CHAPTER FIFTEEN The Bedroom I

Lonice je divn msto. V dom nen jin prostor, kde bychom strvili vce asu a dlali tam mn, byli pitom vtinou zticha a nevdli o sob, a pesto se v lonici odehrv mnoho z hlubokch a trvalch ivotnch netst. Pokud umrte, je vm zle, jste vyerpn, trpte sexuln poruchou, jste ubreen, svran zkost, pli pohrouen do depres, ne abyste se dokzali postavit svtu, nebo vm i jinak chyb duevn rovnovha a radost, je prv lonice mstem, kde budete nejspe k nalezen. Bylo tak tomu u po stalet, ale prv v dob, kdy si pan reverend Marsham stavl svj dm, dostal svt za dvemi lonice zcela nov rozmr: hrzu. Nikdy pedtm lid v malm, uzavenm prostoru nenali vce dvod k obavm, ne viktorini ve svch lonicch. Obzvltnm dvodem k neklidu byly u samotn postele. Vypadlo to, e i z tch nejistch lid se v okamiku, kdy zhasla svtla, stvala masa koucch toxin. Voda vydvan pi dchn, vysvtlovala Shirley Foster Murphy v Our Homes, and How to Make Them Healthy (Nae domovy, a kterak je uiniti zdravmi) (1883), je pln zvecch neistot, sr se na vnitnch stnch budov a stk dol v pchnoucch pramncch avsakuje se do zd, m psob zvanou, ale ble neurenou kodu. Pro takovou kodu nepsob, kdy je jet v lidskm tle se nikde nevysvtluje, ba se o tom zjevn ani neuvauje. Stailo vdt, e dchat v noci je zvrhl ponn. Pro manelsk pry byly doporuovny samostatn postele, nejen proto, aby se vyhnuly ostudnmu vzruen z nahodilho kontaktu, ale i pro omezen msen osobnch neistost. Jak s chmurnou vnost vysvtluje jist medicinsk autorita. Vzduch obklopujc tlo pod lkovinami je mimodn neist, protoe je pln jedovatch ltek, kter unikly z pr pokoky. Jeden lka odhadoval, e a tyicet procent vech mrt v Americe mlo za dvod chronick vystaven nezdravmu vzduchu ve span. S postelemi byla tak tk prce. Pravidelnou, a tkou domc prac, bylo obracen a natsn matrac. Typick pov postel obsahovala tyicet liber (18 kg) pe. Polte a podhlavnky pidvaly jet jednu tolik a to ve bylo nutn jednou za as vyprzdnit, aby se pe vyvtralo, protoe jinak zanalo pchnout. Mnoz lid chovali hejno hus, ze kterch kubali pro erstv pe do lonho prdla asi tikrt ron (prce to musel bt stejn navn pro sluebnictvo i pro samotn husy). Natesen pov postel mohla sice vypadat bosky, noclenci ale brzy zjistili, e se ocitaj v bezvzdun, tvrd prrv mezi naechranmi kopci. Podporou bylo provazov m, kter se dala pithnout klem, kdy se zaala prolehvat (odtud anglick pn dobrho (pevnho) span sleep tight), ale v dnm stavu napnut neposkytovaly dn velk pohodl. Prov matrace byla vynalezena v roce 1865, ale zpotku nefungovaly dobe, protoe pera se nkdy obrtila proti noclenkovi a vystavovala ho velmi relnmu nebezpe, e bude ve sv vlastn posteli propchnut. Goodholmes Cyclopedia, oblben americk kniha poloviny devatenctho stolet dlila typy matrac do deseti rovn pohodl. V sestupnm poad to byly: Prachov pe Pe Vlna Vlnn chome Chlupy Bavlna Hobliny Mechovka Piliny Seno Kdy se mezi deset nejlepch materil do lkovin dostaly hobliny a piliny, je vm jasn, e doba byla drsn. V matracch nachzeli toit nejen tnice, blechy a moli (kte milovali star pe, pokud se k nmu mohli dostat), ale tak pro myi a potkany. Za mnoha noc byl smutnm doprovodem spnku zvuk kradmho ustn pod pehozem postele. S fouskatou blzkost potkan se mohly z blzka nejpravdpodobnji potkat mal dti, kter musely spt v nzkch postelch na kolekch. Potkani byli vude tam, kde byli lid. Jist Amerianka jmnem Eliza Ann Summers v roce 1867 psala o tom, jak si se sestrou do postele kadou noc brala nru bot a pak je pes mstnost hzela pes pokoj po potkanech. Susanna Augusta Fenimore Cooper, dcera Jamese Fenimore Coopera, ekla, e

nikdy nezapomene, ani se z n neme podn vzpamatovat, na zkuenost s potkany bhajcmi pes jej dtskou postel. Thomas Tryon, autor knihy o zdrav a dobrm ivotnm stylu z roku 1683 si stoval, e pinav, odporn vkaly pe jsou pitaliv pro hmyz. Msto toho navrhoval slmu, erstvou, hodn erstv slmy. Byl tak pesvden (a ne bez dvodu), e se pe pinv vkaly stresovanch a neastnch ptk, ze kterch je kubno. Historicky byla nejzkladnj vpln, jej pichlav lechtn bylo proslavenm trpenm, slma, ale lid asto pouvali cokoliv, co jim pilo pod ruku. V domov Abrahama Lincolna se pouvaly suen kukuin klasy, kter musely bt prv tak nepjemn i hlun kupav. Kdy si nkdo nemohl dovolit pe, levnjmi alternativami byla vlna nebo kosk n, ty ale asto pchly. Do vlny se tak asto poutli moli. Jedinou spolehlivou npravou bylo vlnu vzt a pevait a to byla navn prce. V chudch domech se ve ve, e to moly odrad, na sloupky postele mazaly kravsk lejna. V horkch podnebch v lt obtoval a ohrooval hmyz vltajc okny. Kolem postele se nkdy vely st, ale vdy s jistmi obavami, protoe veker st byly mimodn holav. Jeden nvtvnk horn sti sttu New York v devadestch letech osmnctho stolet psal o tom, jak jeho hostitel v dobe mnn snaze mstnost dezinfikovat kouem naplnil, krtce ped tm, ne byl as jt spt, jeho pokoj dmem a on si proto musel protrat cestu dusivou mlhou. Zhy byly vynalezeny drtn sta na ochranu ped hmyzemJefferson je ml na Monticelluale pli se neuvaly, byly toti drah. Po vtinu historie byla postel pro vtinu vlastnk dom tm nejcennjm, co vlastnili. V dob Williama Shakespeara stla napklad slun postel s nebesy pt liber, co byl ekvivalent poloviny ron mzdy bnho uitele. Protoe byly tak cenn, ponechvaly se zpravidla nejlep postele v pzem, nkdy v obvacm pokoji, kde je bylo lpe mon ukazovat hostm, nebo je otevenm oknem mohli zahldnout i kolemjdouc. Takov postele byly chpany jako vyhrazen pro skuten nejdleitj nvtvy, v praxi se ale pouvaly jen vzcn. Je to fakt, kter dovoluje s jistou perspektivou nahldnout slavn ustanoven v Shakespearov zvti, v n sv en Anne odkzal svou druhou nejlep postel. To se asto pokldalo za urku, kdeto ve skutenosti bylo druh nejlep nejspe manelsk loe a tedy to, ke ktermu se pojily nejvzcnj vzpomnky. Samostatnou zhadnou je, pro vlastn Shakespeare tuhle postel vslovn zmiuje, protoe za normlnho bhu vc by Anna zddila vechny postele v dom, rozhodn v tom ale nebylo ona urka, kterou z toho nkter interpretace dlaly. Soukrom se v dvjch dobch chpalo pln jinak. V hostincch zstvalo sdlen