CHAPTER ELEVEN Pracovna I

Jist mlad obchodnk se elezem v Leedsu, jmnem James Henry Atkinson, vzal roce 1879 kousek deva, kus tuhho drtu (a to bylo skoro ve) a vytvoil jednu z velkch historickch vymoenost: pastiku na myi. Je to jedna z uitench vckancelsk sponka, zip a zavrac pendlk pat k mnoha dalmkter byly vynalezeny na sklonku devatenctho stolet a byly u na zatku tak dokonal, e v nsledujcch desetiletch tm nebylo jak je vylepit. Atkinson prodal svj patent za tisc liber, co byla na svou dobu znan suma a dl se vnoval vynalzn rznch vc, nic mu ale nepineslo vc penz, ani vc nepisplo nesmrtelnosti. Jeho pastika na myi, vyrbn pod znakou Little Nipper, se prodvala po destkch milion kus a myi stle likviduje s rychlou a brutln efektivitou po celm svt. Sami jich mme nkolik a dsiv cvakn oznamujc konec slchme mnohem astji, ne bychom si pli. Dvakrt nebo tikrt tdne kadou zimu pastika sklapne, tm vdy na stejnm mst, v tto chmurn, mal mstnosti na konci domu. Tebae oznaen pracovna zn jak znan prostor, ve skutenosti je to opravdu jen vznosnji pojmenovan skladit, kter je pli tmav a studen, ne aby teba i v mrnjch mscch pobzelo k delmu setrvn. Je to dal mstnost, kter neobjevuje v pvodnch plnech Edwarda Tulla. Pan Marsham ji mon pidal proto, e poteboval kancel, kde by psal sv kzn a pijmal sv farnkyzejmna, troufm si ct, ty mn vytben s vce zablcenma botama, statkova ena by tm jist byla pozvna do sousednho pohodlnjho pokoje pro hosty. Nyn je studovna mstem poslednho odpoinku pro star nbytek a obrzky, kter jeden len manelskho svazku obdivuje a druh by z nich nejradji udlal tbork. Tm jedin dvod, pro tam dnes chodme je prv kontrola pastiek.

Kresba pastiky Little Nipper z patentu Jamese Henry Atkinsona, 1899

V mych nen snadn se vyznat. Zanme tm, jak pozoruhodn lehce je lze oidit. Kdy uvte, jak snadno se daj nauit, aby nachzeli cestu bluditi a dalmi sloitmi prostedmi, je pekvapiv, e nikdy nepily na to, e kousek aradovho msla namazan na devn destice je pokuenm, ktermu se vyplat odolat. Nemn tajemn je v naem dom jejich zlibadalo by se ct zarputilostv umrn v tto mstnosti, pracovn. Je to nejen nejstudenj mstnost v dom, ale je tak nejdl od kuchyn a tedy vech drobk suchar a zapomenutch zrnek re a dalch malikost, kter kon na podlaze a daj se tam snst. Kuchyni se myi zdaleka vyhbaj (slyeli jsme, e je to proto, e tam sp nai psi) a pastiky nastraen tam, jakkoliv velkoryse, chystaj leda tak prach. Nae myi jsou podle veho osudov pitahovny prv do pracovny, co je dvod, pro ji povauji za vhodn msto pro pojednn o nkterch z mnoha ivch tvor, kte s nmi pebvaj. Kde jsou lid, tam jsou myi. Nenajdeme jin tvory, kte by ili ve vce prostedch, ne my a myi. My domcMus musculus jak je znma pi formlnch pleitostechjsou ohledn prosted obdivuhodn pizpsobiv. Myi se usadily teba i v mrazicm boxu na maso, kter byl trvale chlazen na -10 stup Celsia. Seerou skoro cokoliv. Je tm nemon se jich v dom zbavit: dospl jedinec bn velikosti se procpe otvorem velikosti irokm pouhch deset milimetr (nebo ti osminy palce), co je drka tak tsn, e byste se nejsp vsadili, e se j dn dospl my provlci neme. Me. A asto tak prothne. Jakmile se myi dostanou dovnit, asn se mno. Za optimlnch podmnek (ve vtin dom jsou podmnky zdka jin ne optimln) samice myi porod svj prvn vrh est a osm tdn pot, co se narod a pak znovu kad msc. Typick vrh m est a osm mladch, poty proto mohou velmi rychle stoupat. Dv myi, hojn se mnoc, by teoreticky mohly vyprodukovat milion potomk. V naich domech se to, natst,

nestv, velmi zdka se ale poty my skuten dostanou naprosto mimo kontrolu. Obzvltn pzniv se v tomto ohledu zd Austrlie. Pi jednom proslulm incidentu v roce 1917 bylo msto Lascelles v zpadn Victorii po obzvl tepl zim mymi doslova zaplaveno. Pro krtkou, ovem pamtihodnou dobu, ily myi v Lascelles v takov hustot, e se kad vodorovn povrch zmnil v zmtajc se masu pobhajcch tl. Kolem kadho neivho objektu se kroutil chlupat koich. Nebylo kam si sednout. Postele byly k nepoteb. Lid sp na stolech, aby se vyhnuli mym, informovaly jedny noviny. eny ij v neustl hrze a mui maj dost prce s tm, aby mym zabrnili lzt jim pod lmce kabt. Ne se podailo npor my zvldnout, bylo nutn jich pozabjet vce ne 1 500 tun, mon vc ne pl milionu jedinc. Myi dokou nadlat spoustu kody i pomrn mench potech, zejmna v mstech, kde se skladuje jdlo. Myi a dal hlodavci ron konzumuj asi desetinu americk ron rody obil, co je okujc podl. Kad my denn produkuje i padest kuliek trusu a to znamen mnoho kontaminace. Jeliko je nemon doshnout dokonalch skladovacch podmnek, hygienick