CHAPTER EIGHT The Dining Room I

V dob , kdy se pan Marsham dostal ke stavb svho domu, bylo pro mu e jeho postaven nemysliteln, aby nem l formln jdelnu, kam by mohl pozvat sv hosty, ale to, nakolik bude formln a zda bude v dom umst na vep edu nebo vzadu byly zle itosti, kter vy adovaly ur it uv en, proto e jdelny byly je t stle natolik nov, e jejich umst n ani velikost nebylo mo n brt za dan. Jak jsme ji vid li, rozhodl se pan Marsham nakonec zru it plnovanou s pro slu ebnictvo a dop l si t icet stop (9 m) dlouhou jdelnudost dlouhou na to, aby v n mohlo zasednout osmnct a dvacet host , co byl na venkovskho far e zna n po et. I kdyby m l, jak se i zd, hosty asto, pokud n kdy ve e el sm, musela to bt osam l mstnost. Alespo vhled p es h bitov u kostela byl p jemn. O tom, jak pan Marsham mstnost vyu val, nevme tm nic, nejen proto, e vme tak mlo o panu Marshamovi, ale tak proto, e vme p ekvapiv mlo o jistch aspektech samotnch jdelen. Uprost ed stolu pravd podobn stla nkladn ukzka elegance, toti ozdobn stoln msa znm pod jmnem epergne (vyslovuje se ay-apirn) tvo en tal i, pospojovanmi ozdobnmi v tvi kami, z nich ka d obsahoval vb r ovoce a o k . Zhruba po stolet se dn st l, kter stl za zmnku, bez epergne neobe el, ale pro se tomu kalo prv epergne nikdo ani vzdlen netu . Ve francouz tin takov slovo neexistuje. Prost se zd, e se jaksi vylouplo odnikud. Kolem epergne byly na pn Marshamov stole nejsp stojnky na ocet a olejelegantn drobn p slu enstv, oby ejn zhotoven ze st braa i ony maj sv tajemstv. V tradi nch stojncch jsou obvykle dv sklen n lahvi ky s uzv ry na olej a ocet a t i odpovdajc lahvi ky s d rovanm krytem pro sypn p sad do jdla. Dv obsahuj pep a s l, ale co pat ilo do t et, nevme. Oby ejn se p edpokld, e to byla su en ho ice, ale to vlastn proto, e nikdo nem e p ijt na nic pravd podobn j ho. Nikdy nebyla p edlo ena dn uspokojiv alternativa, uvd historik jdla Gerard Brett. Ve skute nosti nejsou d kazy, e by lid p i ve e i ho ici takhle pohotov zp sobem cht li pou vat nebo pou vali kdykoliv v historii. Mo n prv proto se u v pn Marshamov dob t et sypac lahvi ka ze stol rychle vytrcelajako ostatn i stojnky samotn. P sady a dopl ky se m dl vc za naly li it podle jednotlivch jdel a n kter se za aly spojovat s konkrtnmi pokrmymtov om ka s jehn m, ho ice se unkou, k en s hov zm a tak dl. Mnoho dal ch p sad se pou valo v kuchyni. Jen dv byly ale pova ovny za tak nenahraditeln, e st l nikdy neopustily. Mm na mysli s l a pep . Otzka, pro se prv tyto dv p sady t ily mezi stovkami dal ch dostupnch ko en a dochucovadel tak trvanliv v nosti, pat ila k t m, s nimi jsme tuto kn ku za nali. Odpov je slo it, ale tak dramatick. U te vm mohu ct, e z toho, eho se dnes dotkte, nic za sebou nem tolik krveprolit, utrpen a alu jako ony dva nenpadn sloupky na pep a s l, kter vm stoj na stole. Za n me sol. S l je schra ovanou sou st na stravy z jednoho velmi podstatnho d vodu. Pot ebujeme ji. Bez n bychom zem eli. Pat k asi ty iceti drobnm petkm nahodil hmotyrozmanitch drobnost a zbytk chemickho sv takter musme dostat do na ich t l, abychom si dodali pot ebn jiskry a rovnovhy pro udr ovn ka dodennho ivota. Spole n je znme jako vitamny a minerly a je toho hodn opravdu p ekvapiv mnohoco o nich nevme. A to v etn toho, kolik jich pot ebujeme, co p esn n kter z nich d laj a v jakm mno stv je optimln je konzumovat. To, e je v bec pot ebujeme, byl kus poznn, kter p i el po podivuhodn dlouh dob . Je t dlouho do devatenctho stolet na vyv enou stravu nikdo ani nepomyslel. M lo se za to, e ve ker potrava obsahuje jednou neur itou, ale sytc slo ku universln v ivu. Libra hov zho m la pro t lo tut hodnotu jako libra jablek nebo pasti ku i ehokoliv jinho a lov k pot eboval jen to, aby pojedl hojn mno stv. Na to, e by v konkrtnch potravinch byly obsa eny zsadn slo ky nezbyt pro lov kovo blaho je t nikdo nepomyslel. Nen to tak docela p ekvapiv, proto e p znaky nedostatk ve strav letargie, bolav klouby, zv en nchylnost k infekcm, rozost en vid nz dka nazna uj nevyv enou stravu. I dnes, pokud by vm za aly padat vlasy nebo pov liv otekly kotnky, se va e my lenky nejsp neobrt nejprve k tomu, co jste v posledn dob jedli. Je t mn byste p em leli o tom, co jste nejedli. Tak tomu bylo i se zmatenmi Evropany, kte velmi dlouho umrali, asto v ohromnch po tech, ani by v d li pro . Jen na kurd je podle odhad zem ely mezi lety 1500 a 1580 na dva miliony nmo nk . Obvykle zabily polovinu posdky na ka d dlouh plavb . Zkou ela se r zn zoufal opat en. Vasco de Gama p i vprav do

Indie a zp t sv mu e pobzel, aby si vyplachovali sta mo , co s kurd jemi nijak nepomohlo a posdce to ani nemohlo nijak p idat na nlad . N kdy byly ztrty opravdu okujc. Na jedn t let plavb ve ty ictch letech osmnctho stolet p i la expedice britskho vle nho nmo nictva veden comodorem Georgem Anstonem o 1400 mu ze dvou tisc, kte vypluli. ty i padli v d sledku akc nep tele, prakticky v echny ostatn zabily kurd je. Postupem doby si lid v imli, e nmo nci s kurd jemi se obvykle zotavili, kdy dostali portsk a erstv jdlo, nikdo se ale nedokzal shodnout, m jim takov jdlo prosp lo. N kte se domnvali, e to ani nebylo jdlem, ale jen zm nou vzduchu. Tak i tak, potraviny nebylo mo n na dlouhch plavbch udr ovat tdny erstv, proto by snaha ur it innou zeleninu a podobn byla pon kud bez eln. Pot eba byla n jak destilovan esenceprost edek proti kurd jmkter bude jednak inn, jednak jej bude mo n p ev et. V edestch letech osmnctho stolet podnikl skotsk lka jmnem William Stark, evidentn pobzen Benjaminem Franklinem, srii o ividn zt e t nch pokus , p i nich se pokusil innou ltku odhalit tm, e si ji, pon kud bizarn , up el. Cel tdny se omezoval jen na nanejv zkladn potravup ev n chleba a vodu aby zjistil, co to zp sob. Vsledkem bylo, e do p l roku sm zem el na kurd je, ani by p edtm dosp l k jakmukoliv u ite nmu zv ru. Zhruba v t dob provedl nmo n lka James Lind v decky pon kud p sn j (a osobn mn nebezpe n j ) experiment, kdy na el dvanct nmo nk , kte ji m li kurd je, rozd lil je do dvojic a ka d dvojici dal jin dajn elixrocet jedn m, esnek a ho ici druhm, pomeran e a citrony t etm a tak dle. P t ze skupin nejevilo dn zlep en, ale dvojice, kter dostala pomeran e a citrony se zotavila rychle a pln . Lind se kupodivu rozhodl vznam vsledku ignorovat a zatvrzele se dr el svho osobnho p esv d en, e kurd je vznikajc nsledkem hromad n toxin v t le kv li nepln strven potrav . Nasm rovat v ci sprvnm sm rem p ipadlo velkmu kapitnovi Jamesi Cookovi. Pro svou plavbu kolem sv ta s sebou kapitn Cook vzal adu p pravk proti kurd jm, aby s nimi mohl experimentovat, v etn t iceti galon mrkvov marmeldy a sto liber kyselho zel na ka dho lena posdky. P i jeho plavb nezem el na kurd je nikdo, co byl zzrak, kter z n j