lek bn jet do devatenctho stolet a v dencch najdeme etn zpisy se stesky, jak byl nkdo roztrpen z toho, e se k nmu do postele trachal pozd pchoz ciz lovk. V jednom hostinci v New Brunswicku ve stt New Jersey se museli o loe v roce 1776 dlit Benjamim Franklin a John Adams a vcelku bezesnou a rozmrzelou noc strvili hateenm o to, zda otevt okno, nebo je nechat zaven. Dokonce i doma bylo zcela bn, e slouc spal v patch postele, aby mohl svmu pnu poslouit v emkoliv, co by na loi poteboval. Ze zznam je zejm, e komo i nk krle Jindicha V. byli ptomni, kdy byl krl na loi s Kateinou z Valois. Denky Samuela Pepyse ukazuj, e slouc spala na zemi v lonici jeho a jeho pan a e Pepys sluku povaoval za jaksi iv alarm pro ppad vloupn. Za takovch okolnost poskytovaly trochu soukrom zclony u postele, kter tak ponkud omezovaly prvan, m dl vc ale zaaly bt povaovny za nezdrav toit prachu a hmyzu. Mohly bt tak rizikem v ppad poruco nebyla malikost, kdy uvte, e ve, co se v lonici nachzelo, od rkosovch roho na podlaze po doky na stee bylo prudce holav. Tm kad knka o veden domcnosti varovala ped tenm pi svce v posteli, mnoz to ale i tak dlali. Jist historik ze sedmnctho stolet jmnem John Aubrey v jednom svm dle popisuje phodu spojenou se satkem dcery Thomase Mora Margaret s muem jmnem William Roper. Roper v pbhu jednoho dne navtv Mora a ekne mu, e by si rd vzal jednu z jeho dcer za enua je mu jedno, kterou. More pot Ropera zavede do sv lonice, kde dcery sp v posteli na kolekch vytaen zpod postele rodi. More se pedklonil a zrun chytil pokrvku za roek a najednou ji strhl,vyprv Aubrey slovy, kter se tm blskaj chtem, a odhaluje, e dvky byly praktiky nah. Dcery rozespale protestovaly proti vyruen a otoily se na bicho, nae po chvilce obdivnho prohlen sir William oznamuje, e vidl dvky z obou stran a hlkou lehce poklepe na pozad estnctilet Margarety. A kde jsou vechny trampoty s dvoenm, pe se zejmm obdivem Aubrey. A u je ona epizoda pravdiv nebo nea pat se poznamenat, e Aubrey psal s odstupem vce ne sta letje zejm, e nikdo nepokldal za zvltn, e Moreho dospl dcery spaly vedle loe svch rodi. Skuten problm s postelemi, a to urit ve viktorinsk dob, byl v tom, e byly nerozlun spojeny s onou nanejv znepokojivou innost, toti sexem. V manelstv byl sex samozejm obas nevyhnuteln. Mary Wood-Allen v populrn a vlivn What a Young Woman Ought to Know (Co je teba vdti mlad en)

sv mlad tenky ujiuje, e v manelstv je ppustn zapojit se do tlesnch dvrnost, pokud se tak dje bez petky pohlavn touhy. Mlo se za to, e matiny nlady a jej mylenky v ase poet a bhem thotenstv zsadn a nevratn ovlivuj plod. Partnerm se doporuovalo, aby spolu nemli styk, pokud mezi nimi nebylo pln porozumn v obav, e by mohli pot vadn dt. Obecnji se enm kvli vyhbn se vzruen radilo, aby hodn uvaly erstvho vzduchu, vyhbaly se podncujcm zbavm, jako bylo ten a karetn hry a pedevm neuvaly sv mozky vc, ne bylo nezbytn nutn. Vzdlvat je nebylo jen pltvn asem a prostedky, ale bylo to rovn nebezpen patn pro jejich jemnou konstituci. John Ruskin vyslovil v roce 1865 v jedn eseji mnn, e eny maj bt vzdlvny pesn do t mry, aby byly prakticky k uitku svm manelm, ne vak vce. Dokonce i Amerianka Catherien Beecher, co byla na pomry sv doby radikln feministka, vniv argumentovala, e eny maj dostat pln a rovn vzdlvac prva, s tm, e je teba potat s tm, e potebuj vc asu na pravu vlas. Pro mue bylo hlavn a nejdleitj vzvou, aby neukpli ani kapku semene mimo posvtnch hranic svazku manelskhoa moc ani tam ne, pokud si to ve v slunosti mohli dovolit. Jak vysvtlovala jist autorita: je-li semenn tekutina ulechtile uchovvna v tle, obohacuje krev a osvuje mozek. Dsledkem neoprvnnho vyputn tohoto pirozenho elixru znamenalo, e lovk ocitl doslovn ochabl na tle i na duchu. I v manelstv ml proto bt lovk spermaticky etrn, jeliko astj sex zpsoboval leniv sperma, kter mlo za dsledek neten potomstvo. Jako bezpen maximum se doporuoval styk jednou msn. Samohana byla samozejm vylouena za vech okolnost. K dobe znmm dsledkm sebeukjen patily prakticky vechny nedouc stavy znm lkask vd, nevyjmaje chormyslnost a pedasnou smrt. Lidem provdjcm sebeukjenubohm, plazivm, rozechvlm, vythlm, ubohm tvorm, plazcm se po zemi,jak je popsal jeden kronik, mlo patit politovn. Kad akt sebeukjen je jako zemtesenjako vbuchjako smrtc ochromujc zchvat, prohlaovala jin. Zcela jednoznan a iv riziko pibliovaly ppadov studie. Jist lka jmnem Samuel Tissot popsal, jak jeden z jeho pacient neustle slintal, z nosu mu kapala vodnat krev a v posteli klel, ani by si toho viml. Prv tch poslednch pt slov bylo obzvlt drtivch. Vbec nejhor bylo, e zvislost na samohan se automaticky penela na potomstvo, a kad ppad zl rozkoe tak nejen psobil, e lovku mkl mozek, ale zeslaboval vitalitu jet nenarozench generac. Nejzevrubnj analzu sexulnch rizik (o nejzevrubnjm titulu knihy ani nemluv) poskytl sir William Acton v dle The Functions and Disorders of the Reproductive Organs, in Childhood, Youth, Adult Age, and Advanced Life, Considered in Their Physiological, Social and Moral Relations (Funkce a poruchy orgn pohlavnch, v dtstv, mld, dosplosti i vku pokroilm pojednan ve svch fysiologickch, spoleenskch i morlnch vztazch), poprv vydanm roku 1857. Prv on rozhodl, e masturbace povede k oslepnut. Je t odpovdn za asto citovan tvrzen: Myslm, e vtina se pli netrp sexulnm ctnm jakhokoliv druhu. Takov nzory se drely po podivuhodn dlouhou dobu. Mnoz moji pacienti mi ekli, e jejich prvn masturban akt se odehrl, kdy sledovali njak hudebn pedstaven, zachmuen a snad maliko nepravdpodobn sdloval dr. Wiliam Robinson ve sv prci o sexulnch poruchch z roku 1916. Natst stla po ruce vda ochotn pomoci. Jednou npravnou pomckou, kterou popisuje Mary Roach v Bonk: Curious Coupling of Sex and Science byl v polovin devatenctho stolet vyvinut penisov ostnat krouek, kter se navlkal na penis ped spanm (nebo vlastn kdykoliv) a byl lemovn kovovmi hroty, kter se zabodly do kadho penisu, kter se nepoestn zvtil mimo velmi mal meze ppustnosti. Jin zazen pouvala elektrick proud, kter dotynho s trhnutm probral k vyplaenmu, le kajcmu vdom.

