Kapitola devt Sklep I

Kdybyste v roce 1783 na konci americk vlky za nezvislost n komu nazna ovali, e New York bude jednoho dne nejv t m m stem na sv t , byli byste asi za blzna. V roce 1783 nebyly vyhldky New Yorku zrovna p zniv. Bylo loyalisti t j , ne kterkoliv jin m sto a vlka proto m la na jeho postaven v nov republice ne astn vliv. V roce 1790 inila jeho populace pouhch deset tisc lid. Ru n j mi p stavy byly Filadelfie, Boston, ba i Charleston. Stt New York m l jen jednu d le itou p ednostotevrala se z n j cesta na zpad p es Appla sk poho , kter se thne p ibli n soub n s pob e m Atlantickho ocenu. T ko uv it, e tyto jemn zvln n hory, sotva vc ne vy kopce, mohly n kdy p edstavovat mocnou p ek ku pohybu, ve skute nosti ale po cel sv dlce tm 2500 mil nenabzely tm dn pr smyky a p edstavovaly takovou p ek ku obchodu a komunikace, e se mnoz domnvali, e pr kopnci ijc za horami se nakonec z praktick nezbytnosti stanou samostatnm sttem. Pro farm e bylo levn j poslat svou produkci po ekch Ohio a Mississipi dol do New Orleans a pak po mo i kolem Floridy a nahoru Atlantikem do Charlestonu i do n kterho z vchodnch p stav co p edstavuje vzdlenost t tisc mil i vcene aby se s n thli t i sta mil po sou i p es hory. V roce 1810 ov em De Witt Clinton, tehdej starosta New Yorku, kter se m l brzy stt guvernrem sttu, p i el s npadem, kte mnoz pova ovali za mo n len, ale ur it blouzniv. Clinton navrhl postavit kanl nap sttem k jezeru Erie a spojit tak m sto New York s Velkmi jezery a rodnmi zem d lskmi kon inami dl za nimi. Lid tomu kali Clinton Folly (mo n slovn h ka s dvojm vznamem slova folly: jednak po etilost i blhovost jednak ozdobn a v zsad bez eln stavby zejmna v parcch panskch sdel pozn. p ekl )a nebylo divu. Kanl bylo nutno kromp i a lopatami vykopat do ky ty iceti stop (12 metr ) a to v dlce 363 mil (584 km) drsnmi pustinami. Pro zvldnut v ech p ev en bylo zapot eb t iaosmdesti zdymadel, ka d dlouh devadest stop (27,4 m). V n kterch secch inila sva itost ternu nanejv jeden palec na mli (2,5 cm na 1,6 km). O dn kanl, kter by se i jen bl il takov nro nosti se dosud nikdo nepokusil v osdlenm sv t , nato pak v pustinch. A pak tu byla je t jedna v c. Amerika nem la jedinho in enra domcho p vodu, kter by kdy na n jakm kanle pracoval. Thomas Jefferson, kter jinak ambice uctval, pova oval cel npad za len. Je to krsn projekt a za takovch sto let ho snad p jde provst, p ipustil pot, co byl seznmen s plny, okam it v ak dodal: P em let o n m dnes je ale bezmla len. President James Madison odmtl poskytnout federln pomoc, p inejmen m z sti i proto, e cht l gravita n st ed obchodu dr et dl na jihu a stranou od starho op rnho bodu loyalist . New York m l tedy na vb r bu se pustit do prce osamocen , nebo se obejt bez kanlu. Navzdory nklad m, rizik m a tak ka pln absenci nutnch dovednost se rozhodl financovat projekt sm. K proveden dla byli ustanoveni ty i mu i: Charles Broadhead, James Geddes, Nathan Roberts a Benjamin Wright. T i z nich byli soudci, tvrt u itel. Ani jeden z nich dosud ani nevid l dn kanl, nato aby se n jak pokou eli stav t. Jedin, co m li spole n, byly jist zku enosti se stavebnm dozorem. P esto se jim n jak, dky etb , konzultacm a inspirovanmu pokusnictv, poda ilo vyprojektovat a u dit nejv t in enrsk dlo, jak kdy Nov sv t vid l. Stali se prvnmi lidmi na sv t , kte se stavb kanlu nau ili tak, e postavili kanl. Hned na za tku se ukzalo, e projekt zsadn ohro uje jedna zle itostnedostatek hydraulickho cementu. K zaji t n vodot snosti kanlu bylo zapot eb p l milionu bushel hydraulickho cementu (bushel je 32 americkch kvart neboli zhruba 35 litr , 500 000 bushel je tedy hodn moc). Pokud by voda n kde unikala, znamenalo by to pro cel kanl pohromu, bylo tedy z ejm, e je tenhle problm nutn e it. Nikdo bohu el nev d l jak. Mlad zam stnanec kanlu jmnem Canvass White se nabdl, e na sv nklady odcestuje do Anglie a zjist, co by se tam mohl dozv d t a nau it. Tm rok chodil White k em kr em Britnicelkem u el dva tisce milstudoval kanly a zji oval v e, co mohl o tom, jak se stav a udr uj, obzvl tn pozornost p itom v noval vodot snosti. Nhodou se ukzalo, e Parker v msk cement, kter sehrl, jak jsme vid li, jako slab stavebn materil st edn roli v pdu Fonthill Abbey Williama Beckforda, fungoval p ekvapiv dob e jako hydraulick cement, kdy ho bylo pot eba pou t jen jako vod odolnou maltu. Jeho vynlezce reverend Parker z Gravesendu na tom bohu el nezbohatl, proto e patent prodal do roka pot, co ho zskal a ironi je, e pak emigroval do Ameriky, kde brzy nato zem el. Jeho cement ov em slou il a do dvactch let devatenctho

