Sunteți pe pagina 1din 63

1

TECHAUKAHA-INDICE
ÑEPYRUMBY ........................................................................................................................................ 2
ÑE´E PORANGAREKO-EXPRESIONES DE CORTESIA ............................................................................. 3
Frases ............................................................................................................................... 4
(ÓGA REHEGUA) ................................................................................................................................. 7
ÑE’ẼNDY ÓGA REHEGUA ..................................................................................................................... 7
PAPAPY PAPÝVA- NÚMEROS CARDINALES........................................................................................ 10
KA´AVOKUERA-PLANTAS ................................................................................................................... 11
ÑE'ÊNDY-ÁRA REHEGUA.................................................................................................................... 15
MYMBAKÚERA RÉRA-NOMBRES DE ANIMALES ................................................................................ 17
KUIMA´E HA MYMBA RETE ÑE'ÊNDY ................................................................................................ 21
TERAKÚERA GUARANIME-NOMBRES EN GUARANI .......................................................................... 23
ÑE’ẼNDÝI ARAVO REHEGUA.............................................................................................................. 26
ÑE’ÊNDY MBO’EHAKOTY REHEGUA – VOCABULARIO DE CLASE ...................................................... 27
TA'ÃNGA'I KUATIAPYRE GUARANÍME (SIGNOS DE PUNTUACIÓN EN GUARANI) ............................. 30
ÑE’Ê KUIMBA’E HA KUÑA OIPURÚVA -VOCABULARIO DEL HOMBRE Y LA MUJER ........................... 34
ÑE’Ê KUÑÁNTE OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO DE LA MUJER .......................................... 35
ÑE’Ê KUIMBA’ÉNTE OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO DEL HOMBRE.................................... 36
JASY RERAKUÉRA ÑE’ÊNDY – VOCABULARIO: MESES DEL AÑO........................................................ 37
ÑE’ÊNDY ARAJERE REHEGUA – VOCABULARIO DE LAS ESTACIONES ................................................ 38
KA’AVOKUÉRA RÉRA – NOMBRES BOTÁNICOS ................................................................................. 39
TEMBI’UKUÉRA RÉRA – NOMBRES DE COMIDAS TÍPICAS ................................................................ 41
ÑE’ÊNDY ARAPOKÔINDY REHEGUA – VOCABULARIO: DÍAS DE LA SEMANA .................................... 43
ÑE’ÊNDY ÑE´ETEKUAA REHEGUA- VOCABULARIO DE LA GRAMATICA ............................................. 44
TERA GUARANI HA GUARANI ÑE´EME- NOMBRES GUARANIES Y EN GUARANI............................... 48
ÑE´E OUVA ESPAÑA ÑE´EGUI- HISPANISMOS ................................................................................... 49
ÑE’Ê HE’ISEJOJÁVA (SINÓNIMOS) ..................................................................................................... 51
ÑE’Ê HE’ISEJOJÁVA (ANTÓNIMOS) .................................................................................................... 53
ÑE’Ê HERAJOJÁVA (HOMÓNIMOS) ................................................................................................... 55
ÑE’Ê OJOJOGUANUNGÁVA (PARÓNIMOS) ....................................................................................... 56
Y, YSYRY HA YPARERA- RIOS, ARROYOS Y LAGUNAS ......................................................................... 57
ÑANDE RETA TETA´IKUERA- DEPARTAMENTOS DE NUESTRO PAIS .................................................. 58
TÁVA RÉRA- PUEBLOS DE NUESTRO PAIS ......................................................................................... 60
TÁVA RAPE- NOMBRES DE CALLES .................................................................................................... 61
POHAÑEMUHA- DE FARMACIAS ....................................................................................................... 61
ÑE´EPAHA .......................................................................................................................................... 62
ARANDUKAPORUPYRE-BIBLIOGRAFIA .............................................................................................. 62
2

Ñañañe´êirô guaranime hasyeterei ñemongueta tapicha


okarayguandive, ha ikatu avei omoñemyro chupekuéra nahesakáigui
pe tembiaporâ, Ko tembiaporape jahecha mba´eichapa
ñambomba´eguasuvaera ñande ñe´e guarani poraite.
90% tavayguakuera, oiporu Guaranime ñe´ê, ha´e peteîha ñe´ê
Amerikape oñeme´ê pe estatus chupe idioma oficial castellanoicha.
Ary 1967 Léi Guasu ojejaporamo guare, uperô oñemoingue Ava
ñe´ê lengua nacional ramo. Ary 1992-pe Léi Guasu pyahu omoinge
ñe’ê teete ramo ha ombojoja Castellánore. Oiko avei chugui Lengua
Oficial.
Ñañe´êro guaranime pya`eve oiko jekupyty, ha ñamba´apo
porâve tavayguakuérandive. avei ohechauka jerovia ha
py´aguapy“Ojehecharamo katupyryva oñe`êva guaranime: “I titulopami
ha´e ha oñe´ê porâ guaranime”, (tiene título y habla bien en guaraní)
“paraguaygui ou ha oñe´ê porâ guaranime” (viene de Asunción y habla
bien el guaraní), “igusto ñañe´e hendive, guaranietepe” (da gusto
hablar con él en guaraní).
3

ÑE´E PORANGAREKO-EXPRESIONES DE
CORTESIA
Maitei. Nañomomaitei hağua (Saludos en
Guarani)

 Maitei – saludo,
 Maitei(kuéra) – saludos
 Momaitei – saludar
 Mba’éichapa – Hola, ¿qué tal?, ¿cómo estás? (saludo genérico del guaraní,
sirve para requerir el estado de la existencia, la salud, el devenir, o cómo están
las cosas

 Aguyje – gracias / muchas gracias


 che Maitei (che átono, el acento va sobre maitei) – mi saludo
 nde Maitei (nde átono) – tu saludo
 iMaitei – su saludo
 Ñande Maitei – nuestro
saludo (inclusivo)
 Ore Maitei – nuestro saludo
(exclusivo)
 Pende Maitei – vuestro
saludo, su saludo (de
ustedes)
 Imaiteikuéra – sus saludos
 Karai – señor

 Che – yo (tónico, con


acento pronunciado en la
“e”, en guarani no se
escribe acento en la sílaba
final)
 che (átono y prefijo) – mi
(determinante posesivo)
 Nde (tónico, con acento en la “e”) – tú
 nde (átono y prefijo) – tu (determinante posesivo)
 ndéve – a ti (sufijo complementario)
 +pa – Sufijo átono de interrogación: equivale a los signos de pregunta (“¿?”).
4

 +piko – Sufijo átono de interrogación, equivalente a los signos de pregunta


(“¿?”). Más enfático que +pa.
 Ha – y (conjunción copulativa)
 Avei – también, asimismo, de igual manera, de la misma forma (suele usarse
también como equivalente a Ha)

Frases

 to G̃ uahe ndéve che Maitei – que te lleguen mis saludos


 Che Aguijevete ndéve – te agradezco mucho / muchísimas gracias
 Che Aguijevete ndéve nde Maitei – te agradezco infinitamente tus saludos

Ko’ẽ vove - Al amanecer


- Mba’éichapa neko’ẽ? -
¡Buenos días! ¿Cómo
amaneciste?
. Cheko’ẽ porã, ha nde? .
Amanecí bien, y tú?
- Cheko’ẽ porã avei. -
Amanecí bien también

Pyhareve vove - A
la mañana
- Mba’éichapa ndepyhareve?
- ¡Buenos días! ¿Cómo
estás?
- Chepyhareve porã, ha nde?-
Bien, y tú?
- Iporã avei - Bien también
5

Asaje vove - A la siesta (Este


saludo no existe en otro idioma)
- Mba’éichapa ndeasaje? - ¿Cómo
estás a la siesta?
- Cheasaje porã, ha nde? . Bien, y
tú?
- Cheasaje porã avei. - Bien
también.