Penisov ostnat krouek Nutno poznamenat, e s tmito konservativnmi nzory nesouhlasili vichni. Ji v roce 1836 francouzsk lkask autorita jmnem Franois Lallemand vydala tsvazkovou studii, kter kladna rovntko mezi ast sex a pevn zdrav. Na skotskho lkaskho experta, jistho George Drysdala, to zapsobilo natolik, e formuloval filosofii voln lsky a sexu bez zbran nazvanou Physical, Sexual and Natural Religion (Fysick,

pohlavn a pirozen nboenstv). Vyla v roce 1855, prodalo se j 90 000 vtisku a byla peloena do jedencti jazyk vetn maartiny, jak podotk Dictionary of National Biography s obvyklm okouzlujcm drazem na zcela zbyten detail. Je zejm, e jaksi dychtn po vt sexuln svobod ve spolenosti existovalo. Bohuel spolenosti jako takov mlo trvat jet zhruba stolet, ne ji poskytne. V takov neustle napjat a zmaten atmosfe nen asi pli velkm pekvapenm, e pro mnoho lid byl uspokojiv sex nenaplnitelnm clema nenajdeme dn zvunj pklad, ne samotnho Ruskina. Kdy si v roce 1848 velk umleck kritik vzal devatenctiletou Eupehmii Effie Chalmers Gray zaalo to vechno patn a nikdy se to u nespravilo. Manelstv nebylo nikdy naplnno. Jak manelka pozdji vyprvla, Ruskin se piznal, e si pedstavoval eny docela jin, ne jakou vidl mn a e dvod pro ze m neudlal svou cho byl v tom, e byl mou osobu prvnho veera znechucen. Kdy u to nemohla dle snet (nebo vlastn chtla snet mnohem vc, ale s nkm docela jinm) podala Effie na Ruskina alobu o anulovn manelstv, jej detaily se staly pro vrn tene populrnho tisku v mnoha zemch pjemn lechtivm tenm, a pak utekla s umlcem Johnem Everetem Milliasem, se kterm ila spokojen a mla osm dt. Naasovn jejho faktickho tku bylo neastn, protoe Millias byl v t dob zamstnn malovnm Ruskinova portrtu. Ruskin, mu cti, dl Malliasovi sedl, ale ti dva u spolu nikdy nepromluvili. Ruskinovi sympatizanti, a bylo jich mnoho, na skandl reagovali tak, e se tvili, e dn nen. V roce 1900 byla ji cel episoda tak vymazna z pamti, e W. G. Collingwood mohl bez stopy uzardn a zahanben napsat The Life of John Ruskin, ani by i jen naznail, e byl Ruskin nkdy enat, nato pak, e zhroucen utekl z mstnosti po spaten ochlupen v enskm ohanb. Ruskin sv prudrn zpsoby nikdy nepekonal, ani nedal najevo, e by o nco takovho usiloval. Po smrti J. M. W. Turnerav roce 1851byl poven tm, aby proel dla, kter velk umlec zanechal nrodu a pitom nael nkolik akvarel vesele erotick povahy. Zden Ruskin dospl k zvru, e nco takovho bylo mon nakreslit jen za v uritm stavu lenstv a pro dobro nroda je tm vechny zniil a budouc generace tak okradl o nkolik neocenitelnch dl. Effiin nik od Ruskina a z jejho neastnho manelstv byl prv tak astn, jako nezvykl, protoe zkony o rozvodu byly v devatenctm stolet, ostatn jako ve ostatn, co se tkalo manelstv, ohromn naklonno ve prospch mu. Ve viktorinsk Anglii mui pro dosaen rozvodu stailo, aby prokzal, e manelka spala s jinm muem. ena ovem musela dokzat, e jej manel svou nevru znsobil spchnm incestu, zoofiilie nebo jinho a temnho a neomluvitelnho proheku z velmi omezenho seznamu. A do roku 1857 pichzela rozveden ena o vechen majetek a zpravidla i o dti. V zkon vlastn manelka nemla dnch prvdn prvo na majetek, prvo na vyjden, vbec dn svobody vyjma tch, kter se j jej manel uvolil udlit. Podle velkho prvnho teoretika Williama Blackstona, se ena uzavenm satku vzdvala svho samho byt i prvn existence. Manelka nebyla vbec prvn osobou. Nkter zem byly ponkud liberlnj ne jin. Francie byla vjimen v tom, e se tam ena mohla s muem rozvst u jen kvli cizolostv, i kdy jen tehdy, kdy k neve dolo v manelskm dom. V Anglii ovem platily brutln unfair standardy. V jednom velmi dobe znmm ppad byla ena jmnem Martha Robinson lta bita a fyzicky zneuvna svm krutm a labilnm manelem. Nakonec ji nakazil kapavkou a pak otrvil a tm k smrti, kdy j bez jejho vdom do jdla mchal antivenerick prek. S podlomenm zdravm a zlomena na duchu podala k soudu nvrh na rozvod. Soudce peliv vyslechl argumenty, pak ppad shodil ze stolu a pan Robinson poslal dom s ponauenm, e se m snait bt trplivj. I tehdy, kdy se vedlo dobe, bylo tk bt enou, protoe enstv bylo automaticky povaovno za patologick stav. Existovalo vce i mn universln pesvden, e eny po pekroen puberty jsou bu neustle nemocn, nebo na prahu nemoci. Vvoj prsou, dlohy a dalch reproduknch orgn vyerpval omezen zsoby energie, jimi kad jednotlivec disponuje, eeno slovy jist autority. Menstruace byla v lkaskch textech popisovna jako by to byl kadomsn akt zmrn nedbalosti. Jestlie se v jakkoliv fzi msn periody vyskytuje njak skuten bolest, pak je to proto, e je nco v nepodku bu s tm, jak se pslun osoba oblk, co j nebo v jejch osobnch a spoleenskch nvycch, napsal jeden musk (oveme) pozorovatel. Bolestnou ironi bylo, e enm asto skuten nebylo dobe, protoe jim ohledy na dekorum upraly nleitou zdravotn pi. Kdy se v roce 1856 mlad manelka z Bostonu z ven rodiny svmu lkai v slzch piznala, e nkdy bez vlastnho zmru mysl na jin mue, ne svho manela, doktor nadil sadu psnch nalhavch opaten vetn studench koupel a klystr, odstrann vech stimul, vetn koennch jdel a ten lehk literatury a dkladn vyplchnut pochvy boraxem. To, e lehk beletrie podporuje chorobn mylenky a sklony k nervov hysterii bylo obecnm pesvdenm. Jak se v vnost shrnuje jist autor: ten romantick beletrie mladmi dvkami tmto vzruenm tlesnch orgn zpravidla pispv k jejich pedasnmu rozvoji a dvka se tak stane enou o msce, ba i roky, dve ne by mla.