stolet, kdy ho p ekonaly lep druhy, velmi dob e a Canavassu Whiteovi dal nad ji, e by mohl za pou it americkch materil p ijt s n m podobnm. Po nvratu dom , vybaven nyn jistou znalost v deckch princip adheze, White experimentoval s r znmi mstnmi p m semi a brzy sestavil recepturu, kter fungovala je t lpe ne Parker v cement. Byla to velk chvle americkch technologickch d jinvlastn bychom mohli ct, e to byl po tek americkch technologickch d jina White by si zaslou il, aby dky tomu doshl bohatstv a slvy. Ve skute nosti se ale nestalo ani jedno. Patent, kter zskal mu dal prvo na poplatek ty cent z ka dho prodanho busheluco byla dosti mal sumaale vrobci se o sv zisky odmtali d lit. Svch nrok se domhal u soud , nedokzal ale vymoci dn z rozsudk ve sv j prosp ch. Vsledkem byl dlouh klouzav sestup do chudoby. Vrobci mezi tm bohatli na vrob materilu, kter byl nyn nejlep m hydraulickm cementem na sv t . Zejmna dky Whiteov vynlezu za al kanl provoz s p edstihem v roce 1825 po rovnch osmi letech vstavby. Od samho po tku to byl triumf. Pou valo jej tolik lodv prvnm roce jich bylo 13 000 e v noci jejich sv tla, podle jednoho ohromenho sv dka, p ipomnala roj sv tlu ek nad hladinou. Cena p epravy tuny mouky z Buffala do m sta New Yorku klesla dky kanlu ze 120 dolar na est a p epravn doba se zkrtila z vce ne t tdnu na jeden. Pro vyhldky New Yorku to m lo dech berouc d sledky. Jeho podl na nrodnm exportu skon il z mn ne deseti procent v roce 1800 na vce ne 60 v polovin stolet. Ve stejn dob , a z toho jde hlava kolem je t vc, stoupl jeho po et obyvatel z 10 000 na vce ne p l milionu. Snad dn tovrn produkt v d jinchrozhodn dn z tak mlo znmchneud lal pro zm nu osud m sta vc, ne hydraulick cement Canvasse Whitea. Kanl Erie New Yorku nejen zajistil ekonomick primt v rmci Spojench stt , ale je dost mo n, e stejn msto zajistil tak Spojenm stt m ve sv tovm m tku. Bez kanlu Erie by byla v idelnm postaven pro to, aby se stala hnac silou Severn Ameriky Kanada, kde by eka sv. Vav ince slou ila jako cesta k Velkm jezer m a bohatm p dm za nimi. Velk a neop vovan Canvass White tak nejen p inesl New Yorku bohatstv, ale je t vce a hloub ji pomohl vytvo it Ameriku. V roce 1834, vy erpn prvnmi bitvami a su ovan n jakou v nou ale bl e nespecifikovanou nemocz ejm tuberkulzouse vypravil do St. Aguustine na Florid v nad ji, e tam obnov sv zdrav, ale brzy po p jezdu tam zem el. D jiny na n j ji zapomn ly a byl tak chud, e si jeho man elka st mohla dovolit jeho poh eb. A zde jste jeho jmno sly eli z ejm v bec naposledy. Mluvm o tom v em proto, e jsme sestoupili do sklepa, jen nahrubo upravenho zkladnho prostoru na star fa e, podobn jako ve v t in anglickch dom z t doby. P vodn slou il p edev m k ukldn uhl. Nyn tu najdeme bojler, odlo en kufry, sportovn vybaven, pro kter zrovna nen sezona, a mnoho zalepench kartonovch krabic, kter se tm nikdy neotvraj, ale p i ka dm st hovn se p ev do novho domu v p esv d en, e by n kdo jednoho dne mohl chtt to d tsk oble en, kter v krabici le u p tadvacet let. Nen to p li vesel msto, ale ke cti mu na druh stran slou to, e nabz jakousi p edstavu o konstrukci domuo v cech, kter ho dr pohromad a kter jsou p edm t tto kapitolya d vod, pro jsem ji uvedl p b hem o kanlu Eire je zd razn nm, e stavebn materily jsou d le it j , a dokonce si troufnu ct, e i zajmav j , ne byste si mohli myslet. Rozhodn se na historii podl zp soby, o nich se v kn kch p li asto nedo tete. Ostatn historie po tk Ameriky je histori p ekonvn nedostatku stavebnch materil . Na zemi proslulou bohatstvm p rodnch zdroj se Amerika podl vchodnho pob e ukzala jako zoufale nedostate n, pokud lo o mnoh zkladn komodity nezbytn pro nezvislou civilisaci. Chyb l nap klad, jak ke svmu zrmutku zjistili kolonizto i, vpenec. V Anglii jste si mohli postavit rozumn bezpe n d m z t tinov konstrukcev podstat z klack a bltapokud jste ho dostate n svzali vpnem. V Americe ov em dn vpenec nebyl (nebo alespo do roku 1690 nebyl nalezen) a kolonist proto pou vali su en vpno, kter alostn postrdalo pevnost. B hem prvnho stolet kolonizace byl d m, kter vydr el dle ne deset let vzcnost. Bylo to obdob mal doby ledov, kdy sv t mrnch teplot su ovaly krut ledov zimy a burcejc bou e. V roce 1634 odfoukl hurikndoslova zvedl a odneslpolovinu dom v Massachusetts. Lid je sotva stihli postavit znovu, kdy p i la dal podobn siln bou e, jedny domy zp evracela, druhm sebrala st echy, jak si do denku zapsal jeden z t ch, kdo bou emi pro li. V mnoha oblastech nebyl dostupn ani slu n stavebn kmen. Kdy si cht l George Washington vydl dit svou lod ii oby ejnmi dla dicemi, musel si je nechat dovzt z Anglie. eho m la Amerika spoustu, bylo d evo. Kdy Evropan dorazili do Novho sv ta na li kontinent, kter m l podle odhad 950 milion akr les co sta ilo na to, aby se zdly nekone nve skute nosti ale lesy, kter p ivtaly nov p choz, nebyly tak bez hranic, jak se p vodn zdlo, zejmna kdy se lov k vypravil do vnitrozem. Za horami vchodnho pob e u rozshl oblasti vyklu ili Indini a vyplili tak v t inu lesnho podrostu pro snadn j lov. V Ohiu byli prvn osadnci okovni zji t nm, e se lesy podobaly vce anglickm park m, ne prales m, a bylo v nich dost msta na to, aby mezi v tvemi mohly proj d t ko ry. Indini tyto parky vytvo ili kv li bizon m, kter pak vcemn t ili.