pedpisy vtinou dovoluj a dv kuliky vkal na pintu zrnco byste mli mt na mysli, a se pt podvte na bochnk celozrnnho chleba. Myi jsou vznamnm iitelem nemoc. Je s nimi spojena zejmna skupina nepjemnch a asto smrtelnch respiranch a ledvinovch poruch zavinnch hantavirem (jmno hanta pochz z eky v Koreji, kde jej lid ze Zpadu poprv zaznamenali v dob korejsk vlky). Hantavirus je natst dosti vzcn, protoe jen mlokdo z ns vdechuje slab vpary myho trusu, pokud se ale ocitnete na vech tyech v blzkosti infikovanho odpadukdy se budete plazit po pd nebo dvat pastiku do sknv mnoha zemch vm nkaza hroz. V celosvtovm mtku se ron nakaz pes 200 000 lid a nemoci podlh mezi 30 a 80 procenty obt, v zvislosti na tom, jak rychl a dobr pe se jim dostane. Ve Spojench sttech se ron hantavirem nakaz mezi ticeti a tyiceti lidmi a tetina z nich umr. Ve Velk Britnii meme bt rdi, e tato nemoc zatm zstv nezaznamenna. Myi byly tak spojovny s vskytem salmonelzy, leptospirosy, tularemie, moru, hepatitidy, horeky Q a myho tyfu a dalch nemoc. Jsou tu zkrtka velmi dobr dvody, pro myi v dom nechtt. Tm ve, co lze ci o mych, plat stejnou mrou, jen nsobn vc, o jejich pbuznch, krysch a potkanech. Potkani jsou v dom a kolem nj bn rozen vc, ne bychom si rdi mysleli. Ve svt mrnho psu se vyskytuj ve dvou hlavnch druzch: vmluvn pojmenovan Rattus rattus, kter je jinak (a vstin) znm jako krysa (anglicky sten krysa) a Rattus norvegicus neboli potkani. Kryse se lb ve vkchzejmna na stromech a na pdch doms politovnm tedy musm ct, e to ramocen, co v noci slchte na strop lonice nemus bt od my. Krysy jsou natst pla a vc se skrvaj ne potkani, kte ij v norch a prv je vdte pobhat ve filmech ve stokch nebo se plit kolem odpadkovch ko v zadnch ulikch. Potkany a krysy si spojujeme zejmna s podmnkami chudoby, ale tihle hlodavci nejsou dn hlupci a dvaj pednost zmonjm domcnostem ped chudmi. Navc, modern domovy pro n pedstavuj rozkon prosted. Vysok obsah proteinu typick pro zmonj tvrti je obzvlt lkav, napsal ped pr lety initel hygienick sprvy James M. Clinton ve zprv o veejn hygien, kter zstv jednm z nejpoutavjch, i kdy dosti zneklidujcch vzkum chovn domcch potkan a krys. Nejde jen n o to, e modern domovy jsou pln jdla, ale i o to, e mnoh se ho zbavuj zpsobem, kter psob, e je prakticky nemon mu odolat. Jak to ekl Clinton: Dnen likvidace domcho odpad potkanm poskytuje hojn, shodn a vyven psun potravy. Podle Clintona, je jedna z vbec nejstarch mstskch legend, e potkani pronikaj do domov toaletami, je ve vlastn pravdiv. Pi jednom incidentu v Atlatn potkani vnikli do nkolika domov v zmonch tvrt a pokousali ne zrovna mlo lid. Pi nkolika pleitostech, referoval Clinton, byli potkani nalezeni iv v zakrytch toaletnch msch. Pokud nkdy existoval njak opravdov dvod nechvat prknko na toalet dole, pak je to jist tenhle. Jakmile se krysy ocitnou v domcm prosted, projevuj jen mlo strachu a dokonce se mohou zmrn pibliovat k nehybnm osobm a pokouet se s o kontakt s nimi. Odvahu dostvaj zejmna v ptomnosti nejmench dt a starch lid. To jsem ovil na ppadu bezmocn eny, kterou potkani napadali, kdy spala, informoval Clinton. Pokraoval: Ob, ena pokroilho vku trpc hemiflegi siln krvcela z mnohaetnch potkanch kousnut a navzdory poskytnut nalhav nemocnin pi zemela. Jej sedmnctilet vnuka, kter v te mstnosti ve stejnou dobu spala, zranna nebyla. K ppadm pokousn potkany dochz tm jist astji, ne se o nich informuje, protoe pozornost pitahuj jen ty nejvnj ppady, ale i pi pouit tch nejkonzervativnjch odhad je ron ve Spojench sttech potkany napadeno nejmn 14 000 lid. Potkani maj velmi ostr zuby a jsou-li zahnni do kouta, mohou bt agresivn a kousat divoce a slep, jako vztekl psi, eeno slovy jednoho experta. Motivovan potkan me vyskoit a ti stopy vysokodost na to, aby vs to hodn zneklidnilo, pokud ske vam smrem a je nepetn vzteky. Bnou obranou proti pemnoen potkan je jed. Jedy jsou asto vymleny s ohledem na zajmavou skutenost, e potkani nemohou dvit a proto v nich zstane jed, kter by jin zvatadomc psi i koky