Jet v roce 1892, informuje Judith Flanders, se manel, kter vzal svou enu na on vyeten, dozvdl, e m vyhezlou dlohu a dokud si ji nenech vyjmout, zstane jej zrak oslaben. K enskm reproduknm zleitostem se kterkoliv lka piblioval jen rozmchlmi generalizacemi. To mohlo mt vn zdravotn dsledky, jeliko dn lka neprovdl dn gynekologick vyeten. V krajnm ppad jemn tral pod prostradlem v zeel mstnosti, to ale bylo velmi vjimen. Ve vtin ppad musely eny, kter mly zdravotn pote nkde mezi krkem a koleny, s rumncem ve tvch patin msto ukazovat na figurn. Jeden americk lka citoval v roce 1852 jako zdroj pchy, e eny radji budou trpt krajnm nebezpem a bolest, ne aby odmtly ony ohledy na jemnost, kter brn plnmu prozkoumn jejich chorob. Nkte lkai odmtali porody kletmi kvli tomu, e to umouje enm s malmi pnvemi, aby mly dti a tak svou podadnost penely na sv dcery. Nevyhnutelnm dsledkem toho veho byla tm stedovk nevdomost o ensk anatomii a fysiologii mezi lkai. V anlech medicny nenajdeme dn lep pklad profesn dvivosti ne slavn ppad Mary Toft, negramotn chovatelky krlk z Godalmingu v Surrey, kter se na podzim 1726 po adu msc dailo pesvdit lkask autority, vetn dvou lka krlovsk rodiny, e rod cel vrhy krlk. Stala se z toho celosttn senzace. Nkolik lka bylo pi porodech ptomno a dvali najevo ir as. Teprve a dal krlovsk lka jmnem Cyriacus Ahlers provil celou zleitost dkladnji a prohlsil ji za podvod, piznala Taft nakonec, e klamala. Byla krtce uvznna za podvod, ale pak ji poslali dom do Godalmingu a to bylo tak naposledy, co o n nkdo slyel. K porozumn ensk anatomii a fysiologii bylo vak jet velmi daleko. Jet v roce 1878 mohl British Medical Journal publikovat vnivou a dlouhou debatu o tom, zda me dotyk menstruujc eny pispt ke zkaen unky. Judith Flanders zmiuje, e jeden britsk doktor byl vylouen ze stavovsk evidence za to, e v tisku uvedl, e zmna zbarven v okol pochvy brzy po poet je uitenm indiktorem thotenstv. Zvr to byl zcela platn, problm byl v tom, e jej bylo mon zjistit toliko pohledem. Dotyn lka ji nikdy nedostal souhlas s vykonvnm lkask praxe. V Americe byl mezitm respektovan gynekolog James Platt White vylouen z Americk lkask asociace za to e dovolil svm studentm, aby sledovali enu pi porodus jejm souhlasem. V porovnn s tmhle vm vyzn ponn chirurga jmnem Isaac Baker Brown jet mimodnji. V ase, kdy se lkai za normlnch okolnost ensk reprodukn oblasti nepibliovali ani na dlku pae a mli jen matnou pedstavu, co by tam nali, kdyby se do n podvali, se Baker Brown stal prkopnkem gynekologick chirurgie. Motivovaly ho bohuel v prvn ad naruen pedstavy. Zejmna byl pesvden, e tm kad ensk choroba je vsledkem perifernho vzruen soustednho na klitoris. eeno vc bez obalu, domnval se, e eny masturbuj a to je pinou lenstv, epilepsie, katalepsie, hysterie, nespavosti a nespotu dalch nervovch poruch. eenm bylo chirurgick odejmut klitorisu a tm zabrnn jakkoliv monosti vrtoivho vzruen. Dospl tak k zvru, e vajenky jsou pevn patn a je lep je odstranit. Jeliko se dosud vajenky ani nepokusil odstranit, byla vjimen deliktn a riskantn operace. Prvn ti pacientky zemely Baker Brownovi na operanm stole. Neodrazen provedl tvrtou experimentln operaci dokonce na sv seste. Peila. Kdy vylo najevo, e cel lta enm odstraoval klitorisy bez jejich souhlasu nebo toho, e by o tom pedem vdly, reakce lkask komunity byla rychl a prudk. V roce 1867 byl Baker Brown vylouen z Londnsk gynekologick spolenosti, co mu fakticky znemonilo nadle vykonvat lkaskou praxi. Pozitivn bylo, e lkai konen akceptovali, e je as, aby zaali privtnm stem svch pacientek vnovat vdeckou pozornost. Je tedy ironick, e Baker Brown, tm e byl tak mizern doktor a hrozn lovk, udlal vc ne kdokoliv jin pro to, aby studium a praxe ensk medicny dospla k modernm standardm.

