Sunteți pe pagina 1din 64

#3

Tbilisi
2009
TBILISI
redaqtori: giorgi CaxunaSvili
Editor in chief: GEORGE CHAKHUNASHVILI

saredaqcio kolegia:
Editorial Board:
mamanti rogava MAMANTI ROGAVA
manana RuduSauri MANANA GUDUSAURI
konstantine CaxunaSvili KONSTANTINE CAXUNASVILI
nino jobava (redaqtoris moadgile) NINO JOBAVA (CoEditor)
dito tabucaZe DITO TABUCAZE
vladimer zardaliSvili VLADIMER ZARDALISVILI
neli TofuriZe (kolegiis mdivani) NELI TOFURIZE (Secretary of Board)
neli badriaSvili NELI BADRIASHVILI
Temur miqelaZe TEMUR MIKELADZE
manana SvangiraZe MANANA SHVANGIRADZE
maia inasariZe MAIA INASARIDZE
mixeil mWedliSvili MIKHEIL MCHEDLISHVILI
merab maTiaSvili MERAB MATIASHVILI
maka ioseliani MAKA IOSELIANI
TamTa metreveli TAMTA METREVELI
nino Wanturaia NINO CHANTURAIA
lali kvezereli LALI KVEZERELI
mamuka CxaiZe MAMUKA CXAIDZE
TinaTin kutubiZe TINATIN KUTUBIDZE
zurab SaqaraSvili ZURAB SHAQARASHVILI
giorgi didava GIORGI DIDAVA
vaxtang xelaSvili VAXTANG XELASHVILI
marine xecuriani MARINE XECURIANI
sarCevi
saqarTvelos bavSvTa kardiologTa asociacia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
m.m.d. prof. akad. g.CaxunaSvili, m.d. n. jobava, m.m.d. akad. k. CaxunaSvioli
gul-sisxlZarRvTa sistemis daavadebaTa marTvis
Tanamedrove xedva bavSvTa da mozardTa asakSi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
n. badriaSvili, m. moiswrafiSvili, n. TofuriZe,
n. SariqaZe, m. giorgobiani, z. SaqaraSvili
nutriciuli problemebi da maTi koreqcia kistofibrozis dros . . . . . . . . 18
m. SvangiraZe, r. ioseliani, q. cxakaia, d. TenieSvili
arteriuli hipertenzia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
z. zarnaZe, T. robaqiZe, m. inasariZe, n. Wanturaia, i. korinTeli, n. maisuraZe
ultrasonografiis, rogorc arainvaziuri informaciuli
specifikuri da mgrZnobiare radiologiuri meTodis
efeqturoba (roli) pilorostenozis adreul etapze diagnoscirebaSi . . . . . . . 23
prof. s. jaiani, prof. z. kaxabriSvili, eq. z. lominaZe, eq d. zaaliSvili.
fexburTelTa sportuli travmebis reabilitacia. kompleqsur
mkurnalobaSi mikroplazmuri samkurnalo danadgaris gamoyenebiT . . . . . . . 23
Targmani (ramaz RulaZe).
Kliegman: Nelson Textbook of Pediatrics, 18th ed. 2007.
Tavi-381.
filtvis qsovilis rekurentuli an persistulad mimdinare infiltracia . . . . . . 27
Targmani (ramaz RulaZe).
WESEZING (xmauriani sunTqva) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
d. CaxunaSvili, q. maTiaSvili, r. wivwivaZe
gul-sisxlZarRvTa sistemis dazianeba
hemoragiuli vaskulitis dros bavSvebSi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
e. bairamovi, g. CaxunaSvili
leqtinebis gamoyenebis perspeqtiva XXI saukunis medicinaSi . . . . . . . . . . . 38
m.m.d. akad. z. kaxabriSvili, m.m.d. prof. akad. g. CaxunaSvili, m.m.d. akad. k. CaxunaSvili
maRali kvalifikaciis moWidaveebis sawvrTno procesebis marTva . . . . . . . 40
teq.m.d. prof. v. xositaSvili, m.m.d. av. koWlamaziSvili, prof. g.CaxunaSvili
parasamkurnalo preparat `menj-unis~ klinikuri kvlevis Sedegebi . . . . . . . 41
teq.m.d. prof. v. xositaSvili, prof. g.CaxunaSvili, l. xositaSvili, m.m.d. k.CaxunaSvili.
yurZnis WaWidan lipiduri bunebis naerTebis identifikacia da maTi gamoyeneba
preparatebis `menj-unisa~ da `apikoris~ miRebis teqnologiur procesSi . . . . . . 43
c. farulava. m. gordelaZe. T. goTua.
celiakiis diagnostikisa da marTvis sirTuleebi Saqriani diabetiT
daavadebul bavSvebsa da mozardebSi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
m.nanobaSvili. g.CaxunaSvili. m. Ciqovani
probiotikebisa da prebiotikebis roli meZuZuri dedebis,
axalSobilebisa da wlamde asakis bavSvTa kvebaSi
rubrika axalgazrda dedebs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

erTerTi pirveli qarTuli preparatebi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

test-kiTxvari eqimebisaTvis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
CONTENTS
ASSOCIATION OF CHILDREN’S CARDIOLOGISTS OF GEORGIA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

PhD, Prof. Academician G.Chakhunashvili, PhD N.Jobava, PhD, Academician K.Chakhunashvili


THE MODERN VIEW OF MANAGING THE DISEASES OF
THE CARDIOVASCULAR SYSTEM IN CHILDREN AND ADOLESCENT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

N.Badriashvili, M Moistsrapishvili , N.Topuridze, N.Sharikadze, M.Giorgobiani, Z.Shakarashvili


NUTRITIONAL PROBLEMS AND THEIR CORRECTION IN PATIENTS WITH CYSTIC FIBROSIS . . . . . . . . . . . . . 18

M.Shvangiradze, R.Ioseliani, K.Ckhakaia, D.Tenieshvili


ARTERIAL HYPERTENSION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Z.Zarnadze, T.Robakidze, M.Inasaridze, N.Chanturaia, I.Korinteli, N.Maisuradze


THE EFFECTIVENESS OF ULTRASONOGRAPHY, AS NONINVASIVE, INFORMATIVE,
SPECIFIC AND SENSIBLE RADIOLOGICAL METHOD OF DIAGNOSTICS IN
THE EARLY STAGE OF PYLORIC STENOSIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Prof. S. Jaiani, Prof. Z. Kakhabrishvili, Dr. Z. Lominadze, Dr. D. Zaalishvili


THE REHABILITATION OF FOOTBALL PLAYERS’ INJURIES, USING
THE MICROPLASMIC TREATMENT DEVICE IN THE COMPLEX TREATMENT . . . . . . . . . . . . . . . 23
Translation (Ramaz Guladze).
Kliegman: Nelson Textbook of Pediatrics, 18th ed. 2007.
Chapter381.
THE RECURRENT OR PERSISTENT COURSE OF INFILTRATION OF LUNG TISSUE . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Translation (Ramaz Guladze).


WHEEZING (NOISY BREATHING) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

D. Chakhunashvili, Q. Matiashvili, R. Tsivtsivadze


THE INJURY OF CARDIOVASCULAR SYSTEM IN CHILDREN
WITH HEMORRHAGIC VASCULITIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

E. Bairamov, G. Chakhunashvili
THE PERSPECTIVE OF USING LECTINS IN THE 21ST CENTURY MEDICINE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

PhD, Academician Z.Kakhabrishvili, PhD, Prof. Academician G. Chakhunashvili,


PhD, Academician K.Chakhunashvili
MANAGING THE TRAINING PROCESSES OF HIGH QUALIFIED WRESTLERS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

PhD, Prof. V.Khositashvili, PhD A.Kochlamazashvili, Prof. G.Chakhunashvili


THE RESULTS OF CLINICAL RESEARCH OF THE PARATREATING PREPARATION „MENJUNI“ . . . . . . . . . . . . . 41

PhD, Prof. V.Khositashvili, Prof. G.Chakhunashvili, L.Khositashvili, PhD K.Chakhunashvili


THE IDENTIFICATION OF LIPID NATURE ADMIXTURES FROM
THE HUSK OF GRAPES AND ITS USAGE IN THE TECHNOLOGICAL
PROCESS OF RECEIVING „MENJUNI“ AND „APICOR“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

C.Parulava, M.Gordeladze, T.Gotua


THE DIAGNOSING THE CELIAC DISEASES AND THE TOUGHNESS
OF MANAGING DIABETES MELLITUS IN CHILDREN AND ADOLESCENTS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

M.Nanobashvili, G.Chakhunashvili, M.Chikovani


THE ROLE OF PROBIOTICS AND PREBIOTICS IN THE NOURISHMENT
OF CHILDREN IN BREASTFEEDING MOTHERS, NEWBORN CHILDREN AND INFANTS
robiotic and Prebiotic at newborns, breast feeding mothers and children of chest age
RUBRIC TO YOUNG MOTHERS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

ONE OF THE 1ST GEORGIAN PREPARATIONS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

TESTQUESTIONNAIRE FOR DOCTORS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58


@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 5

@__) otkb
6 ,fdidsf rfhlbjkjubf
saqarTvelos bavSvTa
kardiologTa asociacia
s.b.k.a. Camoyalibda Tssu-s pedklinikis bazaze bi. mimdinareobs avadmyofTa labora toriuli
1992 wels, registrirebul iqna 1999 wlisTvis. da instrumentuli kvleva da sxva. urigdebaT me-
aRniSnuli asociacia warmoadgens kavSirs, xuTi dikamentebi. CautardaT ramdenime aTeuli sasw-
fizikuri piris mier Camoyalibebuls, romelic rafo operacia. aTobiT avadmyofs Cautarda ufa-
daarsda saqarTvelos 1997 wlis samoqalaqo ko- so gamokvleva da mkurnaloba sxvadasxva wamyvan
deqsis debulebebis Sesabamisad. `asociaciis~ klinikebSi.
saqmianobis vada ganusazRvrelia, aqvs damouki- 07.01.98-07. 02. 99ww. Tbilisi, gaisinja 9200 bav
debeli balansi saqarTvelosa da ucxoeTis sa- Svi. 23.24.01.99w. aRmosavleT saqarTvelo. centri
banko dawesebulebebSi. amkavSiris miznebswarmo- q. Telavi. gaisinja 3500-ze meti bavSvi. 12-13-14. 02.
adgens _ formulirebismoZeb nagul-sisxlZarR- 99 Tbilisi televiziis muSakTa Tvis Ria karis
vTasistemisrevmatituli, revmatuli, ararevmatu- dRe; gaisinja 100-mde bavSvi da daurigdaT medi-
lidazianebebis, gulis iSemuri daavadebaTa, mio- kamentebi. dedaTa da bavSvTa sadiagnostiko cen-
kardiumis infarqtiT, kardiopaToebis sxvadasx- trSi da agreTve qalaqis sxvadasxva poliklini-
va formebis, bavSvTa hipotenziebis, sportuli kebSi Camoyalibda maRalkvalificiur profe-
gulis da sxva paTologiuri procesebis naad- sor-maswavlebelTa ufaso konsultaciebi kvira-
revi diagnostirebaSi, kardiologiis ganviTare- Si erTjer. qalaqis wamyvan pediatriul klini-
ba,agreTve bavSvTa kardilogiiT dainteresebul kebSi tardeba maRalkvalificiur profesor-mas-
student-axalgazrdobisadmi yovelgvari daxma- wavlebel Taufaso konsultaciebi TveSi erT-
rebis gaweva. saqmianobis sagans warmoadgens jer. aqciebSi sxvadasxva profiliT monawileob-
gulsisxlZarRvTa usisxlo instrumentuli dnen:
kvleva. e. kg. 15 ganxrSi,fag _ datvirTvisas,eleq- 1. kanisa da venseneulebaTa instituti
trogamoTvliT velometria, pulsuri mrudebi, 2. parazitologiis samecniero-kvleviTi in-
kapidari skopa, reografia, eqokardiografiadasx- stituti da sxv. dawyebulia munisa da tilis sa-
va. agreTve, imunologiuri da genetikuri marke- winaaRmdego profilaqtikuri RonisZiebebi dam-
rebis kvleva. aRsaniSnavia, rom `asociaciis~ wev- kurnalobis etapi. aseve darigdeba Sesabamisi me-
rebi SeiZleba iyvnen rogorc iuridiuli aseve dikamentebi. daibeWda da gavrcelda munisa da
fizikuri pirebi,romlebic iziareben mis mizneb- tilis sawinaaRmdego Sesabamisi ufaso samaxsov-
sa da saqmianobis principebs werilobiTi gan- roebi.
cxadebis safuZvelze. `asociaciis~ wevrebs akis- 12-13-14.03.99w. eqspedicia foTsa da abaSaSi. 13.
riaT garkveuli ufleba-movaleobebi. monawile- 03. 99w. q. foTi,gaisinja 950 bavSvi. daurigdaT me-
obis miReba wesdebiT gaTvaliswinebuli wesiT. tikamentebi.
`asociaciis~ marTvaSi, isargeblon asociaciis 13-14.03.99w. q. abaSa da abaSis raioni (s. qedisi,
konsultaciebiT da rekomendaciebiT, monawile- s. marani da sxv.)
oba miiRon ganzraxulproeqtebze, miiRonfinan- 29-30. 01-07. 08. 99w. gaisinja 4400 bavSvi,daurig-
suri mxardaWera `asociaciis~ fondebidan, ag- daT medikamentebi.
reTve _ gavidnen `asociaciidan~. `asociaciis~ 23-24-25. 08. 99 w. Catarda ufaso laboratori-
marTvis organos warmoadgens `asociaciis~ wev- uli da instrumentuli kvleva. q. xobi da q. zug-
rTa `saerTo kreba~, romelicmoiwveva 1 jer we- di daurigdaT munisa da tilis sawinaaRmdego
liwadSi, an saWiroebisamebr. TiTo wels miekuT- wamlebi.
vneba TiTo xma. winamdebare wesdeba ZalaSia mi- 04.04.99w. eqspedicia fasanaurSi kompleqsur
si registraciis TariRidan. amrigad, aRniSnul ad gaisinja 400-ze meti bavSvi.
asociacis kardiologiis dargSi akisria 07.05.99w. eqspedicia guriis regionSi. q. lan
mniSvnelovanifunqcia-movaleobebi, romelic da- CxuTi CautardaT ufaso laboratoriuli da in-
fuZnebulia eqimTa gulisxmierebasa da Semoqme- strumentuli kvleva, daurigdaT medikamentebi.
debiT damokidebulebaze am dargis mimarT. 18.05.99w. Catarda gasinjvebi q. rusTavSi (gai-
sinja250-zemetibavSvi, darigda medikamentebi).
saqarTvelos bavSvTa 22. 06. 99w. Catarda gasinjvebi sagarejoSi (ga-
isinjda250-ze meti bavSvi, darigda medikamentebi).
kardiologTa asociacia 13-14.08.99 w Camoxatauri (gaisinja 1500-mde bav-
saqvelmoqmedo aqciebi Svi).
1992wlidan 1998 wlamde mimdinareobda perio- 15.08.99 w. baxmaro (gaisinja 2000-ze meti bavS-
dulad mosaxleobis humanitaruli gasinjvebi. vi-damsvenebeli) zRvis donidan 2050m.
sul 1998 wlidan socialuri pediatriis fond- 16.08.99w. eqspediciagadavidabaxmarodan aWaris
Tan erTad daiwyo saqvelmoqmedo aqciebi. aqcieb- maRalmTian raionebSi (sul gaisinja 750-ze meti
Si monawileoben: gamoCenili qarTveli pediatre- bavSvi) zRvis donidan 2300-2400m.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 7
17.09.99 w. Catardakompleqsuri gamokvlevebi 2004 weli
Tbilisis upatrono bavSvTa saxlSi. marti-aprili-maisi: kaspi, gurjaani, Telavi, ax-
16.10.99w. Catarda gasinjvebi duSeTSi (gai- meta, lagodexi, siRnaRi, bodbe, aspinZa, axalcixe,
sinja 200-mde bavSvi, darigda medikamentebi). borjomi, Tbilisi, zestafoni, xaragauli, WiaTura
gaisinja 1728 bavSvi. socialuripediatriis dac-
2000 weli vis fondis mier saqarTvelos sapatriarqos Ta-
26.02.2000 w. q. gori gaisinja 500-ze meti bavSvi, nadgomiT saqarTvelos sxvadasxva regionebSi:
darigda medikamentebi zugdidi,xulo,xelvaCauri,qeda, lanCxuTi,ozur-
23.03.200 w. axalgori, gaisinja 30 bavSvi. geTi, ingiri
01.04.2000 w. marneulis r-ni sof. weraqvi gakeT- _ Catarda saqvelmoqmedo aqciebi, sadac gai-
da sisxlis saerTo analizi, instrumentuli ga- sinja, Sesabamisi kvalificiuri samedicino kon-
mokvlevebi-eqoskopia, encefalograma da sxva. sultacia gaewia da medikamentebi daurigda 2400
sul gaisinja 1500 bavSvi da momvleli. bavSvs.
15.04.2000. w. gurjaani kompleqsuri gasinjvebi,
gaisinja 1200-mde bavSvi darigda medikamentebi. 2005weli
29.04.2000 w. q. rusTavi (kostavas #6) gaisinja mrneulis regionSi, gaisinja 700 bavSvi da 800
300-mde bavSvi. mozrdili.
05-06-07. 2000 w. gasinjulia avWalis koloni is 18 ivlisi kaspi 450 bavSvi.
bavSvebi. 8 oqtomberi mcxeTis raioni 300 bavSvi.
20.07-28.07. 2000 w. wyneTis bavSvTa saxlSi ga- 14-15-16 oqtomberi lentexi 850 bavSvi da 200
sinjulia 60 bavSvi. mozardi.
21-22-23.-7. 2000w. abaSis r-ni sof. sakieTisa da 2006 wlis 18 Tebervals klinikaSi Catarda
samtrediis r-nis aRsazrdelTa skolis bavSvTa Ria karis dRe. gaisinja mxatvarTa kavSiris 20
gasinjvebi. ojaxi. martSi Ria karis dRe. gaisinja ltol-
7-8.08. 2000 w. baxmaro-buSumi gaisinja 1925 bav- vilTa 100-ze meti bavSvi. aprilSi saguramoSi
Svi. elCebis monawileobiT Catardaaqcia.
31 maiss q. rusTavSi gaisinja 450 bavSvi. 1-2 iv-
2001 w.
niss Tssu-Si Catarda Ria karis dRe.
15.03. 2001 w. gaisinja da kompleqsuri gamokv-
leva Cautarda rusTavis azotis qarxnis TanamS- 2007 weli
romelTa bavSvebs. _ bavSvTa kardiologia gaisinja 400 bavSvi.
23.06.2001w. gaisinja da kompleqsuri gamokv maT CautardaT konsultacia da klinikolabora-
levaCautarda rusTavis azotis qarxnis TanamS- toriuli gamokvlevebi.
romelTa bavSvebs. 9-10 ivniss kaspis raionSi Catarda gasvliTi
14-15-16. 09. 2001w. baRdadis r-ni sof. sairme, wi- gasinjvebi. (gaisinja 300 bavSvi.
Telxevi, roxi, II obCa, xani, zegani, saqraula. gai- 1 ivliss cxinvalis raionSi omSi monawile-
sinja 2500 bavSvi. Ta 500 bavSvi gaisinja. seqtember-oqtomberSi ga-
isinja 120 bavSvi.
2002 weli
noemberSi gaisinja JurnalistTa 100-200
10.03. 2002 w. axalgori gaisinja 250 bavSvi.
ojaxi.
20-04. 2002wl. siRnaRis r-ni gaisinja 450 bavS-
2006 wlis 18 Tebervals klinikaSi Catarda
vi
23-24-25-26. 2002w. xulo (aWara) sapatriarqos- Ria karis dRe. gaisinja mxatvarTa kavSiris 20
Tan erTad gaisinja 600 bavSvi da 100 mozrdili. ojaxi.
27-28-29. 06. 2002w. q. Tbilisi 20 mozrdilTa po- martSi Ria karis dRe. gaisinja ltolvilTa
liklinika, 10 bavSvTa poliklinika, 121 bavSv Ta- 100-ze meti bavSvi.
poliklinika gaisinja 400 bavSvi. aprilSi saguramoSi elCebis monawileobiT
16-17-18-19. 07. 2002w. kodoris xeoba (afxazeTi) Catarda aqcia.
gaisinja 250 bavSvi. 31 maiss q. rusTavSi gaisinja 450 bavSvi.
3-4-5-6. 2002w. mTa-TuSeTi, diklo, omalo, Senaqo, 1-2 ivniss Tssu-Si Catarda Ria karis dRe. ga-
gaisinja 200 bavSvi. isinja 400 bavSvi.
maT CautardaT konsultacia da kliniko la-
2003 weli boratoriuli gamokvlevebi.
5. 03. 2003w. samcxe-javaxeTi gaisinja 1250 9-10 ivniss kaspis raionSi Catarda gasvliTi
bavSvi. gasinjvebi. (gaisinja 300 bavSvi.
17.04. 2003w. werovani gaisinja 450 bavSvi. 1 ivliss cxinvalis raionSi omSi monawile-
20.05. 2003w. borjomi gaisinja 870 bavSvi. Ta 500 bavSvi gaisinja. seqtember-oqtomberSi ga-
25.06. 2003w. mTa-TuSeTi gaisinja 320 bavSvi. isinja 120 bavSvi.
30.07. 2003w. baxmaro gaisinja 630 bavSvi. noemberSi gaisinja JurnalistTa 100-200
20.08. 2003 w. zestafoni gaisinja 210 bavSvi. ojaxi.
7.09. 2003 w. zugdidi gaisinja 290 bavSvi. dRemde aqciebSi sul gasinjulia 87950 bavS-
15.10. 2003 w. raWa gaisinja 170 bavSvi. vi da aTasobiT xanSiSesuli. saqvelmoqmedo aq-
18. 10. 2003 w. dmanisi gaisinja 180 bavSvi. ciebi grZeldeba.
@__) otkb
8 ,fdidsf rfhlbjkjubf
2007 weli 28. 02. 2001
marneuli. ufaso konsultacia Cautarda 110 erToblivi samecniero konferencia `respira-
bavSvs. gamovlindnen sqolioziT daavadebuli torul daavadebaTa Terapiis aqtualuri sa-
bavSvebi. gadaecaT espanderebi da meToduri re- kiTxebi pediatriaSi~.
komendaciebi samkurnalo fizkulturis Sesaxeb. 01. 06. 2001
duSeTi. kansultacia Cautarda 280 bavSvs. `Canasaxidan bavSvs ufleba aqvs iyos dacu-
axaSeni. kansultacia Cautarda 85 bavSvs li~
simpoziumi #1
2008 weli 01. 06. 2001
1 ivnisi – Ria karis DdRe (gaisinja 200 `bavSvi, mozardi da ojaxuri Zaladoba~
bavSvi) simpoziumi #1
2 ivnisi Teddy bear (gaisinja 300 bavSvi) 01. 06. 2001 `Canasaxidan bavSvs ufleba aqvs
14 ivnis axmeta (qaqucoba - gaisinja 450 bavS- iyos daculi~
vi, romelTac CautardaT Semdegi gamokvlevebi simpoziumi #1
muclis Rrus eqoskopia, ekg da sxva. darigda Se- 13. 02. 2002
sabamis medikametebi `adamianis genomis proeqti~
27 ivnisi – saqarTvelos seqciis aRdgena 10. 03. 2002 axalgori, matonizirebuli sasmeli
20 agvisto – Stop Russia/ igoeTis aqcia `lomisis~ prezentacia.
1 seqtemberi – Stop Russia/ Tbilisi jaWvis aqcia 6. 11. 2002 saerTaSoriso konferencia Temaze:
4 oqtomberi Ria karis DdRe konsultacia, `mukovis cidoziT da nivTierebaTa cvlis kons-
gamokvlevebi: muclis Rrus eqoskopia, ekg da
tituciuri moSlilobiT daavadebulTa samedi-
sxva. Sedga mxatvrebis da xelvnebis moRvaweebis
cino da socialuri problemebi~.
master-klasi bavSvebisTvis
7. 11. 2002 saerTaSorisoko nferencia Temaze:
6 dekemberi bergmanis klinikaSi ufasod gai-
`Tandayolili infeqciebis Tanamedrove apeqte-
sinja 110 bavSvi, romelTac CautardaT Semdegi
bi~.
gamokvlevebi muclis Rrus eqoskopia,ekg da sxva.
4. 04. 2003
darigda Sesabamis medikametebi
pediatriis aqtualuri sakiTxebi. IX konfe-
dRemde aqciebSi sul gaisinja 87950 bavSvi da
rencia.
aTasobiT xanSiSesuli. saqvelmoqmedo aqciebi
1. 06. 2003
grZeldeba.
I internet-konferencia (X samecniero-praqti-
bavSvTa kardiologiuri asociaciis mier Ca-
kuli konferencia) socialuri pediatriis dac-
tarebulia konferenciebi da simpoziumebi:
1992 w. I bavSvTa kardiologTa konferencia. I vis fondi ufasod uSvebs da arigebs gazeTs `so-
konferencia `CvenTan erTad irwmune ukeTesi mo- cialuri pediatria~ da Jurnals `socialuri pe-
mavlis realoba~ diatria~ (Suqdeba socialuri, samedicino, peda-
01.VI. 99 gogiuri, fsiqologiuri, fsiqiatriuli, religiu-
II konferencia `janmrTeli bavSvi mSvidobia- ri da sxva aqtualuri da problemuri sakiTxe-
ni kavkasia~ bi)
25.XII. 99 III konferencia `dRevandeli ekono- 19. 12. 2003 saqarTvelos bavSvTa kardiologTa
mikuri mimarTulebani pediatriaSi da misi pers- II kongresi.
peqtiva~ XXI saukunis pediatria _ invalidobis 1. 06. 2004. II saerTaSoriso internet-konferen-
profilaqtikis medicinad unda iqces. cia. pediatriis aqtualuri sakiTxebi
01. VI. 2000 IVkonferencia `Canasaxidan bavSvis 22. 10. 2004. konferencia Temaze: `pediatriis aq-
ufleba unda iyos daculi~ tualuri sakiTxebi~ , romelic eZRvneboda soci-
27.III. 2001 Sexvedra saxalxo damcvelis ofis- aluri pediatriis prezidentis, genetikosis viq-
Si `arasrulwlovani damnaSaveebi, maTi uflebe- tor moroSkinis naTel xsovnas.
bi da realoba~ 1. 06. 2005 pediatriis aqtualuri sakiTxebi
01. 06. 2001 V (XIX) konferencia `miZRvnili bav- XIV konferencia.
SvTa dacvissaerTaSorisodRisadmi~ 9. 09. 2005 Tbilisi, merioti II saerTaSoriso
30.03. 99, 01.06. 2000, 01.06. 2001 konferencia `janmrTeli bavSvi mSvidobiani kav-
`bavSvTa mkurnaloba XXI saukuneSi~ simpo- kasia~.
ziumi 1, #2, #5 2006w. 1 ivnisi socialuri pediatris dacvis
23.04.99.01. 06. 2000 fondis konferencia. dekemberSi axalgazrda pe-
`bavSvTa kveba XXI saukuneSi~ simpoziumi #1, diatrTa ligis eqim specialistTa XXIII kong-
#2. 20. 05. 99. 01. 06. 2000 resi.
`orTopediuli skola~ 31.05. 2007 bavSvTa kardiologiis II kongresi.
simpoziumi #1, #2 7.12. 2007 spdf me-17 konferencia.
17. 12. 99 07.10.08. konferencia `bavSvis da mozardis~
`mukovis cidozis diagnostikisa da mkurna- kardiologiuri seqcia (Tbilisi).
lobis sakiTxebi~ 20.12.08 socialuri pediatriis dacvis fondis
01. 06. 2000 da ESMNS erToblivi meore konferencia
axalgazrda pediatrTa XVIII konferencia (Tbilisi).
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 9

uek-cbc[k’fhqdsf cbcntvbc lffdflt,fsf vfhsdbc


sfyfvtlhjdt [tldf ,fdidsf lf vjpfhlsf fcfrib
v8v8l8 ghja8 frfl8 U8 XF{EYFIDBKB8 njpehb lfpbfyt,f !@ okbc ,bzib ~.. 
v8l8 Y8 }J<FDF8 v8v8l8 frfl8 R8 XF{EYFIDBKB8 .  1981`8 fenjacbfpt yfyf[b bmyf ~C.C.

 1915` kbgblehb kfmf fjhnfib # sdbc fcf-
rbc ,fdidsf % ghjwtynib7 * okbc fcfrbcsdbc bub
\\6 c-bc lfcfo.bcib ,fdidsf lf vjpfhlsf fcf-
fqvjfxylf ^# ghjwtync7 [jkj ( okbc ptvjs sb-
rib uek-cbc[k’fhqdsf cbcntvbc lffdflt,fsf
smvbc .dtkf ufhlfwdkbk ,fdidc8 fhbc vjyfwtvt,b
lhjek lbfuyjcnbht,fc7 cojh vrehyfkj,fcf lf
~C. Benda 1925` !# okbc ujujyfc etwfhb ufhlfwdf-
ghtdtywbekb qjybc’bt,t,bc ufnfht,fc sfyfvtl-
kt,bc itcf[t,7 fjhnbcf lf udbhudbyjdfyb fhnthb-
hjdt ,fdidsf rfhlbjkjubfib evybidytkjdfytcb
t,bc fsthjcrkthjpbc itltufl8 f8 y8 rkbvjdbc
hjkb tybzt,f8 fvltyl7 lffdflt,fsf sfyfvtlhjdt
~!)**` vjyfwtvt,bs7 cgjynfyehb kbgblehb kfmt,b
vfhsdf fewbkt,kfl s[jekj,c uek-cbc[k’f-
lf pjkt,b !_ okbc fcfrbc ,fdidt,ib bzthty fjhnbc
hqdsf cbcntvbc vwbhtjlty lfpbfyt,fsf itcf[t,
ptlfgbhbc !_ ghjwtync7 [jkj @% okbc fcfrbcsdbc
sfyfvtlhjdt [tldfcfw8 fv cfrbs[c t’qdyt,f xdtyb
#_-%_ ghjwtync8 fsthjcrkthjpbc lf vbcb v’bvt
lqtdfyltkb ihjvt,b5
rkbybrehb ufvjdkbyt,t,bc7 vfs ijhbc u8b8l-bc7
f` fsthjcrkthjpbcf lf uekbc bitvbehb lff-
uff[fkufphlfdt,bc itcf[t, erdt ,tdhb vrdktdfhb
dflt,bc gtlbfnhbekb fcgtmnt,b
vbesbst,c ~ .  1981, .    
lf
1981. ..  

   1984, ..`8
,` bveyjvjlthfnjht,bc hjkb sfyfvtlhjdt
gtlbfnht,c eylf f[cjdlts7 hjv ,fdidt,c fhf
rfhlbjkjubfib lf vfsb ufvj.tyt,bc itcf’kt,-
fmds fsthjcrkthjpb7 ufhlf utytnbrehfl ufygb-
kj,t,b ,fdidsf fcfrib8
hj,t,ekb /bgthmjktcnthbytvbbcf7 vfuhfv lffdf-
lt,bc ufydbsfht,f itb’kt,f lfbo.jc erdt ,fdidsf
FSTHJCRKTHJPBCF LF UEKBC fcfrib8 fvbnjv vybidytkjdfyb fvjwfyff fsthjut-
BITVBEHB LFFDFLT,BC GTLBFNHBEKB yekb cbnefwbbc sfdblfy fwbkt,f8
FCGTMNT,B vjhajkjut,bc evhfdktcj,f ~.. !,
lqtbcfsdbc fsthjcrkthjpb ths-thsb .dt- ". . # 1981 . . $
, ..  
kfpt ufdhwtkt,ekb lffdflt,ff vcjakbjib8 vbcb 1987` vbbxytdc7 hjv fsthjcrkthjpb itvltub cmt-
’bhbsflb rkbybrehb ajhvf 2 uekbc bitvbehb lf- vbs dbsfhlt,f5 kbgblehb kfmf 2 fsthjcrkthj-
fdflt,f ~ubl`7 ]fylfwdbc vcjakbj jhufybpfwbbc pekb ajkfmb 2 ufhsekt,ekb lfpbfyt,f ~lfo.-
vbth vbxytekbf hjujhw 3cfpjufljt,bc elbltcb kekt,f7 rfkwbyjpb7 shjv,jpb`7 vfuhfv7 fvfcsfy
tgbltvbf7 hjvtkbw vjbwfdc vcjakbjc vstk vj- thsfl7 vybidytkjdfybf cbc[k’fhqdsf fst-
cf[ktj,fc7 serb dth bmyt,f itveifdt,ekb vbcb hjcrkthjpekb wdkbkt,t,bc eremwtdflj,bc
ghjabkfmnbrbc tatmnehb cfiekt,t,b48 afmnb ajkfmbc cnflbblfyfw rb7 hfw b’ktdf jg-
fsthjcrkthjpb fhbc mhjybrekb lffdflt,f7 nbvbpvbc cfae’dtkc lffdflt,bc ghjabkfmnbrbcf
hjvkbc fhcb vlujvfhtj,c fhnthbt,bc rtlkt- lf vrehyfkj,bc sdfkcfphbcbs8
,bc cbcntveh lfpbfyt,fib7 vfsib kbgblt,bc xf- lqtbcfsdbc vbxytekbf7 hjv cbc[k’fhqdt,ib
kfut,bc cf[bs7 itvfthst,tkb mcjdbkbc ufydb- vjhajkjubehb wdkbkt,t,bc ufvjvodtdb gbhdt-
sfht,bs7 itvlujvb ufvrdhbdt,bsf lf rfkwbab- kflb ce,cnhfnbf cbc[kbc fsthjutyekb kbgjg-
rfwbbs7 hfcfw cf,jkjjl vbd.fdfhs vfsb cfyf- hjntblt,b7 hjvkt,bw vlblfhbf mjktcnthbybs
sehbc itdbohjdt,fvlt itcf,fvbcb rkbybrehb lf itbwfdc wbkf-fgjghjntby B-c8 .dtkfpt flht lf
ufvjdkbyt,bs 2 uekbc bitvbehb lffdflt,f7 vbj- [ibhfl pbfylt,f fjhnf7 udbhudbyjdfyb lf ndbybc
rfhlbevbc byafhmnb7 byceknb7 [fyufvjidt,bs fhnthbt,b7 vjudbfyt,bs ,fh’f.bcf lf ]jh]kbc
rjzkj,f lf f8 i8 fhnthbt,b8 lffdflt,f vblbc nfkqbct,ehfl7 fmdc
vhfdfkokbfyb rdktdbc vjyfwtvt,pt lf.hlyj- ghjuhtcbht,bc7 cnf,bkbpfwbbcf lf htuhtcbht,bc
,bs ~.. 
 , 1977 ..  1981, . afpt,b8 vbxytekbf7 hjv fsthjcrkthjpb fh fhct-

