CHAPTER SEVENTEEN The Dressing Room I

Koncem z 1991 Helmut a Erika Simonovi, se dva nmet turist z Norimberka, vysoko v jihotyrolskch Alpch ubrali cestou kolem ledovce v mst zvanm prsmyk Tisenjoch na hranicch Rakouska a Itlie, kdy narazili na lidsk tlo vynvajc z ledu na okraji ledovce. Tlo bylo konat a velmi vychrtl, ale nedoten. Simonovi si zali dv mle k horsk boud, kde svj nlez oznmili. Byla povolna policie, kdy ale policist dorazili, brzy bylo jasn, e to nen prce pro n, ale pro prehistoriky. U tla byly osobn vcimdn sekera, pazourkov n a toulec se pykter zemelho spojovaly se star primitivnj dobou. Nsledn radiouhlkov datovn ukzalo, e mu zemel ped vce ne pti tisci lety. Rychle dostal jmno tzi, podle nejbliho velkho dol, jin mu kali Ledov mu. tzi ml u sebe a na sob nejen celou adu nstroj, ale tak vechno svoje obleen. Nic tak plnho a starodvnho se nikdy pedtm nepodailo najt. Navzdory obecn sdlenm pedpokladm se tla, kter spadnou do ledovce tm nikdy neobjev na jeho okraji v neporuen uchovanm stavu. Ledovce se pomalu, ale s drtivou silou melou a drt a jakkoliv tla, kter se v nich ocitnou, jsou obyejn rozdrcena na molekuly. Velmi ojedinle jsou nataena do absurdnch dlek, jak postavy z kreslenho filmu pejet parnm vlcem. Pokud se k tlu nedostane dn kyslk, me projt takzvanm zmdelnatnm, ve kterm se tlesn tkn promuj ve voskovitou okliv pchnouc ltku zvanou mrtvoln vosk (adipocere). Takov tla vypadaj zlovstn jako by byla z mdla a ztrc tm jakoukoliv rozumnou monost identifikace. tziho tlo bylo uchovno tak dobe dky kombinaci nezvykle pznivch okolnost. Za prv: tzi zemel venku v den, kdy bylo sucho, ale souasn prudce klesala teplota: v podstat byl zmraen a vysuen souasn. Pot ho postupn nkolikrt zasypal such a lehk snh a v tomhle dokonale zmraenm stavu nejsp zstal po cel roky, ne jej pomalu pohltil ledovec. I tak ale zstal ve vnjm okraji, kter ho, a co je nemn dleit, tak jeho vciuchrnil ped roztrouenm nebo rozdrcenm. Kdyby tzi zemel o pr krok bl ledovci, nebo kousek n po svahu nebo za mrholen i slunenho dne, nebo vlastn za tm jakchkoliv jinch okolnost, nebyl by tu s nmi. A u byl teba tzi za svho ivota jakkoliv obyejn, ve smrti se stal mrtvolou nanejv vzcnou. tzi byl jedinen vzruujcm nlezem proto, e se nejednalo o poheb, kde by byly osobn vci kolem nj promylen rozloeny, ale o lovka nalezenho pmo tak, jak ia, s vcmi denn poteby, kter ml pi sob, kdy zemel. Nic takovho nebylo dosud nikdy nalezeno a bhem ty dn pespli bujarch vyproovacch prac bylo ve tm zmaeno. Pi sekn do ledu, kter tlo skrval, smli ruku k dlu piloit kolemjdouc a pihlejc. Jeden pomocnk v dobr ve vzal do ruky kus klacku a pokouel se kopat jm, ale pelomil ho. Ten klacek, psal National Geoghraphic, byl, jak se ukzalo, st rmu z lskovho a modnovho deva od krosny, kterou ml Ledov mu na zdech. Dobrovolnci se zkrtka snaili tlo vykopat s pomoc jeho vlastnch drahocennch pedmt. Ppadem se zabvala rakousk policie a tlo bylo hned po vyprotn rychle pevezeno do mrazicho boxu v Innsbrucku. Nsledn provovn pomoc GPS vak ukzalo, e tzi byl nalezen tsn, ale pece na italskm zem a po uritch prvnch tahanicch bylo Rakuanm nazeno, aby cenn tlo vydali a tzi byl pes Brennensk prsmyk pevezen do Itlie. Dnes le tzi na desce v chlazen mstnosti archeologickho muzea v Bolzanu, nmecky mluvcm mst v severn Itlii. Jeho pokoka m barvu a strukturu jemn ke a tsn obepn kosti. Jeho tv m vraz, kter se velmi podob unaven resignaci. Bhem dvaceti let pot, co byl odvezen z hor, se tzi stal lidskou bytost nejvce prozkoumanou metodami soudnho lkastv. Vdci dokzal s a znepokojivou pesnost urit adu podrobnost z jeho ivota. Pomoc elektronovch mikroskop zjistili, e v den sv smrti sndl maso kozoroce a jelena, chleba z penice zvan palda a njakou ble neurenou zeleninu. Z pilovch zrn zskanch z jeho plic a tlustho steva dovodili, e zemel na jae a svj posledn den zaal dole v dol. Na zklad zkoumn isotopovch stop prvk v jeho zubech dokzali dokonce zjistit, co jedl jako dt a tedy, kde vyrstal, a dospli k zvru, e to bylo v dol Eiack v nynj Itlii a pak e se pesthoval dl na zpad do dol zvanho Vinschgau pobl modern hranice se vcarskem. Nejvtm pekvapenm byl jeho vk: bylo mu nejmn tyicet let, mon ale i tiapadest, co bylo na jeho dobu mimodn st. Bylo ale mnoho vc, kter vdci pesto vysvtlit nedokzali, vetn toho, jak zemel a co v dob sv smrti dlal tm dv mle nad moem. Jeho luk byl bez ttivy a jen z poloviny hotov, py nemly kidlka a byly proto k niemu, pesto si je z njakho dvodu vzal s sebou.