napkladrychle vyvrhli. Bn se pouvaj tak ppravky proti srlivosti krve, existuj ale doklady, e proti nim si potkani ji vypstovvaj odolnost. Potkani jsou tak chyt a asto spolupracuj. Na bvalm drbem trhu v Greenwich Village v New Yorku nedokzal ad pro huben kdc pochopit, jak mohou potkani krst vajka, ani by je rozbili a jednu noc se proto deratiztor schoval a ve pozoroval. Vidl, jak jeden potkan objal vajko vema tyma nohama a pak se pevalil na zda. Druh potkan pak toho prvnho za ocas odthl do nory, kde se mohli v klidu o koist podlit. Podobnm zpsobem dlnci v balrn masa zjistili, jak jsou noc co noc plky masa zaven na hcch shazovny na zem, kde jsou serny. Deratiztor jmnem Irving Biling sledoval, co se bude dt a zjistil, e hejno potkan vytvoilo pod kusem masa pyramidu, jeden se vykrbal na jej vrchol a z nj peskoil na maso, Pak vyplhal nahoru a zvolna se prokousal kolem msta, kde byl zaraen hk, a maso nakonec spadlo na zem, kde se do nj v tu chvli pustily stovky hladovch potkan. Pokud maj hojnost, potkani se bez rozpak nacpou k prasknut, je-li to ale nezbytn vysta s mlem. Dospl potkan me vystait s unc (28 gramy) potravy denn a sta mu teba i jen pl unce vody. Zd se, e zlibu maj v okusovn kabel. Nikdo nev pro, protoe kabely zjevn nejsou vivn a opltkou nenabz nic, ne velmi relnou vyhldku na smrtc raz elektrickm proudem. Potkani se pesto nedokou ovldnout a kabely okusuj. M se za to, e a tvrtina por, kter nemaj jin vysvtlen lze pipsat prv potkanm okusujcm drty a kabely. Kdy potkani zrovna neerou, budou si nejsp uvat sexu. Sexu se vnuji hodna dvacetkrt denn. Pokud potkan sameek nenajde samiku, najde rdnebo alespo ochotnlevu u sameka. Potkan samice jsou velmi plodn. Prmrn samice ron vyd 35,7 potomk ron ve vrzch po esti a devti. Za vhodnch podmnek me ovem samika vrhnout a dvacet mladch kad ti tdny. Pr mnocch se potkan by za rok mohl zahjit dynastii 15 000 novch potkan. V praxi se to ovem nestv, protoe mnoho potkan uhyne. Podobn jako mnoho jinch zvat jsou vcemn naprogramovni evoluc, aby hynuli pomrn snadno. Ron mortalita dosahuje 95procent. Drazn vyhlazovac kampa jejich populaci bn sn o asi 75 procent, ale jakmile kampa skon, populace se do pvodn velikosti obnov do esti msc nebo i dve. Jednotliv potkan zkrtka nem pli nadjn ivotn vyhldky, ale jeho rodina je prakticky nevykoeniteln. Ponejvce jsou ovem potkani nesmrn ln. A dvacet hodin denn trv spnkem a hledat potravu normln vychz a za tmy. Pokud je to jen trochu mon, nevydvaj se dl ne 150 stop (45,7 metr). To me bt soust strategie peit, protoe mrtnost prudce stoup, kdy jsou nuceni k migraci. Kdekoliv se o potkanech a krysch mluv v historickm kontextu, nevyhnuteln nsleduje zmnka o moru. To mon nen docela fr. Jde u o to, e potkani ns pmo neinfikuj morem. Spe se jich dr blechy (a tch se zase dr bakterie), kter nemoc . Mor zabj potkany stejn energeticky jako ns. Zabj ostatn i mnoho jinch tvor. Jednou ze znmek ponajc epidemie moru je, e se vude kolem povaluje spousta mrtvch ps, koek, krav a dalch zvat. Blechy velmi preferuj krev koeinatch zvat ped krv lid a k nm se obyejn obrac jen tehdy, kdy nen k dispozici nco lepho. V tch stech svta, kde mor jet dosud bn propukzejmna v stech Afriky a Asiese modern epidemiologov zpravidla vyhbaj pli dychtivmu vybjen potkan a dalch hlodavc. Ve velmi relnm smyslu slova je jen mlo dob, kdy je lpe mt kolem potkany, ne kdy zrovna zu mor. Na en se moru navc vedle potkan podlelo vc ne sedmdest dalch druh zvatvetn krlk, hrabo, svi, veverek a my. Zd se navc, ve snad nejhor epidemii moru v djinch potkani roli nehrli, alespo ne v Anglii. Dvno ped notoricky znmou ernou smrt ve trnctm stolet postihla v sedmm stolet Evropu jet zuivj epidemie. V nkterch mstech zemeli tm vichni lid. Beda ve svch djinch Anglie psanch v nsledujcm stolet pe, e kdy morov nkaza dorazila do jeho kltera v Jarrow zabila vechny a na opata a jednoho chlapceco pedstavuje mrtnost znan pevyujc devadest procent. A u bylo zdrojem epidemie cokoliv, potkani to zejm nebyli. Nikde v cel Britnii nebyly nalezeny krys kostia lid se po nich dvali opravdu peliv. Na jednch vykopvkch v Southmaptonu shromdili ze souboru pbytk a jejich okol padest tisc zvecch kost, krys mezi nimi nebyla ani jedna. Existuj vahy, e nkter epidemie pipisovan moru, mon vbec morem nebyly, ale zpsobil je ergotismus, plsov onemocnn obilovin. Mor vbec nezashl mnoh studen, such msta na severuIsland unikl cel, podobn vtina Norska, vdska a Finskai kdy potkani se tam vyskytovali. Souasn se mor tm vude, kde se vyskytl, spojoval s bdn mokrmi letyco jsou prv okolnosti, kter obvykle pispvaj vypuknut ergotismu. Jedin problm s touto teorii je v tom, e pznaky ergotismu se morovm pli nepodobaj. Je mon, e pojem morov nkaza se pouval voln a neurit a pozdj historikov si ho prost patn vyloili. Jet ped jednou i dvma generacemi mohly bt poty potkan ve mstskch oblastech znan vy ne dnes. Magazn New Yorker v roce 1944 informoval, e skupina deratiztor pracujc v dobe znmem (ale peliv neidentifikovanm) hotelu na Manhattanu chytil za ti noci v suternu a sklep hotelu 236 potkan.