 1986` sfylfsfy w[flb [lt,f7 hjv fsthjc- ,j,c gkfpvbc kbgblt,bcf lf kbgjghjntblt,bc
rkthjpb cfsfdtc bqt,c ]th rbltd ,fdidsf lf vj- lbc,fkfycbc ufhtit8 ’bhbsflb vybidytkj,f tybzt-
pfhlsf fcfrib8 fqothbkbf fhnthbt,bc fnthjvf- ,f mjktcnthbyc7 nhbukbwblt,c lf ajcajkbgb-
@__) otkb
10 ,fdidsf rfhlbjkjubf
lt,c8 rth’jl7 ght,tnfkbgjghjntblt,b fye ’fkb- 1981`8 zfh,b w[bvjdfyb lf yf[ibho.kjdfyb rdt,f7
fy lf,fkb cbvrdhbdbc kbgjghjntblt,b ~’lckg`7 wbkbcf lf dbnfvbyt,bc ~C1. B6` yfrkt,j,f7 vfhbkbc
,tnfkbgjghjntblt,b fye lf,fkb cbvrdhbdbc kb- zfh,b ufvj.tyt,f lf f8 i8 mvybc fsthjcrkthjpbc
gjghjntblt,b ~lckg` lf fkafkbgjghjntblt,b ufydbsfht,bc obyfgbhj,fc8 fmdt fqcfybiyfdbf jh-
fye vfqfkb cbvrdhbdbc kbgjghjntblt,b ~vckg`8 cekj,bcfc ltlbc cjvfnehb lf tyljrhbyekb lff-
gbhdtkb jhb [fcbfslt,f fsthjutyekj,bs7 fhnt- dflt,t,b7 njmcbrjpt,b7 yf.jabc vewkfl.jaybc
hbbc rtltkib itzhbcf lf xfkfut,bc eyfhbs7 [jkj /bgjmcbf lf c[df7 hjvtkvfw f[fkij,bkj,bc fcfrb-
vckg ofhvjflutyty fynbfsthjutyek afmnjhc lf lfydt itb’kt,f ufvjbodbjc lbckbgbltvbbcflvb
gbhbmbs fath[t,ty fsthjcrkthjpbc ufydbsfht- vblhtrbkt,f8 c8t8 kt,tlrjdjbc vjyfwtvt,bs cf-
,fc8 fsthjutyekb [fcbfsbc lbcghjntbytvbf7 gkec v[hts ehfkbc htubjyib !-lfy !^ okfvlt fcfrbc
cbc[k’fhqdsf rtlkbc ufydkflj,bc vjvfnt,f7 ,fdidt,ib lbckbgbltvbbc ufdhwtkt,f @^7@ ghj-
[lt,f lffdflt,bc ufydbsfht,bc obyfgbhj,f8 wtync fqotdc8 fqbybiyt,f vckg-bc lfmdtbst,f7 /b-
fsthjcrkthjpbc ufydbsfht,f7 ptvjfqybiye- gthmjktcnthbytvbf lf /bgthnhbukbwthbltvbf8
kblfy ufvjvlbyfht7 vhfdfk afmnjhptf lfvjrb- erfyfcrytk okt,ib sfylfsfy bvfnt,c cfe,fhb
lt,ekb8 vfsufy vfbyw evsfdhtcbf5 !8 ubl-bcfrty wyc-bc hjkpt lbckbgbltvbbc ufydbsfht,fib8 lfv-
vtvrdblhtj,bsb vblhtrbkt,f7 @ lbckbgbltvbf 2 nrbwt,ekbf7 hjv zfh,b tvjwbbc ajypt jhufyb-
lckg-bcf lf ’vckg-bc vjvfnt,bs7 vckg-bc ljybc pvib uhjdlt,f rfntmjkfvbyt,b7 bvfnt,c vbjrfh-
lfmdtbst,bs7 #8 fhnthbekb /bgthntypbf7 $8 sfv- lbevbc vjs[jdyf ;fyu,flpt7 bo.t,f w[bvjdfyb v;f-
,fmjc vjotdf7 %8 zfh,b ojyf7 ^8 /bgjlbyfvbf7 *8 yf[- dt,bc vj,bkbpfwbf ltgjt,blfy7 bvfnt,c vfsb ljyt
ibho.kt,bcflvb njkthfynj,bc lfhqdtdf8 cbc[kib ~vfs ijhbc lckg lf ’lckg`7 gfhfktke-
wyj,bkbf ubl-bcf lf cbrdlbkbfyj,bc vfqfkb hfl flhtyfkbybcvfudfhb ybdsbtht,t,b vjmvtlt,ty
vfxdtyt,tkb j]f[t,ib lf f[kj yfstcfdt,ib8 lff- fhnthbbc rtlkt,pt7 vfsb vjmvtlt,bs afhsjdlt-
dflt,f dbsfhlt,f @_ okbs eahj flht lf @-!!- ,f e]htlijhbcb tyljstkehb yfghfkt,b lf ce,t-
]th eahj [ibhfl8 ,8d8 bkbycrb ~!)**` fsthjcr- yljstkbevib bzht,bfy fsthjutyekb kbgjghj-
kthjpbcflvb vtvrdblhtj,bs ufyo.j,fc erfdib- ntblt,b ~B Folkyer at all !)(!`8 hfw itt[t,f vck-c7 vf-
ht,c f` athvtynekb cbcntvt,bc fmnbdj,bc wd- sb ljybc lfmdtbst,f7 mjktcnthbybc yjhvfkehb
kbkt,fc7 ,` jhufybpvbc vjhajkjubehb cnhe- ljybc lhjcfw rb7 ufyb[bkt,f hjujhw fsthjutye-
mnehbc sfdbct,eht,fc ~vfs ijhbc cbc[k’fhq- kb cbnefwbf ~B. M. Rifkind !)(@`8 vbc ljytpt efh.j-
dt,bc`7 u` vfhtuekbht,tkb cbcntvt,bc aeymwb- abs ufdktyfc f[ltyc sfv,fmj7 /bgthntypbf7 yf]t-
eh sfdbct,eht,t,c8 hfw eahj f[kjf yfstcfe- hb w[bvjdfyb v;fdt,bs vlblfhb cfrdt,b8
hb rfdibhb7 vbs eahj [ibhbf ucc-bc fsthjcrkt- lqtbcfsdbc lfvnrbwt,ekbf7 hjv fhnthbekb
hjpekb lfpbfyt,fw8 byafhmnuflfnfybkb vij,- /bgthntypbbc vmjyt gbht,c fsthjcrkthjpb
kt,bc ~$% okfvlt fcfrib` idbkt,c mjktcnthbybc eahj cohfafl edbsfhlt,fs7 [jkj ubl #-$-
ljyt !_-!%-]th vfqfkb fmds sfyfnjkt,sfy it- ]th eahj [ibhbf ~rkbvjd f8 y8 !)(!`8 /bgthnty-
lfht,bs8 pbbc lhjc pbfylt,f cbc[k’fhqdsf tyljstkbe-
F. Friedman, S. rosental ~!)%)` fqybiyfdlyty gbhj- vb7 bvfnt,c ufvfdkj,f7 fhbc cgfcnbrehb itrevi-
dyekb sfdbct,eht,t,bc t8 o8 cnhtc-rjhjyfhekb dt,bcflvb vblhtrbkt,f7 bwdkt,f rjfuekfwbe-
ghjabkbc hjkc ~A nbgb`8 tctyb fhbfy vbpfycohf- hb cbcntvbc ojyfcojhj,f7 fqbybiyt,f lbckbgb-
aekb7 ihjvbcvj.dfht7 fuhtcbekb7 vfmcbvfkehfl ltvbf8 fmtlfy ufvjvlbyfht7 fhnthbekb /bgth-
tvjwbehb lf abpbrehb lf’f,ekj,bc mdti vjve- ntypbf vbtresdyt,f 3lbl hbcrafmnjhsf4
ifdt gbht,b7 hjvkt,bw dth f[th[t,ty chek.j- ]ueac8 ,fdidsf fcfrib fhwse bidbfsbf fhnthb-
abk lfcdtyt,fc veifj,bc itvltu8 fctsb nbgbc ,f- ekb /bgthntypbbc tgbpjlt,b7 egbhfntcfl ge-
didt,b kfgfhfrj,ty [vfvfqkf7 xmfhf7 cfrdt,cfw ,thnfnek gthbjlib8
zfvty lf lflbfy cohfafl7 fmds cohfadf gbhdtkj- fctdt vybidytkjdfy afmnjhfl ufyb[bkt,f sfv-
,bcrty ~L. Wolf at all !)(@`8 ,fmjc ufvj.tyt,f8 votdtkt,ib ubl #-]th eahj
pjubthsb fdnjhb ofv.dfy hjkc frbcht,c fhf [ibhbf8 !! okbc ,bzt,ib *7$ ghjwtynb votdtkbf ~f8
utytnbrehc7 fhfvtl ufhtvj afmnjht,c ~%.. &' f8 fktmcfylhjd !)($`7 !% okbc fcfrib $$7# ghj-
..  1979`8 fm buekbc[vt,f rdt,bcf lf fhf- wtync fqotdc ,bzt,ib7 @_ ghjwtync ujujyt,ib8
]fycfqb w[jdht,bc otcbc gbhj,t,ib ufydbsfht,e- itltufl flubkb fmdc rfntmjkfvbyt,bc lf yf[ibh-
kb /bgthlbckbgbltvbf lf /bgthukbrtvbf7 hfcfw ;fyubc vjvfnt,fc cbc[kib7 mdtbslt,f vckg-bc lj-
sfylfsfy vj/.dt,f fhnthbbc bynbvbcf lf shjv- yt7 flubkb fmdc fhnthbekb oytdbc vjvfnt,fc7 hfw
,jwbnt,bc fuhtufwbbc wdkbkt,t,b ~ .  mvybc lffdflt,bc ufydbsfht,bc obyfgbhj,fc8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 11
,fdidt,ib fhwse bidbfsbf zfh,b ojybc itvs[- @/# itdbohjt,ekbf ~ ..  
 !)^^`8 fvbnjv
dtdt,b8 cnfnbcnbrehfl * okbc fcfrib zfh,b ojyb- fewbkt,tkbf fsthjcrkthjpbc ghtdtywbf ,fdi-
cff ,fdidsf !@7( ghjwtynb8 !# okbcfsdbc @#7( ghj- dj,bc fcfrblfydt lfbo.jc8 gtlbfnht,c eylf udf-
wtynb7 !^ okbcfsdbc !*7* ghjwtynb8 fvfcsfy ,f- [cjdltc7 hjv fsthjcrkthjpbc flhtekb ufydb-
didt,c7 hjvtksfw fmds ufw[bvjdyt,f7 #-]th ea- sfht,f itcf’kt,tkbf j]f[ehb /bgthmjktcnb-
hj [ibhfl fqtybiyt,fs fhnthbekb /bgthntypbf8 hbytvbbc gbhj,t,ib8 fvbnjv bcbyb fewbkt,kfl
fmdt eylf bsmdfc /bgjlbyfvbfptw7 hfw ufyfgbhj- eylf b.dyty vtsdfk.ehtj,bc mdti bycnhevt-
,t,c cbc[k’fhqdsf rtlkt,bc kbgjkbpehb fmnb- ynek-,bjmbvbehb rdktdbc sfy[kt,bs8 lffdflt-
dj,bc lfmdtbst,fc7 bphlt,f gthbathbekb obyff- ,bc lhjekb ufvjdkbyt,bcfsdbc cfzbhjf fyfvyt-
qvltuj,f lf cbc[k’fhqdsf ufydkflj,f ~(. pbc lfodhbkt,bs itcofdkf lf itvltub afmnj-
)*+ 1981`8 fhfcfrvfhbcb fmnbdj,f bmyf uf- ht,bc ufsdfkbcobyt,f8 !` j]f[ehb fyfvytpb ~ucc-
vjdktybkb * okbc fcfrib ,fdidsf @)7$ ghjwtynib7 bc lffdflt,t,b7 fsthjcrkthjpb7 ubl7 fhnthbe-
!_ okbc fcfrib $@7% ghjwtynib7 !^ okbc fcfrib *@7( kb /bgthntypbf7 byceknb7 etwfhb cbrdlbkb lf
ghjwtynib ~.. - $0   1991` c[df` @` hbcr-afmnjht,bc fhct,j,f ~cbc[k’fhq-
ifmhbfyb lbf,tnbc hjkb fsthjcrkthjpbc dsf njyecbc lfhqdtdf7 c[tekbc zfh,b ojyf7 sf-
lf ubl-bc ufydbsfht,fib fctdt tzdc fh bodtdc8 v,fmj7 ujyt,hbdb uflf’f,df7 fhfhfwbjyfkehb
fqothbkbf itvs[dtdf ~E8 K8 Shvelhood !)($` !@ rdt,f7 fhfcfrvfhbcb ’bkb lf c[df` #` j]f[ib ifm-
okbc ,bzbc vbjrfhlbevbc byafhmnbs ufhlfwdf- hbfyb lbf,tnbc7 /bgjsbhtjpbc7 /bgthehbrtvbbc7
kt,bcf7 ifmhbfyb lbf,tnbc ajypt8 byafhmnuflf- yfqdtk-rtyzjdfyb lffdflt,bc fhct,j,f $` uflf-
nfybkt,c itvlujvib [ibhfl elubylt,fs lbf,t- nfybkb sfdbc ndbybc nhfdvf8 lffdflt,bc rkbyb-
nbc fhct,j,f8 reh ybiyt,c vbfresdyt,ty5 ufw[bvjdyt,fc7 mcfy-
’bhbsflb hbcr-afmnjht,b vjmvtlt,fc bo.t,ty njvt,c7 dtutnfnbehb cnfnecbc itwdkfc lf f8i8
,fdidsf fcfrblfydt8 jhb hbcr-afmnjhbc thsl- flhtekb lbfuyjcnbrbcfsdbc vybidytkjdfybf
hjekfl fhct,j,f bsdkt,f fsthjcrkthjpbc yf- ,bjmbvbehb fyfkbpb kbgblt,pt8 /bgthmjktcnt-
flhtdb ufydbsfht,bc obyfgbhj,fl8 sevwf bcbw hbytvbf8 lckg-bc vjvfnt,f7 vckg-bc ljybc lfm-
eylf fqbybiyjc7 hjv ubl itb’kt,f ufydbsfhltc dtbst,f 2 fsthjcrkthjpbc cflbfuyjcnbrj
hbcr-afmnjht,bc fhfhct,j,bc gbhj,t,ibw8 rhbnthbevbf8 vfuhfv .jdtksdbc cfzbhjf rkbyb-
lqtvlt fsthjcrkthjpbc gfsjutytpbc itcf- rbc ufsdfkbcobyt,f8 itb’kt,f /bgthmjktcnthb-
[t, thsbfyb fphb fh fhct,j,c7 vfuhfv .dtkfpt ytvbf fh b.jc7 vfuhfv b.jc rkbybrehb ufvjdkb-
eahj ufdhwtkt,ekbf itvltub stjhbt,b5 f` ht- yt,t,b8
fmwbf lfpbfyt,ek tyljstkeh e]htlpt ,` kb- .jdtkbdt ptvjfqybiyekbc ufsdfkbcobyt,bs
gblehb ~/bgthmjktcnthbytvbf` u` vjyjrkbyehb cfzbhjf ,fdidt,ib xfnfhltc vbpfyvbvfhsekb
~ajkfmt,b ofhvjbmvyt,f ukedreysjdfyb mcjdb- ghjabkfmnbrf7 hfw uekbc[vj,c5 dtutnjcbc[k’f-
kbc uflfudfht,ekb e]htlt,bcufy` l` dbhece- hqdjdfyb lbcnjybbc vrehyfkj,fc7 w[jdht,bc
kb gthcbcnbht,ekb byatmwbf ~tyljstkbjn- ]fycfqb otcbc lfvrdblht,fc ~sfv,fmjc7 zfh,b rdt-
hjgekb` a` pt;fyuehb ~kbgblt,bc sfdbceafk- ,bc7 /bgjlbyfvbbc obyffqvltu ,h’jkfc`7 acbmj-
hflbrfkehb pt;fyuehb lf;fyudbc uf’kbtht,f` tvjwbehb lf’f,ekj,bc vj[cyfc lf f8i8
d` bveyehb 2 fsthjcrkthjpek rthfib 3 2 fy- lfuhjdbkb vjyfwtvt,b ~Kannel W. 1982` vbe-
nbc[tek-fenjbveyehb rjvgktmcbc fhct,j,f8 sbst,ty7 hjv v[jkjl cojhb7 hfwbjyfkehb rdt-
hjujhw ptvjfqybiyekblfy xfyc7 fsthjcrkt- ,bs itcf’kt,tkbf hfvltybvt hbcr-afmnjhbc
hjpb gjkbtnbjkjubehb acbmjcjvfnehb lffdf- vj[cyf ~zfh,b ojyf7 /bgthmjktcnthbytvbf7 fh-
lt,ff8 abpbrehb7 ujyt,hbdb lf cjwbfkehb cnht- nthbekb /bgthntypbf`8 fvbnjv zfvbc reknehbc
ct,b fewbkt,tkbf ]fyvhstkj,bcfsdbc7 vfuhfv lfythudf ,fdidj,blfydt vybidytkjdfybf8 ,fdidt-
bub fh eylf fzfh,t,ltc bylbdblefkeh itcf’kt,- ,b eylf itdfxdbjs fh zfvjy cbvf’qhbc ituh’yt-
kj,t,c ~. . )
 .. )*: !)(*`8 cnhtcbc ,fvlt7 vbbqjy yfrkt,b w[bvb7 gehb7 nr,bktekb
zfh,b ptvjmvtlt,bcufy ~hjujhw [fyuh’kbdj,bs7 lf vfhbkb7 [jkj vtnb ,jcnytekb lf [bkb8 cfr-
bct cb’kbthbs` ,fdidbc jhufybpvib dbsfhlt,f dt,b vbbqjy $-% ]th lqtib ~vwbht ekeat,bs` lf
lbccnhtcb dtutnfwbehb lbchtuekfwbf8 ,jkj rdt,blfy lf’byt,fvlt @-# cffsb vfbyw ey-
fsthjcrkthjpbcfsdbc lfvf[fcbfst,tkbf lf ufdbltc8 mjktcnthbyb lf yf]thb w[bvt,b lb-
[fyuh’kbdfl vbvlbyfht afhekb gthbjlb ~rkb- lb hfjltyj,bsff rdthw[bc uekib7 qjhbc7
ybrfvltkb`7 gbhdtkb rkbybrehb ybiyt,b dkbylt- w[dhbc7 ’hj[bc [jhwib7 h’bc ghjlemnt,ib8 fvb-
,f vfiby7 hjwf erdt cbc[k’fhqdsf cfyfsehbc njv tc ghjlemnt,b hfwbjyib ,fkfycbht,ekfl
@__) otkb
12 ,fdidsf rfhlbjkjubf
eylf bmyfc xfhsekb8 [jkj mfsvbc [jhwb lf BVEYJVJLEKFNJHT<BC HJKB
vwtyfhtekb ptst,b itbwfdty yf]th w[bvt,c lf SFYFVTLHJDT RFHLBJKJUBFIB LF
fh bodtdty /bgthmjktcnthbytvbfc8 se ufdbsdf- VFSB UFVJ>TYT<BC ITCF”KT<KJ<FYB
kbcobyt,s7 hjv vjphlbk fcfrib utytnbrehb <FDIDSF FCFRIB
afmnjht,bcfufy mjktcnthbybc ljyt eahj rjy- bveyehb htfmnbekj,bc velvbdb flfgnfwbehb
nhjkbht,flbf7 dblht xdbk lf flhtek fcfrib7 wdkbkt,f ofhvjflutyc wdkfl ufhtcfv.fhjib
ufvjlbc hjv hfwbjyfkehb rdt,f xdbkj,bc fcf- jhufybpvbc cbwjw[kbceyfhbfyj,bc ’bhbsfl cf-
rblfydtf cfzbhj8 fv v[hbd cfertstcjf ,eyt,hbdb ae’dtkc8 wyj,bkbf7 hjv bveyeh cbcntvfc ufhr-
rdt,bc [fyuh’kbdfl ityfhxeyt,f8 dtekb ,bjkjubehb hbnvb f[fcbfst,c8 fcfrbc vb-
,fdidt,b flhtekb fcfrblfydt eylf itdfxdbjs [tldbs ~,fdidj,f7 jhcekj,f7 [fylfpvekj,f lf
abpbreh fmnbdj,fc8 wyj,bkbf7 hjv dtutnfnbehb f8i8` [lt,f bveyehb vtmfybpvt,bc fhct,bsb abpbj-
ythdekb cbcntvf cbuyfkt,c qt,ekj,c vjveifdt kjubehb wdkbkt,t,b8 jhufybpvbc fynbbyatmwb-
reyst,blfy7 fvbnjv nfydfh]bib lf abpbrehb lf- ehb htpbcntynj,bc gfhfvtnht,b lqt-qfvbc ufy-
ndbhsdf fhbc eybdthcfkehb acbmjytdhjkjub- vfdkj,fibw rb vth.tj,c8 vfufkbsfl7 afujwbnj-
eh-tyljrhbyek-,bjmbvbehb ufcfqt,b7 hjvt- pbc ljyt eahj vfqfkbf lqbcbs lf cfqfvjc7 .dt-
kcfw ite’kbf epheydtk.jc jhufybpvbc /jvtjc- kfpt lf,fkb 2 qfvbs lf lbkbs7 kbvajwbnt,bc
nfpbc yjhvfkehb gfhfvtnht,b8 vfmcbvfkehb vfxdtyt,tkb lfabmcbht,ekbf @$ cf-
,fdidc eylf dfcofdkjs efh.jabsb tvjwbt- fspt7 lf,fkb rb 2 ufqdb’t,bcfc8 fyfkjubehb nty-
,bc vj[cybc [tkjdyt,f8 fhfhtfkbpt,ekb ltywbff fynbc[tekt,bcf lf bveyjukj,ekbyt,bc
cnhtc-afmnjhb [tkc eo.j,c ytdhjpt,bc ufydb- ufvjveifdt,bc sdfkcfphbcbs lf c[df8
sfht,fc7 hbcb ghtdtywbfw itb’kt,f abpbrehb itcofdkbkbf bveyehb cbcntvbc ctpjyehb hb-
fmnbdj,bs fy cfrvfhbcb ’bkbs7 tvjwbehb ajybc nvbw8 ,fdidt,ib pfvsfhib [lt,f T 2 kbvajwbnt-
itwdkbs lf f8i8 c[df itvs[dtdfib cfzbhjf ctlf- ,bc7 lgG, lgm-bc lf B e]htlt,bc vfmcbvfkehb fmnb-
wbehb lf nhfyrdbkbpfnjhekb ghtgfhfnt,bc dfwbf8 ufpfa[ekpt fqbybiyt,f bveybntnbc T cbc-
ufvj.tyt,f8 ntvbc lfshueydf7 B 2 kbvajwbnt,bc lf lgM-bc
hfw itt[t,f sfv,fmjc vjotdfc7 vbcb vfdytj,bc itvwbht,f lf ityfhxeyt,ekbf lgG-c cfrvfjl vfqf-
itcf[t, cfzbhjf afhsj rfvgfybbc ofhvjt,f7 eylf kb vfxdtyt,tkb8 pfa[ekib fqbybiyt,f T-cbcntvbc
xfvj.fkb,ltc efh.jabsb cfpjufljt,hbdb fphb7 fmnbdfwbf lf lgG lf B e]htlt,bc ljybc lfmdtbst-
fvbcfsdbc cfzbhjf cfsfyflj fubnfwbbc ofhvjt,f ,f8 itvjlujvfpt htubcnhbht,ekbf .dtkf lfwdb-
ghtcbc7 ntktdbpbbc7 cfpjufljt,bc sdfkcfxbyj sb vtmfybpvt,bc vj,bkbpfwbf ~ufhlf T 2 ceghtcj-
otdht,bc xfhsdbs8 ht,bc7 lgM lf lgG`8 ptvjfqybiyekb vbesbst,c7
fhnthbekb oytdbcf lf zfh,b ojybc lf’ktdf hjv pfa[ekib7 itvjlujvfpt lf pfvsfhib bveye-
itcf’kt,tkbf fctdt abpbrehb fmnbdj,bs7 vfhb- hb cbcntvbc thsb hujkbc lfcecnt,f rjvgtycbh-
kbcf lf ukerjpbc ljybc itvwbht,bs7 ufyndb- lt,f c[dfsf fmnbdfwbbs8 v[jkjl ufpfa[ekptf
hsdbc lqtt,bc ufrtst,bs ~!_ lqtib !-]th` lf bveyehb cbcntvf lfshueyekb ~ufhlf lgG ljyb-
c[df8 cf`7 hfw ,fdidbc bveyehb cbcntvbc evobahj,bs
3hbcrbc ]ueabc4 ,fdidt,b eylf b.tyt,lyty eylf fb[cyfc8 vcufdcb ntyltywbf fqbybiyt,f fynb-
v[jkjl vwtyfhtek w[bvt,c ~fvwbht,c shjvj- byatmwbehb htpbcntynj,bc /evjhekb afmnj-
wbnt,bc fuhtufwbfc` ,jcnytekc7 pqdbc rjv,j- ht,bc lbyfvbrfcsfy lfrfdibht,bs8 vtwybthsf
cnjc7 [f[dc7 ybjhc7 ,ekufhek obofrfc ~fvfq- fvjwfyff .jdtkbdt ptvjfqybiyekbc ufsdfkbcob-
kt,c gkfpvbc ab,hbyjkbpeh fmnbdj,fc`7 yt,f lffdflt,fsf ghtdtywbfcf lf vrehyfkj,fib8
qdb’kc7 [bkc lf f8i8 ybiyfdty fuhtsdt C1 B1 B5 P
dbnfvbyt,c lf fcgbhbybc vbrhjljpt,c abpbrehb ,FDIDSF FCFRIB RKBYBREHB
fy acbmbrehb uflf’f,dbc gthbjlib8 3hbcrbc BVEYJKJUBBC HJKB UEKCBC[K’FHQDSF
]ueabc4 ,fdidt,ib ufhlf kbgblehb wdkbcf7 rj- CBCNTVBC LFFDFLT,FSF LHJEK
ynhjkbc mdti eylf b.jc cbc[kbc itvfltlt,tkb VREHYFKJ,FCF LF GHTDTYWBFIB
cbcntvf7 vfs eylf xfenfhlts5 jasfkvjcrjgbf7 ,fdidbc bveyeh cbcntvfc7 xfcf[dblfy lfo.t,e-
gekcehb nfkqbc cbxmfhbc ufycfpqdhf7 dtkjt- kb7 f[fcbfst,c vstkb hbub bveyjvjhajkjubehb
hujvtnhbf lf f8 i8 gtlbfnhb eylf ittwfljc uf- sfdbct,eht,fyb7 hjvtkbw itcf,fvbcfl htfkbp-
vjfdkbyjc hbcrbc vmjyt j]f[t,b7 ,fdidt,b7 hfsf lt,f bveyeh htfmwbfib8 bveyjrjhtmwbbc tatmne-
vfs xfenfhlts cgtwghjabkfmnbrf lf lbcgfy- hj,f lfvjrblt,ekbf jhufybpvbc bveyehb htfm-
cthekb vtsdfk.ehtj,f8 nbekj,bc wdkbkt,fcfsfy8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 13
bveyehb cbcntvf xfcf[dblfydt bo.t,c lbathty- bveyehb cbcntvf lf vstkb jhufybpvb itlfht,bs
wbht,fc8 sbvecb vewkfl.jaybc vt-@ sdtpt bo.t,c cecnbf7 tctybf5 f[fkij,bkj,f7 #-^ sdbc7 @ okbc7 $-
lf # sdbcfsdbc erdt ajhvekbht,ekbf8 kbvaehb ^ okbc7 !@-!$ okbc fcfrb8 f[fkij,bkj,bc gthbj-
rdfy’t,bc xfcf[df [lt,f vt-$ sdtpt lf vfsb cf,j- lib fqbybiyt,f ’kbthb ceghtcjhekb ufdktyf7
kjj ajhvbht,f [lt,f gjcnyfnfkeh gthbjlib8 ltlbctekb gfcbehb /evjhekb bveybntnb7 T-kb-
qthjdfyb e]htlt,b xylt,bfy tv,hbjutytpbc vt-#7 vajwbnt,bc aeymwbehb lbc,fkfycb8 #-^ sdbc fcf-
vt-( rdbhfpt8 sfdlfgbhdtkfl bcbyb ofhvjbmvyt,b- rbcfsdbc cecnlt,f gfcbehb /evjhekb bveybnt-
fy qdb’kib7 vjudbfyt,bs rb ’dkbc ndbyib8 kbvaj- nb8 rdkfd ityfhxeyt,ekbf bveyehb htfmwbbc ceg-
wbnt,b gbhdtkfl fqvjxtybkbf vt-) rdbhfpt sbve- htcjhekb vbvfhsekt,f8 vt-@ okbcfsdbc ityfh-
cib7 !@-!% rdbhfpt tktysfib7 cbc[kib kbvajwbnt- xeyt,ekbf bveyehb gfce[bc gbhdtkflb [fcbfsb8
,bc vcufdcb e]htlt,b xylt,bfy (-!_ rdbhfpt8 lgM- ceghtcjhekb vbvfhsekt,f bwdkt,f /tkgthe-
bc cbystpb bo.t,f vt-!! rdbhfpt7 [jkj lgG-c @@-t kbs8 flubkj,hbdb bveybntnbc cbcntvf ufyedb-
rdbhfpt8 fmtlfy )_ ghjwtynb ]th rbltd ltlbcte- sfht,tkbf7 ,fdidt,b [ibhfl fdfllt,bfy vodfdt
kbf8 rjvgktvtynehb cbcntvbc xfvj.fkb,t,f cfsf- htcgbhfnjhekb dbhecekb byatmwbt,bs8 $-^
dtc vt-( rdbhfpt bqt,c7 [jkj e]htlekb lf fhfc- okbc fcfrib lgG-c lf lgM-bc cfiefkj rjywtynhf-
gtwbabehb htpbcntynj,bc /evjhekb afmnjht,b wbf7 lgA-cfufy ufyc[dfdt,bs7 enjklt,f vjphlb-
dkbylt,f flhtek jynjutytpib8 T-lfvjrblt,ek kt,bcfc7 [jkj lgE-c rjywtynhfwbf fqotdc vfmcb-
bveyeh htfmwbt,c ijhbc gbhdtkb dkbylt,f fynb- vevc8 fv fcfrib [ibhbf fnjgehb7 gfhfpbnekb lf
nhfycgkfynfnehb ~vt-!# rdbhf` htfmwbf8 itytkt- bveyjrjvgktmcehb lffdflt,t,b8 vt[est rhbnb-
,ekb nbgbc /bgthvuh’yj,tkj,bsb htfmwbf vybi- rekb gthbjlbf !#-!% otkb7 cohfab phlf lf cfcmt-
dytkjdyfl udbfy htfkbplt,f7 yf.jaib wjnff cj /jhvjyt,bc ctrhtwbbc vfnt,f7 bodtdc e]htle-
gkfpvehb e]htlt,bc hfjltyj,fw7 hjvtksfw kb bveybntnbc lfmdtbst,fc lf /evjhekb bveyb-
eiefkjl ite’kbfs fynbc[tekt,bc cbystpb8 B ntnbc cnbvekfwbfc8
e]htlt,bc ufdktyf T kbvajwbnt,pt lf vfrhjaf- fhct,j,c vjyfwtvt,b bveyeh htfmnbekj,fcf
ut,pt ’fkbfy itpqelekbf7 ’kbthbf mjhbjyekb lf cbc[kbc ]ueac ijhbc rfdibhpt8 c[dflfc[df gf-
ujyfljnhjgbybc7 a- atnjghjntbybc lf a-2 ukj- sjkjubehb ghjwtct,bc lhjc cbc[kbc c[dflf-
,ekbybc hjkb8 vewkfl.jaybc byabwbht,bc c[df ]ueac ite’kbf bveyehb htfmnbekj,bc lb-
lhjc fqbybiyt,f bveyehb cbcntvbc yfflhtdb fmnb- athtywbht,ekb vfhrbht,f8 bmvyt,f isf,tzlbkt-
dfwbf8 flubkj,hbdb bveybntnb jynjutytpib sb- ,f7 hjv A ~6 6` ]ueabc lhjc c[dflfc[df lffdflt,bc
smvbc ufyedbsfht,tkbf8 ufydbsfht,bc hbcrb eahj vfqfkbf7 vfuhfv tc
f[fkij,bkbc gfcbehb bveybntnbc sfdbct,eht- vskfl fct fh fhbc lf eahj erfdibhlt,f gjgekf-
,fc fmdc hjujhw lflt,bsb7 bct efh.jabsb v[fht- wbfib fv ]ueabc cbc[kbc vnfht,tksf vfqfk [dt-
t,b8 ltlbcufy lgM-bc vbeqt,kj,f fvwbht,c thbs- lhbs obkc8 vfuhfv fhw bvbc efh.jaf itb’kt,f7
hjwbnek fynbutyt,sfy rjyakbmnbc hbcrc7 vtjht hjv fhct,j,c ufhrdtekb lfvjrblt,ekt,f cbc[-
v[hbd7 [lt,f uhfvefh.jabsb ,fmnthbt,bc obyff- kbc utytnbrehb vfhrtht,bc vnfht,tkcf lf ew[j
qvltu lf,fkb lfwdbseyfhbfyj,bc bylewbht,f8 fynbutybc vbvfhs bveyjgfsjkjubehb htfmwbbc
lf,flt,bcfc f[fkij,bkc fqtybiyt,f abpbj- [fcbfsc ijhbc7 hfw ufdktyfc f[ltyc gfsjkjube-
kjubehb ktbrjwbnjpb ~!@-!% !_ )/k`7 hjvtksf hb ghjwtcbc ufydbsfht,fpt lf vrehyfkj,bc tat-
ijhbc #% ghjwtynb kbvajwbnt,bf8 vfsufy yf[t- mnehj,fpt8 bveyehb vjlekfwbf uekbc[vj,c
dfhpt vtnc itflutyty T 2 kbvajwbnt,b ~/tkgtht- bveyehb cnfnecbc lfmdtbst,ekb vfxdtyt,kt,bc
,b ^_ ghjwtynb7 ceghtcjht,b $_ ghjwtynb`8 B 2 cnbvekfwbfc lf vjvfnt,ekbc lfmdtbst,fc7 fye
e]htlt,bc hfjltyj,fw vjvfnt,ekbf7 vfs uffx- rjhtmwbfc8 ’bhbsflfl fhct,j,c bveyjrhtmwbbc $
ybfs lgM lf lgG htwtgnjht,b8 lgA lf lgE zbgkfhbc vbvfhsekt,f5
cbc[kib bidbfsfl7 [jkj lgD cfthsjl fh ud[dlt- !8 bveyjrjhtmwbf /jhvjyt,bsf lf bveyehb cb-
,f8 lgG-bc pjvfpt vtnfl vjvfnt,f vewkfl.jaybc cntvbc vtlbfnjht,bs ~sbvehb afmnjht,b7 vbt-
byabwbht,bc vbvfybiyt,tkbf8 lgG ljyt evybidyt- kjgtgnblt,b7 bynthathjyb7 bynthktbrbyb7 kbv-
kjf lf,flt,bcfc lf *-( okfvlt sfylfsfy bvf- ajwbn-vfrhjafubc ehsbthsvjmvtlt,bc afmnj-
nt,c8 vfnt,bc lbyfvbrf eahj vfqfkbf [tkjdyeh hb lf c[df`8
rdt,fpt v.ja ,fdidt,ib7 hfw phlbc fkthubek- @8 bveyehb by;bythbf ~bveyehb jhufyjt,bc lf
fnjgbehb lffdflt,t,bc hbcrc8 mcjdbkt,bc uflfythudf5 ’dkbc ndbyb7 sbvecb7
eylf fqbybiyjc7 hjv ,fdidbc w[jdht,fib ufvj- c[dflfc[df rkfcbc bveyjukj,ekbyt,bc lf gkf-
b.jaf hfvjltybvt rhbnbrekb gthbjlb7 hjwf pvbc it.dfyf lf c[df`8
@__) otkb
14 ,fdidsf rfhlbjkjubf
#8 ,eyt,hbdb ofhvjij,bc bveyjcnbvekfnjht- dtbst,fc7 bveyjukj,ekbyt,bc rjywtynhfwbbc
,bs rjhtmwbf ~dfmwbyt,b7 kbgjgjkbcfmfhblt,b vjvfnt,fc8 vbjrfhlbnt,bc lhjc tnbjnhjgekb
lf f8i8` fuhtsdt cbystpehb ghtgfhfnt,bs ~ktdf- cfiefkt,t,bc ufhlf ufvjb.tyt,f fyst,bc cfobyff-
vbpjkb7 lbewbajyb7 bpjghtyfpbyb lf c[df`8 qvltuj lf vfltctycb,bkbpt,tkb ghtgfhfnt,b 2
$8 kfpthekb lf eknhf,uthbsb lfc[bdt,bc uf- cbkbwbkbc v;fdf7 byljvtnfwbyb7 lbrkjatyfrb7
vj.tyt,f7 gkfpvfathtpb7 c[df vtsjlt,b8 fynb/bcnfvbyehb ghtgfhfnt,b8 fenjbveyehb rj-
bveyjvjlekfnjht,bc hfjltyj,f cflqtbcjl vgjytynbc ghtdfkbht,bc itvs[dtdfib 2 /bcnfu-
@__ lfcf[tkt,fpt vtnbf lf rdkfd bphlt,f8 bcbyb kj,ekbyb7 rjhnbrjcnhjblt,b7 fuhtsdt ceght-
tatmnbc vb[tldbs itb’kt,f lfd.js bveyjhtcnf- cjht,bc cnbvekfnjht,b ~ktdfvbpjkb7 yfnhbe-
dhfnjht,fl ~bynthathjyb`7 bveyjcnbvekfnj- vbc yerktbyfnb`8
ht,fl ~nfmnbdbyb`7 bveyjceghtcjht,fl ~rjhnb- fsthjcrkthjpbc lhjc fqbybiyt,f egbhfnt-
rjcnhjblt,b` lf f8i8 fvfc itb’kt,f lfdfvfnjs cfl bveyehb cbcntvbc T yfobkbc ltabwbnb7 ceg-
fctdt abpbrehb ptvjmvtlt,f 2 eknhf,uthf7 vfu- htcjhekb vtmfybpvt,bc lfshueydf7 aeymwbehfl
ybnehb dtkb7 cbyfskbc c[bdb lf f8i8 pjubthsb fd- fhfchekafcjdfyb evobafhb T-kbvajwbnt,bc vf-
njhb ~.., . )*0 !))_` fvudfh ptvj- nt,f8 B-kbvajwbnt,bc hfjltyj,hbdb wdkbkt,t-
mvtlt,fc vjb[ctybt,ty hjujhw 3bveyjsthfgbfc48 ,b evybidytkjf8 fsthjcrkthjpbc vrehyfkj,f-
bveyjghjgekb ybdsbtht,t,b rkbybrfib hjv ibw lqtbcfsdbc htrjvtylbht,ekbf sbvecehb
bmytc ufvj.tyt,ekb7 eylf f[fcbfst,ltc vbybvf- ghtgfhfnt,b lf yfnhbevbc yerktbyfnb8
kehb fmnbdj,f7 fh eylf bodtdltc e]htlsf venf- ghtgfhfnbc sthfgbekb tatmnbc itcfafct-
wbfc lf cbvcbdyeh uflfudfht,fc7 jhufybpvbc cty- ,kfl vybidytkjdfybf byajhvfwbf jgnbvfkehb
cb,bkbpfwbfc8 fvfcsfy bjkfl eylf vtnf,jkbp- ljpbc7 cbc[kbc gkfpvfib vbcb rjywtynhfwbbc
lt,jltc lf ufvjb.jajltc jhufybpvblfy8 cfceh- lf afhvfrjkjubehb vjmvtlt,bc vtmfybpvbc it-
dtkbf fh bodtdltc vbxdtdfc7 vbbqt,jltc jhfke- cf[t,8 vtlbrfvtynsf evhfdktcj,bcfsdbc rkbyb-
hfl7 /mjyltc bveyjvjlekfwbehb sdbct,t,b7 of- rbc gbhj,t,ib lflutybkbf cfiefkj tatmnehb
hvjflutyltc xdtekt,hbd ghtgfhfnc8 ljpf lf rjywtynhfwbf7 hjvtkbw cfiefkt,fc
bveyehb lfhqdtdt,b ud[dlt,f vhfdfkb lffdflt- b’ktdf vbqt,ekb bmytc cfcehdtkb afhvfrjkj-
,bc lhjc7 vfs ijhbc7 uekcbc[k’fhqdsf cbcntvbc ubehb vjmvtlt,f8
lffdflt,bc lhjc8 htdvfnjblekb fhshbnbs lff- .jdtklqbehb ghfmnbrf udbxdtyt,c7 hjv thsb
dflt,ekt,ib bveyehb cbcntvbc vybidytkjdfyb lf- lf bubdt cfvrehyfkj cfiefkt,t,bc tatmnehj,f
hqdtdt,b fqbybiyt,f7 hfw ufygbhj,t,ekbf fhfche- lf jhufybpvbc fvnfyeyfhbfyj,f c[dflfc[df fdfl-
kafcjdfyb bveyehb gfce[bs lf bveyehb rjvgktm- v.jaib c[dflfc[dfudfhbf8 lflutybkbf7 hjv evsf-
ct,bc ofhvjmvybs8 fv erfyfcrytksf ajhvbht,fib dhtcfl tc ufyc[dfdt,f ufygbhj,t,ekbf utytnbre-
’bhbsfl hjkc fchekt,c htdvfnjblekb afmnj- hb afmnjht,bs7 vtnf,jkbpvbc ltnthvbybht,e-
hb7 hjvtkbw ofhvjlutybkbf fynbc[tekt,bs ~lgA kb ghjwtct,bs7 htwtgwbbs7 bveyehb gfce[bs lf
pju]th lgG lga` vbvfhsekb lgG-c obyffqvltu8 pj- f8i8 vtlbrfvtynt,pt fhf,eyt,hbdb htfmwbf ’bhb-
u]th fqbybiyt,f fynb,bhsdekb fynbc[tekt,b sflfl ufvjodtekbf athvtynekb ltabwbnbs lf
~lyv-bc lf hyv-bc obyffqvltu` itvfthst,tkb mcjdb- ybdsbtht,fsf wdkbc lfhqdtdbs8 athvtynsf cby-
kbc c[dflfc[df itvflutytkb yfobkt,bc obyffqvltu stpb bv.jat,f vrfwhb utytnbrehb rjynhjkbc
~rjkfutyb7 e]htlekb fynbutyt,b7 cf[chjdfyb ufh- mdti8 venfwbbc itvs[dtdfib dbsfhlt,f athvtynj-
ct,b`8 T kbvajwbnt,bc itvwdtkj,f itvwbht,ekbf gfsbf7 bwdkt,f athvtynbc cbystpbc cbxmfht7 fy
cbc[kib lf vjvfnt,ekbf cf[chjdfy cbs[tib8 twtvf cbystpbhlt,f fnbgbehb athvtynb8 fctsb lfhq-
T-ceghtcjht,bc lf K-e]htlt,bc ljyt7 bvfnt,c dtdt,bc vfufkbsbf5 fnbgbehb actdljmjkbytcst-
kbvajwbnt,bc wbnjnjmcbehj,f8 bveyjukj,e- hfpf7 ukerj-^-ajcafnlt/blhjutyfpfc ervfhb-
kbyt,bc ljyt cbc[kib lf cfcf[cht cbs[tib vjvfnt- cj,f7 fwtnbknhfycathfpt,bc lf rfnfkfpt,bc
,ekbf8 lfhqdtekb bveyehb htfmwbbc rjhtmwbbcf- ervfhbcj,f lf c[df8
sdbc htdvfnjblekb fhshbnbc lhjc b.tyt,ty rjh- lffdflt,bc gfsjutytpbc ufsdfkbcobyt,bs it-
nbrjcnthjblt,c7 ktdfvbpjkc7 /byufvbyc7 yfnhbe- cf’kt,tkbf ufvj.tyt,ekb bmytc 2 bveyjcnbve-
vbc yerktbyfnc7 sbveceh ghtgfhfnt,c lf c[df8 kfnjht,b7 bveyjvjlekfnjht,b fy bveyjltght-
vbjrfhlbnbs fdflv.jat,ib flubkb fmdc vbj- cfynt,b ~fenjbveyehb lffdflt,bc lhjc`8 gbhdt-
rfhlbevbc vbvfhs fenjfynbutyt,bc ofhvjmvyfc7 kb bveyjcnbvekfnjht,b b.j dfmwbyt,b7 itvltu
T-kbvajwbnt,bc aeymwbehb fmnbdj,bc lfshue- itbmvyf ghtgfhfnt,b7 hjvkt,bw vfcnbvekbht,tk
ydfc7 T-kbvajgtybfc7 T-ceghtcjht,bc ljybc lfm- ufdktyfc f[ltyty e]htlekb se /evjhekb bve-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 15
ybntnbc vfxdtyt,kt,pt8 bveyjcnbvekfnjht,b vtmfybpvt,b vjyfobktj,ty lf c[df afmnjht,bc
’bhbsflfl b.jaf cfv ]ueafl5 !` vbrhjjhufybp- sfylfhsdbcfc7 hjujhbwff vfu5 /bgthkbgbltvbf7
vt,bc ghjlemnt,b ~,hjymjdfrcjvb7 rhtcnbyb7 ,b- fxmfht,ty lf f’kbtht,ty fsthjcrkthjpbc ufydb-
jcnbvb7 hb,jveybkb`7 @` sbvecbc gtgnblt,bc tmc- sfht,fc8 ufcfsdfkbcobyt,tkbf7 hjv .jdtkb flf-
nhfmnt,b ~sbvjcnbvekbyb7 nfmnbdbyb7 sbvjvj- vbfyb bv.jat,f c[dflfc[df tupjutyehb fynbutyt-
lekbyb`8 #` mbvbehb ghtgfhfnt,b ~ktdfvbpjkb7 ,bc ptvjmvtlt,bc mdti lf vfspt cfgfce[j htfmwb-
bvghtub7 ,hjvbgbhbyb lf c[df`8 bc itltufl cbc[k’fhqdsf rtlkt,ib dbsfhlt,f
bveyjafhvfrjkjubfib f[fk /jhbpjync [cybc c[dflfc[df cbv’bvbc gfsjkjubehb wdkbkt,t,b8
bveyehb gfce[bc vtlbfnjht,bc ufvj.tyt,bc itcf’- /bgthvuh’yj,tkj,f fynbutyt,bcflvb7 hjvtkcfw
kt,kj,f ~bynthktbrbyt,b7 bynthathjyt,b lf c[df`8 itbwfdc7 vfu8 cbufhtnb ~Dubios E. l. Tufanelli D. L.
vfs dth lfdfhmvtds bveyjcnbvekfnjht,c7 hflufy 1964, Bonfiglio T. Botti R. Hagstrom j. 1972‘, vtlbrfvty-
f[fcbfst,s vhfdfkv[hbdb vjmvtlt,f7 fvbnjv eoj- nt,b ~Harvey A. Slulman L. 1954‘, h’t ~Bulkley B. H. Rob-
ltc bveyjvjlekfnjht,b8 vfsb tatmnb lflutybkbf erts W. C. 1975‘, rdthw[b ~Heihel R. H. Curtis E. U.
vhfdfkb lffdflt,bc lhjc7 lfo.t,ekb fkthubekb 1976` lf tyljutyehb ybdsbtht,f bycekbyb ~Heihel
lthvfnbnblfy lfvsfdht,ekb cbvcbdytt,bs8 R. H. O’Toole J. D. 1976` ufyfgbhj,t,ty gfsjkjubeh
bveyjvfcnbvekbht,tkb cfiefkt,t,b ufvjb.t- wdkbkt,t,c cbc[k’fhqdt,ib8 B /tgfnbnbc fynb-
yt,f vjhtwblbdt ,fmnthbekb lf dbhecekb byat- utybc itvwdtkb bveyehb rjvgktmct,b fqvjxtyb-
mwbt,bc lhjc7 bveyjltghtcfynt,b fenjbveyehb kb bmyf rdfy’jdfyb gthbfhnthbbnbc lhjc ~El-Ch-
lffdflt,t,bc lhjc7 [jkj bveyjvjlekfnjht,b oberey A. Grennan D. M. 1976`8 hjwf kfgfhfrbf bve-
fdktyty hjujhw fynbbyatmwbeh7 bct fynbcbvcb- yjkjubeh vtmfybpvt,pt7 buekbc[vt,f fhf vfhnj
dyeh tatmnc8 /evjhekb fy e]htlekb bveybntnb7 fhfvtl fk-
lqtbcfsdbc erdt lfuhjdlf vjyfwtvt,b fsthj- nthyfnbekb upt,bc fmnbdfwbfw7 hjujhbwff rjv-
crkthjpbc ufydbsfht,fib bveyjgfsjkjubehb vt- gktvtynbcf lf /futvfybc afmnjhbc fmnbdfwbf8 ,t-
mfybpvt,bc vjyfobktj,bc itcf[t,8 ufyb[bkt,f rjy- dhbf bv ybdsbtht,fsf hfjltyj,f7 hjvtksf mhj-
wtawbf7 hjv tc vtmfybpvt,b vjmvtlt,ty wyj,bk ybrek ptvjmvtlt,fc ite’kbf fvf se bv upbc fmnb-
hbcr-afmnjht,sfy cbythubekfl lf ufyfgbhj,t- dfwbf7 hfw ufyfgbhj,t,c fsthjcrkthjpbc lfxmf-
,ty fsthjcrkthjpbc ufydbsfht,fc8 fmtlfy ufvjv- ht,ek ufydbsfht,fc8
lbyfht7 fv vtmfybpvt,pt ptvjmvtlt,bs fsthjcr- sfdbc ndbyb fhbc cfv.fhjc .dtkfpt hsekb
kthjpbc vrehyfkj,fib tatmnbc vbqotdf vjvf- j,btmnb7 vf[dbkujybdhekb rjvgbenthb7 hjvt-
dkbc htpthdbf8 vtwybthsf fphbs7 fynbuty-fynbc- kbw yjhvfib jhufybpvbc bveyehb cbcntvbcfufy
[tekbc rjvgktmcbc cbc[k’fhqdsf ptlfgbhpt lf- bpjkbht,ekbf8 vfuhfv erfyfcrytkb fsoktekt-
ktmdf ofhvjflutyc gbhdtk yf,b]c cbc[k’fhqdbc ,bc ufyvfdkj,fib ufxylf vjyfwtvt,b7 hjvtkbw vb-
rtltkib fyst,bcf lf gfsjkjubehb wdkbkt,t,bc esbst,c7 hjv sfdbc ndbyb sfdfl fhbc bveybntnt-
ufydbsfht,bc upfpt ~Opie`8 [ibhb fyst,bsb wdkb- ,bc evfqktcb jhufyj ~b8f8 vfkfi[bf7 !)*$7 @___` lf
kt,t,b bodtdc fhnthbbc ibuybsf rtlkbc ufcmtkt- vfc fdnjyjvbehb bveyehb cbcntvf uffxybf
,fc lf lfdbohjt,fc ~Albertini`7 [jkj fyst,fl e,yt- ~  .3. 1990 * $= >.. =
,ib [lt,f kbgblt,bcf lf rfkwbevbc xfkfut,f ~Ze- (. . 1989 ?* . 1984 Fontana a 1994`8 fqybiye-
ek`8 cbc[k’fhqdsf fsthjcrkthjpek wdkbkt,t- kb afmnb ufycfresht,ekb fmnefkj,bs ofhvjf-
,ib bveyjkjubehb vtmfybpvt,bc vjyfobktj,fc xtyc ythdekb lf bveyehb cbcntvt,bc ehsbthsm-
flfcneht,c fenjacbbc itltut,bw ~Collins D. H. vtlt,bc cfrbs[c7 hjujhw stjhbekb bct rkbyb-
Goldie W`8 fctsb wdkbkt,t,b yfyf[bf f[fkufphlf rehb sdfkcfphbcbs8
fcfrib cntyjrfhlbekb rkbybrbc ufydbsfht,fvlt8 ef[ktcvf ufvjrdktdt,vf fxdtyf7 hjv sfd-
cbc[k’fhqdbc rtlkt,ib ofhvjbmvyt,f fshjcrkt- pehu-ndbybc cbs[t7 hjvtkbw /tvfnjtywtafke-
hjpekb ajkfmt,b kbgblt,bc itcfvxytdb xfkfut- hb ,fhbthbc vbqvf bv.jat,f7 itbwfdc T lf B kbv-
,bc ufhtit8 vbrhj,ekb fynbutyt,b lf vfssfy lfrf- ajwbnt,c7 hjvkt,bw cgtwbfkehb bveyehb aeym-
dibht,ekb bveyehb rjvgktmct,b kfult,bfy lfpb- wbt,bc vfnfht,kt,b fhbfy lf fmds kjrfkehb
fyt,ek ~fyst,fl` tyljstkeh e,yt,ib lf ufyfgb- bveyehb gfce[bc xfvj.fkb,t,bc eyfhb8 tctyb fhb-
hj,t,ty fsthjcrkthjpekb ajkfmt,bc ufydbsf- fy ’bhbsflfl5 T-/tkgtht,b7 T-ceghtcjht,b7 T-fv-
ht,fc7 vybidytkjdfybf fuhtsdt fhnthbjcrkthj- gkbabrfnjht,b7 wbnjnjmcbehb T-e]htlt,b7 B-
pib e]htlekb bveyehb vtmfybpvt,bc hjkbw8 gkfpvjwbnt,bc obyfvjh,tlt,b ~hjvkt,bw sb-
fvhbufl7 cbc[k’fhqdsf rtlkt,bc gfsjkjub- vec-fhflfvjrblt,ek fynbutyt,pt htfubht,ty`7
ehb wdkbkt,t,bc ufydbsfht,fib bveyjkjubehb B-bveyehb vf[cjdhj,bc e]htlt,b7 B-ceghtcjht-
@__) otkb
16 ,fdidsf rfhlbjkjubf
,b lf fctd K lf NK e]htlt,b ~= (. 1991* pvbc bveyehb gfce[bc utythfwbf-htuekfwbfib8
@ %.. 1986`8 dabmhj,s7 hjv se ,fdidsf fcfrib c[dflfc[df lffdf-
fqvjxylf7 hjv kbmdjhbc kbvajwbnt,b njkt- lt,t,bc lhjc ucc-bc lfhqdtdt,b lfv.fht,ekbf
hfynekyb fhbfy ythdekb mcjdbkbc fynbutyt,bc uekbc veifj,bc ytbhjtyljrhbyek ’dht,pt lf
vbvfhs7 vfiby7 hjwf cbc[kbc kbvajwbnt,b rjy- [ibhfl jhufybpvb cfzbhjt,c /bgthrjvgtycfnjhe-
nfmnbc itvs[dtdfib vfssfy bveyeh htfmwbfib it- kb vtmfybpvt,bc xfhsdfc7 fewbkt,kfl ufcfsdfkb-
lbfy ~= (. 1986`7 kbmdjhib ufvjdktyb- cobyt,tkbf sfdbc ndbybc7 hjujhw bveyehb jhuf-
kb bmyf .dtkf ’bhbsflb rkfcbc bveyjukj,ekb- yjc hjkb7 vbs evtntc7 se cbc[kbc vbvjmwtdbc fgf-
yt,b ~lgM, lgA, lgG, lgD, lgE`8 ufxylf vjyfwtvt,b vfsb hfnbc ght- lf gjcnrfgbkfhekb cbcntvf xf,vekbf
ndbyib kjrfkehb cbystpbc itcf[t,8 lflutybkbf7 gfsjkjubeh ghjwtcib lf ofhvjflutyc uekbc jh-
hjv cbc[kbcf lf ’dkbc ndbybc B-e]htlt,bc lj- ufyekb lfpbfyt,bc itltuc7 hjvtkbw fhwse bidbf-
ytpt fhct,ekb ltatmnb7 fh t[t,f sfdbc ndbyc lf sfl cfhmdkjdfyb fgfhfnbcf lf cbc[k’fhqdsf ae-
bm B-kbvajwbnt,bc obyfvjh,tlt,b uflbfy bve- ymwbbc lfpbfyt,bs vbvlbyfhtj,c8
yjctrhtwbek e]htlt,fl lbathtywbht,bc vstk hjujhw ptvjs b.j fqybiyekb uek-cbc[k’f-
wbrkc8 fmtlfy ufvjvlbyfht cfdfhfeljf7 hjv tc hqdsf cbcntvbc lffdflt,fsf lhjc sfyfvtlhjdt
bveyjrjvgtntynehb e]htlt,b f[jhwbtkt,ty vrehyfkj,fib ufvjb.tyt,f bveyjvjlekfwbehb
rjynhjkc sfdbc ndbybc mcjdbkpt lf mvybfy ndb- cfiefkt,t,b8 ths-thsb bveyjvjlekfnjhb7 hj-
ybc bveyeh ,fhbthc ~= (. :#' .. vtkbw itcf’kjf tatmnehb fqvjxyltc7 fhbc ghtgf-
1974 = (. !)(^` 8 ufhlf fvbcf7 bveyeh gf- hfnb GA-40 ~cfhtubcnhfwbj vjovj,f 1__#_(7 !)))
ce[ib vjyfobktj,ty fuhtsdt ytbhjukbbc e]ht- okbc ( ltrtv,thb` ~]j,fdf y9 xf[eyfidbkb u8 @__$`8
lt,b5 fcnhjwblt,b7 jkbujltylhjwbnt,b lf vbr- bub ofhvjflutyc gjkbgtgnblt,bc rjvgktmcc7 hj-
hjukbf ~
 .. 1990 = .. vtkbw vbqt,ekbf trjkjubehfl ceasf ,eyt,hbdb
= (. 1995 Shrikant p/ Benveniste E.N/ 1996`8 vwtyfhtekb ytlktekblfy ufceasfdt,bc ,bjmbvb-
fcnhjwbnt,sfy rjynfmnbc itvltu uffmnbdt,ekb ehb vtsjlt,bc ufvj.tyt,bs8 bub itbwfdc mhjvfnj-
CD4 e]htlt,b f[ltyty bynthathjybc ghjlemwb- uhfabekfl ufovtylbk gjkbgtgnblt,bc cnfylfh-
fc7 hjvtkbw sfdbc v[hbd bodtdc fcnhjwbnt,bc nbpt,ek rjv,byfwbfc8 cfvtlbwbyj ghfmnbrfib uf-
cnbvekfwbfc7 bynthktbrby-!-bc ufvj.jafc lf vjb.tyt,f eathj cbs[bc cf[bs8 cfthsfijhbcj
cf,jkjjl T-e]htlt,bc fmnbdfwbfc ~?* .. ghjuhfvbc vb[tldbs xfnfht,ekb obyfrkbybrehb
1984, Fonta na A 1985`8 sfdpehundbybc cbs[tib fq- lf rkbybrehb ufvjwlbkt,bc itltufl lflutybk
vjxtybkb bmyf bynthathjyb .dtkfpt vfqfkb rjy- bmyf hjv ghtgfhfnb GA-40 ofhvjflutyc bveyjvj-
wtynhfwbbs7 hfw vbesbst,c7 hjv vbcb cbystpb lekfnjhc lf uffxybf hf bveyehb cbcntvbc rjhtm-
ndbybc mcjdbkib ofhvjt,c8 ythdek cbcntvfpt wbbc eyfhb7 vbtresyt,f bveyjrjhtmnjht,bc fye
lbl ufdktyfc f[ltyc bynthktbrbyt,b 2 bk-! lf bveyjcfhtf,bkbnfwbj nbgbc ghtgfhfnt,bc rkfcc8
bk-@8 sfdbc ndbybc nhfdvt,bcf lf byceknt,bc fvfcsfy thsfl jhufybpvbc vbth ufvjveifdt,ekb
lhjc vfsb cbystpb ’kbthlt,f8 vfsb ’fkbfy vfqf- pjubthsb wbnjrbyt,bc vcufdcfl ~cbvcbdybc ytrhj-
kb rjywtynhfwbf ~vtybyubnb7 fkw/tbvthb7 ufafy- pbc afmnjhb7 bynthathjyb`7 GA-40-c uffxybf gbh-
nekb crkthjpb` welb ghjuyjpbc vfxdtyt,tkbf8 lfgbhb wbnjnjmcbrehb vjmvtlt,bc eyfhb fdsdb-
rkbybreh-tmcgthbvtynekb vjyfwtvt,bc ct,bfyb cbvcbdyehb e]htlt,bc vbvfhs8
~= (. 1986, 1991, 1974, 1995, #= GA-40 fqflutyc bveybntnbc B- lf T-e]htlekb
>.. $= >..` vb[tldbs7 sfdbc ndbyb bveye- cbcntvt,bc vfxdtyt,kt,c8 rth’jl7 fqflutyc cb-
hb aeymwbt,bc itchekt,fc f[jhwbtkt,c cfvb th- c[kib T-cfthsj7 T-fmnbehb7 T-/tgtht,bc7 T-wb-
svfytsbcfufy vjhajaeymwbehfl ufyc[dfdt,ekb njnjmcbrehb7 T-ceghtcjht,bc7 T-mbktht,bc ~NK
cbcntvbc vtidtj,bs8 e]htlt,b` itvwdtkj,bc lfhqdtek hfjltyj-
gbhdtkbc cbntvf ofhvjlutybkbf kbvajblehb ,hbd vfxdtyt,kt,c7 yjhvfib vj/.fdc ktbrjwbnt-
e]htlt,bs ~T lf B e]htlt,b lf vfsb ce,gjgekf- ,bc7 shjv,jwbnt,bc7 vjyjwbnt,bc7 tjpbyjabkt-
wbt,b7 vjyjwbnt,b7 vfrhjafut,b`7 vtjht 2 fhfkbv- ,bc7 ,fpjabkt,bc7 x[bh-,bhsdbfyt,bc7 ctuvtyn-
ajblehb e]htlt,b ~vbrhjukbf7 fcnhj lf jkbuj- ,bhsdbfyt,bc hfjltyj,hbdb vfxdtyt,kt,b7 fvwb-
ltylhjwbnt,b7 rfgbkfhsf tyljstkbevb`7 vtcfvt 2 ht,c thbshjwbnt,bc lfktmdbc cbxmfhtc7 yjhvfib
vtlbfnjht,b7 gtgnblt,b7 wbnjrbyt,b8 .dtkf fv cbc- vj/.fdc fuhtsdt cbc[kbc bctsb ,bjmbvbehb vfxdt-
ntvbc aeymwbjybht,f ehsbthsrfdibhib [jhwbt- yt,kt,b7 hjujhbwff ifhljdfyf7 rhtfnbybyb7 ,b-
klt,f8 sfdbc ndbyb7 akj,c hf ptvjfqybiyek bve- kbhe,byb7 ifmfhb lf c[d8
yeh cbcntvt,c7 cfdfhfeljf7 hjv bcbyb vjyfobktj- GA-40-bc ufvj.tyt,bc itltufl itbybiyt,f cb-
,ty fhf v[jkjl wyc-bc7 fhfvtl cfthsjl jhufyb- c[kbc bctsb ,bjmbvbehb vfxdtyt,kt,bc lflt,bsb
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 17
lbyfvbrf7 hjujhbwff5 rfywthjtv,hjutyekb fy- $8 xf[eyfidbkb u8 2 pjubthsb cnhemnehekb vf-
nbutyt,b ~CEA`7 ghjcnfncgtwbabrehb fynbutyb xdtyt,tkb uekbc sfylf.jkbkb vfyrt,bc lhjc 2
~PSA`7 fkaf-atnjghjntbyb ~AFP` lf c[d8 ghtgfhf- rkbybrehb tmcgthbvtynekb vtlbwbyf @__! o8 1 %-^8
nb lflt,bs ufdktyfc f[ltyc fuhtsdt cbc[kib vb- %8 ]j,fdf y8 2 ,fdidsf fcfrib pjubthsb sfylf-
ythfkehb yfthst,bc7 rth’jl7 yfnhbevbc7 rfkbe- .jkbkb7 fyst,flb lf it’tybkb fhffyst,flb lff-
vbc lf c[dfsf itvwdtkj,fpt8 dflt,t,bc lhjc uek-cbc[k’fhqdsf cbcntvbc
tmcgthbvtynib lflfcnehlf7 hjv ghtgfhfnb rkbybreh-bycnhevtynekb lf[fcbfst,f7 vfs vre-
GA-40-bc w[jdtkbc ojyfpt ! vk/ru-pt ljpbs it.- hyfkj,fib ghtgfhfn GA-40-bc xfhsdbc itcf’kt,-
dfybcfc vbbqt,f bveyjvjlekfwbehb tatmnb8 wd- kj,fyb8 lbcthnfwbf7 vvr cfvtwybthj [fhbc[bc
kbkt,t,b fqbybiyt,f egbhfntcfl rfhlbjvbjwb- vjcfgjdt,kfl8 2 s,bkbcb @__$ o8
nt,bc ,bhsdekb cnhemneht,bc v[hbd8 rfhlbjvb- ^8 
 . . – +