Kolonist d evo doslova po rali. Pou vali je na stavbu dom , stodol, voz , lod, plot , nbytku a v ech mo nch p edm t denn pot eby, od kbelk po l ce. Ve zna nch mno stvch ho plili pro zah t a na va en. Podle Carla Bridenbaugha, historika ran americkho ivota, pot eboval pr m rn koloniln d m pr m rn patnct a dvacet sh palivovho d v ro n . To by p edstavovalo hromadu d eva osmdest stop vysokou, osmdest irokou (24,4 m) a sto edest stop (48,8 m ) dlouhou, co se jev jako a nepravd podobn velikost. Pravda v ak jist je, e d evo se spot ebovvalo rychle. Bridenbaugh zmi uje jednu vesnici na Long Islandu, kde byl za pouhch trnct let vy erpn a spot ebovn ka d klack d eva na v echny strany a k obzoru a takovch sdel muselo bt mnoho. Dal zna n vm ry byly vyklu eny pro pole a pastviny a tak cesty m ly za nsledek doslova iroce rozlo en mtiny. D le it cesty v koloniln Americe bvaly nadmru iroknebyla vzcnost ka 165 stop (50,3 metru)pro zaji t n bezpe p ed p epady a prostoru pro pastvu a hnn std dobytka na trhy. V roce 1810 z stvala v Connecticutu sotva tvrtina p vodnch les . Dl na zpad se zdnliv nevy erpateln zsoby michigansk borovice vejmutovkykdy kolonist dorazili bylo j 170 miliard board feets (severoametick mra pro objem surovho d eva, odpovd jedn dvanctin krychlov stopy nebo zhruba 2630 krychlovm centimetr m pozn. p ekl.) za sto let scvrkly o p tadevadest procent. V t ina americkho d eva se vyv ela do Evropy, zejmna ve form indel a prken na domovn fasdy. i Jak poznamenala ve sv The Economy of Cities (Ekonomii m st) Jane Jacob, spousta americkho d eva ivila velk po r Londna v roce 1666. Jednm z obecn sdlench p edpoklad je, e prvn osadnci si stav li sruby. Nestav li. Nev d li jak. Sruby zavedli skandinv t imigranti na sklonku osmnctho stolet a tehdy se tak velmi rychle ujaly. Sruby byly sice pom rn jednoduch dlatm byly samoz ejm p ita livm ly ale tak sv slo itosti. Tam, kde se kldy v rozch spojuj, mohou stavitel pou t n kolik typ ep ve tvaru V, sedlov, diamantov, tvercov, pln rybinov, polovi n rybinov a tak dla ty zase maj, jak se ukazuje, zvl tn konkrtn regionln vazby, kter nikdo nikdy nedokzal po dn vysv tlit. Sedlov epy byly nap klad metodou up ednost ovanou na hlubokm Jihu, tak v domech v centrlnm Wisconsinu a ji nm Michiganu, ale tm nikde jinde se nevyskytovaly. Obyvatel sttu New York naproti tomu v drtiv v t in volili metodu epovn zvanou fale n rouben roh , ale kdy se p est hovali, tm zcela tuto metodu opou t li. D jiny americk migrace by bylo mo n sledovata ona tak i sledovna bylapodle toho, jak epy se kde objevily, a badatel zasv tili cel kariry snaze vysv tlit r zn rozlo en jednotlivch vzorc . Kdy uv te, jak rychle si ameri t kolonist prosekali cestu n jcmi lesy, kter je vtaly p i jejich p chodu, nen dnm p ekvapenm, e nedostatek d eva byl chronickm a obvanm problmem v mnohem stsn n j a zalidn n j anglick krajin . Legendy a pohdky nm mohly zanechat nevyko eniteln populrn obraz st edov k Anglie jako zem temnch a zachmu ench prales , ve skute nosti v n mnoho strom , za ktermi by se Robin Hood, jeho vesel spole nci a jim podobn mohli schovvat. Kdy se v ase podvme tak daleko zp t, a dojdeme k Domesday Book a roku 1086 zjistme, e zalesn no bylo jen patnct procent anglickho venkova. Britov b hem d jin pou vali a pot ebovali mnoho d eva. Typick d m na farm z patnctho stolet obsahoval d evo ze 330 dub . Na lodi jich bylo pot eba je t vc. Nelsonova vlajkov lo Victoria spot ebovala z ejm t i tisce dosp lch dub ekvivalent slu n velkho lesa. Dub se tak ve zna nch mno stvch pou val pro pr myslov ely. Dubov k ra, smchan se psmi vkaly, se pou vala k vyd lvn k . Z dub nek, ur itch zran n v t le dub zp sobench parasitickmi vosami, se d lal inkoust. Skute nm konzumentem d eva byla ale vroba d ev nho uhl. V ase Jind icha VIII. bylo u pro vrobu dostate nho mno stv d ev nho uhl pro elez skou vrobu pot eba ro n 200 tvere nch mil lesa a do konce osmnctho stolet tato hodnota vzrostla na 540 tvere nch mil, jinak e eno na zhruba jednu sedminu celkov vm ry les v zemi. V t ina les se udr ovala systmem vmladkovho hospod stvlesy se vy ezvaly a pak zase nechvaly dor statnebylo to tedy tak, e by se ka d rok vyklu ily rozlehl plochy. Ve skute nosti d evouheln odv tv nebylo zdaleka pachatelem odles ovan, ale zna n st p e o les le ela prv na n mi kdy takto udr ovan lesy zpravidla postrdaly charakter, a namsto vysokch a hustm prales , ktermi sotva pronikalo slunce to byly sp e nzk porosty. I p i pe liv sprv poptvka po d ev stoupala tak, e ji po tkem estnctho stolet Britnie d evo rychleji spot ebovvala, ne je zvldala obnovovat a po tkem sedmnctho stolet se ji stavebnho d eva zoufale nedostvalo. Hrzd n domy, kter si s tmto obdobm v Anglii spojujeme, neodr hojnost, ale nedostatek d eva. Byl to zp sob, jm vlastnci ukazovali, e si mohou dovolit nedostatkovou surovinu. Ke kameni se lid obrtili nakonec jen z nezbyt. Anglie m la nejkrsn j stavebn kmen na sv t , ale trvalo celou v nost, ne byl objeven. Tm po tisc let, od pdu msk e po dobu Chaucerovu, bylo v Anglii tm bezvhradn stavebnm materilem d evo. Kamene se dostvalo jen nejd le it j m budovm: katedrlm, palc m, hrad m, kostel m. Kdy p i li do Anglie Norman, nebyl v cel zemi jedin kamenn d m. To bylo trochu zvl tn, proto e p mo pod nohama m l ka d dky existenci irokho psu odolnho oolitickho