Zhruba v te dob potkani prakticky ovldli ji zmnn drbe trh ve Gansevoortu. Pronikli tam v takovm mnostv, e sekretkm potkani obas vyskakovali z otevranch zsuvek stol. Pivolan deratiztoi bhem nkolika dn pochytali tyi tisce potkan, ale nedokzali ho ochrnit tak, aby se nevraceli. Trh byl nakonec uzaven. Obyejn se pe, e v bnm mst na jednoho lovka pipad jeden potkan, studie ale prokzali, e je to pehnan. Skuten slo je asi jeden potkan na ti tucty lid. Bohuel je to pod jet docela dost potkanzhruba tvrt milion na velk Londn, napklad.

II
Skuten ivot se ve vaem dom vyskytuje v mnohem menm mtku. Na t pln nejmen rovni v dm kyp ivotem: je to skuten detn prales pro plaziv a plhav tvory. V bezmezn dungli vlken vaeho koberce dr stre armdy nepatrnch tvorek, mezi poletujcmi zrnky prachu klouzaj jak na padku, v noci se plaz pes povleen, aby se popsli na t ohromn, lahodn, lehce se zvedajc hoe dmajcho masa, kterm jste vy. Tihle tvorov existuj v mnostvch, kter si radji nedokete pedstavit. Samotn vae postel, pokud je prmrn ist, prmrn star, prmrn velikosti a prmrn asto obracen (jinak eeno skoro nikdy) bude nejsp domovem njakch dvou milion malikch postelovch rozto, kte jsou pli mal, ne aby byli vidt pouhm okem, ale nesporn tam jsou. Pokud mte polt star est let (co je prmrn vk vaeho polte), pak podle jednoho propotu bude desetinu jeho vhy tvoit opadan ke, mrtv a iv roztoi a rozto vkalyneboli vmty, jak je to znmo mezi entomology. Mezi lkovmi roztoi, proti nim hotov obi, se v souasnosti mohou tak plit vi, nebo se zd, e tihle druhdy tm vyhuben tvorov se vrac. Podobn jako potkani i vi se vyskytuj ve dvou hlavnch druzch: Pediculus capitas, neboli ve hlavov (esky astji ve dtsk pozn. pekl.) a Pediculus corporis neboli ve tlov (esky ve atn pozn. pekl.) Ta druh se mezi pachatele tlesnho svdn zaadila pomrn nedvno. Nkdy v poslednch padesti tiscch letech se vyvinula ze vi dtsk. Ta je oproti n mnohem men (ve dtsk je velk asi jako sezamov semnko a skoro tak i vypad) a mnohem h se odhaluje. Dospl samika vi dtsk denn pokld ti a est vajek. Kad ve ije a ticet dn. Przdnm schrnkm mrtvch v se k hnidy. Vi si vypstovaly m daleko vt odolnost vi pesticidm, ale nejvtm dvodem pro jejich nrst je nzk teplota pracch cykl v prakch. Jak uvedl dr. John Maunder z British Entomology Medical Centre Pokud vyperete zaviven obleen na nzkou teplotu, jedin co vm to pinese, budou ist vi. Historicky byly nejbnjm postrachem lonice tniceCimex lectularis, jak jsou ty mrav pskavky znm mezi vdci. tnice se postaraly o tom, aby nikdo nikdy nespal sm. V dvjch dobch hmyz a snaha se ho zbavit dohnla lidi napl k lenstv. Kdy jednou Jane Carlyle zjistila, e tnice napadly postel jej hospodyn, nechala postel rozebrat na kousky a odnst na zahradu, kde byl kad kousek oplchnut chloridem vpenatm a pak na dva dny ponoen do vody, aby se v n utopil veker hmyz, kter by snad peil desinfekci. Lon prdlo bylo mezi tm peneseno do uzaven mstnosti, kde bylo opakovan posypno desinfekc, dokud se tnice nepestaly objevovat. Teprve pak byla postel sloena, penesena zpt, ustlna a hospodyni byl dopn bn spnek v posteli, kter byla nyn nesp pinejmenm mrn toxick jak pro ni, tak pro jakkoliv hmyz, kter by si troufal piplit se zpt. I tehdy, kdy nebyly postele pmo napadeny hmyzem, bylo bn je pinejmenm jednou ron rozebrat a preventivn natt desinfekc nebo ferme. Vrobci se v reklam asto chlubili, jak rychle a snadno lze jejich postele pro kadoron drbu rozebrat. V devatenctm stolet zaala bt populrn mosaz, ne snad proto, e by zaala bt najednou povaovna za elegantn kov pro konstrukci postele, ale proto, e se v n nemohly schovvat tnice. Podobn jako vi i tnice zavaj nevtan comeback. Po vtinu dvactho stolet byly ve vtin Evropy a Americky prakticky vyhynul dky nstupu modernch insekticid, v poslednch letech se ale energicky vrac. Nikdo nev jist pro. Mon to m nco spolenho s mezinrodnm cestovnmlidi si je voz dom v zavazadlech