II
Nutno ci, e jeden dvod, pro mt ze sexu strach v pedmodern dob existoval: syfilis. Nikdy neexistovala dn dsivj choroba, pinejmenm pro ty neastnky, kte dospli k tomu, co se oznaovalo za tet stadium syfilidy. To je meznk, kter prost nechcete zakusit. Syfilis dodvala sexu skutenou hrzu. Mnohm to pipadalo jako jasn poselstv od Boha, e sex mimo manelstv na sebe svolv bo trest. Jak jsme ji vidli, syfilis se vyskytuje u dost dlouho. U v roce 1495, jen ti roky po vprav Krytofa Kolumba, kter ji zavlekla do Evropy, se vojkm v Itlii po celch tlech a tvch vyrely vedy jako zrna prosa, co se povauje za prvn lkaskou zmnku o syfilis v Evrop. ila se rychletak rychle, e se lid nemohli shodnou odkud pochzela. V anglitin se o n poprv mluv jako o francouzskch netovicch v roce 1503. Jinde byla znm jako panlsk nemoc, keltsk vrtochy, neapolsk netovice i, mon nejvmluvnji, jako kesansk nemoc. S oznaenm syfilis piel v jedn bsni poprv Ital Hieronymus Fractorius v roce

1530 (Syfilis se v jeho bsni jmenuje past, kter touto chorobou onemocn), v anglitin se ale neobjevuje dv, ne v roce 1718. Vulgrnj oznaen clap (esky by asi odpovdalo tripl pozn. pekl.) je nejasnho pvodu, ale je alespo ctihodnho st. V anglitin se pouv od roku 1587. Syfilis byl pro dlouhou dobu obzvlt zneklidujc nemoc kvli zpsobu, jm se postupn projevuje a pechz ve tech stadich, z nich kad je vdy hor, ne to pedchzejc. Prvn stadium se obvykle projevilo jako tvrd ved na genitlich, kter byl okliv, ale nebolel. Njak as pozdji nsledovalo druh stadium, jeho projevy mohly zahrnovat vechno mon od rznch bolest pro ztrtu vlas. Podobn jako prvn stadium, i to druh zhruba po msci pomjelo bez ohledu na to, zda bylo leno nebo ne. Tm to tak pro dv tetiny pacient konilo. Nemoc pominula. Pro neastnou zbvajc tetinu ale mla skuten hrza teprve pijt. Infekce zstvala spt teba a dvacet let, ne propukla v syfilis tetho stadia. A to bylo stadium, kter nechtl nikdo zat. Sralo tlo, niilo kosti i tkn, bez pestvky a bez slitovn. Pacientm se asto hroutily a mizely nosy. (V Londn byl jednu dobu Klub beznosch). V stech mohlo zmizet patro. Smrt nervovch bunk mnila pacienta v kloptajc trosku. Pznaky byly rozmanit, kad vak byl hrozn. Lid se ovem navzdory nebezpe vystavovali riziku v podivuhodn me. James Boswell se venerickmi chorobami bhem ticeti let nakazil devatenctkrt. Len syfilis bylo tvrd. V nejstarch dobch se vstikoval olovnat roztok moovodem do mche. Pak se preferovanm lkem stala rtu a zstala jm a do dvactho stolet a vynlezu prvnch antibiotik. Rtu pinela vechny mon toxick pznakykosti houbovatly, zuby vypadvalynebylo ale alternativy. Dobov axiom znl Jedna noc s Venu, zbytek ivota na rtuti. (v originle hka s Venu a Merkurem: rtu a Merkur odliuje v anglitin jen mal i velk psmeno ve slov mercury pozn. pekl. ) Rtu pitom nemoc nelila, jen mrnila jej nejhor projevy a pitom sama psobila dal. Nic ns mon od minulosti nedl vc, ne to, jak ohromn neinna asto neskuten nepjemnkdysi bvaly lebn postupy. Vyjma zkho spektra nemoc si lkai s nim dalm nevdli rady. Jejich lebn postupy asto vci jen zhorovaly. Nejastnj byli v mnoha ohledech ti, kdo trpli svmi neduhy v soukrom a vylili se bez lkaskho zkroku. Vbec nejhorm vsledkem bylo, ze zejmch dvod, pokud nkdo musel podstoupit operaci. Bhem stalet ped vynlezem anestetik se pro zmrovn bolesti vyzkouelo mnoho zpsob. Jednou z metod bylo pustit pacientovi ilou, a na nj ly mdloby. Dal spovala ve vpraven tabkovho roztoku per rectum (kdy nic jinho, tak ml pak pacient o em jinm pemlet). Nejbnj bylo podvn opit, pedevm v podobn laudana, ty ale ani v nejvelkorysejch dvkch skutenou bolest nemohou zastt. Pi amputacch byly konetiny obvykle odstranny za necelou minutu, nejvce traumatizujc agonie tedy rychle pominula, pod jet ale bylo nutn uzavt ly a rnu zat, proto zstvalo hodn prostoru pro petrvvajc bolest. Bylo prost poteba pracovat rychle. Kdy Samuel Pepys v roce 1658 podstoupil lithotomiiodstrann ledvinovho kamenestailo chirurgovi padest vtein na to, aby pronikl dovnit, nael a vyjmul kmen velikosti tenisovho mku (tedy tenisovho mku velikosti sedmnctho stolet, kter byla ponkud men ne je v souasnosti, pesto to ale byla koule znanch rozmr). Jak poukazuje Liza Picard, ml Pepys mimodn tst, jeliko to byla ten den chirurgova prvn operace a nstroje ml proto pimen ist. Pepys stejn, nehled na rychlost operace, poteboval na zotaven vc ne msc. Sloitj procedury byly pro pacienta takka neuviteln nron. Bolestiv je u jen o nich st, nelze si ani pedstavit, co to muselo pro lovka bt, kdy je podstoupil. V roce 1806 trpila spisovatelku Fanny Burney, ila tehdy v Pai, bolest v pravm prsu, kter postupn zeslila natolik, e ani nemohla zvednout pai. Problm byl diagnostikovn jako rakovina prsu a bylo nazeno jeho odejmut. kol pipadl slavnmu chirurgovi, jistmu baronu Larreyovi, jeho slva se ani tak nezakldala na schopnostech a dovednostech zachraujcch lidem ivoty, jako spe na jeho bleskov rychlosti. Pozdji proslul tm, e po bitv u Borodina provedl v roce 1812 za tyiadvacet hodin dv st amputac. Spisovatelin zznam o tom, co zakusila je tm nesnesiteln bolestiv kvli tomu s jak velkm klidem ony hrzy popisuje. Skoro stejn hrozn jako samotn operace byla trze ekn. S ubhajcmi dny byla zkost plynouc z obav tm drtiv, a aby toho nebylo mlo, rno stanovenho dne se dozvdla, e chirurgov se o nkolik hodin opozd. Do denku si zapsala: Pechzela jsem tam a zpt, dokud jsem neuklidnila vechny emoce a nedoshla postupn tm naprost zpitomlostinetenosti, bez pocit nebo vnmna tak jsem zstala, dokud na hodinch neodbila tet. V tu chvli slyela, jak rychle po sob pijely tyi kory. Krtce na to velo do pokoje sedm vnch mu v ernm. Burney dostala sklenku k uklidnn nervnezaznamenv, co v n bylo, obvykle se ale pouvalo vno smchan s laudanem. Postel byla pesunuta doprosted mstnosti a na ni bylo poloeno star lon prdlo, aby se nezapinila dobr matrace nebo povleen. Zaala jsem se prudce chvt, zapsala Burney, vce kvli nechuti a hrze z pprav, ne bolestBez