# )
jwbnt,ib yfyf[b wdkbkt,t,b fqbybiyt,f fuhtsdt # // . #0, 1984  216
7. 
 . . 3#'
 .3. – Q#
fv ]ueabc rfgbkfht,bc tyljstkbevib7 byntycb- $
 #0 // . #0, 1990  352
dj,f bubdtf7 hfw rfhlbjvbjwbnt,bc itvs[dtdfib8 8. &)= . – >= 
0
ghtgfhfn GA-40-bc vjmvtlt,f uek-cbc[k’f-  X
 $ #
+

hqdsf cbcntvfpt tmcgthbvtynib ~tru5 aru5 hgu` lf + 
'.// . “
) $ 
*: #0 2003 : "*   30-38
vbcb vjhajkjubehb lf[fcbfst,f ,jwdht,ib b’kt- 9. &)= . – 
 
 $Q
df cfae’dtkc gthcgtmnbdfib hjujhw ghtgfhfnbc #+-  )#    $ # 
itvlujvb ufvj.tyt,bc itcf’kt,kj,fc rkbybrfib8  
  +
 ) # . 
-
fvltyfl7 tmcgthbvtynek vjyfwtvt,pt lf.hl-  )  $ '*, $ 
$

  *0 #. . Y... "*  1992 
yj,bs7 vbpfyitojybkbf ghtgfhfn GA-40-bc vjmvt- 419
lt,bc itvlujvb rdktdbc ufuh’tkt,f rkbybrfib7 10. &)= .. YQ* .Y. 3)#' . . –
hfvltyflfw cfdfhfeljf fv ghtgfhfnbc ufvj.tyt- [
  *

+
 #
,bc itcf’kt,kj,f uekcbc[k’fhqdsf cbcntvbc  # #+-  )#    
$: // 3\" 2004 : 2004 : № 7-8 (112-113) . 64-
lfpbfyt,bs vbvlbyfht lffdflt,fsf rjvgktmceh 67.
vrehyfkj,fib8 11. )*: .. – )
#  $
+

X

#: #
: '  // .
eylf fqbybiyjc7 hjv ,jkj okt,bc vjyfwtvt- #0 1983 : . 368
12. = (. –  $# 
,bs mfhsek ghtgfhfnt,c fgbrjhc7 fgbgekvjcf 
0 *' )   ':
lf fgb/tgfnc f[fcbfst,c bveyjrjhtmnekb sdbct- (*') // `. $.  $ . 1991 :.  91 № 6  14-
,t,b fynbjmcblfyneh sdbct,t,sfy thsfl ~se 18.
bvfcfw ufdbsdfkbcobyt,s7 hjv tc ghtgfhfnt,b it- 13. S.I.Liochev and I.Fridovich, "The effects of
bwfdc htpdthfnhjkcfw7 vfiby vfsb ufvj.tyt,f
Superoxidedismufase on H202 formation". Free Radical
Biology and Medicine, 2007, v.42, pp.1465-1469;
fhf vfhnj cfvrehyfkj ghjwtct,ibf vybidytkj- 14. I.G.Sava, V.Battaglia, C.A.Rossi, M.Salvi and
dfyb7 fhfvtl ghtdtywbek rfhlbjkjubfcf7 gek- A.Toninelo, "Free radical scabenging action of the nat-
vjyjkjubfcf lf /tgfnjkjubfibw bmyt,f rkb- ural polyamine spermine in rat liver mitiochondria".
ybwbcnt,bcsdbc ufcfsdfkbcobyt,tkb8 Free Radical Biology and Medicine, 2006, v.41, p.
1187;
15. Freman B.A., Crapo I.D. "Biology of
UFVJ>TYT<EKB KBNTHFNEHF Diseases. Free radicals and tissue injury". Lab.
!8 xf[eyfidbkb u89 ]j,fdf y8 2 tmjrfhlbjuhfab- Invest, 1982, 47, pp. 412-426;
ekb vjyfwtvt,b ]fyvhstk ,fdidt,ib8 2 s,bkbcb7 16. Katzitadze A., Kiladze N., Kiladze S., Chikvaidze
!))! o8 ud8 )(8 E., Lebanidze A., Kirikashvili I. "Photosensitization and
@8 xf[eyfidbkb u89 rbkf’t l9 ]j,fdf y87 xf[eyfi- skin photoaging". Experimental Clinic Medicine. Int.
dbkb r8 2 3cfmfhsdtkjib ,fdidsf rfhlbjkjubbc conference "Dermatocosmetology - XXI Centry. April
fmnefkehb cfrbs[t,b lf vbcb ufydbsfht,bc gthc- 20-23, 2004, Tbilisi;
19. Katzitadze A., Kiladze N., Kiladze S.,
gtmnbdt,b \\6 cfereytib48 2 3rfhlbjkjubf lf ib-
Chikvaidze E., Lebanidze A., Kirikashvili I. "The role
yfufyb vtlbwbyf4 1! @__@ o8 ud8 @@-@%8 of free radicals in skin aging". Experimental Clinic
#8 xf[eyfidbkb r8 2 fsthjcrkthjpbc flhte- Medicine Int. conference "Dermatocosmetology - XXI
kb lbfuyjcnbrbcf lf ghtdtywbbc cfrbs[t,b rkb- Century. April 20-23, 2004, Tbilisi;
ybreh-kf,jhfnjhbekb lf bycnhevtynekb 20. Maxwell S.R., Lip G.Y. "Free radicals and
fyfkbpbc cfae’dtkpt8 lbcthnfwbf v8v8l8 s,b- antioxidants in cardiovascular disease" Br. J.Clin,
kbcb @__@ o8 ud8 @!)8
Pharmacol, 1997, 44, pp. 307-317;
@__) otkb
18 ,fdidsf rfhlbjkjubf
nutriciuli problemebi da maTi
koreqcia kistofibrozis dros
n. badriaSvili, m. moiswrafiSvili, dulaciis mizniT gamoiyeneba antioqsidanti
n. TofuriZe, n. SariqaZe, apikori. igi ori biologiurad aqtiuri kom-
m. giorgobiani, z. SaqaraSvili pinentebiT mdidari produqtis futkris na-
warmisa da yurZnis wi pwis nazavia. yvavilis
kistofibrozi genetikuri daavadebaa, gan- mtveri mdidaria organizmis Senebis, ganviTa-
pirobebuli kistofibrozis transmembranu- rebisa da sicocxlisaTvis aucilebeli niv-
li maregulirebeli genis mutaciiT, mimdina- TierebebiT: cilebiT(Seicavs aminomJavebis 22
reobs upiratesad sasunTqi sistemisa da kuW- saxeobas, maTgan 8 Seucvlels), najeri da
nawlavis traqtis dazianebiT.(1,3,5). daavade- ujeri cximovani mJavebiT, glikozidebiT, vi-
bis paTogenezSi mniSvnelovani adgili uWi- taminebiT (A,B,C,D,PP,E,K,folis mJava), fosfote-
ravs imunuri homeostazis darRvevas. ukanas- rinebiT, sisxlZarRvis kedlis gamamagrebeli
kneli wlebis farmakoTerapiuli miRwevebis bioflavinoidebiT, mikro da makroelemente-
safuZvelze daavadebis diagnostikis SemTx- biT(Fe,Zn,Cu,F). amave dros yurZnis wi pwa imu-
vevaSi prognozi mniSvnelovnad aris gaumjo- nomodulatoria.
besebuli(2,4,8). kistofibroziT daavadebulebSi malab-
AAklinikuri suraTi vlindeba filtvis sorbciis mkurnaloba grZeldeba mTeli si-
qronikuli obstruqciuli procesis, nawlau- cocxlis manZilze da iTvaliswinebs kargi
ri sindromisa da fizikuri ganviTarebis Se- nutriciuli mdgomareobis SenarCunebas, ra-
ferxebiT. asakis matebasTan erTad pankrea- Sic udidesi mniSvneloba aqvs Tanamedrove
sis garegani funqciis ukmarisobis niSnebis farmakologiur saSualebebs ekologiurad
paralelurad izrdeba sasunTqi sistemis da- sufTa da balansirebul sakvebi ingrediente-
zianebis simbtomebi. bis fonze.
kistofibrozis Ayvelaze adreuli da mZi- Sromis mizans warmoadegenda nutriciuli
me gamovlinebaa mekonialuri ileusi, romlis statusis koreqcia kistofibroziT daavade-
mizezia pankreasuli aqilia da wvrili naw- bul bavSvebSi.
lavis jirkvlebis disfunqcia.A mekonialuri masala da meTodebi: Seswavlili iyo kis-
ileusi literaturis mixedviT gvxvdeba tofibroziT daavadebuli 1Tvidan 14 wlamde
avadmyofTa 10-15% da iTvleba daavadebis um- asakis 26 bavSvi, maTgan 20vaJi da 22 gogona.
Zimes formad. Mmv Sereuli forma aReniSneboda 18-s, filt-
malabsorbciis sindromis mkurnaloba
vis forma 8 avadmyofs. sakontrolo jgufs
warmatebiT xorcieldeba pankreasuli fere-
Seadgenda imave asakis praqtikulad janmrTe-
mentebiT romelTa Soris gansakuTrebuli
li 20 bavSvi. diagnozis dasabuTeba xdeboda
adgili daimkvidra fermentma kreonma. igi ak-
anamnezuri, klinikur-instrumentuli kvlevi-
mayofilebs yvela moTxovnas, romelic idea-
sa da oflSi eleqtrolitebis siWarbis
lur fermentul preparats waeyeneba: fermen-
(>60mmol/l) gansazRvris safuZvelze. imunu-
tebis optimaluri, fiziologiur proporcia-
ri homeostazis SeswavlisaTvis isazRvrebo-
Si Semcveloba; mJavagamZleoba; swrafi da
da CD3, CD4, CD8 limfocitebi monoklonuri
Tanabari Sereva sakvebTan; sakvebTan erTad
antisxeulebiT, B-limfocitebi komplementu-
gadasvla pilorusSi; fermentebis swrafi da
ri rozetkis warmoqmnis meTodiT, sisxlis
100 %-iT gamonTavisufleba TormetgojaSi,
SratSi IgG, IgA, IgM- manCinis radialuri imu-
sadac aqtiurad mimdinareobs sakvebis mone-
nodifuziis meTodiT.
leba; amasTan igi usafrTxoa, mikrosferu-
Sedegebis ganxilva: rogorc Cveni masa-
lia, dafarulia pH mgrZnobiare kafsuliT. lis analizma gviCvena kistofibrozisaTvis
kreoni® 10 000 Seicavs: 150 mg pankreatins, rac damaxasiaTebeli iyo pirveladi pnevmoniis
Seesabameba 8 000 s.erT.amilazas, 10 000 s.erT. gaxangrZlivebuli an morecidive mimdinare-
li pazas da 600 s.erT. proteazas; kreoni® 25 oba. miuxedavad sworad warmarTuli mkurna-
000 Seicavs: 300 mg pankreatins, rac Seesabame- lobisa SemdgomSi yvela SemTxvevaSi viTar-
ba 18 000 s.erT. amilazas, 25 000 s.erT. li pa- deboda qronikuli pnevmonia ormxrivi difu-
zas da 1000 s. erT. proteazas; metaboluri zuri procesiT, rac emTxveva sxva avtorTa
da cilovani cvlis koreqciisa da imunomo- monacemebs. Cvens SemTxvevaSi sasunTq siste-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 19
maSi procesis gamwvaveba bronqitis ti piT ficiti. Cvens mier gamokvleuli kistofibro-
aReniSna 14(54%) avadmyofs, pnevmoniis ti piT ziTAAdaavadebulTa 71% aReniSna disbaqteri-
8(31%)-s. ozi, 11% Segvxvda laqtozis autanloba, 3%
Mrogorc Cveni kvlevis, aseve sxva avtor- aRiniSneboda celiakiuri sindromisa da
Ta(7,8,10) gamokvlevebis safuZvelze unda aRi- laqtazuri ukmarisobis Tanaarseboba.Q ara-
niSnos, rom kistofibroziis dros sasunq iSviaTad (18%) gamovlinda swori nawlavis
sistemaSi metad Taviseburi dazianebebi vi- gamovardna gansakuTrebiT adreuli asakis
Tardeba, romlis safuZvelzec rig SemTxveva- bavSvebSi. 35%(9) aRiniSneboda infeqciis qro-
Si SeiZleba vivaraudoT kistofibrozis ar- nikuli kerebi(qronikuli tonziliti, sinusi-
seboba. Cens SemTxvevaSi filtvis qsovilis ti, haimoriti).
gaZliereba da deformacia gamovlinda s.v. raCinskisa da n.i. kapranovis sqemis mi-
92%(24)-Si, sxvadasxva intensivobis emfizema xedviT Sefasebisas avadmyofTa zogadi mdgo-
79%(21), morecidive pnevmoniebi-68%(18), myari mareoba damakmayofilebeli iyo 23%(6)Si, sa-
ateleqtazebi 16%(41), kerovani da difuzuri Sualo simZimis 61,5%(16) da mZime 7,6%(2) Sem-
pnevmosklerozi 14%(36). TxvevaSi.
Ddaavadebis mudmivi simptomi xvelaa, ro- kistofibroziT daavadebuli bavSebis imu-
melic rCeba mudmivad remisiis periodSic, nuri statusis Seswavlam gviCvena, rom am
xolo sasunTq sistemaSi procesis gamwvave- dros adgili aqvs ujreduli da humoruli
bis dros mas emateba qoSini da cianozi. xve- imunitetis maCveneblebis daqveiTebas, gansa-
la mSralia, Semawuxebeli, zogjer paroqsiz- kuTrebiT CD3, CD4-limfocitebisa da sisxlis
muli, naxveli Znelad gamoiyofa. Cvens masa- SratSi IgG da IgA.
laze avadmyofTa 1/3 aReniSneboda SeteviTi Cveni monacemebis analizi gviCvenebs,rom
yivanaxvelasebri xvela. simptomebidan sixSi- kistofibrozi prognozi damokidebulia ara-
riT meore filtvebis emfizemaa, romelic marto sasunTqi sistemis dazianebis xarisx-
Cvens masalaze gamovlinda yvela SemTxveva- ze, aramed imunuri sistemis mdgomareobazec.
Si. vadmyofebs CautardaT mkurnaloba, rome-
sasunTq sistemaSi anTebiTi procesis aq- lic eyrdnoboda saerTaSoriso simpoziumeb-
tivoba kistofibrozis mimdinareobis dros sa da SeTanxmebebis safuZvelze miRebul
sxvadasxva intensivobisaa, rac gamovlindeba praqtikul rekomendaciebs, romelic iTva-
rogorc klinikurad aseve rentgenologiu- liswinebs webovani sekretisagan bronquli
rad. Cvens masalaze sasunTq sistemaSi anTe- xis gasufTavebas, sasunTqi sistemis infeqci-
biTi procesis aqtivoba aRiniSna 6(23%) Sem- asTan brZolas, nutriciuli statusis Senar-
TxvevaSi(umniSvnelod gamoxatuli kliniku- Cunebas, imunokoreqcias, kinezoTerapias, fsi-
ri maCveneblebi, laboratoriuli maCveneble- qoemociur adaptacias.
bi normaSi), saSualo xarisxis aqtivoba iyo bronquli xis webovani sekretisagan gan-
9(34,6%) SemTxvevaSi –masis daqveiTebiT, apaTi- Tavisuflebis mizniT gamoiyeneboda acetil-
iT, qoSiniT, xveliT, filtvebSi auskultaciu- cisteinis da pulmozimis inhalaciebi, naxve-
ri monacemebis, rentgenologiuri cvlilebe- lis mikrofloris Seswavlis safuZvelze
bisa da sisxlis suraTis mniSvnelovani gau- tardeboda antibiotikoTerapia (fortumi, zina-
aresebiT. cefi, ci probai, Mmeronemi, tienami, tobramici-
mesame xarisxi gamovlinda 7(27%) SemTxve- ni),
vaSi yivanaxvelasebri xveliT, Cirqovani nax- pankreasis funqciis darRvevis koreqcia
veliT, wonaSi 30%-is daklebiT, gulmkerdis xorcieldeboda ferment kreonis gamoyene-
kasrisebri deformaciiT, kompensirebuli biT, dozis SerCeva xdeboda individualurad
filtvismieri guliT, filtvebSi mZime anTe- da misi adeqvaturobis Sefaseba ganisazRvre-
biTi procesebiT. 7(27%)SemTxvevaSi aRiniSna boda sxeulis masis matebiT, zogadi mdgoma-
qronikuli hepatiti. reobisa da gunebaganwyobis gaumjobesebiT,
kistofibrozi Sereuli formiT daavade- defekaciis sixSiriT da ganavlovani masebis
bulebSi yvela SemTxvevaSi sxvadasxva xaris- raodenobis mixedviT.Afermentis sadReRamiso
xiT gamoxatuli iyo malabsorbciis sindro- doza nawildeboda miRebuli sakvebis raode-
mi. avadmyofTa 75% malabsorciis sindromi nobisa da xasiaTis proporciulad.
aReniSnaT ti piuri klinikiT: polifekalia kreonis fonze avadmyofTa kvebis racion-
cximiani, myrali, xSiri sagozaviseburi ganav- Si cximebis SezRudva aRar iyo saWiro, rac
liT. nawlavuri mikrofloris SeswavliT ga- dadebiTad moqmedebda maT fizikur da goneb-
movlinda laqto da bifido baqteriebis de- riv ganviTarebaze. NnawlavTa disfunqciis
@__) otkb
20 ,fdidsf rfhlbjkjubf
mowesrigebis mizniT gamoiyeneboda eubioti- lising pilicarpine by ionoforesis” // Pediatrics- 1959- v.23-
ki diufalaki, romelsac axasiaTebs ganavlo- N2-pp545-549//
vani masis moculobis zrda,Nnawlavis moto- 8. Davis PB, Drumm M, Konstan MW: Cystic fibrosis.
rikis gaumjobeseba, airebis warmoqmnis Semci- Am J Respir Crit Care Med 1996 Nov; 154(5): 1229-56.
reba, viteminebis sinTezis stimulacia, bifi- 9. Johnson CA, Butler SM, Konstan MW, et al:
dogenuri aqtivoba; aseve uzrunvelyofs ana- Estimating effectiveness in an observational study: a case
erobuli normofloris biomasis zrdas, mik- study of dornase alfa in cystic fibrosis. The Investigators
robuli populaciis balansirebul aRdge- and Coordinators of the Epidemiologic Study of Cystic
nas. dufalakis(laqtuloza) upiratesobaa Fibrosis. J Pediatr 1999 Jun; 134(6): 734-9.
prebiotikuri da infeqciis sawinaaRmdego 10.Yankaskas JR, Mallory GB Jr: Lung transplantati-
moqmedeba. on in cystic fibrosis: consensus conference statement.
Chest 1998 Jan; 113(1): 217-26.
kreonisa da diufalakis erTdrouli ga-
moyenebiT malabsorbciis sindromi srulad
mowesrigda 61,5%(16)-Si, 2 SemTxvevaSi ki mox-
Nutrition problems and treatment in patients
da mdgomareobis gaumjobeseba. with cystic fibrosis
daavadebis prognozis gaumjobesebis miz-
N. Badriashvili; M. Moistsrapishvili, N. Topuridze,
niT tardeboda kinezoTerapia, vitamino Tera-
N. Sharikadze, M. Giorgobiani, Z. Shakarashvili
pia da imunokoreqcia. kinezoTerapia moicav-
da samkurnalo fizkulturas, vibraciul ma-
S U MA R Y
saJs, posturalur drenaJs. vitaminoTerapiisa
cystic fibrosis is a chronic multisystem disorder cha-
da imunokoreqciis mizniT gamoyenebuli iyo
racterized by recurrent endobronchial infections, progres-
apikori. sive obstructive pulmonary disease, and pancreatic insuf-
Catarebuli mkurnalobis fonze aRiniSna ficiency with intestinal malabsorption. Recent studies
avadmyofTa zogadi mdgomareobis gaumjobe- suggest that adenotonsillar disease appear to be more pre-
seba, Tumca sasunTq sistemaSi anTebiTi pro- valent in patients with cystic fibrosis (Cipolli, 1993;
cesis minimaluri aqtivoba mainc rCeboda, 2 Halvorson, 1999).
SemTxvevaSi ver moxerxda malabsorbciis We investigated 26 children with cystic fibrosis aged
sindromis sruli likvidacia. from 1 month to 14 years who were hospitalized in pedi-
amgvarad, kistofibrozis mkurnaloba unda atrics clinic of TSMU . The Sweat chloride test (Chloride
iyos kompleqsuri, gagrZeldes mTeli si- concentration 60 mEq/L )were used to diagnose MV .
cocxlis manZilze yoveldRiurad. daava- The investigation showed that in 26 patient 18 were
debis drouli gamovlineba da droulad with combined and 8 with pulmonary form of MV. In
dawyebuli mizanmimarTuli mkurnaloba aum- 92% of patients were detected lung deformation, in 79%
jobesebs daavadebis prognozs. emphysema, In 68% - recurrent pneumonia, in 16% -
lung atelectasis, in 14% - pneumosclerosis, in 2% - cor
"% " pulmonale, in 3% chronic hepatitis, in 79% - malabsorp-
1.   >. ., 3=. . $ .. tion syndrome.
=
 .(. ,,#
- 0 * $+ The study revealed a marked depression of immunity
* )
 0#'.,,3): 2001. 11 characterized by reduction of quality of CD3, CD4, CD19-
№3 lymphocytes and the concentration of IgG, IgA, IgM .
2. $ .. “)
 0#'” .
.

 2008 : Patients with cystic fibrosis received complex treat-
3. 3 - . . "+   # )
0#' ment, which included: Enzymes, pancreatic (Creon) and
) # $  # +  Duphalac in aid of malabsorption syndrome;
*0: Y . ... #- #. )
.—., 1987 Bronchodilators (Albuterol, Proventil, Ventolin),
4. +#' .. # .,, )
 0#') Mucolytic agents (Pulmozyme and ACC) and Antibiotics,
# ,, '#. “
” "*  1990:. (Fortum, zinacef, Ciprobay, Meronem, Tienam, Tobram-
5. 3 ..  %. . “Y  $ ycin) in treatment of bronchopulmonary disorders;

)-:+
 #: 
   Apicor for correction of immune system. Also there were
@ ” 3): 2001, 11, № 3 used nutrition and kinesis therapy.
6. ‚ . . # .. :* cystic fibrosis is a severe disease with progressive cur-
. “
) $* )
 0#' ) # .” rent and often with fatal outcome. But early diagnosis
"*  2001:. and right tactic of treatment and management of patients
7. Gibson L.E. cooke R.E. ,,A test for concentracion of influence on the outcome of disease and prolongs life of
eleqtrolytes in sveat in cystic fibrosis of the pancreas uti- patients.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 21

arteriuli hipertenzia
m. SvangiraZe, r. ioseliani, esenciuri hi pertenziisTvis zogjer dama-
xasiaTebelia xanmokle vadiT wnevis uecari,
q. cxakaia, d. TenieSvili mkveTri momateba – hi pertenziuli krizi. hi-
pertenziuli krizis simptomebia: Semcivneba,
arteriuli hi pertenzia mdgomareobaa, ro- kankali, simxurvalis SegrZneba, oflianoba,
melsac sisxlis mimoqcevis did wreSi arte- Tavbru, Tavis tkivili, gulisreva, Rebineba,
riuli wnevis mateba – 14/90 mg. vwy. sv-ze me- mxedvelobis gauareseba, smenis daqveiTeba, gu-
tad axasiaTebs. mas umetes SemTxvevaSi, samiz- lis friali, gulis areSi tkivili.
ne organoebis dazianebis gamovlinebamde, da- hi pertenziuli krizis garTulebebia: mar-
maxasiaTebeli Civilebi aqvs. cxena parkuWis mwvave ukmarisoba, miokardiu-
esenciuri hi pertenzia – ucnobi etiologi- mis infarqti, Tavis tvinSi sisxlis mimoqce-
is arteriuli hi pertenziaa, pirveladi anu vis moSla.
esenciuri anu idiopaTiuri. diagnozi:
kanmo-s eqspertTa komitetis 1973 wlis kla- sistemuri hi pertenziis konstataciis Sem-
sifikaciis mixedviT arCeven arteriuli wne- TxvevaSi esenciuri hi pertenziis diagnozi
vis Semdeg kriteriumebs (vwy. sv. mg.). mxolod mas Semdeg SeiZleba dadgindes, rac
140/90 – normis zeda zRvari; gamoiricxeba simptomuri hi pertenziis yvela
159/94 – mosazRvre arteriuli wneva; SesaZlo varianti. amasTanave arteriuli wne-
>160/95 - arteriuli hi pertenzia. vis momatebis (sistoluri 160mm vwy. sv. dias-
esenciuri hi pertenziis xelSemwyobi faq- toluri 95 mg. vwy. sv.) faqti samjer mainc un-
torebi: fsiqoemociuri stresi, Tambaqo, memk- da iyos dafiqsirebuli drois sxvadasxva in-
vidruli faqtori, asaki, Saqriani diabeti, Na- tervalSi (radgan zogierT avadmyofs eqim-
is Warbi moxmareba, simsuqne, rasa, alkoholi, Tan kontaqtisas arteriuli wnevis momateba
endokrinuli moSlilobebi. aReniSneba);
esenciuri hi pertenziis paTogenezSi wamy- diagnozi emyareba anamnezs, fizikur da
vani roli atreriuli wnevis mudmivobis mre- laboratoriul-instrumentuli kvlevis Se-
gulirebeli kompensatoruli meqanizmebis degebs;
darRvevas eniWeba. am TvalsazrisiT mniSvne- kvlevis mizania arteriuli hi pertenziis
lovania Tirkmlis baroreceptorebis da re- mizezis gansazRvra da samizne organoebis
nin-angiotenzin-aldosteronis sistemis funq- funqciuri mdgomareobis Sefaseba.
ciuri mdgomareoba.
klinikuri gamovlineba – esenciuri hi per- diferencialuri diagnostikis mizniT re-
tenzia SeiZleba xangrZlivi drois manZilze komendebuli gamokvlevebi:
Civilebis gareSe mimdinareobdes da daavade- gulmkerdis rentgenologiuri gamokvleva;
bis niSnebi mxolod samizne organoebis dazi- ekg;
anebis Semdeg gamovlindes. samizne organoe- eqokardiografia;
bis mixedviT arteriuli hi pertenziis Semdeg sisxlis da Sardis saerTo analizi;
stadiebs gamoyofen: sisxlSi narCeni azoti da kreatinini;
I stadia – samizne organoebis dazianeba eleqtrolitebi sisxlSi;
ar aRiniSneba; Tirkmlis ultrabgeriTi gamokvleva;
II stadia – organoebis msubuqi dazianeba sisxlSi aldosteronis, kortizolis,
(marcxena parkuWis hi pertrofia, baduris ar- reninis, kateqolaminebis kvleva;
teriebis Seviwroveba, protenuria); fundoskopia – Tvalis fskeris daqveiTeba.
III stadia – organoebis mZime dazianeba
(marcxena parkuWis ukmrisoba, encefalopTia, garTulebebi:
sisxlCaqcevebi baduraSi, nefropaTia – glo- g.i.d. (stenokardia, miokardiumis infarqti,
merulopaTia). gulis ukmarisoba);
calkea gamoyofili avTvisebiani hi perten- insulti;
zia – avTvisebiani nefroangiosklerozi, Tir- Tirkmlebis ukmarisoba;
kmlis arteriuli nekrozi, mZime prolifera- sibrmave.
ciuli endarteriti da gorglebis fibrozu-
li nekrozi, romelsac Tirkmlis ukmarisoba mkurnaloba – mizania arteriuli wnevis
axasiaTebs. paTologia gvxvdeba arteriuli daqveiTeba 140/90 mg. vwy. sv-is qveviT da kar-
hi pertenziis SemTxvevaTa 1%-Si, ufro metad diovaskuluri, cerebrovaskuluri da Tirkm-
Savkanian mosaxleobaSi, qalebSi - 30-40 wlis lis daavadebebis ganvitarebis riskis Semci-
asakSi, mamakacebSi ki - 40-60 wlis asakSi. reba, agreTve naadrevi sikvdilis prevencia.
@__) otkb
22 ,fdidsf rfhlbjkjubf
aramedikamenturi mkurnaloba – msubuqi kulire siTxis raodenoba Seucvleli an Sem-
da zomieri arteriuli hi pertenziis SemTx- cirebulia. amitom maT samkurnalod pirveli
vevaSi medikamenturi mkurnalobis dawyebam- rigis preparatebs ekuTvnis antiotenzinma-
de mizanSewonilia e.w. cxovrebis wesis Sec- konvertirebeli fermentis inhibitorebi
vla, kerZod: (agf-inhibitorebi), seleqtiuri ( da ( adre-
wonis dakleba; noblokatorebis kombinacebi da kalciumis
fizikuri aqtivobis momateba; antagonatebi.
natriumis miRebis SezRudva; xandazmul asakSi (60 wlis zeviT) arteri-
alkoholis miRebis SezRudva; uli hi pertenzia xSirad SeuRlebulia Tanm-
specialuri dieta (li piduri cvlis mo- xleb daavadebebTan, rc preparatis SerCevaze
wesrigebis mizniT); did gavlenas axdens. am asakSi momatebulia
Tambaqos wevis Sewyveta; sisxlZarRvebis periferiuli winaaRmdegoba,
kofeinis miRebis SezRudva; daqveiTebulia plazmis renonis aqtivoba da
SeZlebisdagavarad stresis Tavidan aci- xSirad marcxena parkuWis hi pertrofiac aRi-
leba. niSneba. xandazmulTa pirveladi TerapiisaT-
vis mowodebulia Sardmdenebi. dadginda, rom
medikamenturi mkurnaloba – msubuqi da Sardmdenebis gamoyeneba am asakobriv jguf-
zomieri arteriuli hi pertenziiT daavade- Si amcirebs insultebs, gulis ukmarisobisa
bulTa medikamenturi mkurnaloba im SemTxve- da miokardiumis infarqtis ganviTarebis six-
vaSi, Tu cxovrebis wesis Secvla ar iwvevs Sires. kalciumis antagonistebi amcireben
sisxlis wnevis normalizebas. mniSvnelova- sisxlZarRvTa periferiul winaaRmdegobas
nia medikamenturi mkurnaloba daiwyos samiz- da ar arRveven li pidur cvlas, ris gamoc
ne organoebis dazianebis ganviTarebaze. xandazmul asakSi maTi gamoyeneba dasaSvebia.
farmakoTerapia aucileblad aramedikamentu- am asakobriv jgufSi SeZlebisdagvarad unda
ri mkurnalobis fonze tardeba. arteriuli SeizRudos ( adrenoblokatorebis gamoyene-
hi pertenziis (samizne organoebis dazianebis bac.
gareSe) medikamenturi mkurnaloba wamlis mi- gansakuTrebiT sifrTxiliTaa dasaniSni
nimaluri efeqturi doziT xangrZliv da hi potenziuri saSualebebi sxva Tanmxlebi
uwyvet miRebas iTvaliswinebs. avadmyofma daavadebebis fonze. mag.: medikamentebi, rom-
unda icodes, rom mkurnalobis xanmokle kur- lebic iniSnebian diabetis dros – agf-inhi-
siT esenciuri hi pertenziebisgan is ar gani- bitori, Ca-is antagonisti, L1 adrenoblokato-
kurneba da rom mkurnaloba SeiZleba gagr- ri. gulis ukmarisobis dros – Sardmdeni,
Zeldes wlebi da mTeli sicocxlis manZil- agf-inhibitori, L1 adrenoblolatori. disli-
zec ki. pidemia – agf-inhibitori, Ca-is antagonisti, L1
msubuqi da zomierei hi pertenziis medika- adrenoblokatori.
menturi mkurnaloba monoTerapiis saxiT mim-
dinareobs. umjobesia mkurnalobis dawyeba hi pertoniuli krizis samkurnalo perora-
SardmdenebiT, Tumca dasaSvebia ( adrenob- luri saSualebebi:
lokatorebiT an kalciumis antagonistebi- nifti pini – enis qveS an peroralurad. 10
Tac. samkurnalo saSualebebis SerCeva damo- mg. dasawyisSi. 30 wT-is Semdeg SeiZleba do-
kidebulia avadmyofis asakze, Tanmxleb daa- zis gameoreba.
vadebebsa da paTologiur procesebze (ste- klonidini – 0,1-0,2 mg. dasawyisSi, Semdeg
nokardia, gulis ukmarisoba, marcxena parku- 0,1 mg. yovel saaTSi 0,8 mg-mde.
Wis hi pertrofia, Saqriani diabeti, simsuqne, kaptoprili – 25 mg.
hi perli pidemia, podagra, qronospazmi da pe-
riferiuli arteriolebis dazianeba). preparatebi, romlebic uxSresad ixmareba
mZime SemTxvevaSi arteriuli hi pertenziis arteriuli hi pertenziis dros:
samkurnalo pirveli rigis saSualebas uma- Tiazidebi da maTi msgavsi diurezuli sa-
teben sxva jgufis erT an ramdenime prepa- Sualebebi. hidrolorTiazidi, bendroflua-
rets. sarezervo hi potenziur saSualebebs zidi, indapamidi.
ekuTvnis centraluri moqmedebis adrenomi- ( adrenoblokatorebi: ateneloli, karvti-
metikuri saSualebebi, periferiuli vazodi- lodi, bisaprolodi, egidoki.
latatorebi, centralurad moqmedi hi poten- kalciumis arxebis mablokirebeli saSua-
ziuri saSualebebi. lebebi: amlodi pini, verapamili, lacidi pini,
aqtiuri cxovrebis wesis mqone axalgazr- fedodi pini.
debs momatebuli aqvT simpatikuri nervis agf-inhibitorebi: kaptoprili, enalopri-
tonusi da plazmis reninis aqtivoba. mocir- li, lizinoprili.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 23
ultrasonografiis, rogorc arainvaziuri
informaciuli specifikuri da mgrZnobiare
radiologiuri meTodis efeqturoba (roli)
pilorostenozis adreul etapze diagnoscirebaSi
z. zarnaZe, T. robaqiZe, ultrabgeriTi kvlevis SesaZleblobebi:
m. inasariZe, n. Wanturaia, pilorusis dagrZelebis vizualizi-
cia.(20.mm.-ze meti.)
i. korinTeli, n. maisuraZe arxis sanaTuris Seviwroebis vizualizacia
kunTovani Sris gasqelebis vizualiza-
pilorostenozi Tanamedrove pediatriis cia.(4mm. da meti.)
erT-erT aqtualur problemas warmoadgens. Seviwroebuli arxiT pasaJis xasiaTis Se-
msoflio jandacvis organizaciis ukanask- faseba.
neli 2005 wlis monacemebiT,misi sixSire, yo- kuWis zomebis gadidebis Sefaseba.
vel 1000 axalSobilze saSualod Seadgens kuWSi lorwosa da sakvebis narCenebis vi-
0,5-3. zualizacia
saqarTveloSi 1998-2003 wlis oficialuri kuWSi peristaltikuri talRebis dafiqsireba.
statistikuri monacemebis mixedviT maRalia
ganviTarebis anomaliiT dabadebul axalSo- ultrabgeriTi kvlevis SesaZleblobebis
bilTa xvedriTi wili upiratesobani sxva paraklinikur meTodeb-
histologiuri Taviseburebebia: piloru- Tan SedarebiT: mxolod ultrabgeriTi ga-
li arxis mkveTri Seviwroeba, mokvleviT aris SesaZlebeli zemoT aRniSnu-
kedlis gasqeleba (erTi mxridan SeiZleba li oTxive niSnis erTdrouli dafiqsireba
miaRwios 6-12 mm3arxis dagrZeleba da Sefaseba. arainvaziuroba. gamokvlevas wi-
(30-40mm.), arxi aris qliaviseburi formis, naswari mom zadeba ar esaWiroeba. diagnos-
struqtura myife, feri-TeTri. cireba drois xanmokle SualedSi.(5-10 wT.)
aratoqsiuroba, radiologiurad usafrTxo.
maRali riskis jgufs warmoadgenen: literatura
vaJebi. (jandacvis saerTaSoriso msoflio 1.Poland R.L., T.S., Shankaran S. Normal values for ven-
organizaciis uaxloesi statistikuri monace- tricular size as determined by real time sonographic techni-
mebiT daavadebis gamovlinebis Tanafardoba ques// Pediatric Radiology. – 1985.- V. 108, #15.-P.12-14.
gogonebsa da vaJebs Soris meryeobs 1/4-dan 2.Fok T.E., Davies D.P.A studi of periventricular he-
1/7-mde.) morrhage, post-hemorragic ventricular
memkvidruli ganwyoba vlindeba 6,9 %-Si dilatation and periventricular leucomalacia in chinese
sisxliT naTesavTa qorwinebidan miRebul preterm infants// J.Paediatr. child.health.-1990.-
bavSvebSi. V.26,#10.-P.271-275.
social-ekonomiur-biologiur maRali ri- 3.Volpe J.J. of the newborn.-Philadelphia: I.B.
skis orsulTa axalSobilebi. Lippincott Co., 1995.-876p.
axalSobilebi mucladyofnis ganviTare- 4.Haddad J., Messer J., Aranda J. Periventricular he-
bis SeferxebiT. morrhagic infarction associated with
subependymal germinal matrix hemorrhage in the premature
paraklinikuri diagnostika emyareba: gast- newborn.Report of two cases//Eur.J.Pediatr.-1992.-V.15,#1.-P.63-65.
roduodenoskopias, rentgenografiasa da 5.Hofmann V., Deegk H., hoyer P.F. Ultrashalldiagnostic in
ultrabgeriTi kvlevas. Padiatrie und kinderchirurgie.-N.Y.:Verlag Stuttgart,1996.-541 p.

