CHAPTER FOURTEEN The Stairs I

Prv jsme p i li do nejnebezpe n j sti domua vlastn do jednoho z v bec nejnebezpe n j ch prost ed v becna schodi t . Nikdo nev p esn , jak moc jsou schody nebezpe n, proto e zznamy jsou podivn nedostate n. V t ina zem vede statistiky mrt a zran n zp sobench nsledkem pd , ale neeviduje u , co ony pdy zp sobilo. Ve Spojench sttech se tak nap klad v, e asi dvanct tisc lid s sebou ro n pra t o zem a vce nevstane, ale nevme u , zda je to proto, e spadli ze stromu, st echy nebo z verandy za domem. V Britnii se vedla pom rn velmi pe liv statistika pd ze schod a do roku 2002, ale pot ministerstvo obchodu a pr myslu rozhodlo, e sledovat takov zle itosti je p epych, kter si nem e dovolit, co se jev, vezmeme-li v potaz, jak nklady spole nosti kv li raz m zp sobenm pdy vznikaj, jako dosti scestn zp sob et en. Posledn dostupn sla ukazuj, e v danm roce se celch 306 166 Brit na schodech potlouklo tak v n , e to vy adovalo lka sk o et en. Je tedy z ejm, e to nen dn malichern zle itost. John A. Templer z MIT, autor zsadnho (a nutno ci tm jedinho) v deckho textu na toto tma The Staircase: Studies of Hazards, Falls, and Safer Design, (Schodi t : Studie rizik, pd a bezpe n j ch projekt ) uvd, e v echna sla ohledn raz zp sobench pdem jsou v ka dm p pad nejsp stejn siln podhodnocena. I p i nejkonservativn j ch vpo tech ov em schod m pat druh msto mezi p inami smrtelnch nehod, se zna nm odstupem za atohavriemi, ale daleko p ed utonutmi, uho enmi a dal mi podobn chmurnmi ne t stmi. Kdy se zamyslte nad tm, kolik stoj pdy spole nost na ztracench pracovnch hodinch a zt i zdravotnickho systmu, je zvl tn, e jim nen v novna v t pozornost. Do po rn prevence, vzkumu po r , po rnch p edpis a poji t n proti ohni se investuj obrovsk sumy pen z a asu ednk , ale na porozum n pd m a jejich p edchzen se nevynakld tm nic. Na schodech as od asu zakopne ka d. Bylo vypo teno, e jednou za 2222 pou it schodi t minete schod, jednou za 63 000 pou it schodi t utrpte drobnou nehodu, jednou za 734 000 pou it schodi t se vm stane bolestiv raz a hospitalizaci budete pot ebovat jednou za 3 616 677 pou it schodi t . ty iaosmdest procent lid, kte zem ou nsledkem pdu na schodi ti doma, jsou ve v ku p ta edesti let a vce. Nen to ani tak kv li tomu, e by star lid byli na schodi ti nepozorn j , ale proto e se jim h po pdu vstv. D ti na t st p i pdech na schodi tch umraj jen vzcn , i kdy domcnosti s malmi d tmi maj zdaleka nejvy mru zran n, z sti vzhledem k vysok m e pou vn schodi , z sti kv li okujcm v cem, kter d ti na schodi ti nechvaj. Lid, kte ne ij v man elstv, maj vy pravd podobnost pdu na schodech, ne enat a vdan, a d ve enat i vdan padaj ast ji, ne ob p edchoz skupiny. Lid v dobr kondici padaj ast ji, ne lid ve patn kondici, zejmna proto, e mnohem vc sk ou a b haj a nesestupuj tak pe liv , nebo s tolika p estvkami jako tlou tci nebo nemocn. Nejlep m indiktorem osobnho rizika je to, zda jste u n kdy d ve na schodech upadli. Nchylnost k nehod je mezi epidemiology schodi ovch raz mrn kontroverzn tma, z ejm ale existuje. Zhruba ty i osoby z deseti zran nch p i pdu na schodi ti u podobn raz utrp ly d ve. V r znch zemch padaj lid r