ud lal nrodnho hrdinou stejnou m rou jako jeho objeven Austrlie, nebo kterkoliv z dal ch po in p i po onom epickm podniku. Na Royal Society, prvo adou britskou v deckou instituci, to zap sobilo natolik, e mu ud lila Copleyovu medaili, sv nejvy vyznamenn. Bohu el britsk vle n nmo nictvo stejn rychl nebylo. Tv v tv v em d kaz m otlelo je t celou jednu generaci, ne za alo svm nmo nk m rutinn dodvat citronovou vu.i Pochopen, e nedostate n strava je p inou nejen kurd j, ale cel ady b nch nemoc zrlo pozoruhodn dlouho. Teprve v roce 1879 si holandsk lka jmnem Christiaan Ejikman p sobc na Jv v iml, e lid, kte jedli celozrnnou r i, nedostvali beriberi, oslabujc nervov onemocn n, jm asto trp li ti, kdo jedli r i loupanou. Bylo z ejm, e v n kterch potravinch bylo p tomn n co, co v jinch chyb lo a co rozhodovalo o zdrav. Byl to za tek porozum n nemoci z nedostatku, jak se tomu tehdy kalo a Ejikman za to zskal Nobelovu cenu v oboru medicny, i kdy sm nem l pon t, co jsou ony inn ltky za . Skute n pr lom nastal v roce 1912, kdy Casimir Funk, polsk biochemik p sobc na Listerov institutu v Londn , izoloval thiamin neboli vitamn B1, jak je dnes ast ji znm. Proto e si uv domoval, e jde o sou st rodiny molekul, spojil pojmy vital a amines do novho slova vitamines. Pokud jde o prvn st, m l Fink pravdu, vitamny jsou ivotn d le it, pokud jde o druhou, ukzalo se, e jen n kter vitamny jsou aminy (tedy e obsahuj dusk)a slovo proto bylo zm n no na vitamins, aby zn lo mn npadn nep esn , jak hezky ekl Anthony Smith. Funk tak zjistil, e existuje p m korelace mezi nedostatkem konkrtnch amin a nstupem konkrtnch nemoczejmna kurd j, pellagry a k ivice. Byl to mimo dn post eh, kter m l potencil zachrnit miliony zni ench ivot , bohu el se podle n j nepostupovalo. P edn lka sk u ebnice t doby dl trvaly na tom, e kurd je vznikaly p i in nm mnoha faktor nezdrav prost ed, p epracovn, mentln deprese a vystaven chladu a mokru byly ty hlavn, kter auto i pova ovali za vhodn vyjmenovata jen okrajov vinou nedostate n v ivy. Ba co h , v roce 1917 p edn americk expert na v ivu E. V. McCollum z wisconsinsk universitymu , kter zavedl pojmy vitamn A a Bprohlsil, e kurd je nejsou v bec nemoc vyvolanou nedostatky ve v iv , ale e je ve skute nosti jejich p inou zcpa. Kone n v roce 1939 se chirurg z lka sk koly na Harvardu jmnem John Crandon rozhodl, e celou v c jednou prov dy rozhodne starodvnou metodou, tedy tm, e ze sv stravy vylou vitamn C na tak dlouhou dobu, dokud kv li tomu v n neonemocn. Trvalo to p ekvapiv dlouho. Pro prvnch osmnct tdn byla jeho jedinm p znakem extrmn nava (pozoruhodn je, e v tto dob stle operoval sv pacienty). V devatenctm tdnu se ale jeho stav prudce zhor ilnatolik, e kdyby nebyl pod d kladnou lka skou kontrolou, tm jist by zem el. Dostal injekci tisc miligram vitamnu C a tm okam it o il. Zajmav je, e se u n j nikdy nerozvinul prv ten soubor p znak , kter si v ichni s kurd jemi spojuj: padn zub a krvcen dsn. Mezitm se ukzalo, e Funkovy vitamny nebyly ani zdaleka tak spojitou skupinou, jak se p vodn

p edpokldalo. Vy lo najevo, e vitamn B nen jeden, ale e je jich hned n kolik, co je d vod, pro mme B1, B2 a tak dl. Aby nebylo zmatk dost, vitamn K nem nic spole nho s posloupnost podle abecedy. k se mu K proto, e mu jeho dnsk objevitel kal koagula n vitamn kv li jeho roli ve sr en krve. Pozd ji byla do skupiny p idna kyselina listov. N kdy se j k vitamn B9, ast ji ale prost ozna uje jako kyselina listov. Dva dal vitamnykyselina pantotenov a biotinnemaj sla v bec a vlastn se o nich ani moc nev, ale to je hlavn proto, e nm nikdy ned laj dn problmy. U dnho lov ka se je t nezjistilo, e by jich m l nedostatek. Vitamny jsou zkrtka chska nespo dan. Je prakticky nemo n je definovat zp sobem, kter by pohodln zahrnoval v echny. Standardn u ebnicov definice k, e vitamn je organick molekula nevytv en v lidskm t le, kter je v malch mno stvch nezbytn pro udr ovn normlnho metabolismu, jen e ve skute nosti se vitamn K v lidskm t le tvo a to bakteriemi ve st evech. Vitamn D, jedna z v bec nejd le it j ch ltek, je ve skute nosti hormon a zskvme ho p ev n nikoliv z potravy, ale magickho p soben slune nho svitu na na i k i. Vitamny jsou prost zvl tn. Divn je u to, e je nedok eme produkovat sami, kdy na nich tak zna n zvis na e zdrav. Kdy dok e vitamn C produkovat brambora, pro to neumme my? V celm ivo i nm sv t neum ve svm t le syntetizovat vitamn C jen lidi a mor ata. Pro my a mor ata? Je zbyte n se ptt. Odpov nezn nikdo. Dal pozoruhodnou v c na vitamnech je npadn nepom r mezi dvkou a inkem. Prost e eno, vitamny pot ebujeme hodn , ale nepot ebujeme jich mnoho. K tomu abyste vrn li blahem, sta t i unce (85 gram ) vitamnu A rozlo en lehce ale pravideln do cel dlky va eho ivota. Va e nroky na B1 jsou je t ni jen jedna unce (28 gram ) rozlo en do sedmdesti nebo osmdesti let. Jen si ale zkuste se bez t chto osv ujcch petek obejt a uvidte, jak rychle se za nete rozpadat. P esn stejn zamy len plat pro minerly, stice doprovzejc vitamny. Zkladnm rozdlem mezi vitamny a minerly je to, e vitamny pochz ze sv ta ivch bytostz rostlin, bakteri a tak dlkde to minerly ne. V kontextu v ivy jsou minerly prost jen jinm ozna enm pro chemick prvkyvpnk, elezo, jod, draslk a podobn kter pot ebujeme k zachovn zdrav. Na zemi se p irozen vyskytuje dvaadevadest prvk , i kdy n kter jen ve velmi nepatrnch mno stvch. Takov francium je kup kladu tak vzcn, e se m za to, e libovoln chvli m e cel planeta obsahovat jen asi dvacet atom francia. V t ina ostatnch ob as na m organismem prochz, v n kterch p padech docela pravideln , ale zda jsou d le it nebo ne, dosud asto nevme. Mte ve svch tknch ulo eno hodn bromu. Chov se, jako by tak k n emu byl, dosud ale nikdo nep i el na to, k emu by to m lo bt. Vynechejte ze sv stravy zinek a postihne vs takzvan hypogeuise, p i n p estanou fungovat va e chu ov pohrky a jdlo vm kv li tomu p ijde bu nudn nebo odporn. P esto se je t v roce 1977 neuva ovalo o tom, e by zinek m l ve strav v bec n jakou roli. N kter prvky, jako t eba rtu , thalium nebo olovo, pro ns z ejm nic dobrho ned laj, ba jsou jednozna n kodliv, pokud je konzumujeme v p ehnanch mno stvch.ii Jin jsou rovn nepot ebn, ale mnohem vce ne kodn, nejvzna n j m p kladem je zlato. To je d vod, pro lze ze zlata d lat um l zuby: nijak vm ne kod. Pokud jde o ostatn, o dvaadvaceti prvcch se podle Essentials of Medical Geology (Zklady zdravotn geologie) bu v, nebo p edpokld, e maj pro ivot zsadn vznam. U estncti si jsme jisti, u dal ch esti si to prost jen myslme. V da o v iv je pozoruhodn nep esn. Vezm me si ho k, kter je nezbytn pro sp nou sprvu proteinu v bu kch. Ho ku je hojnost ve fazolch, obilovinch, a listnat zelenin , ale modern zpracovvn potravin sni uje jeho obsah a o