fexburTelTa sportuli travmebis reabilitacia.


kompleqsur mkurnalobaSi mikroplazmuri samkurnalo
danadgaris gamoyenebiT
prof. s. jaiani, prof. z. kaxabriSvili, problemis aqtualoba.
eq. z. lominaZe, eq d. zaaliSvili. sxvadasxva klasis fexburTelTa Soris
farTod gavrcelebuli mikrotravmebi, maTi
(kritikuli medicinis instituti, saqarT- swrafi diagnostireba da mkurnaloba, aseve
velos olimpiuri komitetis samedicino sam- am aspeqtSi mraval sakiTxTa gadauwyvetlo-
saxuri, safexburTo klubebis samedicino sam- ba ZiriTadad gansazRvravsAarsebuli prob-
saxurebi.) lemebis aqtualobas sportul medicinaSi
@__) otkb
24 ,fdidsf rfhlbjkjubf
(1;5). pleqsuri mkurnalobis arsebul tradiciul
amave dros CvenTvis xelmisawvdom samec- meTodebSi axali teqnologiebis CarTva
niero literaturaSi, romelic exeba aRniS- plazmuri nakadis gamoyenebiT, Cveni azriT
nul Tematikas, faqtiurad ar arsebobs in- uaRresad aqtualuria.
formacia sportuli travmebis adreul etap-
ze mkurnalobisa da reabilitaciis Tanamed- gamokvlevis mizani da amocanebi
rove meTodebze (6). gamokvlevis mizani gaxldaT plazmuri ga-
rogorc wesi, mikrotravmebi iwveven sayr- mosxivebiT mkurnalobis cdebis ganzogadeba
den-mamoZravebeli aparatis faruli paTolo- fexburTelTa sayrden-mamoZravebeli apara-
giebis ganviTarebas, romelic xSirad vlin- tis mikrotramvebiT miRebul moSlilobaTa
deba intensiuri varjiSebisa da sxvadasxva prevenciis mizniT; aseve mkurnalobis Sedege-
rangis sportuli Sejibrebebis dros, rac bis gaumjobeseba da fexburTelTa sportu-
bunebrivia, uaryofiT zegavlenas axdens ro- li formis swrafi aRdgena. amasTan dakavSi-
gorc sportuli maCveneblebis, aseve fexbur- rebiT wamovayeneT Semdegi amocanebi:
TelTa zogad-fizikur da fsiqologiur Cagvetarebina SedarebiTi analizi da Seg-
mdgomareobaze (3). vefasebina im Sedegebis efeqtianoba, romelic
miuxedavad imisa, rom mikrotravmebis sam- miviReT fexburTelTa tramvirebuli adgi-
kurnalo saSualebebi Zalzed farTo da lebis plazmuri nakadiT damuSavebis Sede-
mravlis momcvelia da amasTanave maTi gamo- gad.
yeneba mkurnalobisas ekonomikurad maRal- gangvesazRvra plazmis gamoyenebis pers-
xarjiani, mainc maTi intensivoba da efeqtu- peqtiva im fexburTelTa mimarT, romlebmac
roba yovelTvis ar aris sakmarisi da swraf- miiRes sxvadasxvagvari travmebi.
Sedegiani, rac ase aucilebelia fexburTe- SegvemuSavebina da samkurnalo-sareabili-
lis swrafi gamojamrTelebis da sportuli tacio programebis klinikur praqtikaSi dag-
formis sruli aRdgenisaTvis (1;5). venerga plazmuri nakadis gamoyenebis meTo-
bolo droSi travmebis samkurnalod ga- dika fexburTelTa mikrotravmebis dros.
moiyeneba aparatura, romelic dafuZnebulia
axal fizikur efeqtebze_kerZod, es gaxlavT masalebi da meTodebi
plazmuri nakadi, romelsac gaaCnia maRali 1996 wlidan dRemde Cven gamovikvli-
siTburi efeqti (12000oC). biologiur qsovi- eT plazmuri nakadis zemoqmedebis Sedegebi
lebze maRaltemperaturuli meTodebis gamo- 276 travmirebul fexburTelze. tabula 1-Si
yeneba sakmaod efeqturia da didi xnis winaa mocemulia im fexburTelTa asaki romel-
cnobili (8). Tac CautardaT plazmuri mkurnaloba:
aRniSnuli aparaturiT sxvadasxva sa- tabula #1
xeobis tramvebze Catarebulma mkurnalobis
# asaki dakvirvebis ricxvi
cdebma daadastura siTburi meTodebis ze-
moqmedebis ucilobeli perspeqtiuloba (2;4;7) absoluturi %
sportul medicinaSi - (kerZod moWi- 1 14-mde 25 9.3
daveebSi) mikroplazmuri nakadebis gamoyene- 2 15 37 13.4
ba Zireulad da srulyofilad gamoikvlia 3 16 24 8.7
prof. z. kaxabriSvilma. miRebuli Sedegebi 4 17 22 7.9
wardgenili iqna saerTaSoriso olimpiuri 5 18 36 13.3
komitetis monakoSi Catarebul IV saerTaSo- 6 19 22 7.9
riso kongressze. 7 20 20 7.2
bolo dros sportul medicinaSi plazmu- 8 21 17 6.2
ri nakadis gamoyenebis aqtualobas xeli Se- 9 22 9 3.2
uwyo moxmarebis TvalsazrisiT martivi apa-
10 23 4 1.4
raturis Seqmnam; am aparaturas gaaCnia plaz-
11 24 9 3.2
mis miwodebis moqnili konstruqcia, romelic
12 25 5 1.8
saSualebas gvaZlevs Tavisuflad vimuSaoT
13 26 9 3.2
praqtikulad sxeulis nebismier tramvire-
bul areSi. amasTanave, literaturul monace- 14 27 3 1.1
mebze dayrdnobiT, mocemul meTodikas eniWe- 15 28 4 1.4
ba maRali ekonomikuri mniSvneloba medici- 16 29 2 0.7
nis sxvadasxva sferoSi (6;7;8). 17 30 da meti 28 10.1
amdenad, fexburTelTa mikrotramvebis kom- sul 276 100
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 25
rogorc mocemuli tabula 1-dan Cans, Ziri- elis, ajerbaijanis da sxva gundebSi. tra-
Tadad mkurnaloba sWrdebodaT 20 wlamde vmebis lokalizacia Zalzed mravalfero-
asakis fexburTelebs, amaTgan umetesoba gax- vani gaxldaT. es naTlad Cans tabula #4-
ldaT 15 wlis (13.4%) da 18 wlis (13.3%). Sem- Si.
deg modian 14 walamde (9.3%) anu sportsmene- rogorc moyvanili tabulidan Cans, trav-
bi 15 wlamde jamSi Seadgenen yvela namkurna- mebis umravlesoba qveda kidurebze modio-
levi fexburTelis 31.2%-s. da (98.3%); travmaTa 59.4% gvxvdeboda sxeu-
miRebuli monacemebidan naTlad Cans, rom lis marjvena naxevarze, xolo 40.6% marcxe-
travmebis miRebis riski ufro maRalia sru- naze.
liad axalgazrda fexburTelebisaTvis, vid- yvelaze xSirad ziandeboda marjvena mux-
re mowifuli, kargad navarjiSevi sportsmene- lis saxsari (20.9%), marjvena koWwvivis saxsa-
bisaTvis (22 wlidan zeviT). ri (19.7%), sazardulis are (15.3%), barZayis
ZiriTadad CvenTan mkurnalobas itarebd- rbili qsovilebi (14.7%).
nen saqarTvelos respublikuri gundebis
marcxena mxares yvelaze xSirad pacien-
fexburTelebi. maT garda aseve mkurnaloba
tebs Soris gvxvdeboda muxlis saxsris da-
CautardaT ucxouri klubebis moTamaSeebsac.
zianeba (28.9%), barZayis rbili qsovilebis
dazianeba (20.6%), xolo mesame adgilze iyo
q. Tbilisisa da saqarTvelos regionebis
gundebi: koWwvivis saxsris dazianeba (15.7%).
moyvanili monacemebidan Cans, rom yvelaze
tabula #2 xSir paTologias, romelic saWiroebda
gundi dakvirvebis ricxvi
plazmuri sxivebiT mkurnalobas, iyo muxlis
#
absoluturi %
saxsris da koWwvivis saxsris paTologiebi,
saintereso iyo agreTve Slateris daavade-
1 Tbilisi 227 88.3 biT Sepyrobili avadmyofebis mkurnaloba,
2 regionebi 30 11.7 lokalizaciis mxriv Slateris daavadeba
sul 257 100 gvxvdeboda rogorc calmxrivad, aseve ormx-
rivad.
rogorc tabula 2-dan Cans, CvenTan ZiriTa- yuradReba unda mivaqcioT imasac, rom pa-
dad mkurnalobdnen Tbilisis safexburTo cientTa raodenoba iyo 276, xolo paTologi-
gundebis sportsmenebi (88.3%); amasTanave re- ur procesTa ricxvi Seadgenda 298_s. es gan-
gionebidan specialurad Camodiodnen samkur- pirobebuli iyo imiT, rom avdmyofTa nawils
nalod travmirebuli fexburTelebi, romleb- _ (22 pacienti), erTdroulad ramdenime paTo-
mac saerTo pacientTa 11.7% Seadgina. yvela- logiuri procesi aReniSnebodaT.
ze meti pacienti (185) iyo Tbilisis ,,dinamo- yvela zemoT CamoTvlili travmebisa da
dan” (33.7%) da ,,ameridan” (33.3%).
daavadebaTa samkurnalod gamoyenebulia
tabula 3-Si warmodgenilia is gundebi,
originaluri konstruqciis aparati, rome-
romlis fexburTelebmac Caitares plazmuri
lic plazmur nakads argonis safuZvelze
nakadiT mkurnaloba:
warmoqmnis (patenti
tabula #3 – 2075_ 31. 03. 1998w). mkurnalobis meTodi-
ka emyareba travmirebuli adgilis ukontaq-
# gundi dakvirvebis ricxvi
to dasxivebas 3-5 wuTis ganmavlobaSi. Tanax-
absoluturi %
mad meTodikisa pacients ar esaWiroeba spe-
1 rspublikuri 257 93.1 cialuri momzadeba. yvela SemTxvevaSi mkur-
2 ucxouri 19 6.9 naloba tardeba ambulatoriulad, xandaxan
sul 276 100 ki safexburTo gundis sportuli bazis med-
punqtSi.
rogorc tabula 3-dan Cans, fexburTel- 276 pacients Cautarda mikrotravmebis
Ta ZiriTadi kontingenti, romelTac Cau- plazmuri TerapiiT mkurnaloba. cnobilia
tardaT plazmuri nakadiT mkurnaloba, rom travmirebuli midamos 3-5 wuTiani dasxi-
gaxlavT respublikuri gundebis moTamaSe- vebisas siTbo (39o C-mde) WrilobaSi 10-12 sa-
ebi; amasTanave ucxouri gundebis fexbur- aTs narCundeba, rac iwvevs gaZlierebul sis-
Telebma 6.9% Seadgina. ZiriTadad eseni iy- xlis mimoqcevas da amaRlebs adgilobriv
vnen legionerebi, romlebic TamaSobdnen imunitets, rac TavisTavad aCqarebs Sexorce-
italiis, espaneTis, ruseTis, ukrainis, isra- bis process.
@__) otkb
26 ,fdidsf rfhlbjkjubf
tabula #4
dazianebebis dakvirvebis ricxvi
lokalizacia marjvena mxare marcxena mxare sul
abs % abs % abs %
zemo kiduri 5 2.8 - - 5 1.6
laviwi 1 0.5 - - 1 0.3
mxari 2 1.2 - - 2 0.6
idayvis saxsari 1 0.5 - - 1 0.3
mtevani 1 0.5 - - 1 0.3
qvemo kiduri 172 97.2 121 100 293 98.3
terfi 35 19.7 19 15.7 54 18.1
aqilevsis myesi 9 5.2 2 1.6 11 3.7
wvivi 11 6.2 7 5.8 18 6.3
muxlis saxsari 37 20.9 35 38.9 72 24.2
barZayi 26 14.7 25 20.6 51 17.1
sazardulis are 27 15.3 18 14.8 45 15.1
zurgi 20 11.4 10 8.3 30 10.0
Slateris daavadeba 7 3.9 5 4.2 12 4.0
sul 177 100.0 121 100.0 298 100.0

praqtikulad Cven avadmyofs vmurnalobT _ plazmuri Terapiis meTodi martivia ga-


anTebiTi procesis me-2 fazaSi (eqsudaciis moyenebis dros, sakmaod ekonomiuria da ar
faza) da proliferaciis procesi ufro moiTxovs avadmyofis specialur momzadebas.
swraf reJimSi gadagvyavs. aparati SeiZleba moTavsdes gundis sameci-
muSaobis procesSi Cvens mier SerCeuli iq- dino punqtSi.
na fexburTelTa mikrotravmebis mkurnalobis _ aRniSnuli meTodiT mkurnalobisas xde-
yvelaze optimaluri reJimebi, amasTanave ga- ba avadmyofobis xangZlivobis zRvris dawe-
movnaxeT da davamuSaveT aRniSnuli kategori- va, rac fexburTels saSualebas aZlevs trav-
is avadmyofTa mkurnalobis axali taqtika. mis farglebSi ganagrZos rogorc varjiSi,
aucileblad unda aRvniSnoT isic, rom aseve TamaSi.
yvela travmirebul avadmyofs utardeboda
ZviradRirebuli gamokvlevebi, romlebic Zi- r e z i u m e
riTadad normalur rezultats iZleoda – im masalebze dayrdnobiT, romlebic dag-
anu aseTi gamokvlevebi pacientisTvis ar iyo vigrovda plazmuri Terapos gamoyenebis cde-
aucilebeli. biT 276 fexburTelze, romelma miiRes sxva-
bolo periodSi Cven mivmarTavT Semdeg dasxva saxis travmebi, avtorebi rekomendaci-
taqtikas: fexburTeli, romelmac miiRo mik- as vuwevT aRniSnuli paTologiebis ambula-
rotravma, Zveleburi tradiciuli mkurnalo- toriuli mkurnalobis axal meTodikas.
bis paralelurad mkurnalobas iwyebs plaz- am meTodiT mkurnalobisas pacientebs
muri TerapiiT. optimalurad iTvleba 10-17 aReniSnebaT avadmyofobis ufro keTilsa-
procedura (43.5% yvela pacientisa). surveli mimdinareoba, mcirdeba mkurnalobis
aRsaniSnavia isic, rom monoTerapis plaz- xangZlivoba. Cvens mier SemuSavebuli axali
muri meTodiT (yovelgvari damatebiTi mkur- samkurnalo meTodika gamoirCeva maRali eko-
nalobis gareSe) adgili hqonda 62,3% SemTx- nomiurobiT.
vevaSi swored efeqturoba, gamoyenebis simartive,
ase, rom Catarebuli muSaobis safuZvelze keTilsaimedooba da ekonomiuri mniSvneloba
SeiZleba davaskvnaT Semdegi: warmoadgens aRniSnuli meTodikis Tavisebu-
_plazmuri Terapiis meTodi warmoadgens rebis mniSvnelovan maxasiaTeblebs.
ubralo da efeqtur saSualebas fexburTel- ZiriTadi sityvebi: plazmuri navadi, plaz-
Ta mikrotravmebis mkurnalobaSi. muri Terepia, mikrotravmebi, fexburTi.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 27
Kliegman: Nelson Textbook of Pediatrics, 18th ed. 2007.
Tavi-381.
filtvis qsovilis rekurentuli an
persistulad mimdinare infiltracia.
Targmani (ramaz RulaZe). cxrili -6
neonataluri perodis Semdgom ganviTarebuli,
pnevmoniiT gamowveuli filtvis qsovio- filtvis qsovilis rekurentuli,
lis infiltraciis rendgenologiuri vizua- persistuli an migraciuli bunebis,
lizacia Sesazlebelia paTologiis dawyebi- infiltraciiT mimdinare daavadebebi
dan 1 _ 3 kviris ganmavlobaSi. pacientTa gar- asTma
kveul jgufSi, gansakuTrebiT CvilebSi, fil- ganmeorebiTi aspiraciebi.
tvis qsovilis infiltracia SeiZleba gagr- hi persensitiuri pnevmonia.
Zeldes 4 kviris manZilzec. am kontingentSi
filvis hemosiderozi.
SeiZleba gamoxatuli iyos an an ar iy- os
ucxo sxeuli.
cxeleba, xolo respiratoruli sistemis pa-
Tologiis gamomxatveli simptomatika vlin- Talasemia
debodes sxvadasxva saxiTa da xarisxiT. kistofibrozi.
filtvis qsovilis persistuli an reku- Tandayolili infeqciebi.
rentuli infiltraciis mizezebi mocemulia citomegalovirusi
6- cxrilSi. rubella.
sifilisi.
filtvis qronilul infiltraciasTan SeZenili infeqciebi.
asocirebuli simptomebi, romlebic viTarde-
citomegalovirusi.
ba si- cocxlis pirveli kviris Sedeg da
tuberkuliozi.
grZeldeba mravali kviris ganmavlibaSi (
Sidsi.
magram ar aris dakavSirebuli respirato-
rul distress sindromTan) miuTiTebs infeq- sxva virusebi
ciis arsebobaze, romelic ganviTarda an muc- Chlamydia
ladyofnis periodSi an samSobiaro gzebSi Mycoplasma, Ureaplasma
gavlis dros. qronikuli infeqciis adreuli- yivanaxvela.
gamovlineba aseve SeiZleba asocirebuli ucxo sxeuli.
iyos kistofibrozTan an sxva Tandayolil Pneumocystis carinii
paTologiasTan, romelic xels uwyobs aspi- araadeqvaturad namkurnalebi baqteriuli
raciisa da sasunTqi gzebis obstruqciis infeqciebi.
ganviTarebas. rekurentuli infiltraciis, vi-
Tandayolili anomaliebi.
zingisa da xvvelis anamnezi SeiZleba migvi-
filtvis kista.
TiTebdes asTmis arsebobaze 1 wlamde asak-
Sic ki. filtvis sekvestracia.
1 wlamde asakis bavSvebSi, filtvis qsovi- bronqis stenozi.
lis rekurentuli infiltraciis iSviaTi, sisxlZarRvovani rgoli.
Tumca mainc sayuradRebo mizezi aris filt- gulis Tandayolili PpaTologiebi
vis hemosiderozi, romlis ganviTarebac da- marcxnidan marjvnivi mimarTulebis
kavSireblia Zroxis rZis miRebasTan an ata- seriozuli SuntiT.
rebs idiopaTiur xasiaTs.. aspiracia.
bronqopulmonaluri displaziis mqone
faringialuri paTologiebi.
bavSvebSi, xSiria vizingiTa da filtvis qso-
laringo-traqeo-ezofagaluri naprali.
vilis infiltraciiT gamoxatuli respira-
traqeo-ezofagaluri fistula.
toruli disrtesis epizodebi. rekutrentu-
li pnevmoniebi, romlebic asocirebulia Sua gastro-ezofagaluri refluqsi.
yuris anTebasTan, nazofaringitTan, adeno- ucxo sxeuli.
@__) otkb
28 ,fdidsf rfhlbjkjubf
cximis aspiracia. asTmis arsebobaze. “munji filtvis” arsebo-
imunodeficiti, fagocitozis deficiti. ba, romelsac Tan axlavs infiltracia, saeW-
humoruli, ujreduli da kombinirebuli vos xdis alveoluri proteinozs, neumocys-
tis carinii infeqciis, surfaqtantis sinTe-
imunodeficiti.
zis an sekreciis genetikuri paTologiis da
qronikuli granulomatozuri daavadeba da
amis Sedegad ganviTarebuli intersticiu-
masTan dakavSirebuli granulocitebis li pnevmonitis an simsivnis arsebobaze.
defeqti. seriozuli yuradReba unda mieqces fizi-
komplementis defeqti. kuri ganviTarebis mdgomareobas, radgan Ca-
alergiuli zemgrZnobeloba. morCena fizikur ganviTarebaSi, miuTiTebs
filtvis hemosiderozi (Zroxis rZis sistemuri paTologiebis arsebobis did al-
miRebasTan dakavSirebuli an sxva).. baTobaze (kistofibrozi, an alveoluri pro-
asTma. teinozi).
kataraqta, retinopaTia an mikrocefalia
hi persensitiuri pnevmonia (alergiuli
miuTiTeben intrauteraruli infeqciebis ar-
alveoliti).
sebobaze. qronikuli rinorea, migvaniSnebs
kistofibrozi. atopiaze, Zroxis rZis autanlobaze, kisto-
pirveladi ciliaruli diskinezia (K Kartagener- fibrozze an Tandayolil sifilisze. tonzi-
is sindromi) lebisa da cervikaluri limfuri jirkvle-
sxva saxis bronqoeqtaziebi. bis ararseboba _ imunodeficitis maniSnebe-
sarkoidozi. lia.
neoplazma (pirveladi an metastazuri). diagnostikuri RonisZiebebi tardeba se-
intersticialuri pnevmonia da fibrozi. leqciurad da damokidemulia anamnezisa da
sxva klinikuri monacemebis Taviseburebaze.
Cveulebrivi.
ZiriTadi aqcentebi keTdeba me-6 cxri- lSi
limfoiduri (Sidsi).
moyvanili paTologiebis arsebobaze. mniSvne-
surfaqtantis sinTezis an sekreciis lovani testia naxvelis an bronquli lava-
genetikuri anomalia. Jis citologiuri da mikrobiologiuri
desqvamaciuri. kvleva. k.t. zustad asaxavs infiltratis ana-
mwvave (Hamman-Rich-sindromi)) tomiur mdebareobas. bronqoskopia aucilebe-
alveoluri proteinozi. pulmonaluri lia ucxo sxeulis gamoricxvisaTvis, mocu-
limfangioeqtazia. α1-antitrifsinis lobiTi procesebisa da Tanayolili anato-
deficiti. medikamentozuri an radiaciuli miuri anomaliebis identifikaciisaTvis. Tu
aRniSnuli kvlevebi ara aris sakmarisi paTo-
etiologiis anTeba da fibrozi.
logiis diagnostikisaTvis, ganixileba filt-
kolagenozur_sisxlZarRvovani daavadebebi.
vis biofsiis SesaZleblobis sakiTxi.
eozinofiluri pnevmonia. helminTozuri mkurnalobis taqtika da optimaluri efeq-
migracia. histiocitozi. leikemia. ti damokidebulia zust (spercifiur) diag-
nozze. magram zogierTi qronikuli an gaxan-
idditTan an dermatologiur problemebTan, grZlivebuli mimdinareobis paTologiis
miuTiTeben komplementis an fagocitozis (mag. gaxangrZlivebuli virusuli infeqciebi)
defeqtiT ganpirobebuli imunodeficitebis mkurnaloba SeiZleba warmatebiT ganxorci-
arsebobis SesaZleblobaze. oportunistuli eldes simptomaturi saSualebebis gamoyene-
infeqciebis arseboba miuTiTrbs Sids-is ar- biTac. lorwos gaZlierebuli sekreciisa da
sebobis SesaZlebobaze. paroqsizmuli xasia- naxvelis dagrovebis SemTxvevaSi efeqturia
Tis xvelis arseboba gvafiqrebinebs yivana- inhalaciuri Terapia da lorwos mocilebis
xvelas sindromis an kistofibrozis arsebo- fizikuri saSualebebi. antibiotikebi iniSne-
baze. filvis qsovilis persistuli infilt- ba, Tu saeWvoa baqteriuli infeqciis arsebo-
racia, miT ufro, Tu igi asocirebu- lia ba. efeqtur damxmare saSualebad iTvleba
filtvis sasicocxlo moculobis daqveiTe- oqsigenoTeapia da adeqvaturi kveba.
basTan, gansakuTrebiT mozrdili asakis bavS- adreuli asakis bavSvTa filtvis qsovils
vebSi, gvafiqrebinebs ucxo sxeulis aspiraci- axasiaTebs aRdgenis didi potenciali da
is SesaZlebobaze. zogjer mZimed mimdinare paTologiebic ki
filtvis gadaberva (overinflation) da filtvis funqciis sruli aRdgeniT SeiZle-
infiltracia, miuTiTebs kistofibrozis an ba damTavrdes.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 29

Wesezing
(xmauriani sunTqva)
Targmani (ramaz RulaZe). cxrili 1.

“vizingis” diferencialuri diagnozi.


Weezing-i aris musikaluri xmianobis, gangr-
Zobadi xmauriani sunTqva, rac sasunTqi gzebis infeqcia:
(bronqebis) SeviwroebiTaa gamowveuli. “vizin- virusuli infeqcia.
gi” upiratesad ismis amosunTqvis dros, ro- RSV)
respiratorul sincitialuri virusi (R
gorc haergamtari gzebis (bronqebi, traqea) kri- adamianis metapnevmovirusi.
tikuli obstruqciis Sedegi. paragripis virusi.
“vizingi” _ upiratesad aris polifoniuri adeno virusi.
xasiaTis, radgan is gamowveulia haergamtari gripis virusi.
gzebis sxvadasxva xarisxisa da lokalizaciis rino virusi.
SeviwroebiT. monofoniuri “vizingi” gamowveu- da sxva.
lia mxvili kalibris haergamtari gzebis Seviw- sxva infeqciebi.
roebiT, rogoricaa magaliTad distaluri tra- qlamidia.
qeomalacia an bronqomalacia. tuberkuliozi.
rodesac obstruqcia exeba eqstra Toraka- histoplazmozi.
lur gzebs, inspiraciis periodSi ismis xmiano- papilomatozi.
ba, rasac stridori ewodeba.
sasunTqi sistemis anatomiur-fiziologiuri asTma. - warmavali “vizigi” (sawyisi risk-faq-
Taviseburebebis gamo, “vizingi” ufro advilad toria filtvis moculobis pirveladi Semcireba).
viTardeba mcire asakis bavSvebSi, vidre Sedare- - persistuli “vizingi” (sawyis risk-faqto-
biT mozrdil bavSvebsa da zrdasrulebSi. rebs miekuTvneba pasiuri moweva, dedis asTmis
bronqebis obstruqciis xarisxi damokidebulia anamnezi da bavSvis sicocxlis I wels sisxlis
bronqebis yalibsa da filtvis tevadobaze. < SratSi IgE-s maRali done).
5 wlamde asakSi, mcire yalibis periferiuli asTmis ganviTarebis risk faqtoria:
bronqebis haergamtaroba Seadgens bronqebis mogvianebiT asakSi ganviTarebuli “vizingi”.
saerTo haergamtarobis unaris daaxloebiT
50%-s. amitom, bronqebis marginaluri nawilis anatomiuri paTologiebi:
Seviwroeba mniSvnelovnad zRudavs haeris gata- centraluri bronqebis paTologia.
rebas mTel sistemaSi da iwvevs “vizings”. es xorxis, traqeis an bronqis malacia.
mdgomareoba gansakuTrebiT mkafiod aisaxeba 1 traqeo-ezfagaluri fistula.
wlamde asakis bavSvebSi. laringealuri naprali (aspiraciis Semdgomi).
aseve mniSvneloba aqvs imunologiur da sa- zewoliT gamowveuli bronqebis eqstriqcia.
sunTqi sistemis qsovilTa molekulur Tavise- sisxlZarRvovani kontraqtura.
burebebs: CvilebSi, mozrdilebTan SedarebiT, zewoliT gamowveuli bronqebis eqstriqcia.
bronqoalveolalur lavaJSi, limfocitebisa anTebiT an sismsivniT gamowveuli mediasti-
da neitrofilebis raodenobis Sefardeba, mas- naluri limfadenopaTia.
tocitebisa da eozinofilebis raodenobas- mediastinaluri simsivne.
Tan, ufro maRalia, rac adgilobrivi anTebiTi
reaqciis ganviTarebis met Sanss qmnis. bronqebis instriqtuli paTologia.
anTebiTi mediatorebis mravalferovneba, ma- bronqebis hemangioma an sxva simsivneebi.
Ti gamoTavisuflebis xarisxi da kinetika ase-
kistozuri adenomatozuri malformacia.
ve gansazRvravs “vizingis” Taviseburebas.
bronqo-pulmonaluri kista.
Zalian mniSvnelovania Cvilis kvebis Tavisebu-
traqealur-bronquli aberacia.
reba da dedis mier sigaretis moxmarebis faqti.
sekvestracia.
“vizingis” eTiologia. gulis Tandayolili paTologia (filtvis
axalSobilebSi “vizingi”, upiratesad gamow- SeSupebiT).
veulia bronqebSi ganviTarebuli anTebiTi pro- ucxo sxeuli.
cesiT (bronqitiT), Tumca SeiZleba arsebobdes
sxva mizezebic. imunodeficitebi.

@__) otkb
30 ,fdidsf rfhlbjkjubf
IgA-deficiti. re SedarebiT mozrdilebi. RSV iw-vevs kompleq-
B-ujredebis deficiti. sur imunur pasuxs _ eozinofilebis degranu-
pirveladi ciliaruli diskinezia. lacias da kaTionuri cilebis mier bronqebis
Sidsi. lrwovanis toqsiur dazianebas. mniSvnelovania
bronqoeqtazia. IgE-Ti ganpirobebuli reqciis roli da LT-ebis
faqtori.
mukociliaruli klirensis darRveva. mwvave bronqioliti xasiaTdeba bronqialu-
kisto-fibrozi. ri obstruqciiT, bronqebis lorwovanis SeSu-
pirveladi ciliaruli diskinezia. pebiT, lorwosa da ujredebis CamofcqvniT. vi-
bronqoeqtazia. Tardeba mcire kalibris bronqebis lorwova-
nis SeSupeba da rogorc eqspiraciuli, ise ins-
bronqo-pulmonaluri displazia. piraciuli SezRudva. Tumca eqspiracia ufro
metad izRudeba. Tu obstruqcia srulia _ vi-
aspiraciuli sindromi. Tardeba ateleqtazi.
g.e.f. refluqsi.
faringialuri da ylapvis disfunqcia. qronikuli infeqcia.
qronikuli infeqciis arseboba xSiria kis-
filtvebis intersticialuri paTologia to-fibrozis dros. am dros saxezea persistu-
(maT Soris maoblitirebeli bronqioliti). li respiratoruli sindromi,dolis TiTebi,ma-
ladsorbcia, ganviTarebaSi CamorCena, eleqtro-
gulis paTologia. lituri balansis darRveva da rezistentuli
bronqodilatacia.
anafilaqsia.
alergia da asTma
inhalaciuri dazianeba _ damwvroba. alergia da asTma aris “vizingis” uxSiresi
mizezi. asTmis dros saqme gvaqvs SeqceviTi xa-
siaTis bronqospazmTan da bronqebis hiperreaq-
mwvave bronqioliti. tiulobasTan.
mwvave bronqioliti ZiriTadad virusuli literaturuli monacemebis mixedviT, 3 wlam-
eTiologiis daavadebaa. igi ZiriTadad (50%) de asakis bavSTa 19,9%%-s, mwvavve respiratoru-
gamowveulia RSV-iT. sxva agentebia: paragripis li virusuli infeqciiT avadobis SemTveaSi,
virusi, adenovirusi, mikoplazma da iSviaTad aReniSneba “vizingi”, romelic aRar meordeba da
sxva virusebi. adamianis metapnevmovirusi xSi- bunebrivia ar SeiZleba CaiTvalos asTmad. bav-
radaa pirveladi infeqciis mizezi an Tan erT- SvTa 13,3%-s aReniSneba persistuli “vizingi”
vis xolme RSV-s. ar aris dadasturebuli romelic, aseve xSirad vlindeba respiratorul
baqteriuli bronqiolitis arseboba. Tumca infeqciasTan erTad da grZeldeba 6 wlis asa-
baqteriuli pnevmonia zogjer diagnostirdeba, kamde. bavSvTa daaxloebiT 15%-s “vizingis” ga-
rogorc bronqioliti an Tavad bronqioliti movlineba ewyeba 3 wlis asakis Semdeg da aqedan
rTuldeba baqteriuli pnevmoniiT. mxolod 1/2-s ugrZeldeba igi 6 wlis asakis Sem-
aS.S-Si, yovelwliurad, RSV-iT gamowveuli deg. 3 wlamde asakis bavSvTa 60%-s, romelTac
daavadebis diagnoziT, xdeba 50000 _ 80000 bav- persistuli “vizingi” aReniSnebaT, es sindromi
Svis hospitalizacia. aqedan 200 dan 500-made aRar aReniSnebaT 6 wlis asakis Semdeg.
SemTxvevaSi Sedegi fataluria. aRniSnulis gamo,ioli ar aris 3 wlamde asa-
bronqioliti ufro xSiria vaJebSi,vidre go- kis, Tundac persistuli “vizingis” mqone, bavS-
gonebSi; aseve xelovnur kvebaze myof da mra- vebSi asTmis diagnosis dasma.
valricxovad ojaxebSi mcxovreb bavSvebSi. in- aseT SemTxvevaSe aucileblad unda iyos
feqciis wyaro, umetes SemTxvevaSi, aris ujaxis gaTvaliswinebuli ojaxuri atopiuri anamnezi
ufrosi wevri. maTSi RSV-iT, an axva agentiT, (gansakuTrebiT dedis asTma) da kanis alergiu-
gamowveuli infeqcia, SeiZleba minimaluri kli- li gamovlinebebi bavSSi.
nikuri suraTiT iyos gamoxatuli. zogadad, adreuli “vizingis” gamovlinebaSi
yvela dainficirebul Cvils ar unviTardeba aseve mniSvnelovani risk-faqtorebia dedis as-
qvemo sasunTqi gzebis dazianeba. anatomiuri da Tma, dedis mier sigaretis moxmareba, saerTod
imunologiuri faqtorebi mniSvnelovan gavle- sigaretis moxmareba bavSvis sacxovrebel gare-
nas axdenen daavadebis ganviTarebis simZimeze. moSi, bavSSi, respiratoruli infeqciis gareSe,
Cvilebi _ mcire zomis bronqebiTa da filtvis ganviTarebuli xSiri riniti da egzema 1 wlam-
susti funqciiT _ ufro mZimed avaddebian, vid- de asakSi.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 31
“vizingis” sxva mizezebi. cxrili 2.
respiratoruli traqtis malformacia SeiZ-
leba iyos “vizingis” ganviTarebis mizezi. “vizingis” mqone Cvil bavSvTa anamnezi.
“vizingis”mizezi SeiZleba iyos haergamtari
gzebis sxvadasxva saxis kompresia. magaliTad: simptomebi gamovlinda dabadebisTanave Tu
vaskularuli kontraqtura, rodesac traqea da mogvianebiT ?
saylapavi sruliad Aan nawilobriv Semoxveu- aqvs Tu ara bavSvs xmauriani sunTqva da ro-
dis ufroa es SesamCnevi ?
lia sisxlZarRvebiT.
aqvs Tu ara xvela “vizingis” gareSe ?
“vizingis” mizezi SeiZleba iyos kardia- hqonda Tu ara bavSvs manamde qvemo sasunTqi
luri paTologia: mag. gulis saknebis dila- gzebis infeqcia ?
tacia, masiuri kardiomegalia, marcxena arte- iyo Tu ara adre, respiratoruli paTologiis
riis gadideba, filtvis arteriis dilatacia gamo, gadaudebeli Carevis epizodi ? hospitali-
da sxva. zacia ? intensiuri Terapia ?
aseve _ gulis dazianebis gamo ganviTarebu- xom ar aris anamnezSi egzema ?
li filtvis SeSupeba, SeiZleba “vizingis” mize- axlavs Tu ara tirils xvela ? an aRiniSneba
zi gaxdes. Tu ara xvela RamiT ?
rogoria fizikuri ganviTareba ?
xom ar aRiniSneba ganviTarebaSi CamorCena ?
ucxo sxeuli. ganviTarebaSi CamorCena ukavSirdeba kvebis
ucxo sxeuli SeiZleba iyos mwvave an qroni- problemebs Tu ara ?
kuli “vizingis” mizezi. am mizeziT daRupul xom ar aRiniSneba eleqtrolitebis disbalan-
bavSvTa 78% aris 2 dan 4 wlamde asakis. atipi- si ?
ur SemTxvevebSi SeiZleba daisvas bronquli as- xom ar aRiniSneba maladsorbciis niSnebi an
Tmis, obstruqciuli bronqitis an sxva diagno- diarea ?
zi. “vizingis” mizezi SeiZleba gaxdes ara mxo- xom ar aRiniSneba dedis genitaluri HSV-in-
lod sasunTqi gzebis, aramed saylapavis ucxo feqcia ?
rogori iyo gestaciis asaki mSobiarobisas ?
sxeulic.
xom ar iyo intubirebuli neonatalur period-
Si ?
gastro-ezofagaluri refluqsi. xom ar kvebaven boTliT sxeulis horizonta-
g.e.f. refluqsi Seizleba gaxdes “vizingis” lur mdgomareobaSi mdebareobis dros ?
mizezi, rogorc am dros ganviTarebuli aspira- xom ar aris kvebis problema _ kvebis dros
ciis ise vagusis an neiro-refleqsis gziT gan- ganviTarebuli xvela, asfiqsia ? wamozideba ? Re-
viTarebuli bronqo spazmis gamo. bineba ?
xom ar misces ramdenime axali sakvebi erTd-
travma da simsivne. roulad ?
travma da simsivne arian “vizingis” gamomwve- yavT Tu ara saxlSi sxva patara bavSvebi, rom-
lTa saSualebiTac SeiZleboda pacientis sasunTq
vi SviaTi mizezebi.
an saWmlis momnelebel sistemaSi moxvedriliyo
ucxo sxeuli ?
“vizingis”klinikuri Sefaseba. xo mar iyo travmis miRebis Sansi ?
“vizingis” klinikri Sefasebisas unda Se-
fasdes am movlenis gamovlenis Tavisebure- `vizingis~ _ sindromis dros
bebi: uecari an neli dasawyisi, xangrZlivo- saWiro fizikaluri kvleva.
ba, uwyvetoba an piriqiT _ wyvetili xasiaTi. upirvelesad saWiroa ganisazRvros sunTq-
asocirebuli mdgomareobebi, orsulobisa da vis sixSire da Tavisebureba, pulsis sixSire d
mSobiarobis Tavisebureba, intubaciis da Jan- Tavisebureba da Jangbadis saturacia pulsoq-
gbadiT inhalaciis anamnezi, dedis mdgomare- simetris saSualebiT. aseve Zalian sayuradRe-
oba da infeqciebi _ HSV da Sidsi. prenata- boa bavSvis zogadi ganviTarebis Sefaseba.
lur periodSi sigaretis moxmareba. komorbi- „vizingi“ gamoscems eqspiraciul xmianobas,
duli mdgomareobebi da sindromebi. ojaxu- romelic SeiZleba iyos polifoniuri an mono-
foniuri. upiratesad aRiniSneba amosunTqvis
ri anamnezi _ kistofibrozze, imunodeficit-
gaxangrZliveba. bifazuri „vizingi“ SeiZleba
ze, asTmaze da sxva sasunTqi sistemis reku- centraluri bronqis obstruqciiT iyos gamow-
rentul paTologiebze. sayuradReboa so- veuli. „vizingis“ mcire xmianoba ar gamo-
cialri anamnezi _ sigaretis moxmareba sax- ricxavs seriozuli spazmis arsebobis SesaZ-
lSi, movlis Tavisebureba, saxlis garemo leblobas. amitom mdgomareoba unda Sefasdes
(mtvris arseboba, samzareulos Tavisebureba, yvela arsebuli simptomebis gaTvaliswinebiT.
gaTbobis Tavisebureba, tarakanebisa da mwe- „vizingis“ Sesafaseblad efeqturi tetia bron-
rebis arseboba). qodilatatorebis gamoyeneba (bronqodilata-
@__) otkb
32 ,fdidsf rfhlbjkjubf
torebis, magaliTad ventolinis, inhalaciis Sem- ba da gaxangrZlivebuli aspiracia, mosalodne-
deg, bronqospazi unda Semcirdes). xmauriani lia filtvebSi fokaluri cvlilebeis ganvi-
sunTqva, romelic ismis nikapis zemoT, gamoiyene- Tareba. filtvebis R-grafia aseve saSualebas
ba zemo da qvemo sasunTqi gzebis dazianebis gvaZlevs davafiqsiroT bronqoeqtaziis arsebo-
diferencirebisaTvis. stridoris arseboba an ba, iseTi daavadebebis drosac, romlebic bron-
ararseboba unda Sefasdes inspiraciisas. unda qebis kompresias iwvevs. bronqodilatatorebis
Sefasdes respiraciuli distresis suraTi _ testi efeqturia bronquli asTmisa da bron-
taqipnea, sunTqvis ukmarisoba, qoSini, nazaluri qiolitis dros magram ara fiqsirebuli (myari)
problemebi, traqeis pulsacia, damxmare kunTe- bronqialuri obstruqciis SemTxvevaSi. traqeo
bis monawileoba sunTqvaSi. zemo sasunTqi gze- an bronqomalaciis dros bronqodilatatorebi
bis sistemaSi atopiis Sesafaseblad saWiroa mdgomareobas auareseben da“vizingi“ ufro in-
cxviris Rrus lorwiovanis Sefaseba _ niJare- tensiuric SeiZleba gaxdes. oflis testi da
bis darbileba amis maCvenebelia. saWiroa kanis imunuri statusis Seswavla saWiroa rekuren-
kargad daTvaliereba egzemis arsebobis dasad- tuli da garTulebuli „vizingis“ SemTxvevaSi
genad da mravlobiTi hemangiomebis arsebobis da gansakuTrebiT maSi, Tu saxezea ganviTareba-
dafiqsireba. mniSvneovania „dolis TiTebis“ ar- Si CamorCena da persistuli enteraluri sind-
sebobis dafiqsireba. romi. gastrointestinaluri traqtis zemo nawi-
lebis kvleva da kontrastuli R-grafia aris II
mwvave bronqioliti. rigis kvleva
CvilebSi ganviTarebul mwvave bronqits, mwvave bronqiolitis dros R-grafiulad Se-
rogorc wesi, win uswrebs, mwvave respirato- iZleba gamoxatuli iyos anTebiTi ateleqtazu-
ruli daavadebis mqone mozrdilebTan kon- ri da hiperanTebiTi ubnebi. periferiuli sisx-
taqti. amasTan, am dros, mozrdilebSi ganvi- lis suraTi, Cveulebriv, normis farglebSia. vi-
Tarebuli respiratoruli infeqcia SeiZleba rusologiuri testireba (p.j.r.) tardeba atipi-
mimdinareobdes Zalian msubuqadac. kontaqti- ur SemTxvevebSi an epidemologiuri kvlevis
dan daaxloebiT 1 kviris Semdeg, CvilebSi vi- mizniT.
Tardeba zemo sasunTqi gzebis infeqcia _ mwvave bronqiolitis diagnozi, Cveulebriv,
cxviris cemineba da rinorea, rasac SeiZleba damyarebulia klinikur monacemebze da ismeba
axldes cxeleba subnormaluridan 39 gradu- im SemTxvevaSi, roca manamde janmrTel Cvils
samde. TandaTanobiT viTardeba respirato-
pirvelad ewyeba „vizingi” da saerTo mdgoma-
ruli distresi _ paroqsizmaluri qoSini,
reoba mZimdeba.
xvela, dispnea da agzneba. taqi pnea imatebs
kvebis dros. diarea da Rebineba Cveulebriv
mkurnaloba.
ar viTaredeba. 2 Tvemde asakis bavSvebSi an
„vizingis“ paTogenezuri mkurnaloba damoki-
dRenaklulebSi, apnea SeiZleba ganviTardes
debulia gamomwvevi agentis Taviseburebaze.
ufro adre, vidre qoSini.
fizikaluri monacemebidan yvelaze TvalSi- bronqodilatatorebis testi ar iZleba etio-
sacemia „vizingi“. taqipneas intensivobis kleba logiuri faqtoris dadgenis saSualebas. mag-
yovelTvis ar korelirdeba hipoqsemiis an hi- ram gviCvenebs bronqul komponentSi hiper-reaq-
perkapniis klebasTan. amitom saWiroa pulsoq- tiulobis arsebobas (am mizniT gamoiyeneba al-
simetria an sisxlSi gazTa Semadgenlobisa da buteroli,romelic < 3 wlamde asakis bavSvs eZ-
mJava-fiZovani monacemebis kvleva. qoSini SeiZ- leba nebulaizeriT an speiseriT). bronqodila-
leba imatebdes nazaluri problemebis gamoc. taroris gamoyeneba rekomendirebulia, rogorc
auskulpaciiT SeiZleba ismodes mravalxmiani asTmis ise virusuli infeqciiT gamowveuli „vi-
musikaluri xixini an stvena, romelic gaxangr- zingis“ SemTxvevaSi. ipratropium bromidis ga-
Zlivebulia amosunTqvis fazaSi. Znelad mosas- moyenebis efeqturobis Sesaxeb gansxvavebuli
meni qoSini da filtvebis eqskursiis SezRudva mosazrebebi arsebobs. igi upiratesad gamoiye-
gviCvenebs daavadebis seriozul simZimeze da naba bronqo an traqeomalaciiT gamowveuli
bronqialuri obstruqciis arsebobaze. filtve- „vizingis“ SemTxvevaSi, roca B2-agonistebis ga-
bis dazianebam SeiZleba gamoiwvios hepato da moyeneba araefeqturia da piriqiT _ mosalod-
splenomegalia. nelia mdgomareobis gauareseba (amcirebs kunT-
Ta tonuss).
diagnostikuri kvlevebi. sainhalacio k.s. gamoiyerneba, roca anamnezSi
pirveladi gamokvlevebi damokidebulia daa- fiqsirdeba atopia an klinikuradaa gamoxatu-
vadebis savaraudo etiologiaze. mwvave respi- li egzema. aseve im SemTxvevebSi, Tu manamde Ca-
ratoruli distresis dros unda gakeTdes tarebulia k.s. sistemuri (peroraluri) ramde-
filtvebis R-grama, pirdapir da irib proeqcia- nime kursi. sainhalacio k.s. saukeTeso saSuale-
Si. CvilebSi,romelTac pulsoqsimetriT Jangba- baa bronqebis hiperreaqtiulobiT gamowveuli
dis saturaciis Semcireba aReniSnebaT < 93%-ze persistuli da rekurentuli „vizingis“ SemTx-
da gamoxatuli aqvT qoSinis xmianobis Sesuste- vevaSi da naklebad efeqturia epizodur da
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 33
mwvave SemTxvevebSi, romlebic araalergiul neiT, respiratoruli distresiT da dekompensi-
fonze da bronqebis hiperreaqtiulobis gareSe rebuli respiratoruli acidoziT an mZime deh-
mimdinareoben. drataciiT. aRniSnuli kritikuli periodis
oraluri k.s. gamoiyeneba maSin, Tu saxezea Semdeg, simptomebi SeiZleba persistirebdes sa-
atopiuri anamnezi an gamoxatulia atopiis Sualod 12 dRis ganmavlobaSi.
sxva gamovlineba (mag. egzema). an Tu bavSvs gulis Tandayolili mankis, filtvebis dis-
aqvs asTma da sxva medikamentebi uefeqtoa. plaziis an imunodeficitis mqone bavSvebSi, da-
oraluri k.s. ar gamoiyeneba, Tu saqme gvaqvs avadeba mZimed mimdinareobs da maRalia garTu-
„vizingis“ pirvel SemTxvevasTan an Tu mdgo- lebisa da sikvdilobis maCvenebeli.
mareoba msubuqia da pacienti ar saWiroebs «vizingis» gamovlena xSiria asTmisa da
hospitalizacias. atopiuri anamnezis da gaurkveveli xasiaTis
mwvave bronqiolitis mqone Cvilebi, visac ga- bronqitebis mqone pirTa ojaxebSi.
moxatuli aqvs respiratoruli diatresi, auci- 60% SemTxvevaSi «vizingi» aRar meordeba.
leblad unda iyvnen hospitalizirebuli.
mkurnaloba ZiriTadad simptomaturi da prevencia.
damxmarea. higienuri pirobebis dacva. Cvilebis moride-
hipoqsemiis Sesamcireblad gamoiyneba civi, ba respiratoruli viusuli infeqciis mqine pi-
teniani Jangbadi. rebTan.
sedacia araa rekomendirebuli. anti-RSV hiperimunuri imunoglobulini
sxeulis mdebareoba sasurvelia iyos hori- (RSV_IVIG). _ RESPIRGAM an PALIVIZUMAB (SINAGIS).
zontaluri aredan 30 gradusiT wamoweuli RSV-is sezonis win da sezonis dros.
kveba sasurvelia dedis rZiT da nazo-gast- PALIVIZUMAB rekomendirebulia < 2 wlamde asak-
raluri zondiT, raTa Semcirdes fizikuri Si, filtvebis qronikuli daavadebis (bronqo-
datvirTva da Tavidan iqnas acilebuli aspira- pulmonaluri displazia) an imunodeficitis
cia. mZime SemTxvevebSi saWiroa parenteraluri mqone bavSvebSi da dRenaklebSi.
kveba.
Tu saxezea respiratoruli dekompensaciis bronqiti.
riski, sasurvelia traqeis intubacia. bronqiti ewodeba bronqebis araspecifiur
pirisa da cxviris Rru unda gaTavisufldes anTebas. mwvave bronqiti Cveulebriv virusuli
lorwosagan. paTologiaa da misi ZiriTadi gamovlineba aris
bronqodilatatorebs aqvT droebiTi da ara xvela.
myari efeqti. termini _ „mwvave traqeobronqiti“ gamoiyene-
nebulaizeriT miwodebuli epinefrini ufro ba maSin, Tu procesSi mniSvnelovnadaa CarTu-
efeqturia vidre B-agonistebi. am preparatebis li traqea. SeiZleba bronqits Tan erTvodes na-
dozireba damokidebulia pacientis mdgomareo- zifaringiti da am dros arsebobs daavadebis
basa da preparatis efeqtze. baqteriuli agerntisagan ( yivanaxvela, difTe-
k.s. SeiZleba gamoyenebuli iyos rogirc ria) gamowvevis SesaZlebloba. naxvelSi strep-
peroralurad da ineqciiT, ise sainhalacio to an atafilokoebis aRmoCena ar ar amtkicebs
gziT. Tumca kortikosteroidebis efeqturo- maT kauzalur mniSvnelobas da ar moiTxovs an-
bis Sesaxeb kontrargumentebic arsebobs. k.s. tibiotikiTerapias
ar gamoiyeneba RSV-iT gamowveuli bronqio-
litis dros im CvilebSi, romlebic manamde mwvave bronqiti.
janmrTelebi iyvnen. mwvave bronqiti xSirad mohyveba Tan zemo
ribavirini gamoiyeneba sainhalacio gziT, im respiratoruli gzebis virusul infeqcias.
CvilebSi, romelTac aReniSnebaT gulis Tanda- daavadeba ufro xSirad viTardeba zamTarSi.
yolili manki da/an filtvebis qronikuli daa- infeqcuri agentis gavleniT ziandeba traqe-
vadebebi. Tumca dReisaTvis ar moipoveba sarw- isa da bronqebis epiTeli. xdeba anTeboTi
muno monacemebi, rom ribavirini aumjobesebs ujredebis aqtivacia da citokinebis gamoTa-
mdgomaro-. bas an amcirebs sikvdilianobas. visufleba. daavadebis ZiriTadi simptomia
antibiotiki gamoiyeneba im SemTxvevaSi, Tu xvela, produqciuli naxvelis an mis gareSe;
saxezea TandarTuli baqteriuli pnevmonia. uxSiresad gamoxatveulia cxeleba, zogadi
daavadebis gamovlenis Semdeg, mwvave period- intoqsikacia da diskomforti. traqeobronqi-
Si, anti RSV-imunolobulinis gamoyeneba ar iZ- aluri epiTeli ziandeba da xdeba hi persen-
leva efeqts. sitiuri, rac iWvevs xvelas, romelic grZel-
deba 1 _ 3 kviris ganmavlobaSi.
prognozi. bavSvebSi daavadeba iwyeba, rogorc z.s.g.
xvelisa da dipneas gamovlenidan 48 _ 72 sa- araspecifiuri infeqcia _ riniti, rasac 3 _ 4
aTSi maRalia garTulebis riski. sikvdilobis dRis Semdeg Tan erTvis mSrali, myefavi an pro-
SemTxexebi < 1%-ze. sikvdiloba gamowveulia ap- duqciuli xvela. ramdenime dRis Semdeg proce-
@__) otkb
34 ,fdidsf rfhlbjkjubf
si SeiZleba gaxdes Cirqovani, rac gamowveulia iZleba gamoixatos gaZlierebuli sisxlZarR-
anTebiT areSi leikocitebis migraciiT. magram vovani suraTi.
es ar niSnavs, rom parocei aucileblad baqte- principulia pnevmoniis gamoricxva, rasac
riuli bunebisaa. adasturebs zogadi intoqsikacia,sunTqvis ukma-
mozrdili asakis bavSvebSi xSiria mkerdis risoba da klinikurad da rendgelogiurad ga-
tkivilis SegrZneba, rac xvelis garTulebas moxatuli lokaluri cvlilebebi filtvis
wrmoadgens. 5 _ 10 dRis ganmavlobaSi, lorwo qsovilSi.
TandaTan Txierdeba da xvelac iklebs. mwvave
bronqitis klinikuri suraTi Cveulebriv 1 _ 2 mwvave bronqitis mkurnaloba.
kvira grZeldeba. zogierT SemTxveaSi procesi mwvave bronqitis specifiuri mkurnaloba
SeiZleba 3 kvira gagrZeldes. 3 kviris Semdeg ar arsebobs. xSirad iniSneba antibiotiki,
gagrZelebuli xvela ukve aRar aris mwvave rac arasworia. antibiotiki ar aumjobesebs
mronqitis gamoxatuleba da es uxSires SemTx- mdgomareobas. CvilebSi, sxeulis mdebareobis
vevaSi „postinfeqciuri xvelaa“. xSirma cvlam SeiZleba gaaumjobesos lo-
mwvave bronqitis klinikuri gamovlineba da ewos drenireba. mozrdil bavSvebSi teniani
fizikaluri monacemebi damokidebulia pacien- garemo qmnis met komforts magram ar amok-
tis asaksa da daavadebis xangrZlivobaze. daa- lebs daavadebis xangrZlivobas. xvelis sup-
vadebis adreul stadiaze mkveTri temoeratu- resantebi amcireben simpomebs. magram Sei-
ruli reaqcia ar aRiniSneba, saeve sustadaa ga- Zleba aferxeben sekretis gamoyofas, ris ga-
moxatuli nazo-faringiti, koniuqtiviti da ri- moc gamiyenebian SerCeviT da ara rutinulad.
niti. adreul fazaSi auskulptaciuri monace- antihistaminuru preparatebi aseve aZneleben
mebi SeiZleba ar vlindbodes. mogvianebiT SeiZ- sekretis sekrecias. ar aris naCvenebi eqspeq-
leba gamovlindes „vizingi“ da orive mxares toratebis gamoyenebac.
simetriulad gamoxatuli sxvadasxva yalibis rekomendirebulis temperaturis regulireba.
(upiratesad mSrali) xixini. R-grafiulad pa- siTxis micema da sxva simptomaturi saSuale-
Tologiuri cvlilebebi ar vlindeba,Tumca Se- bebi.

