy lampy byly vratk a jeliko jejich zsobnky paliva musely bt naho e, aby se snz dostvalo ke knotu, bylo snadn je p ekotit. Pokud se petrolej rozlil a za al ho et, nebylo ho tm mo n uhasit. V sedmdestch letech devatenctho stolet umralo jen v Americe p i petrolejovch po rech ro n na est tisc lid.

Velk obavy za aly bt i z oh na ve ejnch mstech, zejmna po vynlezu dnes ji zapomenut, ale ile vyu van formy ve ejnho osv tlen znm jako Drummondovo sv tlo. Jmenovalo se po Thomasi Drummondovi, p slu nkovi britskch krlovskch enist , ktermu byl tento vynlez z dvactch let devatenctho stolet s oblibou, le myln p ipisovn. Ve skute nosti je vynalezl jin enista sir Goldsworthy Gurney, vynlezce s pozoruhodnm talentem. Drummond sv tlo jen popularizoval a nikdy netvrdil, e by je vynalezl sm, jaksi se ale stalo, e byl p ipsn jemu a tak u to z stalo. Drummondovo, i vpenn sv tlo, jak se mu tak kalo, se zakldalo na ji dlouho znmm fenomnu, toti , e pokud vezmete kus vpna nebo magnzia a splte je skute n havm plamenem, bude z it intenzivnm blm sv tlem. S pou itm plamene z bohat sm si kyslku a alkoholu dokzal Gurney rozplit kouli vpna ne v t ne d tskou kostku tak efektivn , e jej sv tlo bylo viditeln na vzdlenost edesti mil. Za zen se sp n pou valo v majcch, p evzala je ale i divadla. Sv tlo bylo nejen stabiln a dokonal, ale bylo je tak mo n soust edit do paprsku a zam it je na jednotliv herceodtud pochz anglick idiom pro ocitnout se ve sv tle ramp i z i reflektor in the limelight. Nevhodou bylo, e intenzivn r tohoto sv tla p sobil mnoho po r . V jedin dekd vyho elo v Americe p es ty i sta divadel. Za cel devatenct stolet zahynulo v Britnii p i po rech divadel podle zprvy publikovan v roce 1899 Willamem Paulem Gerhardem, tehdej p edn autoritou pro po ry, tm deset tisc lid. Ohe byl nebezpe m i za pohybu asto dokonce je t v t m, proto e mo nosti niku byly omezen i dn. V roce 1858 za ala na mo i cestou do Spojench stt ho et imigra n lo Australia a p i po ruzahynulo hroznm zp sobem tm p t set lid, kte se na po rem zni en lodi plavili. Nebezpe n byly i vlaky. Vagony pro cestujc m ly od zhruba od roku 1840 v zim kamna na uhl i d evo a lampy na ten a prostor pro pohromy v kymcejcm se vlaku si lze snadno p edstavit. Je t v roce 1921 zahynulo p i po ru vzniklm od kamen ve vlaku nedaleko Filadelfie sedmadvacet lid. Na pevn zemi vyvolvaly po ry nejv t obavy z toho, e se je nepoda zvldnout, roz se a zni cel tvrti. Nejslavn j m m stskm po rem v d jinch je tm jist velk po r Londna v roce 1666, kter za al malm ohn m v pekrn pobl London Bridge, rychle se ala roz il, a zashl oblast o i p l mle. Dm bylo vid t a v Oxfordu a po r bylo sly et jako mrn, zlov stn epot. Po r zni il celkem 13 200 dom a 140 kostel . Ov em po r z roku 1666 byl ve skute nosti druhm skute n velkm po rem Londna. Ten prvn, z roku 1212, byl mnohem ni iv j . Rozsahem byl sice men ne ten z roku 1666, mnohem rychleji a zu iv ji se v ak il a ze st echy na st echu p eskakoval s takovou prudkost, e dostihl a pohltil mnoh prchajc ob any, nebo jim od zl nikov cesty. Celkem si vy dal 12 000 ivot . P i po ru z roku 1666 naproti tomu zahynulo, nakolik je znmo, jen p t lid. Po r z roku 1212 byl po 454 let znm jako Velk po r Londna. A m lo by tak tomu v n bt dodnes. Ni iv po ry postihovaly jednou za as v t inu m st, n kter i opakovan . V Bostonu dily v letech 1653, 1676, 1679, 1711 a 1761. Pak byl klid a do zimy roku 1834, kdy