zn . V Japonsku nap klad lov ku hroz, e se zran p i pdu na schodech v kancel i, obchod nebo na elezni n stanici, mnohem pravd podobn ji ne ve Spojench sttech. Nen to proto, e by Japonci u vali schodi t o tolik neopatrn ji, ale proto, e Ameri an ve ve ejnch za zench schody moc nevyu vaj. Spolhaj na bezpe a pohodl vtah a eskaltor . Drtiv v t ina raz na schodi tch se v Americe odehrv domav tm jedinm mst , kde se Ameri an odhodlvaj k pravidelnmu pou vn schodi t . Ze stejnho d vodu padaj ze schod mnohem ast ji eny ne mu i: proto e u vaj schodi t ast ji, zejmna doma, kde dochz k pd m nej ast ji. Kdy upadneme na schodi ti, dvme to za vinu sob a obvykle pd p ipisujeme nedbalosti i nepozornosti. Ve skute nosti pravd podobnost, zda na schodech upadnete i to, jak potlu en se budete ctit, a se zastavte, podstatn ovliv uje to, jak bylo schodi t vyprojektovno. K hlavnm vadm projekt , kter vyvolvaj razy, pat patn osv tlen, chyb jc madla, matouc vzorce na plo e schodu, nezvykle vysok nebo nzk v ky jednotlivch stup , nezvykle zk nebo irok plochy schod a odpo vadla, kter naru uj rytmus stoupn a sestupu. Podle Templera bezpe nost schodi ti nep edstavuje jeden, ale dva problmy: vyhnout se okolnostem, kter p sob nehody a projektovat schodi t tak, aby na nich dochzelo k co nejmen m raz m, kdy u k nehod dojde. P ipomn p pad jedn elezni n stanice v New Yorku (ne k kter), kde byly hrany schod opat eny

protiskluzovm povrchem, vinou jeho vzoru bylo t k rozeznat hranu schodu. B hem esti tdn z t chto schod spadlo trnct set lidopravdu okujc mno stva pot byl problm napraven. Schodi t zahrnuj t i geometrick prvky: zdvih, stupe a p ev en. Zdvih je v ka mezi schody, stupe je samotn schod (technicky jde o horizontln m enou vzdlenost mezi p ednmi hranami dvou po sob jdoucch schod ) a p ev en je celkov strmost schodi t . Lid maj pom rn malou toleranci pro r zn p ev en. Cokoliv vy ho ne 45 stup je pro stoupn nep jemn namhav a cokoliv men ho ne 27 stup je navn pomal. Po schodech, kter nemaj dn velk p ev en, je p ekvapiv t k chodit, proto je rozmez na eho pohodl mal. Nevyhnutelnm problmem schodi t je, e po n m musme lidi bezpe n p evst ob ma sm ry a p itom pohyb ka dm ze sm r vy aduje odli n postoj. (Kdy po schodi ti stoupte, naklnte se dop edu, kde to p i sestupu dr te sv t i t zp t, jako byste brzdili). Proto schodi t , kter jsou bezpe n a pohodln pro vstup nemus bt tak dobr, kdy jdete dol a naopak. Nap klad to, jak daleko vystupuj hrany schodu z jeho plochy m e materiln ovlivnit pravd podobnost nehody. V dokonalm sv t by schodi t mrn m nila podobu a tvary podle toho, kdo by po nich el nahoru nebo dol . V praxi je ka d schodi t kompromisem. Podvejme se nyn na pd ve zpomalenm zb ru. Sestup po schodech je v jistm smyslu kontrolovan pdem. Sv t lo pohybujete vp ed a dol zp sobem, kter by byl zjevn nebezpe n, kdybyste ho nem li zcela pod kontrolou. Mozek dok e rozeznat okam ik, kdy sestup p estv bt zen a za n se z n j stvat jaksi len pohroma. Na nebezpe a nepo dek reaguje lidsk mozek velmi rychle, po d ale trv zlomek okam iku190 milisekundne zareaguj reflexy a mysl post ehne, e je n co v nepo dku ( e jste t eba zrovna stoupli na brusli) a je t eba