vpence (tedy takovho, kter obsahoval spoustu sfrickch ooid neboli zrn), kter se thne v irokm oblouku p es celou zemi od Dorsetu na ji nm pob e ke Cleveland Hills v Yorkshire na severu, vte n stavebn kmen. V echny nejslavn j stavebn kameny Anglie, od purbeckho mramoru p es bl portlandsk kmen po medov zbarven bloky v Bath a Cotswolds jsou rozpolo eny v tomto takzvanm Jurskm psu. A prv tyto nesmrn star kameny, vy dman z prap vodnho mo e dodvaj zna n sti britsk krajiny jej m kk a v n dojem. Ve skute nosti je v nost, pokud jde o anglick stavby, z etelnou iluz. D vodem, pro se kmen nepou val vc byl v tom, e byl nkladnkv li nevyhnuteln nmaze bylo drah ho t it a vzhledem nesmrn vze bylo drah ho p epravovat. Nutnost vl et v z kamen deset i dvanct mil mohla snadno zdvojnsobit cenu nkladu, proto st edov k kmen necestoval daleko, co vysv tluje, pro existuj po cel Britnii tak p ita liv a specifick regionln rozdly v pou itm kameni a architektonickm stylu. Kamenn budova slu n velikosti ekn me cistercick kl termohl ke stavb vy adovat 40 000 voz kamene. Kamenn budova byla doslova asn, ne jen proto, e byla mohutn, ale proto e byla mohutn kamenn. Samotn kmen byl projevem moci, bohatstv a okzalosti. Pro soukrom a domc u it kmen a do osmnctho stolet tm neslou il, pot se ale ujal rychle, dokonce i pro tak prost stavby jako byly chalupy. Bohu el rozlehl oblasti vn vpencovho psu dn mstn kmen nem ly a to v etn msta nejd le it j ho a stavebn nejvce hladovho: Londna. Okol Londna ov em m lo velk zsoby jlu bohatho na elezo, m sto proto znovu objevilo starodvn stavebn materil: cihly. Cihly se pou valy u n jakch est tisc let, i kdy v Britnii se jejich u vn datuje a do mskch as , a msk cihly popravd e eno zrovna dobr nebyly. P es v echny sv dal stavebn dovednosti man postrdali schopnost plit cihly tak, aby se velk kusy vypalovaly skrz naskrz a vyrb li proto cihly ten , kter p ipomnaly sp st e n ta ky. Kdy man ode li, vy ly cihly v Anglii z u vn skoro na tisc let. V n kterch anglickch stavbch se cihly za aly pou vat n kdy na po tku trnctho stolet, ale po dv dal stolet byly domc dovednosti natolik nedostate n, e z stvalo zvykem nechat stavbu cihlovch budov na p izvanch holandskch cihl ch a zedncch. Jako stavebn materil domc vroby se cihly prosadily v dob Tudorovc . Mnoh z velkch cihlovch staveb, t eba Hampton Court Palace, pochzej prv z tohoto obdob. Cihly m ly jednu velkou vhodu: asto je bylo mo n vyrb t p mo na mst . P kopy a jezrka, kter si s tudorovskmi panskmi sdly spojujeme, asto nazna uj msta, kde se t il jl pro vrobu cihel. Cihly ale m ly i sv nedostatky. Aby cihl vyrobil slu nou cihlu, musel sprvn zvldnout ka dou fzi celho procesu. Nejprve musel pe liv smchat dva nebo vce druh jlu, aby zajistil sprvnou konzistenci a p ede el deformacm a sr en p i vypalovn. P ipraven jl se pak do cihel tvaroval ve formch, kter se musely su it dva tdny na vzduchu. Nakonec se cihly narovnaly do pece a vyplily. Pokud se v kterkoliv z t chto fz objevila chyba pokud byla p li vysok hladina vlhkosti nebo r v peci nebyl p esnbyly vsledkem nedokonal cihly. A nedokonal cihly byly zcela b n. Proto m ly cihly ve st edov k a renesan n Britnii vysokou presti n hodnotu. Byly novinkou, byly stylov a oby ejn se vyskytovaly jen na t ch nejelegantn j ch a nejd le it j ch stavbch. Mo n nejv t ukzku pot s vrobou cihelnebo mo n prost jen nejv t ukzkou umn n marnostibylo mo n vid t v roce 1810, kdy se Sydney Smith, dob e znm prma a duchovn se rozhodl, e si pro svou faru, kterou stav l ve Foston le Clay v Yorkshire, vyrob vlastn cihly. k se, e nesp n vyplil 150 000 cihel, ne nakonec uznal, e na plen cihel prost nem talent. Zlatm v kem pro anglickou cihlu bylo stolet mezi lety 1660 a 1760. Nikdy na sv t nelze vid t krsn j dla z cihel zhotoven ne v nejlep ch britskch p kladech z tto doby, napsali Brunskill a CliftonTaylor ve svm vy erpvajcm English Brickwork (Anglick cihl stv). Na krse cihel z tohoto obdob m sv j velk podl jejich subtiln nedostatek unifromity. Jeliko bylo skute n nemo n vyplit cihly tak, aby byly jedna jako druh, m ly cihly krsn rozp t odstn od nar ov l erven po nejtemn j barvu vestek. Cihlm dvaly barvu nerosty obsa en v jlu a p evaha eleza ve v t in typ p dy vysv tluje, pro mezi barvami nadmru p eva uje erven. Klasick londnsk lut cihly, znm pod nzvem stock bricks, za svou barvu vd ily p tomnosti k dy v p d . Cihly se pokldaly v zubatch vzorech, aby vertikln spojen netvo ila trval p m linie (co by oslabovalo statiku stavby) a vznikla ada styl , kter byly sice v echny pod zeny z etel m sly, ale tak p jemnmu podn tu sktat rozmanitost a krsu. Anglick vazba je styl, ve kterm jednu adu tvo jen dlouh strany cihel a druhou jen zk konce. Ve vlmsk vazb se ky a konce st daj cihlu po cihle. Vlmsk vazba je mnohem populrn j ne anglick ne proto, e by byla siln j , ale proto e je ekonomi t j , jeliko ka d fasda m vc dlouhch ne krtkch stran a proto pot ebuje mn cihel. Existovalo ale mnohem vce vzor nsk vazba, Dearneho vazba, vazba typu anglick zahradn zdi, k ov vazba, vazba vzoru pasti na my i , mni sk vazba, ltajc vazba a tak dl, ka d p edstavovala jinou konfiguraci krtkch a dlouhch strana tyto zkladn styly bylo mo n obohacovat tak, e se n kter cihly nechaly mrn vy nvat jako mal sch dky (tomu se kalo schodovn ili corbelling) nebo vkldnm r znobarevnch cihel do diamantovho vzorce znmho