V archeologickch muzech v zapadlch provinnch mstech se zpravidla pli mnoho lid nezastav, ale muzeum v Bolsanu je pln nvtvnk po cel rok a obchod s tziho suvenry v drkov prodejn jen kvete. Nvtvnci se ad do fronty, aby se na nj podvali malm oknkem. Le nah na zdech na sklenn desce. Jeho hnd ke se blsk od mlhy, kter je na nj neustle rozpraovna kvli konzervaci. Na samotnm tzim jako takovm vlastn nen nic, m by vynikal nebo byl zvltn. Je to naprosto normln, tebae nezvykle star a dobe zachoval lidsk bytost. Zvltn jsou ale mnoh vci, kter vlastnil. Ty jsou materilnm ekvivalentem cestovn v ase. tzi toho ml spoustuboty, obleen, dv brany z bezov kry, pl, sekyru, luit, toulec s py, rzn drobn nstroje, trochu bobul, kus kozoroho masa a dva kulov kusy bezovnku obecnho, kad asi tak velikosti vtho oechu peliv protkan lachovinou. Jedna z braen obsahovala hnouc uhlky zabalen v javorovm lupen pouvan k rozdlvn ohn. Takov sestava osobnch vc byla jedinen. Nkter vci byli skuten uniktn v tom, e si je nikdo dosud nepedstavoval, nato aby je vidl. Obzvltn zhadou byl bezovnk obecn, protoe byl zjevn cenn i kdy nen znm, e by byl k emukoliv dobr. Jeho vybaven vyuvalo osmncti rznch druh deva, co byla pozoruhodn rozmanitost. Vbec nejpekvapivjm z jeho nstroj byla jeho sekera. Mla mdnou hlavici typu znmho jako remedellsk sekyra podle msta v Itlii, kde byl tento druh nalezen poprv. Jene tziho sekyra byla o stalet star ne nejstar remodellsk sekyra. Bylo to, eeno slovy jednoho pozorovatele, jako kdyby se v hrobce stedovkho vlenka nala modern puka. Sekyra zmnila asov vymezen doby mdn v Evrop o dobrch tisc let. Ovem skuten objev a skuten rozruch pineslo obleen. Ped tzim jsme nemli dnou pedstavurespektive nemli jsme nic ne velijak pedstavyo tom, jak a do eho se v dob kamenn lid oblkali. Dochovan materily existovaly jen ve zlomcch. A nyn jsme zde mli kompletn odv a ten byl pln pekvapen. Jeho obleen bylo uito z k a koein psobivho spektra zvatlesnho jelena, medvda, kamzka, koz a hovzho dobytka. Ml s sebou tak ti stopy dlouh obdlnkov kus ze spleten trvy. Mohla to bt jaksi pltnka proti deti, stejn dobe to ale mohla bt rohoka na span. Opt nic takovho dosud nikdo ani nevidl, ani si nepedstavoval. tzi na sob ml koeinov legny svzan koenmi psky uchycenmi k opasku kolem pasu zpsobem, kter podivna skoro komickypipomnal nylonov punochy a podvazky, kter nosily sleny z hollywoodskch plakt za druh svtov vlky. Nco takovho nikdo ani vzdlen nepedjmal. Ml tak bedern rouku z koziny a epici z koeiny medvda hndhozejm to byla jaksi loveck trofej. Byla si velmi tepl a tak elegantn, a to muselo budit zvist. Zbytek jeho odvu byl z ke a koeiny jelena lesnho. Tm nic nepochzelo z domestikovanch zvat, co he prav opak pedpokldanho. Vbec nejvtm pekvapenm byly boty. Vypadaly jako by nebyly nim vc, ne prem ptach hnzd posazench na tvrzenou medvd ki a zdlo se tak, e jsou beznadjn patn uit a neuiten. eskmu obuvnmu expertovi Vclavu Ptkovi to nedalo a peliv vyrobil repliku za pouit pesn stejnho stylu a materil a pak boty pouil na vychzce v horch. S uritm asem pak informoval, e byly pohodlnj a pouitelnj ne jakkoliv modern boty, kter kdy nosil. Na kluzkch kamenech drely lpe ne modern guma, a bylo skoro nemon si v nich udlat puche. A pedevm mimodn inn chrnily proti chladu. Navzdory vemu vdeckmu zkoumn trvalo deset let, en si nkdo viml, e v tziho levm rameni vz hrot pu. Bli zkoumn ukzalo, e jeho obleen a zbran jsou potsnny krv ty dalch lid. Ukzalo se, e tzi byl zabit pi njak nsiln konfrontaci. Pro ho jeho vrazi pronsledovali a do prsmyku vysoko v horch je otzka, na kterou je tk dt i jen spekulativn odpov. Jet zhadnj je, pro se vrazi neobslouili na jeho vcech. Mly toti, zejmna sekera, relnou hodnotu. Ale pesto, e ho sledovali a pronsledovali dost daleko a pak se pustili do hodn krvavho boje z blzkaje jasn, e abyste zkrvavili tyi lidi muste se podn ohntnechali ho nakonec leet tam, kde padl a na jeho vci nesahali. My mme samozejm tst, e je tam nechali, protoe jeho vci dvaj odpovdi na vechny mon jinak nezodpovditeln otzky, vyjma t jedin, kter zejm bude jednou provdy drdittoti, co se to tam nahoe vlastn dlo? Nachzme se v oblkrnnebo alespo v mstnosti, kter je jako dressing room oznaena v pvodnch plnech Edwarda Tulla. Jednou z mnoha Tullovch architektonickch zvltnost bylo, e nezadil pm prchod z oblkrny do sousedn pn Marshamovy lonice, ale z obou se vychzelo do chodby. Aby se tedy pan Marsham oblkl nebo svlkl musel by pejt nkolik krok po chodb do oblkrnyco bylo ponkud zvltn uspodn, kdy uvme, e jen o pr krok dl byla sluina lonicejinak eeno lonice loyln staropanensk sleny Worm. Takov uspodn by nejsp vedlo k pleitostnm setknm, o kterch meme pedpokldat, e by byla rozpait. Mon ale ne. Samostatnou podivnost je, jak pohodln blzko byly jejich lonice, kdy uvme, jak psn byly jejich sfry rozdleny ve dne. Rozhodn to je domcnost, ve kter je tk se vyznat.

Kadopdn si to pan Marsham jet rozmyslel, protoe v dom, tak jak byl postaven, lonice a oblkrna propojen jsou. Dnes, a nejsp tomu tak bylo po vtinu stolet, je v oblkrn vlastn koupelna. Pod se tam ale jet trochu oblkme, co je jen dobe, protoe prv o dlouh a opravdu docela tajemn historii oblkn si nyn budeme povdat. Na otzku, jak dlouho se lid oblkaj, nen vbec snadn odpovdt. Lze ci jen tolik, e ped njakmi tyiceti tisci let, po nesmrn dlouhm obdob, kdy se lid mnoili, pevali a o moc vc vlastn nedlali, vystoupili ze stnu lid s velkm mozkem a modernm chovnm, obecn znm jako kromaonci (podle jeskyn Cro-Magnon ve francouzskm regionu Dorgodone, kde byli poprv nalezeni) a e prv mezi tmito novmi lidmi se nala dmysln due, kter pila s jednm z nejvtch a v djinch nepodceovanjch vynlez: provzkem. Provzek je asn elementrn. Jsou to prost dva kousky vlkna poloen vedle sebe a zkroucen dohromady. Tm se doshne dvou vc: vznikne provzek, kter je siln a lze tak z krtkch vlken sestavovat dlouh provazy. Pedstavte si, kde bychom bez nich byli. Nebyly by dn ltky ani obleen, vlasce, st, loveck oka, provazy, bie, vazky pro dobytek, praky, luky a tisce dalch uitench vc, Historika textilu Elizabeth Wayland Barber sotva pehnla, kdy provzek oznaila za zbra, kter lidskmu rodu umonila podmanit si zemi. Historicky byly dvma nejbnjmi vlkny len a konop. Len byl populrn proto, e rostliny lnu vyrstaly vysokoa do vky ty stopa rychle. Len lze jeden msc zaset a druh sklidit. Nevhodou je, e zpracovn lnu je navn nron na ppravu. K oddlen lnnch vlken z devnatho stonku a jejich dostatenmu zmken na to, aby je bylo mon pst, je teba asi dvaceti rznch innost. Tyto innosti maj velijak tajemn jmna jako braking (trdeln nebo lmn), retting (rosen), swingling i scutching (potrn) a heckling (vochlovn), v podstat ale lo o to len potlouct, postahovat, pomet a jinak oddlit tvrn vnitn vlkno neboli lko od devnatjho stonku. lovka a zaraz, e kdy nkdo ske do ei nebo provokuje enka, pouvme pro to v anglitin slovo heckling, tedy pojem spojen od ranho stedovku se zpracovnm lnu. Vsledkem vekerho toho snaen byla siln pizpsobiv lnn pltno. Obvykle si je sice pedstavujeme snhobl, jeho pirozen barva je ale hnd. Blit se muselo na slunci, co byl pomal proces, kter mohl trvat cel msce. Hor materil se neblil a dlala se z nj plachtovina nebo pytle. Hlavnm nedostatkem lnu je, e patn pijm barven, take s nm nemete moc nadlat, aby bylo pltno zajmavj. Konop se zhruba podobalo lnu, bylo ale hrub a ne tak pjemn na noen, proto se z nj obvykle dlala lana nebo plachty. Mlo ovem tu znanou vhodu, e se dalo kouit, a dostat se tak do povznesen nlady, co je podle Barbera dvod, pro ho bylo ve starovku tolik a tak rychle se ilo. eknme prost, e ve starovkm svt mli lid konop velmi, velmi rdi a pstovali ho mnohem vc, ne bylo poteba na lana i plachty. Hlavnm odvnm materilem stedovku byla ale vlna. Byla mnohem teplej a trvanlivj, ne len, ale vlnn vlkna jsou krtk a muselo se s nimi tko pracovat, zejmna kdy prvn ovce byly tvory pekvapiv mlo obdaenmi vlnou. Jejich vlnou byla pvodn chmit podsada pod dredy spleten srsti. Udlat z ovc chodc hromady rouna, jak je znme a oceujeme dnes, vyadovalo stalet pelivho lechtn. Vlna se navc pvodn nesthala. Bolestiv se kubala. Nen div, e jsou ovce pod jak na trn, kdy jsou kolem nich lid. I kdy ped sebou mli stedovc lid hromadu vlny, jejich prce vlastn teprve zanala. Aby z n udlali ltku, museli ji mimo mnoha jinch dalch postup prt, esat, mykat, poesvat, sthat a valchovat. Valchovn spovalo v tluen a sren ltky, sthn zahrnovalo pouit lesku. Sesn vlken na plocho vytvoilo trvanlivou, ale pomrn tuhou ltku: pzi. Na mk vlnu se pouvaly mykac lopatky, kter vlkna naechrvaly. Do smsi se nkdy pidvala srst lasiek, hranostaj a dal zvat, aby byla vsledn ltka lesklej. tvrtou hlavn ltkou bylo hedvb. To bylo vzcnm pepychem, doslova vyvaovanm zlatem. Pojednn o zloinu v osmnctm a devatenctm stolet se tm vdy zastavovala nad tm, jak byli zloinci vznni nebo transportovni do Austrlie kvli krdei kapesnku nebo balku krajky nebo neho podobn na pohled drobnho, ve skutenosti to ala asto byly vci znan hodnoty. Jedny hedvbn punochy mohly stt pt liber a balk krajky se mohl prodvat za dvacet liberza kter se dalo t nkolik let a pro kadho obchodnka to byla znan ztrta. Hedvbn pl by stl padest liberco bylo mnohem vc, ne si mohl dovolit kdokoliv, vyjma nejvy lechty. Vtina lid, pokud vbec njak hedvb mla, pak jen v podob njakch stuh i jinho lemovn. an rliv steili tajemstv vroby hedvb, ze vvoz jedinho semene morue hrozila poprava. Alespo pokud lo o severn Evropu, tolik se strachovat nemuseli, protoe, protoe morue byly pli citliv na mrz, ne aby tu bezpen a zdrn rostly. Britnie se o vrobu hedvb usilovn snaila sto let a nkdy dosahovala i dobrch vsledk, nakonec ale nemohla pekonat nevhodu opakovan se vracejcch tuhch zim. S takovou hrstkou materil, a ozdobami jako bylo pe a hermeln, lid dokzali tvoit asn odvy a do t mry, e ve trnctm stolet poctili vladai nutnost zavst takzvan zkony o pepychu, aby tomu, co si