a podobnnebo si vytv m dl vt odolnosti proti vcem, kter po nich stkme. A u je dvodem cokoli, najednou si jich znovu vmme. Jsou v nkterch z nejlepch hotel v New Yorku, citovaly New York Times slova jistho experta v roce 2005. lnek Times dle podotkl, e jeliko vtina lid nem se tnicemi dnou zkuenost a nev, eho si m vmat, vimnou si toho, e jsou zamoeni, a tehdy, kdy se jednou rno probud a zjist, e le v jejich hejnu. Pokud mme sprvn vybaven a velmi zvltn mru motivace, mete odhalit neestn miliony hezoukch tvorek, kte s vmi bydlohromn kmeny stejnonoc, pleopod, endopodit, myriapod, chilopod, pauropod a dalch tm neviditelnch smtek. Nkte z tchto tvorek jsou prakticky nevyhubiteln. Hmyz zvan Niptus holeleucus byl nalezen iv v kajenskm pepi a v korku lahviek s kyanidem. Jin, jako teba moun roztoi a roztoi v sru s vmi velmi pravideln vee.

Kdy mezi ivmi tvory sestoupme o rove n do svta mikrob, mnostv narostou do nespoetn velikosti. Jen vae ke je domovem asi trilionu bakteri. Uvnit jich mte dal tisce trilion, mnoh z nich se vnuj nutnm a uitenm kolm, jako je teba rozkldn potravy ve stevech. Celkem mte ve svm tle asi sto kvadrilion bakterilnch bunk. Kdybyste je vythli ven a poskldali na hromadu, vily by asi tyi libry (1,8 kg). Mikroby jsou tak vudyptomn, e snadno zapomnme, e velkou st kadho modernho domu tvo tk kovov pedmryledniky, myky, prakykter tu jsou jen od toho, aby je niily a zabjely. Zbavovat n ivot bakteri je pro vtinu z ns kadodenn nekonen kol. Nejslavnj expert na bakterie na svt je tm jist dr. Charles P. Gerba z arizonsk university, kter je svmu oboru tak oddan, e jednomu ze svch dt dal prostedn jmno Escherichia po bakterii Escherichia coli. Ped nkolika lety dr. Gerba zjistil, e domc bakterie nejsou vdy nejpoetnj tam, kde byste to ekali. V jednom slavnm vzkumu zmil obsah bakteri v rznch mstnostech rznch dom a zjistil, e v prmrnm dom je zpravidla nejistm povrchem prknko na toalet. Je to proto, e je omvno desinfeknmi ltkami astji ne kterkoliv jin povrch. Oproti tomu na prmrn desce stolu ije ptkrt vce bakteri ne na prmrnm toaletnm prknku. Nejpinavj oblastn vbec byl kuchysk dez, tsn nsledovan kuchyskm pultem a nejpinavjm pedmtem byly prdlo slouc ke kuchyskmu myt a utrn. Vtinou se v bakterich pmo koupalo a pouit takovch kus k otrn pultu (nebo tal nebo chlebovho tcu, umatn brady nebo jakhokoliv jinho povrchu) jen pen mikroby z jednoho povrchu na druh a dv jim dal ance se mnoit a it. Druhou nejinnj cestou en bakteri je podle Gerbova zjitn splachovn toalety se zdvienm prknkem. To vyhazuje do vzduchu biliony bakteri. Mnoh ve vzduchu zstvaj, poletuj jako malik mdlov bubliny a ekaj a dv hodiny na to, a budou vdechnuty, dal se usazuj napklad na zubn kartky a podobn vci. Je to samozejm dal dobr dvod, pro nechvat prknko poloen. Tm jist k nejpamtihodnjmu zjitn v poslednch letech ohledn mikrob dola jist podnikav studentka stedn koly na Florid, kter porovnala kvalitu vody na toaletch ve svm mstnm fast foodech s kvalitou ledu v nealkoholickch npojch a zjistila, e v sedmdesti procentech podnik byla voda v toalet ist, ne led. Na vech tchto pepoetnch formch ivota je mon nejpozoruhodnj to, jak mlo o nich nkdy vmea jak nedvno jsme se dozvdli to, co vme. Lkov roztoi nebyli vbec znm a do toku 1965, tebae v kad posteli jich jsou miliony. Jet v roce 1947 mohl medicinsk korespondent magaznu New Yorker napsat: Roztoe nachzme v tto zemi jen zdka a samotnm mst New Yorku byli a donedvna neznm. Pak zaali koncem tyictch let dvactho stolet obyvatel bytovho komplexu zvanho Kew Garden ve velkch potech bt nemocn s pznaky podobnmi chipce. Nemoc byla znm jako zhadn horeka z Kew Garden dokud si jeden bystr badatel neviml, e nemocn jsou i myi a pi podrobnm zkoumn neodhalil, e malik roztoe ijc v jejich srstiprv ty roztoe, kte se v Americe ve vtch potech vyskytovat nemlipen na obyvatele obytnho komplexu rickrettsiov netovice. Podobn mra