jedn noci po r zni il 700 budov v t inou v centru m staa doshl takov zu ivosti, e se roz il na lodi kotvc v p stavu. V echny m stsk po ry ale blednou ve srovnn s tm, kter zachvtil jedn v trn noci v jnu 1871 v Chicagu, kde pr krva man elky pana Patricka OLearyho kopnutm p ekotila petrolejovou lampu v dojcm p st nku na DeKoven Street a pak rychle nsledovaly hrozn pohromy v eho druhu. Po r zni il osmnct tisc budov a ze sto padesti tisc lid ud lal bezdomovce. kody p eshly dv st milion dolar a zkrachovalo kv li nim jednapadest poji ovacch spole nost. Tam, kde byly, jako t eba v evropskch m stech, domy nat snny blzko sebe, nemohl nikdo nic vznamn j ho ud lat, i kdy s jednm u ite nm opat enm stavitel dom p i li. Stropn trmy v anglickch adovch terasovch domech vedly p vodn z jedn strany na druhou a le ely na d lcch zdech mezi domy. To v podstat vytv elo souvislou adu trm polo enou po cel dlce ulice, co zvy ovalo riziko en po ru z jednoho domu na druh. Od georginsk doby se proto nosnky pokldaly v jednotlivch domech zep edu dozadu a z d lcch zd se tak staly p ek ky proti en po ru. Ov em pokldn nosnk v jednotlivch domech zep edu dozadu znamenalo, e pot ebovaly op rn zdi a to zase ur ovalo velikost mstnost, co zase pro zm nu ur ovalo, k emu se jednotliv mstnosti u valy a jak se v domech ilo. Eliminovat v echna p edchoz nebezpe a nedostatky sliboval jeden p rodn fenonm: elekt ina. Elekt ina byla vzru ujc zle itost, bylo ale t k vymyslet zp soby, jak ji prakticky vyu t. Pou itm abch no i ek a elekt iny z oby ejnch bateri Luigi Galvani ukzal, jak lze elekt inou rozechvvat svaly. Jeho synovec Giovanni Aldini pochopil, jak na tom lze vyd lvat penze a vymyslel p edstaven, ve kterm elekt inu pou val na o ivovn t l nedvno popravench vrah a hlav ob t guilltoiny, u kterch p sobenm elekt iny otevral jejich o i a n m rozevral jejich sta. Nabzel se logick zv r, e pokud m e elekt ina rozhbvat mrtv, jak asi m e bt u ite n ivm. V malch dvkch (nebo alespo m eme doufat, e byly mal) se u vala na v echny mo n nemoci, od l en zcpy pro brn n mladm mu m v ne doucch erekcch (nebo alespo v tom, aby jim byly p jemn). Charles Darwin, kterho dohn la k zoufalstv celo ivotn tajupln choroba, je ho uvd la do chronick letargie, se b n ovazoval zinkovmi et zy nabitmi elekt inou, nam el sv t lo do

octa a zachmu en sn el hodiny bez elnho brn n v nad ji, e to p inese n jak vylep en. Nikdy to nepomohlo. President James Garfiled, umrajc tehdy pomalu na zran n zp soben kulkou atenttnka, projevil slab, t eba e viditeln zd en, kdy zjistil, e ho Alexander Graham Bell ve snaze kulku lokalizovat obalil drty nabitmi elekt inou. Co bylo skute n pot eba, bylo praktick elektrick sv tlo. V roce 1846 si, pon kud znenadn, nechal mu jmnem Frederick Hale Holmes patentovat elektrickou obloukovou lampu. Holmesovo sv tlo vznikalo vytvo enm silnho elektrickho proudu donucenho pak skkat mezi dv ma karbonovmi ty emi---stejn trik p edvedl u Humphry Davy p ed vce ne ty iceti lety, nedokzal z n j ale vyt it dn kapitl. V Holmesovch rukou bylo vsledkem oslepujc rud sv tlo. O n m samotnm se tm nic nevodkud pochzel, jak m l vzd ln, jak s nau il ovldat elekt inu. V se jen tolik, e pracoval na Ecole Militaire v Bruselu, kde sv j npad rozvinul spolu s profesorem Florisem Nolletem, pak se vrtil do Anglie a sv j vynlez p inesl velkmu Michaelu Faradayovi, kter ihned pochopil, e m e poskytnout perfektn sv tlo pro