Kapitola estnct Koupelna I

Nebylo by snadn najt prohlen o hygien, kter by bylo pomlenj, nebo pinejmenm neplnnj, ne toto od slavnho kritika architektury Lewise Munforda v jeho klasick, dle The City in History, vydanm v roce 1961:
Po tisce let sneli obyvatel mst zvadn a nkdy docela hrozn hygienick podmnky, hovli si v odpadcch a pn, kter bylo jist v jejich silch odstranit, protoe pleitostn prce s odstraovnm odpadk by jen sotva mohla bt protivnj ne chodit a dchat v neustl ptomnosti takovho puchu. Kdyby nkdo ml odpovdajc vysvtlen pro tuto lhostejnost vi pn a puchu, kter jsou protivn mnoha zvatm, a to i prasatm, kter si dvaj zleet na tom, aby udrovala v istot sebe i sv doupata, by mohl napovdt i nco o tom, pro samo technick vylepovn bhem pti tiscilet po zrozen mst mlo tak pomalou a trhavou povahu.

Ve skutenosti, a vidli jsme to u ve Skara Brae na Orknejch, se lid se pnou a odpady vypodvali po velmi dlouhou dobu a asto velmi efektivna Skara Brae v tom nebyla v dnm ppad uniktn. Jeden dm v dol Indu, na mst zvanm Mohenodaro, ml chytr systm odpadovch achet, kter odpadky dostvaly z obytn oblasti na smetit. Starovk Babylon ml kanly a stoky. Myknci mli tekouc vodu, vany a dal vymoenosti civilisace u ped njakmi temi a pl tisci let. Zkrtka istota a celkov pe o tlo byla dleit pro mnoho kultur po tak dlouhou dobu, e je tk ct, kde zat. Starovc ekov byli velc nadenci do lzn. Velmi rdi se svlkaligymnasium znamen msto nahchzdrav se zpotili a mli ve zvyku sv kadodenn cvien zakonit ve spolen lzni. Byla to pro n ale v prvn ad hygienick oplchnut. Koupn pro n byla svin zleitost, nco s m se bylo teba rychle vypodat. Skuten vn uvn lznleniv koupnzan v m. S takovou oddanost a preciznost jako man se nikdo jin nekoupal. man vodu vbec milovalijedem dm v Pompejch ml ticet vvod tekouc vodya jejich s akvadukt zabezpeovala pro jejich dleit msta pebytkem erstv vody. Denn dodvka vody do ma dosahovala nanejv pepychovch ti set galon na osobu (1 135 litr), co je sedmkrt i osmkrt vc, ne potebuje m dnes. Pro many byly lzn vc ne jen msto, kde se vykoupat a oistit. Byly dennm toitm, zbavou, zpsobem ivota. msk lzn mly knihovny, obchody, mstnosti pro cvien, holie, kosmetiky, tenisov dvorce, rychl oberstven a nevstince. Vyuvali je lid vech td. Bylo bn ptt se pi setkn, do kterch lzn kdo chod, pe Katherine Ashenburg ve sv tpytiv historii istoty The Dirt on Clean (pna na istm). Nkter msk lzn byly postaveny ve skuten palcovm mtku. Do velkch Caracallovch lzn se velo estnct tisc koupajcch se, Dioklecinovy mly kapacitu ti tisce. V lznch se man proplouchal a provzdychal adou rzn teplch baznod frigidaria na studenm konci po calidarium na opan stran kly. Cestou se nvtvnk i nvtvnice mohli zastavit v unctoriu (i unctuariu), kde se nechali pott vonnm olejem a pokraovali do laconia ili do pry, kde se nleit zpotili a pak z nich byl olej sekrabn nstrojem zvanm strigil pro odstrann pny a dalch neistot. To ve se dlo v ritualizovanm podku, tebae historikov se docela neshoduj v jakm, mon proto, e podrobnosti se liily v rznch mstech a v rznch dobch. Hodn toho o manech a jejich koupacch zvyklostech nevmezda se otroci koupali se svobodnmi obany, jak asto a dlouze se lid koupali nebo s jakou mrou nadenm. Sami man nkdy dvali najevo znepokojen ohledn stavu vody a toho, co v n nachzeli plavat, co nenasvduje tomu, e by vichni mili do lzn s takovou chut, jakou u nich obecn pedpokldme. Zd se ovem, e po vtinu msk ry bylo pro lzn typick jist upjat dekorum, kter zajiovalo zdravou spodanost, ale e s tm jak el as zaal bt ivot v lznchostatn jako ivot v m obecnm dl rozpustilej, zaalo bt bn, e se mui a eny se koupali spolen, a je tak mon, i kdy zdaleka ne jist, e se eny koupaly s muskmi otroky. Nikdo nev opravdu jist, do eho se tam man poutli, a u to ale bylo cokoliv, prvnm kesanm to po chuti moc nebylo. msk lzn povaovali za prostopn a zkaenneist morln, kdy u ne hygienicky. Kesanstv ostatn mlo s hygienickou istotou vdycky jaksi problmy a ji od potku se zaala rozvjet podivn tradice piazujc k sob svatost s upinnost. Kdy v roce 1170 zemel sv. Tom Becket, ti kdo ho chystali k pohbu, pochvaln zaznamenali, e se jeho spodn odv hemil vemi. Tm jistm

zpsobem, jak si bhem stedovku zskat trvalou ctu bylo sloit slib, e lovk nebude mt. Z Anglie la pky do Svat zem znan spousta lid, kdy to ale mnich jmnem Godric zvldl, ani by se i jen jednou namoil, stal se z nj takka nevyhnuteln sv. Godric. Bhem stedovku pak en moru lidi pimlo, aby se ble zabvali svm postojem k hygien a tm, co mohou udlat, aby zmnili svou nchylnost k podlehnut epidemii. Bohuel lid vude dochzeli ke patnm zvrm. Vechny nejlep hlavy se shodovali, e koupn otevralo pry v pokoce, aby jimi mohly do tla pronikat jedovat vpary. Nejlep bylo ucpat si pry pnou. Po est dalch stolet se vtina lid nekoupala, vlastn ani nenamoila, pokud skuten nemuselaa za dsledky platila nepjemnou cenu. Soust kadodennho ivota se staly infekce. Bn byly neity, stejn jako vyrky a opary. Tm vechny skoro pod nco svdilo. Nepohodl bylo neustl, vn nemoci byly pijmny rezignovan. Zniujc choroby pichzely, pobily miliony lid a pak, asto tajemn, mizely. Nejnechvalnji znm byl mor (co byly ve skutenosti dv choroby: dmjov mor pojmenovan podle zduelch uzlin na krku obt a pak jet niivj a vce nakaliv plicn mor, kter ochromoval dchac systm), existovalo ale mnoho dalch. Anglick potiv nemoc, o n dosud nevme skoro nic, mla epidemie v letech 1485, 1517 a 1528, zabila pi nich tisce lid a pak zmizela, aby se nikdy (nebo alespo dosud ne) nevrtila. V polovin estnctho stolet pak po n pila dal podivn horekanov nemockter po cel zemi hroziv dila a pevelice velik mnostv lid velikch zahubila, zejmna vak gentlemanv a lid velice zmonch neetila, jak zaznamenal jeden souasnk. Mezitm, a nkdy i souasn, propukaly otravy nmelem, kter pochzely z plsov infekce itnho zrn. Lid, kte otrven zrn poili, trpli delirii, keemi, horekou, ztrtou vdom a v mnoha ppadech nakonec umrali. Zvltnm rysem ergotismu, jak se otrav nmelem tak k, bylo to, e ji provzel kael velmi podobn psmu tkotu, co se povauje za mon pvod anglickho ren barking mad (tak len, a tk, dalo by se ci esky pozn. pekl.) Vbec nejhor nemoc byly, kvli svmu rozen a zniujcmu inku, prav netovice. Netovice mly dva hlavn druhy: bn a krvciv. Oboj byly zl, i kdy krvciv (kter se projevovaly vedle puch na pokoce tak vnitnm krvcenm), byly bolestivj a smrtelnj, protoe zabjely devadest procent svch obt, co byl oproti bnm netovicm tm dvojnsobek. Ne pilo v osmnctm stolet okovn, zabjely netovice ron v Evrop a zpadnm Rusku 400 000 lid. dn jin nemoc se takovm celkovm slm ani nepiblila. Pro ty, kdo peili, byly netovice krut vrtoivou nemoc, kter mnoh z peivch zanechvala slep nebo hroziv zohaven, zatmco jin vyvzli bez hony. Netovice existovaly po cel tiscilet, ale v Evrop nebyly bn a do potku estnctho stolet. V Anglii je jejich vskyt poprv zaznamenn v roce 1518. Nstup netovic se zpravidla projevil nhlou vysokou horekou, provzenou bolestmi a silnou zn. Zhruba tet den se zpravidla zaaly objevovat vedy po tle v mnostvch, kter se liila pacient od pacienta. Nejhor zprvou bylo, kdy se lovk o nkom blzkm dozvdl, e pekrauje plnost. V nejhorch ppadech se z pacienta stal jeden velk ved. Toto stadium bylo provzeno jet vymi horekami, pak zaaly vedy praskat a vypoutt okliv pchnouc hnis. Pokud pacient peil dosud, zpravidla chorobu pestl. Problmy ale zdaleka neskonily. Vedy se nyn zastrupovaly a zaaly svdit tm nesnesiteln svdit. Dokud strupy neopadaly, lovk nevdl, zda i jak vn jizvy mu zstanou. Netovice tm zabily krlovnu Albtu, kdy byla jet mladou enou, ale zotavila se pln a bez jizev. Jej ptelkyn lady Mary Sidney, kter ji oetovala, takov tst nemla. Opustil jsem ji jako dmu zcela krsnou, napsal jej manel. a kdy jsem se vrtil, shledal jsem se s dmou tak ohavnou, jak ji jen netovice mohly poznamenat. Podobn byla zohavena o stolet pozdji vvodkyn z Richmondu, kter byla modelem pro postavu Britannie na anglick penny. Netovice byly tak do znan mry odpovdn za zpsob len jinch nemoc. Uvolnn hnisu vedlo k pesvden, e se tlo samo pokou zbavit jed a pacientm s netovicemi bylo proto horliv poutno ilou, podvala se jim projmadla, byli ezni skalpelem a nechvali se vypotita vechny tyhle lebn postupy se brzy pouvaly na vechny mon situace a tm vdy pacientm pitovaly. Anglick jmno smallpox se pro netovice pouvalo proto, aby mal netovice odliily od velkch, toti od syfilis. Je zejm, e vechny tyto hrozn choroby nemly pmou vazbu na myt, ale to lid nutn nemuseli vdt, ani jim na tom nemuselo zleet. Vichni vdli, e se syfilis sexulnm kontaktem. K tomu sice mohlo dochzet kdekoliv, pesto ale vzniklo nepopirateln spojen s lznmi. Prostitutkm bylo obecn zakazovno piblit se lznm na mn ne sto krok a postupn byly lzn v Evrop nakonec i pozavrny. Po uzaven lzn vyla vtina lid ze zvyku se koupatne, e by si jich takov nvyk vytvoilo mnoho. Umvn neznm nebylo, jen trochu selektivn. Ruce si myj asto, nohy zdka a hlavu nikdy, znlo rozen anglick pslov. asto se cituje vrok krlovny Albty, e se pravideln myla jednou msn bez ohledu na to, zda to potebovala nebo ne. V roce 1653 si John Evelyn, autor znmch denk, zaznamenal zkusm pedsevzet mt si jednou za rok vlasy. Vdec Robert Hooke si asto myl nohy (protoe zjistil, e ho to ukliduje), podle veho ale nad kotnky pli asto mokr nebval. Samuel Pepys v denku, kter si vedl devt a pl roku zmiuje, e se