jako plenka (Vztah mezi vzorcem z cihel a d tskm spodnm prdlem je v tom, e plenky se p vodn d laly z pltna tkanho v koso tvere nm vzoru). Cihly z staly vte n v enm materilem pro stavbu t ch nejelegantn j ch dom a do doby regenstv, ale tehdy v i nim nhle narostla chladn nechu a to zejmna v i ervenm cihlm. Je na tom p echodu cosi hrubho, uva oval o pohybu od cihly ke kameni Issac Ware ve sv velmi vlivn knize Complete Body of Architecture (1756). erven cihly, pokra oval, byly hnouc a oku nep jemn...a na venkov nanejv nevhodntedy prv tam, kde se pou val nejvc. Kmen za al bt najednou jedinm p ijatelnm materilem pro pou it na povrchu staveb. V georginskm obdob byl kmen v md natolik, e majitel ud lali tm cokoliv, aby povahu svho domu, pokud nebyl vystav n z kamene, zakryli. Apsley House na Hyde Park Corner byl postaven z cihel a kdy pak cihly vy ly nhle z mdy, byl oblo en bathskm kamenem. Amerika sehrla v pdu cihly nep mou a neo ekvanou roli. Ztrta da ovch vnos z americkch koloni po vlce za nezvislost, stejn jako nklady na vlku samotnou zp sobily, e britsk vlda nalhav pot ebovala penze a v roce 1784 proto zavedla tvrdou da z cihel. Vrobci za ali d lat cihly v t , aby dopad dan sn ili, ale s t mi se zas pracovalo tak ne ikovn , e to dl p ispvalo k poklesu prodeje. Aby vlda p ede la ztrtm na vnosu, dvakrt da v letech 1794 a 1803 zv ila. Cihly se daly na bezhlav stup. Vy ly z mdy a lid si je ostatn ani nemohli dovolit. Problm byl v tom, e mnoho ji existujcch staveb bylo nep ehldnuteln cihlovch. V Britnii se prostm e enm stal jaksi trval ple ov maska pro domy tvo en vrstvou tukujaksi vn j sdry ze sm si vpna, vody a cementu, nzev pochz ze starogermnskho stukki neboli pokrytna p vodn cihlov fasd . Do zasychajcho tuku pak bylo mo n p kn vy ezat linie, kter vypadaly jako kamenn bloky. Se tukem byl spojovn zejmna architekt z doby regentstv John Nash, jak zaznamenv i slavn ver k jedn ka ky: But isnt our Nash . . . a very great master? He found us all brick and he leaves us all plaster! (Copak n Nashto je pane slva/p ed nm byly cihly, po n m jenom sdra pozn. p ekl.) Nash je dal m z lid v tomto p b hu, kte jaksi p i li odnikud a jeho plhn ke slv nebylo mo n snadno p edpovdat. Vyrostl v chudob na jihu Londna a od podvn nebyl zrovna ohromujc postavou. M l, podle d siv krutho dobovho popisu tv podobnou opi a postrdal cokoliv z p vodu a vychovn, kter by mu uhlazovaly cestu k sp chu. Tak i tak se mu ale poda ilo zskat lukrativn u ovsk msto v kancel i jednoho z tehdej ch v d ch architekt sira Rolanda Taylora. Po vyu en zahjil Nash svou kariru, pro kterou bylo p zna n, p inejmen m v po tku, vce podnikavosti ne triumf . V roce 1778, jako spekulaci pro zahjen sv kariry, vyprojektoval a postavil dv skupiny dom v Bloomsbury, kter byly jako jedny z prvnch (pokud ne v bec prvn) v Londn pokryty tukem. Bohu el na takov domy nebyl sv t je t p ipraven, a proto se neprodaly. (Jeden z stal przdn dvanct let). Takov nezdary by p sobily problmy i za p zniv j ch okolnost, sou asn se ale dosti okzalm zp sobem rozpadal Nash v soukrom ivot. Jeho mlad ena, jak vy lo najevo, nebyla takov terno, jak Nash doufal. U vadlen a modistek po celm Londn se vr ily ohromn nesplatiteln ty a Nash se dvakrt ocitl ve v zen pro dlu nky. Hor bylo, e navc zjistil, e zatmco se sna il dostat z t chto prvnch problm , ona se energicky v novala pletkm s jinmi, v etn jednoho z jeho nejstar ch p tel a e dv d ti vze l z jejich man elstv se v pravd podobnost nejsou jeho (a nejsp ani nikoho jinho). Zkrachoval a mo n pon kud mrzut Nash se zbavil eny a d tco se s nimi stalo nevmea p est hoval se do Walesu, kde zahjil novou, mn ambicizn kariru a zdlo se, e jeho clem bylo strvit sv j ivot jako pr m rn sp nch architekt provin nch radnic a dal ch m stskch staveb. A tak jeho ivot n jakou dobu ubhal. Ov em v roce 1797, v zjevn pokro ilm v ku esta ty iceti let, se vrtil do Londna, o enil se mnohem mlad enou, stal se blzkm p telem prince z Walesubudoucho krle Ji ho IV.a zahjil jednu z nejd le it j ch a nejvlivn j ch karir, jak kdo kdy m l. Co bylo p inou t chto nhlch zm n z stvalo v dy tajemstvm. Velmi roz en pov st tvrdila, e jeho ena byla milenkou prince regenta a e Nash p edstavoval jen p hodn kryt. Nen to nerozumn p edpoklad, proto e to byla skute n krska a Nashovi as na krse nijak nep idal. Byl, e eno jeho vlastnmi slovy siln, p iposra en, trpasli postavy, s kulatou hlavou, tupm nosem a malma o ima. Jako architekt byl ale arod jem a tm ihned za al produkovat adu vjime n sm lch a sebev domch staveb. V Brightonu prom nil stvajc ni m nevynikajc nemovitost znmou jako Nmo n Pavilon v barvitou a sr c budovu s kupolemi znmou jako Brightonsk Pavilon. Skute n zm ny ale nastvaly v Londn . Snad s vjimkou Luftwaffe nezm nil vzhled Londna nikdo vc ne John Nash b hem nsledujcch t iceti let. Vytvo il Regents Park a Regent Street a velmi mnoho ulic a teras v okol, kter dodaly Londnu

pon kud velkolep a imperiln vzhled, kter dosud nem l. Postavil Oxford Circus a Piccadilly Circus. Z men ho Buckingham House ud lal Buckinghamsk palc. Naplnoval Trafalgarsk nm st, i kdy jeho stavby se u nedo il. A tm ka d kousek v eho co postavil, pokryl tukem.