majky. Prvn za zen bylo instalovno na majku Southern Foreland p ed Doverem a spu t no 8. prosince 1858iii Fungovalo t inct let a dal byly instalovny i jinde, ale obloukov sv tlo nem lo nikdy velk sp ch, proto e bylo slo it a drah. Vy adovalo elektromagnetick motor a parn stroj, kter dohromady v ily dv tuny a pro hladk chod vy adovaly neustl dohled. Pokud m ly obloukov lampy n jako vhodu, pak to jist byla jejich asn z e. Ndra St. Enoch v Glasgove bylo osvceno esti Cromptonovmi lampamijmenovaly se podle R.E: Cromptona, kter je vyrb lz nich ka d se chlubila silou esti tisc sv ek. V Pa i vymyslel vynlezce ruskho p vodu Paul Jablochkoff druh obloukovho sv tla, kter ve el ve znmost jako Jablochkoffovy sv ky. V sedmdestch letech devatenctho stolet se pou val k osv tlen mnoha pa skch ulic i pam tihodnost a zp sobily tehdy senzaci. Bohu el byl to slo it systm, kter nefungoval p li dob e. Sv tla byla zapojena v ad a pokud n kter selhalo, zhasla i v echna ostatn, jako u sv tel na vno nm stromku. A selhvala asto. Po pouhch p ti letech Jablochkoffova firma zkrachovala. Obloukov sv tla byla p li jasn pro domc pou it. Bylo zapot eb p ijt s n jakm praktickm domcm havicm vlknem, kter bude po dlouhou dobu vydvat setrval sv tlo. U v roce 1840, sedm let p ed tm, ne se narodil Thomas Edison, p edvedl sir William Grove, prvnk a soudce, kter byl t brilantnm amatrskm v dcem se zvl tn zlibou v elekt in , z ivou lampu, kter fungovala n kolik hodin. Nikdo ov em necht l rovku, kter stla spoustu pen z a vydr ela jen n kolik hodin, Grove se proto dal mu vvoji nev noval. Ukzku Groveho sv tla vid l v Newcastlu mlad lkrnk a bystr vynlezce jmnem Joseph Swan, kter pak ud lal n kolik vlastnch sp nch experiment , chyb la ov em technologie, kter by v rovce vytvo ila opravdu dobr vakuum. Bez vakua jakkoliv vlkno rychle vyho elo, co z rovek d lalo nkladn a chvilkov po itek. Swana mimoto zajmaly jin v ci, zejmna fotografie, kde p i el s mnoha d le itmi p sp vky. Vynalezl fotografick papr s bromidem st brnm, kter umo nil vrobu prvnch vysoce kvalitnch fotografi, zdokonalil kolodiov proces a p isp l tak n kolika vylep enmi fotografickch chemikli. Mezitm vzkvtalo i jeho lkrnick podnikn, kde se v noval jak vrob , tak prodeji. Roku 1867 zahynul p i ne astnm incidentu p i likvidaci nitroglicernu na slatin za m stem jeho vagr a partner v podnikn John Mawson. Pro Swana to byla zkrtka slo it doba, kdy nemohl na elekt inu soust edit pozornost a jeho zjmy se pak osv tlovn na t icet let vzdlily. Po tkem sedmdestch let devatenctho stolet pak Hermann Sprengel, n meck drogista p sobc v Londn , vynalezl za zen, ktermu se poslze za alo kat Sprengelova rtu ov vv va. To byl kl ov vynlez, kter vlastn umo nil vznik domcho osv tlen. Bohu el jen jedin osoba v d jinch byla toho nzoru, e by si Hermann Sprengel zaslou il bt lpe znm a to Sprengel sm. Sprengelova vv va dokzala mno stv vzduchu ve sklen n komo e sn it na miliontinu normlnho objemu, co umo nilo vlknu hnout po stovky hodin. Jedin, co bylo nyn pot eba, bylo najt vhodn materil pro vlkno. Do nejusilovn j ho a nejlpe propagovanho hledn se pustil nejp edn j americk vynlezce Thomas Edison. Kdy si v roce 1877 dal kol vyrobit komer n sp n osv tlen, m l u Edison dob e nakro eno k tomu, aby ve el ve znmost jako arod j z Menlo Parku. Nebyl p itom tak docela p ita livou lidskou bytost. Nezdrhal se podvd t ani lht a byl p ipraven krst patenty nebo