nevdomosti platila dlouho pro mnoho vtch tvor, v neposledn ad pro jedno z nejdleitjch a nejmn pochopench zvat, kter se nkdy nachz v modernch domech, toti pro netopry. Netopry m rd jen mlokdo, co je skuten velk koda, protoe netopi mnohem vc prospvaj, ne kod. Poraj ohromn mnostv hmyzu, co prospv jak rod na polch, tak lidem. Hnd netopi, nejbnj druh v Americe, seere a est set komr za hodinu. Malic netopi rodu pipistrellenev vc, ne tolik, co dv minceza jednu noc vyluxuj kad a ti tisce kus hmyzu. Bez netopr by bylo ve Skotsku mnohem vc muek, v Severn Americe by bylo mnohem vc sviluek a v tropech mnohem vc horeek. Stromy v pralesech by byly rozvkny na kousky. Poln plodiny by potebovaly vc pesticid. Prodn svt by se stal velmi stsnnm mstem. Netopi jsou tak velmi dleit pro ivotn cyklus mnoha divoce rostoucch rostlin kvli opylen a en semen. Netopr sebamalik jihoamerick netoprseere za noc a est tisc malikch semnek. Penos semen obstaran jedinou koloni netopr sebabv jich v n kolem ty set me vyprodukovat a devt milion semenk novch ovocnch strom ron. Bez netopr by tchto ovocnch strom nebylo. Netopi jsou tak zsadn dleit pro peit divoce rostoucch avokd, balsy, bann, chlebovnku, ledvinovnku, hebku, datl, fk, guavy, manga, broskv, kaktus saugaro a dalch. Ve svt existuje mnohem vc netopr, ne si vtina lid uvdomuje. Ve skutenosti asi tvrtina ze vech druh savcnjakch jedenct stovek celkemjsou netopi. Spektrum jejich velikosti sah od melch netopr, kte skuten nejsou vt ne melci a jsou proto nejmen ze savc a po skvostn ltajc liky v Austrlii a jin Asii, kter mohou mt rozpt kdel a est stop. V minulosti se odehrvaly rzn pokusy vyut netopch zvltnch schopnost. Za druh svtov vlky americk armda vynaloila mnoho asu a penz na neobyejn pln vyzbrojit netopry malikmi zpalnmi bombami a vypoutt je v ohromnch mnostvcha milionu narzz letadel nad Japonskem. Pedstava byla takov, e se netopi usad na msch a pod stechami a brzy na to e pak budou odpleny

malik asovan rozbuky, netopi vzplanou a zalo statisce por. Vytvoen dostaten drobnch bomb a asova vyadovalo velmi mnoho experiment a dmyslu, na jae 1943 ale prce pokroily dostaten na to, aby bylo mon dosavadn vsledky ovit pi pokusu u jezera Muroc v Kalifornii. Kdy to ekneme velmi mrn, vci zdaleka nely podle plnu. I kdy lo o experiment, netopi byli pi vyputn kupodivu vybaveni ostrmi bombikami. Ukzalo se, e to nebyl dobr npad. Netoprm se nepodailo zaplit ani jeden ze stanovench cl, ale zniili vechny hangry a tm vechny budovy skladi na letiti u jezera Muroc, jako i auto jednoho generla. Jeho zprva o udlostech onoho dne musela bt velmi zajmav ten. Tak i tak, brzy pot byl program zruen. Mn potetn, ale v konenm dsledku o nic spnj pln na vyuit netopr vymyslel dr. Charles A. R. Campbell z lkask koly na Tulane University. Jeho npad potal se stavbou obch netopch v, kde by netopi hnzdili a mnoili se, a odkud by vyltali lovit moskyty. Campbell byl pesvden, e by to vrazn omezilo malrii a souasn poskytlo guano v komern zajmavch mnostvch. Bylo postaveno nkolik v, a st z nich dokonce dosud stoj, by jsou zchtral, nikdy ale nefungovaly. Ukzal se, e netopi nemaj rdi, kdy jim nkdo naizuje, kde se maj usadit. V Americe byli netopi dlouh lta pronsledovni hygienickmi ady kvli pehnanma nkdy iracionlnmobavm, e pen vzteklinu. Cel pbh zaal v jnu 1951, kdy anonymn ena v zpadnm Teaxsu, manelka majitele plante s bavlnou, nala na cest ped svm domem netopra. Myslela, e je mrtv, ale kdy se sklonila, aby se na nj podvala, vyskoil a kousl ji do pae. To bylo velmi nezvykl. Vichni amerit netopi jsou hmyzorouti a nebyl znm dn ppad, kdy by pokousali lovka. ena a jej manel rnu vydezinfikovali a pevzalibyla jen drobna vc na to nemysleli. O ti tdny pozdji byla ena v blouznivm stavu pevezena do nemocnice v Dallasu. Byla velmi rozruen a nemohla mluvit ani polykat. Oi mla pln dsu. Nebylo j pomoci. Vzteklinu lze spn lit, ale jen tehdy, pokud se