Ka'aru vove - A la tarde


- Mba’éichapa
ndeka’aru? Buenas tardes.
¿Cómo estás?
- Cheka’aru porã, ha nde? Bien,
y tú?
- Cheka’aru porã avei- Iporã
avei. Bien también.

Pyhare vove - A la noche


- Mba’éichapa ndepyhare? -
Buenas noches. ¿Cómo
estás?
- Chepyhare porã, ha nde? .
Bien, y tú?
- Chepyhare porã avei. Bien
también.
6

Juan: ¡Mba’éichapa Karai! –


¿Cómo está, señor?
Pedro: iPorãnte, ¿Ha Nde? – bien,
¿y tú/vos/usted?
Juan: Ha iPorãnte Avei – y
también (estoy) bien

Juan: Mba'éichapa nde Réra –


¿cómo se llama/cuál es tu
nombre?
Pedro: che Rera (ha’e) Pedro,
¿Ha Nde? – mi nombre (es)
Pedro, ¿y tú (el tuyo)?
Juan: Che (ha’e) Juan – yo (soy)
Juan

Juan: ¡Mba’éichapa! ¿Máva piko


Nde? – ¡Hola!, ¿quién eres tú?
Pedro: Che niko Pedro, ¿Ha
Nde? – yo, pues soy Pedro
Juan: Ha Che niko Juan – y yo
pues, soy Juan.
7

ÑE’ẼNDY ÓGA REHEGUA- (ÓGA


REHEGUA)

óga, róga, hóga = casa


Tapỹi = rancho

Kotykaruha = comedor
Kotyğuahẽha = sala

Koty = habitación
Kotykeha = dormitorio
Tataypy = cocina
8

Kotyjahuha = baño

Ogaguy = corredor
Ogarokái = muralla, cerco
Ogypy = piso
Ogyke = pared
Ogahoja = techo
Ogapepo = alero
Ogaykeregua = vecino

Korapy = patio
Okẽ, rokẽ, hokẽ = puerta
Ovetã, rovetã, hovetã = ventana
Tupa, rupa, hupa = cama
Tupa’ao, savana = sábana
Aramboha = almohada
Kochõ = colchón
Aorenda = ropero
Apykarundy = sofá
Apykatymói = sillón
Apykape = silleta
9

Tembiporurenda = fiambrera
Ta’angambyry = televisor
Tembiporu = cubiertos
Kyse = cuchillo
Kuimbe = cuchara
Kutuha, kypa = tenedor
Kagua = vaso
Kaguaka = botella
Ña’ẽmbe = plato
Ña’ẽ = latona
Japepo = olla
10

PAPAPY PAPÝVA- NÚMEROS


CARDINALES

 O - mba'eve (significa también "nada")


 1 - peteĩ
 2 - mokoĩ
 3 - mbohapy
 4 - irundy
 5 - po (también significa "mano", "saltar" y "salto")
 6 - poteĩ
 7 - pokóĩ
 8 - poapy
 9 - porundy
 10 - pa
 11 - pateĩ (pa + peteĩ)
 12 - pakóĩ (pa + mokóĩ)
 13 - pa'apy (pa + mbohapy)
 14 - pa irundy (pa + irundy)
 15 - pa po (pa + po)
 16 - pa poteĩ
 17 - pa pokoí
 18 - pa poapy
 19 - pa porundy
 20 - mokói pa
 30 - mbohapy pa
 100 - sa
 1000 - su
 1000000 - sua
11

KA´AVOKUERA-PLANTAS
A. - FLORA GUARANI
1.- DICOTILEDÓNEAS

a) Papaveráceas.

 campanilla silvestre - jetyrâ


 batata, boniato (bu= bo) - jety
 tabaco - petŷ
 pimiento, ají, chile - ky’ŷi
 hierba mora - arachichu
 guayaba - arasa

b) Mirtáceas.

 Arboles silvestres notables por


sus frutos:
 yvaviju, yvapurû, guavira,
ñangapiry, guavirami.
 Este último es de fruto muy
sabroso y aromático.

c) Caprifoliáceas.

 tártago - mba'ysyvo
 mandioca - mandi'o
 ortiga - pyno, pyno guasu
12

d) varia.

 cilantro - kuratû
 cicuta - kuraturá
 melón - meró
 sandía - sandia
 calabaza, zapallo -
andai
 pepino - kurapepê
 poroto, guisante -
kumanda
 poroto de arbusto -
kumanda yvyra’i
 acacia - chivato
guasu
 árbol de la copaipa -
kupa’y
 mimosa (espinosa) -
jukeri
 limoncito - lima sutî
 limón de España - lima puro’â
 vid, viña - parral
 uva, uvas - parral'a
 malva blanca - typycha morotî
 malva silvestre - typycha hû

2.- MONOCOTILEDÓNEAS
a) Gramíneas

 caña de azúcar - takuare’ê


 sorgo de escobas - typycha
 pacholí - pacholi
 bananero - pakova
 caña de bambú - takuára
 gramilla, césped - kapi’ipe
 Diversas pajas y pastos:
jahape, kapi’i takuapi,
kapi’ipororo, aguara ruguái,
piri, kapi ikatî (aromática).
 Chusque - takuarembo
13

b) Palmeras, etc.

 mbokaja (cocotero), - pindo,


karanda'y, jata’i
 helecho - amambái
 tuna, nopal - urumbe
 camalote - aguape
 alga, musgo - ygáu

c) varía.

 cebolla - sevói
 piña, ananás - avakachi
 una planta textil - karaguata
 otra planta textil - yvíra
 eufrasia o café - taperyva
 (una yerba medicinal) -
tapekue
 enredadera, trepadora -
guembepi
 trepadora - guembetaja

3.- ACOTILEDÓNEAS.

 Hongos: urupe, urupety, uruperô, itapoty, pombéro repyno


Arboles provechosos por su madera:

 urunde'y, urunde'yrâ,
kurupa'y, tatajyva, tajy, peterevy,
ñandu, karan-da'y guajáyvi,
hakaranda, laurelñu, palosanto,
guajakan, yvyrapytâ (de flor
amarilla vistosa), yvope, yvyraro,
tatane o tatarê.
14

Algunos árboles de frutos comestibles:

 guapo'y (higuera), inga, ñandypa, jatayva, guavira, guavirami, pakuri,


arasa (guayaba), aratiku (chirimoya); mbokaja, pindo y jata'i (las tres
son palmeras de dátiles o coquitos); jakarati'a, taruma, apepu,
yvapovô, perôvi, yvaviju, yvapurû, yvakurumbicha, ñangapiry, etc.
Árbol del incienso: yvyra paje.