podplcet novin e, aby o n m p zniv psali. Slovy jednoho ze sou asnk m l tam, kde m bt sv dom, vakuum. Byl v ak tak podnikav, tvrd pracoval a m l bezkonkuren n organiztorsk schopnosti. Edison rozeslal lidi do dalekch kout sv ta, aby tam hledali ltky, ze kterch by se dala ud lat vlkna a sestavil tmy pracujc a na dvou stech padesti materilech sou asn v nad ji, e najde jeden, kter bude mt nezbyt vlastnosti trval stlosti a odolnosti. Vyzkou eli v echno mo n, v etn vzorku ze skvostnho rusho vousu rodinnho p tele. T sn p ed Dnem dk vzdn v roce 1879 Edisonovi d lnci vytvo ili kousek zuhelnat l lepenky, zkroucen na zko a pe liv slo en, kter ho el a t inct hodin, co po d nebylo dost na to, aby m l praktick pou it. Poslednho dne roku 1879 pozval Edison vybran publikum, aby shldlo ukzku

jeho novho z ivho sv tla. Kdy dorazili do jeho sdla Menlo Park v New Jersey, ohromil je pohled na dv teple z c budovy. Nev imli si ov em, e sv tlo bylo p ev n neelektrick. Edisonovi p epracovan skl i dokzali p ipravit jen ty iat icet rovek, v t ina sv tla proto pochzela z pe liv rozmst nch olejovch lamp. Swan se k elektrickmu osv tlen vrtil teprve v roce 1877, ale vlastn prac dosp l nezvisle k vcemn stejnmu osv tlovacmu systmu. V lednu nebo noru 1879 Swan ve ejn p edvedl svou novou elektrickou z ivou lampu v Newcastlu. Nejistota ohledn data plyne z toho, e nen jist, zda Swan svou lampu p edvedl na ve ejn p edn ce v lednu, nebo zda tam o n jen mluvil, v nsledujcm m sci ji ale zcela jist p ed uznalm publikem rozsvtil. V ka dm p pad jeho ukzka p i la o nejmn osm m sc d v, ne se na cokoliv zmohl Edison. Tho roku instalovat Swan sv sv tla u sebe doma a v roce 1881 rozvedl elekt inu po dom velkho v dce lorda Kelvina v Glasgow op t s velkm p edstihem, p ed mkoliv, co dokzal Edison. Ov em, kdy p i la prvn Edisonova praktick instalace, byla mnohem prominentn j , a proto byl jej vznam trvalej . Edison rozvedl elekt inu po cel oblasti dolnho Manhattanu, v okol Wall Street, kterou m la zsobovat elektrrna umst n ve dvou polozpustlch budovch na Pearl Street. B hem zimy a jara na p elomu let 1881 a 1882 polo il Edison patnct mil kabel a fanaticky sv j systm opakovan testoval. Ne v echno lo hladce. Kon v okol se chovali popla en , dokud nevy lo najevo, e unikajc elekt ina p sob, e je tpou podkovy. V dlnch p i lo n kolik jeho mu o zuby kv li otrav rtut zp soben p li nm kontaktem se Sperngelovmi rtu ovmi vv vami. V echny problmy byly ale nakonec vy e eny a odpoledne 4. z 1882 Edison, stojc v kancel i finan nka J. P. Morgana, zapnul spna , kter rozsvtil osm set rovek v p taosmdesti podnicch, kter se do jeho projektu p ihlsily. To, v em Edison skute n vynikal, byla organizace systm . Vynlez sv teln rovky byl asn v c, ale dokud ji lov k nem l kam za roubovat, nem la p li praktickho u itku. Edison a jeho nenavn d lnci museli cel systm navrhnout a postavit pln od zkladu, po naje elektrrnami p es levn a spolehliv rozvody po stojany lamp a vypna e. B hem m sc pak Edison po sv t postavil celch 334 malch elektrren a do roka jeho elektrrny napjely t inct tisc rovek. Mazan je umstil tam, kde m l zaru eno, e budou mt nejv t inek: na newyorsk burze, v hotelu Palmer House v Chicagu, v milnsk ope e La Scala, v jdeln Doln sn movny v Londn . Swan mezitm stle v t inu sv vroby provd l u sebe doma. Nem l zkrtka dnou velkou vizi. Dokonce vlastn ani neza dal o patent. Edison si obstaral patenty v ude, v