jeho ena koupala jen jednou. Ve Francii se krl Ludvk XIII. bez koupn obeel skoro a do svch sedmch narozenin v roce 1608. Kdy u se voda vbec pouvala, bylo to ist k medicinskm elm. V sedmdestch letech estnctho stolet byly u msta Bath a Buxton oblbenmi lzeskmi sdly, ale jet i tehdy mli lid sv pochybnosti. Myslil bych, e tolika tl spolen v te vod neme bt zdrav prospn, zapsal si v lt 1668 Pepys v zamylen nad zitky z lzn. Pesto zjistil, e se mu tam lb, a kdy se do vody naloil poprv, strvil v n dv hodiny a pak komusi zaplatil, aby ho zabalenho v prostradle odnesl do pokoje. Kdy zaali Evropan ve vtch potech navtvovat Nov svt, byl u nich u patn tlesn zpach natolik bn, e Indini na to tm vdy poukazovali. Nic vak Indiny nemtlo vc, ne zvyk Evropan smrkat do jemnch kapesnk, kter pak peliv skldali a dvali zpt do kapes, jako by to byla njak cenn pamtka. Nen pochyb o tom, e njak standardy istoty byly oekvny. Kdy jist pozorovatel na dvoe krle Jakuba I. zaznamenal, e krl se nikdy nepiblil k vod, vyjma ppad, kdy smoil koneky prst v navlhenm ubrousku, psal o tom znechucenm tnem. A za zmnku stoj i to, e lid, kte byli skuten pindrov, tm byli obvykle proslul. Mezi takov meme zaadit jedenctho vvodu z Norfolku, kter ml vi vod a mdlu tak zuiv odpor, e jeho slouc museli ekat, a bude zpit do bezvdom a pak ho vydrbat do ista; Thomase Paine, pamfeltistu, kter na sob nosil neporuenou vrstvu pny, a dokonce i vytbenho Jamese Boswella, nad jeho tlesnm pachem asli mnoz v dob, kdy to skuten u cosi znamenalo. Ale dokonce i Boswell zstval v asu nad svm souasnkem markzem dArgens, kter nosil jednu a tu samou spodn koili tolik let, e kdy ho konen pemluvili, aby ji sundal ly s n i kusy ke. Pro nkter se ale pna stala msi, m se mohli chlubit. Aristokratick lady Mary Wortley Montagu, jedna z prvnch velkch enskch cestovatelek, byla tak upinn, e pot co s nm jeden nov znm potsl rukou, vykouzlo z nj slovo podiven nad tm, jak je pinav. A co byste kal, kdybyste vidl nohy? odvtila byste lady Mary. Mnoz lid si natolik odvykli na to, e by mohli bt vystaveni vtmu mnostv vody, e jen vyhldka na to v nich vyvolvala nelen strach. Kdy pedn oban Filadelfie Henry Drinker nainstaloval na sv zahrad, a to bylo a v roce 1798, jeho ena Elizabeth ji po mnoha odkladech vyzkouela a po roce. jeliko za poslednch 28 let nebyla nikdy mokr od hlavy k pat, vysvtlovala. V osmnctm stolet u bylo nejspolehlivj cestou, jak se dostat ke koupeli, bt len. To vs pak mchali, co se do vs velo. V roce 1701 zaal sir John Floyer propagovat studenou koupel jako lk na etn choroby. Podle jeho teorie vyvolvalo vhozen tla do studen vody pocit zden a pekvapen, kter osvil otupen a unaven smysly. Benjamin Franklin to zkusil jinak. Bhem svch let v Londn si zvykl na vzdun koupele, kdy se koupal nah pi otevenm okn v hornm pate. istj kvli tomu bt nemohl, ale zejm mu to nijak nekodilo a pinejmenm kvli tomu mli soused o em povdat. Podivn oblben bylo tak such myt vydrbat se kartem, aby si lovk otevel pry a mon i proto, aby vyhnal usazen vi. Mnoz lid byli pesvdeni, e lnn prdlo mlo zvltn vlastnosti, dky kterm pohlcovalo pnu z pokoky. Jak napsala Katherien Ashenburg myli se tak, e mnili koile. Vtinou lid ale se pnou a zpachem bojovali tak, e je pekrvali kosmetikou a parfmy nebo je prost ignorovali. Kdy pchnou vichni, nepchne nikdo. Pak ale najednou pila voda opt do mdy i kdy pod jen v medicinskm smyslu. .V roce 1702 se krlovna Anna vydala do Bath kvli len sv dny, co velmi zvilo lebnou povst a presti tamnch lzn, i kdy problmy krlovny Anny ve skutenosti nemly nic spolenho s vodou a vechno s pejdnm. Vude se najednou objevovala lzesk mstaHarrogate, Cheltenham, Llandrindod Wells ve Walesu. Pmosk msta ale tvrdila, e skuten liv je voda moski kdy kupodivu jen v bezprostednm okol toho kterho msta. Scarborough na pobe Yorkshire zaruovalo, e jeho vody sktaj balzm proti mrtvici, epilepsii, katalepsii, zvrati, loutence, hypochondrick melancholii a dchavinosti. Nejslavnjm prkopnkem vodolby byl dr. Richard Russel, kter v roce 1750 napsal, latinsky, knihu o livch vlastnostech mosk vody, kter byla o tyi roky pozdji peloena jako Pojednn o uit mosk vody pi nemocech lz. Russelova kniha doporuovala moskou vodu jako innou lbu pro libovoln mnostv nemoc, od dny a revmatismu po krvcen do mozku. Nemocn se do mosk vody mli nejen noit, ale tak ji mli ve znanch mnostvch pt. Russel si otevel praxi v rybsk vsi Brigtelmstone na pobe Sussexu a doshl takovho spchu, e msto rostlo a rostlo, a se promnilo v Brighton, ve sv dob nejmdnj pobe letovisko na svt. Russelovi kali vynlezce moe. Zprvu se mnoz lid koupali naz (a mnohdy vyvolvali velik pohoren mezi tmi, kdo si asto dali zleet, aby se podn podvali, nkdy s pomoc teleskopu), zatmco cudnj lid se dkladn, a nkdy nebezpen, balili do tkch rb. Skuten pobouen nastalo, kdy se zaaly objevovat chud ivly, kter se asto na plch svlkaly v nevybravch mnostvch a pak se ouraly do vody, aby se vykoupali, piem pro vtinu z nich to byla jedin koupel za cel rok. Pro ely cudnho koupny byly vynalezeny koupac stroje.