Mentas:
 kavara ka’a, ka'arê, ka’akatî;
ka'atái es planta picante. De la
exportación del ka’arê habla el P.
Techo. Por fin arary: árbol del
carmín o punzó.
15

ÑE'ÊNDY-ÁRA REHEGUA

 Ágã: ahora
 Ágãite: enseguida
 Kuehe: ayer
 ko'ẽrõ: mañana
 asajekue: de siesta
 ka'arukue: de tarde
 ka'arupytũ: al atardecer
 araka'eve: nunca
 pyharevekue: por la mañana
 yma: antes
 ko'e jave: al amanecer
 pyharekue: a la noche
 sapy'ante: a veces
 ko'ẽmbue: pasado mañana
 kuehembue: antes de ayer
 ramo: recién
 máramo: nunca
 upeve: después
 upẽrõ: entonces
 upéi: después
16

 ko'ẽmboyvo: de madrugada
 ko'ẽmbata: madrugada
 ko'ẽsoro: amaneces
 ko'ẽti: amanecer
 ko'ẽ: amanecer
 mboyve: antes
 gueteri: todavía
 akói: siempre
 tapia: siempre
 ara ha ára: siempre
 rire: después
 raẽ: antes, primero
 voi: pronto
17

MYMBAKÚERA RÉRA-NOMBRES DE
ANIMALES
Mamíferos

 Mono - ka'i
 mono grande - karaja
 murciélago - mbopi
 tigre - jaguarete
 gato - mbarakaja
 gato montés - jaguarete’i
 (mamífero carnicero) - koatî
 zorra (tipo lobo) - aguara
 perro - jagua (el jaguar)
 ratón - anguia
 rata - anguja guasu
 ratoncito - angujatutu
 liebre - tapiti
 conejo - apere’a
 carpincho - kapi'íva
 comadreja - myikurê (re=ne)
 vizcacha - anguja yvyguy, tukatuka
 zorrino - jaguane
 tato, armadillo - tatu, tatuhû, tatupoju
 perezoso, tardígrado - kaguare
 oso hormiguero - tamandu’a, ñurumi
 caballo - kavaju, tenda
 mula, mulo - mburika (< borrica)
 cerdo, chancho - kure
 jabalí, cerdo montés – tajy katî, kureka’aguy
 venado, ciervo - guasu
 tapir - mborevi
 vaca, obeja, cabra - vaka, ovecha, kavara
18

2.- Aves

 Águila - taguato
 gavilán, carancho - karakara
 cuervo - yryvu
 buitre de colores - yryvuruvicha
 milano - taguato'i
 buho grande - ñakurutû
 gaviota - atî
 buho chico - kavure'i
 mochuelo - suinda, tafasuguyra
 lechuza - urukure’â
 tordo - urutáu, chochî
 mirlo - guyraû
 urraca - aka’ê, tengasu
 golondrina - mbyju'i
 zorzal cantor - havía, korochire
 colibrí, picaflor, pájaro mosca -
mainumby
 chingolito - chesyhasy
 especie de gorrión -
masakaragua'i
 bienteveo - pitogue
 tucán - tukâ, guyrapo
 guacamayo - araka, gua’a
 cotorra - tu’i
 viudita - tu’ichyryry
 carpintero - ypekû
 pavo montés - mbytu, jaku
 pavo del campo - sarîa
 gallina - ryguasu (< uruguasu)
 perdiz - ynambu
 tórtola, palomita - pykasu, pykuipe, jeruti
 paloma torcaz - pyku'i
 cigüeña - tujuju
 garza - kuarahy mimby, mbaguari
 garza real - guyratî
 becasina - jakavere
 gallineta de agua - ypaka'a
 chorlito - chululu
 pato - ype
 pato overo - chirivi
 ibis - karâu
 mil colores - suruku'a
 hornero, alonsito - guyraju
19

3.- Reptiles

 Tortuga - karumbe
 caimán, cocodrilo - jakare
 lagarto - teju'i
 lagartija - ambere
 iguana - teju guasu
 serpiente - mbói
 serpiente de cascabel - mbói
chini
 serpiente boa - kuriju
 víbora vetada, cenicienta -
ñakanina
 víbora de la cruz - akâkurusu,
jarara
 sapo - kururu
 rana - ju’i
 salamandra, camaleón - tejutara

4.- Peces

 dorado - piraju
 palometa grande - paku
 asalmonado - pati
 especie de tiburón - manguruju
 manchado - suruvi
 especie de pejerrey - kovi
 tararira - tare’ŷi
 telescopio - sapu (tesa puku)
 especie de bagre - karimbata
 pescadito chico - piky
 bagre - mandi'i
 piraña - pirâi
 raya - javevýi
 anguila - mbusu
 zurubí - suruvi
20

5.- Insectos

 escarabajo - lembu, enéma


 lucano, barrenillo- yvyra kytîha
 cucuyo, luciérnaga - muâ
 gusano de luz - ysoindy, muâ tata, ysorata
 cantárida - burrito
 gorgojo - tigua’â
 mantis religiosa - ñahatî,
mboisy
 langosta - tuku
 hormiga - tahýi
 grillo - kyju
 polilla - piravera
 avispa - káva
 abeja - eirarúa
 abejón, avispón -
mamanga
 tábano - mbu tu
 mariposa - panambi
 gusano, larva, oruga - yso
 chince (la) - chichâ (tambejua)
 cigarra – ñakyrâ

7.- Arácnidos

 Araña - ñandu
 tarántula - ñandu kavaju
 cangrejo, alacrán - japeusa
 cochinilla - tatu'i
21

KUIMA´E HA MYMBA RETE ÑE'ÊNDY

PARTES DEL CUERPO HUMANO Y ANIMAL

 cuerpo - tete
 cabeza - aká
 boca, hocico - juru, jurupuku
 oreja - nambi
 nariz - apyngua, tî
 lengua - kû
 ojo - tesa,
ose.
 ceja - tyvyta
 párpado -
topepi, ose.
 pestaña -
topea, osc.
 frente - syva
 quijada -
tañykâ, osc.
 rodilla -
tenypy’â
 rótula -
penarâ
 corva -
tenypy’ânguy
 tendón de
Aquiles -
pytasâ
 labio - tembe,
osc.
 hombro - ati'y
 nuca - atúa
 espalda - ape, atukupe (el detrás)
 vientre - tye, osc. (che rye)
 pierna - tetyma, osc.
 pecho - pyti’a
 cuello, pescuezo - ajúra
 pie, pata - py
 pezuña - pysapê
 dedo – kuâ
22

 dedo del pie - pysâ


 uña del pie - pysapê
 uña de la mano - pyapê
 diente, muela - tâi, osc. (che râi)
 garganta - ahy'o
 estómago - py’a
 trasero, ano - tevi, ósc.
 Excremento- tekaka, tepoti, osc.
 orín - ty
 cabello - áva
 pelo - tague, osc.
 pluma - tague, osc.
 barba, (pelo) - tendyva, osc.
 brazo - jyva
 mano - po
 muñeca - pyapy
 talón - pyta
 cuerno, asta – tatî, osc.
 Ala - pepo
 cola - tuguái, osc.
23