paTologiis kategoria diagnozi


asTma
_ anTebiTi bronqo-pulmonaluri displazia/filtvis
qronikuli daavadebebi.
_ qronikuli pulmonaluri procesi postinfeqciuri bronqoeqtazia.
kistofibrozi.
traqeo an bronqomalacia.
ciliaruli paTologia.
_ xva qronikulidaavadebebi/Tandayolili laringialuri naprali an gafarToeba.
paTologiebi
ylapvis paToloia.
gastro-ezofagaluri refluqsi.
bronqebis kompresia (mag. vaskularuli
kontraqrura an hemangioma).
gulis Tandayolili paTologia.
_ infeqciuri/imunuri paToogia imunodeficiti.
tuberkuliozi.
alergia.
sinusiti.
tonziliti an adenoiditi.
qlamidia. uroplazma (CvilebSi)
yivana xvela.
mikoplazmuri pnevmonia.
_ SeZenili ucxo sxeuli.

@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 35

gul-sisxlZarRvTa sistemis dazianeba


hemoragiuli vaskulitis dros bavSvebSi
d. CaxunaSvili, q. maTiaSvili, Tebda. Tumca kavSiri eozinofiliasa da
r. wivwivaZe gulis dazianebas Soris ar yofila Ses-
wavlili (1,.2,10).
hemoragiuli vaskuliti(hv) –imunokomp- Cveni Sromis mizans Seadgenda Segveswav-
leqsuri daavadebaa, romelsac safuZvlad la Eeozinofiliis, rogorc kardiodamaziane-
udevs mravlobiTi sistemuri mikroTrombo- beli faqtoris roli hemoragiuli vaskuli-
vaskuliti, kanisa da Sinagani organoebis tis dros bavSvebSi.
wvrili sisxlZarRvebis (kapilarebis, arte- masala da meTodebi:
riolebis, venulebis) dazianebiT. am dros dakvirvebis qveS imyofeboda 3-dan 15 wlam-
adgili aqvs mocirkulire imunuri kompleq- de asakis 85 avadmyofi: maTgan 1-5 wlisa iyo
sebiT sisxlZarRvis kedlis difuzur dazi- 20, 5-7 wlisa 32, 7-15 wlisa 33. sakontrolo
anebas, rac ganapirobebs sisxZlZarRvovan- jgufs Seadgenda 1-dan 15 wlamde asakis 35
Trombocitaluri hemostazis mniSvnelovan praqtikulad janmrTeli bavSvi.
darRvevebs(6,7). yvela avadmyofs Cauterda klinikur-la-
hemoragiuli imunuri mikroTrombovasku- boratoriuli gamokvleva, romelic moicavda
liti erT-erTi yvelaze gavrcelebuli daa- IgE koncentraciis gansazRvras radioimuno-
vadebaa bavSvTa asakSi. igi Tanabari sixSi- logiuri meTodiT(Pharmacia diagnostics” Svecia),
riT gvxvdeba gogonebSi da vaJebSi, gansakuT- agreTve eleqtrokardiografias, fonokardi-
rebiT gazafxulze da Semodgomaze. igi po- ografias, eqokardiografias.
lietiologiuri daavadebaa, romlis ganviTa- bavSvebi dayofili iyo 2 jgufad:
rebas ganapirobebs alergiuli faqtorebi: I jgufi hemoragiuli vaskulitiT daava-
streptokokuri da respiratoruli virusu- debuli 58 bavSvi, romelTac aReniSnebodaT
li infeqcia, acrebi, kvebiTi da wamlismieri eozinofilia 5% da meti(8,5+-0,35%)
alergia, WiebiT invazia da lambliozi, aseve II jgufi 27 avdmyofi, eozinofilebis no-
infeqciis qronikuli kerebi/ tonmziliti, si- raluri raodenobiT..
nisitebi, kbilebis kariesi, qolecistiti/. gamokvlevis Sedegebi da maTi ganxilva:
yvela es faqtori asrulebs antigenis rols I jgufis admdmyofebidan(58) mwvave mimdi-
da monawileobs antogen-antisxeulis komp- nareoba aReniSneboda 31(53%)-s, qvemwvave
leqsis antigenuri nawilis formireba- 10(17%)-s, qronikuli morecidive mimdinareoba
Si(12,13). dadgenilia rom ara mxolod pohier 17(30%) pacients. maTgan 21 bavSvi iyo
ujredebs, aramed eozinifilebsac gaaCniaT 7wlamde asakis, romelTac axasiaTebdaT daa-
membranuli receptorebi IgE da IgA-sadmi, ro- vadebis mwvave mimdinareoba aqtivobis maRa-
melTa eqspresiac sisxlis SratSi IgE donis li xarisxiT.
zrdis paralelurad matulobs. am recepto- adreuli asakis bavSvebSi wvrili sisxl-
rebis eqspresiis siZlieresTan mWidrodaa ZarRvebis anatomiur-morfologiuri Tavise-
dakavSirebuli eozinofilebis unari gamo- burebisa da imunuri reaqciebis labilobi-
yon sxvadasxva mediatorebi, romelTac gaaC- dan gamomdinare Warbobda eqsudaciur-SeSu-
niaT proteolizuri aqtivoba da azianeben pebiTi komponenti, gansakuTrebiT periartiku-
sisxlZarRvis endoTels, Tirkmlis epiTels, laruli qsovilisa, rac ganapirobebda hemo-
endokards, perikards. daavadebis saSualo ragiuli vaskulitis mimdinareobis Tavisebu-
da mZime mimdinareobisas bavSvebs xSirad rebas bavSvebSi.
aReniSnebaT funqciuri xasiaTis sistoluri kerZod, hemoragiuli vaskuliti bavSvebSi
Suili (8,9,11). iRebda sistemur xasiaTs da mimdinareobda
iteraturuli monacemebiT, hemoragiuli mZimed: kanis dazianebasTan erTad avadmyo-
vaskulitiT daavadebulTa 2/3-s aReniSne- febs aReniSnebidaT saxsrebis tkivili, Se-
ba eozinofilia, romelic remisiis peri- Supeba, moZraobis SezRudva, abdominalgiebi,
odSi mcirdeba da aqtiur fazaSi matu- hepato-splenomegalia. daavadebas kidev uf-
lobs. aRniSnuli cvlilebebi ganixilebo- ro amZimebda Tirkmlis dazianeba glomeru-
da rogorc araspecifiuri, romelic orga- lonefritis saxiT, hematuriiTa da protei-
nizmis hi perergiuli mdgomareobaze miuTi- nuriiT.
@__) otkb
36 ,fdidsf rfhlbjkjubf
mimdinareoba 1- jgufi (n=58) 2- jgufi (n=27)
( eozinofilebi >N) ( eozinofilebi =N)

<6ëåò > 6 ëåò âñåãî <6ëåò >6ëåò âñå


ãî

mwvave 30% 23% 53% 17% 10% 27%

qvemwvave 6% 11% 17% 20% 30% 50%

qronikuli 12% 18% 30% 8% 15% 23%


eozinofilebis noraluri raodenobis swrafi avsebis faza xangrZlivdeboda 0,088=-
mqone 27 avdmyofidan(II jgufi), daavadebis 0,0032wm-de(#0,06=-0,014wm;p<0,05), rac dadebi-
mwvave formiT hospitalizebuli iyo 7 (27%), Tad korelirebda eozinofilebis ricxvTan
qvemwvaveTi 14 (50%), qronikuliT – 6 (23%). di- (r=0,3866;p<0,001), Tumca korelaciis koefici-
agrama#1 enti ufro maRali iyo perikardis RruSi
rogorc cxrilidan Cans eozinofilebis siTxis arsebobisas (r=0,532;p<0,005). avadmyof-
noraluri raodenobis mqone hemoragiuli Ta meore jgufSi eqsudaciuri procesebi uf-
vaskulitiT daavadebul avadmyofebSi mwvave ro iSviaTad gvxvdeboda. Yhemoragiuli vas-
mimdinareoba SedarebiT iSviaTad gvxvdeba, kulitis dros gulis dazianebis paTogenez-
ufro xSiria misi qvemwvave mimdinareoba, Si alergiuli meqanizmebis rolis dasazus-
hemoragiuli vaskulitis mimdinareoba teblad I jgufis 30-sa da II jgufis 20 bav-
avadmyofTa I da II jgufSi SvTan SeviswavleT IgE done.
I jgufis avadmyofebSi klinikur-instru- I jgufSi IgE-s koncentracia sagrZnob-
mentuli gamokvlevisas aRiniSneboda taqi- lad hqonda momatebuli 18(60%) bavSvs, zomi-
kardia, auskultaciiT gulis tonebis moyru- erad 9-s(30%) da mxolod 3(10%) bavSvs hqon-
eba, sistoluri Suili mwvervalze da me-5 da normis farglebSi. II jgufis 20 bavSvi-
wertilze. Ee.k.g.-ze registrirdeboda P da T dan sagrZnoblad momatebuli IgE-s koncent-
kbilis cvlileba, ST segmentis cdoma izoe- racia hqonda 3(15%) bavSvs, zomierad 6-
leqtruli xazis zemoT. fonokardiogramaze s(30%), danarCen 11(55%) bavSvs ki hqonda nor-
aRiniSneboda gulis tonebis amplitudis mis farglebSi. amgvarad, pacientTa im
daqveiTeba, dabalamplitudiani sistoluri jgufSi, romlebsac ar aReniSnebodaT eozi-
Suili. Eeqokardiografiuli gamokvlevisas nofilia, iSviaTad gvxvdeboda IgE-s koncen-
orive jgufis pacientebSi gamovlinda gu- traciis mateba. unda aRiniSnos, rom I jgu-
lis dazianebis niSnebis sxvadasxva sixSire. fis avadmyofebSi gamovlinda sakmaod Zli-
Eendokarditis niSnebi sarqvelebis SeSupe- eri pirdapiri korelaciuri kavSiri eozi-
bisa da Sesqelebis saxiT, eqosignalis gaZ- nofilebis raodenobasa da IgE-s koncentra-
liereba aReniSneboda maTgan 26(45%) bavSvs cias Soris(r=0,4257;p<0,005).
da eozinofilebis raodenobasTan avlendnen amgvarad, gulis mxriv mkveTrad gamoxatu-
Zlier korelaciur kavSirs(r=0,69; p<0,01). li cvlilebebi endo-, mio- da perikarditis
Hhemoragiuli vaskulitis dros miokardiu- saxiT hqondaT, periferiul sisxlSi eozino-
misaTvis damaxasiaTebeli cvlileba iyo mi- filebis momatebuli raodenobis mqone paci-
si akustikuri simkrivis momateba. eozinofi- entebs. Aamave dros paTologiuri procesis
liiT mimdinare hemoragiuli vaskulitiT maRali aqtivobisa da gamoxatuli eozinofi-
daavadebuli bavSvebidan 36%(21)-s aReniSne- liis dros, gulis dazianebis latenturi pe-
boda miokardiumis dazianeba gulis kunTis riodi mcirdeboda. Tumca eozinofilebis
SesqelebiT, romelic eqokardiografiul su- zomieri momatebac garkveul rols TamaSob-
raTze mis SeSupebas mogvagonebda. miokar- da kardialur procesSi.
dis funqciuri mdgomareobis Seswavlam ga- perikardiumis cvlilebebi analogiuri ze-
moavlina, rom pirvel rigSi ziandeba misi moT aRniSnulisa, zogierTi avtoris mier aR-
relaqsaciuri funqcia. 23(39%) SemTxvevaSi werilia mZimed mimdinare alergiuli daava-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 37
debebis dros, rasac isini ukavSireben eozi- 4. )+
 ". .,,   #0 $ *
nofilias(10). es cvlilebebi aixsneba degra-   ) # ,, . Y .
#! #. )
. . 1986:
nulirebuli eozinofilebis moqmedebiT, rac 5.  .. ,, +
 ')+ IgE $  
ganapirobebs perikardiumis RruSi eqsudaci-  Y ) # ,, . Y …
#. #.)
. –. 1998.
as. perikardiumis cvlilebebis xasiaTi da am 6 
 . . ,, . :+
 
) ) # ,,
procesis dinamika ZiriTadad diagnoscirde- #0
 :'. 2001:. №11 .6-7
boda eqokardiografiulad, romelic saSua- 7.') . . @* . . :+

lebas iZleva gamovlindes umciresi perikar- 
) ?-
dialuri cvlilebebi, radgan mas axasiaTebs ". . –1996.-№5 ..-87-88.
Raribi araspecifiuri simptomatika, anda kli- 8..Capron M. Grangrette C. Torpier G. // The second re-
nikurad arc vlindeba. SeiZleba vivaraudoT, ceptor for IgE in eosinophil effector function. Chem.
rom zogierT SemTxvevaSi paTologiur pro- Immunol. 1989. 47. 128-178.
cesSi plevris CarTva garkveul wilad aseve 9. Olsen F. //Herz.-1995-Bd10/N1.- S.21-26.
dakavSirebulia degranulirebuli eozinofi- 10. Lewin R. Hor. R. et al.//Amer.Heart J. 1985 vol.110.#1-
lebis toqsiur moqmedebasTan. p.116-123// )
Cveni varaudiT, cvlilebebi miokardSi Se- 11. Masuda M, Nakanishi K, Yoshizawa N, Iijima K,
iZleba ganpirobebuli iyos eozinofilebis Yoshikawa N.,,Enhanced Expression of the CD71 Mesangial
mier gulis kunTis dazianebiT. iTvleba, rom IgA1 Receptor in Berger Disease and Henoch-Schonlein
eozinofilebs unari aqvT daazianon qsovi- Nephritis: Association between CD71 Expression and IgA
Deposits.,,Am Soc Nephrol 2003 Feb;14(2):327-37
lebi biogenuri aminebis gamonTavisuflebiT
12. Haddad E, Moura IC, Arcos-Fajardo M, Macher MA,
da astimulireben anTebas(2,3). Cveni gamokv-
Baudouin V, Alberti C, Loirat C, Monteiro RC, Peuchmaur M.
levebiT es dadasturda gulis funciuri da
,, Group A streptococcal antigen in the glomeruli of children
morfologiuri maCveneblebis cvlilebebiT
with Henoch-Schonlein nephritis.,, : Am J Kidney Dis 2003
da garkveul wilad mogvagonebs sxva aler-
Feb;41(2):366-70
giuli da imunuri daavadebebis dros aRwe-
Szer I. S. Henoch-Shonlein purpura // Cur. Opin. Rheuma-
ril mdgomareobas, romlebic aseve mimdina-
tol. –1994. – vol. 6. p. 25-31.
reobdnen eozinofiliiT(3,5). gamokvlevis Se-
degad gamovlenili Eendokardis cvlilebe-
Eosinophilia as a possible cardiodamaging factor in
bi, aseve ar ewinaaRmdegeba eozinofiliasTan
children with Henoch-Shonlein purpura
maTematikurad gamoTvlil korelacias. eno-
D. CHAKHUNASHVILI, K. MATIASHVILI,
dokardis eozinofiluri dazianeba aRweri-
R. TSIVTSIVADZE
lia mravali avtoris SromebSi, romlebic
aRniSnaven mitraluri sarqvelebis gasqele-
Tbilisi State Medical University, Pediatric Clinic
bas, subendokardialuri fibrozis warmoqm-
Summary
nas da gulis sarqvelebis prolabire-
bas(4,9,11). By the purpose of work was the study eosinophils and
ra Tqma unda, gulis dazianeba hemoragiu- their role in pathogenesis of Henoch-shonlein purpura.
li vaskulitis dros ar SeiZleba mxolod Is surveyed 85 children of the patients Henoch-Shonlein
eozinofilebis damazianebel zemoqmedebas purpura in the age of From 3 till 15 years. All patients we-
mivaweroT. Cveni monacemebi upirveles yov- re divided into 2 groups: the first group have made 58
lisa metyvelebs organizmis zogadi reaqci- children with a level eosinophils 5 % and More (8,5%+-
is erTianobaze sxvadasxva gamSvebi meqaniz- 0,35), second - 27 children with Henoch-Shonlein purpu-
mebis sapasuxod. Mmkurnalma eqimma unda ga- ra and with a normal level eosinophils.
iTvaliswinos aseT bavSvebSi Sinagani orga- The heaviest current Henoch- Shonlein purpura with
noebis dazianebis didi albaToba, raTa swo- fast phrogressively of disease was marked at children
rad gansazRvros racionaluri Terapia. with increase eosinophils. It was discovered that associa-
ted Henoch-Shonlein purpura and eosinophilia ran a co-
"% " urse marked by more well-defined exudative reaqtions,
1.  . . 
-)  $
 with the heart being injured more frequently and gravely.
$:  )# $   
)  The relationshup between eosinophilia and the content

 +
 '*: . Y … of the total serum IgE in Henoch-Shonlein purpura is dis-

#. #.)
. –‰ . 1998. – 25 . scussed as is the role of age-associated and constitutional
2. =$) .Y. :# (.%. ,,X'  factors in the development of eosinophilia in Henoch-
X',,.1982 Shonlein purpura children.
3. YQ+ . . & 
 .. ,,['
    :+
 '*,,  
 Key words: Henoch-Shonlein purpura, eosinophils,
 
$:  $#.-1999.-№5.-. 42-45 IgE, children, heart .
@__) otkb
38 ,fdidsf rfhlbjkjubf
leqtinebis gamoyenebis perspeqtiva
XXI saukunis medicinaSi.
e. bairamovi, g. CaxunaSvili nebis ujredis receptorebTan SekavSirebis
procesSi.
leqtinebi – es aris naxSirwyal-SemakavSi- 70-ni wlebis dasawyisSi kvatrekasesis mier
rebeli cilebi, romelTac gaaCniaT ujrede- miRebul eqsperimentuli monacemebiT WGA da
bis aglutinaciis an glikokoniugatebis Seq- Con-A-s SeswevT unari insulinis receptorTan
mnis unari. Ig-bi, romlebic reagireben Saqreb- dakavSirebis da amiT glukozis cvlis regula-
Tan ar warmoadgenen leqtinebs.Lleqtinebi caze zemoqmedebis.
Seicaven, yvelaze mcire, or naxSirwyal-Sema- dadgenilia agreTve is, rom endogenur
kavSirebel bolos. leqtinebs SeuZliaT membranebis ionuri ar-
leqtinebis specifiuroba ganpirobebulia xebis funqcionirebis Secvla, da amiT meta-
im Saqrebze, romelTac yvelaze metad SeuZ- bolur reaqciaTa seriaze zemoqmedeba.
liaT leqtinbis aglutinaciis da preci pi- amiT aixsneba leqtinebis maRali toqsiu-
taciis funqciis inhibireba. roba., maT Soris ricinis.
cilebi, toqsinebi da satransporto prote- leqtinebisKkidev erTi, magram naklebaT
inebi SegviZlia mivakuTnod leqtinebs, Tu maT Seswavlili funqcia. es aris maTi roli gam-
naxSirwylebis SekavSirebis unari gaaCniaT. ravlebis procesSi da makroorganizmebis
ganviTarebis sawyis etapze.
mniSvnelovani leqtinebi: eqsperimentze naCvenebia, rom spermatozoide-
konkavalin A. bis specifiuri adgezia kvercxujredis zeda-
ricini- citotoksiuri glikoproteini, mi- pirze damokidebuli specifiur naxSirwylovan-
iReba mcenareebis fesvebidan, kenkrovani mce- cilovan amocnobaze,endogenuri leqtinebis mo-
nareebidan. nawileobiT. am mxriv sakmarisad Seswavlilia
baqteriuli toksinebi- E.coli-s enterotok- bayayis kvercxujredis kortikaluri granule-
sini, qoleris toksini bis e. w. « matriqsuli leqtinebi» . naCvenebia,rom
gri pis virusis hemaglutinini. es leqtinebi asruleben ganayofierebuli kver-
S-ti pis leqtini – b-galactozide-SemakavSire- cxujredis damcvelobiT funqcias – kvercxuj-
beli cxoveluri warmoSobis leqtini, rome- redi muiwvdomelia sxva spermatozoidebisaTvis.
lic monawileobs ujredi-ujredTan an uj- e. w. ebrionaluri leqtinebi, kvercxujredis
redi-matriqsi urTierTobaSi. ganviTarebis sxvadasxva etapze – dayofa, gast-
P-ti pis leqtini – manose-6-phosphate recep- rula,neirula,embriologebis monacemebiT – Za-
tori. lian mniSvnelovan rols asruleben normalu-
I-ti pis leqtini – miekuTvneba Ig-is supe- ri an anormuli organizmis formirebaSi.
rojaxs. aris Tu ara adamianis genetikuri daavade-
zogierT mecniers mohyavs aseTi azri, rom bebis safuZveli leqtinebis warmoqmnis an
virusebisTvis da baqteriuli virusebisTvis maTi funqciis defeqti.
– fagebisTvis maT zedapirze ganlagebuli radgan leqtinebi xasiaTdebian maRali
leqtinebi saWiroa imisaTvis, rom amorCevi- amorCeviTobiT, maT amCneven umcires sxvaobas
Tad daukavSirdnen mikro- da makroorganiz- naxSirwylebis struqturaSi, romlebic ganla-
mebis ijredebs da daainficiro isini. Yovel gebulia mikrobis ujredis kedelSi. magali-
SemTxvevaSi, gri pisa da sxva virusebisaTvis, Tad, eqsperimentSi isini uSecdomod amoicno-
romlebic iwveven eqsperimentalur simsivne- ben azotfiqsirebad baqteriebs – rizobiebs.
ebs, es naCvenebia sakmarisad sarwmunod. cilovani molekulis erT boloSi SeiZle-
zogierTi mikroorganizmis leqtinebi, mag. ba ganlagebuli iyos leqtinuri domeni, rome-
piris RruSi mobinadre streptokokebis, iwve- lic amoicnobs garkveul naxSirwyalis mole-
ven «kbilis qvis» warmoqmnas. kulas, xolo meore boloSi – romelime sxva
kvlevarebisTvis am leqtinebis codna domeni, romelic sxva funqcias asrulebs.
warmoadgens did Rirebulebas piris Rrus SedegadA leqtinebs SeuZliaT baqteriaze
daavadebebisagan dacvis sxvadasxva saSuale- zemoqmedebac. magaliTad, naCvenebia, rom zo-
bebis SeqmnisaTvis. gierTi leqtinebi aZliereben baqteria-simbi-
wvrili nawlavis mikroorganizmebis leq- ontebis azotfiqsirebis funqcias.
tinebi warmoadgenen simbioturi Tanaarsebo- mcenareuli warmoSobis leqtinebi agreT-
bis formas. es Zalian mniSvnelovania k/n traq- ve asruleben «imunologiur» xasiaTis funq-
tis ekologiis Seswavlis TvalsazrisiT (en- cias. mag. Mmcenareebis dacvaSi sokoebsa da
teritebis, disbaqteriozis mkurnalobaSi). inseqtebisagan, monawileoben e. w. qitinSema-
eWvgareSea agreTve leqtinebis roli hormo- kavSirebeli leqtinebi.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 39
zogierti leqtini TviTon aavlens fungi- mamakacebsa da qalebs – prospeqtuli popula-
cidur da inseqticidur aqtivobas, sxvebi ami- ciuri kvlevis monawileebs Soris EPIC-Norfolk.
saTvis kooperireben fermentebTan (mag. qiti- mSl-is sawyisi (Tavdapirveli) done 946 in-
nazebTan). interess warmoadgens e. w. RIPs ( ri- farkt gadatanil pacientebis an 6 wlis ganmav-
bosome-inactivating proteins)-cilovani kompleqse- lobaSi garacvlil macientebze dakvirvebiT
bi, romelTac SeswevT unari ribosomebze ze- miRebuli monacemebi Seadares mSl-is dones
moqmedebis da maTi mwyobridan gamoyvanis. 1799 pacientSi, romelTac ar ganuviTardaT gid.
maT Soris gvxvdeba maRal toqsiurebi. mamakacebSi mSl-is done Seadgina 1.63 ng/mg-
leqtinebi maRalspecifiurni arian : maT ga- gid mqone pirebSi da 1.2 ng/mg- pirebSi sakont-
narCeven erTmaneTisagan ara mxolod monosaqa- rolo jgufidan. qalelebSi es sxvaoba iyo Za-
ridebs, aramed sxvadasxva oligosaqarideb- lian mcire 1.02 da 1.01 ng/mg Sesabamisad. C-reaq-
sac.Lleqtinebis rolis SeswavlaSi didi tiul cilaze gadaangariSebiT (gadasworebiT)
wvlili miuZRvis j. aSuels – janmrTelobis mamakacebSi gid-is ganviTrebis SefardebiTi
erovnuli institutidan da albert ainStai- Sansi Seadgina 1.59 mSl-s maqsimaluri monaceme-
nis saxelobis samedicino kolejidad,romleb- bisaTvis (me-4 kvartili) 1 kvartilTan Sedare-
mac 1968 w. eqsperimentSi sisxlis plazmis gan- biT. Qalebs Soris analogiuri damokidebule-
sazRvrul glikoproteinebs (gp) fermentatu- ba ar dadasturda. Avtorebi aRniSnaven: ar aris
lad moaSores sialis mJava, Semdeg es glikop- gamoricxululi, rom miRebuli monacemebi gar-
roteinebi Seuyvanes sacdel baWiebs. aRmoCnda, kveul wilad xsnis gid ganviTarebis riskis
rom sialis mJavis ar mqone glikoproteinebi sxvaobas mamakacebsa da qalebs Soris.
maleve qrebodnen sisxlidan, gansxvavebiT in- Tu gadavxedavT msoflios wamyvan bioteq-
taqtur molekilebisagan, romlebis garkveuli nologiur firmebs, romlebic biopreparatebis
drois ganmavlobaSi rCebodnen sisxlSi. sinTezs awarmoeben – SeiZleba Segvxdes leq-
rogorc gvaCvenes aSuelma da morelma, gp- tinebis didi CamonaTvali , maT Soris aris e.
ebi amTavreben TavianT arsebobas RviZlSi.si- w. moniSnuli leqtinebi da a. S. leqtinebi ga-
alis mJavis moSorebis Sedegad moiyeneba sxvadasxva genetikuri paTologiebis
- galaqtoza, normaSi miuwvdmeli qimiuri diagnostikisaTvis, zogierTi mkroorganizmis
SenaerTia, SiSvldeba da ukavSirdeba leq- identifikaciisaTvis, kvleviT saqmianobaSi.
tins hepatocitebis zedapirze. magram leqtinemi bioteqnologiaSi gamo-
SemdgomSi aRmoCnda, rom Tu gp-is moleku- iyeneba ufro prozaikul rolSic – specifi-
las sialis mJavasTan erTad galaqtozasac uri reagentis, romelic amorCeviTad ierTebs
movaSorebT, maSin gp-is sisxlidan gaqrobis ama Tu im rTul nivTierebas : glikoprotei-
siCqare normas ubrundeba. debs, hormonebs, sialoproteidebs da a.S. ase
am monacemebidan gamomdinare, gakeTda das- rom leqtinebis preparatebis meSveobiT Seg-
kvna, rom cilebis gverdiTi naxSirwylovani viZlia miviRoT ufro mniSvnelovani, ufro
jaWvebi SegviZlia gamoviyenod rogorc mar- Rirebuli nivTierebebi, romelic mZme daava-
kerebi im molekulebis, romlebic saboloo debebis mkurnalobaSi dagvexmareba.
jamSi qrebian sisxlidan da iSlebian. sakmaod prospeqtulia axali Taobis leq-
zedapiruli naxSirwylebis msgavsad, zedapi- tinebis Seqmna – -leqtinebisa da antisxeule-
ruli leqtinebic ganicdian cvlilebebs, uj- bis hibridebis, sxvadasxva qsovilebze zemoqme-
redis fiziologiuri da paTologiuri mdgo- debisaTvis, sadac leqtinebis zemoqmedeba ar
mareobis Sesabamisad. 1981 wels r. lotani da aris mavne. erT-erTi msgavsi cda awarmoa doq-
e. radi veismanis samecniero institutidan aR- tor andress engert-ma kiolnSi. Limfuri kvan-
moaCines – adamianisa da Tagvis simsivnuri uj- Zebis kibos samkurnalod man gamoiyena antis-
redebis zedapirze – leqtinebi, romlebic xeulebTan dakavSirebuli ricini. antisxeuli
normaluri ujredebis zedapirze ar iyo. amorCeviTad miitanda ricins – simsivnesTan.
SemdgomSi aRmoCnda, rom es leqtinebi me- Ra Tqma unda es mxolod pirveli nabijebia
tastazebis ganviTarebaSi monawileoben. leqtinebis medicinaSi gamoyenebis, magram, zus-
manoza-SemakavSirebeli leqtinebi (mSl-i) tad amitom is aseTi mniSvnelovania.
garkveul rols asruleben mamakacebSi gulis
iSemiuri daavadebis ganviTarebaSi. SratSi mSl- literatura:
s donis momateba asocirebulia gid-is ganviTa- 1. www.fit-area.com
rebis riskTan mamakacebSi da ara qalebSi. 2. www.medlinks.ru/article.php?sid=26720
rogorc cnobilia, mSl-i monawileobs 3. www.pereplet.ru/obrazovanie/stsoros/254.html
komplementis aqtivaciis reaqciaSi da mniSne- 4. bio-medicine.org
5 . w w w. c h e m n e t . r u / r u s / j o u r n a l s / m e m b r a -
lovan rols asrulebs organizmis imunuri
nes/22/ref0058.html
pasuxSi paTogenuri mikrobebis mimarT. 6. )0
.Y., 3 !
%.., )0
.Y.
doqtor t. keleri da misi kolegebi, ams- 
. :  =
., 1981.
terdamis samedicinoakademiur centridan, Ca- 7.  .3. )
0 
 

 //
atares prospeqtuli kvleva : )
  
. -* $* '
-
«SemTxveva-kontroli» SearebiT janmrTel +
 *:. ., 1984. ". 1.
@__) otkb
40 ,fdidsf rfhlbjkjubf
maRali kvalifikaciis moWidaveebis
sawvrTno procesebis marTva
m.m.d. akad. z. kaxabriSvili piriqiT, rodesac farTod moixmareba sxva-
m.m.d. prof. akad. g. CaxunaSvili dasxva farmakologiuri saSualebebi da maT
Soris iseTi preparatebic ki, romlebic Sem-
m.m.d. akad. k. CaxunaSvili dgomSi iwveven sportsmenis organizmSi mra-
val paTologiur cvlilebebs.
Tanamedrove Widaobis saxeobebisaTvis da-
1992 wlidan saqarTvelo SeuerTda saer-
maxasiaTebeli fizikuri datvirTvebis mocu-
TaSoriso olimpiur moZraobas da gaxda mi-
loba praqtikulad uaxlovdeba adamianis or-
si sruluflebiani wevri, xolo 2002 wels xe-
ganizmis SesaZleblobaTa zRvars. Aaqedan ga-
li moewera antidopingur saerTaSoriso
modinare, saWiroa ara mxolod sportsmenTa
konvencias. aRniSnuli garemoeba avaldebu-
samedicino gamokvlevebi, aramed organizmis
lebs yvela pirovnebas, romelic erTiandeba,
funqciuri mdgomareobis dinamikis mudmivi
emzadeba an raime formiT monawileobs saer-
kontroli, risTvisac saWiroa axali saimedo
TaSoriso olimpiuri komitetis (IOC) egidiT
mecnieruli meTodebis Zieba specifikuri da
Catarebul SejibrebebSi, daemorCilos msof-
araspecifikuri funqciuri sinjebis Seqmnis
lios antidopinguri saagentos (WADA) same-
mizniT, rac xels SeuwyobsAsportsmenTa saw-
dicinio kodeqs.
vrTno procesis optimizirebas.
unda aRiniSnos, rom aucilebelia Camova-
sportsmenTa Sromisunarianobis zusti
yaliboT maRali kvalifikaciis moWidaveebis
gansazRvra da masze farmakologiuri saSua-
meTodika, romelic saSualebas mogvcems Seva-
lebebis dadebiTi efeqtebis gamovlena Tana-
fasoT specifikuri da araspecifikuri Sro-
medrove sportuli medicinis erT-erTi yve-
misunarianobis sxvadasxva maCvenebeli, maT
laze aqtualur problermaTa ricxvs gane-
safuZvelze movaxdinoT sawvrTno procesis
kuTvneba.
koreqcia da sportsmenTa arsebuli funqciu-
amasTan dakavSirebiT, saWiro xdeba orga-
ri SesaZleblobebis safuZvelze ganvsazRv-
nizmis da misi calkeuli sistemebis adapta-
roT saSejibro orTabrZolebis taqtika.
ciuri reaqciebis fiziologiur Tavisebure-
_ maRali kvalifikaciis moWidaveebis funq-
baTa specifikis, sxvadasxva mimarTulebis fi-
ciuri SesaZleblobebis efeqturi Sefaseba
zikuri datvirTvebisa da farmakologiuri
mWidro urTierTkavSirSia sportsmenTa momza-
saSualebebis organizmze zegavlenis gan-
debis fazebis SinaarsTan. mosamzadebeli eta-
sazRvra.Mmravalricxovani gamokvlevebiT
pis pirvel nawilSi mizanSewonilia kompleq-
dadgenilia, rom fizikuri wvrTnis gavleniT
suri samedicino gamokvlevebi, zogadi Sromi-
matulobs moWidavis organizmis funqciuri
sunarianobisa da maqsimaluri fizikuri Zalis
SesaZleblobebi, izrdeba rogorc aerobuli
sxvadasxva maCveneblebis gansazRvris mizniT.
Sromisunarianoba, aseve anaerobuli gliko-
_ sawvrTno procesSi anaerobuli varji-
zuri da anaerobuli alaqtaturi simZlavre-
Sebis CarTvisTanave mniSvnelovnad izrdeba
ebi. amasTan erTad, Tanamedrove sportuli
im specifiuri funqciuri sinjebis gamoyene-
medicines praqtika mowmobs, rom fiziologi-
bis aucilebloba, romlebic maqsimalurad
uri normis farglebSic ki SesaZlebelia fi-
iTvaliswineben konkretuli saxeobis orTab-
zikuri datvirTvebis iseTi reJimebis gamoye-
rZolebisaTvis damaxasiaTebel fiziologi-
neba, romelic ar gamoiwvevs moWidaveTa or-
ur Taviseburebebs.
ganizmis gamofitvas da saSualebas mogvcems
_ aseve gansakuTrebuli yuradReba unda
mivaRwioT momzadebis mocemuli etapebisaT-
gamaxvildes moWidaveebis gul-sisxlZarRvTa
vis dasaxul mizans.
sistemis adaptaciisa da morfologiuri pa-
Tanamedrove maRali sportuli Sedegebis
rametrebis kontrolze, sportsmenTa asakisa
miRwevis rTul gzaze farTod gamoiyeneba
da sportuli staJis gaTvaliswinebiT.
sxvadasxva farmakologiuri saSualebebi da
_ sportis iseT saxeobaSi, rogorc aris
biologiurad aqtiuri danamatebi (bad.) am
Widaoba, warmoudgenelia raime seriozul
TvalsazrisiT arsebobs ori ukiduresad
warmatebaze fiqri, maRali teqnologoiebisa
mcdari azri. erTi _ rodesac sportsmenTa
d im kompiuteruli programebis gareSe, rom-
momzadebaSi mTlianad uaryofilia farmako-
lebic saSualebas gvaZleven Tvalyuri va-
logiur saSualebaTa gamoyeneba da meore _
devnoT sportsmenebis ara mxolod mimdinare
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 41
funqciur SesaZleblobebs, aramed vivarau- des biologiurad aqtiuri kvebiTi danamate-
doT organizmis energetikuli uzrunvelyo- bis da farmakologiuri saSualebebis anti-
fis mosalodneli disbalansi. dopingur xasiaTze, maTi miRebis aucileblo-
_ maRali kvalifikaciis moWidaveebis or- bis urTierTkavSirze sportsmenTa momzade-
ganizmis funqcionirebis, ekonomiurobisa da bis sxvadasxva etapTan.
simZlavris Tvisebebis amaRlebisa da Senar- da bolos mraval avtorTa gamokvlevebis
CunebisaTvis aucilebelia gamoyenebul iqnas Sedegebi naTlad miuTiTebs farmakologiuri
kvebiTi substratebi, kvebiTi danamatebi da saSualebebisa apivitis, apikoris, apipulmos,
biologiurad aqtiuri nivTierebebi, zogadi apihepatisa da sxvaTa biologiurad aqtiuri
da specifiuri fizikuri Sromisunarianobis kvebiTi danamatebis `iveriulis~ da sxvaTa da-
optimizaciis mizniT; Tumca moWidaveebis da- debiT efeqtebze maRali kvalifikaciis moWida-
Zabuli saSejibro ganrigis gaTvaliswine- veebis zogad da specifiur Sromisunarianoba-
biT, verc farmakologiuri saSualebebis ga- ze, maTi racionalurad gamoyenebis SemTxveva-
moyenebas avicilebT Tavidan. Aam SemTxvevaSi Si, WADA-s da saerTaSoriso olimpiuri komi-
gansakuTrebuli yuradReba unda gamaxvil- tetis samedicino kodeqsis gaTvaliswinebiT.