lid oblkali, dali meze. Zkony proti pepychu s fanatickou preciznost stanovovaly jak materily a ltky jakch barev sm lovk oblkat. V Shakespearov dob sml lovk s pjmem dvaceti liber ron nosit satnov kabtec, ale nesml u nosit satnov talr, kdeto ten, kdo ron vydlal sto liber mohl satn nosit po libosti, ale samet sml nosit jen na kabtci a jen pokud nebyl karmnov nebo modrco byly barvy vyhrazen pro lidi jet vyho postaven. Omezen se tkala i mnostv ltky, kter lovk sml pout pro konkrtn soust odvu, zda smla bt asen i plizovan nebo musela bt hladk a tak dl. Kdy Shakespeare jeho heret spolenci dostali v roce 1603 od krle Jakuba I. krlovsk patront , jednou z vhod tohoto postaven bylo i to, e dostali a smli nosit tyi a pl yardu arlatov ltkyco byla pro nkoho v tak pochybnm zamstnn jako bylo herectv znan pocta. Zkony proti pepychu byly zavedeny zsti proto, aby lidi drely v rmci jejich tdy, ale zsti tak ve prospch domcho prmyslu, jeliko byly asto postaveny tak, aby sniovaly dovoz zahraninch materil. Ze stejnho dvodu tak po njakou dobu existoval zkon o epicch, kter ml domcm vrobcm epic v dob hospodskho propadu pomhat tm, e naizoval, aby lid msto klobouk nosili apky. Puritni tenhle zkon z nejasnch dvod nesneli a asto byli pokutovni za jeho poruovn. Celkem vzato ale nebyly zkony proti pepychu vymhny pli drazn. Rzn omezen odv byla do zkon vtlena v letech 1337, 1363, 1463, 1483, 1510, 1533 a 1554, zznamy ale dokldaj, e nebyly nikdy pli vymhna. V roce 1604 byly cel zrueny. Pro kohokoliv racionln zaloenho je asto tm nemon pochopit mdu a mdn trendy. V mnoha historickch obdobchmon jich je i vtinase zd, jako by cel mdn impuls spoval ve snaze vypadat co nejsmnji. Pokud to bylo pro lovka co nejnepohodlnj, byl triumf o to vt. Nepraktick odvn je zpsob, jak lovk ukazuje, e nemus pracovat fyzicky. To bylo bhem djin a nap kulturami obyejn mnohem dleitj ne pohodl. Abychom uvedli jen jeden pklad: v estnctm stolet pilo do mdy kroben. Vsledkem byly ohromn krejzlky znm jako piccadills. Se skuten obrovskm piccadillem se pomalu nedalo jst a bylo nutn vymyslet speciln lce s dlouhou rukojet, aby lid pi spoleenskm stolovn vbec dostali jdlo do st. Muselo s tm ale bt spoustu zoufalho bryndn a obecn pocit hladu pro mnoh stolovnky. I ty nejprost vci bvaly asn bezeln. Kdy se kolem roku 1650 objevily knoflky, nemohli se jich lid nabait a s pekypujc ozdobnost je ili na zda a na lmce a na rukvy kabt, kde byly vlastn k niemu. Jako jeden pozstatek z onch as zstv krtk ada bezelnch knoflk, kter se pod ij na spodn stranu rukv saka pobl manety. Vdycky byly jen na ozdobu a nikdy nemly dn el a pece je po tech a pl stoletch pod na ty rukvy ijeme, jako by to byla ta nejnalhavj nezbytnost. Snad nejiracionlnjm mdnm inem vbec byl sto padest let trvajc obyej mu nosit paruky. Samuel Pepys, kter patil, jako v mnoha jinch vcech, k pedvoji si s jistou obavou zaznamenal v roce 1663 koupi prvn paruky, kter tehdy jet nebyly bn. Byla to takov novota, e se bl, e se mu v kostele budou lid smt a velmi se mu ulevilo, kdy se nesmli a byl na to i trochu pyn. Obval se tak, ne bez dvodu, e vlasy v paruce mohou pochzet od obt moru. Snad nic o moci mdy nevypovd vc, ne to, e paruky nosil dl, i kdy se bl, e ho mohou zabt. Paruky mohly bt vyrobeny tm z ehokolivlidskch vlas, koskch n, bavlnnch vlken, koz srsti, hedvb. Jeden vrobce inzeroval model vyroben z jemnch drt. Paruky mly mnoho stylpytel, krtk stih, taen, ed, Ramilles, kvtk, hnd vzanka, jezdeck krtk stih, z nich kad oznaoval njak kritick rozdl v dlce copu nebo houpavosti kudrlin. pln paruka stla a padest liber a paruky byly tak hodnotn, e se uvdly jako odkazy v poslednch vlch. m mohutnj paruku lovk ml, tm vymu spoleensk postaven se tilstal se z nj , jak se v anglitin k, bigwig. Paruky tak patily k tomu prvnmu, co brali vykradai hrob. Smnost nadmrnch umlch vlas neunikla pozornosti komik. Jedna z postav Vanbrughova The Relapse, parkuk, se chlub parukou tak dlouhou a plnou vlas, e by vm poslouila jako klobouk a pl do kadho poas. Vechny paruky zpravidla svho nositele svdily, byly nepohodln a bylo v nich vedro, zejmna v lt. Aby byly snesitelnj, holili si mnoz mui hlavy, proto by ns velmi pekvapilo, kdybychom mnoh slavn postavy sedmnctho a osmnctho stolet vidli tak, jak je hned po rnu vdaly jejich manelky. Byla to podivn situace. Po jedno a pl stolet se mui zbavovali vlastnch vlas, kter byly naprosto pohodln a na msto toho si na hlavu dvali cosi cizho a nepohodlnho. Velmi asto bvaly paruky z jejich vlastnch vlas. Lid, kter si paruky nemohli dovolit, se snaili, aby jejich vlasy vypadaly jako paruka. Paruky vyadovaly spoustu drby. Jednou za zhruba tdne je bylo nutno poslat na pravu, aby se jejich buckles (z francouzskho boucles, mnno kudrliny) znovu vytvarovaly na nahtch natkch a mon pipekly v peci v procesu zvanm fluxing (taven, mken). Nkdy od roku 1700 velela mda, z dvod kter nemly nic spolenho se zdravm rozumem i praktinost, zasypat si denn hlavu blm prkem. Slouila k tomu hlavn obyejn mouka. Kdy v sedmdestch letech osmnctho stolet byly ve Francii patn sklizn,