TERAKÚERA GUARANIME-NOMBRES EN
GUARANI

KUÑA RERA (NOMBRES DE MUJERES)

 Amambay: helecho
 Anai: familiarizarse Pequeña, pariente Pequeña
 Ára: cielo - tiempo
 Arami: pedazo de cielo - Cielito
 Arapy: Universo
 Arasy: Madre del universo (Esposa de Tupã en la mitología de
Narciso R. Colmán)
 Arase: poniente - oriente
 Jasuka: materia prima sagrada, generadora de Todos los Seres de la
Naturaleza
 Jasy: luna
 Jeruti: paloma
 Kerana: diosa del sueño
 Ko'êtî: inicio del amanecer (despues del ko'ê)
 Ko'êju: amanecer (despues del ko'êtî)
 Kurusu: cruz
 Mainumby: picaflor (el maino'i es el cebador Ser mítico en la
cosmovisión guaraní)
 Mimbi: brillo, brillante
 Mbyja: estrella
 Mbyja Ko'ê: lucero del alba - Venus
 Mburukuja: pasionaria - flor nacional del Paraguay
 Pakuri: planta y fruto silvestre
 Panambi: mariposa
 Porâsy: la diosa de la belleza (hermana de Yrasêma)
 Pykasu: paloma
24

 Sypavê: Primera mujer - la Madre Común de Todos los Seres


Humanos (pareja de Rupavê en la mitología guaraní de Narciso R.
Colmán)
 Takua Poty: flor de la takuára – los Guarani cuentan su edad con
cada floración de la takuára, que ocurren cada 30 años, según Moisés
Bertoni.
 Takuapu: sonido de la takuára – la takuára es el instrumento musical
sagrado que identifica a la mujer.
 Tajy Poty: flor del lapacho
 Yrasêma: murmullo de las aguas (hermana de Porâsy)
 Ysapy: Rocío
 Ysapy Ko'ê: rocío del amanecer
 Ysapy Ko'êju: Rocío de la primera luz solar
 Ysyry: Agua que fluye
 Yvaga: cielo cristiano (morada de Dios, santos, ángeles, etc)
 Yvera: agua resplandeciente
 Yvoty: flor

KUIMBA'E RERA (NOMBRES DE VARONES)

 Angatupyry: el espíritu de la bondad


 Arandu: sabio
 Arapysandu : el sensor del universo, el que siente las cosas del
universo
 Araresa: ojo del universo
 Amaru: padre de la lluvia
 Amapytu: el espíritu de la lluvia
 Amangy: llovizna

 Aravera: relámpago
 Arasunu: trueno
 Aratiri: rayo
 Chavuku: hombre reencarnado en el tigre
 Jakaira: nombre de uno de los Dioses Guarani (hermano de
Ñamandu, Karai y Tupâ)
25

 Jára: genio tutelar aplicado a cada elemento natural (jarýi)


 Karai: nombre de uno de los Dioses Guarani (hermano de
Ñamandu, Tupâ y Jakaira)
 Katupyry: hábil, capaz
 Kuarahy: sol
 Kuarahyresê: el sol poniente, el sol del nuevo día
 Maitei: expresión de alegria y satisfacción
 Marangatu: santo
 Mba’evera: ser resplandeciente
 Mba’ehory: ser alegre, contento
 Mbarakapu: el sonido de la sonaja – la sonaja es el instrumento
musical sagrado que identifica al varón
 Ñamandu: nombre de uno de los Dioses Guarani (hermano de
Karai, Tupâ y Jakaira)
 Rupavê: primer hombre – el padre común de todos los hombres
(pareja de Sypavê en la mitología Guarani de Narciso R.
Colmán)
 Tajy: lapacho
 Tatarendy: llama de fuego
 Tatajyva: el brazo del fuego
 Tatapytu: el espíritu del fuego
 Tekokatu: ser pleno, en plenitud
 Tupâ Ñembo’aguera vyju: elegido de Dios
26

ÑE’ẼNDÝI ARAVO REHEGUA

 Aravo: (ára = día, tiempo, vo = trozo, pedazo, parte): hora


 Aravo’i: minuto
 Aravo’ive: segundo
 Mba’éichapa ikatu oje’e “ya es tarde”
 Ko’ẽmbáma: 04:00 - 06:00 aravo jave
 Pyharevéma: 07:00 - 10:00 aravo jave
 Asajéma: 10:00 - 14:00 aravo jave
 Ka’aruma: 15:00 - 18:00 aravo jave
 Pytũmbýma: 19:00 - 20:00 aravo jave
 Pytũma: 20:00 - 21:00 aravo jave
 Pyharepytéma: 24:00 - 3:00 aravo jave
Techapyrã:
 11:34: pateĩ aravo, mbohapypa irundy aravo’i ndive
 22:45:10: mokõipa mokõi aravo, irundypa po aravo’i, pa aravo’ive
ndive.
27

ÑE’ÊNDY MBO’EHAKOTY REHEGUA –


VOCABULARIO DE CLASE
• Temimbo’e = Alumno, Estudiante

• Mbo’e = Enseñar

• Mbo’ehára = Profesor, Maestro

• Mbo’ehakoty = Aula, Sala de clase

• Mbo’ehao = Escuela, Colegio

• Mbo’epy = Lección

• Mbojojaha = Regla

• Mbogueha = Borrador

• Hai = Lápiz, Bolígrafo

• Haitî – Itahai = Tiza

• Ogyhûhai = Pizarra

• Apykahai = Pupitre
28

• Kuatiahai = Cuaderno

• Kuatiañe’ê = Libro, Carta

• Ñe’êngueryru = Diccionario

• Irû = Compañero

• Angirû = Amigo

• Techapyrâ-Tembiecharâ = Ejemplo

• Ta’ângarenda = Cuadro

• Yvotyrenda = Florero

• Sâmbyhyhára = Director/a

• Aranduchauka = Examen, Prueba

• Mbo’erâ = Asignatura

• Arange = Fecha

• Ary = Año

• Mbo’esyry = Curso, Grado

• Pehêngue = Sección

• Kuatia = Papel

• Moñe’ê = Leer

• Kuatiahaipyre = Diario, Periódico,

Revista
29

• Kuatiahaiha = Periodista

• Haihára = Escritor

• Ñemoarandu = Estudiar

• Jesareko = Atender, Fijarse,


Observar

• Ta’ângahai = Dibujar

• Ta’ângahaihára = Dibujante

• Papa = Contar, Numerar

• Mombe’u = Narrar, Relatar

• Porandu = Preguntar

• Mbohovái = Responder

• Mbyapeha = Forro

• Terahaiha = Rótulo
30

TA'ÃNGA'I KUATIAPYRE GUARANÍME


(SIGNOS DE PUNTUACIÓN EN GUARANI)

Avañe'ẽme -ambue ñe’ẽtépe ojepuruháicha- jareko avei umi ta’ãnga’i


kuatiapyre (signos de puntuación), ha’éva umi mba’e ñanepytyvõva
jahaikatu hagua, hekopete, ñane remiandu.