GFHFCFVREHYFKJ GHTGFHFN 3VTY}-EYBC4


RKBYBREHB RDKTDBC ITLTUT<B
ntm8v8l87 ghja8 D8 [JCBNFIDBKB7 atyjkehb yfthst,bc hflbjghjntmnjhek sdb-
ct,t,c7 wyj,bkbf7 hjv atyjkehb yfthst,b fmnb-
v8v8l8 ghja8 FD8 RJZKFVFPFIDBKB7 ehfl vjmvtlt,ty hjujhw xdtekt,hbd7 bctdt v’b-
ghja8 U8 XF[EYFIDBKB8 vt vtnfkt,pt jhufybpvib7 ufvjktmfdty vfc lf if-
hlbc cfiefkt,bs ufvjbltdyt,bfy jhufybpvblfy8
cfmfhsdtkjc ihjvbc7 ]fhvhstkj,bcf lf cj- ghtgfhfnb mbvbehb itvwdtkj,bcf lf ntmyjkj-
wbfkehb lfwdbc cfvbybcnhjc cfvtlbwbyj cf[tkv- ubehb cmtvbc vjyfwtvt,bc vb[tldbs vpfllt,f ^ at-
obaj htuekbht,bc cffutynjc eahjcbc ,h’fyt,bc yjkeh yfthst,bs vlblfh vwtyfhtsf yfrht,bc sf-
sfyf[vfl ~!%8_$8 @__( 1!#)/N` ufbwf yt,fhsdf hjv yf,fhb hfjltyj,bs ~/fthvihfk vlujvfhtj,fib`8
xfudtnfht,byf i8 g8 c8 3gbuvtynbc4 vbth ofhvjt,ekb tctybf5 .eh’ybc zfzf7 ve[bc yf[th[b7 ltrf7 shbvkb7
afhvfrjkjubehb cfiefkt,bc 3vty]-eybc4 rkbyb- baybcf lf abzdbc obodt,bcf lf .kjhnt,bc ]fvb8 hf-
rehb rdktdt,b7 rfdibhb 3cfmfhsdtkjc cfpqdfhuf- lufy .dtkf xfvjsdkbkb vwtyfhtt,b [fcbfslt,bfy
htsbc mdt.yt,bc sfyfvtuj,ht,bc4 cfthsfijhbcj atyjkt,bcf lf gjkbatyjkt,bc vlblfhb itvwdt-
cfpjufljt,bc rfhltjkjubehb rf,bytnbc ,fpfpt8 kj,bs ~vwtyfhtsf yfrht,bc ufthsbfyt,ek tmcn-
ufdtwfybs gfhfcfvrehyfkj ghtgfhfn 3vty]- hfmnib jhv[hbd mhjvfnjuhfvfpt xfyc @) kfmf8 vfs
eybc4 mbvbeh itlutybkj,fc7 vbcb vbqt,bc afhvf- ijhbc [esb ljvbyfynehb hfjltyj,bsff7 nfybye-
wtdnek ntmyjkjubeh cmtvt,c7 afhvfrjgtekb hb lf akfdfyjblehb ,eyt,bc`8 bcbyb fv;qfdyt,ty P
cnfnbbc vjyfwtvt,c lf bv tmdcb atyjkeh yfth- dbnfvbyeh fmnbdj,fc7 hjujhw cbc[k’fhqdt,bc
st,bs vlblfh vwtyfhtek ytlktekt,bc mbvbeh ufvfuhbkt,tk7 fctdt cbc[kxfmwtdt,bc cfobyffqv-
itvwdtkj,fc7 hbcufyfw vpfllt,f gfhfcfvrehyf- ltuj cfiefkt,fc lf ufvjb.tyt,f uekcbc[k’f-
kj cfiefkt,f 3vty]-eyb48 hqdsf cbcntvbc lffdflt,fsf cfvrehyfkjl8
ghtgfhfnb afhvcnfnbbc vjyfwtvt,bc vb[tldbs
ofhvjlutybkbf hjujhw uekcbc[k’fhqdsf pjub- VFCFKF LF VTSJLBRF
thsb lffdflt,t,bc cfvrehyfkj cfiefkt,f7 fctdt xdtyc vbth cfpqdfhufhtsbc mdt.yt,bc sfyfvt-
bub [fcbfslt,f hflbjghjntmnjhekb sdbct,bs8 uj,hj,bc cfthsfijhbcj ghjabkfmnbreh rfh-
kbnthfnehekb vjyfwtvt,bc vb[tldbs at- lbjkjubeh wtynhib ufvjrdktekb bmyf #% okb-
yjkehb yfthst,b fcrjh,by v;fdfcsfy thsfl fv- lfy *% okfvlt fcfrbc #_ fdflv.jab8
;qfdyt,ty P dbnfvbyeh fmnbdj,fc7 fath[t,ty fdflv.jat,b lbfuyjpt,bc vb[tldbs ufyfob-
athvtyn ubfkehjyblfpfc vjmvtlt,fc lf [tkc klf itvltuyfbhfl5
eikbfy ubfkehjybc v;fdbc ofhvjmvyfc7 tc erf- !% 2 fdflv.jac fqtybiyf uekbc bitvbehb lf-
yfcrytkb rb fs[tkt,c cbc[k’fhqdt,c lf bodtdc fdflt,f8
jhufybpvib /tvfnjvt,bc ofhvjmvyfc8 % 2 fdflv.jac fqtybiyf dtutnfnbehb lbcnj-
ufvjvlbyfht fmtlfy atyjkehb yfthst,b udtd- ybf /bgthcbystybehb ajhvbc8
kbyt,f hjujhw uekcbc[k’fhqdsf lffdflt,t,bc ^ 2 fdflv.jac fqtybiyf fyubjytdhjpekb
c[dflfc[df cfvrehyfkj cfiefkt,f8 hfw itt[t,f cntyjrfhlbf8
@__) otkb
42 ,fdidsf rfhlbjkjubf
% 2 fdflv.jac fqtybiyf fhnthbekb /bgthnt- dbkt,b7 flubkb /mjylf cntyjrfhlbekb nrbdb-
ypbf8 kt,bc ufbidbfst,fc7 [jkj bv fdflv.jasf vwbht
fvfdt lhjc cfrjynhjkj ]ueac itflutylf ]ueac7 hjvtksfw fqtybiyt,jlfs cntyjrfhlb-
@_ fdflv.jab8 ekb cf[bc nrbdbkt,b7 acbmjkjubehb lf’f,e-
b[bkts w[hbkb 1! kj,bcf lf dtutnfnbehb ythdekb cbcntvbc vji-
kbkj,f7 fye fyubjytdhjpekb cntyjrfhlbf7
lftmdtvlt,fhf xfnfht,ek vrehyfkj,fc itvs[-
dtdfsf evhfdktcj,fib8 uhfabrb 1!
cntyjrfhlbekb nrbdbkt,bc ufyfobkt,f
ofvkbc vbqt,fvlt lf vbqt,bc itvltu8

fdflv.jasf rdktdf vbvlbyfhtj,lf qhvf


rkbybrj-kf,jhfnjhbekb lf bycnhevtynekb
vtsjlt,bs ~tktmnhjrfhlbjuhfabekb7 tmjrf-
hlbjuhfabekb7 cfthsj mjktcnthbybc ufycf-
pqdhf lf cbc[kbcf lf ifhlbc cfthsj fyfkbpt-
,bc ufvjrdktdbs`8
fdflv.jat,b bqt,lyty ghtgfhfn 3vty]-eyc47
hjvtkbw ofhvjflutyc tmdcb atyjkehb yfthst-
,bs vlblfh vwtyfhtsf sfyf,fhb hfjltyj,bc yf-
rht,bc tmcnhfmnc7 hjvtkibw mhjvfnjuhfabe-
kb vtsjlt,bs itcofdkbkbf @) cf[bc kfmf ~vfs
ijhbc ljvbyfynj,c % nfybyehb lf akfdfyjble- hfw itt[t,f cbc[kib vjvfnt,ekb mjktcnt-
hb ,eyt,bc yfthst,b`8 hbybc ljytc ths]thflb !% lqbfyb vrehyfkj,bc
ufycfpqdhekbf ghtgfhfn 3vty]-eyib4 itvf- rehcbs7 vjvfnt,ekb mjktcnthbybc ljyt evyb-
dfkb sdbstekb vwtyfhbc tmcnhfmnbc7 fctdt uft- idytkjl bmyf itvwbht,ekb8 ufvjvlbyfht fmt-
hsbfyt,ekb cfthsj ]fvbc fynbjmcblfynehb lfy7 !% lqbfyb rehcb eylf uf[fyuh’kbdltc8
sdbct,t,b7 bcbyb [fcbfslt,bfy vfqfkb fynbjmcb- b[bkts uhfabrb 1@
lfynehb fmnbdj,bs8 cbc[kib mjktcnthbybc ljybc vjyfwtvt,b
ptvjs fqybiyekb atyjkehb yfthst,bc itv-
wdtkb ,bjkjubehfl fmnbehb rjvgjytynt,b vt-
lbwbyfib b[vfht,f7 hjujhw uekcbc[k’fhqdsf
lffdflt,t,bc7 fctdt fdsdbct,bfyb cbvcbdytt,bc
vrehyfkj,bcfc lf fv;qfdyt,ty hflbjghjntm-
njhek sdbct,t,c8
bv !% gfwbtynblfy lffdflt,bs uekbc bitvb-
eh * fdflv.jac fqtybiyf vbjrfhlbevbc byaf-
hmnbc itvlujvb gthbjlb8 fdflv.jasf ptvjfq-
ybiyekb rjnbutynblfy * mfkb lf @$ rfwb 3vty]-
eyc4 qt,ekj,lyty itvltub ljpt,bs5 ghtgfhf-
nbc #%-$_ vk uhfvc fdct,ty !__ vk/vlt o.kbs8
qt,ekj,lyty lqtib cfv]th zfvbc oby @_ oesbs
flht8 vrehyfkj,bc rehcbc [fyu’kbdj,f itf- fhnthbekb /bgthntypbbc lhjc xdtyb rdkt-
lutyc !%-@! lqtc8 vrehyfkj,bc ghjwtcib gfhf- dt,bc cfae’dtkpt 3vty]-eyb4 vrdtsh ptufdkt-
ktkehfl lfrdbhdt,f nfhlt,jlf cbc[kbc kb- yfc dth f[ltyc lf bub yfrkt, tatmnehbf7 hfw it-
gbleh wdkfpt8 t[t,f byafhmnbc itvlujv gthbjlc 3vty]-eyb4
hjujhw cfhtf,bkbnfwbj cfiefkt,f ofhvjf-
VBQT<EKB ITLTUT,BC FYFKBPB lutyc ths-ths cfertstcj ghtgfhfnc8 gfwbt-
bv gfwbtynt,c7 hjvtksfw fqtybiyt,jlfs ue- ynt,c vbjrfhlbjvbc vodfdt byafhmnbc itvlujv
kbc bitvbehb lffdflt,t,bs ufygbhj,t,ekb c[- gthbjlib7 hjvkt,bw exbjlyty cfthsj cbce-
dflfc[df byntycbdj,bcf lf kjrfkbpfwbbc nrb- cntc7 abpbreh e’kehj,fc7 fldbkfl lfqkbkj-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 43
,fc7 ghtgfhfn 3vty]-eybc4 vbqt,bc !% lqbfyb re- !8 ghtgfhfnb 3vty]-eyb4 sfdbceakfl itb’-
hcbc itvltu fqybiyekb xbdbkt,b vjt[cyfs8 b[b- kt,f ufvj.tyt,ekb bmyfc fv,ekfnjhbek fdfl-
kts w[hbkb 1@ v.jat,sfy7 hflufy vrehyfkj,bc ghjwtcib fh
bmyf itvxytekb udthlbsb vjdktyt,b lf c[dflf-
ghtgfhfn 3vty]-eybc4 rkbybrehb ybiyt,bc c[df cf[bc bylbdblefkehb itesfdct,kj,f8
lbyfvbrf @8 cfthsj mjktcnthbybc ljybc itcfvwbht-
w[hbkb 1@ ,kfl ghtgfhfn 3vty]-eybc4 ufvj.tyt,bc !% lqb-
ghtgfhfnbc vbqt,bc itvlujvb fyb rehcb ufhrdtekobkfl tatmnehbf lf cfzb-
rkbybrehb
ybiyt,bc rkbybrehb ybiyt,bc lbyfvbrf8 hjt,c ljpbht,bc uf[fyu’kbdt,fc8 bubdt itt[t,f
lfcf[tkt,f8 lfhxf bubdt itvwbhlf vjbvfnf fhnthbek /bgthntypbfc8
#8 ghtgfhfnb 3vty]-eyb4 cfuh’yj,kfl tatm-
cfthsj cbcecnt +++ nehbf fyubjytdhjpekb cntyjrfhlbbs lffdf-
abpbrehb lt,ekb gfwbtynt,bcsdbc8
e’keht,f ++
$8 ghtgfhfnb 3vty]-eybc4 rkbybrehvf rdktdt-
fldbkfl lfqkf ++ ,vf vbjrfhlbevbc vodfdt byafhmnbc itvlujv gt-
hbjlib vjudwf cfertstcj itltut,b lf vbcb tat-
LFCRDYF mnehj,f fqtybiyt,f gfwbtynsf (_ ghjwtync8
xfnfht,ekb rdktdt,bc cfae’dtkpt itudb’- vtlbwbybc vtwybtht,fsf ljmnjhb7 ghjat-
kbf ufvjdbnfyjs itvltub lfcrdyt,b8 cjhb fdsfylbk rjzkfvfpfidbkb8

>eh’ybc zfzblfy kbgblehb ,eyt,bc


yfthst,bc bltynbabrfwbf lf vfsb
ufvj.tyt,f ghtgfhfnt,bc 3vty]-eybcf4 lf
3fgbrjhbc4 vbqt,bc ntmyjkjubeh ghjwtcib
hnbc yfhxtyc !7_-#7# ghjwtync lf h,bkj,c !%-
ntm8v8l87 ghja8 D8 [JCBNFIDBKB7 #% ghjwtync8 ufihj,bc itvltu zfzf itlut,f vi-
ghja8 U8 XF[EYFIDBKB7 K8 {JCBNFIDBKB hfkb ybdsbtht,t,bs @%-#* ghjwtynb7 rfyb !%-@$
v8v8l8 R8 XF{EYFIDBKB8 ghjwtynb7 ob,of @!-@% ghjwtynb7 [jkj sdbsjy
fqvjcfdkts cfmfhsdtkjc .eh’ybc vntdfyb cf-
.eh’ybc zfzblfy kbgblehb ,eyt,bc yfthst- iefkjl itbwfdc5 rkthnc @7@-% ghjwtync7 rfyc
,bc bltynbabrfwbf lf vbcb ufvj.tyt,f ghtgfhfn *-!^ ghjwtynb7 ob,ofc !7@-%7$ ghjwtync7 [jkj
3vty]-eybc4 lf 3fgbrjhbc4 vbqt,bc ntmyjkjub- lfcfdkts cfmfhsdtkjc .eh’yt,b itbwfdty5
bc ghjwtcib rkthnc #-) ghjwtync7 rfyc (-!_ ghjwtync7 ob-
d8 [jcbnfidbkb7 u8 xf[eyfidbkb7 k8 [jcbnfi- ,ofc @-% ghjwtync8 ~kfi[b !)*_7 fdfkbfyb !)^)`
dbkb7 r8 xf[eyfidbkb8 .eh’ybc ob,obc itvwdtkj,f zfzfib ’fkbfy c[-
.eh’ybc uflfveifdt,bc itltufl vbqt,ekb vj- dflfc[dfyfbhbf lf itflutyc yf.jabc vstkb vf-
yfhxtyt,b ud[dlt,f qdbybc ktmbc 2 s[kbcf lf zf- cbc lff[kjt,bs @-* ghjwtync lf !-% ghjwtync
zbc cf[bs7 hjvtkbw itflutyc uflfveifdt,ekb vntdybc ojybcf8 ufv[vfh zfzfib rb ofhvjflutyc
.eh’ybc !(-@_ ghjwtync8 .eh’ybc itvflutytkb @!-#_ ghjwtync8 .eh’ybc ob,ofc qt,ekj,ty hj-
yfobkt,b ofhvjflutyty vybiydtkjdfy cfrdt, ghj- ujhw cdtkb zfzblfy7 fctdt ufvihfkb zfzblfy
lemnt,c lf vfsb vjyfhxtyt,blfy itb’kt,f vbqt- cgtwbfkehb fgfhfnt,bc cfiefkt,bs8 .eh’ybc
,ekb bmyfc rdt,bsb qbht,ekt,bc ghjlemnt,b8 zfzblfy kbgblehb ,eyt,bc yfthst,bc7 yf]thb
.eh’ybc zfzf ofhvjflutyc .eh’ybc lfoehdbc lf e]thb hbubc w[bvjdfyb v;fdt,bc bltynbabrf-
itvltu ufvjyfoyt[c7 hjvtkbw itlut,f vntdybc wbf vjdf[lbyts itvltub sfyvbvltdhj,bs5
vtmfybrehb yfobkt,bcfufy8 zfzf itlut,f vstkb !% uh8 /fthufvihfk zfzfc lfdfvfnts !%_ vk8
uflfveifdt,ekb .eh’ybc !* ghjwtynbcufy8 lfe- kbnhb tsfyjkb8 ~htmnbabmfnb` dehbts ^ cs8 @_-
leqfhb zfzf itbwfdc sfdbcb ojybc %_ ghjwtyn @%OC-pt7 vfuybnehb cfhtdtkfc cfiefkt,bs8 it-
.eh’ybc odtyc8 f[fkb ufvjyfoyt[b zfzf ntybfyj- vltu ufdabknhts7 lfhxtybkb vfcf xfdhtw[ts %
,bs $(-%% ghjwtynb itbwfdc .eh’ybc rfyc %#-%) vk8 kbnhb tsfyjkbs8 ufthsbfyt,ekb abknhf-
ghjwtynb7 .eh’ybc ob,ofc @#-#) ghjwtynb7 rkt- nt,b ufdfthsbfyts8 lfdevfnts ! vk8 kbnhb rjy-
@__) otkb
44 ,fdidsf rfhlbjkjubf
wtynhekb vfhbkv;fdf lf ufdfw[tkts # cs8 *_OC- gfkvbnbybc v;fdf !(8@ ghjwtynb8
pt8 ufwbdt,bc itvltu vfcf ufdfytbnhfkts wfhwbs8 cnbfhbybc v;fdf $8@ ghjwtynb8
itvltu ufdabknhts7 abknhfnb fvjdfihts ,j- jktbybc v;fdf @@8) ghjwtynb8
kjvlt8 vbqt,ekb yfisb ufd[ctybs gtnhjktbybc kbyjktybc v;fdf %#8) ghjwtynb8
tsthb-tsth yfpfdib8 ~!)5!`8 [cyfhb itdbnfyts cdt- vfu8 #8 v;fdehb tsfyjkbpb8 !% uh8 /fthuf-
npt lfcf.jafl7 hjvtkbw vjvpflt,ekb b.j fke- vihfk zfzfc lfdfvfnts !__ vk8 kbnhb f,cjke-
vbybc ;fyubs8 cdtnb ufvjdhtw[ts7 ufv[cytkt,bc nehb cgbhnb7 itv;fdt,ekb @ vk8 kbnhb rjywty-
yfpfdbs ~!)5!` gtnhjktbybc tsthb-tsthb8 nhekb ujubhlv;fdbs8 itltut,b5
gfkvbnbybc v;fdf !#8* ghjwtynb8
cehfsb ! cnbfhbybc v;fdf %8( ghjwtynb8
jktbybc v;fdf @#8_ ghjwtynb8
zfzbc tmcnhfmnbc w[bvjdfy v;fdfsf tsbkbc kbyjktybc v;fdf %*8% ghjwtynb8
tstht,bc ~vbqt,ekb tsfyjkbc cfiefkt,bs` uf- vfu8 $8 nent tsfyjkbpb8 !% uh8 zfzfc lfdfvf-
peh-cbs[ehb mhjvfnjuhfvf8 nts !__ vk8 kbnhb f,cjkenehb cgbhnb8 itv;f-
!8 gbrb tsbkgfkvbnfnb @@8# ghjwtynb8 dt,ekb @ ghjwtynb ~KOH` rfkbevbc nenbs8
@8 gbrb tsbkcntfhfnb !_8@ ghjwtynb8 vbdbqts itltut,b5
#8 gbrb tsbkjktfnb @)8( ghjwtynb8 gfkvbnbybc v;fdf !%8% ghjwtynb8
$8 gbrb tsbkkbyjktfnb #*8_ ghjwtynb8 cnbfhbybc v;fdf (8* ghjwtynb8
ahfmwbt,c dfuhjdt,lbs @_-@_ vk8 kbnh hfj- jktbybc v;fdf @#8@ ghjwtynb8
ltyj,bs lf dcofdkj,lbs s[tkatyjdfyb mhjvf- kbyjktybc v;fdf %@8* ghjwtynb8
njuhfabbc cfiefkt,bs8 cbcntvfib gtnhjktbybc vfu8 %8 nent ublhjkbpb8 ^_ uh8 zfzfc lfdfvf-
tsthb-tsthb ~)5!` ahfmwbf @-lfy !^-vlt itbwfdlf nts @%_ vk8 kbnhb # ghjwtynbfyb KOH-bc o.f-
bylbdblefkehfl w[bvjdfy v;fdfsf tstht,c7 bub k[cyfhb8 itltut,b5
ufdfthsbfyts lf itdfcmtkts8 vbdbqts _8@% uhfvb gfkvbnbybc v;fdf @_8^ ghjwtynb8
ghjlemnb7 hjvtkbw itdbcofdkts ufpeh-cbs[e- cnbfhbybc v;fdf !@8$ ghjwtynb8
hb mhjvfnjuhfabbc cfiefkt,bs8 cehfsb #^8 xfnf- jktbybc v;fdf @#8_ ghjwtynb8
ht,ekb rdktdt,bc itltut,b7 w[bvjdfyb v;fdt,bc kbyjktybc v;fdf $$8_ ghjwtynb8
lf vfsb tstht,bc vbqt,bc vbpybs7 ~.eh’ybc zfzb- vbqt,ekb vtsjlt,bc cfiefkt,bs ths ru8 /f-
lfy` vjwtvekbf ^ w[hbkib8 vjwtvekb w[hbkblfy thvihfk lfamdbk zfzblfy dqt,ekj,s $_ uh8
itb’kt,f ufvjdbnfyjs lfcrdyf8 jgnbvfkeh itlt- w[bvjdfy v;fdfsf tstht,c8
ut,c udf’ktdc zfzbc v;fdehb vtsfyjkbpb lf tsf- kbyjktybc tsthc %_ ghjwtynpt vtnc8
yjkbpb8 tmcnhfmnt,bc ufvjcfdfkb itflutyc $_7$ jktbybc @_-@% ghjwtync8
lf #*7_ uh/ru zfzfpt8 fvfcsfy thsfl ufvj.jabkb uf]tht,ek v;fdt,c @% ghjwtynpt vtnc7 vfs
tsbkbc tstht,b itbwfdc evfqktcb hbubc e]thb ijhbc cnbfhbybc v;fdf %-( ghjwtync7 [jkj gf-
hbubc w[bvjdfy jktbybc lf kbyjktyjkbc v;f- kvbnbybc v;fdfc !^-!* ghjwtync8
dt,c7 hjvkt,bw ofhvjflutyty vtnfl ’dbhafc uf]tht,ekb v;fdt,b cfzbhjt,bc itvs[dtdfib
ghjlemnc flfvbfybc ]fhvhstkj,bcsdbc8 itb’kt,f ufvjwfkrtdt,ekb b.jc ifhljdfy v;f-
.eh’ybc zfzfpt xfnfht,ekb evfqktcb hbubc dbc cfiefkt,bs fy lf,fk ntvgthfnehfpt jhuf-
w[bvjdfy v;fdfsf vbqt,bc tmcgthbvtynt,bc itltut,b8 yek [cyfhib rhbcnfkbpfwbbs8
vfu8 !8 v;fdehb vtsfyjkbpb8 evfqktcb hbubc xdtyc itvs[dtdfib7 ghtgfhfn 3vty]-eybc4 lf
w[bvjdfy v;fdfsf hfjltyj,hbdb itlutybkj,f8 3fgbrjhbc4 itvflutykj,fib itcfnfyfl dfvpf-
!8 gfkvbnbybc v;fdf !^8^ ghjwtynb8 lt,s vt-% vfufkbsib fqothbk ntmyjkjubfc7 cf-
cnbfhbybc v;fdf %8) ghjwtynb8 lfw nent ublhjkbpb vbvlbyfhtj,c @-# ghj-
jktbybc v;fdf @@8% ghjwtynb8 wtyn rfkbevbc nenbc o.fk[cyfhib8 fqybiyekb
kbyjktybc v;fdf %%8_ ghjwtynb8 ntmyjkjubbc ghjwtcbc itltufl vbqt,ek tmcn-
vfu8 !-ib zfzf fdbqts !% uh8 lf lfdfvfnts %_ hfmnib e]thb hbubc w[bvjdfyb v;fdt,b itflutyc
vk8 kbnhb # ghjwtynfvlt vfhbkv;fdbs itv;f- #@-#% ghjwtync lf e]thb hbub w[bvjdfyb v;fdt-
dt,ekb vtsfyjkb8 HCE rjywtynhekb vfhbkv- ,b7 jktbybc v;fdf @# ghjwtynb lf kbyjktybc
;fdf %_ vk8 kbnhb vtsfyjkbs8 v;fdf $$ ghjwtynb7 hjvtkybw ofhvjflutyty
vfu8 @8 v;fdehb vtsfyjkbpb8 fdbqts !% uh8 zf- flfvbfybc jhufybpvbcsdbc itewdktkb e]thb
zf lf lfdfvfnts %_ vk8 kbnhb % ghjwtynfvlt hbubc w[bvjdfy v;fdt,c7 hjvkbc yfrkt,j,bc
itv;fdt,ekb vtsfyjkb8 vbqt,ekb evfqktcb hb- ghjwtcib jhufybpvib bhqdtdf [tkf[fkb e]ht-
ubc w[bvjdfy v;fdfsf itltut,b5 lbc ofhvjmvybc aeymwbf8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 45
celiakiis diagnostikisa da marTvis
sirTuleebi Saqriani diabetiT
daavadebul bavSvebsa da mozardebSi
c. farulava. urma skriningma aCvena, rom celiakia farTod
gavrcelebuli daavadebaa da misi sixSire
m. gordelaZe. T. goTua. 1:80-dan 1:140-mde meryeobs (1,25_0,71%). Tanac
celiakia anu glutenis enteropaTia gene- celiakiis SemTxvevebis ricxvi zogad popu-
tikurad determinirebuli marcvleulis ci- laciaSi izrdeba (8). Irigis naTesavebSi his-
la glutenis permanentuli autanlobaa. tologiurad dadasturebuli celiakia uv-
glutens Seicavs xorbali, Wvavi, qeri. ar Se- lindeba 4-12%, II rigis naTesavebSi 2,6_5,5%-s
icavs simindi, wiwibura, brinji (17). SvriaSi (1). sad aris amdeni daavadebuli? ratom ar
am cilis Semcveloba mcirea da proteinebis xdeba maTi diagnostika? mkvlevarebis azriT
saerTo raodenobis mxolod 5-15%-s Seadgens amis mizezebi SesaZlebelia iyos:
(xorbalSi igi 40%-ia), amitom Svriis toqsiu- 1. samedicino personalis moZvelebuli
ri reaqcia, Tu misi moxmareba ar aRemateba 50 warmodgena am daavadebaze;
grams dReSi, SeiZleba wlebis manZilze arc 2. celiakiis klinikuri manifestaciis mra-
gamovlindes (13). valferovneba, ris gamoc
celiakiis paTogenezi bolomde ar aris daavadebis simptomatika albaT aRiqmeba
cnobili. aris azri, rom paTogenezuri kaska- da imarTeba, rogorc sxva
dis elementebia: 1. maspinZlis genetikuri problema;
ganwyoba, romelic ukavSirdeba adamianis le- 3. arasworad warmarTuli diagnostikis
ikocitis antigen HLA DQ2 da HLA-DQ8 genebs; procesi.
2. glutenis derivatebi (prolini, glutamini), tradiciulad celiakia Cvilobis asakSi
romlebic Seicaven adamianis HLA-s identur gamovlenil nawlavuri disfunqciiT mimdinare
ubnebs. maTi kompleqsi antisxeulebTan iw- daavadebad iTvleboda. bolo monacemebiT ce-
vevs nawlavis lorwovanSi CD4 ujredebis liakia SeiZleba gamovlindes intestinuri sim-
aqtivacias, rac dasabams aZlevs autoimunur ptomebiT,mxolod eqstraintestinaluri simpto-
procesebs; 3. nawlavis barieruli funqciis mebiT an saerTod asimptomurad. manifestaciis
daTrgunva da ganvladobis gazrda (1). hi po- tipi da dro damokidebulia wvrili nawlavis
Tezis doneze SeiZleba imis mtkiceba, rom dazianebis xarisxze, romelic varirebs minima-
nawlavuri infeqciebi, ZuZuTi kvebis adre luridan (intraepiTeluri infiltracia lim-
Sewyveta da glutenis Semcveli produqtebis focitebiT) srul vilozur atrofiamde (6). Se-
didi moculoba racionSi is amSvebi faqto- sabamisad gamohyofen klinikur variantebs:
rebia, romlebzec damokidebulia celiakiis ti piuri (klasikuri) celiakia – vlindeba
manifestaciis dro (14). adreul asakSi sakveb racionSi marcvleu-
celiakiis samizne organo wvrili nawlave- lis Semcveli produqtebis CarTvidan 1,5–2
bia. imunuri reaqciis sapasuxod viTardeba Tvis Semdeg. Cveulebriv es 6-8 Tvis asaks em-
lorwovanis hi perregeneraciulia atrofia: Txveva. dominirebs gastrointestinaluri
mikroxaoebis damokleba, kri ptebis dagrZele- simptomatika. inicialuri simptomebia: emoci-
ba, epiTelis da lamina proprias infiltra- uri labiloba, gaRizianeba, agresiuli qceva,
cia limfocitebiT. hi perregeneraciuli at- cudi Zili, madis daqveiTeba, sxeulis masis
rofiis princi puli Tavisebureba celiakiis matebis tempis Seneleba. mogvianebiT vlinde-
dros aris misi Seqcevadi xasiaTi da struq- ba defekaciis sixSiris zrda, polifekalia,
turis aRdgenis unari glutenis racionidan steatorea, muclis garSemowerilobis moma-
amoRebis Semdeg (4). lorwovanis atrofiul teba, kvebis qronikuli moSla, ucilo SeSupe-
cvlilebebs meoradad mosdevs malabsorbci- ba, zrdis Seferxeba. SesaZlebelia ganviTar-
is sindromi: iTrguneba fermentebis gamomuSa- des deficituri mdgomareobebis klinikur
veba da aqtivoba, irRveva Sesabamisi ingredi- niSnebi.
entebis moneleba da Sewova, xdeba toqsiuri ati piuri celiakia – manifestacia SesaZ-
nivTierebebis sisxlSi moxvedra, cximovani lebelia nebismier asakSi. dominirebs eqtra-
mJavebis, qolesterinis da naRvlis mJavebis me- intestinaluri simptomebi: herpetiformuli
tabolizmis, mikrofloris, vitaminebis da mi- dermatiti, rkinadeficituri anemia, dabali
neralebis cvlis darRvevebi (1, 4). simaRle, sqesobrivi momwifebis Seferxeba,
XX saukunis 70-ian wlebamde celiakia iS- menstrualuri ciklis darRveva, meoradi ame-
viaT daavadebaTa ricxvs miekuTvneboda norea, impotencia, spontanuri aborti, osteo-
1:6000-dan 1:1000-mde sixSiriT. XXI saukunis porozi, hi povitaminozi, malnutricia, moreci-
dasawyisSi Catarebulma masiurma serologi- dive aftozuri stomatiti, minanqris hi pop-
@__) otkb
46 ,fdidsf rfhlbjkjubf
lazia da sxva. yabzoba an Warbi wona ar ga- SeuZlia gavlena iqonios diabetis gamovle-
moricxavs diagnozs. daavadebulTa 5-8%-s nis albaTobaze. Seiswavles 2800 diabetis mi-
aqvs nervul-fsiqiuri darRvevebi (depresia, marT genetikurad ganwyobili Cvili. aRmoCn-
periferiuli neiropaTia, ataqsia, epilefsia, da, rom adre (3 Tvemde) dawyebuli fafebiT
cerebruli kalcifikacia, Sakiki). kvebis SemTxvevaSi diabetis albaToba 8 wlam-
waSlili (subklinikuri) celiakia – xang- de asakSi 5-jer metia, anu gluteniT datvir-
rZlivi subklinikuri mimdinareoba. pirveli Tva zrdis diabetis gamovlenis risks (5).
klinikuri niSnebi vlindeba mozrdil asakSi rogorc wesi celiakia diabetis fonze
an saerTod xanSiSesulebSi. klinikuri mani- ati piurad an saerTod usimptomod mimdina-
festacia klasikuri daavadebis msgavsia. reobs. praqtikul endokrinologiaSi e.w.“di-
latenturi celiakia – saxezea monosimp- abetianebis diarea” da polineiropaTia xSi-
tomuri klinika da es erTaderTi simptomi ri da Znelad samarTavi problemebia. bolo
SesaZlebelia iyos eqstraintestinaluri wlebis kvlevebma aCvena rom, maTi mizezi ux-
autoimunuri genezis daavadeba. Siresad celiakiaa (7).
potenciuri celiakia – gvxvdeba daavade- aradiagnoscirebuli da aranamkurnalebi
bulTa axlo naTesavebSi. maT Civilebi ar celiakia SesaZlebelia diabetis kontrolis
aqvT, wvrili nawlavis lorwovanis arqiteqto- sirTuleebis mizezi gaxdes gansakuTrebiT
nika Secvlili ar aris, magram enterocitebSi adreuli asakis bavSvebSi (16). xSiria: insu-
momatebulia intraepiTeluri limfocitebis linis dozis SerCevis problemebi, hi pergli-
ricxvi, xolo sisxlSi aRiniSneba specifiuri kemiis da hi poglikemiis epizodebis monacv-
antisxeulebis titris zomieri mateba. leoba. amis axsna albaT ase SeiZleba: malab-
ukanasknel wlebSi yuradReba miiqcia ce- sorbciis gamo adgili aqvs nutrientebis ab-
liakiis da sxvadasxva daavadebebis xSirma sorbciis Seferxebas. erTis mxriv pacienti
asociaciam (1). diabeti, Tireoiditi, anemia, sak- ganicdis naxSirwylovan deficits, amitom
roileiti, sarkoidozi, vaskuliti, mioziti, uve- moTxovnileba ekzogenurad miRebul insu-
iti, herpetiformuli dermatiti, hepatiti, at- linze mcirdeba (1, 2). meores mxriv, iZulebu-
rofiuli gastriti, SemaerTebeli qsovilis lia miiRos meti martivi Saqrebi: puri, Saqa-
sistemuri daavadebebi _ es autoimunuri daa- ri, makaroni, brinji da sxva. amas SesaZlebe-
vadebebis arasruli CamonaTvalia, romlebTa- lia mohyves sisxlSi glukozis pikebi, sapa-
nac celiakia xSirad asocirdeba (19). amis sa- suxod xdeba insulinis gamosrola, sisxlSi
fuZvelze gamoiTqva mosazreba, rom sakvebi an- Saqris donis swrafi dacema, rac klinikurad
tigenebi garkveul rols TamaSoben autoimu- vlindeba hi poglikemiis niSnebiT: SimSilis
nuri daavadebebis ganviTarebaSi. rac ufro grZnobiT, sisustiT, gaRizianebiT, dezorien-
xangrZlivad xdeba gluteniT datvirTva, miT taciiT, mxedvelobis problemebiT. pacienti
metia sistemuri autoimunuri daavadebebis iZulebulia kvlav miiRos naxSirwylovani
ganviTarebis riski (14 ). garda amisa gaCnda in- sakvebi da yvelaferi Tavidan iwyeba.
formacia imis Taobaze, rom pacientebs nevro- garda amisa, aseT bavSvebs sarwmunod maRa-
logiuri problemebiT (idiopaTiuri ataqsia, li aqvT Hbt 1c –s maCvenebeli. Hbt 1c anu gli-
polineiropaTia, zurgis tvinis demieliniza- kozirebuli hemoglobini naxSirwylovani
cia, mxedvelobis nervis dazianeba da sxva) cvlis kompensaciis xangrZlivi integraluri
xSirad udgindebaT glutenis autanloba. ar maCvenebelia, romelic saSualebas iZleva di-
aris gamoricxuli amis mizezi ara marto naw- di sizustiT SevafasoT diabetis kontrolis
lavebSi Sewovis darRveviT gamowveuli B jgu- xarisxi. ADA-s (amerikis diabetis akademia) mo-
fis vitaminebis da mineralebis deficiti, ara- nacemebiT diabetian bavSvebSi dekompensaciad
med autoimunuri procesebic iyos (12). iTvleba Hbt 1c < 7,6% (aradiabetianebSi norma 4-6%).
gansakuTrebul yuradRebas imsaxurebs ce- kvlevebiT dadasturebulia, rom Hbt 1c –s 1%-
liakia diabetiT daavadebul pirebSi. es ori iT Semcireba daaxloebiT mesamediT amcirebs
autoimunuri procesi msgavsi genetikuri gan- sisxlZarRvovan garTulebaTa ricxvs.
wyobis pirebs uvlindeba. laparakia histoSe- ugluteno dietis fonze diabetiT daava-
Tavsebis antigenebze HLA DR3 da HLA DQB1 debul bavSvebs ramdenime TveSi uumjobesde-
0201 , romlebic 4-11-jer ufro xSiria am paci- baT zrdis parametrebi, moTxovnileba insu-
entebSi. I ti pis diabetiT daavadebul bavS- linze jdeba fiziologiur CarCoebSi, iol-
vebSi celiakiis albaToba 20-jer maRalia deba diabetis kontroli, iSviaTdeba hi pog-
zogad populaciasTan SedarebiT da 3%-7,7%- likemiis epizodebi (11, 16).
10% (2, 5, 7), xolo ufros asakSi 2-5%-s Seadgens amerikis diabetis akademia (ADA) iZleva
(9). II ti pis diabetis dros celiakia aseTi rekomendacias serologiuri skriningi celi-
xSiri ar aris, Tumca Warbi wona da simsuqne akiaze rutinulad Cautardes yvela pacients
risks zrdis. SemTxvevebis 60%-Si celiakiis axlad dadgenili I ti pis diabetiT. vinaidan
diagnoscireba xdeba diabetis gamovlenisTa- serokonversia SesaZlebelia ganviTardes II
nave, 40%-Si ki wlebis Semdeg. aris kvlevebi, _ V dekadaSic, amitom testireba unda perio-
sadac dadasturebulia, rom kvebis xasiaTs dulad ganmeordes, miT umetes Tu aris zrda-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 47
Si CamorCena, wonis matebis problemebi, masis vis RonisZiebebis gatareba, adreuli diag-
kargva an gastroenterologiuri simptomebi nostika da garTulebebis prevencia.
(2). aseve gasaTvaliswinebelia pacientis da
misi ojaxis anamnezuri monacemebi da celi- literatura:
akiis potenciuri riski (16). 1. American Gastroenterological Association Institute.
celiakiis diagnostika unda xdebodes sa- Medical position Statement on the Diagnostic and
erTaSoriso kriteriumebis safuZvelze (14, 15): Management of Celiac Desease. Gastroenterology 2006; 131:
1. serologiuri testireba _ antisxeule- 1977-1980
bis titris mateba qsovilovani transgluta- 2. Barera G, Bonfanti R., viscardi M., et al. Occurence
minazis mimarT tTG (IgA, IgG). am testis mgrZno- of Celiac Desease After Onset of Type 1 Diabetes: A 6-
biaroba 95-98%, specifiuroba 94-95%, iafia da Year Prospective Longitudinal Study. Pediatrics 2002;109:
833-838
amitom sxva testebTan SedarebiT meti praqti-
3. Bhadada S., Bhansuli A., Kochhar R et al. Growth
kuli Rirebuleba aqvs (7, 15, 17). Tu serologi- Hormone Deficiency and Celiac Disease. Gastroenterology
uri markerebi pozitiuria, pacientebi miekuT- 2007;10 (111), 1740-1746
vnebian celiakiis risk-jgufs da rekomende- 4.  . .,   ", ., 
 . .
bulia maTi referali gastroenterologTan, @
:   $*. + +. 2003 6.
romelic aatarebs Rrma kvlevas (9). 69-71
2. endoskopiur kvleva duodenumis biof- 5. Brunilda Nazario. Cereal May Trigger Type 1
siiT da bioptatis histologiuri kvleva. Diabetes. The journal of American Medical Association,
“marSis kriteriumebis” aRmoCena celiakiis 2003; 4: 234-236
diagnozs utyuars xdis (17) 6. Catassi C. The spectrum of celiac disease in child-
celiakiis mkurnalobis erTaderTi gza ren. Clin. Gastroenterol.1997; 11(3)
ugluteno diatis dacvaa mTeli cxovrebis 485-507
manZilze (12). dieta diabetis kontrolis 7. Gillet p, Gillet H, Israel D, et al. High Prevalence of
sakvanZo momenticaa. am ori dietis Serwyma Celiac Desease in Patients with Type 1 Diabetes Detected
ar aris ioli da med. muSakis specialur Antibodies to Endomisium and Tissue Transglutamina-
momzadebas saWiroebs (11, 12). ugluteno die- sa. Can. J. Gastroenterology, 2001; 15:197-301
8. Greco L, Romino R, Goto I, et al. The First Large
tis dacva celiakiiT da insulindamokidebu-
Population Based Twin Study of Celiac Desease. Gut,
li diabetiT daavadebulebSi aiolebs orive 2002; 50: 624-628.
daavadebis simtomebis kontrols, axdens di- 9. Holmes G. Celiac Desease and Type 1 Diabetes Melitus
abetis stabilizacias, rac sisxlZarRvovani – the Case for Screening.Diabetic Medicine2001; 183: 169
garTulebebis prevenciis sawindaria (12, 13). 10. Hoffenberg E., Haas J., Dresher A., et al. A Trial
amrigad, Saqriani diabeti bavSvTa da mo- of oads in children with newly diagnosed celiac disease. J
zardTa asakis erT-erTi yvelaze xSiri qro- Pediatr. 2003: 137(3) 361-366
nikuli paTologiaa. misi socialuri mniSvne- 11. Kupper C., Higgins L.A. Combining Diabetes and
loba sayovelTaodaa cnobili, rac ganpirobe- Gluten-Free Dietary Management Guidelines. Practical
bulia naadrevi invalidobiT da rig SemTxve- Gastroenterology. The Celiac Diet, Series #7. 2007; 3, 68-83
vebSi letaluri gamosavliT axalgazrda 12. Mohsin R. et al Celiac disease: Evaluation of the
asakSi. miuxedavad miRweuli warmatebebisa in- diagnosis and Dietary Compliance in Children.
sulinoTerapiis reJimebis daxvewis, adamianis Pediatrics. 2005; 116:754-759
insulinebis farTo danergvis fonze, mainc 13. Nazim J, Starzyk J, Czerwinski E. The Evaluation
rCeba mTeli rigi subieqturi da obieqturi of bone mineral density in Diabetic Children with Celiac
disease and the influence of Gluten Free Diet and
faqtorebi, romlebic xels uSlian naxSirwy-
Diabetes control on Bone Mineralisation. Diabetologia
lovani cvlis kompensaciis miRwevas. erT-er- 2007; 50 (1) S1_S538
Ti aseTi obieqturi faqtoria celiakia. 14. Picarelli A., Di-Tola M., Sabbatella L., et al.
erTi SexedviT celiakia ar aris socia- Immunologic evidence of no harmful effects of oats in ce-
lurad mniSvnelovani daavadeba, radgan ar liac disease. Am. j Clin. Nutr. 2001; 74(1) 137-140
moaqvs sazogadoebisaTvis didi da Seuqceva- 15. Revised criteria for diagnosis of celiac disease. Re-
di ekonomiuri, socialuri da politikuri port of working group of European Society of Pediatric
zarali. magram Tu gaviTvaliswinebT, rom es Gastroenterology and nutrition. Arch. Dis. Child 1990;
daavadeba ar ikurneba da problemas uqmnis 65(8) 909-911
pacients mTeli cxovrebis manZilze, rom 16. Rensch M.J, Merenich J.A, Lieberman M. el al Gluten-
aris maRali riski ganviTardes uSviloba, ze- sensitive Enteropathy with Insulin-dependent Diabetes
moqmedeba STamomavlobaze, osteoporozi, on- Mellitus. Annals of Internal Medicine 1996; V, 124 (6) 564-567
kologiuri daavadebebi _ TvalsaCino xdeba, 17. Rossi T.M., Tjota A. Serologic indicators of celiac
rom ekonomiuri danaxarjebi droSi gaweli- disease. Clin. Lab.Med.1997; 17(3) 445- 464
18.  0 %. *  
 (.  #. $ ) 
li, magram soliduria. iqidan gamomdinare, #0 #: 
 0
 