devadest procentprakticky jej ni . V t ina z ns proto ani zdaleka nep ijm doporu en denn dvkyne e by n kdo v d l, jak velk by ta dvka m la bt. Nikdo ani nedok e specifikovat, jak m e mt nedostatek ho ku d sledky. M eme si krtit ivot o roky, ubrat si body IQ, nebo otupovat na i pam , nebo se ohro ovat prakticky jakoukoliv jinou patnou v c, kter vs napadne. Prost nevme. Podobn nejistota panuje kolem arseniku. Samoz ejm , pokud ho po ijete p li mnoho, budete si velmi rychle p t, abyste to neud lali. Tro ku arseniku ale p ijmme v potrav v ichni a n kter autority si jsou naprosto jist, e je to pro na e zdrav nezbytn. Jin si tolik jist nejsou. Co ns p ivd, velkou oklikou, k soli. Z hlediska v ivy je ze v ech minerl nejd le it j sodk, kter konzumujeme p ev n ve form chloridu sodnhojedl soli.iii Zde nen problm v tom, e bychom j po vali p li mlo, ale mo n p li , p li mnoho. Nepot ebujeme j zas tolik200 miligram denn , co je asi tolik, kolik zskte esti nebo osmi po dnmi zat epnmi solni kouv pr m ru ale p ijmme edestinsobek tohoto mno stv. P i b n v iv prakticky nen mo n toto mno stv nezskat, proto e ve p edp ipravench pokrmech, ktermi se ivme s tak ravou chut je soli velmi mnoho. asto se j sypou hromady do potravin, kter v bec nevypadaj slan snda ov obiln vlo ky, instantn polvky a zmrzliny. Kdo by ekl, e v jedn unci (28 gramech) kuku i nch lupnk je vc soli ne v unci solench burk ? Nebo e obsah jedn konzervy s polvkouprakticky jakkokolivzna n p ekro celkovou doporu enou denn dvku soli pro dosp lho lov ka? Archeologick nlezy ukazuj, e jakmile se lid jednou usadili v zem d lskch komunitch, za ali

trp t nedostatkem solico do t doby nikdy neza ilia proto museli vynalo it zvl tn sil na to, aby s l na li a dostali ji do sv stravy. Je jednm z tajemstv historie, jak v d li, e to mus ud lat, proto e nep tomnost soli v potrav nevyvolv dn dycht n. Ctte se kv li tomu zle a nakonec vs to zabijebez chloru ze soli p estanou bu ky prost fungovat, zastav se jako motory bez palivaale nikdy si lidsk bytost neza ne myslet I pane ku, trochu soli by se mi hodilo. Je tedy zajmavou otzkou, jak v d li, e ji maj hledat, zejmna s ohledem na to, e to v n kterch mstech vy adovalo nemal d mysl. Nap klad starov c Britoni rozpalovali na pl ch klacky, kter pak zalvali mo skou vodou a pot z nich se krabali s l. Naproti tomu Aztkov s l zskvali odpa ovnm vlastn mo i. Nebyly to, mrn e eno, intuitivn postupy. Zskn soli do potravin p esto pat k nejhlub m nutknm v p rod a je tak universln. Ka d spole nost, v n je s l voln dostupn, j spot ebovv v pr m ru ty icetkrt vc, ne je nutn pro zachovn ivota. Prost se j nem eme naba it. S l je nyn tak roz en a levn, e zapomnme, jak siln se po n kdysi dychtilo, ale po stalet se za n lid hnali a na nejzaz ch kon in zem . S l byla pot eba k uchovvn masa a dal ch potravin, proto byla asto vy adovna ve zna nch mno stvch: Jind ich VIII. nechal pro jedno vle n ta en v roce 1513 porazit a nasolit 25 000 vol . S l tedy byla ohromn strategick surovina. Na ru n trhy ve St edomo ji ve st edov ku z Timbuktu p es Saharu dopravovaly karavany a ty iceti tisc velbloud , co by sta ilo na kolonu dlouhou a sedmdest mil. Kv li soli vedli lid vlky a byli kv li n prodvni do otroctv. S l tedy ve sv dob zp sobila jist utrpen. Nebylo to v ak nic ve srovnn s trpenm, krveprolvnm a vra ednou chamtivost, kter se pojily s adou drobnch pochutin, kter nepot ebujeme a bez kterch bychom se zcela obe li. Mm na mysli spole nky soli ve sv t dochucovadel: ko eniv. Bez ko en by nikdo neum el, kv li ko en umrala lid spousta. Velmi zna n st d jin modernho sv ta je d jinami ko en a cel p b h za n nenpadnou popnavou rostlinou, kter p vodn rostla jen na malabarskm pob e vchodn Indie. Rostlina se jmenuje Piper nigrum. Kdyby by vm ji n kdo ukzal v p rodnm stavu, m li byste tm jist velk problm odhadnout jej vznam, ale p esto je to zdroj v ech t pravch pep ernho, blho a zelenho. Mal kulat tvrd zrnka pep e, kter sypeme do domcch mlnk , jsou ve skute nosti drobn plody rostliny, kter zskvaj sv j drsn inek su enm. Rozdl mezi jednotlivmi druhy se pak jednodu e odvj od toho, kdy jsou sbrny a jak jsou zpracovny. Ve sv rodn oblasti byl pep znm a uznvan od nepam ti, ale mezinrodn komoditu z n j ud lali man. Ti pep milovali. Pep ili si dokonce i dezerty. Jejich obliba udr ovala cenu vysoko a dvala pep i trvalou hodnotu. Obchodnci s ko enm ze vzdlenho vchodu nemohli uv it svmu t st. P ij d li se zlatem a odj d li s pep em, podotkl u asle jeden tamilsk obchodnk. Kdy Gtov hrozili v roce 408, e vyplen m, vyplatili se man tributem, kter zahrnoval t i tisce liber (1361 kg) pep e. Pro svou svatebn hostinu v roce 1468 objednal vvoda Karel Burgundsk 380 liber (172 kg) ernho pep emnohem vc, ne by dokzala snst i ta nejv t skupina svatebnch host a okzale je vystavil, aby lid vid li, jak pohdkov je bohat. Mimochodem, dlouho zastvan my lenka, e ko en se pou valo k tomu, aby zamaskovalo hnijc jdla, p i tro e zkoumn neobstoj. Jedin lid, kte si mohli dovolit v t inu ko en, byli prv ti, u kterch bylo nejmn pravd podobn, e by m li zka en maso a ko en byla v ka dm p pad p li cenn na to, aby se pou vala k maskovn zka en chuti. Pokud tedy lid m li ko en, u vali je opatrn a etrn a ne jako chutn zastrn. Objemov tvo il pep n jakch sedmdest procent obchodu s ko enm, ale dal komodity z v t dlkymu ktov o ek a mu ktov kv t, sko ice, zzvor, h eb ek a kurkuma, stejn jako n kolik p ev n zapomenutch exotickch produkt jako byl pu kvorec, lo idlo, ad vajen, galgn, zedorza aly nachzet svou cestu do Evropy a ty za aly bt je t cenn j . Po stalet byla ko en nejen nejv e cen nmi po ivatinami sv ta, ale byla t nejcenn j mi komoditami v bec. Ostrovy ko en, skryt na Dalekm vchod z stvaly tak douc, presti n a exotick, e kdy se Jakub I. zmocnil vlastnictv dvou malch ostr vk , byl o takov sp ch, e ho n jak as bavilo ozna ovat se za krle Anglie, Skotska, Irska, Francie, Puloway a Puloroon Mu ktov o ek a mu ktov kv t byly nejdrahocenn j kv li sv mimo dn vzcnosti.v Oba pochzej ze stromu, Myristica fragnans, kter se nachzel na ni ch polohch svah pouhch devti malch vulkanickch ostrov vyr stajcch strm z Bandskho mo e vprost ed spousty dal ch ostrov dn z nich nem l p esn tu sprvnou p du a mikroklima, aby tam mohly r st stromy dvajc mu ktov o ekmezi Borneem a Novou Guineou v dne n Indonesii. H eb ek, su en pupeny kv t jistho druhu stromu, rostl na esti podobn vybranch ostrovech asi dv st mil severn v tm e et zci ostrov , kter je zem pisn znm jako Moluky, ale v d jinch vystupuje jako Ostrovy ko en. Abychom to vid li v ur it perspektiv , indonsk souostrov tvo estnct tisc ostrov rozptlench po 735 000 tvere nch mil mo e. Nen proto ani divu, e p esn umst n patncti z nich z stvalo pro Evropany tak dlouho tajemstvm.