dochzelo po cel zemi k boum, kdy si lid uvdomili, e se ze ztenench zsob mouky nepee chleba, ale pouv se k pudrovn privilegovanch aristokratickch hlav. Na sklonku osmnctho stolet u byly hlavov pudry bn barevnobzvlt populrn byla modr a rova tak ovonn. Paruky se daly pudrovat odloen na devnm stojnku, existovala ale irok shoda, e nejvy stylovosti se dosahovalo tehdy, kdy se paruka pudrovala pmo na hlav. Postup vyadoval, aby si vlastnk paruku nasadil, ramena a trup zakryl ltkou a tv vloil do paprovho kornoutu (aby se nedusil), zatmco slouc nebo frisseur vyzbrojen mchem na jeho hlavu vypoutl oblaka prachu. Nkolik jet pelivjch lid zalo jet dl. Jist princ Raunitz pouval tvero lokaj, kter foukali tvero rznobarevnch pudr, mezi nimi princ svinm krokem prochzel, aby doshl pesn sprvnho efektu. Kdy se o tom dozvdl lord Effingham zamstnal tyi francouzsk frisseurs vlun k tomu, aby peovali o jeho vlasy; lord Scarborough jich najal est. A pak, docela nhle, paruky z mdy vyly. Zoufal paruki dali Jiho III. aby noen paruk nadil mum jako povinnost, krl ale odmtl. Potkem devatenctho stolet je u nikdo nechtl a star paruky se bn uvaly jako prachovky. Dnes pevaj u jen v nkterch soudnch snch v Britnii a zem Commonwealthu. Dnen soudcovsk paruky se vyrb z koskch n a podle toho, co jsem slyel, stoj kolem esti set liber. Aby nevypadaly novco by podle obav mnohch prvnk vyvolvalo zdn nezkuenosti m se obvykle nov paruky v aji, aby dostaly nleit vkovit vzhled. eny mezitm noen paruk pozvedly doslova na jinou rovevystavly sv vlasy vzhru na drtn konstrukci znm jako palisda i komoda. Promchnm svch vlas s koskmi nmi a matnou vlnou mohly dosahovat skuten monumentln vky. ensk paruky dosahovaly nkdy vky a dvou a pl stop (76 cm), co dvalo prmrn nositelce vku a sedm a pl stopy (2,28 m). Kdy cestovaly na schzky, musely pak takov eny asto sedat na podlaze svch kor nebo jezdit s hlavou vyklonnou z okna. Pinejmenm dv mrt byla pipisovna tomu, e en zaaly vlasy hoet pot, co jimi narazili do lustru. ensk vlasy zaaly bt tak komplikovan, e to vyadovalo zcela nov slovnk, a tak zdobn, e jednotliv kudrliny nebo skupiny kudrlin mly vlastn jmna frivolit, des migraines, linsurgent, monte la haut, sorti, frelange, flandon, burgoigne, choux, crouche, berger, confidenta mnoh dal. (zejm jako jedin slovo z druhdy obshlho slovnku peil chignon pro uzel v tle). Kvli mnostv s tm spojen prce nechvaly eny sv vlasy asto bez zsahu cel msce, vyjma toho, e as od asu tu a tam pidaly trochu lepidla, aby vechno drelo pevn na mst. Mnoh eny spaly s krky poloenmi na zvltnch devench blocch, aby jejich esy zstaly vzpmen a neporuen. Jednm z dsledk nemytch vlas bylo to, e se jen hemily hmyzem, zejmna moly. Jedna ena dajn potratila, kdy zjistila, e se j nahoe uhnzdily myi. Svj vrchol strmc ensk esy zaznamenaly v devadestch letech osmnctho stolet, kdy u mui sv paruky odkldali. ensk paruky byly obyejn vyzdobeny pentlemi a pem, nkdy ale i jet mnohem sloitjmi zazenmi. John Woodforde ve svch djinch marnivosti zmiuje enu, j na vlnch paruky plul model lodi, i s plachtovm a kanonem, jako by jim ml chrnit ped invaz.

Extrmn es: Slena Prattle se rad s doktorem Double Fee o svm esu Pantheon

Ve stejn dob pilo do mdy noen umlch znamnek, znmch jako mouches. Tyhle uml nlepky zaaly postupn nabvat konkrtnch tvar, napklad srpku msce nebo hvzdy, kter se nosily na tvi, krku a ramenou. Je zaznamenno, e jednu dmu zdobil kor s esti koni cvlajc pes jej tve. Kdy mda dosahovala vrcholu, nosili lid mouches tolik, e museli vypadat jako by byli pokryti mouchami. Nosili je jak mui, tak eny a kalo se, e odrely politickou orientaci jedince, podle toho, zda je nosil na prav (whigov) nebo lev tvi (toryov). Podobn, srdce na prav tvi signalizovalo, e nositel i nositelka ije v manelstv a na lev, e je zasnouben nebo zasnouben. Nlepky zaaly bt tak sloit a rozmanit, e se kolem nich rozvinul cel specifick slovnk. Nlepka na tvi tak byla znm jako silencieuse, na nose se j kalo limpudente nebo leffronte, kdy byla uprosted ela byla to majestueuse, a tak dl kolem cel hlavy. V roce 1780, jen aby se prokzalo, e kreativn smnost nezn mez, pilo krtce do mdy noen umlch obo z my ke. Nlepky aspo nebyly toxick a v tom byly za cel stalet mezi krlcmi ppravky ojedinl. V Anglii existovala dlouh tradice trvit se ve jmnu krsy. Zorniky se daly atraktivn rozit kapkami z rulku nebo smrteln nebezpenho blnu. Vbec nejnebezpenj byla olovnat bloba, pasta obecn znm jako ntr. Byla velmi populrn. U en s netovicemi se pouvala skoro jako trk pro vyplnn dr v silnici, ale pouvaly ji dokonce i mnoh eny s plet bez poskvrny, aby sv pleti dodaly mile pzran zsinalosti. Cerrusa (olovn bloba) zstvala v oblib pozoruhodn dlouho. Jej prvn zaznamenan vyuit pro kosmetick ely se datuje do roku 1519, kdy se uvdlo, e eny z lep spolenosti blily svch tv, hrdel a der cerrusou a v roce 1754 se periodikum zvan Connisseur pod jet podivovalo, e kad dma, kterou potkte je umazan blobou a sdrou. Cerrusa mla ti hlavn nevhody: praskala, kdy se lovk, kter ji ml na tvi, zasml nebo udlal grimasu, po pr hodinch edla a pokud se uvala dost dlouho, mohla lovka docela dobe zabt. To pln nejmen, co mohla psobit, byl bolestiv otok o a uvolnn a vypadn zub. Pinejmenm o dvou dobe znmch krskch, kurtizn Kitty Fisher a dma z lep spolenosti Mary Gunnig, hrabnce z Coventry, se k, e zemely na otravu olovnatou blobou, ob ve vku teprve kolem dvaceti let, nikdo ale neme ani odhadnout, kolika dalm jejich zliba v pouvan cerrusy zkrtila ivot nebo vn pokodila zdrav. Populrn byly tak toxick elixry. Jet dlouho do devatenctho stolet pily mnoh eny sms zvanou Fowlerv roztok, co byl ve skutenosti prost eeno arsenik, aby mly lep ple. Elizabeth Siddal, manelka Danta Gabriela Rossettiho (je zstv v pamti nejvce jako model pro utonulou Ofelii na obraze Johna Everetta Milliaise), tohle pit oddan polykala a je tm jist, e pisplo k jej brzk smrti v roce 1862.i Make-up nosili i mui a zhruba po jedno stolet mli sklony vykazovat asnou zentilost, a to nkdy i ta nejneoekvanjch okolnost. Bratr Ludvka XIV. vvoda Orelnsk navzdory tomu, e byl nejnechvalnji znmm sodomitou v djinch eeno snad a znepokojiv pmoarmi slovy Nancy Mitford, byl udatn, ale neorotodoxn vojk. Na bojit pijdl namalovan, napudrovan, se slepenmi onmi asami, pokryt stuhami a diamanty, popsala ve svm Krli Slunce. Nikdy by si nevzal klobouk, protoe se bl, e by si pomakal paruku. Jakmile se ocitl v boji, bil se jako lev, a obval se jen toho, co udl slunce a prach s jeho plet. Mui i eny si vlasy zdobili pem a pery a na kadou poskakujc kudrlinu veli stuhy. Nkte mui nosili i boty s vysokmi podpadkyne klapavou platformovou obuv, ale tl, jehlikov podpatkya nosili koeinov rukvnky, aby mli ruce v teple. Nkte nosili v lt slunenky. Tm vichni se doslova polvali parfmy. Zaalo se jim kat macaroni, podle jdla, se ktermi se poprv setkali pi svch cestch po Itlii. Je proto zvltn, e lid, kte vlastn pinesli uritou zdrelivost a omezenkonkrtn dandyov, konkurenn kmen odvn elegancezaali bt v populrnm povdom spojovni s pemrtnm fintnm. Pokud jde o musk odn, nic by nemohlo bt vzdlenj pravd, a ztlesnnm on tlumen ndhery byl George Beau Brummel, kter il v letech 1178 1840. Brummel nebyl ani bohat, ani talentovan, ani obdaen velkm dmyslem. Prost se jen oblkal lpe, ne kdokoliv ped nm. Ne barvitji, ani ne vstednji, ale prost s vt p. Narodil se do pimen privilegovanho prosted v Downing Street, jeho otec byl toti spolehlivm poradcem pedsedy vldy, lorda Northa. Brummel studoval v Etonu a, krtce, Oxfordu, ne zskal msto ve vojsku, v10. husarskm pluku prince z Walesu. Nikdy si nemohl vyzkouet, zda a jak m schopnosti velet v bitv, jeho kolem v podstat bylo vypadat dobe v uniform a psobit jako jaksi princv spolenk a asistent pi formlnch setknch. Stali se proto s princem blzkmi pteli. Brummel bydlel v Mayfair a jeho dm byl po nkolik let stal epicentrem jednoho z mn pravdpodobnch ritul v djinch Londnatoti proces dosplch mu, kte pichzeli kad odpoledne, aby se dvali, jak se oblk. Mezi pravidelnmi astnky byl princ z Walesu, ti vvodov, dv hrabata a dramatik Richard Brinsley Sheridan. Vdy se usadili a v uctivm tichu sledovali, jak Brummel zan kadodenn proceduru koupel. Obecn se povaovalo za asn, e se koupe denna myje si kadou st tla, jak dodal s obzvltnm asem jeden z pihlejcch. Navc se koupal v hork vod. Nkdy do n pidval