pacientovi dostane okamit pe. Jakmile se projev pznaky, je pli pozd. Po tyech dnech nevslovnch trpen upadla ena do kmatu a zemela. Roztrouen ppady lid pokousanch netopry nemocnmi vzteklinou se nyn zaaly mnoit v dalch oblastechdva v Pennsylvnii, po jednom na Florid, v Massachusetts a Kalifornii, dva dal v Texasu. Ve se to odehrlo v rozmez ty let, proto lo jen sotva o njakou zuivou epidemii, ale znepokojen to vyvolvalo. Nakonec byl na Nov rok 1956 s pznaky vztekliny do nemocnice v Austinu pijat pedstavitel texask hygienick sprvy dr. George C. Menzies. Menzies bdal v jeskynch stednho Texasu po dokladech o netoprech penejcch vzteklinu, nakolik ale bylo znmo, nebyl ani pokousn, ani jinak vystaven vzteklin. Pesto se nakazil a o pouhch dvou dnech v nemocnici zemel obvyklm hrznm zpsobem, s oima rozenma tak, e pipomnaly dva tale. Ppad byl iroce publikovn a vyvolal jakousi mstivou hysterii. edn initel na nejvy rovni dospli k zvru, e je nalhav a nutn netopry vyhladit. Nsledovaly roky vytrvalho pronsledovn, a populace netopr v mnoha oblastech utrpla okujc zsahy. V jednom ppad nejvt kolonie netopr na svt v Eagle Creek v Arizon zaila bhem nkolik let propad populace ze ticeti milion na ti tisce. Pedn americk znalec netopr Merlin D. Tuttle, zakladatel Bat Conservation International, dobroinn organizace peujc o netopry, informoval v roce 1988 v magaznu New Yorker o ppadu, kdy initel texask hygienick sluby ekli jednomu farmi, e pokud nevyhub netopry v jedn jeskyni na jeho pozemcch, hroz jemu, jeho rodin i dobytku vn nebezpe, e se nakaz vzteklinou. Podle jejich pokyn farm naplnil jeskyni petrolejem a zaplil. Por zahubil asi tvrt milionu netopr. Kdy Tuttle pozdji s farmem hovoil, ptal se ho, jak dlouhou jeho rodina vlastn svou pdu. Zhruba stolet, odpovdl farm. A za celou tu dobu, pokraoval Tuttle, mli nkdy pote se vzteklinou? Ne, odpovdl farm. Kdy jsem mu pak vysvtlil, jakou maj netopi hodnotu a co on udlal, farme to doslova zlomilo a rozplakal se, ekl Tuttle. Pravda je takov, poukzal Tuttle, e ron zeme vc lid na nsledky otravy jdlem na farnm pikniku, ne za cel djiny pomelo nsledkem kontaktu s netopry. Dnes pat netopi k nejohroenjm ivoichm. Zhruba tvrtina druh netopr je na seznamu ohroench vyhynutmje to asn a vskutku dsiv vysok podl u tak zsadn dleitho tvoraa pes tyicet druh se zmt na samotn hranici vyhynut. Jeliko se netopi tak skrvaj a asto je velmi nron je studovat, zstvaj daje o jejich populacch v mnohm nejist. V Britnii napklad nen jist, zda pev sedmnct nebo estnct druh netopr. Experti a ady nemaj dost doklad, aby rozhodli, zda netopr velk vyhynul nebo se jen velmi dkladn skrv. Jist je, e vude me bt mnohem h. Potkem roku 2006 byla mezi zimujcmi netopry v jeskyni v New Yorku zjitna nov, velmi smrteln plsov choroba zvan syndrom blho enichu (protoe kvli n bl srst kolem nosu obt). Nemoc zabj a 95 procent netopr, kte se j nakaz. Nyn se rozila ji do pl tuctu dalch stt a tm jist se roz i dl. Jet na sklonku roku 2009 nemaj vdci pont, m a pro plse

zabj svho hostitele, jak se , odkud pochz a jak ji zastavit. Jist je jedin to, e plse je obzvlt dobe uzpsoben pro peit v chladnch podmnkchdn dobr zprva pro vtinu Severn Ameriky, Evropy a Asie. Mnoho tvor je tak nenpadnch a asto jsou tak mlo pedmtem bdn, e si sotva vimneme, e vyhynou. Britnie pila ve dvactm stolet o dvacet druh mr, pesto to nevyvolalo dn velk pobouen. Tm 75 procent druh britskch mr zaznamenalo padek svch populac. K pravdpodobnm pinm pat intenzifikace zemdlstv a silnj pesticidy, skuten piny ale nezn nikdo. Podobn trp motl druhy, nejmn osm m v Britnii historicky nejni populaci, znovu z dvod, o kterch se meme jen dohadovat. Dsledky plynouc z lavinovho efektu mohou bt znan. Na zdravch populacch motl a mr asto osudov zvis ptci. Jedin rodina skorek modinek me za jednu sezonu potebovat a 15 000 housenek. Propad v hmyz populaci proto znamen tak propad v ptach populacch.