Do Evropy se v echna tato ko en dostvala prost ednictvm slo it st obchodnk , z nich si ka d p irozen bral sv j dl. Kdy mu ktov o ek a kv t dorazily do Evropy, stly u est tisckrt vc, ne na za kolik se prodvaly na Dalekm vchod . Bylo proto nevyhnuteln jen otzkou asu, ne si ti na konci dodavatelskho et zce ekli, e bude mnohem lukrativn j se v ech prost ednickch rovn zbavit a ponechat si cel zisk. A tak za al v k velkch zmo skch objev . Z prvnch objevitel je neznm j Kry tof Kolumbus, prvn ale nebyl. P t let p ed nm, roku 1487, vypluli z Portugalska do nezmapovanho Atlantiku Ferno Dulmo a Joo Estreito ,kte se zavzali, e se oto zp t teprve po ty iceti dnech plavby, pokud do t doby nic nenajdou. Od t doby je nikdo nikdy nevid l. Ukzalo se, e nen a tak snadn najt v try, kter by lov ka dovedly zptky do Evropy. Kolumbovm skute nm sp chem bylo, e se mu povedlo zdrn p ekonat ocen ob ma sm ry. T eba e byl docela schopn nmo nk, v ni em jinm vlastn nevynikal, zejmna ne v zem pise, co bychom p edpokldali, e bude pro objevitele zsadn dovednost. T ko bychom na li v d jinch postavu, kter doshla v t trval proslulosti s men mi schopnostmi. Strvil tm osm let potlouknm po Karibiku a pob e Ji n Ameriky v p esv d en, e je v nitru Orientu a e Japonsko a na jsou hned okrajem ka dho soumraku. Nikdy nep i el na to, e Kuba je ostrov a nikdy nevstoupil na pevninu na severu, a dokonce ani netu il, e existuje, o kter si v ichni mysl, e ji objevil: toti Spojench stt . Sv lodi nalo il bezcennm eleznm pyritem v domn n, e je to zlato a tak tm, o em byl p esv d en, e je to sko ice a pep . To prvn byla ve skute nosti bezcenn k ra strom a to druh nebyl prav pep ale chilli paprikyvte n, kdy pochopte, k emu vlastn jsou, ale na prvn zakousnut okuj, a z toho slz o i. V ichni, a na Kolumba, chpali, e takhle se problm s ko enmi e it ned a v roce 1497 vyplul z Portugalska Vasco de Gama rozhodnut vypravit se druhou cestou kolem ji nho cpu Afriky. Byl to mnohem obt n j nvrh, ne by se mohlo zdt. Jeliko p eva ujc v try a proudy m ily opa nm sm rem, nemohla se plavidla m c na jih prost dr et pob e , jak by velela logika. Namsto toho musel Gama vyplout daleko do Atlantickho ocenuvlastn skoro a k Brazlii, i kdy to nev d laby chytil zpadn v try, kter ho pro enou kolem ji nho cpu Afriky. Dky tomu se z jeho cesty stala docela epick vprava. Tak daleko je t nikdy Evropan nepluli. Gamovy lodi nem ly a po t i m sce po sob na dohled pevninu. Byla to tak vprava, kter vlastn objevila kurd je. dn d v j plavba nebyla tak dlouh, aby se na n p znaky kurd j projevily. P inesla tak do nmo nho sv ta dv ne astn tradice. Jednou bylo zavle en syfilis do Asiejen p t let pot, co ji Kolumbovi mu i p enesli z Amerik do Evropya tm p isp n k tomu, aby se z n stala skute n mezinrodn nemoc. Dal bylo b n pou vn extrmnho nsil v i nevinnm lidem. Vasco de Gama byl lov k tak nsilnick, a to bralo dech. P i jedn p le itosti zajal muslimskou lo se stovkami mu , en a d t na palub . Pasa ry i posdku nechal zav t v podpalub, odnesl v e, co m lo n jakou hodnotu a pak bezd vodn , d siv lo zaplil. A u Gama p i el tm kamkoliv, lidi se ktermi se setkval, bu tral nebo pobjel a nasadil tak tn ned v ry a hrubho nsil, kter bude charakterizovat a sni ovat v k objev . Gama se k Ostrov m ko en nikdy nedostal. Podobn jako v t ina ostatnch si myslel, e Vchodn Indie je jen kousek na vchod od Indie samotnodtud samoz ejm i jej jmnove skute nosti se ale ukzalo, e je daleko za Indi, a to tak daleko, e Evropan, kte tam dorazili za ali p em let, jestli nedopluli u skoro zptky kolem sv ta a nejsou u mlem v Americe. Pokud by to bylo tak, pak by bylo snaz plout pro ko en do Indie zpadnm sm rem, kolem zem nedvno objevench Kolumbem a p es Indick ocen. Roku 1519 vyplul v p ti lodch, kter nabraly vodu, Ferdinand Magellan, kter se vydal na odv nou ale t ce podfinancovanou vpravu s clem najt zpadn cestu. Zjistil, e mezi Amerikou a Asi je v t przdnota, ne si kdo kdy dokzal p edstavit, e je pro ni na Zemi msto: Tich ocen. Nikdo p i cest za bohatstv nikdy nestrdal vc, ne Magellan a jeho posdka, kdy v roce 1521 pluli s rostouc beznad j Pacifikem. Kdy tm spot ebovali v echny zsoby, vymysleli snad nejmn chutn jdlo, jako kdy kdo dal na st l: krys vkaly smchan s od ezky d eva. Jedli jsme suchary, kter u nebyly suchary, ale sucharov prach, ve kterm se hem ili ervi, zapsal jeden len posdky. Siln to pchlo po krys mo i. Pili jsme lutou vodu, kter u byla mnoho dn zka en. Sn dli jsme tak trochu volskch k , kter pokrvaly vr ek hlavnho rhnaa asto jsme jedli piliny z paluby. . Ne na li levu na pob e Guamu, pluli bez erstvch potravin a vody t i m sce a dvacet dna to v e kv li vprav , kter m la podpalub naplnit su enmi pupeny kv t , kousky k ry strom a dal mi aromatickmi drobky k nasypn na jdlo nebo pro vrobu vonnch ltek. Plavbu nakonec p e ilo jen osmnct z dvou set edesti mu . Sm Magellan padl v poty ce s domorodci na Filipnch. T ch osmnct p e iv ch ov em na vprav velmi slu n vyd lalo. Na Ostrovech ko en nalo ili 53 000 liber h eb ku, kter v Evrop prodali se ziskem 2500 procent a tm jaksi nhodou se p itom tak stali v bec prvnmi lidmi, kte obepluli zem kouli. Skute n vznam Magellanovy cesty nebyl v tom, e jako prvn obeplul planetu, ale e se poprv ukzalo, jak velk planeta vlastn je. I kdy Kolumbus moc nev d l, co d l, prv jeho vprava se nakonec ukzala jako nejd le it j , a m eme dokonce p esn datovat okam ik, kdy se tak stalo. Ptho listopadu 1492 se na Kub dva lenov jeho

posdky vrtili na lo a nesli s sebou n co, co v jejich sv t dosud nikdo nikdy nevid l: jaksi obil [ktermu domorodci] kaj maiz, kter dob e chutnalo, peklo se, su ilo a d lala se z n j mouka. T tden vid li n jak indiny kmene Taino, jak si strkaj do st kou c vlce jaksi trvy, dm vdechuj do hrudi a tohle po nn ozna uj za uspokojiv. Kolumbus si dom odvezl i trochu tohoto podivnho produktu. A tak za al proces znm antropolog m jako kolumbovsk sm nap enos potravin a dal ch materil z Novho sv ta do starho a naopak. V dob , kdy do Novho sv ta dorazili prvn Evropan, tamn farm i sklzeli vc ne stovku druh jedlch plodinbrambory, raj ata, slune nice, tykve, bakla ny, avokda, celou klu fazol a dn, batt , ara d , o k ke , ananas , papji, guavy, sladkch brambor, manioku, dn, vanilky, ty druh chilli paprik a okoldy, vedle mnohho dal honebyl to patn nklad. Podle jednoho odhadu asi edest procent v ech plodin p stovanch dnes ve sv t m sv j p vod v obou Amerikch. Tyto potraviny nebyly jen za azeny do zmo skch kuchyn. Ve skute nosti se staly zmo skmi kuchyn mi. P edstavte si italskou kuchyni bez raj at, eckou bez bakla nu, thajskou a indonskou bez ara dov om ky, curry bez chilli, hamburgery bez hranolk a ke upu, africk jdla bez kasavy. Sotva bychom na li po celm sv t v kterkoliv zemi na vchod i zpad jdeln st l, kter by nebyl vznamn vylep eni pokrmy z Ameriky. To ale tehdy nikdo nep edvdal. Pro Evropany je ironi, e potraviny, kter na li, p ev n necht