Byly to jednodue kryt vozy, kter se daly vyvzt do vody, s dvemi a schody, kter umoovaly klientovi vstupovat do vody bezpen a diskrtn. Vznamnou slokou mosk koupele nebylo ani tak samotn ponoen, jako nsledn dkladn vydrbn suchm flanelem. Trvalou budoucnost Brightonu zajistil v z 1783, prv v dob, kdy podpisem pask smlouvy skonila vlka s Amerikou, princ z Walesu, kter tehdy letovisko poprv navtvil. Doufal, e tam najde uritou levu od oteklch uzlin v krku a tak se i stalo. V Brightonu se mu lbilo natolik, e tam ihned nechal zbudovat svj exotick pavilon. Princ nechal postavit soukromou lze s moskou vodou, aby se tak nemusel odhalovat obecnmu lidu, kdy podstupoval sv kry. Ji III., kter podobn vyhledval soukrom, se vypravil do Weymouthu, ospalho pstavu dl na zpad v Dorsetu, ke svmu velkmu zklamn ale na pli nael tisce pznivc, kte mu chtli popt ve dobr a sledovat, jak se poprv pono do vody. Kdy, odn v objemn pl z modrho sere, vstoupil do vody, kapela ukryt v blzkm koupacm stroji spustila hymnu God Save the King. Krl pesto sv vlety do Weymouthu miloval a jezdil tam tm kad rok, dokud mu jeho postupujc lenstv nezabrnilo vystavovat svj ztrpen mozek veejnmu pohledu. Spisovatel a lka Tobias Smollett, kter trpl potemi na hrudi, penesl svou praxi do Stedomo. K obrovskmu pekvapen mstnch v Nice chodil denn plavat. Zdlo se jim toti velice podivn, e lovk, kter vypad, jako by ho trpily souchot, skkal do moe, zejmna pokud bylo chladn poas a nkte lkai mu pedpovdali okamitou smrt, napsal jeden souasnk. Ve skutenosti se zvyk ujal, a jeho cestopisn kniha Cesty po Francii a Itlii (1766) hodn pispla ke vzniku Riviry. Netrvalo dlouhou a na to, e na lznch a koupn se daj vydlat pkn penze. pili velijac arlatni. Jednm z nejspnjch byl James Graham (1754-94). Jako samozvan lka, jeho jedinou kvalifikac byla jeho naprost suverenita, doshl Graham v druh polovin osmnctho stolet v Londn a Bath obrovskho spchu. K len pacient ze vech monch chorob pouval magnety, baterie a dal rozechvvac nstroje, zejmna se ale soustedil na ty pote, kter vyvolvaly sexuln frustraci, jako byla impotence nebo frigidita. Medicinsk koupele pozvedl na zcela novou, lkav erotickou rove, kdy svch klientm nabzel mln koupele, tec koupele a bahenn koupeleneboli koupele Zem, jak jim on kalvechny poskytovan v divadelnm prosted, zahrnujcm hudbu, klasick sochy, ovonn vzduch a spoe odn hostesky, z nich jednou pr byla Emma Lyon, budouc lady Hamilton a milenka lorda Nelsona. Pro ty, jejich problmy na tyto podntn sluby nereagovaly, Graham poskytoval ohromnou, siln elektrifikovanou Nebeskou postel, v cen padesti liber za noc. Matrace byly naplnny rovmi lstky a koenm. Bohuel Graham se svm spchem nechal unst a zaal se chlubit vcmi, kterm u nedokzali vit ani jeho nejoddanj stoupenci Jednu ze svch pednek nazval Jak t cel tdny, msce i roky, bez toto aby lovk cokoliv sndl a v dal svm poslucham zaruoval ivot ve zdrav a do sto padesti let vku. S tm, jak pichzel s m dl poetilejmi prohlenmi jeho podnikn nejprve kloptalo a pak se propadlo do strmho padku. V roce 1782 byly jeho vci zabaveny pro uhrazen dluh a to byl konec Jamese Grahama. Graham je nyn vdy len jako smn arlatn, jm tak do znan mry byl, stoj ale za pipomenut, e mnoh z jeho pesvdenstuden koupele, prost jdlo, tvrd loe, okna oteven dokon, aby lonice naplnila zdravm ledovm vzduchem a pedevm zapishl hrza z masturbacese staly milovanmi a uznvanmi pevnmi slokami anglickho ivota, kter petrvaly dlouho po jeho krtk karie nebesk dleitosti. S tm jak si lid zvykali na mylenku, e se te u mohou bezpen as od asu namoit, dosavadn dlouho zaveden teorie o osobn hygien se prudce pevrtily. Namsto pesvden, e mt rovou ki a oteven pry je zl, se ujala vra, e ke je vlastn vten ventiltore oxid uhliit a dal jedovat inhalace jsou vymovny skrze pokoku a e pokud jsou jej pry ucpny prachem a dalmi starmi nnosy zstanou pirozen toxiny uvznny v tle, kde se zanou nebezpen akumulovat. To byl dvod, pro byli pinav lidta Thackerayova nemyt spoustatak asto nemocn. Zabjely je jejich ucpan pry. Pi jednom nzornm pkladu ukzal jist doktor, jak k, poten cel dehtem rychle ochabl a smutn poel. (Ve skutenosti problm pro kon nebylo dchn, ale regulace teploty, i kdy z hlediska kon to byla samozejm ist akademick odlinost). Ovem ne si lid zvykli mt se prost proto, aby byli ist a dobe vonli, trvalo to pod jet dost dlouho. Kdy piel v jednom kzn v roce 1778 zakladatel metodismu John Wesley s frz istota hned po zbonosti ml na mysli ist aty, ne ist tlo. Pokud jde o istotu tla, doporuoval jen ast holen a myt nohou. Kdy el mlad Karel Marx v tictch letech devatenctho stolet na vysokou kolu, dala mu jeho starostliv matka peliv instrukce ohledn hygieny a hlavn ho nabdala, aby se kad tden peliv umyl houbou a mdlem. V ase Velk vstavy se u pomry jednoznan otely. Samotn vstava zahrnovala sedm set mdel a parfm, kter musely odret jistou rove poptvky. O dva roky pozdji se istot dostalo dalho silnho podntu, kdy vlda konen zruila dlouho existujc da z mdla. I tak ale jet v roce 1861 mohl jeden

anglick lka napsat knihu Koupele aneb jak se sprv koupati. Ovem dvod, pro se viktorini nakonec zaali koupat, byl v tom, e si uvdomili, jak asn nepjemn a protivn to me bt. Pro sebetrznn mli viktorini pmo instinkt a dky vod to mohlo vyjt skvle najevo. V mnohch dencch najdeme zznamy o tom, jak lid museli ve svch vanch rozbjet led, aby se rno mohli omt a teba reverend Francics Kilvert s potenm zaznamenv, jak po stran jeho vany zstal zubat led, kter ho pchal do ke, kdy se vesele koupal ve vnonm rnu roku 1870. I sprchy poskytovaly velk prostor pro trznn a asto byly konstruovny tak, aby mly co nejvt inek. Jeden z nejstarch typ sprchy byl tak prudk, e si ped jejm pouitm lid museli nasadit ochrannou pokrvku hlavy, aby je jejich vlastn koupelnov zazen neutlouklo do bezvdom.