mlko, co samo o sob zaloilo mdu, i kdy ne zrovna astnou. Kdy se rozkiklo, e si mln koupele dopv i seschl a lakotn markz z Queensberry, kter il pobl, poptvka po mlku ve tvrti prudce propadla, protoe se eptalo, e pot, co markz v mlku vykoupal svou okoralou a vetchou ple, vracel mlko zptky do prodeje. Odn dandy bylo promylen umrnn. Brummelovo ustrojen se omezovalo tm vlun na ti prost barvy: blou, bled lutou a modroernou. Dandyov nevynikali ani tak bohatost svch ozdob, jako spe p, kterou svmu ustrojen vnovali. lo o dokonalou linii. Vnovali cel hodiny tomu, aby kad zhyb a kad kudrlinka byla dokonal a nevylepiteln. Jednou piel k Brummelovi jist nvtvnk a zjistil, e podlaha je poset kravatami, zeptal se proto chudka Brummelova komornka, co se to dje. To jsou, povzdechl si komornk, nae nezdary. Dandyov se neustle oblkali a pevlkali. Bhem dne potebovali obvykle aspo ti koile a dvoje kalhoty, tyi nebo pt kravat, dv vesty, nkolikery punochy a men hromadu kapesnk. Mdu do jist mry diktovala m dl vt podsaditost prince z Walesu (i prince z Velryb /Whales/, jak bval posmn nazvn za zdy). Kdy doshl tictky, doshl ji princ takov tlnatosti, e musel bt silou svazovn do korsetuhotov kosticov Bastilly eeno slovy jednoho z tch, kdo jej smli vidtkter jeho slouc taktn oznaovali za jeho opasek. To ve vytlaovalo tuk na jeho trupu vzhru otvorem pro krk, asi tak jak se vymakv zubn pasta z tuby, a velmi vysok nkrnky, kter byly tehdy v md slouily jako jaksi dodaten minikorset, kter ml skrvat jeho poetn brady a roztepan tun krk. Krejovsk oblast, v n dandyov vskutku jaksi vynikali, byly kalhoty. asto je nosili tak tsn, jako by byly namalovan a prv tak mlo i skrvaly, obzvl kdy byly noeny bez spodnho prdla. Noc pot, co navtvila hrabte dOrsay, zapsala si Jane Carlyle, snad trochu bez dechu, e hrabc kalhoty byly pleov barvy a pilhav jako rukavice. Stylem se zakldaly na jezdeckch kalhotch Brummelova pluku. Saka se ila se osy vzadu, vpedu se ale vystihovaly, aby pesn lemovala rozkrok. Byla to prvn doba v djinch, kdy se musk obleen vdom navrhovalo tak, aby bylo vce sexy, ne ensk. Zd se, e Brumme mohll mt tm kadou dmu, po kter by zatouil, a mnoh mue tak, zda ale pleitost vyuil je pozoruhodn nejist. Doklady nasvduj tomu, e Brummel by asexul, nevme o dnm jeho vztahu s muem i enou, kter by zahrnoval jin ne verbln kontakt. Zvltn je, e u lovka tak proslulho tm, jak vypadal, nevme, jak vypadal. Existuj tyi jeho dajn portrty, ale ty se od sebe npadn li a nelze ct, kter z nich, pokud vbec nkter, je vrn. Brummelv stup a pd byl prudk a nezvratn. Pestali si s princem z Walesu rozumt a nemluvili spolu. Princ pi spoleenskch pleitostech Brummela okat ignoroval a msto toho mluvil s jeho spolenkem. Kdy se pak princ vzdlil, Brummel se obrtil ke svmu spolenkovi a uinil svou nejslavnj nepedloenou poznmku. Kdopak to byl, ten v tlust kamard? optal se. Takov urka byla spoleenskou sebevradou. Brzy pot Brummela dostihly jeho dluhy a on prchl do Francie. Dv a pl posledn dekdy svho ivota proil v chudob, pevn v Calais, m dl vc pichzel o rozumu, ale stle vypadal, svm zdrenlivm a pelivm zpsobem, senzan.

II
A zrovna tehdy, kdy Beu Brummel vldl elegantn scn v Londn i mimo nj, zaala svt promovat jedna dal ltka, zejmna svt vroby. Mm na mysli bavlnu. Jej msto v djinch lze sotva pecenit. Bavlna je dnes tak bnm materilem, e zapomnme, e kdysi bvala mimodn vzcn drahocennj ne hedvb. Jene pak v sedmnctm stolet zaala Vchodoindick spolenost z Indie dovet kaliko (z msta Kalkaty, odkud zskala ltka sv jmno) a bavlna najednou zaala bt dostupn. Kaliko bylo souhrnn jmno pro kartouny, muelny, perkly a dal barvit ltky, kter mezi zpadnmi zkaznky vyvolaly nepedstaviteln poten, protoe byly lehk, daly se prt a nepoutly barvy. Njak bavlna se sice pstovala v Egypt, trhu ale vldla Indie, jak nm pipomnaj nespoetn slova, kter tento obchod pinesl do anglickho jazyka: khaki, dungarees, gingham, muslin, pyjamas, shawl, seersucker a tak dle. Nhl pliv indick bavlny potil spotebitele, nikoliv vak vrobce. Evropt textilci, kte nemohli tto asn ltce konkurovat, se tm vude dovolvali ochrany a tm vude se jim j dostalo. Dovoz hotov bavlny byl ve vtin Evropy po cel osmnct stolet zakzn. Stle bylo mon dovet surovou bavlnu, co poskytlo silnou pobdku britskmu textilnmu prmyslu. Problm byl v tom, e bavlnu je velmi tk pst a tkt a k een tchto dvou pot tedy lid obrtili svou pozornost. een, se kterm pili, se nazv prmyslov revoluce. Promna ok chundelat slmy v takov uiten produkty jako je povleen nebo dny zahrnuje dv