II
Jako stavebn materil pro bydlen by mo n cihly ekala trval marginalizace, nebt jedn vznamn, neo ekvan okolnosti: zne i t n. Po tkem viktorinsk ry se u uhl v Anglii spalovalo ve vysloven ohromnch mno stvch. Typick st edostavovsk rodina mohla m s n split t eba tunu a Britnie devatenctho stolet m la najednou spousty st edostavovskch rodin. K roku 1842 Britnie spot ebovvala dv t etiny sv tov t by uhl. V Londn bylo vsledkem po v t inu roku tm neprostupn ero. V jednom p b hu Sherlocka Holmese mus Holmesve dnezaplit sirku, aby si p e etl jaksi npis na jedn londnsk zdi. lov k si hledal cestu tak t ko, e lid asto nar eli do zd nebo padali do nevid nch d r. V jednom proslavenm p pad napadalo do Tem e sedm lid, jeden po druhm. Kdy v roce 1854 Joseph Paxton navrhoval postavit jedenct mil dlouhou Velkou okru n drhu, kter m la spojit v echny hlavn kone n stanice vlak v Londn , navrhoval postavit ji pod sklem, aby chrnilo cestujc p ed londnskm nezdravm vzduchem. Zjevn bylo vce douc bt uvnit hustho dmu vlaku, ne venku, ale v hustm dmu v eho ostatnho.ii Uhl t ce zasahovalo prakticky v eoble en, obrazy, rostliny, nbytek, knihy, stavby i dchac stroj. B hem tdn opravdu zl mlhy mohl v Londn po et zaznamenanch mrt nar st snadno i o tisc. Dokonce i domc zv ata stejn jako zv ata na trhu ve Smithfield umrala v nepom rn vy ch po tech. Uheln kou po kozoval obzvl t siln kamenn budovy. Stavby, kter po dokon en p mo z ily, se asto znepokojiv rychle hor ily. Portlandsk kmen nabval nemile strakatho vzhledu, kdy se na v ech stranch vystavench slunci a v tru jisk iv b lal, zatmco pod ka dm p ekladem, nadpra m a v ka dm chrn nm kout byl pinav ern. Na Buckinghmanskm palci pou il Nash kmen z Bath v domn n, e bude po as sn et lpe, ale mlil se. Tm ihned se za al drolit. K oprav budovy byl povoln nov architekt Edward Blore. Nashovo ndvo skryl za nov pr el postaven z caenskho kamene. I to se za alo rozpadat tm okam it . Nejznepokojiv j byl nov Parlament, kde za al kmen ernat a objevovaly se v n m dry a otvory, jako by byl zasa en palbou z pu ek u v dob , kdy stavba teprve vyr stala. K zastaven rozpadu se pou vala zoufal opat en. Na povrchy se nan ely r zn sm si klovatin, prysky ic, ln nho oleje a v elho vosku, ale ty ni emu neprosp ly nebo vyvolvaly nov a je t vce zneklid ujc skvrny. Zdlo, e v i toku korozivnch kyselin odolvaj jen dva materily. Jednm byl pozoruhodn um l kmen znm jako coadsk kmen a pojmenovan podle Eleanor Coade, kter vlastnila tovrnu na jeho vrobu. Coadsk kmen byl nesmrn populrn a n kdy mezi lety 1760 a 1830 ho pou vali v ichni v d architekti. Byl prakticky nezni iteln a bylo jej mo n tvarovat do v ech mo nch ozdobnch tvar vlys , arabesek, hlavic, konzol i jakkoliv jin ozdoby, kterou by bylo jinak nutno tesat. Nejznm j m p edm tem z coadskho kamene je velk lev na Westminsterskm most nedaleko Parlamentu, ale coadsk kmen najdeme v ude mo n na Buckinghamskm palci, hrad Windsor, londnskm Toweru, na nhrobku kapitna Blihgta na h bitov St Mary-at-Lambeth vLondn .

Zapadl londnsk uli ky v ilustraci Gustava Dorho.

Coadsk kmen na pohled i na omak vypad jako opracovan kmen, po as odolv jako nejtvrd kmen, ale dn kmen to nen. Je to, p ekvapiv , keramika. Keramika je vyplen jl. V zvislosti na tom, o jak druh jlu jde a jak intenzivn je vypalovn, dostvme t i druhy materil : keramickou hlnu, kameninu nebo porceln. Coadsk kmen je druh kameniny, ale druh obzvl t tvrd a odoln. V t ina coadskho kamene je tak odoln v i po as a zne i t n, e vypad skoro jako nov i po dvou a p l stoletch vystaven vliv m pov t . Kdy uv me jeho roz en a pozoruhodn vlastnosti, vme toho o coadskm kamenu a jeho tv rcch, pozoruhodn mlo. Kde a kdy byl vynalezen, jak se k n mu dostala Eleanor Coade, pro firma tak nhle skon ila n kdy na sklonku t ictch let devatenctho stolet: to v echno jsou otzky, kter neprobudily p li badatelskho zjmu. Pan Coade se v Dictionary of National Biography dostv jen p l tuctu odstavc a jedinou plnohodnotnou historii jej osoby i firmy je dlo histori ky Alison Kelly vydan vlastnm nkladem v roce 1999. Za jist m eme mt, e Eleanor Coade byla dcerou nesp nho podnikatele z Exeteru, kter p i la kolem roku 1760 do Londna, kde sp n podnikala v prodeji pltna. Koncem desetilet se potkala s jistm Danielem Pincotem, kter se ji v noval vrob um lho kamene. Na ji nm b ehu Tem e, zhruba tam, kde dnes stoj ndra Waterloo, otev eli tovrnu a za ali vyrb t materil neoby ejn vysok kvality. Pan Coade je asto ozna ovna za vynlezkyni, pravd podobn j se ale jev, e Pincot m l metodu a ona penze. V ka dm p pad Pincot u po dvou letech firmu opou t a vce o n m nesly me. Eleanor Coade firmu vedla velmi sp n po dal ch dvaapadest let a do sv smrti, ve v ku osmaosmdesti let, v roce 1821co je pro enu v osmnctm stolet obzvl t pozoruhodn sp ch. Nikdy se nevdala. Nemme pon t, zda byla mil a milovan nebo zda to byla vztekl semetrika. Jedin co m eme ct je, e bez n spole nost Coade prodvala m dl mn . Firma nakonec sko ila, ale p estala pracovat tak ti e, e si nikdo nen p esn jist, kdy vlastn ukon ila vrobu. Existuje p etrvvajc mtus, e tajemstv coadskho kamene zem elo s Eleanor Coade. Ve skute nosti byl vrobn proces nejmn dvakrt experimentln reprodukovn. Nic lidem nebrn, aby ho hned za ali komer n vyrb t znovu. Jedin d vod, pro to nikdo neud lal, je to, e to nikoho nezajm. Coadsk