li, zatmco, ty co cht li, nena li. Hledali ko en a t ch m Nov sv t zoufal nedostatek, vyjma chilli, a ty byly natolik siln a okujc, e je zpo tku nikdo neocenil. Domorod obyvatel Peru m li 150 druh brambor a v ili si jich v ech. Inka by p ed p ti staletmi dokzal druhy a odr dy brambor rozeznat a ur it velmi podobn tomu, jako dnes dok e snob rozeznat odr dy vna. Ke unsk jazyk v Peru m dosud tisc slov pro r zn druhy nebo stavy brambor. Hantha nap klad popisuje brambory, kter jsou u opravdu star, ale po d budou jedl. Konkvistado i ov em dom dovezli jen pr druh a najdou se takov, kte tvrd, e to rozhodn nebyly ty nejchutn j . Dl na severu m li Aztkov velk zalben v amarantu, obilnin , kter dv v ivn a chutn zrno. V Mexiku to byla stejn populrn krm jako maize, ale pan ly pohor oval zp sob, jakmi ji Aztkov pou vali, kdy ji mchali s krv v ob adech, kter zahrnovaly i lidsk ob ti a odmtali se j proto dotknout. Mo no tak ci, e Ameriky zskaly opltkou hodn od Evropy. Ne Evropan vpadli do jejich ivot , m li lid ve St edn Americe jen est druh ocho ench zv atkrocana, ka enu, psa, v ely a noplovce karmnovho (druh hmyzu)a dn ml n produkty. Bez evropskho masa a sru by mexick kuchyn , jak ji znme dnes, neexistovala. Nebylo by mo n ani kansask obil, brazilsk kva ani argentinsk hov z. Hor bylo, e kolumubovsk sm na zahrnovala i nemoci. Bez imunity v i evropskm chorobm domorodci snadno onemocn li a umrali po hromadch. Jedna epidemie, pravd podobn virov hepatitidy, zabila podle odhad devadest procent domorodch obyvatel na pob e Massechusetts. Caddo, d ve mocn kmenov skupina v oblasti modernho Texasu a Arkansasu za ila propad sv populace z odhadovanch dvou set tisc na pouhch 1400propad o vce ne 99 procent. V modernm New Yorku by podobn epidemie sn ila po et obyvatel na 56 000, co by nesta ilo ani na zapln n v ech mst na Yankee Stadium,zn mraziv p irovnn Charlese C. Manna. Podle odhad sn ily nemoci a vra d n celkov populaci Mesoameriky b hem prvnho stolet od evropskho kontaktu o devadest procent. Na opltku dostali Kolumbovi mu i syfilis.vi Postupem doby samoz ejm kolumnovsk sm na obshla i masov p esuny lid, zakldn koloni, p enosn kdy vynucenjazyka, nbo enstv a kultury. Tm dn jin jednotliv akt nezm nil sv t do hloubky vc, ne Kolumbovo popleten hledn vchodnch ko en. Je to v tom v em je t dal ironie. V dob , kdy se v k objevovn ji naplno rozb hl, chlily se nejlep dny ko en ke konci. Jen dvacet let po epick Magellanov plavb , se roku 1545 za tajemnch okolnost nedaleko anglickho pob e u Portsmouthu potopila anglick vle n lo Mary Rose. Zahynulo na ty i sta mu . Kdy byla lo na sklonku dvactho stolet vyzvednuta, nmo n archeology p ekvapilo zji t n, e tm ka d nmo nk vlastnil mal pytlk ernho pep e, kter m l p ipevn n u pasu. Byl to z ejm jeden z jeho nejcenn j ch majetk . Skute nost, e i oby ejn nmo nk si mohl roku 1545 dovolit by i jen skromnou zsobu pep e, znamenala, e dny, kdy bylo pep mimo dn vzcn a kdy bval p edm t mimo dnho dycht n, byly u konce. U byl na cest ke svmu mstu vedle soli jako standardnho a pom rn skromnho dochucen jdla. O exoti t j ko en se lid bili je t asi tak jedno dal stolet a n kdy vedli boje i kv li t m b n j m. V roce 1599 zalo ilo osm britskch kupc , roztrp ench stoupajcmi cenami pep e, Britskou Vchodoindickou spole nost s clem zskat pro sebe st trhu. Prv tahle iniciativa p inesla krli Jakubovi ostrovy Puloway a Puloroon, kterch si tak cenil, ve skute nosti se ale Brit m ve Vchodn Indii nikdy moc neda ilo a roku 1667 Bredskou smlouvou ustoupili v echny nroky v oblasti Holan an m vm nou za mal a nevznamn kousek zem v Severn Americe. Ten kus zem se jmenoval Manhattan. V t dob ale u ale byly nov komodity, kter lid cht li vc a sil o jejich zskn m lo zcela neo ekvanmi zp soby sv t zm nit je t vc.

II
Dva toky p ed ne astnou p hodou s mnoha svjejcmi se zaznamenal pon kud prozai t j milnk svho ivota. 25, z 1660 denku zapsal: A pot jsem poslal pro hrnek tee ( nskho npoje), chutnal nebo ne, u Pepys v denku nep e, co je koda, proto e v angli tin o n kom, kdo pil lek aje. ervy, si Samuel Pepys do svho denku poprv vyzkou el nov hork npoj a do kter jsem nikdy p edtm nepil. Zda mu je to v bec prvn zmnka, kterou mme

O stolet a p l pozd ji, v roce 1812 citoval pas o pit aje z Pepysova denku ve svm suchm dle nazvanm History of European Commerce with India (Historie evropskho obchodu s Indi) skotsk historik David Macpherson. To bylo velk p ekvapen, proto e v roce 1812 m ly bt Pepysovy denky je t neznm. Byly sice ulo eny v Bodleian Library v Oxfordu a bylo je tedy mo n zkoumat, ale nikdo je nikdy neprohl el nebo se tak alespo soudiloproto e byly napsny v soukromm kdu, kter je t nebyl rozlu t n. Jak se Macphersonovi poda ilo v esti svazcch hustho a tajnho psma vyhledat a p elo it p slu nou pas a kde vlastn vzal inspiraci, aby jim tam v bec hledal, jsou tajemstv le c dosti daleko za hranicemi mo nost odhalen. Oxfordsk u enec, reverend George Neville, u itel na Magdalen College si Macphersonovy letm poznmky o Pepysovch dencch v iml a za alo mu vrtat hlavou, co jinho by v nich je t mohlo bt. Pepys koneckonc il v pohnutch dobchza il obnovu monarchie, posledn velkou epidemii moru, velk po r Londna v roce 1666jejich obsah proto musel bt zajmav. Najal si bystrho le chudho studenta Johna Smithe, aby zkusil, zda dok e kd rozlu tit a denky p epsat. Prce Smithovi zabrala t i roky. Vsledkem byly samoz ejm nejslavn j denky v anglickm jazyce. Kdyby si Pepys nedal onen lek aje, Macpherson to nezmnil v nudn historii, Neville byl mn zv dav a mlad Smith mn inteligentn a zarputil, jmno Samuela Pepyse by vyjma nmo nch historik nikomu nic ne kalo a velmi zna n st toho, co vme o tom, jak ili lid v druh polovin sedmnctho stolet by z stala prakticky neznm. Dob e tedy, e si ten lek aje dal. B n Pepys pil, podobn jako v t ina ostatnch lid jeho t dy a doby, kvu, t eba e i samotn kva byla v roce 1660 docela nov zle itost. Britov m li o kv jaksi pov dom u desetilet, ale p ev n jako o jakmsi divnm, tmavm npoji, se kterm se setkvali v zahrani . Jist cestovatel George Sandys popisuje v roce 1610 kvu pochmurn tak, e je ern jako saze a chut jin nen nepodobn. Samo slovo se anglicky psalo rozmanitmi a npaditmi zp sobymimo jin coava, cahve, cauph, coffa a cafene se pravopis kolem roku 1650 ustlil na coffee. O oblibu kvy v Anglii se zaslou il mu jmnem Pasqua Rosee, kter byl rodem ze Siclie a p vodem ek a pracoval jako slou c pro Daniela Edwardse, britskho obchodnka ve Smyrn , dne nm Izmiru v Turecku. Kdy se s Edwardsem p est hoval do Anglie, servroval Rosee kvu nejprve Edwardsovm host m. To se ukzalo natolik populrn, e si troufl otev t kavrnuprvn v Londn v p stavku u kostela sv. Michaela na Cornhillu v londnsk City roku 1652. Rosee kvu propagoval pro jej zdravotn inky a tvrdil, e l nebo p edchz bolestem hlavy, pomh uvol ovn hlen , l plynatost, dnu, kurd je, samovoln potraty a mnoho jinho. Roseemu se v podnikn vedlo