hlavn operace: peden a tkan. Peden je proces, ve kterm se krtk bavlnn vlkna mn ve vetena dlouhch pz postupnm pidvnm a zakrucovnm krtkch vlkenje to tent postup, kter jsme popisovali u provzku. Tkanm se propltaj dv sady provzk nebo vlken v pravch hlech tak, aby vzniklo sov. Strojem, kter to dl. je tkalcovsk stav. Cel prce stavu spov v tom, e pevn dr jednu sadu vlken, aby se jimi dala prothnout druh a vznikla tak textiln vazba. Pevn sad vlken se k osnova. Druh, aktivn sad, se k tekanglicky weft, coe prost star forma slovesa tkt (weawe). Propltnm horizontlnch a vertiklnch plten tvote ltku. Vtina bnch domcch textiliprostradel, kapesnk a podobnse stle vyrb z tchto zkladnch, nejjednoduch typ tkanin. Peden a tkan patilo k domcm vrobm a ivilo velmi mnoho lid. Tradin bylo peden prac pro eny a tkan pro mue. Peden ovem trvalo mnohem dle ne tkan a tento nepomr jet narostl po roce 1773, kdy mlad mu z Lancashire vynalezl ltajc lunekprvn z prlomovch vynlez, kter odvtv potebovalo. Kayv lunek zdvojnsobil rychlost, s n bylo mon tkt. Padleny, kter u tak nemohly dret krok, se propadly jet beznadjnji zpt a po celm dodavatelskm etzci se tak rozvinuly problmy, kter na vechny zastnn psobily ohromn ekonomick tlak. Podle tradinho vyprvn pbhu se tkalci a padlci na Kaye tak rozzuili, a zatoili na jeho dm a on musel prchnout do Francie, kde zemel jako chus. Tak se pbh vyprv ve vtin histori s horenatou dogmatinost, eeno slovy Petera Willise, historika prmyslu, kter vak trv na tom, e na tom nen ani zbla pravdy. Kay zemel v chudob, ale to jen proto, e svj ivot neuml dostaten dobe uspodat. Chtl sv stroje vyrbt sm a pronajmat je majitelm dlen a manufaktur, njemn ale stanovil tak vysoko, e ho nikdo nebyl ochoten platit. Jeho zazen se namsto toho velmi hojn vyrblo pirtsky a on vechny sv prostedky utratil marnm prvnmi boji o nhradu u soud. Nakonec se vydal do Francie v nadjimarne tam doshne vtho spchu. Po svm vynlezu il jet padest let. Napaden ani vyhnn nikdy nebyl. Pela cel generace, ne nkdo dokzal najt een problmu s pedenm a to pak pilo z neoekvan strany. V roce 1764 vynalezl negramotn tkadlec z Lancashire, jmnem James Hargreaves dmysln prost zazen znm jako spdac stroj, kter odvedlo prci deseti padlen pouitm vce veten. O Hargreasovi toho mnoho nevme, jen tolik, e se narodil a vyrostl v Lancashire, oenil se v mladm vku a ml dvanct dt. Jeho podobu neznme. Mezi vemi velkmi postavami potku prmyslov revoluce byl nejchud a tak nejvt smola. Na rozdl od Kaye si on problm opravdu uil. Dav rozezlench mstnch lid vpadl do jeho domu a splil dvanct zpola hotovch stroj a vtinu jeho nadpro chudho lovka to byla krut a zoufal ztrta a on tak po rozumnou dobu nechal vrobu spdacch stroj bt a vnoval se etnictv. Mimochodem jenny, jak se jeho zazen nazv anglicky, se nejmenuje po jeho dcei, jak se asto uvd, jenny je severoanglick slovo pro stroj (engine). Hargreaveho pstroj na obrzku pli nevyniknebylo to v podstat deset jen pulek na jednom rmu, s kolem, kter obstarvalo jejich rotaciale promnil britsk prmyslov vyhldky. Mn astn bylo, e uspil nstup dtsk prce, protoe dti, hbitj a men ne dospl, lpe dokzaly opravovat utren vlkna a podobn v mn pstupnch okrajovch stech spdacch stroj. Ped jeho vynlezem upedly padleny v Anglii run a doma kad rok 500 000 liber bavlny. Od roku 1785 dky Hargreavesov stroji a dalm vylepenm, kter mla nsledovat, toto slo vyskoilo na 16 milion liber. Hargreaves ovem z prosperity, kterou jeho stroje pinesly, dn podl nezskal, vinou zejmna machinac Richarda Arkwrighta, t nejmn pitaliv, nejmn vynalzav, ale nanejv spn postav potk prmyslov revoluce. Podobn jako Kay a Hargreaves byl i Arkwright z Lancashirekde by prmyslov revoluce bez mu z Lancashire byla?narodil se v Prestonu roku 1732, co ho inilo o dvanct let mladho ne Hargreaves a tm o ticet let mladho oproti Kayovi. (Je dobr mt na pamti, e prmyslov revoluce nebyla udlost, kter by nhle vybuchla, ale spe postupnm rozvojem vylepen bhem mnoha ivotabh a ve spoust rznch oblast). Ne se stal prmyslnkem byl Arkwright hostinskm, parukem a lazebnkem se specializac na trhn zub a poutn ilou nemocnm. Zjem o vrobu ltek zejm zskal dky ptelstv s jinm Johnem Kay tenhle byl hodin a s Kaynem od ltajcho lunku neml nic spolenhoa s jeho pomoc zaal dvat dohromady vechny potebn stroje a soustky nutn k tomu, aby celou strojovou vrobu ltek dostal pod jedni stechu. Arkwright nepatil k tm, kdo si lmali hlavu pli mnoha ohledy. Bez vhn i ltosti ukradl od Hargreavese zklady spdacho stroje (o njak nhrad ani nemluv), a kdykoliv to bylo bezpen nebo vnosn vyvlkal se z obchodnch dohod a opoutl ptele. Ml skuten talent na vymlen vylepen stroj, jeho skuten gnius ale spoval v promovn pleitost ve skutenosti. Byl organiztorvlastn podnikavecale velmi, velmi dobr. Kombinac tvrd prce, tst, oportunismu a ledov bezohlednosti si po krtkou, ale velmi vnosnou dobu, vybudoval v Anglii faktick bavlnsk monopol.

Lid, kter Arkwrigtovy stroje zbavily prce, nebyli vystaveni jen njakm nepjemnostem, asto se ocitli v nejzoufalej tsni. Arkwright si to evidentn uvdomoval, protoe svou prvn fabriku postavil jako pevnost v odlehlm kout Derbyshireji tak odlehlm hrabstva vybavil ji dly a dokonce i zsobou pti set kop. Ovldl textiln trh, vyrouboval ceny a doshl tak pohdkovho bohatstv, by ne obliby, a ani dnho velkho tst a spokojenosti. Ped svou smrt v roce 1792 zamstnval pt tisc dlnk a ml jmn pl milionu liberco byla pohdkov suma pro kohokoliv, zejmna vak pro lovka, kter vtinu ivota strvil jako paruk a lazebnk. Prmyslov revoluce jet vlastn nebyla zcela prmyslov. lovk, kter to zmnil, byl nejmn oekvanou klovou postavou sv, ale i tm jakkoliv jin doby: reverend Edmund Cartwright (1743 - 1823). Pochzel ze zazoban a lokln vznamn rodiny v Nottinghamshire a chtl bt bsnkem, ale vstoupil na crkevn drhu a byl ustanoven jako sprvce farnosti v Leicestershire. Nahodil rozmluva s vrobcem ltek ho v roce 1785 vedla k navrennaprosto z nieho nicmechanickho stavu. Cartwrightv stav promnil svtovou ekonomiku a Britnii pinesl skuten bohatstv. V ase Velk vstavy v roce 1851, pracovalo v Anglii tvrt milionu mechanickch stav a jejich poet rostl v prmru o 100 000 za dekdu a to a do roku 1913, kdy jejich poet kulminoval na 805 000. Ve svt jich v t dob pracovalo ke tem milionm. Kdyby Cartwright za sv vynlezy dostal zhruba tolik, co zaslouil, pak by byl nejbohatm muem sv dobystejn bohat jako John D. Rockefeller nebo Bill Gates ve svch dobchve skutenosti ale na svm vynlezu pmo nevydlal nic a kvli sil o ochranu a prosazen svch patent se naopak dokonce zadluil. V roce 1809 mu Parlament schvlil jednorzovou platbu 10 000 liber, co sice nebylo nic ve srovnn s 500 000 librami, kter vydlal Arkwright, ale stailo to na to, aby zvr svho ivota doil v klidu a pohodl. Vynalzn mezitm piel na chu a piel se stroji na vrobu lan a esn vlny, kter byly oba velmi spn, stejn jako s novmi typy tiskaskch lis, parnch stroj, stench taek a cihel. Jeho poslednm vynlezem, patentovanm krtce ped jeho smrt v roce 1832, byl run pohnn vz jedouc bez kon o nm jeho patentov prohlen sebevdom prohlaovalo, e dvma mum, tocm vytrvale, ale bez pemrtn nmahy, klikou, umon ujet denn a 27 mil i v tom nejstrmjm ternu. S hucmi mechanickmi stavy byl bavlnn prmysl pipraven k rozbhnut, tovrny ale potebovaly mnohem vce bavlny, ne mohly poskytnout stvajc zdroje. Zjevnm mstem, kde se dala pstovat, byl americk Jih. Tamn klima, pli hork a such pro mnoh plodiny, bylo pro bavlnu dokonal. Bohuel, jedinou odrdou, kter na vtin jinch pd rostla, byl obtn typ znm jako krtk drtkov bavlna. Bylo ji nemon vnosn sklzet, protoe kad lusk byl napchovan lepkavmi semenyna kadou libru bavlnnho vlkna jich pipadaly ti librya ta bylo nutn kus po kuse ron vyloupat. Oddlovn semen a vlken bylo tak nron na lidskou prci, e dokonce ani s vyuitm prce otrok ji nebylo mon vykonvat ekonomicky. Nklady na stravu a obleen otrok byly mnohem vy, ne mnostv pouiteln bavlny, kter se dalo zskat i tm nejpilnjm runm trhnm. lovk, kter problm vyeil, vyrstal daleko od plant. Jmenoval se Eli Whitney, pochzel z Westborough ve sttu Massachusetts a pokud je na jeho pbhu vechno pravdiv (co jak uvidme, tak docela nemuselo bt) pak jeho jmno uinila nesmrtelnm ta nejastnj mon nhoda. Obvykle se pbh vyprv takhle: po ukonen studi na Yale v roce 1793 pijal Whitney msto jako uitel u rodiny v Jin Karoln, kdy ale dorazil, zjistil, e slibovan plat m klesnout na polovinu. Uraen msto odmtl, co sice uspokojilo est, ale zanechalo ho to bez penz a daleko bez domova. Na jihu se setkal s energickou mladou vdovou jmnem Catherine Greene, manelkou zesnulho generla Nathanaela Greena, hrdiny americk revoluce. Vdn nrod vnoval Greenovi za jeho podporu George Washingtona v nejtemnjch hodinch vlky plant v Georgii. Bohuel Greene, pochzejc z Nov Anglie, nebyl na georgijsk horko zvykl a u prvn lto svho pobytu podlehl palu. A prv na Greenovu vdovu se nyn Whitney obrtil. Pan Greene v t dob naden a docela oteven ila, nesezdan, s dalm muem z Yale jmnem Phineas Miller, svm sprvcem plante a oba Whitneye pivtali do sv domcnosti. Whitney se zde seznmil s problmem bavlnnho semene. Kdy prozkoumal tobolku, ml za to, e hned vid een, uchlil se do plantn dlny a vymyslel jednoduch oton buben, kter k zachytvn bavlnnch vlken pi svm oten pouval hebky a semena nechval za sebou. Jeho nov zazen bylo tak inn, e zastalo prci padesti otrok. Whitney si svj gin (zkrcen forma engine, stroj) nechal patentovat a chystal se na obrovsk bohatstv, kter ho ek. Tak se ten pbh obvykle vyprv. Zd se ovem, e mnoh na nm nen tak to docela pravdiv. Nyn se m za to, e Whiteny u Millera znaljejich vazby na Yale se jinak jev jako nepravdpodobn shoda okolnosta stejn tak, e ji byl i obeznmen s problmy pstovn bavlny na americk pd a e se na jih vypravil nejsp na Millerv pokyn a vdl, e se pokus vynalzt gin. Zd se navc, e prce na stroji se