listopadu 1879 tak v Britnii, a tm si zajistil sv prvo ad postaven. Podle modernch standard byla tahle prvn sv tla docela chab, ale pro lidi tehdej doby bylo elektrick sv tlo hnoucm zzrakemmal koule slune nho sv tla, skute n Aladdinova lampa, jak referoval, pon kud bez dechu, reportr New York Heraldu. Je dnes t k si p edstavit jak jasn, ist a tajupln stl se tehdy onen nov fenomn jevil. Kdy se v z 1882 rozsvtila sv tla Fulton Street, popsal u asl reportr Heraldu svm ten m, jak obvykl matn blikotn plynu najednou ustoupilo z ivmu vytrvalmu jasupevnmu a neochv jnmu. Bylo to vzru ujc, ale bylo tak z ejm, e bude n jak as trvat, ne si na to lid zvyknou. A elekt ina samoz ejm m la vyu it daleko p esahujc prost poskytnut osv tlen. U v roce 1893 p edvedla Kolumbovsk vstava v Chicagu vzorovou elektrickou kuchyni. I to bylo vzru ujc, ale zatm ne p li praktick. Jeliko zatm dodvky elekt iny nebyly obecn roz en, bylo nap klad nutn, aby si v t ina majitel kv li dodvkm nezbytn energie postavila sv vlastn elektrrny. A i tehdy, kdy m li to t st, e byli p ipojeni k dodvkm z vn j ku, nesta ilo to v t inou na to, aby elektrick p stroje fungovaly opravdu dob e. Jen rozeh t trouby trvalo hodinu. I tak nedokzala poskytnout vc ne skromnch est set watt tepla a navc jste nemohli sou asn pou t troubu a spork. Byly tu tak jist projektov nedostatky. Knoflky pro regulaci tepla vyly t sn nad podlahou. V modernch o ch vypadaj tahle nov elektrick kamna a trouby podivn , proto e byly postaveny ze d eva, zpravidla dubu, lemovanho zinkem, nebo jinm ochrannm materilem. Modely z blho porcelnu se objevily a ve dvactch letech dvactho stoleta byly tehdy pova ovny za cosi velmi podivnho. Mnoz lid si mysleli, e vypadaj jako by pat ily do nemocnice nebo tovrny, ale ne do soukromho p bytku. S tm, jak za ala bt elekt ina voln ji dostupn, zneklid ovala mnoh lidi p edstava, e by jejich pohodl m lo zviset na neviditeln sle, kter m e tak rychle a ti e zabjet. V t ina elektrik za sebou m la jen rychl vcvik a v ichni byli nutn nezku en, jejich emeslo se proto stalo profes pro opov livce. Poka d, kdy proud n koho z nich zabil, p in ely o tom noviny pln a barvit zprvy, co se d lo docela b n . Hillaire Belloc v Anglii napsal ka ku, kter zachycovala nladu ve ejnosti:

Some random touch a hands imprudent slip The Terminals flash a sound like Zip! A smell of burning fills the startled Air The Electrician is no longer there! (nhl dotekruky hloup shyb/terminly lehozvalo se

zip!/spleninou telel se vzduch/z elektrik e zbyl jen duch)

V roce 1896 zabil proud bvalho Edisonova partnera Franklina Popea, kdy pracoval na rozvodu elekt iny ve svm dom a k pot en mnoha lid tm dokzal, e elekt ina m e bt nebezpe n i pro experty. Neobvykl nebyly ani po ry kv li vadnm rovkm. Ty n kdy vybuchovaly, co v dy zp sobilo lek a n kdy i pohromu. Nov Dreamland Park na Coney Islandu vyho el v roce 1911 pot, co se po r roz il od praskl rovky. Jiskry ltajc od patnch spojen zp sobily ne zrovna mlo vbuch plynovodnch ad , co znamenalo, e lov k ani nemusel bt p ipojen k dodvce elekt iny, aby ho vystavovala riziku. Cosi z p eva ujc dvojzna nosti na sob ukzala man elka Cornelia Vanderbilta, kter se vypravila na jist ma karn bl p evle en za elektrickou rovku, aby tak oslavila zaveden elekt iny do svho domu na Pt Avenue v New Yorku, kde pak ale musela cel systm odstranit, kdy se ocitl v podez en, e zp sobil men po r. Jin nachzeli