vyzvn jsem se proto sedla na postel, pan Dubois m pak poloil na matraci a na tv mi rozprostel batistov kapesnk. Ten byl ovem prhledn a proto jsem pes nj vidla, jak postel okamit obklopilo sedm mu a m oetovatelka. Nechtla jsem, aby m dreli, kdy jsem ale pes batist zahldla zblesk naletn ocelizavela jsem oi Kdy zjistila, e chirurgov zaml odejmout cel prs, poddala se zdaleka a naprosto nepopsateln hrze. Kdy se do n n zazl, vydala jeiv vkik trvajc s pestvkami po celou dobu ezna skoro se divm, e mi nezn v uch jet te, tak paliv to byla bolest. Pot, co byla rna hotov a nstroj odat, zdlo se jako by bolest nepolevovalakdy jsem ale nstroj poctila znovu, jak opisuje kivku a zaezv se tak kajc proti proudu, zatmco maso odporovalo natolik, e operatr musil kvli nav vymnit pravou ruku za levouto u jsem opravdu myslela, e jsem musel zemt. Oi u jsem se otevt nepokouela. Operace vak dl pokraovala. Zatmco chirurg odstraoval nemocnou tk, mohla ctit a slyet, jak epel krbe o prsn kost. Cel procedura trvala sedmnct a pl minuty a Burney se pak zotavovovala cel msce. Ale operace j zachrnila ivot. ila pak jet devtadvacet let a rakovina se nikdy nevrtila. Nen pekvapiv, e bolest a pirozen opatrnost ped lkai lidi obas dohnla k pokusm o extrmn domc len. Gouverneour Morris, jeden ze signat Prohlen nezvislosti se zabil, kdy se pokouel velryb kostic strenou do penisu uvolnit zablokovan moovod. Nstup chirurgickch anestetik ve tyictch letech devatenctho stolet agonii lkaskch zkrok ani tak nezruil, jako spe jen odloil. Chirurgov si pod jet nemyli ruce a neistili nstroje a mnoz jejich pacienti proto peili operace jen proto, aby umrali v del a pronikavj bolesti nsledkem infekce. To se obvykle pipisovalo otrav krve. Kdy byl v roce 1881 postelen president James A. Garfield nezabila ho kulka, ale lkai, kte strkali sv nemyt prsty do rny. Jeliko anestetika pobzela rozmach chirurgickch procedur, je docela mon, e po zaveden anestetik dolo k znanmu istmu nrstu bolesti a utrpen. V pedmodernm svt bylo mnoho zpsob jak umt i bez znepokojivch zsah lka. Seznamy mrtvch za msto Londnneboli Bills of Mortality, jak byly v Anglii znmzaznamenvaj pro rok 1758 17 576 mrt z vce ne osmdesti pin. Jak se dalo oekvat, nejvce mrt bylo kvli netovicm, horece, souchotm nebo st, ale vedle nich jsou zaznamenny nahodilej piny: Udven tukem 1 Svdn 2 Umrznut k smrti 2 Ohe sv. Antonna 4 Apatie 4 Bolav krk 5 ervi 6 Zabili se 30 Francouzsk netovice 46 lenci 72 Utonuli 109 Sn 154 Zuby 644 Jak pesn zuby zabily tolik lid, zstane zejm navdy tajemstvm. A u byla samotn pina smrti jakkoliv, je zejm, e umrn bylo bn a lid byli pipraveni, e se me pijt takka odkudkoliv. Seznamy mrtvch v Bostonu ve stejn dob zaznamenvaj lidi umrajc z tak nezvyklch pin jako bylo pit studen vody, vznut tekutin, nervov horeka a vyden. Zajmav je, e mnoh z oekvanjch pin smrti se objevuj jen okrajov. Ttm 17 600 lid jejich mrt bylo zaznamenno v Londn v roce 1758 bylo jen trnct popravench, pt zavradnch a tyi zemeli hladem. S tolika natolik ukrcenmi ivoty bvala manelstv v pedindustriln dov tak zpravidla krtk. V patnctm a estnctm stolet trvalo prmrn manelstv jen deset let, ne jeden i druh z partner zemel. asto se pedpokld, e jeliko lid mlad umrali, tak mlad uzavrali manelstv, aby co nejvce vyuili krtk ivot, kter je ek. Ve skutenosti tomu tak nejsp nebylo. U proto,e jako normln dlku ivota jako svj teoretick nrokvidli lid biblickch sedmdest let. Prost se toho jen hodn lid nedoilo. Na podporu tvrzen, e lid se enili brzy se tm vdy pipomn tl vk hlavnch postav Shakepsearova Romea a JulieJulii je prv tinct, Romeo je o nco mlo star. Odhldneme-li od toho, e jsou smylen postavy a sotva mohou nco dokazovat, vdy se pehl, e v bsni Artura Brookeho, na n Shakespeare svj pbh postavil, je postavm ve skutenosti estnct. Pro Shakespeare jejich vk snil, zstv a zstane, jako u vtiny z toho, co Shakespeare udlal, nepoznateln. Shakespearv tl vk jeho postav nem oporu v dochovanch dokumentech z relnho svta. Stanfordsk historik Peter Laslett v edestch letech peliv prostudoval britsk satkov zznamy a

zjistil, e v nikdy v minulosti, pro kterou mme zznamy, lid pravideln neuzavrali manelstv v ranm vku. Napklad mezi lety 1619 a 1660 se ptaosmdest procent en vdvalo v devatencti letech, jen jedna z tisce mla tinct i mn. Medin satkovho vku nevst byl tiadvacet let a sedm msc a pro mue tm osmadvacet let, co nen velk rozdl proti dneku. Sm William Shakespeare byl nezvykl v tom, e se enil v osmncti, zatmco jeho ena Anna byl se svmi estadvaceti lety nezvykle star. Vtina skuten mladikch satk byla formalitou znmou jako espousals de futuro, je byla spe deklarac budoucch zmr ne povolen hupsnout do postele. Pravda je, e bylo mnohem vc ovdovlch lid, kte po ztrt partnera mnohem vce a mnohem astji uzavrali nov satek. Pro eny to asto byla ekonomick nutnost. U mu to byla touha, aby se o n nkdo staral. Bylo to zkrtka asto prv tak praktick jako emon vaha. Jedna vesnice, kterou Laslett zkoumal, mla v roce 1688, dvaasedmdest enatch mu, z nich tinct bylo enatch po druh, ti potet, ti byli enat potvrt a jeden popt, ve vech ppadech to bylo po pedchozm ovdovn. Celkem tvrtina vech manelstv byla uzaven po pedchozm mrt partnera a tento pomr zstval beze zmn a do prvnch let dvactho stolet. Pi tolika umrajcch lidech se truchlen stalo stedn soust ivota mnoha lid. Mistry v truchlen byli samozejm viktorini. dn jin lid nepilnuli ke smrti chorobnji ani nenali sloitj zpsoby jak si ji pipomnat. Mistrovstv v truchlen doshla samotn Viktorie. Pot co v prosinci 1861 zemel jej milovan princ Albert byly hodiny v jeho lonici zastaveny v minut jeho smrti, 10:50 v noci, ale na krlovnin pokyn byl jeho pokoj obsluhovn, jako by se jen doasn vzdlil a nebyl navdy pochovan v mausoleu na opan stran arelu. Komornk pro nj kad den chystal aty, v odpovdajcch asech se do mstnosti nosilo mdlo, runky a hork voda a pak se zase odnely. Pravidla smutku byla na vech rovnch spolenosti psn a vyerpvajcm zpsobem podrobn. Kad mon varianta vztah byla vzata v potaz a bylo o n rozhodnuto. By-li napklad drah zesnul vyenn strc, pak za nj bylo nutno dret smutek dva msce, pokud jej peila manelka, ale jen msc pokud enu neml nebo byl vdovec. Podobn tomu bylo v celm knonu pbuzenskch vztah. S lidmi, za kter se drel smutek se lovk ani potkat. Pokud byl n manel dve enat a ovdovlco bylo dosti bna zemel blzk pbuzn jeho prvn manelky, oekvalo se, e jeho druh ena bude dret doplkov smutek, jak truchlen v zastoupen jeho dvj zesnul partnerky. Pravidla pro to, jak dlouho a jakm zpsobem nosit smuten aty, se dila se stejnou pelivou preciznost podle stupn zrmutku. Vdovy, u tak zabalen v libry tkm dusivm pltnu se musely jet zabalit do ernho krepu, druhu zvlnnho hedvb. Krep kousal, ustil a bylo len tk ho udrovat. Kapky det nechvaly na krepu vude, kde dopadly, blav skvrny a krep pak zase stkal na ltku nebo pokoku pod nm. Krepov skvrny niily kadou ltku, na kterou se dostaly. a bylo skoro nemon umt je z pokoky. Mnostv noenho krepu bylo pesn odmovno uplynulm asem. Podle toho kolik krepu mla ena na kadm rukvu, mohl lovk snadno jednm pohledem odhadnout, jak dlouho je asi vdovou. Po dvou letech pechzely vdovy do obdob znmho jako polovin smutek, kdy mohly zat nosit edou a nebo svtle levandulovou, pokud s tmito barvami nepily pli zrychla. Nosit smutek museli po smrti svho zamstnavatele i slouc a po smrti panovnka bylo vyhlaovn obdob nrodnho smutku. Po skonu krlovny Viktorie v roce 1801 nastalo znan zden, protoe od poslednho panovnickho mrt uplynulo edest let a nikdo se nemohl shodnout na tom, jak rove truchlen odpovd tak dlouho trvajcmu panovnkovi v tak nov dob.