velmi dob e, ale jeho vlda jako prvnho kavrnka netrvala dlouho. N jakou dobu po roce 1656 byl nucen pro jist poklesky, kter zznamy bohu el nespecifikuj, opustit zemi. Vme jen tolik, e odcestoval nhle a dal ch zprv o n m nen. Na jeho msto nastoupili dal . V dob Velkho po ru bylo v Londn p es osmdest kavren, kter se staly st ednm prvkem ivota m sta. Kva nabzen v kavrnch nemusela bt nutn velmi dobr. Jeliko se v Britnii kva danila po galonech, bylo zvykem va it ji ve velkch dvkch, skladovat za studena v sudech a pak ji p ed servrovnm trochu oh t. Obliba kvy proto m la mn spole nho s kvalitou, jako sp e s tm, e to bylo spole ensk mazivo. Lid chodili do kavren setkat se s lidmi, s nimi m li spole n zjmy, sbrat a it drby a p e st si nejnov j noviny a asopisyco byla v edestch letech sedmnctho stolet zcela nov slova i konceptya vym ovat si cenn informace o svch ivotech a podnikn. Kdy cht li lid v d t, co se d je ve sv t , li to zjistit do kavrny. Lid za ali kavrny pou vat jako sv adovnynejslavn j m p padem je kavrna Lloyd na Lombard Street, z n se postupn vyvinul Lloyd v poji ovac trh. Otec Williama Hogharta p i el s npadem otev t kavrnu, kde by se mluvilo jen latinsky. Npad se nevyda il p mo ukzkov toto bene, jak by ekl sm pan Hoghartco m lo ten ne astn d sledek, e strvil roky ve v zen pro dlu nky. A koliv Vchodoindick spole nost za sv j vznik vd ila pep i a ko en, jejm osudem byl aj. V roce 1696 William Pitt mlad masivn sn il da z aje a nahradil ji obvanou dan z oken (veden logickm p edpokladem, e maskovat okna je mnohem t ne pa ovat aj) a na spot ebu to m lo okam it inek. Mezi lety 1699 a 1721 vzrostl import aje tm stonsobn , z 13 000 liber na 1,2 milionu liber a za dal ch t icet let do roku 1750 se pak dle ze ty nsobil. aj chlemtali d lnci a jemn usrkvaly dmy. Podval se k sndani, ob du i ve e i. Byl to prvn npoj v d jinch, kter nepat il dn t d a prvn, kter m l sv ob adn msto

v dennm rozvrhu: as na aj. Bylo ho snaz p ipravit doma ne kvu a obzvl t dob e el dohromady s dal velk stravovac vymo enosti, kter prv v t dob za nala bt dostupn pro pr m rnho lov ka pracujcho za mzdu, toti s cukrem. Britov za ali sladk, ml n aj zbo ovat vc, ne kterkoliv jin nrod (a mo n vc, ne by kterkoliv nrod mohl a m l). Po n co vc ne p ldruhho stolet byl aj srdcem Vchodoindick spole nosti a Vchodoindick spole nost byla srdcem Britskho impria. Ne v ichni p i li aji na chu a na kobylku hned. Bsnk Robert Southey vyprv l p b h o dm z venkova, kter dostala libru aje jako dar od p telkyn z m sta, kdy byl je t aj velkou novinkou. Proto e si nebyla jist, jak s nm nalo it, uva ila ho v hrnci, lstky si namazala na toust s mslem a sol a p edlo ila svm p tel m, kte to zdatn u dibovali a prohlsili, e je to sice zajmav, ale ne zrovna podle jejich chuti. Jinde ov em aj, v tandemu s cukrem, uhn l vp ed. Britov v dy milovali cukr a to a tolik, e kdy se k n mu zhruba v dob Jind icha VIII. poprv dostali, dvali ho skoro na v echnona vaj ka, maso i do vna. Mazali ho na brambory, sypali na zeleninu, a pokud si to mohli dovolit, jedli ho rovnou l i kou. I kdy byl cukr velmi drah, lid ho konzumovali, a jim ernaly zuby a pokud jim nez ernaly p irozen , barvili si je na erno um le, aby ukzali, jak bohat jsou a jak asn si dop vaj. Nyn ov em, dky plant m v Zpadn Indii za al bt cukr m dl vc dostupn a lid p ichzeli nato, e obzvl t dob e se hod do aje. Sladk aj se stal nrodn laskomimou. V roce 1770 inila ro n spot eba cukru dvacet liber (9kg) na osobu a zd se, e v t ina z toho se sypala do aje. (M e se zdt, e je to mnoho, dokud ov em nezjistme, e nyn Britov ro n sn padest liber (22,7 kg) cukru na osobu, zatmco Ameri an ro n konzumuj rozhodn mohutnch 126 liber (57 kg) ro n na osobu) Stejn jako u kvy se i o aji vyzdvihovalo, e aj poskytuje zdravotn u itek, mezi mnohm jinm se tvrdilo, e bolesti v trobch umen uje. Cornelius Bontekoe, jist holandsk lka , doporu oval pt padest lk aje denn a v krajnch p padech a dv st aby se lov k dr el v dostate n dobrm stavu. Cukr sehrl vznamnou roli tak v mn chvlyhodnm rozvoji, konkrtn obchodu s otroky. Tm v echen cukr, kter Britov spot ebovvali, pochzel ze zpadoindickch statk obhospoda ovanch otroky. Mme z en sklon spojovat otroctv vlu n s plant ovou ekonomikou jihu Spojench stt , ve skute nosti z otrok stv zbohatlo mnohem vce lid, mezi nimi v neposledn ad obchodnci, kte do t doby, ne byl v roce 1807 obchod s lidmi zakzn, p es ocen p evezli 3,1 milionu Afri an . aj se t il obdivu a v nosti nejen ve Velk Britnii, ale tak v jejch zmo skch dominich. V Americe byl aj podroben zdan n v rmci nenvid nch Townshendovch dvek. V roce 1770 byly tyto dvky zru eny ze v eho vyjma aje, co se ukzalo jako fatln chyba sudku. V p pad aje byly zachovny z sti proto, aby kolonist m p ipomnaly jejich poddanstv korun a z sti proto, aby Vchodoindick spole nosti pomohly z nhlch a hlubokch problm . Spole nost toti za ala bt zoufale p edlu en. Nahromadila 17 milion liber (7 711 tun) ajeobrovsk mno stv produktu podlhajcho zkzea sou asn se po etile pokou ela udr ovat zdn prosperity vyplcenm vy ch dividend, ne si mohla ve skute nosti dovolit. Pokud by se j nepoda ilo sn it zsoby, hrozil j bankrot. V nad ji, e j v krizi ulev, dala vlda spole nosti faktick monopol na obchod s ajem v Americe. Ka d Ameri an v, co pak nsledovalo. 16. prosince 1773 zhruba osmdest kolonist p evle ench za Indiny kmene Mohawk proniklo na britsk lodi kotvc s bostonskm p stavu, rozbilo 342 bedny s ajem a obsah vysypalo do mo e. Zn to jako pom rn skromn vandalsk po in. Ve skute nosti to byla ro n zsoba aje pro Boston v hodnot 18 000 liber a lo tedy o v n a hrdeln zlo in a v ichni, kdo se na tom podleli, to v d li. Mimochodem tehdy tomu nikdo ne kal Bostonsk ajov dchnek, tohle ozna en bylo poprv pou ito a v roce 1834. A chovn dav by se rozhodn nedalo ozna it za dobromysln vesel, jak si my Ameri an rdi myslme. Nlada byla vra edn ohavn. Nejne astn j ze v ech z astn nch byl britsk p slu nk celn sprvy jmnem John Malcolm. Ten byl nedvno odvle en z domu v Maine a vyvlen v dehtu a pe , co byl velmi bolestiv trest, proto e zahrnoval namazn horkho dehtu na holou k i. Oby ejn byl natrn hrubmi kart i, co bylo bolestiv samo o sob , i kdy v n kterch p padech ob prost chytili za kotnky a hlavou nap ed vymchali v sudu s dehtem. Na dehet se pak nasypalo pr hrst pe a pot byla ob hnna ulicemi a nakonec byla zbita nebo i ob ena. Na dehtu a pe tedy nebylo nic veselho a dok eme si p edstavit Malcolmovo zoufalstv, kdy ho podruh vythli z domu a a se kroutil, jak se kroutil, dali mu op t yankeeovsk kabt, jak se vyvlen v dehtu a pe kalo. Malcolm poslal kus poplen a z ernal poko ky zp t do Anglie s dotazem a prosbou, zda by se mohl vrtit dom . Jeho p n bylo vyhov no. Amerika a Britnie byly ov em mezitm nesmi iteln na cest k vlce. O patnct m sc pozd ji padly prvn vst ely. Jak poznamenal tehdej ver otepec: What discontents, what dire events, From trifling things proceed?