II
Snad dn slovo v anglitin neprolo za svho ivota tolika promnami jako slovo toilet. Pvodn, kolem roku 1580 oznaovalo druh ltky, a byla to zdrobnlina od slova toile, kter se dosud pouv pro jist druh prdla. Pak zaalo znamenat ltku na toaletnm stolku. Pot zase vci na toaletnm stolku (odtud toiletries toaletn poteby). Pak slovo toilet zaalo znamenat samotn toaletn stolek, pot akt oblkn, pot akt pijmn host pi oblkn, pak samotnou oblkrnu, poslze vznam peel na jakoukoliv soukromou mstnost blzko lonice, nsledn na mstnost uvanou jako zchod a poslze zchod samotn. Co vysvtluje, pro me v anglitin toaletn voda souasn znamenat nco, co si rdi nanesete na tv i vodu v toalet. Podobnm, i kdy kratm vvojem prolo dnes ji nepouvan slovo garderobe. Jako sloenina slov guard a robe zprvu znamenalo skladit, pot jakoukoliv soukromou mstnost, pak (krtce) lonici a nakonec klozet. Akoliv by tomu anglick slovo privy zdnliv nasvdovalo, zchody byly velmi asto vechno mon, jen privtn msto. Spojovn vymovn s konversac mli ve zvltn oblib man. Jejich veejn zchodky mvaly i dvacet sedadel v dvrn vzjemn blzkosti a lid je tehdy uvali stejn bez ostchn, jako dnes pouvaj veejn autobusy. (Abychom odpovdli na nevyhnutelnou otzku, v kanlku na podlaze ped kadm sedadlem tekla voda a pro ely otrn si do n lid nameli houbiky na klaccch). Ptomnost cizch lid nedlala problmy jet dlouho do modern doby. Na Hampton Courtu byl Velk dm levy, kter mohlo souasn pout a trnct lid. Kdy se na zchod odebral Karel II., vdy s sebou bral dva slouc. Na Mount Vernon, domov George Washingtona, je peliv uchovn zchod se dvma sedadly vedle sebe. Anglian byli dlouho znmi tm, e na soukrom na zchod jim pli neselo. Italsk dobrodruh Giacomo Casanova si pi nvtv Londna viml, jak asto nkdo ulevil svm trobm na zcela veejnch mstech u cest nebo budov. Pepys zaznamenv ve svm denku, jak si jeho ena depla na silnici aby, udlala, co potebovala. Vodn klozet pochz z roku 1755 a pvodn znamenal msto, kde se provdly krlovsk klystry. Francouzi od roku 1770 zchod v dom oznaovali un lieu langlaise nebo anglick msto, co mon nabz vysvtlen, kde vzalo anglick slvko pro zchod loo. Na Monticelu zdil Thomas Jefferson ti interirov toaletyzejm prvn v Americekter zahrnovaly i vzdun prduchy pro odvdn zpachu. Meno jeffersonovskmi standardy (nebo vlastn jakmikoliv standardy) nebyly zrovna technicky pokroil: vkaly prost padaly do sbrac ndoby, kterou vyneli otroci. Ovem v Blm dobnebo v Presidentov dom, jak se mu tehdy kalonechal Jefferson nainstalovat ti z vbec prvnch splachovacch zchod. Byly napojen na cisternu s deovou vodou instalovanou na pd. V polovin devatenctho stolet vynalezl dorsetsk vik reverend Henry Moule zemn zchod. Byla to v zsad sk obsahujc zsobnk naplnn suchou zeminou, kter po zataen za dradlo vypustil odmen mnostv prsti do ndoby, kde skrylo pohled a zpach toho, co tam uivatel toalety zanechal. Zemn zchody se po njakou dobu zejmna ve venkovskch oblastech tily oblib, velmi rychle je pak ale vystdaly splachovac zchody, kter vkaly jen nezakrvaly, ale rovnu je proudem vody odstraovaly. Nebo to alespo dlaly, kdy fungovaly sprvn, co nebylo vdycky a zpotku ani ne asto. Vtina lid dl pouvala nonky, kter ukldali do sknk v lonicch nebo v pstnku a kter byly znmy (z naprosto nejasnch dvod) jako jordany. Zahranin host bvali asto vydeni z anglickho zvyku nechvat nonky ve skkch nebo kredencch v jdeln, kde je mui vytahovali a pouvali, sotva eny odely. Nkter mstnosti bvaly t vybaveny nezbytnou idl v kout. Moreau de Saint-Mry, francouzsk nvtvnk Filadelfie si okovan poznamenal, e jeden lovk vyndal z vzy kvtiny a vymoil se do n. Dal francouzsk autor ve zhruba stejn dob psal o tom, e chtl do svho pokoje nonk a dozvdl se, aby prost vykonval potebu z okna jako vichni ostatn. Kdy trval na tom, e chce nco, kam by jim mohl vykonat, donesl mu jeho zmaten hostitel konvici, drazn mu ale pi tom vysvtlil, e ji rno potebuje zpt kvli sndani. Nejnpadnjm rysem anekdotickch pbh o toaletnch praktikch je to, e vdya to opravdu vdyzahrnuj lidi z jedn zem okovan zvyklostmi obyvatel jin zem. Na toaletn zpsoby Francouz bylo

prv tolik stnost, kolik jich mli Francouzi na jin nrody. Po stalet se kalo, e Francii se hodn chije do komn. Francouzi byli tak bn vinni, e si ulevuj na schoditch co byla praxe, s n se bylo mon setkat jet v osmnctm stolet ve Versailles, jak pe v Mark Girouard v ivot na francouzskm venkovskm sdlu. Versailles se chlubilo tm, e m stovku toalet a ti stovky nonkovch stolic, ty byly ale kupodivu velmi mlo uvny a v roce 1715 jist vyhlka ujiovala obyvatele i hosty, e chodby budou od vkal itny kad tden. Vtina splak mila do ump, ty ale asto bvaly zanedbvan a jejich obsah prosakoval do sousednch zdroj vody. V nejhorm ppad pak petkaly. Samuel Pepys jeden takov ppad zaznamenv ve svm denku. el jsem dol do sklepalpl jsem do velk hromady lejna tak jsem zjistil, e pn Turnerv ad je pln a petk do mho sklepa, co mi in starosti. Lidem, kte umpy istili, se kalo kanlnci (v anglitin nightsoil men, nightsoil je eufemismus pro vkaly pozn. pekl.) a pokud nkdy existoval mn zvidnhodn zpsob, jak si vydlvat ivobyt, pak myslm teprve ek na sv popsn. Pracovali ve skupinch po tech nebo po tyech. Jednoho, meme pedpokldat, e toho sluebn nejmladho, spustili do jmy, aby tam nabral vkaly do kbelk. Druh stl vedle jmy, kde kbelky vytahoval a spoutl, tet a tvrt je nosili k pistavenmu vozu. Prce to byla prv tak nebezpen jako nepjemn. Dlnkm hrozilo uduen, ba i exploze, jeliko pracovali ve svtle lamp ve velice vbunm prosted. Gentlemans Magazine psal v roce 1753 o ppadu jednoho takovho dlnka, kter veel do jmky pod zchodem jedn londnsk taverny a tm okamit ho pemohl patn vzduch. Zavolal o pomoc a okamit padl tv k zemi, sdloval jeden svdek. Kolega, kter dlnkovi pispchal na pomoc, dopadl podobn. K jmce pispchali dva dal mui, ale kvli patnmu vzduchu nemohli vejt dovnit, ale podailo se jim aspo trochu otevt dvee a vypustit tak alespo nejhor plyny. Kdy se zachrncm konen podailo dostat oba mue ven, byl jeden u mrtv a druhmu nebylo pomoci. Protoe si kanlnci tovali vysok platby, umpy v chudch tvrtch se vyvely jen zdka a asto petkalyco s ohledem na tlak, jemu je bn umpa ve vnitnm mst vystavena, nepekvap. Pelidnn v mnoha londnskch tvrtch bylo takka neuviteln. V St. Giles, nejhorm londnsk chudinsk tvrti mst, kam Hoghart zasadil svou Gin Lanese v pouhch nkolika ulicch tsnilo 54 000 lid. Podle jednoho potn ilo v sedmadvaceti domech v jedn ulice jedenct set lid, co je vce ne tyicet lid na jeden pbytek. Dl na vchod ve Spitalfields, nali v inspektoi v jednom dom bydlet tiaedest lid. Pro popis takovch tvrt se zaalo pouvat slovo neznmho pvodu: slumy. Jako jeden z prvnch jej v dopise z roku 1851 pouil Charles Dickens. Takov spousty lid samozejm produkovaly spoustu odpadumnohem vc, ne by dokzal zvldnout jakkoliv systm jmek. V jedn docela typick zprv zaznamenv jist inspektor nvtvu dvou dom v St. Giles, kde byly sklepy zaplnny lidskmi vkaly do hloubky t stop. Venku, pokraoval inspektor, byl dvr pokryt exkrementy vrstvou silnou est palc. Aby mohli obyvatel pes dvorek pechzet, byly tam vyrovnny cihly jako nlapn kameny. V Leedsu zjistil przkum chudch tvrt podniknut ve tictch letech devatenctho stolet, e mnoh ulice plavou ve splacch a e jedna ulice, kde bydlelo 176 rodin, nebyla vyitna patnct let. V Liverpoolu, ila a jedna estina populace v temnch sklepench, do kterch mohly splaky a pli snadno prosakovat. A to byly jet lidsk splaky jen malou st ohromnch hromad pny, kterou produkovala pelidnn a rychle se industrializujc mst. V Londn pojala ve nechtn Teme: zkaen maso, vnitnosti, mrtv koky a psi, zbytky jdla, prmyslov odpad, lidsk vkaly a spoustu dalho. Na Smithfield Market se denn nahnl dobytek, aby se tam z nj staly hovz rotn a skopov kotlety, v bnm roce po nich na cest zstalo 40 000 tun vkal. To samozejm bylo nutno pipotat ke vemu, co zstvalo po psech, konch, husch, kachnch a jcch prasatech chovanch podomcku. Vrobci lepidel, koeluzi, barvi, lojov svkai, vechny mon chemick podniky, ti vichni pidvali sv vedlej produkty do moe kadodennch neistot. Velk vtina v thle hnijc pny si nakonec nala cestu do Teme, kde byla nadje, e ji odliv odnese na moe. Jene pliv a odliv samozejm b obma smry a tak, kdy odliv odpad odnesl k moi, pliv ho zas spoustu nesl zpt. Jak napsal jeden pozorovatel, ek byla neustlm proudem tekoucho hnoje. Smollett ve svm Humpry Clinkerovi pe, e lidsk vkaly jsou tou nejmn odpornou st, protoe eka t obsahovala vechny chemiklie, minerly a jedy pouvan ve strojch a manufakturch, obohacen pak jet o hnijc mriny zvat a lid a smen navc i s tm, co se vyplchlo ze vech van, kanl a stok. Teme byla tak naplnn kodlivinami, e kdy se tunelu kopanm v Rotherhithe objevil prsak, nepronikala jm zprvu n voda, ale koncentrovan plyny, kter se vzntily od luceren kop, kte se tak ocitli v absurdn zoufal situaci, kdy se snaili utct ped valc se vodou a souasn oblaky hocho vzduchu. Ptoky, kter se vlvaly do Teme bvaly jet hor, ne Teme samotn. eka Fleet byla v roce 1831 tm nehybn, protoe vinou v t pny mlem ztuhla. Dokonce i Serpentine v Hyde Parku zaala bt postupn tak vyhnil, e se od n nvtvnci parku dreli proti vtru. V edestch letech devatenctho stolet byla zda odtena patnct stop hlubok vrstva kalu.