Ñañe’ẽ jave ja’e opa mba’e ja’eséva, ja’eseháicha. Ága katu,


ñamonguatiávo umi mba’e ja’éva tekotevẽ ñambohasa porã
oguahẽhaguáicha hekopete ñane remiandu taha’eha’évape. Umívape
ñanepytyvõ ta’ãnga’i kuatiapyre, ha’éva:

Kyta (punto),
Kyguái (coma),
Kytaguái (punto y coma),
Kytakõi (dos puntos),
Taikõi (comillas),
Taiky (guión),
Rokái (paréntesis),
Kyndýi (signos de admiración) ha
Kyporandu (signos de interrogación)

Kyta (.)
31

Péva hina pe ta’ãnga’i oñandukáva jehai rupi taha’ehaéva pa’u puku


jajapóva ñañe’ẽ jave. Jaipuru ñamondoho jave peteĩ ñe’ẽapesã,
uperire ñamoñepyrũ hagua ambue ñe’ẽjoaju ipyahú-va. Kyta
oñemohendajey, péicha jaguereko:
1.1. Kyta syry (punto seguido),
1.2. Kyta iguýpe (punto a parte) ha
1.3. Kyta paha (punto final)

1.1. Kyta syry: Jaipurúva ñambopaha jave peteĩ temian-du ha


hapykuérinte ñamoheñoijeývo ambue ñe’ẽjoaju. Techa-pyrã: Peru
omano Paraguaýpe, hogamíme. Heta tapicha ohayhu añetékuri
chupe. Upe ary ha’e omanohaguépe ita’ýra ypykue omohu’ã
iñemoarandu.

1.2. Kyta iguýpe:


Kóva katu jaipuru
ñamopa’ũ hagua umi
temiandu’aty
(párrafo).
Techapyrã:
Temiandu’aty 1: Peru
omano Paraguaýpe,
hogamíme. Heta
tapicha ohayhu
añetéva chupe
ome’ẽ chupe
imaiteipaha. Upe ára
ha’e omanohaguépe
ita’ýra ypykue
omohu’ã iñemoa-
randu
mitãrusumbo’ehaópe.
Temiandu’aty 2: Ama guasu ho’a Paraguay ári upe ka’aru. Ama
renonderã oipeju mbarete yvytu. Arapýre overaverájepi hyapúvo
arasunu ha aratiri ojeitývo hatãngue. Tuichaiterei oký-kuri upe ára
ha’e omanohague.

1.3. Kyta paha: Ko ta’ãnga’i jaipuru ñamohu’ãitévo ñande jehai.


Techapyrã: Ha péicha oguahẽkuri hu’ãme Peru rembiasakuemi.Por
cierto "Kyta paha" significa "el punto de la paja"

Kyguái (,)
Kóva hína ta’ãnga’i oñandukáva pa’u mbykyvéva jajapóva ñañe’ẽ
jave. Jaipuru:
Ñamopa’ũ hagua mokõi térã hetave vo-re peteĩ ñe’ẽjoajuguigua,
ndaipóriramo ipa’ũmenguéra ñe’ẽjoajuha “ha”, “térã”, “ỹrõ”; ko’ãva
omyengoviágui kyguáipe. Techapyrã: Hi’ajúma pakova, sandia, merõ,
pakuri, yvapovõ ha inga.
32

Jahechauka hagua mokõi térã hetave temiandu peteĩ ñe’ẽjoajúpe.


Techapyrã: Chive osẽ, oguata, oñani, oho momby-ry.
Ñehenói rire. Techapyrã: Kalo, ejumína. Nde, ndéve niko rohenoihína.
Oñepyrũ ha oñemohu’ãhápe ñe’ẽjoajueta po-guyguáva (oración
subordinada). Techapyrã: Amo mitã’i akã-hatã, ojoguava’ekue kuatia
ha haiha kuehe, péina ohóma im-bo’ehaópe.

Kytaguái (;)
Ko ta’ãnga’i ohechauka pa’ũ ipukumivéva kyguái oñandu-kávagui.
Ndaha’éi ku ojoavyguasúva kyguáigui. Jaipurukuaa:
Ñamopa’ũ hagua ñe’ẽ’aty jaipuruhápe ñe’ẽjoajuha mbohova-kéva
“jepémo”, “ága katu”, “upéicharõ jepe”. Techapyrã: Ore ro-guata,
roñani, rojupi
yvyra rakãre;
upeicharõ jepe,
naorekane’õi.
Jahechauka
hagua mokõi térã
hetave temiandu,
ojuehe-gua’ỹva,
oĩva peteĩ
ñe’ẽjoajúpe.
Techapyrã:
Tuichaiterei oky,
yvytu oipeju
kyre’ỹ, arai
oñemongu’e ápe
ha pépe; ha katu
ore rohovérõnte
roho.

Kytakõi (:)
Kóva katu ohechauka pa’ũ ipukuvéva kytaguái oñanduká-vagui.
Jaipuru:
Kuatiañe’ẽ ñamoñepyrũvo. Techapyrã: Che angirũ Chive: Ahai ndéve
ko kuatiañe’ẽ...
Ñamboguapýta jave ñande jehaípe, ambue tapicha he’íva térã ohaíva.
Techapyrã: Heta oñomongeta rire, peteĩva, kari Poli osẽ he’i: “ko ára
guive jaikojeýta peteĩ ñe’ẽme”.

Taikõi (“”)
Ko’ã ta’ãnga’i jaipuru:
Jahesape’a hagua omoñe’ẽvape térã jahachausetereírõ peteĩ mba’e
ñamomba’eguasu ỹrõ jahecharamóva. Techapyrã: Jaikóva guive ko
tetãme oimeva’erã ñahendujepéma “kachíke” rembihasakue.
Ñamboguapy jave ñande jehaípe ambue tapicha remiandu, katuete
ñamoñepyrũ ha ñamohu’ãva’erã taikõi reheve. Techapyrã: Hesukirito
he’iraka’e:”Pejoayhúke che pohayhuhaguéicha”.
33

Taiky (-)
Jaipuru:
Ñamondohóvo peteĩ ñe’ẽ ha ipehẽ ñambojoa-pyjeývo iguýpe.
Ñamopehẽvo peteĩ ñe’ẽ katuete ñamondoho-va’erã pu’ae opavápe.
Techapyrã: oguapysetereí-kuri.
Jahechaukávo ñe’ẽ jaipurúva ambue ñe’ẽgui, ja’eporãsérõ,
ndaha’éiva avañe’ẽmegua. Techapyrã: Ore mbo’ehára
oñemoarandúkuri Gran Bretaña-pe, upépe oikuaájepe John-pe ha
oñemoangirũ hese.