*
Jako by viktorini u tak nemli dost o co se bt, rozvinuli jet nkter zvltn zkosti ohledn smrti. Velmi se rozil strach z pedasnho pohbuEdgar Allan Poe jej s velmi psobivm inkem vyuil ve stejnojmenn povdce z roku 1844. Katalepsie, stav ochromen, v nm ob jen vypad jako mrtv akoliv je pi plnm vdom, se stala dsivou chorobnou doby. Noviny a populrn asopisy pekypovaly pbhy o lidech, kte trpli jejm ochromujcmi inky. Jednm velmi dobe znmm ppadem byl ten, kter se stal Eleanor Markham ve stt New Yor, kter mla bt v ervenci 1894 pohbena, kdy tu se z jej rakve ozvaly nalhav zvuky. Po zdvien vka slena Markham vykikla: Boe mj, vdy m pohbvte za iva! Svm zachrncm ekla. Po celou dobu, kdy jste pipravovali mj poheb, jsem byla pi vdom. Moji hrzu z toho nelze vbec popsat. Slyela jsem ve, co se dje, i jen epot za dvemi. Ale a se snaila jakkoliv pimt k vkiku, nebylo v jejch silch ze sebe vydat ani hlsku. Podle jedn zprvy jevilo est z 1200 tl exhumovanch za tm i onm elem mezi lety 1860 a 1880 ve mst New Yorku znmky trhn sebou i jin tsn po pohbu. Kdy v Londn prodovdec Frank Buckland hledal rakev anatoma Johna Huntera v kostele St. Martin in the Fields, nael podle svho sdlen ti rakve, kter ukazovaly jasn znmky vnitnho pohybu (alespo Buckland o tom byl pesvden). Anekdotick informace o pedasnch pohbech byly poetn. Korespondent populrnho listu Notes and Queries nabdl v roce tento 1858 tento pspvek:

Ped njakmi patncti lety zemel v rakouskm Reichenbergu jeden bohat tovrnk jmnem Opplet a jeho vdova s dtmi pro nj nechala na hbitov postavit hrobku, kam ml bt uloen. Vdova zemela asi ped mscem a mla bt pohbena do te hrobky, kdy ale hrobku za tm elem oteveli, nali rakev jejho manela otevenou a przdnou a v kout hrobky poslze objevili sedcho kostlivce. Pinejmenm po jednu generaci se pak podobn pbhy objevovaly i v serioznch periodicch. Chorobnm strachem z pedasnho pohbu bylo posedlch tolik lid, e tento strach dostal i jmno: taphnefobia. Spisovatel Wilkie Collins kladl na non stolek kad veer dopis s instrukcemi, jak testy maj bt provedeny k oven, zda skuten zemel ve spnku, pokud by byl rno ve stavu podobnm mrtvole. Jin naizovali, aby jim byla ped pohbem setnuta hlava nebo vyjmuto srdce a celou vc tak pjemn (pokud je to sprvn slovo) uzaveli tak, aby o n nemohlo bt pochyb. Jeden autor piel s npadem zavst ekac mrnice, kde by zesnul mohli bt uloeni po nkolik dn, aby bylo zcela jist, e jsou docela mrtv a ne jen nezvykle v klidu. Jin podnikavj lovk navrhl zazen, kter by lovku, kter se probud v rakvi, umonilo zathnout za lanko, je by v rakvi otevelo dchac trubici a souasn spustilo zvonn zvonku a nahoe na zemi mvajc vlajku. V Britnii byla roku 1899 zaloena Asociace pro pedchzen pedasnmu pohbu a v nsledujcm roce nsledovalo podobn sdruen v Americe. Ob spolenosti navrhovaly adu vyerpvajcch test, kter by musel lka provst, ne by mohl lovka bezpen prohlsit za mrtvhonapklad pidret rozplen elezo pi ki zesnulho a zjistit, jestli se objev pucha nkter z tchto test byly po njakou dobu zaazeny do vuky lkaskch kol. Dal velkou starost bylo vykrdn hroba ne bez dvodu, protoe poptvka po erstvch mrtvolch byla v devatenctm stolet znan. Jen v Londn sdlilo tiadvacet lkaskch nebo anatomickch kol a kad potebovala stl psun nebotk. A do pijet anatomickho zkona v roce 1832 bylo mon k pokusm a pitvm pouvat jen popraven zloince a popravy byly v Anglii mnohem ojedinlej, ne se obvykle pedpokld. V typickm roce 1831 bylo v Anglii k smrti odsouzeno 1600 lid, jen dvaapadest jich bylo popraveno. Poptvka po tlech tedy byla mnohem vy, ne bylo mon legln uspokojit. Vykrdn hrob se proto stalo neodolateln svdnm zpsobem podnikn, zejmna proto, e kvli jist prvn podivnosti byla loupe mrtvho tla jen mn zvanm provinnm a ne zloinem. V dob, kdy si dobe placen dlnk mohl msn vydlat zhruba libru, se za erstv mrtv tlo dalo zskat osm a deset liber a nkdy i dvacet a to, zejmna z potku, bez velkho rizika, pokud si pachatel dali pozor a odnesli jen tlo a ne rub, rakev i upomnky, za co by ze zloinu obvinni bt mohli. Trh nepohnl jen morbidn zjem o pitvy. V asech ped anestetiky museli bt chirurgov dobe obeznmeni s tly. Kdy v pacient vsk bolest a stk z nj krev, neme se zamylen ourat mezi tepnami a orgny. Podstatn byla rychlost a podstatou rychlosti byla dobr znalost, kter mohla pochzet jen dkladnho zkouen na mrtvch tlech. A protoe tla nabylo mon chladit, rychle se rozkldala a nutnost erstvch dodvek tak byla trval. Zejmna chud proto zlodjm maili plny tm, e se tl svch drahch zesnulch nezbavovali, dokud nezaala zahnvat a neztratila tak svou hodnotu pro krde. Report on the Sanitary Condition of the Labouring Classes of Great Britain (Zprva o hygienickch podmnkch pracujc tdy ve Velk