III
Nutno ci, e populace nemus vdy klesat. Nkdy provaj boom a to obas i zpsobem, kter tvo djiny. Nikdy to neplatilo vc, ne v roce 1873, kdy farmi na zpadu Spojench stt a v kanadskch ninch zaili zniujc rnu nepodobnou niemu, co kdy kdo zakusil. Zniehonic a odnikud se pihnala mrana kobylek (nyn vyhynulho druhu zvanho kobylky ze Skalnatch hor pozn. pekl.)velk cvrkajc masy pohybu a chutikter zastnily slunce a seraly ve, na cestou pily. Kdekoliv hejna pistla, mlo to okujc dsledky. Do hola oistila sady i pole a porala skoro ve, na sedla. rala ke i pltna, prdlo na rch, vlnu ze zad ivch ovc, dokonce i rukojeti devnho nad. Jeden uasl svdek sdloval, e se snela v takovch spoustch, e uhasila i slun velk ohe. Podle vtiny svdk to bylo nco podobnho jako zat konec svta. Hluk byl ohluujc. Jedno hejno mlo podle odhad bt 1 800 mil dlouh a asi 110 mil irok. Trvalo pt dn, ne peletlo. Uvauje se, e obsahovalo nejmn 10 miliard jednotlivch kus hmyzu, jin odhady ovem dochzely a k slu 12,5 trilion, se souhrnnou vhou 27,5 milionu tun. Tm jist to bylo nejvt shromdn ivch bytost, jak kdy bylo na Zemi k vidn. Nic je neodrazilo. Kdy se potkala dv hejna, prodrala se vzjemn mezi sebou a objevila se s neporuenmi adami na druh stran. Utloukn ri, ani kropen insekticidy nemlo dn miteln dopad. Bylo to prv v dob, kdy se lid v ohromnch potech sthovali na zpad Spojench stt a Kanady a vytveli pes velk pln nov obiln ps. Napklad v Nebrasce bhem jedn generace vzrostl poet obyvatel z 28 000 na vc ne milion. V dob po americk obansk vlce vznikly zpadn od Mississipi tyi miliony novch farem a mnoz z tchto farm byli zateni velkmi dluhy s hypotkami na sv domy a pdu a pjkami na flotily novho vybavensekaky, mltiky, kombajny a tak dlpotebnho pro farmy prmyslov velikosti. Statisce dalch investovali ohromn sumy do eleznic, obilnch sil a vech monch podnik, podporujcch prudce rostouc populaci zpadu. A nyn bylo obrovsk mnostv lid doslova vymazvno. Na konci lta kobylky zmizely a vplil se trochu levy a nadje. Optimismus byl ovem nepodloen. Kobylky se vrtily po ti dal lta a pokad ve vtm mnostv, ne dv. Zaala se ujmat zneklidujc mylenka, e ivot na zpad me bt nadle neudriteln. Nemn poplan byla vaha, e se kobylky mohou rozit na vchod a pohltit jet bohat zemdlskou pdu na Stedozpad a na vchod. V celch americkch djinch nebylo temnj a beznadjnj chvle. A pak to prost vechno skonilo. V roce 1877 byla hejna podstatn men a kobylky v nich vypadaly podivn letargicky. Pt rok se neobjevily vbec. Kobylky ze Skalnatch hor (jejich formln jmno bylo Melanoplus spretus) se jen tak nesthly, ony prost zmizely. Byl to zzrak. Posledn iv exempl byl nalezen v Kanad roku 1902. Od t doby nebyl spaten dn. Vdcm trvalo vc ne stolet, ne pili na to, co se stalo, ale zd se, e kobylky se kad rok uchylovaly k zimovn a rozmnoovn do hlinitopsit pdy pilhajc k meandrujcm ekm na vinnch plnch Skalistch hor. Jak se ukzalo, prv tam nov vlny pichzejcch farm promovaly pdu orbou a zvlahamico byla innost, kter spc kobylky a jejich kukly likvidovala. innj postup by nikdo nevymyslel, i kdyby na to vynaloil miliony dolar a bdal nad tm cel roky. Vyhynut dnho druhu nelze nikdy oznait za dobrou vc, ale tenhle ppad se pozitivnmu vsledku piblil nejvc, jak to bylo kdy mon. Kdyby se kobylkm nadle dailo, svt by byl velmi odlinm mstem. Globln zemdlstv a obchod, osdlovn zpadu a v konenm dsledku i osud na fary, stejn jako ve dal, navzjem spojen a propojen, by bylo hluboce petvoeno zpsoby, kter si dokeme jen sotva pedstavit. Amerit farmi byli v posledn tvrtin devatenctho stolet ji zachvceni formou hnvivho populismu, kter hluboce nesnel banky a velk firmy a tyto pocity mly velkou ozvnu i ve velkch mstech, zejmna mezi nov pchozmi imigranty. Kdyby se zemdlstv zhroutilo natolik, aby to vyvolalo znan rozenou chudobu a hlad, mohl docela dobe nastat

zdrcujc nstup socialismu. V kadm ppad bylo velmi mnoho lid, kte po takovm vsledku horliv touili. Namsto toho se vci samozejm urovnaly, zpad pokraoval ve sv dlouh expanzi, Amerika se stala obilnic svta a britsk venkov se propadl do dlouh vvrtky, ze kter se nikdy docela nevzpamatoval. To je pbh, ke ktermu se jet dostaneme, zatm ale pojme na zahradu a zauvaujme nad tm, pro tolik z on krajiny bylo, a vru nadle zstv, tak pitalivm mstem pro ivot.
i

Potkanovi se v minulosti asto kalo hnd krysa a stenmu potkanovi ern krysa, jsou to ale zavdjc jmnabarva jejich koeiny nic neurujeproto se badatel zkoumajc hlodavce tmto jmnm tm vdy vyhbaj.