zlov stn j hrozby. Jist autorita, jmenoval se S. F. Murphy, ozna ila za p vod cel spousty chorob prv elekt inunavu o , bolesti hlavy, celkovou nezdravost a mo n i p ed asn vyhasnut ivota. Jeden architekt si byl jist, e elekt ina vyvolv pihy. Prvnch n kolik let nikdo ani nepomyslel na ry a zsuvky a ka d domc elektrick p stroj proto musel bt p mo zapojen do systmu. Kdy se kone n na p elomu stolet zsuvky objevily, byly dostupn jen jako sou st instalace stropnho osv tlen, co znamenalo, e pro zapojen prvnch p stroj bylo nutn plhat na eb k nebo na idli. Zsuvky ve zdech brzy nsledovaly, nebyly ale dvakrt spolehliv. Na Manderstonu, panskm sdle ve Skotsku, bylo a dlouho do edwardinskch as , podle Juliet Gardiner, zvykem po jedn obzvl t divok zsuvce hzet pol t i. Nr st spot ebitel brzdila i ta skute nost, e devadest lta devatenctho stolet byla dobou deprese. Ov em elektrick sv tlo bylo nakonec neodolateln. Bylo ist, stl, snadno se udr ovalo a bylo dostupn okam it a v neomezenm mno stv na jedno cvaknut vypna e. Plynovmu osv tlen trvalo p l stolet, ne se prosadilo, elektrick sv tlo tolik asu zdaleka nepot ebovalo. U v roce 1900 bylo p inejmen m ve m stech elektrick sv tlo m dl vc normoua elektrick za zen nevyhnutn nsledovala: v roce 1891 elektrick v trk, v roce 1901 vysava , v roce 1909 pra ka a ehli ka, v roce 1910 topinkova , ledni ka a my ka na ndob v roce 1918. Tou dobou u bylo v celkem b nm u vn kolem padesti domcch p stroj a elektrick ud ltka byla tak mdn, e vrobci nabzeli cokoliv je napadlo, od kulmy po elektrick p stroj na loupn brambor. Spot eba elekt iny vzrostla ve Spojench sttech ze 79 kilowatt hodin na hlavu v roce 1902 na 960 v roce 1929 a na vce ne 13 000 dnes. Uznn za v t inu z toho v eho po zsluze pat Thomasi Edisonovi, musme ale sou asn mt na pam ti, e jeho genialita se neprojevila p i vynalzn elektrickho sv tla, ale p i tvorb metod jeho vroby a dodvek ve velkm obchodnm m tku, co byla ve skute nosti mnohem v t a nro n j ambice. Byla ale tak nesmrn lukrativn j . Dky Thomasi Edisonovi se elektrick osv tlen stalo divem sv doby. Je zajmav, jak brzy uvidme, e prv elektrick osv tlen se ukzalo jako jeden z pozoruhodn malho mno stv Edisonovch vynlez , kter nakonec d lal to, co autor p vodn doufal, e d lat bude. Joseph Swan byl Edisonem tak d kladn zastn n, e mimo Anglii o n m sly elo jen pr lid, a ani tam nen nijak zvl slavn. Britsk Dictionary of National Bibliography mu v nuje skromn t i strany, mn ne kurtizn Kitty Fisher nebo mnoha zcela talent prostm aristokrat m. Je to ale na druh stran mnohem vc, ne v p pad Fredericka Hale Holmese, o kterm slovnk ne k v bec nic. Tak u to s histori asto bv.
i Francouzi maj, podle Rogera Ekircha, zvl tn slov, kter bez koment e dvm dl: P i sv tle sv ky vypad i koza jako dma. ii Benzn i petrolej se zpo tku v angli tin psaly r zn . Gesner sv j produkt v dosti o patent z roku 1854 ozna oval jako kerocene. V dci nesn ned slednosti a ropn geologov se ob as pokou eli posledn slabiky obou slov uvst do souladu, zjevn ov em bez sp chu. Stejn bezvsledn byla jejich snaha i pokud jde o uhlovodky, jak vidme u terpentnu. Britov problm z sti vy e ili tm, e pro petrolej za ali msto kerosene pou vat slovo paraffin. iii Majk Southern Foreland, nyn ve sprv National Trustu, rozhodn stoj za nv t vu. Proslavil se je t jednou v roce 1899, kdy odsud Guglielmo Marconi vyslal prvn mezinrodn radiov signl do Wimereux ve Francii.