kmen mohl bt pou vn jen k p le itostnm ozdobnm el m. Byl tu na t st ale je t jeden ctihodn stavebn materil, kter tak velmi dob e sn el zne i t n: cihla. Prv zne i t n otev elo modern cihle cestu, i kdy pomoc j poskytlo je t n kolik dal ch p hodnch faktor . Rozvoj kanl umo nil za p ijatelnou cenu p ev et cihly na velkou vzdlenost. Vynlez Hoffmannovy pece (pojmenovan po jejm n meckm vynlezci Friedrichu Hoffmannovi) umo nil nep eru ovanou a tedy levn j vrobu cihel na jakmsi druhu vrobnho psu. Ceny dle sn ilo zru en ciheln dan v roce 1850. V bec nejv t pobdkou byl pak prost fenomenln r st Britnie v devatenctm stoletr st m st, pr myslu, po tu lid, kte pot ebovali bydlen. Po et obyvatel Londna vzrostl za ivota krlovny Viktorie z jednoho milionu na tm sedm a nov industrializovan m sta jako Manchester, Leeds i Bradford m la mru r stu je t vy . Celkov se po et dom v Britnii b hem stolet ze ty nsobil a nov bydlen bylo p ev n v cihle, stejn jako tovrny, komny, ndra ,

stoky, koly, kostely, kancel e a dal infrastruktura, kter se objevovala v onom freneticky ru nm v ku. Cihla byla p li v estrann a cenov p stupn, ne aby se j dalo odolat. Stala se zkladnm stavebnm materilem pr myslov revoluce. Podle jednoho odhadu bylo v Britnii ve viktorinsk e polo eno vc cihel, ne v cel p edchoz historii dohromady. R st Londna znamenal en p edm st s vce i mn identickmi cihlovmi domyml a ml zoufale jednotvrn pr m rnosti, e eno chmurnm Disraeliho popisem. Za mnoh nesla zde odpov dnost Hoffmannova pec, jeliko zavedla naprostou uniformitu ve velikosti, barv a vzhledu cihel. Stavby postaven z cihel novho stylu m ly mnohem mn subtilnosti a charakteru budov d v j ch dob, byly ale mnohem levn j a p i spravovn lidskch v c byla sotva kdy p le itosti, kdy by lce neslavila triumf. S cihlami byl pouze jeden problm, kter vychzel m dl vc najevo s tm, jak stolet postupovalo a stavebnho msta m dl vc ubvalo. Cihly byly nesmrn t k a nemohli jste z nich stav t opravdu vysok budovyov em ne, e by to lid nezkou eli. Nejvy kdy postavenou budovu z cihel byla estnctipatrov Monadnock Building, kancel sk budova postaven v Chicagu v roce 1893, kterou krtce p ed svou smrt vyprojektoval architekt John Root ze slavn firmy Burnham a Root. Mondanock Building dosud stoj a je to od podvn mimo dn stavba. Jej vha je takov, e zdi na rovni ulice jsou siln est stop a z p zemoby ejn nejp v tiv j sti stavbyd laj temnou a zlov stnou kryptu. Monadnock Building by byla vjime n kdekoliv, ale v Chicagu zejmna, proto e p da je tam v podstat jedna obrovsk houba. Chicago stoj na nch nnosech a cokoliv t kho postavenho na chicagskou p du se za ne propadata z po tku se vcelku b n propadlo. V t ina architekt po tala tak zhruba s jednou stopou v ky pro usazen v chicagsk p d . Chodnky se stav ly p k e naklon n od obrubnku k budov . D lo se tak v nad ji, e a se budova usad, lehne si s n i chodnk a bude p esn vodorovn. V praxi se to stvalo jen vzcn . K uleh enm problm s bo enm do p dy vyvinuli architekti devatenctho stolet konstruk n techniku prm na kterch m la budovat stt zhruba tak jak stoj surfa na svm prkn . Prm pod Monadnock Building p esahuje budovu v emi sm ry o jedenct stop, ale i s nm se budova po dokon en zabo ila o tm dv stopyco je n co, co si u estnctipatrov stavby opravdu nep ejete. To, e budova dosud stoj je sv dectvm o dovednosti Johna Roota. Mnoz dal takov t st nem li. Blok vldnch ad zvan Federal Building vystav n v roce 1880 s ohromujcmi nklady p t milion dolar doshl tak rychlho a nebezpe nho nklonu, e nevydr el ani dvacet let. Podobn zkrcenou ivotnost m ly etn dal men stavby. Architekti pot ebovali n jak leh a pru n j stavebn materil a po dlouhou dobu se zdlo, e jm bude ten, ktermu slvu ve velkm m tku poprv zjednal Jospeh Paxton s Crystal Palace: toti elezo. Jako stavebn materil se elezo pou valo ve dvou podobch: litho a tepanho eleza. Litina ( k se j tak proto, e se lije do forem) vynikala v tlakudr en vlastn vhynebyla ale tak dobr v tahu a p i horizontlnm zat enm m la sklon lmat se jako tu ka. D laly se z n proto vynikajc sloupy, ale pro trmy se nehodila. Tepan elezo naproti tomu bylo pro dost siln pro horizontln pou it, ale bylo dra , proto e jeho vroba byla slo it j a zabrala vc asu, jeliko se je t v roztavenm stavu muselo opakovan skldat a mchat. Vedle toho, e je inil zp sob vroby pom rn siln j m, dodval mu tak na ta nostibylo je tedy mo n natahovat a ohbat do r znch tvar , trochu jako karamelu, co je d vod, pro se ozdobn p edm ty, t eba vrata, d laj z kujnho eleza. Oboj druhy eleza se spole n pou valy ve velkch stavebnch a in enrskch projektech po celm sv t . Jedinm mstem, kde se elezo kupodivu, a na nahodil vjimky, neujalo, bylo bydlen. V ude jinde se ov em prosazovalo vc a vctedy do t doby, ne vy lo najevo, e sla ve skute nosti nen jeho nejspolehliv j vlastnost. Bylo znepokojivou skute nost, e elezo ob as ukzkov a okzale selhalo. Zejmna litina mvala sklon praskat nebo lmat se, pokud nebyla odlita perfektn , a nedokonalosti bvalo nemo n odhalit. To vy lo tragicky najevo v zim roku 1860 v textiln fabrice v Lawrence ve stt Massachusetts. Jednoho studenho rna tam dev t set en, p ev n irskch imigrantek, pracovalo u svch klapajcch stroj , kdy najednou povolil jeden z litinovch sloup podprajcch st echu. Po chvilce vhn za aly, jak knoflky odltajc od ko ile, padat