uvolnit p istvac drhu pro t k p istn. B hem tohoto mimo dn krtkho seku t lo sestoup v pr m ru o dal ch sedm palc (17,8 cm)obecn e eno, p li daleko na elegantn p istn. Pokud se to stane na spodnm schodu, ocitnete se dole s nep jemnm cuknutmkter ubl sp va d stojnosti, ne emukoliv jinmu. Pokud se to ale stane n kde v , nebude mt va e noha anci uhlazen v e vyrovnat a vy byste m li rad ji doufat, e se zvldnete chytit madlanebo vlastn , e u schodi t v bec madlo je. Jedna studie z roku 1958 zjistila, e ve t ech tvrtinch v ech pd na schodech nebylo v mst , kde pd zapo al, madlo k dispozici. Dv chvle, kdy je na schodi ti zapot eb dvat obzvl t pozor, je za tek a konec cesty. Prv tehdy bvme podle v eho nejvc rozptleni. Na prvn nebo poslednm schodu se odehrv a t etina v ech nehod na schodi tch a dv t etiny se odehrvaj na prvnch nebo poslednch t ech schodech. V bec nejnebezpe n j okolnost je mt n kde jedin schod na neo ekvanm mst . Tm stejn nebezpe n jsou schodi t se ty mi nebo mn stupni. Ty z ejm podn cuj nadm rnou sebed v ru. Nen p ekvapenm, e sestup ze schod je nebezpe n j , ne stoupn po nich. P es devadest procent raz se odehrv p i sestupovn. Pravd podobnost v nho pdu je na p mm schodi ti 57 procent, ale na zahnutm jen 37 procent. I odpo vadla mus mt ur itou velikostza vhodnou je pova ovna zhruba ka plochy schodu a dlka kroku k tomupokud nemaj u ivateli schodi t naru it rytmus. Naru en rytmus je p edehrou pdu. Dlouho bylo znmo, e lidem jdoucm nahoru i dol po schodi ti vyhovuje, kdy jdou v ur itm rytmu a e tento instinkt nejsnze uspokoj to, kdy budou mt schody ir plochu na krat ch schodi tch a u plochu na strm j ch stoupnch. Auto i klasickch d l o architektu e toho ov em o navrhovn schodi napsali p ekvapiv mlo. Vitruvius jen p ipomn, e schodi t m bt dob e nasvceno. Nezabval se ani tak tm, jak omezovat riziko pd , ale sp tm, jak zabrnit lidem pohybujcm se opa nmi sm ry, aby do sebe nar eli (dal p ipomnka toho, jak velk tma panovala v p edelektrickm sv t ). Teprve a na sklonku sedmnctho stolet sestavil Francouz jmnem Franois Blondel vzorec, kter matematicky zakotvil vztah mezi v kou a plochou schodu. Konkrtn navrhl, aby pro ka dou jednotku nr stu v ky byla ka plochy schodu sn ena o dv jednotky. Vzorec byl iroce p ejat a i dnes, po vce ne t ech stovkch let, z stv zapsn v mnoha stavebnch p edpisech, t eba ve skute nosti moc dob e nefungujevlastn v bec nena schodi tch, kter jsou bu nezvykle vysok nebo nezvykle nzk. Osobou, kter vzala nejv n ji navrhovn schodi v modern dob , byl p ekvapiv Frederick Law Olmsted. I kdy to od n j nevy adovalo tm nic z jeho prce, m il Olmsted po dev t let velmi pe liv n kdy a posedlev ky a ky schod ve snaze najt vzorec, kter by zaru il bezpe i pohodu na schodi ti v obou sm rech. Jeho zji t n byla p evedena do dvojice rovnic matematikem, kter se jmenoval Ernest Irving Freeze. Zn:

Podle toho, co mi bylo vysv tleno, plat prvn rovnice pro stejn vysok schody, druh pro ty, kter shodnou v ku nemaj. V na sou asnosti Templer navrhuje, aby zdvih byl mezi 6,3 a 7,2 palci (16-18,28 cm), a e v ka samotnho schodu nem bt nikdy men ne dev t palc (22,86 cm), ale rad ji by m la bt nejmn jedenct (27,94 cm).