A little Tea, thrown in the Sea, Has thousands caused to bleed. (Jak zklamn, jak hrozn v ci,/ z drobnch mali kosti vze ly?/Kv li tro e aje nasypan do mo e,/tisce te krvc pozn. p ekl.). Ve stejn dob , kdy Britnie ztrcela sv americk kolonie, elila v nm problm m spojenm s ajem tak v jinch sm rech. Na po tku devatenctho stolet se aj ji v britskm sm len usadil jako nrodn npoj a dovoz dosahoval 23 milion liber ro n . Prakticky v echen aj p ichzel z ny. To vyvolvalo dlouho a chronickou nerovnovhu obchodn bilance. Britov tento problm z sti e ili tm, e an m prodvali opium produkovan v Indii. Opium p edstavovalo v devatenctm stolet d le it obchodn artikl a to nejen v n . I v Britnii a Americe lidzejmna enyu vali hodn opia, zejmna v podob lk na uklidn n a rovn zdravotnick opiov tinktury. Dovoz opia do Spojench stt stoupl z 24 000 (10 886 kg) liber v roce 1840 na ne mn ne 400 000 liber (181 tun) v roce 1872 a spot ebovvaly je p edev m eny, i kdy docela dost dostvaly i d ti, jako lk na z krt. D de ek Franklina Delano Roosevelta Warren Delano vyd lal zna nou st rodinnho jm n na obchodu s opiem, co byla skute nost, kterou se Rooosevltova rodina nikdy zrovna nechlubila. K nekone nmu roztrp en nskch ednch mst nabyla Britnie zna n dovednosti v p esv d ovn nskch ob an , aby se stali zvislmi na opiuuniversitn kursy marketingu by v n m ly za nat tm, jak Britov prodvali opiuma to a do t mry, e v roce 1838 Britnie prodvala v n ka d rok tm p t milion liber (2 267 tun) opia. Bohu el to po d nebylo dost na to, aby to vyrovnalo obrovsk nklady spojen s dovozem aje z ny. Zjevnm e enm bylo p stovat aj v n kter z teplch st rostoucho britskho impria. Problm byl v tom, e an v dy d lali velk tajnosti kolem slo itho procesu, jm se ajov lstky m nily v osv ujc npoj, a nikdo mimo nu nev d l, jak ajov pr mysl rozb hnout. A tu p i el pozoruhodn Skot jmnem Robert Fortune. Po t i roky ve ty ictch letech devatenctho stolet cestoval Fortune po n , p evle en za domorodce, a sbral informace, jak se aj p stuje a zpracovv. Byla to nebezpe n prce: kdyby byl p isti en jist by skon il ve v zen a hrozila by mu i poprava. Fortune sice nemluvil dnm z jazyk ny, obchzel to ale v dy p edstrnm, e p ichz z n jak vzdlen provincie, kde p evldal jin dialekt. P i svch cestch se nejen obeznmil s tajemstvmi vroby aje, ale tak na Zpad donesl mnoho cennch rostlin, mezi nimi v j ovou palmu, kumquat a n kolik druh azalek a chrysantm. Pod jeho vedenm bylo v onom podivn nevyhnutelnm roce 1851 zavedeno p stovn aje do Indie zasazenm asi dvaceti tisc semen k a zk . Produkce aje v Indii vzrostla z nulovho zkladu v roce 1850 na 140 000 barel (16 429 kubk ) ro n . Ov em pokud jde o Vchodoindickou spole nost, jej slavn asy dosp ly k rychlmu a smutnmu konci. Udlost, kter jej dosti p ekvapiv spustila, bylo zaveden novho druhu pu ky, Enfield P53, zrovna v t doby, kdy za nalo p stovn aje. Byla to pu ka staromdnho druhu, kter se nabjela p chovnm prachu do hlavn . Prach byl zabalen v patronch z mastnho papru, kter se otevraly roztr enm zuby. Mezi domorodmi sepoy, jak se kalo vojk m, se roz ila fma, e tuk pou van k ma t n pochz ze sdla prasat a kravco velmi pod silo muslimsk i hinduistick vojky, proto e konzumace takovch tuk , i nev dom, by je odsoudila k v nmu zatracen. initel a d stojnci Vchodoindick spole nosti celou zle itost vy dili s ohromujc necitlivost. N kolik indickch vojk , kte odmtli nov patrony pou vat, pohnali p ed vle n soud a hrozili tresty komukoliv dal mu, kdo by se nepod dil. Mnoho sepoy dosp lo k p esv d en, e jde o zm r a spiknut s clem nahradit jejich vru k es anstvm. Ne astnou shodnou okolnost za ali v t dob bt v Indii inn k es an t mision i, co dl rozn covalo podezravost. Vsledkem bylo povstn sepoy v roce 1857, ve kterm se domorod vojci postavili proti svm britskm pn m, nad ktermi m li zna nou po etn p evahu a mnoho jich pozabjeli. V Cawnpore vzbou enci sehnali do jedn haly na dv stovky en a d t a rozsekali je na kusy. P i ly zprvy, e dal ob ti byly nahzeny do studen, kde se utopily. Kdy dosp ly zprvy o ukrutnostech k britskm u m, nsledovala rychl a neltostn odplata. Vzbou en Indov byli vyptrni a popravovni zp soby vypo tanmi na to, aby vyvolaly hr zu a ltost. Jeden i dva byli dokonce vypleni z kanon , takov se alespo dochovaly zprvy. Nespo et dal ch byl hromadn zast elen nebo ob en. Cel episoda Britni hluboce ot sla. Bezprost edn po povstn o n m vy lo p es p t set knih. V eobecn shoda zn la, e Indie je p li velk zem a p li velk problm, ne aby mohla z stat v rukou podnikatel . Kontrolu nad Indi p evzala britsk koruna a Vchodoindick spole nost byla zru ena.

III
V echny tyto pokrmy, v echny tyto objevy, v echny tyto nekone n boje si na ly cestu zp t do Anglie a skon ily na jdelnch stolech a mstnosti novho druhu: jdeln . Jdelna nenabyla svho modernho vznamu d v ne na sklonku sedmnctho stolet a sv b n msto v dom zskala je t pozd ji. Vlastn se jen tak dostala do

prvnho slovnku angli tiny, kter Samuel Johnson vydal v roce 1755. Kdy Thomas Jefferson z dil jdelnu na Monticellu, byla to vihck zle itost. D v se jdla servrovala u malch stok v libovoln vhodn mstnosti. Vznik jdelen nezp sobila nhl v eobecn pot eba jst v mstnosti vlu n k tomu ur en, ale sp e a p edev m prost zjem pan domu uchrnit nov aloun n nbytek od znesv cen mastnotou. Jak jsme ji vid li, aloun n nbytek byl drah a posledn, co by hrd majitel cht l, bylo, aby si o n j n kdo otral mastn prsty. Nstup jdelny znamenal zm nu nejen v tom, kde se k jdlu prostralo, ale tak v tom, jak se jedlo a kdy. Dob b nho u vn se dostaly nap klad vidli ky. Existovaly u dlouho, ale trvalo celou v nost, ne se prosadily. V angli tin slovo fork p vodn znamenalo jen zem d lsk n in, vidle, a nic jinho. Ve smyslu jdelnho p boru se neza alo pou vat d v ne v polovin patnctho stolet, a tehdy ozna ovalo dlouh nstroj pou van k p idr en ptka nebo kloubu pro porcovn. Zsluha za zaveden jdeln vidli ky se p ipisuje Thomasi Coryatovi, autorovi a cestovateli ze Shakespearovy doby, kter proslul tm, e chodil p ky obrovsk vzdlenostijednou t eba do Indie a zp t. V roce 1611 vytvo il sv magnum opus nazvan, Coryates Crudities (Coryateho hrubosti)ve kterm jdeln vidli ku, s n se poprv setkal v Itlii, velmi vychvlil. Stejn kniha stoj za zmnku i proto, e anglickho ten e seznmila se vcarskm lidovm hrdinou Vilmem Tellem a n in zvanmu de tnk. Jeden vidli kou se pova ovalo za komicky zjemn l a nemu na tak za nebezpe n, kdy na to p ijde. Jeliko m ly vidli ky jen dva ostr hroty hrozilo velk nebezpe , e se lov k bodne do rtu nebo do jazyka, zejmna pokud bude jeho schopnost p esn zam it oslabena vnem i veselm. Vrobci experimentovali s r znm po tem dal ch hrot n kdy a estine se na sklonku devatenctho stolet ustlili na ty ech jako po tu, kter lidem z ejm p ipadal nejp jemn j . Pro by m ly zrovna ty i hroty vyvolvat optimln pocit bezpe t ko ct, ale podle v eho to bude zkladn fakt p borov psychologie. Devatenct stolet se stalo rovn dobou, kdy se m nil zp sob, jm se jdlo servrovalo. P ed polovinou devatenctho stolet se tm v echny chody jdla dvaly na st l hned na za tku. Kdy host p i li, na li u jdlo le et na stole. Pustili se do toho, co bylo zrovna po ruce, a dali, aby jim dal chody podali nebo zavolali slou c, aby je donesli. Tento styl stolovn byl znm jako service la franaise, nyn ale za ala nov praxe znm jako service la russe, kdy se jdlo nosilo na st l po jednotlivch chodech. Mnoho lid nov zp sob nesn elo, proto e to znamenalo, e v ichni museli jst v e ve stejnm po dku a jednm tempem. Pokud byl n kdo pomal, zdr oval dal chod v em ostatnm a jdlo kv li tomu chladlo. Spole ensk ve e e nyn trvaly i n kolik hodin, co u n kterch lid v n ohro ovalo st zlivost a tm u v ech velmi zat ovalo jejich mo ov m ch e, Devatenct stolet se tak stalo dobou p ezdobench jdelnch tabul. P ed astnkem formln hostiny mohlo bt a dev t sklenek na vno jen pro hlavn chodydal se nosily pro desertya oslepujc e st brnch p bor , jimi se m l pustit do krm, kter p ed n j postav. Druh specializovanho jdelnho n in pro ezn, servrovn, napichovn, rozevrn a v elijakmu jinmu dostvn potravy ze servrovacch tc na tal e a odtud do st byl tm bezpo et. Vedle hojnho po tu no , vidli ek a l ic vce mn konven n povahy, pot eboval host p i jdle tak v d t, jak rozeznat a pou t specializovan nab ra ky na sr, l i ky na olivy, elv vidli ky, vidli ky na st ice, mchtka na okoldu, no e na elatinu, raj ata a kle ti ky a kle t v ech mo nch velikost a pru nosti. Jedin vrobce nabzel jednu dobu a 146 r znch druh p bor . Kupodivu jednm z mla nstroj , kter tento kulin sk npor p e ily, je zrovna ten, kter je snad nejt pochopit: ryb n . Nikdo nikdy nena el jedinou vhodu, kterou by sktal jeho podivn zahnut tvar nebo dokzal pochopit, na zkladn jak originln vahy vznikl. Neexistuje dn druh ryby, kter by se jm ezal lpe nebo vykostil jemn ji ne b nm no em.