Rokái ( )
Jaipuru:
Ñamohenda hagua ipype temiandu omyesakãva taha’eha’éva mba’e,
marandu, arange umíva. Techapyrã: Ñane retã tavarandu (ñe’ẽ,
purahéi, jeroky, ñe’ẽnga) iporã ha tekotevẽ ñamyasãimive jaikoha
rupi.

Kyndýi (¡!)
Ko’ã ta’ãnga’i jaipuru ñamomorã hagua. Techapyrã: ¡Iporãitépa ko
ára!

Kyporandu (¿?)
Ko’ãva jaipurukuaa ñe’ẽjoajúpe ndaipóriramo ñe’ẽpehẽtai ysaja
porandúvaguigua “pa”, “piko”, “iko”. Techapyrã: ¿Mba’e reguereko
nde ajakápe?. Jaipuru jave umi ñe’ẽpehẽtai ysaja po-randúvaguigua
nañaikotevẽi ko’ã kyporandúre. Techapyrã: Mba’épa reguereko nde
ajakápe ha moõpiko rehoreína.
34

ÑE’Ê KUIMBA’E HA KUÑA OIPURÚVA -


VOCABULARIO DEL HOMBRE Y LA
MUJER
 Che ru, che taita = Mi padre

 Che sy = Mi madre

 Che ramói = Mi abuelo

 Che jarýi = Mi abuela

 Che remiarirô = Mi nieto/a

 Che rovaja = Mi cuñado


35

ÑE’Ê KUÑÁNTE OIPURÚVA –


VOCABULARIO EXCLUSIVO DE LA
MUJER

 Che ména = Mi marido

 Che memby = Mi hijo/a

 Che ryke = Mi hermana mayor

 Che kypy’y = Mi hermana


menor

 Che kyvy = Mi hermano

 Che uke’i = Mi cuñada

 Che membyanga = Mi hijastro/a

 Che menarâ = Mi novio


36

ÑE’Ê KUIMBA’ÉNTE OIPURÚVA –


VOCABULARIO EXCLUSIVO DEL HOMBRE

 Che rembireko = Mi esposa

 Che rajy = Mi hija

 Che ra’y = Mi hijo

 Che reindy = Mi hermana

 Che ryke’y = Mi hermano mayor

 Che ryvy = Mi hermano menor

 Che rembirekorâ = Mi futura esposa

 Che ñembokiha = Mi novia

 Che ra’yanga = Mi hijastro

 Che rajyanga = Mi hijastra

 Che rovaja = Mi cuñada


37

JASY RERAKUÉRA ÑE’ÊNDY –


VOCABULARIO: MESES DEL AÑO

 Arapapaha = Calendario

 Jasy = Mes, Luna

 Jasyteî = Enero

 Jasykôi = Febrero

 Jasyapy = Marzo

 Jasyrundy = Abril

 Jasypo = Mayo

 Jasypoteî = Junio

 Jasypokôi = Julio

 Jasypoapy = Agosto

 Jasyporundy = Setiembre

 Jasypa = Octubre

 Jasypateî = Noviembre

 Jasypakôi = Diciembre
38

ÑE’ÊNDY ARAJERE REHEGUA –


VOCABULARIO DE LAS ESTACIONES

 Arahaku = Verano

 Araroguekúi = Otoño

 Araro’y = Invierno

 Arapoty = Primavera
39

KA’AVOKUÉRA RÉRA – NOMBRES


BOTÁNICOS

 Mandyju = Algodón

 Pety = Tabaco

 Arasa = Guayabo

 Tajy = Lapacho

 Avati = Maíz

 Ka’a = Yerba

 Mandi’o = Mandioca

 Jety =Batata

 Ky’ỹi = Locote
– pimentón

 Kurapepê = Zapallo

 Andai = Calabaza

 Sevói = Cebolla

 Mamóne = Mamón

 Merô = Melón
40

 Avakachi = Piña

 Pakova = Banano

 Kapi’i = Pasto

 Kumanda =
Poroto

 Ygary = Cedro

 Narâha =
Naranjo

 Takuare’ê = Caña de azúcar

 Manduvi = Maní
41

TEMBI’UKUÉRA RÉRA – NOMBRES DE


COMIDAS TÍPICAS

 So’o jukysy = Caldo,


sopa de carne

 So’o josopy; sojo =


Caldo de carne pisada
o molida

 So’o
apu’a = Albóndigas

 So’o piru =Carne seca


– charque

 So’o chiryry =Bife

 So’o ka’ê – So’o


mbichy =Asado

 So’o ku’i = Guisado de


carne molida

 So’o mbutuka =Pastel,


empanada

 Puchéro= Sopa de
carne

 Pajagua maskada
=Tortitas hechas de
masa de mandioca,
carne y condimentos

 Vori-vori =Sopa de
pequeñas albóndigas

 Saporo =Locro con


trozo de carne
42

 Mbusia =Morcilla

 Mbeju =Torta delgada de almidón

 Chipa = Pan paraguayo, preparado generalmente en horno

 Hu’itî maimbe =Harina de maíz tostada

 Rora =Corteza de grano de maíz molida, tostada

 Rora kamby=El anterior, pero servido con leche

 Kavure = Croquetas de fariña de mandioca


43

ÑE’ÊNDY ARAPOKÔINDY REHEGUA –


VOCABULARIO: DÍAS DE LA SEMANA
 Arateî = Domingo

 Arakôi = Lunes

 Araapy = Martes

 Ararundy = Miércoles

 Arapo = Jueves

 Arapoteî = Viernes

 Arapokôi = Sábado

 Arapokôindy = Semana

 Ara = Día

 Arete = Feriado

 Kuehe = Ayer

 Ko’áĝa = Ahora

 Ko ára = Hoy, este día

 Ko’êrô = Mañana
44

ÑE’ÊNDY ÑE´ETEKUAA REHEGUA-


VOCABULARIO DE LA GRAMATICA
 Ñe´epukuaa: fonología

 Acheguety: Alfabeto

 Pu´ae: Vocal

 Pundie: Consonante

 Pu´ae Jurugua: Vocal oral

 Pu´ae Tigua: vocal nasal

 Pu´ae Ahyogua: Vocal


gutonasal

 Pu´ae ata: Vocal fuerte

 Pu´ae cangy: Vocal débil

 Puáe aty: grupos vocalicos

 Pukoi: diptongo

 Poapy: Triptongo

 Pukoi´y: adiptongo

 Pundiekoi: diagrama

 Ñe´eombohekoveva ipu tingua rupi: armonización nasal

 Ñe´e ysajakuaa: Morfologia

 Tero: Sustantivo

 Tero jurugua: sustantivo oral

 Tero Tigua: sustantivo nasal

 Tero ysajatei: sustantivo


uniforme

 Tero Ysajakoi: sustantivo biforme

 Tero ysajaapu: sustantivo triforme


45

 Terorei: sustantivo simple

 Teroeta: sustantivo
compuesto

 Tero meña: genero de los


sustantivos

 Tero kuña meña:


sustantivo del genero
femenino

 Tero kuimba´e meña: sustantivo del genero masculino

 Tero meña kaa´yva: sustantivo del genero neutro

 Tero papy ñemoambue: accidente de numero del sustantivo

 Papykói: Genérico

 Papytei: singular

 Papyeta: plural

 Papyeta puru: Plural sintético o


de construcción

 Papyeta ha´eteva: plural


especifico

 Papyeta ha´eteva mbojoajuva:


plural especifico discriminativo

 Teroja: adjetivo

 Teroja tekome´eva: adjetivo


calificativo

 Teroja mba´eva: adjetivo posesivo

 Teroja moteiva: adjetivo determinativo

 Teroja techaukara tovakegua: adjetivo demostrativo de presencia

 Teroja techaukara pore´yva: Adjetivo demostrativo de ausencia

 Teroja kuaa´yva: adjetivo indefinido


46

 Kuatiara: dictado

 Apopyra: Tarea

 Ñe´epehe: silaba

 Ñe´epehe apokuaa:
silabación

 Ñe´epehetai: particula

 Terarangue: pronombre

 Teraranguete: pronombre personal

 Terarangue mba´eva: pronombre posesivo

 Terarangue techaukara: pronombre demostrativo

 Terarangue kuaa´yva: pronombre indefinido

 Ñe´e ñe´eteja: adverbio

 Ñe´eteja tekogua: adverbio de modo

 Ñe´eteja tendagua: adverbio de lugar

 Ñe´eteja Aragua: adverbio de tiempo

 Ñe´eteja moneiva: adverbio de afirmación

 Ñe´eteja mbotoveva: adverbio de negación

 Ñe´ejoajuha: conjunción

 Ñe´ejoajuhaite: conjucion copulativa

 Ñe´ejoajuha avyha: conjucion disyuntiva

 Ñe´endy: Interjeccion

 Ñe´eteva: Verbo

 Ñe´eteva ñemohenda: clasificación de los verbos

 Moinguepy´y: regulares

 Moinguepy:irregulares
47

 Iñambue pa´yva: de lectivos

 Hekopeteiva: unipersonales

 Iñe´epu´andi rupi: por su


fonética

 Ñe´eteva jurugua: verbo oral

 Ñe´eteva Tigua: verbo nasal

 Ijejapo rupi: por su acción

 Ñe´eteva mbohasapyva: verbo transitivo

 Ñe´eteva tee: verbo propio

 Tera ñe´eteva: verbo prenominal

 Tekome´eteva: verbo predicativo

 Ijysajarupi: por su
forma

 Ysaja: forma

 Ara: tiempo

 Ñe´eapoha: voz

 Ñe´eteko: modo

 Kokal: grado

 Ysaja mbotove: forma negativa

 Ysaja moneiva: forma forma afirmativa

 Ñe´erapo: raíz

 Ñe´ejoaju rehegua: partes de la oración

 Teroñe´e: sujeto

 Teroñe´e je´eva: predicado

 Ñe´ejoaju teiva: oración simple


48

TERA GUARANI HA GUARANI ÑE´EME-


NOMBRES GUARANIES Y EN GUARANI

Tera guaraníva (nombres guaraníes)


 Anai
 Arami
 Arua
 Avandu
 Guarapuva
 Jasy moroti
 Jeruti
 Mangore
 Panambi
 Pykasu
 Sahari
 Tamari
 Yrasema
 Yrupe
 Ysapy

Yvypora rera oñemoguaraníva (nombres de personas guaranizados)


 Antonio: toni
 Candelaria: kande
 Carmen: kame
 Cristo: kirito
 Eligio: eli
 Epifanio: epi
 Estanislao: tani
 Ismael: lima
 Luciano: luchi
 Nicolas: kola
 Salvador: chalo
 Valentina: vale
 Venancio: vena
49

ÑE´E OUVA ESPAÑA ÑE´EGUI-


HISPANISMOS

 Voto: botón
 Mero: melón
 Sandia: sandia
 Mesa: mesa

 Ovecha: oveja
 Kavara: cabra
 Aramboha:
,
almohada
 Kocho: colchón
 Savana: sabana

 Kajo: cajón
 Kaso: calzón
 Kavaju: caballo
 Zapatu: zapato
 Vosa: bolsa
 Aramiro: almidón
 Mandi´o: mandioca

 Kesu: queso
 Sevoi: cebolla
 Koraso:
corazón ,
 Chicharo:
chicharrón
50

 Vaka: vaca
 Kurusu:
cruz
 Maina:
madrina
 Paino:
padrino

 Kamio: camión
 Javo: jabón
 Kora: corral
 Kamisa:
camisa
51

ÑE’Ê HE’ISEJOJÁVA (SINÓNIMOS)

Ñe’ê he’isejojáva – Sinónimos

 Inimbe – Tupa Cama

 Vare’a – ñembyahýi Hambre

 Óga – Tapyî Casa

 Tembi’u – hi’upyrã Comida

 Piru – po’i Delgado – flaco

 Ku’e – myi Moverse

 Vy’a – tory Alegría


52

 Overa – omimbi Brilla

 Mbovy – sa’i Poco

 Mbo’i – kytî Cortar

 Vy’a’ÿ – ñembyasy Tristeza

 Nupa – mbuepoti pegar


53

ÑE’Ê HE’ISEJOJÁVA (ANTÓNIMOS)


Ñe’ê he’ise’avýva – Antónimos

 Yvate – Karape Alto – bajo

 Porã – vai Lindo – feo

 Marangatu – Ñaña Bueno –

Malo

 Hatã – hu’û Duro – blando


54

 Morotî – hû Blanco – negro

 Ou – oho Viene – va

 Sapukái – kirirî Grito - silencio

 Vevúi – pohýi Liviano – pesado

 Pyahu – tuja Nuevo – viejo

 Jupi – guejy Subir – bajar

 Oity – ohupi Echa – alza

 Mbarete – kangy Fuerte - débil


55

ÑE’Ê HERAJOJÁVA (HOMÓNIMOS)

Ñe’ê herajojáva niko ha’e umi ñe’ê ojojaitéva ijehaípe ha ojoavýva


he’isévape.
(Palabras homónimas son aquellas palabras que se escriben igual,
pero cuyo significado es diferente.)
Pyta
Talón ……… Che pyta ojeka (Mi talón está roto)
Quedar ………. Taita opyta
ógape (Papá se queda en casa)
Ju
Venir ………. Aju hína ne
rendápe (Vengo junto a ti)
Aguja ………. Tañongatu ko ju
(Voy a guardar esta aguja)
Po
Cinco ………. Ápe oî po haiha
(Acá hay cinco lápices)
Saltar ………… Che apo yvate
(Yo salto alto)
Mano ……… Iporã ko mitã po
(Qué linda es la mano de esta
criatura)
Ty
Orina ……. Che ty agueraha
pohanohárape (Mi orina llevo al
médico)
Echar ……. Pe kuñataî oity
ipirapire (Esa señorita echó su
dinero)
Ke
Entrar …….. Eike, eguapy (Entra, siéntate)
Dormir ……… Che sy oke (Mi madre duerme)
A
Fruta ……. Hi’a porã ko narã (Lindos frutos tiene este naranjo)
Caerse …….. Ho’a amo karai (Se cae aquel señor)
56

ÑE’Ê OJOJOGUANUNGÁVA
(PARÓNIMOS)

* Ñe’ê ojojoguanungáva – parónimos: Ha’e umi ñe’ê ojojoguanungáva


ijehaípe ha ipúpe, ágã katu ojoavy he’isévape.