Kdy se ale rozhldnete kolem sebe, uvidte velmi velkou rozmanitost. Ecyclopedia Britannica uvd, obecn plat, e ve Spojench sttech bvaj schody na jednotku kroku pon kud vy ne britsk a evropsk bvaj je t vy , dn konkrtn sla ale encyklopedie neuvd. K d jinm schod toho nelze mnoho ct. Nikdo nev, odkud schody pochz, ani kdy p ibli n vznikly. Ty nejstar ale mo n nebyly ur eny k tomu, aby po nich lid chodili nahoru, n kam do vy ho patra, jak bychom o ekvali, ale dol , do dol . V roce 2004 bylo nalezeno dosud nejstar d ev n schodi t , datov do doby p ed asi t emi tisci let. Objeveno bylo stovky metr podzem v solnm dole z doby bronzov v rakouskm Hallstattu. Bylo to asi prvn prost ed, kde byla mo nost a schopnost vystupovat a sestupovat jen pomoc nohou (na rozdl od eb ku, kde jsou pot eba i ruce) jednozna nou a nutnou vhodou, proto e uvol ovala ob ruce k no en t kch b emen. Za letmou zmnku stoj i jedna lingvistick zvl tnost. Podstatn jmna upstairs a downstairs (doslova nad schody a pod schody, vy a ni patro nebo p zem pozn. p ekl.) byla do jazyka dopln na p ekvapiv nedvno. Upstairs je v angli tin zaznamenno teprve v roce 1842 (v romnu jistho Samuela Lovera Handy Andy) a s downstairs se poprv setkvme o rok pozd ji v dopise psanm Jane Carlyle. V obou p padech je z kontextu z ejm, e slova ji existovalaJane Carlyle nebyla tm, kdo by vym lel a zavd l nov slova dn d v j psan zznamy ale zatm nebyly nalezeny. Znamen to, e lid po nejmn t i stalet ili ve vcero podla ch, ale nem li je t p hodn zp sob, jak je pojmenovat.

II
Kdy u mluvme o tom, jak nm mohou domy ubl it, mohli bychom se chvilku zastavit na odpo vadle a zamyslet se nad jednm architektonickm prvkem, kter se b hem d jin ukzal jako smrteln pro p ekvapiv velk mno stv lid: st ny, p esn ji e eno, to co se na st ny dv, konkrtn barvy a tapety. Oboj bylo velmi dlouho, a r znmi zp soby, siln zdrav kodliv. Vezm me si tapetu, zbo , kter zrovna za alo bt oblben v b nch domcnostech tou dobou, kdy pan Marsham stav l svou faru. Tapety i barven papr, jak se jim po d je t kalo, byly po dlouh as velmi drah. Dle ne stolet na n byly uvaleny t k dan , ale tak jejich vroba byla velmi nro n na pracovn slu. Nevyrb ly se z d ev n vlkniny, ale ze starch hadr . P ebrat hadry byla pinav prce, kter t di e vystavovala mnoha naka livm nemocem. A do vynlezu stroje, kter dokzal vyrb t libovoln dlouh psy papru v roce 1802, byla maximln dlka ka dho psu papru asi tak dv stopy, co znamenalo, e se jednotliv kusy musely s velkm umem a pe livost spojovat. Hrab nka ze Susffolku nechala jedin pokoj vytapetovat nkladem 42 liber v dob (polovina osmnctho stolet), kdy ro n pronjem dobrho domu v Londn vy el na pouhch 12 liber. Po roce 1750 p i ly do obrovsk mdy takzvan sametov tapety vyrb n z barven krtce st i en vlny p ilepen na povrch tapety, ale pro ty, kdo se podleli na jejich vrob , p edstavovaly dal riziko, proto e lepidla byla asto jedovat. Kdy byla v roce 1830 da z tapet kone n zru ena, tapety se za aly velmi ujmat (mo n bych m l ct velmi lepit). Po et prodanch rol vysko il z milionu v roce 1830 na t icet milion v roce 1870 a prv tehdy kv li nim za alo bt velmi mnoho lid nemocnch. K barven tapet se od po tku pou valy pigmenty s velkmi dvkami arseniku, olova a antimonu, po roce 1775 byly ov em asto m eny v obzvl t zludn sm si zvan arseni itan m nat, kterou vynalezl velk chemik, ale asn smola Karl Scheele. i Barva nabyla takov obliby, e byla znma jako Schleeho