A do tohoto marastu pilo nco, co se neoekvan ukzalo jako pohroma: splachovac zchod. Urit druh splachovacch zchod existoval u del dobu. Prvn postavil kmotenec krlovny Albty John Harington. Kdy j svj vynlez v roce 1597 pedvedl, dala najevo velk naden a ihned nechala jeden nainstalovat v palci v Richmondu. Byla to ale novota, kter znan pedbhla svou dobu a tak uplynula tm dv stalet, ne si truhl a zmenk Joseph Braham dal v roce 1778 patentovat prvn modern splachovac zchod. Ujal se dosti skromn. Nsledovaly mnoh dal. Prvn toalety ovem asto nefungovaly pli dobe. Nkdy vzaly zptn chod a vrtily do mstnosti mnohem vce toho, eho se vyden majitel chtl zbavit. A do vyvinut trubek ve tvaru U a vodnho oddlovaeon mal zsoby vody, kter se vdy na vrac na dno msy po kadm splchnutpsobila kad toaletn msa jako vodi zpad stok a ump. Vracejc se zpach, zejmna v horkm poas bval nesnesiteln. Tento problm byl vyeen jednm z velkch a jist jednm z nejpodivuhodnji odpovdajcch jmen v djinch, toti Thomasem Crapperem (1837-1910), kter se narodil v chud rodin v Yorkshire a ml ve vku jedencti let pky dojt do Londna. Tam se stal instalatrskm unm v Chelsea. Crapper vymyslel klasickou a v Britnii stle dobe znmou toaletu s nahoe umstnou ndr spoutnou zathnutm za etzek. Nazval se Marlbro Silen Water Waste Preventer a byl ist, odoln proti prosakovn, prost zpachu a skvle spolehliv. Crapper dky jeho vrob velmi zbohatl a doshl takov proslulosti, e se asto m za to, e slangov termn crap a jeho mnoh odvozeniny pochzej prv z jeho jmna. Ve skutenosti je ale pojem crap v toaletnm slova smyslu velmi starodvn a slovo crapper pro toaletu je amerikanismus zaznamenan v Oxford English Dictionary a od roku 1922. Zd se tedy, e Crappperovo jmno byla jen astn nhoda. Prlomovou udlost pro splachovac toaletu byly Velk vstava, kde se stala jednm z vznamnch lkadel vstavy. Vce ne osm se tisc lid vystlo dlouh fronty, aby si mohli splachovac zchod vyzkouet pro vtinu z nich to byla novotaa hlukem oistnho vodnho vru byli tak okouzleni, e si je spn nechvali instalovat u sebe doma. Snad dn jin spotebitelsk zbo se tak rychle neujalo jako prv splachovac zchody. V polovin padestch let devatenctho stolet jich u v Londn fungovalo na dv st tisc. Problm byl v tom, e londnsk stoky byly stavn jen na odvdn deov vody a nemohly se vypodat se stlm pvalem tuhho odpadu. Stoky se plnily hustm, lepivm kalem, kter nebylo mon splchnout pry. Vyhledvn a uvolovn ucpanch mst mli na starosti lid znm jako proplachovai. K dalm pracovnkm stok patili toshers a mudlarks, kte se hrabali v bahn jak ve stokch, tak pchnoucch bezch ek a hledali ztracen perky, nebo njakou tu stbrnou liku. Tosher si celkem vzato mohli pijt na docela dobr ivobyt, ale bylo to nebezpen. Vzduch ve stokch bval smrtc. Jeliko s stok byla ohromn a nebylo o n zznam, existovalo spoustu zprv o tom, jak se nkte toshers ztratili a cestu ven u nenali. O mnohch se pinejmenm eptalo, e je napadli a serali potkani. Smrtc epidemie byly v mlo hygienickm svt, kter jet neznal antibiotika, bnou zleitost. Vpd cholery v roce 1832 za sebou nechal 60 000 mrtvch Brit. Po nm pila zniujc epidemie chipky v letech 1837-8 a dal rozen cholery v letech 1848, 1854 a 1867. Mezi tmito toky na pokoj nroda i uprosted nich propukala tyfov horeka, revmatick horeka, spla, zkrt a netovice, vedle mnoha jinch. ern kael zabjel mezi lety 1840 a 1910 10 000 dt ron. Spalniky jich zabjely jet vc. V devatenctm stolet bylo zkrtka ukrutn moc monost, jak umrat. Z cholery zprvu nebyly dn hrozn obavy a to z naprosto nehodnho dvodu, e pevaoval sudek, e zasahuje pevn chud lidi. V devatenctm stolet bylo tm universln pijman pesvden, e chud jsou chud proto, e se k chudob narodili. O nkolika mlo z tch, kdo ili v chudob, se dalo velkomysln ct, e si to nezaslouili, vtina vak byla od pirozenosti neprozrav, lehkomysln a nezdrenliv s vrozenou dychtivost po smyslovm uspokojen, jak to stroze shrnuje jedna vldn zprva. Dokonce i Bedich Engels, chpavj pozorovatel ne vtina ostatnch, mohl v Podmnkch dlnick tdy v Anglii napsat Plytk Irova povaha, jeho obhroublost, kter ho stav jen nepatrn nad divocha, jeho opovren v lidskou radost, v n ho prv u jeho hrubost in neschopnm vekerho sdlen, jeho pna a chudoba, to ve podncuje jeho opilstv. A tak kdy v roce 1832 zaala lidi v pelidnnch vnitnch mstech ve velkch potech kosit zbrusu nov nemoc pvodem z Indie zvan cholera, mlo se obecn za to, e to prost je jedna z tch neastnch vc, kter se chudm as od asu dj. Cholera zaala bt znm jako chudkv mor. V New York City tvoilo vc ne tyicet procent obt chud irt migranti. Nepomrn zasaeni byli i ernoi. Sttn zdravotnick komise v New Yorku dokonce prohlsila, e se nemoc omezuje jen na zpustlou chudinu a pochz vlun z jejho zpsobu ivota. Jene pak zaala cholera kosit i lidi v solidnch tvrtch a hrza z n se brzy rozila veobecn. Od dob ern smrti nemli lid z dn choroby takov strach. Charakteristickou pro choleru byla jej rychlost. Pznakyprudk prjem a zvracen, bolestiv kee, deptajc bolest hlavynastupovaly ihned. mrtnost dosahovala padesti procent, a nkdy i vc, ale nejvt strach vyvolvala prv jej prudkosthroziv, stemhlav pechod z plnho zdrav do nhlho utrpen, deliria a smrti. Vidt sv blzk u sndan zdrav a ped