rom celiakiis diagnostika Zneli ar aris, :+
 X$ ) # . $ 
xolo marTva mxolod eliminaciuri dietiT  $# 20094* . 3* 5* 24-26
Semoifargleba, naTelia, rom umjobesia risk- 19. Tribole E., Kupper C., Pietzak M. Celiac sprue. N.
jgufis pacientebze fokusirebuli jandac- Engl. J. Med. 2002: 347(6) 446-448
@__) otkb
48 ,fdidsf rfhlbjkjubf
he,hbrf f[fkufphlf ltlt,c
probiotikebisa da prebiotikebis roli meZuZur dedebSi,
axalSobilebsa da wlamde asakis bavSvTa kvebaSi
ROBIOTIC AND PREBIOTIC AT NEWBORNS, BREAST FEEDING MOTHERS
AND CHILDREN OF CHEST AGE
m.nanobaSvili. g.CaxunaSvili. samSobiaro gzebis gavlisas, xolo dabade-
m. Ciqovani bidan ramdenime saaTis Semdeg, axalSobilis
k.n.t-Si ukve SeiZleba aRmovaCinoT E. Coli da
streptokokebi, romlebic vrceldebian zevi-
neonatologebSi, am bolo periodSi, gan- dan--qveviT. 10 dRis Semdeg ki-- bifidobaq-
sakuTrebul interess iwvevs kuW-nawlavis tra- teriebis sxvadasxva Stamebi da baqteroide-
qtis mikroekologiis problema. adamianis daa- bi.
vadebaTa saerTaSoriso klasifikaciis mixed- normaluri mikroflora es aris ca-
viT-organizmis mikroekologiuri sistema gani- lkeuli organoebis da sistemebis sxvadasx-
sazRvreba rogorc filogenetikurad Zalzed va saxis mikrobebis xarisxobrivi da raode-
rTulad awyobili, dinamiuri kompleqsi, romel- nobrivi urTierTqmedeba--makroorganizmis
ic Tavis TavSi moicavs rogorc xarisxobrivad, bioqimiuri, metaboluri da imunuri Ta-
aseve raodenobrivad mravalferovan mikroor- nasworobis SenarCunebiT, rac aucilebelia
ganizmebsa da maTi bioqimiuri aqtivobiT warmo- adamianis janmrTelobisaTvis.
qmnil produqtebs (metabolitebs), ganviTarebis- 1981 wels Hansson-ma aCvena, rom sakeisro
Tvis saWiro saarsebo garemoTi. kveTiT dabadebul bavSvebSi, gacilebiT
arsebobs mravali mizezi, ris gamoc icv- dabalia laqtobaqteriebis Semadgenloba,
leba k.n.t-is normaluri mikroflora. es vidre bunebrivi gziT dabadebulebSi. 2000
cvlilebebi SeiZleba iyos moklevadiani di-- wels Roberfroid-ma sabolood daamtkica,
sbaqteriuli reaqcia da aseve myari e.w. dis- rom mxolod bunebriv kvebaze myof bavSvebSi
baqteriozi. Warbobs bifidobaqteriebi, riTacaa gapirobe-
e.w. disbaqteriuli reaqcia, anu dis- buli gastrointestinaluri infeqciuri
biozi,Tavis TavSi moicavs ekosistemis mdgo- daavadebebis ganviTarebis dabali riski
mareobas, ris drosac irRveva adamianis ZuZuTi kvebis dros. karga xania cnobilia,
organizmis k.n.t.-is mTeli Semadgeneli naw- rom xelovnur kvebaze myof bavSvebSi ar
ilis normaluri funqcionireba. mikroflo- xdeba romelime jgufis mikroorganizmebis
ris, saarsebo garemos, da maT Soris urTi- SedarebiT Warbi formireba. MacNelly-is 1999
erTqmedebis meqanizmis darRvevas mivyavarT wlis monacemebiT 2 wlis asakis Semdeg,
daavadebis Camoyalibebisken. bavSvebis nawlavuri floris Semadgenloba
mcneba-disbaqteriozSi igulisxmeba moce- arafriT gansxvavdeba mozrdilTa nawlavuri
muli biotipisTvis damaxasiaTebeli nor- florisagan: 400-ze meti saxeobis baqteria,
mofloris xarisxobrivi da raodenobrivi romelTagan umetesoba rTulad kultivire-
cvlilebebi, rac moicavs makroorganizmis badi anaerobia.
gamoxatul klinikuri reaqciebs an gamowveu- disbaqteriozis gamomwvevi mizezebi
lia raime paTologiuri procesebis mimd- Bangmark. S-m 200- wels Camayaliba faq-
inareobiT organizmSi. disbaqteriozi ganix- torebi, romlebic moqmedeben axalSobilebis
ileba ara rogorc daavadeba, aramed simp- k.n.t-is sxvadasxva ubnebis mikrofloris
tomokompleqsi. yovelTvis naTelia, rom disbaq- Semadgenlobaze. esenia: nawlavis motorikis
teriozi meoradia da gapirobebulia ZiriTadi indivdualuri Taviseburebani; Cvilis
daavadebiT. amiT aixsneba "disbiozis" an nawlavis nerv-kunTovani aparatis aRnagobis
"nawlavis disbaqteriozis" diagnozis ararse- Tavisebureba; k.n.t-is Tandayolili daavade-
boba d.s.k-10-Si romelic gamoiyeneba rogorc bebi (wvrili nawlavis divertikuli, ileo-
CvenTan, aseve mTels msoflioSi. cekaluri sarqvlis defeqti, striqtura,
rogorc cnobilia, mucladyofnis Sexorcebebi da a.S...); qimusis gasvlis pro-
periodSi nayofis k.n.t-i steriluria. cesis Seneleba msxvil nawlavSi (gastrodu-
dabadebis momentSi axalSobilis k.n.t-is deniti, sklerodermia, kronis daavadeba,
kolonizacia xdeba piris saSualebiT, dedis manekrozebeli enterokoliti da sxva..); PH
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 49
garemos cvlilebebi tute mxares; nawlavis sasurveli mikrofloris gamravlebasa da
fermentuli Semadgenlobis cvlilebebi stimulaciaze, meores mxriv-ucxo da arasas-
(kuWqveSa jirkvali, RviZli); sekretoruli urveli baqteriebis daTrgunvaze. oligosa-
IgA-s da rkinis Semcvelobis donis qaridebi (bifidus faqtori) da laqtoza
darRveva; ZuZuTi kvebis dros axalSobilis astimulirebs baqteriebis zrdas. laqtozis
dedis araracionaluri kveba; axalSobilis fermentacia aqveiTebs nawlavis PH-s, rasac
Taviseburebebi da kvebis reJimi. mivyavarT baqteriebis evolucia-seleqciisa
n.p. Sabalovis neonatologiis saxelmZRva- da maTi utilizaciisaken. dedis rZe axdens
neloSi (2004?.) aRwerilia axalSobilTa paTologiuri baqteriebis kolonizaciis
normaluri nawlavuri mikrofloris funq- inhibirebas, rac xdeba sekretoruli IgA-s,
ciebi: saboloo etapze ujredSida gajir- nutrientebis (cximovani mJavebi, laqtoferi-
jveba, laqtozis, naRvlis wvenis dekoniuga- ni), rTuli naxSirwylebis (glikoproteinebi,
cia da maTi gardaqmna cximovan mjavebad, vit- glikozaminoglikanebi, glikoli pidebi,
aminebis sinTezi (B12, K, B1, PP, biotini, folis mucinebi, oligosaqaridebi) meSveobiT.
mJava). pozitiur miklofloras axasiaTebs rogorc zemoT iyo aRniSnuli, axalSo-
Zlieri antagonisturi moqmedeba fermen- bilis biocenozis Camoyalibeba xdeba dedis
tuli aqtivobis xarjze. is axdens zemo- nawlavuri mikrofloris da samSobiaro gze-
qmedebas nawlavis lorwovani garsis struq- bis gavleniT, ZuZuTi da Semdgomi kvebiT.
turaze da regenareciis da Sewovis arsebuli biocenozis koreqcia xdeba 2 gziT:
siCqareze, aseve astimulirebs adgilobriv pro- da prebiotikebis SeyvaniT.
imunur sistemas (limfur folikulebi, lim- klasifikacia:
focitebis produqcia, imunoglobulinebi). dResdReobiT, biologiurad aqtiuri
axalSobilis janmrTelobasa da nivTierebebs, romlebic monawileoben .k.n.t-is
ganviTarebaze normaluri mikrofloris normalur funqcionirebaSi da regulaciaSi,
gavlenas aqvs kolosaluri mniSvneloba. as zogierTi specifiuri infeqciuri daavadebis
aris aseve brZola avitaminozTan da fermen- profilaqtikasa da mkurnalobaSi, yofen:
tul darRvevebTan. am dros xdeba nuk- dietur danamatebad, funqcionalur kvebad,
leotidebis, Seucvleli aminomJavebis probiotikebad, prebiotikebad, sinbiotikebad,
(tri ptofani) da peptidebis endogenuri baqteriofagebad da bioTerapiul agentebad.
sinTezi; regulirdeba adaptaciis procese- pirveli 3 jgufi erTiandeba probiotikebSi.
bi; qveiTdeba nawlavuri infeqciebis riski probiotikebis da prebiotikebis gamoyenebas
da formirdeba nawlavis lorwovani garsis mivyavarT erTi da igive Sedegamde-rZemjava
damcavi barieri. baqteriebis, nawlavuri floris bunebriv
axalSobilebSi mikrofloris disbalan- Semadgenlebis ricxvis gazrdamde. ase rom
sis gamomwvevi mizezebi: pirvel rigSi- ,es preparatebi, pirvel rigSi unda
ZuZusTan gvian miyvana; xelovnuri kveba; daeniSnoT axalSobilebs, xandazmulebs da
dedis kvebis darRveva, bavSvis organizmis stacionarul mkurnalobaze myof adamianebs.
reqtiulobis daqveiTeba; kuWis wvenis vinaidan probiotikebi axdenen rTul, maT
mJavianobis daqveiTeba; nawlavis hi poqsia; Soris imunomodulaciur moqmedebas, maTi
nawlavis gauvaloba; imunodeficituri daniSvna xdeba Cvenebis mixedviT. nawlavis
mdgomareoba; antibiotikebis ukontrolo da biocenozis aRdgenis da disbiozis profi-
aramiznobrivi gamoyeneba, rac iwvevs nor- laqtikis mizniT, ufro mizanSewonilia pre-
maluri mikrofloris mniSvnelovani naw- biotikebis gamoyeneba. prebiotikebi warmoad-
ilis ganadgurebas da paTogenuri da genen sakvebs obligaturi saqarolizuri
pirobiTpaTogenuri floris gamravlebas. florisTvis da iyofian mono-, oligo- da
disbiozi-es aris nawlavuri polisaqaridebad. cxovrebis pirvel wels,
mikrofloris xarisxobrivi da raodeno- bavSvebSi, bifidus floris formirebisTvis
brivi cvlileba gavlenis sferos mniSvnelovania galaqtozis Semcveli prebi-
gafarToebiT. otikebis Seyvana.
mikrofloraze moqmedi dedis rZis faq-
torebi: probiotikebi
mxolod dedis rZes da ZuZuTi kvebas gansazRvreba:
SeuZlia daicvas axalSobili arasasurveli probiotikebi – es cocxali mikroorga-
Sedegebisgan. rZis Semadgenloba Zalian nizmebia: rZemJava baqteriebi, xSirad bifi-
rTulia. igi xels uwyobs baqteriebis gam- dobaqteriebi an laqtobacilebi, zogjer
ravlebas. erTis mxriv pasuxismgebelia safuarebi, romlebic "probiotikis" ganmarte-
@__) otkb
50 ,fdidsf rfhlbjkjubf
bidan gamomdinare, miekuTvnebian janmrTeli S.diaacetylactis
adamianis mikrofloris normalur binadrebs. S.intermedius
probiotikebis moqmedebis meqanizmi: nawla- Bifidobacteria
vuri floris zrdis mainhibirebeli antibaq- B.bifidum
teriuli nivTierebebis, organuli mJavebis,pro- B.adolescentis
teazis, sinTezi; adheziis receptorebis B.animalis
konkurentuli moqmedeba; imunuri pasuxis B.infantis
stimulacia (fagocituri aqtivobis, IgA-s da B.longum
T-kilerebis, interferonis koncentraciis B.Thermophilum
Semcvelobis zrda; antianTebiTi citokinebis preparatebis aseTi mravalferovneba met-
gamomuSavebis koreqcia; mucinis gamomuSavebis yvelebs probiotikebis warmoebis maRal
zrdis xarjze citoproteqciis gaZliereba; ganviTarebaze da masze moTxovnilebis gazr-
lorwovani garsis ganvladobis daqveiTeba. daze. gasaTvaliswinebelia, rom dasavleTis
qveynebis da yofili socbanakis qveynebis
probiotikebis klasifikacia
farmacevtuli warmoeba gansxvavdeba erTma-
actobacilli neTisgan. probiotikebSi Semavali mikroor-
L.acidophilus ganizmebi arc paTogenuria da arc toqsi-
L.casei kuri. k.n.t-is gavlisas an Senaxvisas, isini,
L.delbrueckii subsp. Bulgaricus sakmarisi raodenobiT, sicocxlisunariano-
L.reuteri bas inarCuneben.
L.brevis probiotikebi unda akmayofilebdnen Semdeg
L.cellobiosus moTxovnebs: unda Seicavdnen klinikurad damt-
L.curvatus kicebuli moqmedebis mqone mikrobebis Stamebs,
L.fermentum unda Seesabamebodnen nawlavis mikrobiocenozis
L.plantarum asakobriv Taviseburebebs, axasiaTebdeT gamZle-
Gram-positive cocci oba mJavebis, antibiotikebis mimarT da iyvnen
Lactococcus lactis subsp. Cremoris usafrTxo. isini ar iTvlebian wamlebad da
Streptococcus salivarius subsp. Thermophilus ganixilebian adamianis janmrTelobaze sasar-
Enterococcus faecium geblod moqmed saSualebebad.
sazRvargareTuli probiotikebi. ruseTis federaciis probiotikebi.
Acidophilus-Pectin bifidumbaqterini
Acidophilus-Sporogenes Oral laqtobaqterini
Attapulgite Oral bifikoli
Banana Flakes Oral kolibaqterini
Bismuth Subgallate Oral lineqsi
Bismuth Subsalicylate Oral bifilongi
Bis Subcarbonate-Kaolin-Pectin Oral trevisi
Difenoxin-Atrpine Oral flonivini BC
Kaolin-Pectin Oral biosporini
Lactobac2-Bifido1-Strep therm. nutrolin B
Lactobac Ac& Pc-S.Therm-B.Anim Oral aci poli
Lactobac Acidoph-Bifidobac Lon Oral enterol 250
actobac Acidoph-Fructooligos Oral biobaqtoni
actobac-Fructooligos-Pectin Oral sakvebis bioaqtiuri danamati
Lactobacillus Acudoph & Bulgar Oral bebilaifi
Lactobacillus Acidophilus Misc primadofilusi
Lactobacillus Acidophilus Oral multidofilusi
Lactobacillus Acidoph-Lactase Oral acidofilusi
Lactobacillus Acidoph-Pectin bebiformi
Lactobacillus Bulgaricus Oral floradofilusi
Lactobacillus Rhamnosus (GG) Oral vita balansi 3000
Loperamide Oral xilak-forte

@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 51
mimoxilva bacillus reuteri-s did rols axal-
axlo warsulSi Catarda 6 Tviani kvleva Sobilebis nawlavuri kolikebis TerapiaSi.
gaRizianebuli nawlavis simptomebze probi- e.w. infantiluri nawlavuri kolika xSir
otikebis narevis moqmedebis Sesafaseblad. problemas warmoadgens sicocxlis pirveli
(Lactobacillus rhamnosus GG, L.rhamnosus Lc705, Tveebis dros, Tumca 70% SemTxvevaSi gvxvde-
Bifidobacterium breve Bb99 da Propioibacterium frudenre- ba funqciuri nawlavuri kolikebi. umetesad
ichii ssp. Shermanii JS). miRebul Sedegebze es kolika ar warmoadgens daavadebas. es
dayrdnobiT avtorebs gamoaqvT daskvna, rom Cvilis k.n.t-is axal garemos Seguebadobis
mkurnalobis es forma efeqturia gaRizia- Tanmdevia. infantiluri nawlavuri kolikis
nebuli nawlavis sindromis dros. Tu winaaRmdeg brZolis 40 welze meti gam-
mxedvelobaSi miviRebT imas, rom es daavade- ocdilebis miuxedavad, mecnierebi ver
ba farTodaa gavrcelebuli da ar arsebobs garkveulan, ra ufroa pirveladi: kolika Tu
misi samkurnalo efeqturi preparati, simp- nawlavis mikrofloris darRveva.
tomebis Semcirebamac ki SeiZleba dadebiTi
Sedegi gamoiRos janmrTelobis SenarCunebis prebiotikebi
TvalsazrisiT gansazRvreba: prebiotikebs miekuTvneba
israelis 14 pediatriul centrSi Cata- sakvebis gadaumuSavebadi ingredientebi, rom-
rebuli randomizirebuli kvlevis Sedegad lebic aumjobeseben janmrTelobas msxvil
Beer-Sheva-m demonstrireba gaukeTa kvebis nawlavSi mobinadre erTi an ramdenime jgu-
formulaSi Bifidobacterium lactis (BB-12) fis baqteriebis SerCeviTi zrdis stimu-
da Lactobacillus reuteri -is xangrZlivad laciis da/an metabolur aqtivobis xarjze.
miRebis efeqturobas respiratoruli daav- probiotikebis efeqturoba mdgomareobs
adebebis mqone bavSvebSi. axalSobilebs mni- imaSi, rom: isini aqveiTeben ganavlis PH-s;
Svnelovnad SeumcirdaT cxelebis xangrZ- aqveiTeben amiakis produqcias; aaqtiureben
livoba, diareis epizodebi gaxda xanmokle, imunitets; amcireben klostridiebis, kandid-
aseve Semcirda antibaqteriuli mkurnalobis ebis, listeriebis da a.S. zrdis potencials;
Cvenebebi. am kvlevaSi naCvenebi iqna laqto- 40-60%-iT zrdian sakvebidan Ca-is Sewovas;
bacilebis didi roli bifidobaqteriebTan aZliereben msxvili nawlavis epiTelis ener-
SedarebiT. gomomaragebas da regeneracias.
dabadebidan 2 kviris manZilze, dRenaklul prebiotikebis klasifikacia:
bavSvebSi praqtikulad ar arsebobs janmrTeli fruqtozo-oligosaqaridebi
ganviTarebisTvis da imunuri sistemis funq- inulini
cionaluri adaptaciisaTvis saWiro bifido-da galaqto-oligosaqaridebi
laqtobaqteriebi. "normaluri" mikrofloris laqtuloza
daqveiTeba da pirobiTpaTogenuri mikrobebis laqtitoli
kolonizacia mcire wonis axalSobilebSi, sxva dRevandlamde cudadaa Seswavlili iseTi
araxelsayrel garemoebebTan erTad, warmoad- prebiotikebis Tvisebebi, rogoricaa manozo,
gens manekrozebeli enterokolitis ganviTa- maltozo-, qsilozo- da glikozo-oligosaqa-
rebis safuZvels. bunebriv kvebasTan erTad ridebi. prebiotikebi warmoadgens obligatu-
probiotikebis gamoyeneba amcirebs am daavade- ri saqarolituri floris sakvebs da iyofa
bis ganviTarebis risks. mono-, oligo- da polisaqaridebad.
fineTSi Catarebuli randomizirebuli prebiotikad sakvebis komponentis klasifi-
kvlevebis Sedegebi aCvenebs, rom probiotike- cirebisTvis, igi unda xasiaTdebodes Semdegi
bis miReba dedebSi mSobiarobamde da axal- TvisebebiT: ar unda iSlebodes da absorbi-
SobilebSi dedis rZesTan erTad, dadebiTad rdebodes k.n.t-is zeda nawilebSi; unda SeiZ-
moqmedebs nawlavis imunitetis Camoyalibe- lebodes sasargeblo mikroorganizmebisaTvis
baSi cxovrebis pirveli wlis manZilze. IgM, misi seleqtiur substratad gamoyeneba maTi
IgA, da IgG-s saerTo done me-12-e Tveze ufro zrdis da metaboluri aqtivobis sastimula-
maRali iyo im bavSvebSi, romlebic imyofebo- ciod; unda SeeZlos nawlavuri mikrofloris
dnen ZuZuTi kvebaze da Rebulobdnen probi- Semadgenlobis normalizeba da adgilobrivi
otikebs. avtorebma daadgines, rom rZis zo- da sistemuri pasuxis inducireba mTliani
gierTi komponenti (CD14) warmoadgens pro- organizmis sakeTildReod.
biotiks da astimulirebs humorul imunur
reaqcias. oligosaqaridebi
turinis universitetis italieli mec- axalSobilis nawlavuri bifidofloris
nierebis bolo kvlevebi gviCvenebs acto- mniSvnelovan funqcias sakvebis boWkoebis-
@__) otkb
52 ,fdidsf rfhlbjkjubf
oligosaqaridebis fermentacia warmoadgens. pamba--para-amino-meTil-benzoinis mjava
sakvebis boWkoebis funqciebi farToa. mas (analogi ambene) pirobiTpaTogenuri baq-
miekuTvneba: bifidubaqteriebis da acidofil- teriebis da sokoebis proteolituri fer-
uri laqtobaqteriebis zrdis stimulacia; mentebis mainhibirebeli moqmedebiT, riTac
dedis rZis "bifidus-faqtori"; toqsikuri xels uwyobs bifido- da laqtofloris
produqtebis adsorbcia da maTi gamodevna zrdis stimulacias.
fekaliebis meSveobiT; energiis moTxovnile- lizocimi- axdens darRveuli mikrofloris
bis dakmayofileba 6-9%-iT; antioqsidanturi normalizebas. metad aqtiuria gramdadebiTi pa-
aqtivoba (nawlavis lorwovani garsis dacva Togenuri da pirobiTpaTogenuri baqteriebis
Tavisufali radikalebisagan); nawlavuri mimarT. lizocims axasiaTebs bifidogenuri,
mikroorganizmebisaTvis fiqsacis adgilebis imunomodulaciuri da anTebissawinaaRmdego
Seqmna, rac ganapirobebs sasargeblo nawla- moqmedeba. astimulirebs metabolur da re-
vuri mikrofloris ekologias; peristal- paratiul procesebs da eriTropoezs. aumjobe-
tikis gaZliereba. sebs saWmlis gadamuSavebas. zrdis organizmis
rezistentobas infeqciebisa da toqsinebis
inulini mimarT. avlens antibaqteriul moqmedebas da
inulini-polisaqaridia, romelsac Seicavs sinergizms mraval antibiotikTan.
georginebis da babuawveras bolqvebi da fes-
vebi. igi warmoadgens fruqtozans, vinaidan mimoxilva
misi hidrolizisas warmoiqmneba fruqtoza. mozrdil moxaliseebze Catarebuli ran-
inulini bifido- da laqto- baqteriebis domizirebuli kvlevebi adasturebs, rom
zrdis stimulaciasTan erTad amaRlebs Ca-is oligosaqaridebi, gansakuTrebiT fruqtozis
Sewovas msxvil nawlavSi, e.i. aqveiTebs osteo- SemcvelobiT, mastimulirebel gavlenas ax-
porozis risks, moqmedebs li pidebis metabo- denen msxvil nawlavSi bifido- da laqto-
lizmze, riTac mcirdeba gul-sisxlZarRvTa baqteriebis zrdaze.
sistemaSi aTerosklerozuli cvlilebebis oligosaqaridebi, N-acetilglukozaminis,
riski da SeiZleba aRkveTos II ti pis Saqriani glukozis, galaqtozis, fukozis oligomeris
diabetis ganviTarebac. arsebobs winaswari da sxva glikoproteinebis CaTvliT, rom-
monacemebi mis antikancerogenul efeqtzec. lebic dedis rZis mniSvnelovan nawils
Seadgenen, warmoadgens specifiur faqtors
laqtuloza bifidobaqteriebis zrdisaTvis.
laqtuloza-sinTezuri disaqaridia, rome- belgieli mecnierebis azriT, adreuli
loc ar gvxvdeba bunebaSi. masSi galaqtozis kvebis formulaSi inulin-is da galactooligosac-
yoveli molekula dakavSirebulia i-1,4- caride-s damateba proporciiT 1:9, (mTels neo-
kavSiriT fruqtozis molekulasTan. laqtu- natalur periodSi) aumjobesebs bifidoge-
loza msxvil nawlavSi ucvleli saxiT xvde- nur efeqts postnatalur da amcirebs ato-
ba (mxolod 0,25-2,0% Seiwoveba ucvleli sa- piuri diaTezis incidentebs gvian neona-
xiT wvril nawlavSi) da saqarolituri baq- taluri periodebSi.
teriebs sakveb substratad emsaxureba. pe- germaneli mecnierebis kvlevebSi dastur-
diatriaSi laqtuloza 40 welze metia deba prebiotikuri danamatebis imunomodula-
gamoiyeneba axalSobilebSi laqtobaqteri- toruli roli bavSvis postnatalur ganvi-
ebis zrdis stimulaciisTvis. TarebaSi ZuZuTi da xelovnuri kvebis dros.
preparati "dufalaki" SeiZleba gamoyeneb- italieli mkvlevarebis monacemebiT, kve-
uli iqnes nebismier asakSi prebiotikuri bis adreul formulaSi galacto-oligosac-
doziT-3 ml. dReSi rogorc profilaqtiki- charides da fructo-oligosaccarides Car-
saTvis, aseve disbiozis mkurnalobisaTvis Tva, ganapirobebs fekalur masaSi PH-is
probiotikebTan erTad. awevas, rasac mivyavarT paTogenuri mikro-
floris Semcirebamde.
sxva prebiotikebi CileSi, 140 bavSvze Catarabuli ormagi
kalciumis pantotenati monawileobs ujre- brma randomizirebuli kvleva adasturebs pre-
dis SemJavebis da acetilirebis procesebSi, biotikebis dadebiT rols antibaqteriuli Te-
naxSirwylovan da cximovan cvlaSi, ace- rapiis fonze actobacillus da ifidobacte-
tilqolinis sinTezSi, astimulirebs kortikos- rias populaciis zrdiT. kvebis formulaSi am
teroidebis warmoqmnas Tirkmelzeda jir- dros prebiotiki eniSnebodaT 21 dRiT
kvalSi, axdens bifidobaqteriebis utilizacias antibaqteriul mkurnalobasTan erTad da
da xels uwyobs maTi biomasis zrdas. SemdgomSi.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 53
sinbiotikebi bilebSi, dadebiTad moqmedebs maT ganvi-
probiotikebis da prebiotikebis narevi Tarebaze cxovrebis pirvel TveebSi, magram
gaerTianebulia sinbiotikebis jgufSi, rom- saWiroa safuZvliani kvleva, riTac Sefa-
lebic sasargeblod moqmedeben adamianis sdeba nawlavis imunitetze moqmedi Soreuli
organizmze. aumjobeseben nawlavSi cocxali Sedegebi. amitom tavi unda SevikavoT maTi
baqteriuli danamatebis sicocxlisunari- rutinuli gamoyenebisagan.
anobas, gamZleobas da SerCeviTad astimul- aqedan gamomdinare: bolo aTwleulebSi,
ireben laqtobaqteriebis da bifidobaqte- Catarebuli uamravi kvlevebis Sedegad, pre-
riebis zrdas maTi metabolizmis aqtivaciiT. biotikebi, adreul kvebis formulaSi ukve
ruseTis federaciaSi aseTi saxis mxolod 20 welze metia gamoiyeneba iaponiaSi da
3 preparatia daregistrirebuli: biovestin- mxolod axlaxan daiwyo evropaSi misi ofi-
laqto (Seicavs bifidogenur faqtorebs cialuri danergva.
daB.bifidum, B.adolescenis, L.plantarum-os biomasas); gasaTvaliswinebelia dRenaklul bavSve-
maltidofilusi -(Seicavs maltodeqstrins da bSi maTi gamoyenebisas Soreuli Sedegebis
B.bifidum, B.adolescenis, L. bulgaricus-is biomasebs); riski
bifido-baki (Seicavs fruqtooligosaqari- dadebiTad SeiZleba CaiTvalos is faqti,
debs da bifidobaqteriebis da laqtobaci- rom bolo periodSi disbiozis problema
lebis kompleqss) klinicistebSi ganixileba saerTaSoriso
pro- da prebiotikebis gverdiTi efeqte- samedicino praqtikaSi miRebuli poziciidan.
bi miuxedavad uamravi kvlevebisa da kli- mniSvnelovan faqtorad SeiZleba miviC-
nikur medicinaSi am preparatebis gamoyenebis nioT, rom nawlavis mikrofloris normal-
50 welze meti gamocdilebisa, mainc rCeba izaciis gzebSi, pirvel rigSi ganixileba
Soreuli Sedegebis mxriv rigi gadauWreli pro- da prebiotikebi da ara bioTerapiuli
problemebi. agentebi, baqteriofagebi da antibiotikebi.
frangi gastroenterologebi ganixilaven
da amtkiceben probiotikebis 4 potenciur literatura
gverdiT efeqts: infeqciuri garTulebis 1) adamianis daavadebaTa saerTaSoriso
ganviTareba, mavne metabolitebis produqcia, klasifikacia (d.s.k-10)
zedmeti imunostimulacia, transgenuri reaq- 2) 
 : :, ($#. #. 

cia. . 1999)


prebiotikebis mxriv aseTi efeqtebi gamor- 3) )0. .! Y *
'

#

icxulia, vinaidan ar warmoadgenen mikrobul '#  $
'
$ ) # .2000:
agentebs. Tumca prebiotikebma SeiZleba 4) ?* .3. :, 2004.
gamoiwvion osmosuri efeqti da msxvil 5) Chen CC; Walker WA. Probiotics and prebiotics :
nawlavSi fermentuli darRvevebi. prebi- role in clinical disease states. Adv Pediatr. 2005;
otikebidan zogierTebma SeiZleba gamoiwvios 6) Hansson HB, Barkenius G, et al. controlled compar-
nawlavuri kolika, meteorizmi, diarea, rom- ison ofnalidixc acid or laqtuloze with placebo in shigellosis.
lis kupirebac xdeba dozis gazrdiT. Scand J Infect Dis 1981.
7) Shaoul R. Bamberger E. An update on probiotics
daskvnebi and prebiotics in children Harefuah. 2004:
*ZuZuTi kveba da probiotikebis dama-
tebiTi gamoyeneba ganapirobebs axalSobilis
PROBIOTIC AND PREBIOTIC AT NEWBORNS,
nawlavSi janmrTeli mikrofloris Casax-
BREAST FEEDING MOTHERS AND CHILDREN OF
lebas da amcirebs nawlavuri infeqciebis,
CHEST AGE (THE LITERATURE REVIEW)
nawlavuri kolikebis da alergiuli The problem of microecology of intestines, last years
diaTezis ganviTarebis risks. involves a great attention of neonatologists. On the inter-
*probiotikebis mimzidveloba gapirobebu- national qualifier of diseases of the person ,
lia maTi usafrTxoebiT, ubraloebiT da published in 1997, the microecological system of an
maTi aratravmatuli gziT miRebis SesaZ- organism is defined as very difficult phylogenetical devel-
leblobiT. probiotikebi unda farTod dain- oped, dynamical complex including various on quantitative
ergos neonatologebis Terapiul praqtikaSi and qualitative structure of association of microorganisms
da gaxdes Semdgomi kvlevebis sagani opti- and products of their biochemical activity and metabolies
maluri Stamis, dozirebis da miRebis reJimis in certain conditions of an inhabitancy.
dasadgenad.
*saboloodaa dadasturebuli, rom pro- In the textbook of Neonatologi (Shabalov N.P., 2004)
da prebiotikebis adreuli miReba axalSo- describes functions of normal microflora of intestines at
@__) otkb
54 ,fdidsf rfhlbjkjubf
newborns. This participation in final stages of digestion PREBIOTICS
(splitting cells, lactoses deconstruction bilious acids and To the prebiotics indigestible components of food which
transformation in fat acids); synthesis of vitamins (?12, To, promote improvement of health at the expense of selective
B1, B2, PP, biooozes, folic acid. The positive microflore pos- stimulation of growth and-or metabolic activity of one or
sesses powerful antagonistic action at the expense of high several groups of the bacteria living in a thick gut concern.
fermentative activity, it influences structure of a mucous
The effect of a prebiotic consists in the following:
membrane of intestines and speed of regeneration and they reduce pH kala; reduce ammonia production; make
absorption, and also stimulate local immune system (lym- active immunity; reduce growth potential klostridy, kan-
phatic follicles, production limfotsits, antibodies). did, listery, etc.; increase absorption of Ca from food by
40-60 %; strengthen power supply and regeneration
The factors of chest milk influencing epitelija a thick gut.
settling of microflora
Only natural feeding can prevent intestines of the new- A little experiments, lead on adult volunteers, have
born baby from undesirable consequences. The structure of proved the expressed stimulating influence oligosaccharids,
chest milk is very complex. Its factors represent the connec- especially what contain fructose, on growth bifido - and lak-
tions answering, on the one hand, for stimulation of growth tobacteries in thick intestines.
of normal microflora, and on the other hand, on suppres-
oligosaccharids, including N-Acetylglucosamine glu-
sion alien. Stimulate growth of bacteria commensals:
cose galactose, oligomery fukozy or others glikoproteins
oligosccharids (bifidus the factor) and lactose. The lactose
which in a considerable proportion make chest milk, are
fermentation reduces PH the intestinal contents leading to
specific factors for growth bifidobacteries.
evolutionary selection of bacteria, capable to utilise it.
Inhibits colonisation of pathogenic bacteria: sekretory IgA,
nutrienty (fat acids, laktoferrin), complex carbohydrate * Feeding by a breast and additional use probiotic pro-
motes settling of intestines of babies by healthy microflora,
structures (glikoproteins, glikozaminogliks, glikolipids,
and also reduces risk of development of intestinal infec-
mutsiny, oligosaccharids) .
tions, NEK, intestinal gripes and an allergic diathesis.
As it has been found out above, formation intestinal biot-
senoza of a child occurs under the influence of microflora *Appeal probiotics is caused by their safety, simplicity
of intestines and patrimonial ways of mother, chest feeding and atravmatichism of applications. They should take root
and the further food. Correction arisen biotsenoza can be widely into therapeutic practice of neonatologists and
become a subject of the further researches on revealing
lead by two Ways: introduction pro- and prebiotics.
optimum shtamma probiotical bacteria , dosages and
modes of their application.
PROBIOTICS
probiotics are live microorganisms: lactic bacteria, more
often bifidobakteries, or laktobatsilly, sometimes yeasts * It is definitively decided that early introduction pro-
which, as appears from the term "probiotic", concern nor- and prebiotics in a food of babies well influences their
mal inhabitants of intestines of the healthy person development in the first months of a life, but the powerful
researches estimating remote results of influence of various
preparations on intestinal immunity and consequently it is
The action mechanism probiotic: synthesis AB of sub-
necessary to refrain from their routine appointment be
stances, organic acids, proteaz, inhibiting of a growth of required.
intestinal flora; competitive action for adhesion receptors;
stimulation of the immune answer (increase fagotsitary The set of researches last decade is devoted improve-
activity and increase in maintenance IgA, T-killers, con- ment of microecology of intestines of newborns so in Japan,
centration of interferon; correction of developmentanti- prebiotics are added to formulas of early feeding here
inflammatory tsitokins; strengthening of the cytopatronage already more than 20 years and only recently began to be
at the expense of development increase mutsina, decrease entered officially in Europe.
in permeability of a mucous membrane.
However there is a potential risk of the remote conse-
Authors RPC of research in Finland have come to a quences of use of early formulas on feeding. The prolonged
conclusion that use of probiotics in a diet of mother before introduction pro- and prebiotic to a prematurely born
birth giving and then at the babies who are on chest feed- babies,
ing, positively influences process of maturing of immunity Thus, positive it is necessary to consider that fact that
of intestines at children of the first year of a life. The gen- recently the problem disbioza has started to be considered
eral levels IgM, IgA, and IgG in 12 months were higher at by clinical physicians from the positions accepted in the
those babies who were exclusively on chest feeding of 8 3 international medical practice.
months and received probiotic. Authors have shown that
some components of chest milk (CD14) are probiotic and The important fact is also that are reconsidered and
stimulate gumorall immune answers, and also promote ways of normalisation of microflora of intestines where on
active interaction of the congenital and got immune reac- the first place leave pro- and prebiotics, instead of biothera-
tions at maturing of the normal immune answer in a gas- peutic agents, bakteriofagi or antibiotics are scientifically
troenteric path at children of early age. proved.
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 55