zelen. Pozd ji, p idnm octanu m natho, byla vylep ena do je t vybran j ho pigmentu zvanho smaragdov zele . Ta se pou vala k barven v ech mo nch v chracch karet, sv ek, oble en a ltek na opony a dokonce i n kterch jdel. Obzvl t oblben ale byla na tapetch. To bylo nebezpe n nejen pro lidi, kte tapety vyrb li a lepili, ale tak pro ty, kdo mezi nimi poslze ili. Koncem devatenctho stolet obsahovalo arsenik, asto ve zna nch mno stvch, osmdest procent anglickch tapet. Obzvl t nad en byl v tomhle sm ru nvrh William Morris, kter nejen miloval syt arsenikov zelen , ale byl tak ve sprvn rad (a vrazn investoval do) jist spole nosti v Devonu, kter vyrb la arsenikov barviva. Zejmna tam, kde bylo vlhkoa v anglickch domech jen z dka nebylovydvaly tapety velmi zvl tn zatuchl zpach, kter mnoha lidem p ipomnal esnek. Lid si v imli, e lo nice se zelenmi tapetami obvykle nem li t nice. Uva ovalo se tak, e jedovat tapety mohly hrt svou roli v tom, e chronicky nemocnm asto prosp la zm na vzduchu. V mnoha p padech prost unikali pomal otrav . Jednou takovou ob t byl Frederick Law Olmsted, lov k se kterm se, jak se zd, setkvme ast ji, ne bychom p edpokldali. V roce 1893 utrp l o ividnou otravu aresenem z tapet v lo nici, zrovna v dob , kdy lidem za alo dochzet, od eho je jim v posteli zle a pot eboval cel lto na zotavenouv jinm pokoji. P ekvapiv nebezpe n byly i barvy. Vroba barev zahrnovala mchn mnoha toxickch ltekzejmna olova, arseniku a rum lky (p buzn rtuti). Mal i b n trp li neur itou, ale v eobecnou chorobou zvanou mal sk kolika, co byla v podstat elegantn j otrava olovem. ii Mal i kupovali olov nou b lobu v blocch a pak ji

rozemlali na prach, zpravidla tak, e po n m opakovan p ej d li eleznou koul. Kv li tomu jim spoustu prachu ulp lo na prstech, spousta ho unikla do ovzdu a takov prach byl vysoce toxick. K mnoha p znak m, kter mal e asto trpily, pat ily obrny, dr div ka el, nava, melancholie, nechutentv, halucinace a slepota. Jednou ze zvl tnost, kter otrava olovem p sob je zv t en stnice, kter n kterm ob tem umo uje vid t kolem p edm t auryco byl efekt, jeho vyu vnm na svch obrazech proslul Vincent van Gogh. Je pravd podobn, e sm otravou trp l tak. U um lc to bylo ast. K t m, kdo v n onemocn li kv li olov n b lob byl James McNeil Whistler, kter j spot eboval velmi mnoho, kdy maloval portrt v ivotn velikosti nazvan Bl dvka. Dnes jsou olov n barvy zakzan tm v ude, vyjma n kterch velmi specifickch pou it, ale restaurto i je velmi postrdaj, proto e dodvaly barv hloubku a jemnou atmosfru, kter se modern barvy nemohou tak docela rovnat. Olov n barvy vypadaj obzvl t dob e na d ev . Malovn tak zahrnovalo mnoho problmu s vymezenm rol a funkc. Vzhledem k systmu emeslnch cech bylo v Anglii velmi komplikovan, co sm l kdo d lat. P slu nci jedn ch cech mohli pou vat nt rov barvy, p slu nci jinch tempery a n kte nemohli pou t ani jedny. V t inu malovn obstarvali podle o ekvn mal i, ale tukat i a omtk i mohou pou vat tempery (druh dk barvy) na omtnut zdiale jen n kolik odstn . Klemp i a sklen i sm li pou vat olejov barvy, ale ne tempery. Pro tomu tak bylo, je pon kud nejist, ale pravd podobn to souvis s faktem, e okenn rmy byly asto z olovaco byl materil, na kter se specializovali jak klemp i, tak sklen i. Tempera se vyrb la ze sm si k dy a lepidla. M la m k , jemn j povrch, kter byl ideln pro omtnut plochy. V polovin osmnctho stolet u tempery b n pokrvaly st ny a t olejov barvy se nan ely na d ev