vee mrtv byla dsiv zkuenost. Jin nemoci ve skutenosti niily vce ivot. Ti, kdo choleru peili, se obyejn pln zotavili, na rozdl od obt sply, kter zstvaly hluch nebo s pokozenm mozkem, i lid, kter hroziv zohavily netovice. Pesto se cholera stala nrodn posedlost. Mezi lety 1845 a 1856 vylo o cholee anglicky sedm set knih. Lidi trpilo zejmna to, e nevdli, co ji zpsobuje i jak j uniknout. Co je to cholera? ptal se v roce 1853 Lancet. Je to plse, hmyz, miazma, elektrick porucha, nedostatek ozonu, chorobn vmek stevnho kanlu? Nevme nic. Nejobecnji sdlenm pesvdenm bylo, e cholera a dal hrozn nemoci pochz z neistho vzduchu. Za potenciln zhoubn zdroj nemoci se povaovalo ve, co bylo odpadov nebo neist: splaky, mrtvoly na hbitovech, rozkldajc se vegetace, lidsk vdechy. Malarick aroma d nevidno v kad ulici, napsal dosti barvit jist kronik v polovin stolet. Atmosferick jed, faktor smrdutosti a plynn pna ki nahlas a nikoho neuet, prochzejc lovk pln kadm vdechnutm plce vpar ze pkop plnch rozkladu a hniloby. Nejvy lkask initel Liverpoolu v roce 1844 se sebevdomou pesnost spotal ve sv zprv pro parlament pesn rozsah kod: Pouhou innost plic obyvatel Liverpoolu denn vznik vrstva vzduchu schopn pokrt cel povrch msta do hloubky t stop, kter nen vhodn pro dchn. Z tch, kdo vili v teorii miazma, byl nejoddanj a nejvlivnj Edwin Chadwick, sekret komise chudinskch zkon a autor A Report on the Sanitary Condition of the Labouring Population of Great Britain (Zprvy o hygienickch podmnkch pracujc populace Velk Britnie), kter se v roce 1842 stala ponkud nepravdpodobnm bestsellerem. Chadwickovo zkladn pesvden bylo, e zbavte-li se pach, zbavte se nemoci. Veker zpach znamen chorobu, vysvtloval parlamentn komisi. Pl si vyistit chud tvrti a obydl v nich, ne proto, aby se v nich obyvatelm pjemnji ilo, ale jen proto, aby se zbavil smradu. Chadwik byl soustednou a ponurou postavou, velmi podlhajc malichern rlivosti a sporm o stanovisko. Vzdlnm byl prvnk a vtinu ivota strvil v rznch krlovskch komisch, pro vylepovn chudinskch zkon, pro podmnky v tovrnch, pro stav hygieny ve mstech, pro pedchzen zbytenm mrtm, pro reorganizaci registrac narozen, satk a mrt. Tm nikdo ho neml rd. Jeho prce na chudinskch zkonech pinesla celosttn systm chudobinc, kter byly svou povahou spe krnmi zazenmi, co muu pineslo mezi pracujcmi lidmi znan opovrennejnepopulrnj jednotlivec v celm Spojenm krlovstv, eeno slovy jednoho jeho ivotopisce. Podle veho k nmu nechovala dn zvltn city ani jeho rodina. Chadwickova matka zemela, kdy byl jet mal, jeho otec se pak znovu oenil a zaloil novou rodinu v zpadn Anglii. Tato druh rodina nakonec emigrovala do Brooklynu a zd se, e u pak spolu nemli nic spolenho. Jednm z dt z druhho manelstv byl Henry Chadwick, jeho karira vedla zcela odlinm smrem. Stal se sportovnm autorem a jednm z prvnch energickch propagtor organizovanho baseballu. Nkdy je dokonce oznaovn za otce modern hry. Vymyslel lstek na vsledky, tabulku se zpisem vsledk, odpalovac prmr (batting average), prmr zskanch run (earner run average) a mnoh dal statistick sloitosti, kter baseballov nadenci miluj. Dvod, pro si jsou tak npadn podobn zpisy a statistiky v kriketu a baseballu je v tom, e ty druh byly sestaveny podle tch prvnch.i Teorie miasma mla jen jednu vnou vadu: byla naprosto nepodloen. Vidl to jen jeden lovk a ta ten nedokzal pimt ostatn, aby to vidli tak. Jmenoval se John Snow. Snow se narodil v Yorku v roce 1813 ve skromnch pomrechjeho otec byl obyejn ndenka bez ohledu na to, jak to mohlo zabarvit jeho ivot spoleensky, dobe mu to poslouilo, pokud jde o chpavost a soucit, protoe jako tm jedin mezi lkaskmi kapacitami a experty nevinil chud za to, e jsou sami pinou sv nemoci, ale vidl, e jejich ivotn podmnky je in zranitelnmi vi vlivm, kter nemohou ovlivnit. S tak otevenou mysl nikdo pedtm k epidemiologickm bdnm nepistupoval. Snow vystudoval medicnu v Newcastlu, ale usadil se v Londn. Tam se, v dob, kdy anesteziologie bvala jet znepokojiv nepodloenm oborem, stal jednm z tehdejch pednch anesteziolog. Jen zdka bylo oznaen praxe vce v protikladu k lkaovm snahm. Anesteziologie je i dnes deliktn zleitost, ale tehdy na potku, kdy bylo dvkovn zaloeno do znan mry na tuen a odhadu, bylo koma, smrt a dal neblah nsledky a pli bn. V roce 1853 byl Snow povoln, aby podal chloroform krlovn Viktorii, na kterou prv pily bolesti pi osmm porodu. Pouit chloroformu bylo velmi nezvykl, protoe byl nejen nov objevil ho jeden doktor v Edinburku teprve ped esti letyale byl tak zcela jednoznan nebezpen. Mnoho lid ji po jeho aplikaci zemelo. Pout jej jen proto, aby krlovna lpe snela porodn bolesti, bylo z hlediska vtiny lka nesmrn neopatrn. Lancet o cel zleitosti informoval jako o znepokojiv fm a vyjdil sv zden nad tm, e by jakkoliv kvalifikovan lovk v oboru medicny podstoupil takov riziko u krlovsk osoby, vyjma kritick situace. Pesto se zd, e Snow chloroform pouval bez vhn tehdy i pozdji, tebae byl ve sv praxi drazn a trvale upomnn o tom, jak rizika jsou s anestetiky spojena. V dubnu 1857 napklad zabil pacienta, na kterm zkouel nov typ anestetika, amylene, a patn odhadl snesitelnou dvku. Pesn o tdne pozdji podval krlovn znovu chloroform.

Kdy zrovna nepomhal lidem ztratit vdom ped operac, vnoval Snow znan mnostv asu snaze pochopit, kde se berou nemoci. Zejmna mu vrtalo hlavou, pro cholera jedny tvrti niila a druh etila. V Southwarku byla mrtnost na choleru estkrt vy ne v sousednm Lambethu. Pokud choleru vyvolval patn vzduch, pro pak lid v sousedcch tvrtch, kte dchaj stejn vzduch, podlhaj nkaze v tak odlin me? Mimoto, pokud se cholera ila zpachem, pak by ti, kdo nejpmji zachzeli se patnmi puchy tushers, proplachovai, dlnci vyvejc jmkymli bt nejastjmi obmi. Jene nebyli. Po propuknut cholery v roce 1848 Snow nedokzal najt jedinho proplachovae, kter by na ni zemel. Snowovm nejtrvanlivjm poinem bylo to, e nejen pochopil pinu cholery, ale tak sebral dkazy psn vdeckm zpsobem. Udlal velmi peliv mapy ukazujc pesn rozloen mst, kde obti cholery bydlely. Byly v nich nanejv zajmav vzorce. Napklad proslul stav pro choromysln Betlehem Hospital neml ani jednou ob, kdeto lid ve vech pilehlch ulicch cholee podlhali v alarmujcch potech. Rozdl byl v tom, e nemocnice mla vlastn zsobovn vodou ze studn v arelu, kdeto lid v okol brali vodu z veejnch studn. Podobn v Lambethu pili lid vodu pivdnou potrubm z istho zdroje vn msta, zatmco v sousednm Southwarku brali vodu ze zneitn Teme. Snow sv zjitn oznmil v roce 1849 v pamfletu On the Mode of Communication of Cholera (O zpsobu en cholery), kter dokazoval zejm spojen mezi cholerou a vodou kontaminovanou lidskmi vkaly. Je to jeden z nedleitjch dokument v djinch statistiky, veejn hygieny, demografie a soudn vdyzkrtka jeden z nejdleitjch dokument devatenctho stolet. Nikdo neposlouchal a epidemie pokraovaly dl. V roce 1854 propukla cholera s obzvltn zuivost v Sohu. V jedn tvrti kolem Broad Street zemelo v deseti dnech pt set lid, co pedstavovalo, jak poznamenal Snow, pravdpodobn nejniivj vskyt nhlch mrt v djinch, hor dokonce i ne velk morov epidemie. Obt by bylo jet vc, kdyby velmi mnoho lid celou oblast neopustilo. Rozloen mrt vykazovalo jist zhadn anomlie. Jedna z obt zemela v Hampsteadu a dal v Islingtouna mle daleko od sebe a od centra epidemie.Snow se vypravil do mst, kde vzdlen obti ily a hovoil s jejich pbuznmi a sousedy. Ukzalo se, e ob z Hampsteadu mla velkou zlibu ve vod z Broad Streetmla ji tak rda, e si ji pravideln nechvala dodvat doma napila se j i krtce ped tm, ne onemocnla. Islingtonsk ob byla jej nete, kter pila na nvtvu a tak se t vody napila. Snowovi se podailo pesvdit radu farnosti, aby z pumpy na Broad Street odstranili thlo a cholera pot ze tvrti zmizelanebo se tak o tom alespo obecn mluvilo. Ve skutenosti ji epidemie v dob, kdy bylo thlo pumpy odstranno, ustupovala, pevn proto, e tolik lid uprchlo. Navzdory shromdnm dkazm byly Snowovy zvry stle odmtny. Kdy Snow pedstoupil ped zvltn parlamentn vbor, jeho pedseda, sir Benjamin Hall, shledal e jeho zjitn neme brt vn. Hall se Snowa vyjevenm tnem ptal: M tedy vbor rozumt, e vezmeme-li ppad vai kost, e bez ohledu na to, jak nepzniv smyslm me zpach vpar tchto provozoven bt, vy pesto mte za to, e zdrav obyvatelstva tvrti to nebude mt samo o sob dnho patnho vlivu? Takov je mj nzor, odpovdl Snow, bohuel ale jeho vdy ostchav zpsoby byly mn rozhodn a pmoar, ne jeho zvry a experti a oficiln msta je dl odmtaly. Dnes je tk si pedstavit a ocenit, jak velmi radikln a nevtan Snowovy nzory byly. Mnoz oficiln initel jej kvli nim pmo nesneli. Lancet dospl k zvru, e ho plat podnikatelsk zjmy, kter si pej dl otravovat vzduch chorobnmi parami, miasmy a odpornmi nechutnostmi veho druhu a chtj vydlvat na tom, e otravuj sv sousedstv. Po pelivm eten dospla parlamentn komise k zvru, e nevidme dvod pijmat toto pesvden. Nakonec dolo k nevyhnutelnmu. V lt 1858 postihla Londn vlna veder a sucho, v n se odpady hromadily, a eka je neodnela pry. Teploty stoupaly ke tictce i v a drely se tamco bylo na Londn nezvykl. Vsledkem byl Velk Puch (Great Stink), jak pohromu pojmenovaly The Times. Teme zaala pchnout natolik, e mlokdo vydrel v jej blzkosti. Ten, kdo onen puch jednou vdechl, na nj nikdy nezapomene, napsaly jedny noviny. Zvsy v nov budov Parlamentu byly pevn zataeny a naputny roztokem chlorovanho vpna pro zmrnn vradenho puchu, vsledkem ale bylo cosi podobnho panice. Parlament musel peruit zasedn. Podle Stephena Hallidaye se nkte lenov pokusili vypravit do knihovny, aby se podvali na eku, okamit byli ale donuceni k stupu, jeden kad s kapesnkem pititnm u nosu. Snow tohle u nevidl, ani se nedokal ospravedlnn dn ze svch mylenek. Zemel nhle, zasaen v pli Velkho Puchu mrtvic, nevda, e jednoho dne bude povaovn za hrdinu. Bylo u teprve ptatyicet. Jeho smrt tehdy pela tm bez povimnut. Na scnu mla natst vstoupit dal hrdinsk postavaJoseph Bazalgette. Shodou okolnost pracoval v adu zrovna za rohem od Snowa, nikdy se vak, pokud je znmo, nepotkali. Bazalgette byl drobn lovek,