neodehrla bhem pr hodin na planti, ale j vnoval tdny i msce v dln jet ve Westborough. A u to s jeho vynlezem bylo ve skutenosti jakkoliv, jeho stroj byl skuten asn. Whitney a Miller uzaveli partnerstv v oekvn, e bohatstv je neme minout, ale jako podnikatel byli hotovou pohromou. Za vyuit stroj poadovali tetinov podl na rodco byl pomr, kter jak vlastnci plant, tak jiant legislativci povaovali za prost chamtiv. Ctn samozejm nepomhalo ani to, e Whitney i Miller byli Yankeeov. Sv poadavky zatvrzele odmtali zmnit v pesvden, e jiant pstitel prost nemohou technologii, kter by tak zsadn mnila jejich podnikn, odolat. Jejich technologie neodolateln byla, v tom mli pravdu, ale nedolo jim, jak snadn je ji pirtsky napodobit. Jakkoliv aspo trochu slun truhl dokzal gin sestavit za pr hodin. Brzy zaali majitel plant po celm jihu sklzet bavlnu pomoc podomcku vyrobench gin. Whitney s Millerem podali v Georgii est alob a mnoh dal pedkldali i jinde, ale u jianskch soud nali jen mlo pochopen. V roce 1800, pouhch sedm let po vynlezu sklzecho stroje, se Miller a Catherine Greene ocitli v tak zoufal situaci, e museli prodat svou plant. Jih ovem velmi bohatl. Bavlna se brzy stala nejobchodovanj komoditou na svt a dv tetiny veker bavlny pochzely prv odsud. Americk export bavlny vystoupal tm z nuly na ohromujc dv miliardy liber v dob propuknut obansk vlky. Na vrcholu odebrala 84 procent veker produkce Britnie. Ped nstupem bavlny bylo otroctv na sestupu, nyn bylo ale poteba spousta pracovn sly, protoe na rozdl od zpracovvn bavlny byl jej sbr nesmrn nron na pracovn slu. V dob Whitneyova vynlezu existovalo otroctv v pouhch esti americkch sttech, pi propuknut obansk vlky bylo legln v patncti sttech. Jet hor bylo, e severn otroksk stty jako byla Virginia nebo Maryland, kde nebylo mon bavlnu spn pstovat, zaaly vyvet otroky ke svm jinm sousedm, rozdlovaly tak rodiny a zesilovaly utrpen desetitisc lid. Boom tovren na zpracovn bavlny mezitm v Anglii vyadoval obrovsk mnostv dlnkvc ne dokzal snadno zajistit populan rstm dl vce se proto obracely k dtsk prci. Dti byly poddanj a uenlivj, levn a obvykle tak rychleji poletovaly kolem stroj a eily takov problmy jako cuchn a trhn. Dokonce i ti nejosvcenj majitel tovren vyuvali dt po libosti. Nemohli si dovolit to nedlat. Whitneyv gin tak nejen pinesl mnoha lidem na obou stranch Atlantiku bohatstv, ale tak oivil otrokstv, udlat z dtsk prce nezbytnost a otevel cestu k americk obansk vlce. Snad nikdy jindy dn lovk jednm tak prostm a dobe mnnm vynlezem nevytvoil vce obecn prosperity, osobnho zklamn a nezamlenho utrpen, ne Eli Whitney se svm ginem. Na jeden obyejn oton buben to bylo dsledk vc ne dost. Nkter jiansk stty nakonec svolily, e Whitneyovi nco mlo zaplat. Celkem na ginu vydlal asi 90 000 dolarstailo to zrovna na pokryt nklad. Vrtil se pak na sever a usadil se v New Havenu ve stt Conecticut, kde piel na npad, kter mu konen pinesl bohatstv. V roce 1798 zskal zakzku na vrobu deseti tisc muket pro federln vldu. Puky se chystal vyrobit podle nov metody, kter vela ve znmost jako Whitneyv systm i americk systm. Npad spoval v sestaven stroj, kter budou tvoit nekonenou dodvku vzjemn si odpovdajcch dl, kter pak bude mon sestavit do hotovch produkt. dn dlnk nebude potebovat dn zvltn dovednosti. Veker dovednosti budou vloeny do stroj. Byl to brilantn koncept. Daniel J. Boorsti jej oznail za vynlez, kter Americe pinesl bohatstv. Puky byly nalhav poteba, protoe prv v t dob se zdlo, e Amerika je na prahu vlky s Franci. Zakzka znla na 134 000 dolarvbec nejvt vldn kontrakt, jak byl v t dob v Americe podepsana Whitney ho dostal, i kdy neml dn stroje ani zkuenosti s vrobou puek, ale v roce 1801, v okamiku, kter si zaslouil pedn msto v celch generac uebnic djepisu Whitney pedvedl presidentu Johnu Adamsovi a nov zvolenmu presidentovi Thomasi Jeffersonovi, jak lze ze stolu plnho nhodn rozloench dl sestavit kompletn puku. Pravda je takov, e v zkulis ml Whitney se sputnm systmu vechny mon problmy. Puky byly dodny o vce ne osm let pozdji, dvno pot, co krize, kter jejich objednvku vyvolala, ustoupila. Navc analza dochovanch puek ve dvactm stolet ukzala, e ve skutenosti nebyly vbec vyrobeny pomoc Whitneyova systmu, ale obsahovaly dly, kter byly v tovrn vyrbny run. Slavn ukzka pro presidenty byla pedvedena s pomoc podvrench dl. Jak se ukazuje, Whitney vtinu z tch osm let strvil nikoli prac na objednanch muketch, ale penze ze zakzky pouil k pokraovn svho sil zskat nhrady za gin pro sklzen bavlny.

III
Ve srovnn s mkoliv, co ji pedchzelo, byla bavlna asn lehkm a chladnm materilem, pesto ale nijak neztlumila puzen oblkat se smn, zejmna pokud lo o eny. S postupem devatenctho stolet se eny ve svm obleen m dl tm vc ztrcely. Ve tyictch letech mohla ena pod aty nosit spodn koili pod kolena, ivtek, a pltuctu spodniek, korset a spodky. Jak poznamenal jeden historik, lo v zsad o to co