nou vzdobu. Olejov malby byly slo it j zle itost. Tvo il je zklad (oby ejn uhli itan olovnat, neboli bl olovo), pigment ur ujc barvu a pojivo jako t eba ln n olej, kter se star o to, aby barva dr ela a pak je t zahu ovadlo jako vosk nebo mdlo, co je pon kud p ekvapiv, proto e v osmnctm stolet byly ji olejov barvy dosti klihovat a bylo t k je nan etbylo to jako rozmazvat asfalt ko t tem e eno slovy spisovatele Davida Owena. Teprve a kdosi zjistil, e malovn usnad uje pou it terpentnu, p irozenho edidla zskvanho z mry borovic, za alo bt malovn hlad v ka dm slova smyslu. Terpentn dodal barv tak matn j vzhled, kter pak od sklonku osmnctho stolet p i el do mdy. Ln n olej byl pro barvy kouzelnou p sadou, proto e je vyztu oval do tuh tenk vrstvyv zsad d lal barvu barvou. Ln n olej se vyma kv ze semen lnu, rostliny, ze kter pochz ln n pltno. Jeho jednou dramatickou nevhodou je, e je vysoce ho lavkbelk ln nho oleje m e za vhodnch okolnost sm vzplanouta proto byl tm jist zdrojem mnoha ni ivch domcch po r . Musel se pou vat s obzvl tn opatrnost zejmna v p tomnosti otev enho plamene. Nejzkladn j povrchovou pravu obstarvalo vpno na blen, pou van na zkladn j prostory jako byly obslu n mstnosti a p bytky slu ebnictva. Vpno na blen byla prost sm s neha enho vpna a vody (n kdy pro v t p ilnavost smchan s lojem). Dlouho nevydr elo, ale m lo praktickou vhodu, e m lo i dezinfek n inek. I kdy se jmenuje vpno na blen, asto se barvilo (by chab ) r znmi barvivy. Malovn vy adovalo zvl tn dovednost, proto e mal i si p ipravovali sv vlastn pigmenty a mchali si vlastn barvyjinak e eno, tvo ili si vlastn barevn odstnya obvykle to provd li ve velk tajnosti, aby si zachovali konkuren n vhodu nad svmi rivaly. (P idejte do ln nho oleje msto pigmentu prysky ici a dostanete ferme . I s tm d lali mal i velk tajnosti). Barvy bylo nutn d lat v malch dvkch a hned je spot ebovat a tvo it ka d den shodn dvky vy adovalo skute nou dovednost. Museli tak nan et n kolik vrstev, proto e i nejlep barvy byly pon kud nepr hledn. Oby ejn bylo na st nu nutno nanst a p t vrstev. Malovn proto byla velk, p eru ovan a hodn technick prce. Ceny pigment se velmi li ily. Matn j barvy jako pinav bl a barva kamene se daly po dit za ty i nebo p t penc za libru. Modr a lut byly dvakrt a t ikrt dra a pou valy je proto jen st edn a vy t dy. Smalt, odstn modr vyrb n s pomoc drcenho skla, kter mu dodvalo t ipytivosti a azurit, vyrb n z polodorahokam , byly je t dra . V bec nejdra byla m d nka, kter se vyrb la tak, e se psky m di pov sily nad sud ko skch vkal a octa a pak se o krabvala zoxidovan vrstva m di, kter takhle vznikla. Je to ten sam proces, kter p sob, e zelenaj m d n kopule a sochyjen rychlej a podnikav j a kter vytv el nejjemn j barvu zelen trvy na sv t , jak s nad enm psal jeden z obdivovatel v osmnctm stolet. Pokoj vymalovan m d nkou vyvolval u nv t vnk v dy uznal povzdechnut. Kdy za aly bt barvy pro malovn pokoj populrn, lid cht li, aby byly co nej iv j a nejvrazn j . Zdr enliv barvy, kter si spojujeme s georginskou dobou v Britnii nebo koloniln v Americe, jsou d sledkem blednut, ne zdr enlivosti v ozdobch. Kdy za ali v roce 1979 na Mount Vernom program p emalovn mstnost ve v rnch barvch. lidi chodili a prost na ns vali, pov d l mi p i m nv t v kurtor Dennis Pouge a zubil se p i tom. kali, e je kv li nm Mount Vernon k iklav. M li pravduje. Ale