malho vzrstu a lehk jako prko ale svou postavu okeje kompenzoval okzalm huatm knrem, kter sahal doslova od ucha k uchu. Podobn jako dal velk vikorinsk konstruktr Isambard Kingdom Brunel ml francouzsk pedky, i kdy v dob, kdy se Joseph v roce 1819 narodil, byla u rodina v Anglii usazena ptaticet let. Jeho otec byl komandrem krlovskho nmonictva a Bazalgette vyrstal v privilegovanm prosted, vzdlvali ho soukrom uitel, do ivota se mu dostvalo vech vhod. Kvli svmu drobnmu vzrstu nebyl zpsobil pro vojenskou slubu, vystudoval proto eleznin konstruktrstv, ale v roce 1849 ve vku ticeti let nastoupil u Metropolitn komise pro stoky, kde brzy doshl pozice vrchnho konstruktra. Hygiena nikdy nemla vtho obhjce a bojovnka. Nic kolem splak a nakldn s nimi neuniklo jeho pozornosti a posouzen. Protoe ho trpilo, e v Londn nejsou tm dn veejn zchody, piel s plnem na rozmstn veejnch toalet na kritick msta ve mst. Spotal, e pi sbrn a prodeji moi jako prmyslovho produktu (vypl mo byla mimo jin nezbytn pro zpracovn ledku) me pisor ron vydlat 48 liber, co byl velmi slun pjem. Pln sice nebyl nikdy pijat, ale vtiskl obecn pesvden, e pokud jde o stoky, byl prv Joseph Bazalgette muem, na kterho bylo teba se obracet. Po Velkm Puchu zaalo bt jasn, e systm londnskch stok bude nutn pebudovat a ten kol byl sven prv Bazalgettovi. Byla to ohromn vzva. Do nesmrn ruenho msta musel Bazalgette umstit asi 1200 mil tunel, kter vydr neomezenou dobu, odvedou veker splaky produkovan temi miliony lid do posledn steky a dokou zvldnout budouc nrst neznm velikosti. Bude muset zskat pdu, vyjednat prva a vcn bemena, obstarat a rozdlovat materily a dit hordy dlnk. Bylo vyerpvajc jen pemlet o ktermkoliv z aspekt celho dla. Na tunely bylo poteba 318 milion cihel a vyadovaly vykopn a pemstn 3,5 milion krychlovch yard zem. A to ve bylo teba provst s rozpotem pouhch t milion liber. Bazalgette brilantn pekonal veker oekvn. Pi stavb novho kanalizanho systmu pebudoval ti a pl mle beh eky vytvoenm nbe Chelsea, prince Alberta a krlovny Viktorie (na kter pouil mnoho z vykopan zeminy). Nov nbe nejen poskytla prostor pro mohutn zchytn stokyjaksi stokov superdlniceale zstalo v nich tak dole dost prostoru pro novou linku metra a veden plynu a dalch st a nahoe pro novou odlehovac silnic. Celkem zskal dvaapadest akr pdy a rozptlil po nich parky a promendy. Nbe shodou okolnost zpsobila zen eky a tm zrychlen jejho toku a tedy i zven jej samoistc schopnosti. Tko bychom kdekoliv hledali jin konstrukn projekt, kter pinesl ir spektrum vylepenpro veejnou hygienu, dopravu, zen silninho provozu, rekreaci a sprvu eky. Je to systm, kter kanalizuje Londn dosud. Vedle mstskch park zstvaj nbe jednm z nejpjemnjch prosted v Londn. Kvli omezenm prostedkm mohl Bazelgette dovst kanalizaci a stoky jen na vchodn okraj metropole na msto zvan Barking Reach. Zde obrovsk vstupn roury denn do Teme vyvrhvaly 150 milion galon surovch, zpnnch, potenciln pchnoucch splak. Barking bylo pod jet dvacet mil od otevenho moe, jak nepestvali poukazovat neastn a vyden lid bydlc podl celch tch dvaceti mil, ovem plivy a odlivy byly dostaten energick, aby vtinu splak bezpen (i kdy ne vdy bez zpachu) odnesly na moe a postaraly se tak o to, aby v Londn u nikdy nenastaly epidemie spojen se splaky.

Stavba splakov stoky pobl Old Ford v Bow, vchodn Londn. Nov vystn stok mlo ovem neastnou roli v nejvt tragedii k jak kdy na Temi dolo. Vletn lo nazvan Princess Alice, peplnn k prasknut rekreanty se v z 1878 vracela do Londna po celodennm vletu k pobe, kdy se u Barking srazila s jinou lod prv v tu chvli a na tom mst, kde se naplno spustila dv obrovsk vstupn potrub. Princess Alice se potopila za necelch pt minut. V dusivm bahnu surovch splak zahynulo pes osm set lid. I ti, kdo umli plavat, zjistili, e v klihovit pn se nemohou tm hnout. Po cel dny vyplouvala na povrch dal a dal tla. The Times referovaly, e mnoh byla tak nafoukl plynatmi bakteriemi, e se ani nevela do bnch rakv. V roce 1876 tehdy neznm venkovsk lka v Nmecku jmnem Robert Koch identifikoval mikrob, Bacillus anthracis, zodpovdn za sn slezinnou. O sedm let pozdji uril dal bacil, Viribo cholerae, jako pinu cholery. Konen existoval dkaz, e za konkrtn nemoci mohou jednotliv mikroorganismy. Je pozoruhodn, kdy si uvdomme, e elektrick svtlo a telefony zhruba stejnou dobu, po jakou jsme vdli, e bakterie zabj lidi. Edwin Chadwick tomu nikdy nevil a po cel svj ivot dl navrhoval zpsoby, jak eliminovn zpach lidi uchovvat pi zdrav. Jeden z jeho poslednch a nejzvltnjch nvrh potal se stavbou ady v zbudovanch podle vzoru Eiffelovy ve v po celm Lodnn. Chadwick si pedstavoval, e ve budou fungovat jako mocn ventiltory nabrajc z vky erstv zdrav vzduch a vypoutjc ho rovni zem. Sv neochvjn pesvden, e pinou epidemi jsou atmosferick vpary si v lt roku 1890 vzal s sebou do hrobu. Bazelgette se mezitm pustil do dalch projekt. Postavil nkter z nejhezch londnskch most v Hammersmith, Battersea a Putney a centrem Londna prothl nkolik novch smlch ulic, kter mly odlehit dopravnm zcpm. Patila k nim Charing Cross Road a Shaftesbury Avenue. Na sklonku ivota byl poven do lechtickho stavu, ale za ivota se mu nikdy nedostalo slvy, kterou by zaslouil. Kanalizanm konstruktrm se to stv jen zdka. Na jeho pamtku byla postavena skromn socha vedle Teme na Viktoria Enbankment. Zemel tyi msce po Chadwickovi.