jeden po druhm i dal sloupy v ad . Zd en d lnice se rozb hly k vchod m, ale ne jich mohlo mnoho uniknout, zhroutila se s rachotem, na kter nikdo, kdo to sly el, nikdy nezapomn l, vrata. Zahynulo a dv st d lnic, tehdy ani potom se ov em kupodivu nikdo neobt oval s tm, aby ob ti formln spo tal. Stovky dal ch byly zran ny. V t ina z t ch, kter z staly uv zn ny uvnit d siv uho ela pot, co se od rozbitch lamp roz ily po ry. V nsledujc dekd utrp la pov st eleza dal rnu, kdy se v Ohiu zhroutil most p es eku Ashtabula, p es kter prv proj d l osobn vlak. Zahynulo sedma edest lid. Tm na den p esn o t i roky pozd ji se zlov stn podobn ne t st odehrlo na Tay Bridge ve Skotsku. Zatmco po most za patnho po as p ej d l vlak, st konstrukce propadla a za n do vody hluboko dole padaly vagony s cestujcmi. Zahynul tm stejn

po et lid jako u Asthabuly. To byly ty nejhor a nejvce znm tragedie, poruchy eleza v men m m tku byly ve skute nosti prakticky na dennm po dku. Parn kotle na lokomotivch, vyrb n z litiny, ob as vybuchovaly a koleje se b n uvol ovaly nebo prohbaly pod zt t kch nklad i vlivem m ncho se po as a to pak p sobilo vykolejen. Byly to vlastn prv nedostatky eleza, kter umo nily kanlu Eire, aby byl tak dlouho sp nm podnikem. Prospval toti je t dlouho po nstupu eleznice, co bylo p ekvapiv v tom, e ka dou zimu na n kolik m sc zamrzl a byl mimo provoz. Vlaky mohly jezdit celoro n a s tm, jak se vylep ovaly lokomotivy, mohly teoreticky uvzt i vce nkladu. V praxi ov em elezn kolejnice nebyly dost siln na to, aby unesly t k nklady. Bylo zapot eb n eho mnohem siln j ho, a tm materilem byla ocelco je jin druh eleza ov em s jinm podlem uhlku. Ocel byla v ka dm ohledu dokonalej m mateirlem, ale nebylo mo n ji vyrb t ve velkm m tku kv li nezbytnmu vysokmu ru. Dob e se hodila na takov v ci, jako byly me e nebo b itvy, ale ne na takovou hromadnou pr myslovou produkci, jakou p edstavovaly nap klad nosnky nebo kolejnice. Problm vy e il roku 1856 neo ekvan a vskutku nepravd podobn anglick podnikatel, kter nic nev d l o metalurgii, ale rd se ve v cech oural a experimentoval. Jmenoval se Henry Bessemer a byl ji velmi sp n dky vynlezu produktu znmho jako bronzov pr ek. Pou val se jako um l zlacen na povrchovou pravu cel ady materil . Viktorini zlacen milovali a tak Bessemerovi jeho pr ek p inesl bohatstv a dop l mu as a mo nost oddvat se svm vynalzavm instinkt m. Za krymsk vlky se rozhodl, e chce vyrb t t k d la, vid l ale, e k tomu pot ebuje lep materil, ne lit i kujn elezo a za al proto experimentovat s novmi vrobnmi metodami. Ani by m l vlastn potuchu, co d l, foukal vzduch do roztavenho surovho eleza, aby se podval, co to ud l. Podle konve nch p edpoklad m l nsledovat neskute n vbuch, co byl tak d vod, pro se dn kvalifikovan osoba do tak blhovho pokusu nikdy p edtm nepustila. Ve skute nosti k vbuchu nedo lo, ale vznikl vysoce intenzivn plamen, kter splil ne istoty a vyprodukoval tvrdou ocel. Najednou bylo mo n ocel vyrb t ve velkm. Ocel byla materilem, na kter pr myslov revoluce ekala. V e od eleznic, p es ocensk lodi po mosty bylo mo n stav t rychleji, siln ji a levn ji. Za alo bt mo n stav t mrakodrapy a to prom nilo panoramata m st. elezni n lokomotivy byly najednou dost siln na to, aby thly zna n nklady rychle p es i celch kontinent . Besser doshl nesmrnho bohatstv a slvy a mnoho m st v Americe (podle jednoho zdroje jich bylo a t inct) se na jeho po est p ejmenovalo na Bessemer nebo Bessemer City. Mn ne deset let po Velk vstav byl s elezem jako konstruk nm materilem konecco in pon kud zvl tn tu skute nost, e nejikoni t j stavba celho stolet, kter m la vyr st nad Pa , byla postavena prv z tohoto materilu odsouzenmu k dal mu nepou it. Mm samoz ejm na mysli onen strmc div doby znm jako Eiffelova v . dn stavba v d jinch nebyla sou asn tak technologicky pokro il, materilov zaostal a celkov asn k ni emu jako ona. A kv li tomuhle pozoruhodnmu p b hu se musme vrtit do p zem a zajt do dal mstnosti.
V Americe se jim msto v Britnii b nho weatherboards za alo kat clapboards, nikdo nev pro . Na i vizuln p edstavu, jak vypadal viktorinsk Londn vc, ne kdokoliv jin ovlivnil jeden lov k: francouzsk ilustrtor Gustav Dor (1833-83), jeho ilustrace londnskch zapadlch uli ek je na stran 222. Dominace Dorho ilustrac je pon kud neo ekvan, proto e anglicky tm neum l a v Britnii mnoho asu nestrvil. Dorho soukrom ivot byl pon kud bizarn, proto e sice m l adu afrek s here kamijeho nejslavn j m lovkem byla Sarah Bernardtale bydlel u sv matky a po cel sv j ivot spal v mstnosti vedle jej. Dor se sm pova oval za velkho um lce, ale zbytek sv ta jeho mn n nesdlel, a tak se musel spokojit s tm, e bude mimo dn sp nm ilustrtorem knih a asopis . V Anglii byl velmi populrnv Mayfair byla po adu let Galerie Dor, kter obchodovala vlu n s jeho dlya nyn je nejvce znm svmi temnmi kresbami londnskho ivota, zejmna obrzk bdy v zapadlch uli kch. Stoj za vahu, e zna n st na ich vizulnch dojm o Londnu devatenctho stolet p ed nstupem fotografie se zakld na kresbch um lce, kter pracoval po pam ti v pa skm ateliru a hodn toho popletl. Blancharda Jerroda,kter k obrzk m dodval texty, mno stv nep esnost dohn lo k zoufalstv. (Pokud se vm jmno Jerrold zd n jak pov dom, jde o syna novin e ze satirickho asopisu Punch, kter halu Velk Vstavy poprv pojmenoval Crystal Palace.)
ii
i