jenom proto, e prv takov bval. Pro spoustu lid bylo t k strvit, e d m v rn restaurujeme. Je t i dnes vzornky barev pro vmalby v kolonilnm stylu tm v dy ukazuj barvy z tto doby jako matn. Ve skute nosti byly tm v dy dost hlubok a n kdy i do o bijc. m vrazn j barvu jste dokzali zskat, tm v t mu obdivu jste se asto t ili. Bylo to u proto, e vrazn barvy oby ejn ukazovaly, e jste na n m l hodn pen z, proto e jste na n pot ebovali hodn pigmentu. Musme mt tak na mysli, e tyto barvy asto bvaly vid t p i sv tle sv ek, proto musely bt o to vrazn j , aby za tlumenho sv tla n jak zap sobily. Stejn inek se nyn opakuje na Monticellu, kde je n kolik pokoj vymalovno tou nej iv j lutou a zelenou. George Washington a Thomas Jefferson najednou p sob, jako by m li zdobn instinkt hippies. Ve srovnn s tm, co po nich nsledovalo byli ale velmi st dm a st zliv. Kdy v druh polovin devatenctho stolet p i ly na trh prvn p ipraven barevn sm si, lid je za ali na zdi doslova zu iv hzet. Do mdy p i lo mt nejen mt na st nch z iv jasn barvy, ale mt v jedn mstnosti sedm i osm barev. P i bli m pohledu by vs ale p ekvapilo, e dv velmi zkladn barvy v pn Marshamovch asech v bec neexistovaly: dobr bl a dobr ern. Nejjasn j bl, kter byla dostupn, byla pon kud mdl pinav bl a i kdy se b loby b hem devatenctho stolet vylep ovaly, skute n siln trvanliv b loby byly dostupn a od ty ictch let dvactho stolet, kdy se do barev za ala p idvat titanov b loba, jinak e eno oxid titani it. Absence dobr bl barvy na malovn by byla npadn zejmna v nejstar ch asech Nov Anglie, proto e puritni nejen nem li blou barvu, ale vlastn v bec nev ili v malovn interir . (Pova ovali to za okzalost). A tak v echny t pytiv bl kostely, kter si s Novou Angli spojujeme, jsou tak ve skute nosti pom rn nov jev. Na mal sk palet chyb la i vrazn ern. Trval ern barva zskvan z dehtu a asfaltu, nebyla b n dostupn d v, ne na sklonku devatenctho stolet. A tak v echny ony bly tiv ern vstupn dve e, zbradl, brny, sloupy pouli nch lamp, rny, okapy a dal dopl ky, kter jsou dnes tak zkladnm rysem londnskch ulic, pochz ve skute nosti z docela nedvn doby. Kdybychom se najednou propadli asem do Dickensova Londna, jeden z nenpadn j ch rozdl by byly chyb jc ern namalovan a nat en povrchy. V Dickensov dob tm v echny elezn prvky byly nat en bu zelen , sv tle mod e nebo matn ed . Nyn m eme vyjt po schodech do mstnosti, kter sice sama nikdy nikoho nezabila, p esto ale byla sdlem vce utrpen a zoufalstv, ne v echny ostatn mstnosti v dom dohromady.
Scheele nezvisle objevil osm prvk : chlor, fluor, mangan, barium, molybden, wolfram, dusk a kyslkza svho ivota ale nedo el uznn ani pro jeden z nich. M l ne astn zvyk ochutnvat ka dou ltku, se kterou pracoval, aby se bl e seznmil s jejmi vlastnosti, a to ho nakonec dostihlo. V roce 1786 byl nalezen zhrocen u svho pracovnho stolu, mrtv nsledek otravy n kterou z jedovatch chemikli. ii P esto e byla nebezpe nost olova po dlouhou dobu dob e znma, bylo v mnoha vrobcch pou vno je t dlouho do dvactho stolet. Potraviny se dodvaly v konzervch uzav ench olov nm tmelem. Voda se asto uchovvala v olovem pota ench ndr ch. Olovo se st kalo jako pesticid na ovoce. Pou valo se dokonce i p i vrob tub na zubn pastu. U vn olova pro barvy k domcmu vyu it bylo ve Spojench sttech zakzno v roce 1978 a v Britnii v roce 1992. I kdy bylo olovo odstran no z v t iny spot ebitelskch produkt , nadle se hromad v atmosf e kv li pou vn v pr myslu. Pr m rn lov k m dnes v sob asi 625krt vce olova, ne n kdo, kdo il p ed padesti lety.
i