III
V Americe byl situace sloitj ne v Anglii. Nvtvnci Severn Ameriky si zpravidla vmali, e epidemie zde bvaly vzcnj a mrnj. Mlo to dobr dvod: americk obce a msta bvaly obvykle istj. Nebylo to ani tak proto, e by mli Amerian vybranj zvyky, jako sp tm, e jejich sdla byla prostornj a otevenj, a bylo tam mn pleitosti ke kontaminaci a vzjemn infekci. Souasn mli ale lid v Novm svt nkolik dalch nemoc, se ktermi se museli vyrovnvat, a nkter z nich byly naprosto matouc. Jednou z nich byla mln nevolnost. Lid, kte v Americe pili mlko nkdy postupn upadali do deliria a rychle umralijednou z obt byla matka Abrahama Lincolnaale nakaen mlko se chut ani vn nijak neliilo od normlnho a nikdo nevdl, co nkazu psob. Trvalo a dlouho do devatenctho stolet, ne nkdo dovodil, e dvodem je to, e krvy spsaj rostlinu zvanou bl had koen, kter pro n byla nekodn, ale psobila, e jejich mlko bylo pro lidi toxick. Jet smrtelnj a velmi obvan byla lut horeka. Bylo to virov onemocnn, ktermu se lut horeka kalo proto, e ple nemocnch nabvala barvy sinav luti. Skutenmi pznaky ovem byla vysok horeka a ern zvratky. lut horeka pila do Ameriky na palub otrokskch lod z Afriky. Prvn ppad byl zaznamenn v roce 1647 na Barbadosu. Byla to dsiv nemoc. Lka, kter ji dostal, ekl, e se zdlo, jako by ml do bulvy kadho oka zaraeny ti nebo tyi hky a nkdo stojc za mnou jako by je silou tahal dovnit hlavy. Nikdo nevdl, co je jej pinou, obecn dojem ale bylsp instinkt, ne rozumov jistotae za vm stoj shnil voda. V devadestch letech osmnctho stolet zahjil heroick anglick imigrant Benjamin Latrobe dlouh taen za vyitn vodnch zdroj. V Americe se Latrobe ocitl jen vinou osobnch netst. V Anglii byl spnm architektem a konstruktrem, v roce 1793 ale jeho ena zemela pi porodu. Zarmoucen Latrobe se rozhodl emigrovat do Ameriky, rodn zem sv matky, aby se pokusil zat nov ivot. Po njakou dobu byl jedinm architektem a konstruktrem s formlnm vzdlnm v zemi a jako takov piel k mnoha vznamnm zakzkm, od budovy Bank of Pennsylvania ve Filadelfii po novou stavbu Kapitolu ve Washingtonu. V hlav ml ale pedevm pesvden, e pinav voda zbyten zabj tisce lid. Pot co ve Filadelfii s niivmi nsledky propukla lut horeka, pesvdil ady, aby zasypaly mstsk bainy a pivedly erstvou, istou vodu zpoza hranic msta. Zmna mla zzran inek a lut horeka se u nikdy s podobnou silou do Filadelfie nevrtila. Latrobe pokraoval ve svm sil jinde a ironi osudu se pi prci v New Orleans v roce 1820 lutou horekou sm nakazil a zemel. Msta, kter nedokzala zlepit zsobovn vodou, za to tce platila. A do potku devatenctho stolet pochzela veker erstv voda na Manhattanu z jednoho pinavho jezrkasotva vc ne obyejn

stoky podle jednoho ze souasnkv dolnm Manhattanu zvanm Collect Pond. Ve tictch letech devatenctho stolet se odhadovalo, e do mstskch jmek denn pibvaj stovky tun vkal, co m asto za nsledek kontaminaci blzkch studn. Voda v New Yorku byla obecn a asto viditeln zneitn a k pit nepouiteln. V roce 1832 postihla New York nejen epidemie cholery, ale tak lut horeky. Dohromady si vydaly tyikrt vc obt, ne ve Filadelfii s jejmi istmi vodnmi zdroji. Dvoj epidemie se pro New York stala podobnou pobdkou jako Velk Puch pro Londn a v roce 1837 zaaly prce na stavb Croton Aqueduct, kter po dokonen v roce 1842 zaal konen do msta dodvat istou a bezpenou vodu. Skuten nskok ped zbytkem svta ale Amerika mla ve vybavovn soukromch koupelen. Hlavnmi hybateli zde nebyly soukrom vlastnci, nbr hotely. Prvn hotel, kter nabzel koupelnu ke kadmu pokoji, byl Mount Vernon Hotel v rekreanm sdle Cape May ve stt New Jersey. Bylo to v roce 1853 a s takovm pedstihem doby, e uplynulo jet vc ne pl stolet, ne takovou vstednost zaal nabzet njak dal hotel. Postupn se ale koupelnyi kdy spolen na chodbch a ne soukrom na pokojchv hotelch, nejprve ve Spojench sttech a pot m dl vc i v Evrop, stvaly standardem a hotelii, kte tohoto trendu nedbali za to draze platili. Nikde se to neukzalo pamtihodnji, ne v ohromnm a jinak skvlm Midland Hotel na ndram St Pancras v Londn. Midland vyprojektovan slavnm Georgem Gilbertem Scotem, kter byl odpovdn tak za Albert Memorial, ml bt pi svm oteven v roce 1873 nejskvlejm hotelem na svt. Stl ekvivalent 300 milion liber v dnench penzch a v tm kadm ohledu byl asn. Bohuela je vlastn mimodn podivuhodnGilbert poskytl jen tyi koupelny, kter mly bt spolen pro est set pokoj. Hotel byl zklamnm a nespchem prakticky ode dne, kdy otevel. V soukromch domech se koupelny zaizovaly spe nahodile. Jet dosti dlouho do devatenctho stolet mly mnoh domy instalatrsk rozvody doveden do kuchyn a mon na toaletu v pzem, ale skuten koupelna jim chybla, protoe v potrub nebylo dost tlaku, kter by vodu dostal do patra. V Evrop se ukzalo, e i tam, kde by to tlak dovolit, se bohat lid velmi zdrhali uvst koupelny do svch ivot. Koupelny jsou pro sluebnictvo, oklbal se jeden anglick aristokrat. Podobn ve Francii Duc de Douudeauville na otzku, kdy do svho novho domu zavede vodu a kanalizaci vznosn odpovdl Nestavm hotel. Naproti tomu Amerian mnohem vc pilnuli k uspokojen z tepl vody a splachovacch toalet. Kdy novinov baron William Randolph Herst koupil velsk hrad St Donats, prvn co udlal, bylo, e v nm zdil dvaaticet koupelen. Koupelny se zprvu nezdobily o nic vc, ne byste si vyzdobili kotelnu, proto bvaly zazeny psn utilitrn. V existujcch domech se vany dvaly, kam to jenom lo. Obyejn zaujaly msto lonice, nkdy byly ale napchovny do pstnk nebo jinch podivnch kout. Na fae ve Whatfieldu v Suffolku vanu prost postavili za zstnu v pedsni. Vany, toalety a umyvadla bvaly nesmrn rozmanitch velikost. Na Lanhydrock House v Cornwallu byla vana tak velik, e se do n muselo slzat po ebku. Jin, s vestavnmi sprchami, vypadaly, e je nkdo stavl se zmrem koupat v nich kon. Prosazen koupelen komplikovaly tak technick problmy. Odlt vanu z jednoho kusu, kter by nebyl ani pli siln, ani pli tk se ukzalo jako pekvapiv nron poadavek. V jistch ohledech bylo snaz postavit litinov most, ne litinovou vanu. Problm byl tak v tom, jak a m vanu natt, aby se povrch netpal, netvoily se na nm skvrny, neodral nebo na nm nevznikaly vlasov trhliny nebo se prost neodral. Ukzalo se, e hork voda je siln korozivn mdium. Vany v zinku, mdi nebo litin vypadaly nov skvle, ale jejich povrch nevydrel. Vany zaaly bt trvanliv a atraktivn a po vynlezu porcelnovch smalt kolem roku 1910. Proces zahrnoval nastkn prachov smsi na litinu a jeho opakovan vypalovn, a nabyl porcelnovho lesku. Porcelnov smalty ve skutenosti nejsou ani porcelnov ani to nejsou smalty, ale sklovinov povrchy v podstat jaksi druh skla. Smaltov povrchy van by byly dost prhledn, kdyby do glazovac smsi nebyly pidny njak blidla nebo jin odstny. Konen ml svt vanu, kter dobe vypadala, a dlouho j to vydrelo. Pod ale byly extrmn drah. Jen samotn vana mohla v roce 1910 stt klidn 200 dolarco bylo vc, ne si mohla vtina domcnost dovolit. S tm jak vrobci postupn zvldali proces masov vroby zaaly ceny klesat a kolem roku 1940 se dala cel koupelnov sadaumyvadlo, vana a toaletakoupit za sedmdest dolar, co byla cena, kterou si mohl dovolit skoro kad. Jinde ovem zstvaly vany pepychem. V Evrop byl problm do znan mry v nedostatku msta, kam by bylo mon umstit koupeny. V roce 1954 mla vanu nebo sprchu jen jedna z francouzskch domcnost. V Britnii vzpomnala novinka Katherine Whiterton, e jet na sklonku padestch let dvactho stolet nesmla se svmi kolegynmi z magaznu Womans Own pst o koupelnch, jeliko je jet nemlo dost britskch domcnost a takov lnky by jen podncovaly zvist. Pokud jde o nai faru, ta v roce 1851 koupelnu nemla, co samozejm nen dn pekvapen. Ovem architekt, nekonen fascinujc Edward Tull, zahrnul vodn zchod, co byla v roce 1851 docela novota. Jet

vt novota byla v umstn, kter zvolil: na odpovadle na hlavnm schoditi za tenkou pepkou. Mimo to, e byl kloset na podivnm a dosti nepohodlnm mstm pepka tak uzavela schoditn okno a nechal tak schodit pohrouen do vn temnoty. Neptomnost jakchkoliv vypoutcch potrub na vkresech vnjku domu naznauje, e Tull to tak pln nedomyslel. Je to ale jen akademick posteh, protoe vodn zchod nebyl nikdy postaven.
A je tu jet nco vc. James Chadwick, otec obou mu, byl v dvj sti svho ivota uitelem v Manchesteru, kde vyuoval prodnm vdm Johna Galtona, kter je obecn povaovn za objevitele atomu. Pak se, coby radikln urnalista, vypravil do Pae, kde njakou dobu bydlel s Thomasem Painem. I kdy tedy sm nebyl nijak zvl dleitm lovkem, byl pmou spojnic mezi Thomasem Painem a francouzskou revoluc, objevem atomu, londnskmi splaky a potkem profesionlnho baseballu.
i