nejvce potlait jakkoliv dojem tvaru. Veker tahle odvn infrastruktura mohla bt znan tk. en se mohlo lehko stt, e sv kadodenn zleitosti obstarvala obtena a tyiceti librami odvu. Jak se jim dailo eit potebu moen je podle veho otzka, kter unikla zjmu historickho bdn. Pro zaveden jakhosi tvaru, kter by nepoteboval tolika spodnho prdla, se zaaly pouvat krinolny, ili sukn s obruemi, vyroben z kostic nebo oceli. Zt to sice o zlomek snilo, zato vak znan narostl prostor pro neohrabanost. Jak to vystihla Lisa Picard: lovk se neubrn vaze, jak, nebo zda vbec, viktorinsk dmy dokzaly projt nleit zazenm salonem v pln krinoln, bez toho, aby smetly ve z nkolika malch stol po cest. Nastoupit do koru vyadovalo rozmysl a chytrost, jak naznaoval v dopise dom jeden fascinovan pozorovatel. Slena Clara se toila dokola jako pv, nemohla se toti rozhodnout, kterou stranou zkus nastoupit. Nakonec se rozhodla pro sml vpad bokem a nastoupila se sevenou spodnikou, kter se nhle rozthla do pvodn velikosti, kdy ji pak ale nsledovaly jejich sestry, na majora u msto nezbylo (ostatn ani pro nikoho jinho). Krinolny se tak mrn zdvihaly, kdy se jejich nositelka ohnulanapklad, kdy se naklonila k odpalu kriketovho mkuco ktermukoliv mui, kter ml dost rozumu na to, aby ekl A po vs, nabzelo vzruujc pohled na krajkovan nohaviky. Napnut krinolny mly zoufalou tendenci obracet se a vyltat vzhru jako napnut detnk. Lady Eleanor Stanley si v denku zaznamenala, jak vvodkyn z Manchesteru zakopla na schdcch pes plotpro se vbec rozhodla zkouet pekonat schdky v sukni s obruemi je samostatn nepochopiteln otzkaa dopadla tak, e odhalila sv pldov pumpky pohledu celho svta obecn a vvody de Malakoff zejmna. Obzvltnm zdrojem nepodku byly siln vtry a jednoznan nebezpen byly schody. Vbec nejhorm nebezpem byl ale ohe. Mnoho en obleench do krinolny uhoelo pot, co se nedopatenm piblily k ohni, poznamenvaj C. Willett a Phillis Cunnington ve sv neoekvan vn psanch Djinch spodnho prdla. Jeden vrobce hrd, by ponkud znepokojiv, hlsal, e jeho krinolny nepsob nehody, ani se neprojednvaj pi vyetovn piny smrti. Zlatm vkem krinoln byla lta 1857-66, kdy u se od nich zaalo pevn ustupovat, ne snad proto, e byly nebezpen a smn okzal, ale proto, e je m dl tm vc nosily eny niho spoleenskho postaven, co niilo jejich vlunost. Komorn va lady mus dnes t nosit krinolnu, pohoroval se jeden magazn, a neobejde se bez n u ani holka z fabriky. Nebezpe, jak krinolna pedstavovala mezi drtcmi koly a svitcmi psy tovren je snadn si pedstavit. Uputn od krinoln neznamenalo, e by se snad ml skonit vk zbytenho nepohodl. Ani zdaleka ne, protoe krinolny ustoupily korsetm a korsety se staly nejtrznivjm kusem odvu za cel stolet. Pr autorit to dokonce i podivn tilo, zjevn proto, e to jaksi naznaovalo ob a cudnost. Populrn periodikum pan Beeton Englishwomans Domestic Magazine v roce 1866 souhlasn zaznamenal, e aky jedn interntn koly byly navleeny do svch korset v pondl rno a zstaly v nich seven a do soboty, kdy si je smly na hodinu uvolnit za elem myt. Takov reim, podotk magazn, umonil prmrnmu dveti bhem dvou let zmenit objem pasu ze tiadvaceti palc na tinct. Usilovn snaha o snen obvodu pasu na kor tm jakkoliv ztrty pohodl byla sdostatek skuten, nicmn trval pesvden, e si nkter eny nechvaly chirurgicky odstraovat ebra, aby se jejich trup dal jet lpe sevt, je natst mtem. Valerie Steele, ve sv poutav pesn a akademick knize Korset: Kulturn djiny nenachz dn dkazy, e by dolo teba i jen k jedin takov operaci. Kdy nic jinho, chirurgick techniky devatenctho stolet prost nebyly na potebn rovni. Pro lkask experty se pevn svzan korsety v druh polovin devatenctho stolet staly jakousi posedlost. Vypadalo to, e v celm tle nen dn funkn systm, kter by seven nrovnm a kosticemi vn neohroovalo. Korsety brnily srdci voln tlouct, co psobilo houstnut krve. Pomalu tekouc krev pak vedla k tm stovce zaznamenanch chorobinkontinenci, poruchm trven, selhvn jater, mstnav hypertrofii dlohy a ztrt rozumovch schopnost, abychom jmenovali aspo nkter vznamn. Nebezpemi pevn utaench korset se pravideln zabval The Lancet a dospl k zvru, e pinejmenm v jednom ppad, byl tepot srdce obti natolik omezen, e zemela. Nkte lkai nadto jet vili, e pvn staen nrovan spodn prdlo inilo eny nchylnj vi tuberkulze. Noen korset nevyhnuteln dostalo sexuln rozmr. Tn ensk literatury proti korsetm byl npadn podobn tnu musk literatury proti masturbaci. Panovaly obavy, e omezovn obhu krve a stlaovnm orgn v blzkosti reprodukn oblasti, mohly korsety podncovat tragick nrst milostnch tueb a mon dokonce vyvolvat spontnn smysln zchvvy. Postupn se podobn strachy rozily na kadou st tla, kde se nosilo obleen tsn. Upozorovalo se, e dokonce i tsn boty mohou vyvolvat jist nebezpen lechtn, kdy u kee v pln sle, pi kterch se tesou stoly. V nejhorch ppadech mohou aty zpsobit, e enm kvli nim pesko. Orson Fowler, autor vpadu s drdivm nzvem Tight-Lacing, Founded on Physiology and Phrenology; or, the Evils Inflicted on the Mind and Body by Compressing the Organs of Animal Life, Thereby Retarding and Enfeebling the Vital Functions (Pevn nrovn, zaloeno na fysiologii, frenologii, aneb Zla zpsoben na mysli i na tle svrnm orgn animlnho ivota vedoucm k zpomalen a ochabovn

ivotn dleitch funkc) vyloil teorii, e nepirozen pokiven obhu vytlauje vce krve do enskho mozku, co me vyvolvat trval a znepokojiv zmny osobnosti. Pokud nkde utaen korsety hrozily skutenm nebezpem, pak to byl vvoj nenarozench dt. Mnoh eny nosily korsety tak nebezpen dlouhou v prbhu thotenstv a dokonce si je jet vce utahovaly, aby co nejdle skrvaly neetrn dkazy, e jim hrozily nepkn zchvaty smyslnch ke. Viktorinsk strnulost byla takov, e dmy nesmly ve smen spolenosti dokonce ani sfouknout svku, jeliko by to znamenalo vznamn nakrit rty. Nemohly ci, e jdou do posteleto by vyvolvalo pli evokativn obrazale jen oznmit, e si jdou odpoinout. Bez eufemism se o obleen nedalo mluvit ani tm neklinitjm zpsbem. Z kalhot se staly doln obaly (nether integumets) nebo prost nemluvky (inexpressibles) a spodnmu prdlo se kalo obecnm slovem pro prdlo i pltno (linen). Mezi sebou mohly eny mluvit o spodnikch a nebo eptem i o punochch, ale tm o niem jinm, co se dotkalo hol ke mluvit nesmly. V zkulisch to ovem bvalo ponkud pikantnj, ne bychom nkdy pedpokldali. V polovin stolet zaaly bt dostupn chemick barvivankter z nich docela vrazn a pestra jedno z prvnch mst, kde se zaaly pouvat bylo prv spodn prdlo, co mnoh pohorovalo, jeliko to vyvolvalo zejmou otzku, pro poten jsou vechny ty barvy uren. Stejn populrn a prv tak skandln zaalo bt vyvn spodnho prdla. V tme roce, kdy chvlil anglickou dv kolu, e drela mlad dmy cel tden vraedn seven v korsetu, se Englishwomans Domestic Magazine tak rozhorloval, e mnostv vivek, kter se u drahnou dobu umisuj na spodn oacen je hn, mlad dma trv msc vyvnm a ozdobnm lemovnm takovho kusu odvu, kter sotva kdy kdo jin, vyjma jej pradleny, uvid. Co tehdej eny nemly, byly podprsenky. Korsety zdvihaly zezdola, co drelo prsa na mst, ale (jak jsem slyel) pro skuten pohodl je lep, kdy prsa dr koky. Prvn, kdo si to uvdomil, byl vrobce dmskho prdla jmnem Luman Chapman z Camdenu ve stt New Yersey, kter v roce 1863 zskal patent na breast puff, jakousi ranou podprsenku. Mezi lety 1863 a 1969 bylo na podprsenky vydno ve Spojench sttech 1230 patent. Slovo brassiere z francouzskho slova pro nadlokt poprv pouila v roce 1904 spolenost Charles R. DeBevoise Company. Mohli bychom zde zboit jeden drobn ale vytrval mtus. Nkdy se pe, e podprsenku vymyslel jist Otto Titzling. Pokud ale takov osoba vbec existovala, s vynalznm zkladnho prdla nemla nic spolenho. A s tmto drobnm rozarovnm meme pejt do dtskho pokoje.
Pemoen alem, pochoval ji jej manel se svazkem bsn, od kterho neml dnou kopii, a kdy si po sedmi letech sv gesto rozmyslel, musel jej hrob nechat vykopat, bsn vyjmul a dal rok vyly tiskem.
i