Britnii) Edwina Chadwicka byl pln ohavnch a okujcch podrobnost o tom, jak to vypadalo v praxi. V nkterch oblastech bylo bn, poznamenal, e rodiny nechvaly tlo leet v pednm pokoji tdne i dle, ne rozklad nleit nepokroil. k, e nebylo nezvykl, e na zem padali ervi, mezi ktermi si hrly mal dti. Nepekvap, e zpach byl ohromujc. Ostrahu zvily i hbitovy, kter najmaly ozbrojen non strn. To vn zvyovalo riziko dopaden a zbit a nkte z ressurection men (ti, kte vstvaj mrtv, kalo by se mon esky pozn. pekl.) se obrtili k vradm, kter povaovali za bezpenj. Nejnotoritj a nejvytrvalej vbec byli William Burke a William Hare, irt imigranti v Edinburgu, kte ponaje listopadem 1827 za necel rok zabili nejmn patnct lid. Jejich metoda byla hrub inn. Seznmili se se smutnmi hily, opili je a udusili. Podsadit Burke sedl obtem na hrudi a Hare jim zakrval sta. Tla byla ihned dopravena profesoru Robertu Knoxovi, kter za kadou erstvou rovou mrtvolu zaplatili 7 a 14 liber. Knox musel vdt, e se dje nco mimodn pochybnhodva irt alkoholici pin dal a dal zcela erstv tla, z nich kad zesnulo zdnliv pokojnm zpsobemml ale za to, e nen na nm, aby kladl njak otzky. Za svou ast v cel zleitosti byl iroce odsuzovn, ale nikdy nebyl ani obvinn, ani potrestn. Hare unikl oben, protoe se stal korunnm svdkem a nabdl, e bude vypovdat proti svmu pteli a spolenkovi. To se ukzalo jako nepotebn, protoe Burke uinil pln doznn a byl rychle oben. Jeho tlo bylo dodno do jin anatomick koly pro pitevn ely a sti jeho ke byly naloeny a jet mnoho let je ven host dostvali na pamtku. Hare strvil ve vzen jen nkolik msc, ne byl proputn, ale jeho dl nepatil ke astnm. Nael si prci ve vpence, kde ho spolupracovnci poznali a vrazili ho tv do hromady nehaenho vpna a natrvalo ho oslepili. M se za to, e sv posledn roky strvil jako potuln ebrk. Podle nkterch zprv se vrtil do

Irska, dal jej umisuj do Ameriky, ale jak dlouho il a kde je pohben, nevme. To ve velmi podntilo alternativn zpsob nakldn s tly, kter byl v devatenctm stolet pekvapiv kontroverzn: kremaci. Kreman hnut nemlo nic spolenho s njakou spiritualitou i nboenstvm. lo mu jen vytvoen praktickho monosti, jak se zbavit spousty tl, istm, efektivnm a prosted nezneiujcm zpsobem. Zakladatel anglick Kreman spolenosti sir Henry Thompson innost svch pec demonstroval tm, e na Wokingu v roce 1874 splil kon. Ukzka mla skvl inek, ale vyvolala rozhoen mezi tmi, kdo mli byli emotivn proti pedstav splen kon nebo jakhokoliv zvete. V Dorsetu si jist kapitn Hamham postavil vlastn krematorium a velmi efektivn je, vzdor zkonm, pouil ke kremaci sv manelky a matky. Dal, kte mli strach ze zaten, poslali sv drah zesnul do zem, kde byla kremace legln. Charles Wentworth Dilke, spisovatel a politik, kter byl s Jospehem Paxtonem jednm ze spoluzakladatel Gardeners Chronicle, vypravil v roce 1874 svou manelku ke kremaci do Dran, pot co zemela pi porodu. K prvnm elnm pedstavitelm patil tak Augustus Pitt Rivers, jeden z vdch archeolog devatenctho stolet, kter chtl kremaci nejen pro sebe, ale tak pro svou manelku, nehled na jej pokraujc nmitky. K ertu s tm ,ensk, prost sho, prohlaoval pokad, kdy o tom zaala mluvit. Pitt Rivers zemel v roce 1900 a byl zpopelnn, tebae to jet nebylo legln. Jeho manelka ho ovem peila a dostalo se j pokojnho pohbu, po kterm touila. Celkov v Britnii zstal odpor proti kremacm dlouho velmi zaryt. Mnoz lid zmrn znien mrtvho tla povaovali za nemorln. Dal poukazovali na praktick ohledy. asto napklad upozorovali na to, e kremace zni dkazy v ppadech vrad. Hnut tak pli nepomhalo, e jeden z jeho hlavnch iitel byl v zsad lenec. Jmenoval se William Prince. Byl lkaem na velskm venkov znm pro sv vstednosti, jejich mnostv bylo vyerpvajc. Byl druidem, vegetarinem a militantnm chartistou, odmtal nosit ponoky i dotkat se minc. Kdy mu bylo pes osmdest, ml syna se svou hospodyn a pojmenoval ho Je Kristus. Kdy dt potkem roku 1884 zemelo, Price se rozhodl zpopelnit je na pohebn hranici postaven na jeho pozemcch. Kdy vesnian uvidli plameny a pili zjistit, co se dje, nali Priceho, jak v druidskm odvu tan kolem hoc hranice a recituje podivn zpvy. Pobouen a zneklidnn se ho rozhodli zastavit a v nastalm zmatku Price sebral napl shoel dt z hranice a uchlil se s nm do svho domu, kde je uloil v bedn pod postel, kde zstalo, dokud nebyl Price o pr dn pozdji zaten. Price byl postaven ped soud, byl ale proputn pot, co soudce shledal, e nic z toho, co se stalo, nebylo tak docela kriminlnm inem, protoe dt nebylo nakonec zpopelnno. Kremacm jako takovm ovem Price svm ponnm vn ublil. Zatmco jinde se staly bnou prax, v Britnii nebyly formln legalizovny a do roku 1902, prv vas, aby se n pan Marsham rozhodl, zda tuto monost vyuije. Nevyuil.