erTerTi pirveli
qarTuli preparatebi
APININI APIPULMO apinini-apipulmo vTa sistemisa da kuWnawlavis traqtis funq-
warmoadgens ori biologiurad aqtiuri cias. 12. orsulobis da laqtaciis periodSi.
komponentebiT mdidari produqtis futkris 13. endokrinologiaSi: Saqriani diabetis da
nawarmisa da wiw- farisebri jirkvlis paTologiis dros. wina-
vovani seqstraq- aRmdeg Cvenebebi: individualuri autanloba
tis nazavs. gverdiTi movlenebi. gamovlenili ararisdo-
grZeli xorTu- zireba: 6 Tvidan 1 wlamde 1/4 abi 2-jerdRe-
misa da frenis Si; 1 wlidan 3 wlamde 1/3 abi samjer dReSi;
didi radiusis 3wlidan 6 wlamde 1 abi 3-jer dReSi. 6-dan 12
mqone qarTuli wlamde 1, 5 abi 3-jer dReSi; 12 wlidan 2 abi
futkris mier Seg- 3-jer dReSi; mkurnalobis kursi erTi Tve.
rovili yvavilis ganmeorebiTi kursi rekomendirebulia 3 Tve-
mtveri mdidaria Si erTxel. miRebis wesi: miiReba Wamamde 15
organizmis Sene- wuTiT adre, an Wamis dros. naxevari Wiqa
bis, ganviTarebisa wylis dayolebiT, an SeiZleba 13 sT-dan 15 sT-
da sicocxlisaT- mde, 17 sT-dan 19 sT-mde. eZleva eqimis daniS-
vis aucilebeli nulebiT.
nivTierebebiT: gamoSvebis forma: ori 30 tableti anif-
cilebiT (Seicavs lakoni, tabletebi Taflis aromatiT, ar aris
aminomJavebis 22 dafaruli saRebaviani garsiT.
saxeobas, maTgan 8 Senaxvis wesi: higroskopulia da inaxeba
Seucvlels), naje- mSral, gril adgilas, Senaxvis vada 1 weli.
ri da ujeri cxi-
movani mJavebiT, glikozidebiT, vitaminebiT APIKOR apikori
(A, B, C, D, PP, E, K, folismJava), fosfoterine- ori biologiurad aqtiuri komponentebiT
biT, rutiniT (sisxlZarRvis kedlis gamamag- mdidari produqtis fuktris nawarmisa da
rebeli bioflavinodi), mikro da makroele- yurZnis wi pwis nazavia. yurZnis wi pwa amci-
mentebiT (Fe, Zn, Cu, F). wiwvovani eqstraqti- rebs dabali simkvrivis li poproteidebs da
qlorofiliT. saerTod qolesterinis Semcvelobas sisxl-
gamoiyeneba: 1. mZime da xangrZlivi avadm- Si, ris Sedegadac aTe-
yofobis Semdgomi reabilitaciisaTvis. 2. go- rosklerozis prog-
nebrivi da fizikuri gadatvirTvisas, zoga- resireba ferxdeba.
domdgomareobis da nervuli sistemis gasaum- qarTuli fuktris
jobeseblad. mier Segrovili
3. parenteraluri kvebisas, vegetariane- yvavilis mtveri ki
lebisaTvis da maTTvis viskvebiT imuni- mdidaria organiz-
tets, gamoiyeneba imunodeficitis dros. ra- mis Senebis, ganviTa-
cionSic cxoveluri warmoSobis produqte- rebisa da sicocx-
bi mcirea; lisaTvis aucile-
4. aregulirebs. 5. aumjobesebs filtvebis beli nivTierebe-
ventilacias, maTSi Jangbadis miwodebas. 6. biT: cilebiT (Sei-
mwvave respiratoruli daavadebebis dros da cavs aminomJavebis
maTi profilaqtikis mizniT. 7. sasunTqi sis- 22 saxeobas, maTgan
temis 8 Seucvlels), naje-
anTebiTi daavadebebis dros: bronqitebi, ri da ujeri cximo-
pnevmoniebi, tuberkulozi. 8. qronikulidaR- vani mJavebiT, gli-
lilobissindromisdros. 9. antiradiaciuli kozidebiT, vitamine-
saSualebaa. 10. xels uwyobs mozardTa simaR- biT (A, B, C, D, PP, E,
leSi zrdas. 11. aumjobesebs gul-sisxlZarR- K, folismJava), fos-
@__) otkb
56 ,fdidsf rfhlbjkjubf
foterinebiT, rutiniT (sisxlZarRvis kedlis da inaxeba mSral, gril adgilas. Senaxvis va-
gamamagrebeli bioflavinoidi), mikro da mak- da 1 weli.
roelementebiT.
aumjobesebs cximovan cvlas, sisxlZarR- APIIKNOAPIHEPATI
vis kedelSi amcirebs qolesterins, aumjo- apipikno-apihepati
besebs mxedvelobas. xels uwyobs organiz- warmoadgens bunebriv naturalur mcenare-
mis gawmendas, wonaSi daklebas. aZlierebs ulkomponentTa jams: futkris nawarmi+wiw-
imunitets. vovanis eqstraqti+yurZnis wi pwa. superjanm-
xsnis nervul daZabulobas stresebis rTelobis eleqsi-
dros, organizms matebs tonuss (amagrebs ri mdidaria TiTq-
energiiT cximebis cvlis xarjze), aumjobe- mis yvela im bio-
sebs Zils. gamoaqvs toqsinebi. xsnis `paxme- logiurad aqtiu-
lias". ri komponentebiT,
aumjobesebs saWmlis monelebas, kuW-naw- romlebic aucile-
lavis traqtis, kuWis, RviZlis, elenTis funq- belia organizmis
cias. normaluri cxo-
gamoiyeneba: 1. bavSvebSi parenteraluri vel moqmedebisaT-
kvebisas; maTTvis vis kvebiT racionSic cxo- vis dajanmrTelo-
veluri warmoSobis produqtebi mcirea. 2. bis SenarCunebi-
imunitetis asawevad; qronikuli daRlilo- saTvis. esenia: ci-
bis sindromis dros; antiradiaciuli saSua- lebi (Seicavs ami-
lebaa. 3. gonebrivi da fizikuri gadatvirT- nomJavebis 22 saxe-
visas zogadi mdgomareobis da nervuli sis- obas, maTgan 8 Se-
temis gasaumjobeseblad. 4. Warbi wonis pro- ucvlels), aqtiuri
filaqtikisaTvis, wonaSi daklebis programa- li pidebi, maT So-
Si. 5. aTerosklerozis, gulis iSemiuri daa- ris ujeri cximo-
vadebebis, hi pertoniis profilaqtikisaTvis. vani mjavebi, gli-
6. axlomxedvelobisa da mxedvelobis simax- kozidebi, vitaminebi (A, B, C, D, PP, E, K, folis-
vilis daqveiTebis saprofilaqtikod. 7. Saq- mJava), rutini (sisxlZarRvis kedlis gamamag-
riani diabetis dros, rogorc damxmare saSu- rebel ibioflavinoidi), fosfoterinebi _
aleba. 8. vaJebis sqesobrivi momwifebis peri- maT Soris beta-sitosteroni, romelic gana-
odSi, mamakacebSidaqveiTebulisqesobriviaq- pirobebs organizmSi hormonaluri nivTiere-
tivobisas; 9. dermatitebis, gamelotebis, cxi- bebis sinTezs (meTiltest osteroni), tri-
movani cvlis darRvevis, RviZlis cximovani terpenovanioqsiolianolis mJava, mikroele-
distrofiis, RviZlis, Tirkmlis, kuW-nawlavis mentebi (Fe, Zn, Cu, F), wiwvovani eqstraqti -
traqtis daavadebebis dros. 10. klimaqterul qlorofili, yurZnis wi pwa da sxva.
periodSi. gamoiyeneba: profilaqtikuri miznebisaT-
individualuri autanloba gverdiTi mov- vis tonusisa da imunitetis asamaRleblad:
lenebi gamovlenili ar aris. dozireba: 6 fizikuri da gonebrivi gadaZabvis Semdeg or-
Tvidan 1 wlamde 1/4 abi 2-jer dReSi; 1 wli- ganizmis Sromisunarianobis aRsadgenad:
dan 3 wlamde 1/3 abi samjer dReSi; 3 wlidan xels uwyobs mozardebis simaRleSi zrdas;
6 wlamde 1 abi 3-jer dReSi; 6-dan 12 wlamde aumjobesebs organizmis cxovelmoqmedebas
1, 5 abi 3-jer dReSi; 12 wlidan 2 abi 3-jer da anelebs daberebis procesebs; aTeroskle-
dReSi; mkurnalobis kursi erTi Tve; ganmeo- rozis, gulis iSemiur daavadebebis, hi perto-
rebiTi kursi rekomendirebulia 3 TveSi er- niis profilaqtikisaTvis.
Txel axlomxedvelobisa da mxedvelobis simax-
miRebis wesia: Wamamde 15 wuTiT adre, an Wa- vilis daqveiTe bis saprofil aqtikod; Saq-
mis dros. naxevari Wiqa wylis dayolebiT, an riani diabetis dros, rogorc damxmare saSu-
SeiZleba da iSvas da moeyaros Tbil sakvebs. aleba. vaJebis sqesobrivi momwifebis period-
miRebis rekomendirebul ibiologiuri droa- Si, mamakacebSi da qveiTebuli sqesobrivi aq-
diliT9sT-10sT. 13 sT-dan 15 sT-mde, 17 sT-dan tivobisas; dermatitebis, gamelotebis, cximo-
19 sT-mde. eZlevaeqimisdaniSnulebiT. vanicvlisdarRvevis, RviZlis cximovani dist-
gamoSvebis forma: ori 30 tableti anif- rofiis, RviZlis, Tirkmlis, kuW-nawlavis
lakoni. tabletebi Taflis aromatiT. traqtis daavadebebis dros. aumjobesebs
Senaxvis wesi: preparati higroskopulia filtvebis ventilacias, maTSi Jangbadismiwo-
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 57
debas. sasunTqisistemisanTebiTi daavadebe- qarTuli futkari Tavisi frenis radiusiT,
bisdros. bronqitebi, pnevmoniebi, tuberkulo- anatomiuri da fiziologiuri Taviseburebe-
zi. qronikulidaRlilobissindromisdros. biT unikaluria msoflioSi amitomac mis mier
antiradiaciuli saSualeba. Segrovili produqtebi: yvavilis mtveri, futk-
winaaRmdeg Cvenebebi: individualuri autan- ris rZe,Tafli da a. S. mravalferovani da mdi-
loba. gverdiTi movlenebi: gamovlenili ar daria organizmis Senebis, zrdis, ganviTarebis,
aris. dozireba: 6 Tvidan 1 wlamde 1/4 abi 2-jer saerTod sicocxlisaTvis aucilebeli nivTie-
dReSi; 2 wlidan 2 wlamde 1/3 abi samjer dReSi; rebebiT. vitaminebiT, makro da mikro elemente-
3 wlidan mozrdilTaTvis 3 abi 3-jer dReSi. biT, aminomJavebiT. apiviti warmoadgens swored
mkurnalobis kursi erTi Tve. ganmeorebi- am bunebrivi, maRalxarisxovani Semadgenlobis
Ti kursi rekomendirebulia 3 TveSi erTxel. kompleqss.
SeiZleba daifSvnas da moeyaros Tbilsak- Cveneba:
vebs. miRebis rekomendirebuli biologiuri fizikuri da gonebrivi Sromisunariano-
droa diliT 9 sT-10 sT. 13 sT-dan 15 sT-mde, bis swrafi aRdgena da aqtivacia.
17sT-dan19sT-mde. eZleva eqimis daniStable-
mZime an xangrZlivi avadmyofobis Semd-
tis. gamoSvebis forma: ori 30 tabletiani f-
gomi reabilitacia.
lakoni. tabletebi Taflis aromatiT.
gasaxdomi dietis sqemaSi CarTva orga-
Senaxviswesi: preparati higroskopulia-
nizmis gamofitvis da SesaZlo garTulebebis
dainaxebamSral, griladgilas. Senaxvisvada
1 weli. rekomendirebulia saqarTvelos Tavidan asacileblad.
eqimTa asociaciismier. arisqarTuliwarmo simaRleSi zrdaSi xelis Sewyoba mo-
ebisbunebrivi, naturaluri kvebiTi dana ma- zardebisTvis.
ti, romelic akmayofilebssaerTaSoriso kuW-nawlavis traqtis daavadebebi, dis-
standartebis yvela zemkacr kriteriumebs. baqteriozi.
afTiaqi `parmafarmi" _ al. yazbegis gamzi- RviZlis daavadebebi, gansakuTrebiT
ri #8 (trans portis saministros gverdiT) BBda C hepatitebi.
t. 38-41-71; avlabari _ ciskris q. 7. prostatitebi, prostatis adenoma (CarT-
va kompleqsuri mkurnalobis sqemaSi).
APIVIT apiviti potenciis daqveiTeba.
Zala da energia janmrTeli, Zlieri sul farisebri jirkvlis paTologiebi.
isTvis rekomendirebulia saqarTvelos eqim- gul-sisxlZarRvTa sisgte-
Ta asociaciismier naturaluri mis daavadebebis kompleqsuri
srulfasovani kompleqsi mkurnalobis sqemaSi CarTva, gan-
* vitaminebi sakuTrebiT aTerosklerozis
* mineralebi progresirebis SesaCereblad, mi-
* aminomJavebi si profilaqtikisTvis (rogorc
preparati 6 Tvidan 1 wlam- antioqsidanti, antiagreganti,
de asakis bavSvebSi miiReba 1/4
imunuri sistemis koreqtori).
tabletis odenobiT 2-jer dRe-
pediatriuli praqtika.
Si.
1-dan 3 wlamde 1/3 table- orsuloba da laqtaciispe-
tis odenobiT 2-jerdReSi. riodi. (apivitis miRebiT uzrun-
3-dan 5 wlamde 1/2 table- velyobT janmrTel momavals).
tis odenobiT 2-jer dReSi. sportcmenebi (gansakuTre-
6-dan 12 wlisasakSi 1 tab- biT Zalebis swrafi aRdgenisaT-
letis odenobiT 2-jer dReSi. vis, swrafi reabilitaciisaTvis).
12-dan zeviT 2-3 tableti 2- aqvs uaryofiTi doping-testi,
jer dReSi. ris gamoc Tavisuflad SeiZleba
ganmeorebiTi kursis Cata- gamoyeneba Sejibrebis win.
reba rekomendirebulia 3 TveSi ukuCveneba:
erTxel, yoveli sezonis da- preparatSi Semavali kompo-
sawyisSi. nentebis mimarT momatebuli mgrZno-
orsulTaTvis 3 tableti diliT 3 Su- beloba.
adRisiT. apivitis dRiuri dozis miReba umjobe-
saWiroebis SemTxvevaSi dasaSvebia do- sia diliT an SuadRisas Wamamde 10-15 wuTiT
zis gaormageba. adre, an Wamis dros.
@__) otkb
58 ,fdidsf rfhlbjkjubf
test-kiTxvari eqimebisaTvis
!!*^8 cnhtgnjrjrekb afhbyubnbc cfvrehyf - !!(#8 vodfdt htcgbhfwbekb byatmwbbc lhjc fy-
kjl htrjvtylt,ekbf5 nbgbhtnekb cfiefkt,t,bc ufvj.tyt,bc xdtyt,ff5
f` rjnhbvjmcfpjkb ~,fmnhbyb7 ,bctgnjkb`9 f` lf,fkb ce,at,hbkbntnb ~#* uhflecb 2
*,` gtybwbkbybc ]ueabc ghtgfhfnt,b9 #*7% uhflecb`9
u` wtafkjcgjhbyt,b9 ,` vfqfkb ce,at,hbkbntnb ~#*7% uhflecb 2
l` fvbyjukbrjpblt,b8 #( uhflecb`9
*u` vfqfkb w[tkt,f ~#(7% uhflecb lf vtnb`9
!!**8 cohfavjvmvtlb ,hjymjlbkfnfnjht,bf5 l` .dtkf xfvjsdkbkb8
f` yji-gf9
,` teabkbyb9 ! ! ($ 8 v o df dt htcg b h fwb ekb b y atm wb b c itv s[ -
u` jhfkehb cfk,enfvjkb9 dtdfib mhjybrekfl bsdkt,f [dtkf7 se bc ufuh -
*l` cfbytmwbj tgbytahbyb9 ’tklf5
t` .dtkf xfvjsdkbkb8
f` * lqt9
,` !$ lqt9
!!*(8 cohfavjvmvtlb ,hjymjlbkfnfnjht,bc
u` @! lqt9
ufvj.tyt,bc gbhflfgbhb xdtyt,ff5
f` itntdbsb [fcbfsbc [dtkf9
*l` #_ lqt8
*,` fcsvjblehb cbylhjvb ceysmdbc ervfhb-
cj,bs9 !!(%8 gytdvjybbc ufydbsfht,bc hbcr-afmnjhbf5
u` fcsvjblehb cbylhjvb ceysmdbc ervfhb- f` flhtekb fcfrb9
cj,bc ufhtit9 ,‘lqtyfrkekj,f9
l` .dtkf xfvjsdkbkb8 u` jhufybpvbc uflfwbdt,f9
l` /bgjnhjabf9
!!*)8 ,hjymjlbkfnfnjht,c fh b.tyt,ty5 *t` .dtkf xfvjsdkbkb8
*f` @ sdtvlt fcfrib9
,` @ sdblfy ! okfvlt fcfrib9 !!(^8 gytdvjybbc cflbfuyjcnbrj rkbybrehb
u` ! okblfy % okfvlt fcfrib9 ybiyt,bf5
l` [es otkpt vtn fcfrib8 f` ntvgthfnehbc vjvfnt,f7 [dtkf7 e[db vihf-
kb [b[byb8
!!(_8 rhegbc cbylhjvbc 6 6 6-6| [fhbc[bc itvs[ - ,` wbfyjpb w[dbh-nexbc fhtib7 ceysmdfib yt-
dtdfib gbhdtk hbuib ufvjb.tyt,f5 rysfijhbcb fhtt,bc vjyfobktj,f7 cdtkb vc[db-
*f` tgbytahbybc by/fkfwbf9 k,einerjdfyb [b[byb9
,` tgbytahbybc rfymdtif bytmwbf9 u` [dtkf7 w[dbhblfy e[db7 cthbjpekb ufvjyf-
u` /jhvjysthfgbf9 ltyb7 vihfkb [b[byb9
l` fynb,bjnbrsthfgbf8 *l` [dtkf7 ceysmdbc uf[ibht,f lf kjrfkehb
rhtgbnfwbf8
!!(!8 ceysmdbc ervfhbcj,bs vbvlbyfht fcs -
vjblehb ~j,cnhemwbekb` cbylhjvbc lhjc ht - !*(*8 @ oktvlt fcfrbc ,fdidt,ib ]vj-c vbth
rjvtylt,ekbf tgb ytahbybc _7!-ghjwtynbfyb [c - htrjvtylt,ekb fynbgbhtnbekb cfiefkt,ff5
yfhbc itvltub ljpbht,f5 f` fcgbhbyb9
*f` _7_! vk/ru-pt9 ,` fyfkubyb9
,` _7! vk/ru-pt9 *u` gfhfwtnfvjkb9
u` _7_! vk sbsjtek otkpt9 l` .dtkf xfvjsdkbkb8
l` _7! vk sbsjtek otkpt8
!!((8 vodfdt htcgbhfwbekb byatmwbbc lhjc @
!!(@8 cnhtgnjrjrehb afhbyubnbc gtybwbkb - sdtvlt fcfrbc ,fdidsf /jcgbnfkbpfwbbc xdtyt,ff5
ybs vrehyfkj,bc [fhuh’kbdj,f itflutyc5 f` rheyx[df9
f` % lqtc9 ,` vfqfkb w[tkt,f9
,` * lqtc9 u` rhegbc cbylhjvb9
*u` !_ lqtc9 l` fcsvjblehb cbylhjvb9
l` !$ lqtc8 *t` .dtkf xfvjsdkbkb8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 59
!!()8 vodfdt htcgbhfwbekb byatmwbbc lhjc @ !!)^8 /tgfhbycf lf /bcnfvbyc ufvj.jac5
sdtpt vtnb fcfrbc ,fdidsf /jcgbnfkbpfwbbc f` ytbnhjabkb9
xdtyt,ff5 ,` kbvajwbnb9
f` rheyx[df9 *u` aj.bthb e]htlb ~vfcnjwbnb`9
,` rhegbc cbylhjvb9 l` gkfpvehb e]htlb9
u` rf[tmcbf9 t` .dtkf xfvjsdkbkb8
l` rjvehb vlujvfhtj,f9
*t` .dtkf xfvjsdkbkb8 !!)*8 kbvajwbnt,bcf lf gkfpvekb e]htlt -
,bc fmnbdj,fc shueyfdc5
! ! ) _ 8 . e hb c v o d f d t b y a t m w b b c r kb y b r e hb y b i f - f` ceghfcnbyb9
ybf5 *,` vtsbkghtlybpjkjyb ~eh,fpjyb`9
f` w[tkt,f9 u` lbujmcbyb9
,` .ehbc nrbdbkb9 l` nhtynfkb8
u` xbhmjdfyb ufvjyfltyb .ehblfy9
*l` .dtkf xfvjsdkbkb8 !!)(8 /tgfhbybc ufvj.jafc shueyfdc5
f` K dbnfvbyb9
!!)!8 .ehbc mhjybrekb byatmwbbc lbfuyjpb ,` rehfynbkb9
bcvtdf bv itvs[dtdfib7 se ufvjyfltyb .ehblfy *u` ltmcfvtnfpjyb9
uh’tklt,f5 l` nhtynfkb8
f` * lqt9
*,` !$ lqt9 !!))8 fyst,bs htfmwbfib fh vjyfobktj,c5
u` @! lqt9 f` shjv,jwbnb9
l` #_ lqt8 ,` gkfpvehb e]htlb9
u` kbvajwbnb9
UEKBCF LF CBC[KBC VBVJMWTDBC CBCNTVBC *l` vbjwbnb8
LFFDFLT,T,B8 HTDVFNBEKB LFFDFLT,T,B
!@__8 % okbc ,bzc fqtybiyt,f lfqkbkj,f7 vf -
!!)@8 rfhlbfkehb gfsjkjubbc hbcrbc ]ueac hw[tyf gfhrezbc gekcfwbbc uf’kbtht,f7 rfyrf -
fh vbtresdyt,bfy ,fdidt,b5 kb vfhw[ybd 6 6 ytrysfijhbc fhtib7 tru-pt vfhw -
f` vfhafybc cbylhjvbs9 [tyf gfhrezbc uflfndbhsdf8 htynutyjuhfvfpt 2
,` tkthc-lfykjc cbylhjvbs9 vwbht ohbc /bgthdj ktvbf7 vfhw[tyf gfhrezbc
u` lfvjrkt,ekb PQ bynthdfkbc cbylhjvbs9 /bgthnhjabf8 smdtyb obyfcofhb lbfuyjpbf5
*l` fkgjhnbc cbylhjvbs8 f` abkndbc fhnthbbc cntyjpb9
,` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnb9
!!)#8 cf[cht,bc lffdflt,t,b [ibhfl edbsfh - u` ce,fjhnekb cntyjpb9
lt,fs ,fdidt,c5 *l` qbf fhnthbekb ~,jnfkbc` cflbyfhb8
f` tmcelfwbeh-rfnfhekb lbfstpbs9
,` kbvaeh-/bgjgkfpbehb lbfstpbs9 !@_!8 fdflv.jac qbf fhnthbekb cflbyfhbs
*u` ythdek-fhshbnekb lbfstpbs9 fh f[fcbfst,c5
l` gthbyfnfkehb tywtafkjgfsbbs8 *f` gjkbwbntvbf9
,` vfhw[tyf gfhrezbc /bgthnhjabf9
!!)$8 uekbc gfsjkjubf evtntcfl dkbylt,f5 u` abkndbc fhnthbbc hrfkbc ufvjlhtrf hty-
f` ltnjyb-lt,ht-afyrjybc cbylhjvbc lhjc8 nutyjuhfvfpt9
*,` vfhafybc cbylhjvbc lhjc9 l` cbc[kbc vbvjmwtdbc vwbht ohbc /bgthdj-
u` fkgjhnbc cbylhjvbc lhjc9 ktvbf8
l` flhtyjutybnfkehb cbylhjvbc lhjc8
!@_@8 fdflv.jac qbf ufybthb fhnthbekb cf -
!!)%8 jhufybpvbc flfgnfwbbc ghjwtcib vjyf - lbyhbs ghfmnbrekfl fh edkbylt,f5
obktj,c5 f` uekbc cf’uthb ufafynekb lf uf’kbtht,ekb9
f` sbhrvtkptlf ]bhrdfkb9 ,` uekvrthlbc fvj,thdf uekbc cfghjtmwbj
,` /bgjsfkfvecb9 fhtib vfhw[ybd9
u` /bgjabpb9 u` ’hfdbcvfudfhb [vfehb9
*l` .dtkf xfvjsdkbkb8 *l` wbfyjpb lf ljkbc 3]j[bcvfudfhb sbst,b48
@__) otkb
60 ,fdidsf rfhlbjkjubf
!@_#8 fdflv.jac qbf fhnthbekb cflbyhbs7 !@!!8 afkjc ntnhflfc fh f[fcbfst,c5
hjujhw otcb7 fh edbsfhlt,f5 f` b’ekt,bs vlt,fhtj,f9
f` ,fmnthbekb tyljrfhlbnb9 ,` wbfyjpbc v’bvt itntdt,b9
,` abkndbc itiegt,f9 *u` ecbvgnjvj vbvlbyfhtj,f9
u` uekbc ervfhbcj,f9 l` ~ljkbc ]j[bcvfudfhb` sbst,b9
*l` mjiby-wbfyjpbc itntdt,b8 t` gjkbwbntvbf8

!@_$8 qbf fhnthbekb cflbyhbc ,fmnthbekb !@!@8 mjiby-wbfyjpbc itntdt,b f[fcbfst,c5


lfpbfyt,bcfc dkbylt,f5 f` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc9
f` cgktyjvtufkbf9 *,` afkjc ntnhflfc9
,` w[tkt,f9 u` qbf fhnthbek cflbyfhc9
u` tlc-bc fxmfht,f9 l` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnc8
l` fytvbf9
*t` .dtkf xfvjsdkbkb8 !@!#8 afkjc ntnhflbc itvs[dtdfib mjiby-
wbfyjpbc itntdbc vjcf[cytkfl fh ufvjb.tyt,f5
!@_%8 ufvj[fnekb pjuflb wbfyjpb f[fcbfst,c5 *f` cnhjafynbyb9
*f` cfvrfhbfyb cfhmdkbc fnhtpbfc9 ,` ;fyu,flb9
,` fjhnbc rjfhmnfwbfc9 u` fyfghbkbyb ~j,pblfyb`9
u` qbf fhnthbek cflbyfhc9 l` ghjvtljkb8
l` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnc9
!@!$8 cbcntvehb obstkb vukehfc lhjc ufvj -
!@_^8 abkndbcvbthb /bgthntypbf fh f[fcbfst,c5 yf.fhbc nbgbehb kjrfkbpfwbff5
f` qbf fhnthbek cflbyfhc9 f` .ehbc yb;fht,pt9
,` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc9 ,` nfypt9
u` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnc9 u` at[t,pt9
*l` abkndbc fhnthbbc bpjkbht,ek cntyjpc8 *l` w[dbhbc rt[cf lf kj.t,pt9
t` [tkt,pt8
!@_*8 gfhrezsfijhbc ’ublbc lblb pjvbc lt -
atmnbc itvs[dtdfib # sdbc fcfrbc ,fdidc fh ed - !@!%8 cbcntveh obstk vukehfc f[fcbfst,c5
kbylt,f5 f` htbyjc cbylhjvb9
f` mjibyb lf abpbrehb lfndbhsdbc fenfykj,f9 *,` cbc[kib LE-e]htlt,b9
,` [ibhb gytdvjybt,b9 u` gthbjh,bnekb thbstvf9
u` abkndbc fhnthbfpt vtjht njybc fmwtynb9 l` lbcafubf9
*l` rheyx[df8 t` .dtkf fqybiyekb8

!@_(8 gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnbc lhjc !@!^8 cbcntvehb obstkb vukehfc cflbfuyjc -
iebkbc vfmcbvfkehb [vbfyj,f dkbylt,f5 nb r j l . d t kf p t b y a j h v f w b e kb f u f y b c f pq d h j c 5
f` uekbc vodthdfkpt9 f` A bveyjukj,ekbyt,b9
,` abkndbc fhnthbfpt9 ,` M bveyjukj,ekbyt,b9
*u` vrthlbc ’dkbc vfhw[ybd 6 6 6-6| ytrysfijhbc u` /tvjukj,byb9
fhtib9 *l` fynbc[tekt,b lyv-bc vbvfhs9
l` vrthlbc ’dkbc ptlf vtcfvtlpt8 t` fhw thsb fqybiyekb8

!@_)8 [ibhb gytdvjybt,b fh f[fcbfst,c5 !@!*8 cbcntvehb obstkb vukehfc lhjc uflf -
f` fnhbjdtynhbrekeh rjveybrfwbfc9 vo.dtnb lbfuyjcnbrehb vybidytkj,f tybzt,f5
,` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnc9 f` bveyjukj,ekbyt,bc vjvfnt,fc9
*u` afkjc ntnhflfc9 ,` lbcghjntbytvbfc9
l` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc8 *u` LE-e]htlt,bc fhct,j,fc9
l` tlc-bc vjvfnt,fc8
!@!_8 afkjcntnhflbc .dtkfpt [ibhb ufhse -
kt,ff5 !@!(8 dtutythbc uhfyekjvfnjpbc lhjc bidbfsbf5
f` ,fmnthekb tyljrfhlbnb9 f` cfceysmb upt,bc lfpbfyt,f9
*,` cbc[k’fhqdsf shjv,jpb9 ,` ytahjgfsbf9
u` abkndbc itiegt,f9 u` w[dbh-[f[bc lfpbfyt,f9
l` cbc[kbc ltyf8 *l` wtynhfkehb ythdekb cbcntvbc lfpbfyt,f8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 61
!@!)8 crkthjlthvbfc .dtkfpt vtnfl f[fcbfst,c5 !@@*8 htdvfnbpvbc ’bhbsflb lbfuyjcnbrehb
f` qdb’kbc lfpbfyt,f9 rhbnthbevbf5
,` rfhlbjgfsbf9 f` rthjdfyb byatmwbf9
u` ytahjgfsbf9 *,` rfhlbnb9
*l` rfybc lfpbfyt,f8 u` cfthsj cbcecnt9
l` fhshfkubf8
!@@_8 lthvfnjvbjpbnc .dtkfpt vtnfl f[fcb -
fst,c5 !@@(8 htdvfnbek ghjwtcpt fh vbesbst,c5
f` htbyjc cbylhjvb9 f` ktbrjwbnjpb9
*,` reyst,bc utythfkbpt,ekb lfpbfyt,f9 ,` tlc-bc vjvfnt,f9
u` ytbhjgfsbf9 *u` kbvajwbnjpb9
l` ytahjgfsbf8 l` shjv,jwbnjpb8

!@@!8 htdvfnjblek fhshbnc f[fcbfst,c5 !@@)8 htdvfnbpvbc v’bvt itntdbc itvltu evt -
f` w[tkt,f9 ntcfl dkbylt,f5
,` gthbrfhlbnb9 f` bpjkbht,ekb vbjrfhlbnb9
u` kbvaehb ]bhrdkt,bc uflblt,f9 ,` bpjkbht,ekb gthbrfhlbnb9
l` tlc-b ^_ vv/cs9 u` bpjkbht,ekb tyljrfhlbnb9
*t` .dtkf xfvjsdkbkb8 *l` tyljvbjrfhlbnb8
!@@@8 htdvfnjbleh fhshbnc fh f[fcbfst,c5 !@#_8 htdvfnbpvbc cflbfuyjcnbrjl .dtkfpt
f` vwbht cf[cht,bc lfpbfyt,f9 lblb vybidytkj,f tybzt,f5
,` 3lbkbc it,jzbkj,f49 *f` tyljvbjrfhlbnc9
u` fhshbnbc [fyu’kbdb vbvlbyfhtj,f9 ,` uflfnfybk fyubyfc9
*l` cf[cht,bc 3vahbyfdb4 nrbdbkt,b9 u` lbcghjntbytvbfc9
t` .dtkf xfvjsdkbkb8 l` rdfy’jdfy thbstvfc8
!@@#8 htdvfnjblek fhshbnc f[fcbfst,c5
!@#!8 htdvfnbekb tyljrfhlbnbc lhjc evt -
f` tyljrfhlbnb9
ntcfl pbfylt,f5
,` cf[cht,bc 3vahbyfdb4 nrbdbkt,b9
f` fjhnekb cfhmdtkb9
u` wbrkehb vbvlbyfhtj,f chekb lf cohfab
,` cfvrfhbfyb cfhmdtkb9
ereufydbsfht,bs9
*u` jhrfhbfyb cfhmdtkb9
*l` yfhxtyb ltajhvfwbt,b9
l` abkndbc fhnthbf8
t` .dtkf xfvjsdkbkb8
!@#@8 ,fdidt,ib it’tybkb uekbc vfyrbc ajh-
!@@$8 htdvfnbpvbc ufydbsfht,f itb’kt,f uf -
vbht,bc ’bhbsflb vbptpbf5
yfgbhj,jc5
f` ab,hjtkfcnjpb9
f` gbtkjytahbnvf9
,` cbcntvehb obstkb vukehf9
,` mjktwbcnbnvf9
*u` mhjybrekvf njypbkbnvf9 *u` htdvfnbpvb9
l` dekdjdfubybnvf8 l` ctacbcehb tyljrfhlbnb8

!@@%8 htdvfnek itntdfc [ibhfl oby ecoht,c5 !@##8 fjhnekb cfhmdkbc vrdtshfl ufvj[fne-
*f` cnhtgnjrjrekb byatmwbf9 kb ervfhbcj,bc itvs[dtdfib fhnthbekb oytdf5
,` nhfdvf9 f` yjhvbc afhukt,ibf9
u` ctacbcb9 ,` vfmcbvfkehb 2 lf,fkbf7 vbybvfkehb 2 vf-
l` yfokfdehb byatmwbf8 qfkb9
*u` cbcnjkehb 2 yjhvfkehb fy vfqfkbf7 lb-
! @ @ ^ 8 ht d v f nb p v b c ’ b h b s f l b l b f u y j c n b r eh b fcnjkehb 2 lf,fkb9
rhbnthbevbf5 l` [tkt,pt 2 vfqfkb7 at[t,pt 2 lf,fkb8
f` bveyjukj,ekbyt,bc nbnhbc vjvfnt,f9
,` f,ljvbyehb cbylhjvb9 !@#$8 vbnhfkehb ervfhbcj,bc lhjc cbcnj -
*u` gjkbfhshbnb9 kehb iebkb5
l` tru-pt lf,fkb T-r,bkb9 f` yfpb7 vjrkt7 fhfvelvbdbf9
t` .dtkf xfvjsdkbkb8 ,` e[tibf7 tgbwtynhbs | othnbkib9
@__) otkb
62 ,fdidsf rfhlbjkjubf
u` uf,vekbf7 v,thfdb7 lfrfdibht,ekb 6 nj- u` mjibyb9
ysfy7 | othnbkib vluhflbf7 fh mht,f9 l` lbaepehb wbfyjpb8
*l` uf,vekbf7 v,thfdb7 lfrfdibht,ekb 6 nj-
ysfy7 vluhflb vfmcbvevbs uekbc vodthdfkpt8 !@$@8 afkjc ntnhflbc lhjc fhfnbgbehbf5
f` thbshjwbnt,bc hfjltyj,bc vjvfnt,f9
!@#%8 htdvfnbekb itntdbc cfo.bc gthbjlib ,` htynutyjuhfvfpt uekbc nbgehb rjyabue-
vbpfyitojybkbf lfbybiyjc5 hfwbbc xhlbkbc fhct,j,f9
*f` gtybwbkbyb9 *u` vfhw[tyfuhfvf tru-pt9
,` wtgjhbyb9 l` vfh]dtyfuhfvf tru-pt8
u` ktdjvbwtnbyb9
l` ,bwbkbyb8 !@$#8 vjphlbkb fcfrbc ,fdidbc fjhnbc rjfh -
mnfwbfc fh f[fcbfst,c5
!@#^8 htdvfnbpvbc ,bwbkbyghjabkfmnbrfc f` sfdbc nrbdbkb9
bo.t,ty5 ,` sfd,hec[dtdf9
f` fv,ekfnjhbekfl7 cnfwbjyfhblfy ufvjot- u` cbcecnt at[t,ib9
hbc itvltu9 *l` vblhtrbkt,f cfceysmb cbcntvbc [ibhb
,` cfyfnjhbevib9 lffdflt,bcflvb8
*u` cnfwbjyfhib7 lffdflt,bc fmnbeh afpfib9
l` fv,ekfnjhbekfl7 cfyfnjhbevblfy ufvj- !@$$8 qbf fhnthbekb cflbyfhbc fhct,j,fc fh
othbc itvltu8 f[fcbfst,c5
f` abpbreh ufydbsfht,fib xfvjhxtyf9
!@#*8 fhfcnthjblekb fyst,cfobyffqvltuj ,` rfybc cfafhdtkbc cbathvrhsfkt9
ghtgfhfnt,b fh fhbc htrjvtylt,ekb5 *u` fhnthbekb ~cbcnjkehb` oytdbc itvwbht,f9
f` htdvfnbpvbc lhjc9 l` vblhtrbkt,f cfceysmb jhufyjt,bc [ibhb
,` htdvfnjblehb fhshbnbc lhjc9 lffdflt,t,bcflvb8
*u` dthk/jabc lffdflt,bc lhjc9
!@$%8 qbf fhnthbekb cflbyfhbc fhct,j,fc
l` gjcnnhfdvekb fhshbnbc lhjc8
f[fcbfst,c5
f` uf[fyu’kbdt,ekb cbcnjkehb iebkb ue-
!@#(8 gtybwbkbybc vbvfhs fkthubbc itvs[dt -
kbc vodthdfkpt9
dfib eybiyfdty5
,` lbfcnjkehb iebkb uekbc vodthdfkpt9
f` fvgbwbkbyc9
u` cbcnjkehb iebkb uekbc ae’tcsfy9
,` ,bwbkbyc9
*l` cbcnjkeh-lbfcnjkehb iebkb 6 6 ytrysf-
u` jmcfwbkbyc9
ijhbc fhtib vrthlbc ’dkbc vfhw[ybd8
*l` thbshjvbwbyc8
!@$^8 obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnbc lhjc
!@#)8 afkjc ntnhflfc fh f[fcbfst,c5 cbcnjkehb iebkb .dtkfpt erts vjbcvbyt,f5
f` mjibyb9 f` uekbc vodthdfkpt9
*,` [dtkf mfabfyb yf[dtkbs9 ,` | othnbkib9
u` wbfyjpb9 u` 6 6 ytrysfijhbc fhtib vrthlbc ’dkbc vf-
l` abpbreh ufydbsfht,fib xfvjhxtyf8 h]dybd9
*l` 6 6 ytrysfijhbc fhtib vrthlbc ’dkbc vfhw[ybd8
!@$_8 uekbc sfylf.jkbkb vfyrbc ufydbsfht,bc
[tkitvo.j, afmnjhfl fh itb’kt,f xfbsdfkjc5 !@$*8 gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnbc lhjc
f` ltlbc fyfvytpib ghjatcbekb vfdyt afmnj- c bcnjkehb ieb kb . dtkf pt erts vjb cv b y t,f 5
ht,bc fhct,j,f9 f` uekbc vodthdfkpt8
,` ltlbc vbth jhcekj,bc gthbjlib cfvreh- *,` | othnbkib9
yfkofvkj cfiefkt,t,bc vbqt,f9 u` 6 6 ytrysfijhbc fhtib vrthlbc ’dkbc vfh]dybd9
l` 6 6 ytrysfijhbc fhtib vrthlbc ’dkbc vfhw[ybd8
*u` ltlbc ubytrjkjubehb lffdflt,t,b jh-
cekj,bc gthbjlib9 !@$(8 ab,hjtkfcnjpbc ’bhbsfl rkbybreh
l` f[kj yfstcfdt,bc fhct,j,f7 hjvkt,cfw ufvjdkbyt,fc fh ofhvjflutyc5
fmds uekbc sfylf.jkbkb vfyrb8 f` rfybc cfafhdtkbc cbathvrhsfkt9
,` frhjwbfyjpb9
!@$!8 afkjc ntnhflfc fh f[fcbfst,c5 *u` abkndt,ib vjcvtybs odhbk,einerjdfyb
f` abpbreh ufydbsfht,fib xfvjhxtyf9 [b[byb9
*,` iebkbc fhfhct,j,f9 l` uekbc cfpqdht,bc uflblt,f8
@__) otkb
,fdidsf rfhlbjkjubf 63
!@$)8 /bgthnjyekb nbgbc dtutnjcbc[k’fhq - u` gekcbc vrdtshb uf[ibht,bc itntdbs9
djdfyb lbcnjybbc itvs[dtdfib lbathtywbfke - l` xfceysmdbcfc gekcbc vrdtshb itvwbht,bs
hb lbfuyjpb fewb kt,kfl eylf ufnfhltc5 fy ufmhj,bs7 fvjceysmdbcfc 2 uf[ibht,bs8
f` lthvfnjvbjpbnsfy9
*,` tyljrhbyjgfsbfcsfy9 !@%*8 gekcbc ~vf]bcwtvbc` ufmhj,f f[fcbf -
u` ne,threkjpsfy9 st,c5
l` htdvfnbpvsfy8 f` tmcnhfcbcnjkbfc9
,` gfhjmcbpvek nfmbrfhlbfc9
!@%_8 mjhtfc fh f[fcbfst,c5
u` gfhfljmcek vf]bcwtvfc .bdfyf [dtkbc it-
f` mfjnehb vj’hfj,f9
ntdbc lhjc8
,` rjjhlbyfwbbc lfhqdtdf9
*u` cf[bc ythdbc gfhtpb9 *l` vjwbvwbvt ~gfhrezjdfy` fhbnvbfc8
l` [tkothbc itwdkf8
!@%(8 lbfcnjkehb rfyrfkb ~3rfnbc rheneyb4`
! @ % ! 8 h t d vj r f hlb nc f h f [ f c b f st ,c 5 uekbc vodthdfkpt f[fcbfst,c5
*f` tktysbc uflblt,f9 f` vbnhfkehb cfhmdkbc ervfhbcj,fc9
,` uekbc cfpqdht,bc uflblt,f9 *,` vbnhfkeh cntyjpc9
u` uf[fyuh’kbdt,ekb v,thfdb cbcnjkehb u` fjhnek cntyjpc9
iebkb uekbc vodthdfkpt9 l` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc9
l` uekbc njyt,bc vj.het,f8 t` fjhnbc rjfhmnfwbfc8

!@%@8 cbc[kbc vbvjmwtdbc ervfhbcj,bc cb - !@%)8 gbhdtkbc njybc uf’kbtht,f fh f[fcbf -


vgnjvc fh ofhvjflutyc5 st,c5
f` mjibyb9 *f` vbjrfhlbevbc lfpbfyt,fc ~vbjrfhlbnc7
,` qdb’kbc uflblt,f9
rfhlbjvbjgfsbfc`9
u` rbleht,bc gfcnjpehj,f9
,` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc9
*l` lbehtpbc uf’kbtht,f8
u` gfhrezsfijhbc ’ublbc ltatmnc9
!@%#8 htdvfnbpvc fh f[fcbfst,c5 l` vbnhfkehb cfhmdkbc cntyjpc9
f` pjvbthb /bgjmhjvekb fytvbf9 t` P-Q bynthdfkbc itvjrkt,fc8
*,` ktbrjgtybf9
u` ktbrjwbnjpb ajhvekbc vfhw[ybd uflf[hbs9 !@^_8 uekbc vtjht njybc ofhvjmvyfc cfae -
l` tlc-bc vjvfnt,f $_ vv/cs-vlt8 ’dkfl eltdc5
f` fnhbjdtynhbrekb cfhmdkt,bc lf[ehdf cb-
!@%$8 cbcntveh obstk vukehfc fh f[fcbfst,c5 cnjkbc lfcfo.bcib9
f` ktbrjgtybf9 *,` fjhnbcf lf abkndbc fhnthbbc cfhmdkt-
*,` ktbrjwbnjpb9 ,bc fcbymhjyekb lf[ehdf9
u` tlc-bc fxmfht,f9 u` gfhrezt,bc ufafhsjt,f cbc[kbc gbhdtkb
l` 3obstkb vukehfc4 e]htlt,bc fhct,j,f8 ekeabc uflbyt,bs lbfcnjkfib9
l` cbc[kbc uf’kbtht,ekb uflbyt,f fnhbjdt-
!@%%8 cfvb okbc ]fyvhstkb ,fdidbc gekcbc
ynhbrekeh cfhmdkt,ib8
~vf]bcwtvbc` cb[ibhtf5
f` !@_-!$_ oesib9
!@^!8 tmcelfwbehb gthbrfhlbnbc lbfuyjc -
,` !!_-!!% oesib9
nbrfib .dtkfpt byajhvfwbekbf5
*u` !_%-!!_ oesib9
l` )_-)% oesib9 f` tktmnhjrfhlbjuhfabf9
t` (_-)_ oesib8 ,` ajyjrfhlbjuhfabf9
u` htynutyjuhfabf9
!@%^8 ]fyvhstkb ,fdidbc abpbjkjubehb ~t8 o8 *l` tmjrfhlbjuhfabf8
ceysmdbsb` fhbnvbf dkbylt,f5 !@^@8 qbf fhnthbek cflbyfhc f[fcbfst,c5
*f` xfceysmdbcfc gekcbc uf[ibht,bs7 fvjcey- f` lbfcnjkehb iebkb vfmcbvevbs vtjht ytr-
smdbcfc 2 ufbidbfst,bs8 ysfijhbc fhtib vfhw[ybd9
,` lhjpt flht wfkrtekb gekcehb nfkqbc ,` e[tib cbcnjkehb iebkb vtjht ytrysfij-
ofhvjmvybsf lf itvlujvb rjvgtycfwbehb gfepbs9 hbc fhtib vfhw[ybd9
@__) otkb
64 ,fdidsf rfhlbjkjubf
*u` cbcnjkeh-lbfcnjkehb iebkb vtjht yt- l` ufyltdybc nbgbc e[tib cbcnjkehb iebkb9
rysfijhbc fhtib vfhw[ybd9 t` itcecnt,ekb 6 6 njyb8
l` cbcnjkeh-lbfcnjkehb iebkb uekbc vo-
dthdfkpt8 !@^)8 abkndbc fhnthbbc ufvj[fnek ~v’bvt`
bpjkbht,ek cntyjpc fh f[fcbfst,c5
!@^#8 qbf fhnthbekb cflbyhbc itvs[dtdfib f` nrbdbkb vrthlbc fhtib9
fh fqbybiyt,f5 ,` uekbc ervfhbcj,bc htahfmnthekb7 ghju-
f` cbcnjkeh-lbfcnjkehb 3v[th[fdb4 iebkb9 htcbht,flb [fcbfsb9
,` htynutyjuhfvfpt abkndbc fhnthbbc uf- *u` uekbc cfpqdht,b yjhvbc afhukt,ib9
vjpytmf9 l` htynutyjkjubehfl abkndbc cehfsbc vr-
u` vfhw[tyf gfhrezbc uflblt,f9 dtshb ufqfhb,t,f9
l` cbc[kbc vbvjmwtdbc vwbht ohbc uflfndbhsdf9 t` qhvf S r,bkb |^ ufy[hfib8
*t` gjkbwbntvbf8
! @* _ 8 ab knd b c f h n t h b b c c f h m d kt , b c s f y l f -
.jkbkb ervfhbcj,bc lhjc fecreknfwbehb vj -
!@^$8 afhsj qbf fhnthbek ~,jnfkbc` cflb -
yfwtvt,bf5
yfhc fh f[fcbfst,c5
f` e[tib cbcnjkeh-lbfcnjkehb iebkb ue-
f` rbchbc fhnthbt,bc gekcfwbf9
kbc vodthdfkpt9
*,` lf,fkb gekcehb oytdf9
,` vtpjlbfcnjkehb iebkb uekbc vodthdf-
u` rfhlbjvtufkbf9
kpt bynthdfkbs 6 6 njysfy9
l` abpbreh ufydbsfht,fib xfvjhxtyf9
u` yjhvfkehb gbhdtkb lf vtjht njyb ab-
t` 3rfnbc rheneyb4 vtjht ytrysfijhbc fhtib8
kndbc fhnthbfpt9
*l` ghjnjlbfcnjkehb iebkb7 itho.vekb 6 6
!@^%8 obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnc ,fdi - njysfy vtjht-vtcfvt ytrysfijhbc fhtib vf-
dj,bc fcfrib fh f[fcbfst,c5 hw[ybd8
f` mjibyb abpbrehb lfndbhsdbcfc9
*,` wbfyjpb9 !@*!8 hjvtkb ufhsekt,f fh f[fcbfst,c fj -
u` cbcnjkehb iebkb9 hnbc cntyjpc0
l` uekbc tktmnhekb qth’bc uflf[hf vf- *f` fhnthbekb /bgthntypbf9
h]dybd9 ,` vfhw[tyf gfhrezbc gbgthnhjabf9
t` htynutyjuhfvfpt uekbc ufybdb cfpqdhbc u` rfkwbyjpb9
uflblt,f ’bhbsflfl vfh]dtyf yfobkt,bc [fh]pt8 l` fjhnekb cfhmdkt,bc ervfhbcj,f9
t` ,fmnthbekb tyljrfhlbnb8
!@^^8 uekbc hjvtkb vfyrbc lhjc fhbc obyf -
ueksfijhbc ’ublbc ltatmnbcf lf vbnhfkehb !@*@8 hjujhbf fhnthbekb oytdf fjhnbc rjf -
[dhtkbc cntyjpbc rjv,bybht,f0 hmnfwbbc itvs[dtdfib0
*f` kenty,fitc lffdflt,bc lhjc9 f` yjhvfkehb9
,` tbptyvtyuthbc rjvgktmcbc itvs[dtdfib9 ,` vfmcbvfkehb 2 lf,fkb7 vbybvfkehb 2 vjvf-
u` afkjc ntnhflbc lhjc9 nt,ekb9
l` t,intbybc fyjvfkbbc itvs[dtdfib8 u` vfmcbvfkehb 2 vfqfkb7 vbybvfkehb 2 lf,fkb9
*l` ptlf rbleht,pt 2 vfqfkb7 mdtlf rbleht-
!@^*8 vwbht ohbc ~abkndbcvbthb` /bgthnty - ,pt 2 lf,fkb9
pbf fh dkbylt,f5 t` vrdtshfl vjvfnt,ekb hjujhw ptlf7 fctdt
f` qbf fhnthbekb cflbyhbc itvs[dtdfib9 mdtlf rbleht,pt8
,` obyfueksfijhbc ’ublbc ltatmnbc itvs[dtdfib9
*u` abkndbc fhnthbbc bpjkbht,ekb cntyj- !@*#8 uekbc vfyrt,blfy hjvtkb itb’kt,f uf -
pbc lhjc9 [ltc f[fkij,bk ,fdidsf cnhbljhekb ce -
l` vbnhfkehb cfhmdkbc cntyjpbc lhjc8 ysmdbc vbptpb0
!@^(8 abkndbc fhnthbbc pjvbth bpjkbht - f` fjhnbc rjfhmnfwbf9
,ek cntyjpc fh f[fcbfst,c5 ,` abkndbc fhnthbbc cntyjpb9
*f` wbfyjpb9 u` thsbfyb fhnthbekb qthj9
,` mjibyb lfndbhsdbcfc9 *l` fjhnbc hrfkbc ufjht,f8
u` cbcnjkehb rfyrfkb vtjht ytrysfijhbc
fhtib vfhw[ybd9 ufuh’tkt,f b[8 itvltu yjvthib
@__) otkb

S-ar putea să vă placă și