Prost en p ezdoben jdeln st l: mezi sklenicemi jsou dekantry, ndoby na erven vno a karafa. Z knihy pan Bentonov The Book of Household Management Spole ensk stolovn bylo, jak se p e v jedn knize z t doby velkou zkou kou s pravidly tak etnmi a podrobnmi, e vy adovaly velmi pe liv studium a nejhor je na tom je, e dn nelze poru it, ani by nebyl provinilec ihned odhalen. Ve ker po nn ovldal protokol. Pokud jste si cht li usrknout vna, museli jste najt n koho, kdo by se napil s vmi. Jak vysv tloval jeden zahrani n host v dopise dom : Od jednoho konce stolu ke druhm je asto vysln posl ek, aby sd lil panu B., e pan A. si s nm chce dt vno, na e se jeden i druh, asto s velkmi problmy, hledali pohledem... Kdy zdvihte sklenici, dvte se up en na toho, s km pijete, sklonte hlavu a pak se s velkou v nost napijete. N kte lid pot ebovali s pravidly stolovn pomoci vc ne jin. John Jacob Astor, jeden z nejbohat ch mu Ameriky, evidentn ale ne ten z nejkultivovan j ch, p i jedn ve e i okoval hosty, kdy se naklonil a ruce si ot el do at dmy sedc vedle n j. Jedna populrn americk p ru ka Zkony etikety aneb krtk pravidla a vahy o spole enskm chovn ten e informuje, e si rty maj utrat do ubrusu, ale ssmrkat do n j nesm. Dal ten m se v v nost p ipomn, e v lep spole nosti se nen zdvo il o ichvat kousek masa, kdy ho m stolovnk na vidli ce. Tak vysv tlovala Mezi dob e vychovanmi lidmi je b nm zvykem nsledujc: polvka se j l c. M nily se tak asy jdla, a nebylo b hem dne skoro hodiny, kter by nebyla pro n koho d le itm asem k jdlu. Do jist mry to ur ovaly nro n a asto absurdn povinnosti spojen se spole enskmi nv t vami a jejich oplcenm. Konvence velela nav t vovat druh denn mezi polednem a t et hodinou odpoledm. Pokud se u vs n kdo zastavil, zatmco jste byli pry a nechal vizitku, ur ovala etiketa, e mus nv t vu p tho dne oplatit. Neud lat to by byla nejvy ur ka. V praxi to znamenalo, e v t ina lid trvila odpoledne tm, e b hala kolem dokola a sna ila se dohonit lidi, kte se podobn neproduktivn sna ili dohonit je. Z sti i proto se as ob da posouval na pozd j a pozd j dobuz poledne do poloviny odpoledne a brzkho ve erai kdy nov konvence rozhodn nep ejali v ichni. Jeden nv t vnk Londna si v roce 1773 poznamenal, e za jedin tden byl pozvn na ob dy, kter za naly postupn v jednu hodinu odpoledne, v p t a ve t i a p l hodiny po est, kdy ob d byl na stole v sedm. Kdy o osmdest let pozd ji informoval John Ruskin rodi r, e se jeho zvykem stalo ob dvat v est ve er, p ijali tu zprvu, jako by to byla znmka t nejbezhlav j zhralosti. Jst tak pozd , ekla mu jeho matka, bylo nebezpe n nezdrav. Dal m faktorem, kter v cn ovliv oval asy jdla, byly doby, kdy hrla divadla. V Shakespearovch asech p edstaven za nala kolem druh odpoledne, co je dr elo p hodn mimo dubu jdla, ale vy adovala si to hlavn pot eba sv tla p i p edstavench na otev ench scnch, jako bylo t eba divadlo Globe. Jakmile se p edstaven p esunula pod st echu, za nala postupn m dl pozd ji a nv t vnci zjistili, e mus adekvtn posunout as, kdy ob dvaji kdy se to d lo s jistm vhnm, ba nelibost. Jeliko smetnka nakonec zjistila, e sv osobn zvyky u dl m nit nem e nebo nechce, p estala se sna it dostat se do divadla na prvn d jstv a

poslala sv slou c, aby jim dr eli msta, dokud neskon s ob dem. Obvykle se pak objevilihlu n, opil a nep li soust ed nna pozd j d jstv. Zhruba po jednu generaci bylo pro divadeln spole nosti b n, e prvn polovinu p edstaven hrli p ed hledi t m plnm klimbajcch slou cch, kter d n na jevi ti nezajmalo a druhou polovinu p ed houfem nevychovanch opilc , kte netu ili, co se d je. Ob d se nakonec stal ve ernm jdlem v polovin devatenctho stolet pod vlivem krlovny Viktorie. S tm, jak se roz i ovala vzdlenost mezi sndan a ob dem, za alo bt nutn vytvo it n jak men jdlo pro polovinu dne, pro kter se hodilo ozna en lehk ob d (luncheon). To slovo p vodn znamenalo kus nebo porci. V tomto smyslu je slovo luncheon v angli tin poprv zaznamenno v roce 1580. V roce 1755 je Samuel Johnson je t stle definuje jako mno stv jdlatolik jdla, kolik se vejde do jedn rukya b hem dal ho stolet pomalu za alo nabvat, p inejmen m ve v lep spole nosti, jdlo v p li dne. Jednou ze zm n, ke kter v d sledku toho do lo, bylo to, e zatmco d v lid v t inu svch kalori p ijmali v ase sndan a poloviny dne, dnes je p jem tm p esn obrcen. V t ina z ns konzumuje nejv t objemco je zde bohu el vsti n slovona ich kalori ve er a bereme si je s sebou do postele, co nm ned l v bec dob e. Jak vidno, Ruskinovi rodi e m li pravdu.
i Administrativa vle nho nmo nictva pou vala msto citronov limetovou vu, proto e je levn j . Byl to tak d vod, pro se britskm nmo nk m za alo kat limeys. Limetov va nebyla ani zdaleka tak inn jako citronov. ii Zejmna rtu . Existuje odhad, podle kterho jedna p tadvacetina ajov l i ky rtuti m e otrvit edestiakrov jezero. Podle jednoho propo tu je mezi b n u vanmi chemikliemi 20 000 takovch, kter jsou sou asn jedovat, pokud se jich lov k dotkne, po ije je nebo vdechne. V t inou jsou to produkty dvactho stolet. iii Chlorid sodn je divn v c, proto e je slo en ze dvou extrmn agresivnch prvk : sodku a chloru. Sodk a chlor jsou Pekeln and l krlovstv minerl . Pokud hodte kus istho sodku do kbelku vody, exploduje s takovou silou, e to m e zabjet. Chlor je je t vra edn j . Byl innou ltkou v otravnch plynech prvn sv tov vlky, a jak v d plavci i ve velmi roz ed nch formch tpe do o . A p ece, kdy dte tyto dva nestabiln prvky dohromady, dostanete ne kodn chlorid sodnoby ejnou jedlou s l. iv Bylinky se od ko en li tm, e byliny jsou z listovch st rostlin, zatmco ko en je ze d eva, semen, plod a dal ch nelistovch st. v Mu ktov o ek jej semenem stromu, mu ktov kv t je st du iny, kter semeno obklopuje. Kv t byl z nich dvou vzcn j . Ro n se sklzelo kolem tisce tun mu ktovho o ku, ale mu ktovho kv tu jen asi sto tun. vi Domorod obyvatel Ameriky mohou syfilidou onemocn t tak, ale s men mi nsledky, zhruba tak, jako Evropan lpe sn spalni ky a p u nice.