(Palabras que se asemejan en su escritura y su sonido, pero tienen


significados distintos.)

Po

Amo mitã opo yvate.

Che po michîve.

Nde reguereko po yva.

Ñandu

Che añandu ho’arõ guare.

Pe ñandu tuchaiterei.

Omondýi chupe pe ñandu.

Ñe’ê ojojoguanungáva –
parónimos

Pytã

Pe sai pytã chemba’e.

Che pyta jekapaite.

Pe tembi’u itáieterei.

Tãi

Mokõi tãi ho’a chugui.

Umi tai apytépe oî.


57

Y, YSYRY HA YPARERA- RIOS, ARROYOS


Y LAGUNAS
 Parana: Parana
 Paraguay: Paraguai
 Yacare: Jakaré
 Aguaray Guazu: Guasu
 Ypané: Ypane
 Ypacarai: Ypakarai
 Piribebuy: Pirivevui
 Ypoá: Ypoa
 Pirapó:
Pirapo
 Ñacunday:
Ñakunday
 Tebicuary:
Tevikuary
 Acaray:
Akaray
 Monday:
Monday
 Laguna:
yno´o
 Lago:
Yno´o guasu
 Arroyo:
Ysyry
 Rio: Ysyry
guasu
 Mar: Para
 Oceano:
Paraguasu
 Monte:
ka´aguy
 Cerro: yvyty
 Cordillera: Yvytyrusu
 Llanura: Ñupyso, yvype
 Loma: Yvytymi
 Ladera: Yvyty´a
 Cantera: Itaty, itakua, itarendy
58

ÑANDE RETA TETA´IKUERA-


DEPARTAMENTOS DE NUESTRO PAIS
TETAIKUÉRA- DEPARTAMENTOS
 Tavarusu: Capital
 Tuichakue: Extension
 Yvytenda ypypegua: regiones que comprende
 Ysyrykuéra: Hidrografia
 Yvytykuéra: Orografia
 Tavakuéra: Distritos
 Tenda ojehecharamovéva: Puntos de interés turísticos

MBA´E OJEGUEREKÓVA JEHAIPY-DATOS ESTADISTICOS

 Tekove oikóva guive ypype: Poblacion total


 Mba´épepa oñemba´apo: Produccion
 Mymbakuéra: Ganado
59

 Ka´avo oñeñemitymeméva: cultivos permanentes


 Ka´avo oñeñemityme´yva: cultivos temporales

TÁVA RÉRA

 Concepcion: Concepcion
 San Pedro: San Pedro
 Cordillera: Cordillera
 Guairá: Guairá
 Ka´aguasu: Caaguazu
 Ka´asapa: Caazapá
 Itapúa: Itapúa
 Misiones: Misiones
 Paraguarí: Paraguarí
 Alto Paraná: Alto Paraná
 Central: Central
 Ñe´embuku: Ñeembucu
 Amambái: Amambay
 Kanindeju:
Canindeyu
 Presidente
hayes:
Presidente
hayes
 Boquerón:
Boquerón
 Alto Paraguai:
Alto Paraguay
60

TÁVA RÉRA- PUEBLOS DE NUESTRO PAIS

 AMAMBAY (AMAMBAI)
Capiibary: Kapi´ivary
Marangatú: Maranguatu
 CANINDEYU(KANINDEJU)
Ypehu: Ypehu
Curuguaty: Kuruguaty
 CAAGUAZU(KA´AGUASU)
Yhu: Yu
Santa Rosa del Mbutuy

 GUAIRA(GUAIRA)
Mbocayaty: Mbokajaty
Yataity: Yataity
 PARAGUARI
(PARAGUARI)
Yaguaron: Jaguaron
Quyquyo: Kykyo

 CAAZAPA(KA´ASAPA)
Ava.i: Ava´i
Yuty: Juty
 ITAPUA(ITAPUA)
Cambyreta: Kambyreta
Pirapo: Pirapó
 ÑEEMBUCU(ÑE´EMBUKU)
Humaitá: Umaitá
Guazucua: Guasukua
61

TÁVA RAPE- NOMBRES DE CALLES

 Acá carayá: Aka


Karajá
 Cerro Corá: Serro
Korá
 Pycasu: Pykasu
 Chacore: Chakore
 Arasa
 Isla Po´i
 Loma Pyta: Pyta
 Tacumbu: Takumbú

POHAÑEMUHA- DE FARMACIAS

 Ñande roga
 Poha raity: Poha
 Kuarajhy: Kuarahy
 Amambay: Amambai
 Tesai: Tesai

62

Ñe'ê guarani ohejava'ekue ñande ypykuerakue niko tuichaiterei


mba'e. Ha'e rupi, ambue tetãygua ñanemomba'e guasu ha ñande
recha ramo. Ha ñande, ojoapytépe, ñañomongeta ha ñañomo'ãguîve
ojohegui oka ha tavaháre. Péicha rupi ñañangareko va'erã hese ani
ipepo kangy ha tapiante taimbarete.

Upéva opavave rembiapo: oñe'êva ha mburuvichakuéra


omotenondéva Paraguái avei. Maymáva jahechakuaa va'erã guarani
oikove puku haguã ikatu va'erã he'i opaite mba'e ko'agãguáva.
Upevarã oike mante va'erã ikuápe español térã sapy'ánte avei ambue
ñe'ênguéra.

Oîvove ndaikatúiva ombohéra, oipuru va'erã ambue ñe'ê


ojapoháicha opavave ñe'ênguéra oîva yvy apére ha ojapoháichama voi
umi oñe'êva guarani paraguájope

Heta ha tuicha tembiaporõ ikatu gueteri ojejapo. Hetaiterei


gueteri oñe'êva guaraníme. Ha katu ndojejapóirõ ojejapo va'erã pya'e
ha voi –ndaha'éi ko'êrõ– guarani ipirúta ohóvo ha hekove ndoho puku
mo'ãi, marãtepa ñañombojuru he'êta.

Ko ñe'ê guarani árape hi'ã maymáva ñane retãygua ñamañami


pe okáguio ojehecharamoitévare. Ha jahecha mba'épa ikatu jajapo
anítei ogue ohóvo ñandehegui ikusugue rekávo ko mba'e
tuichapajepéva jaguerekóva gueteri ñande juru ha ñane ángãpe
63

 https://www.google.com/search?q=INDICE+AUTOMATICO+EN+WO
RD&oq=INDICE+AUTOMATICO+EN+WORD&aqs=chrome..69i57j0l5.
7157j0j7&sourceid=chrome&ie=UTF-8
 https://www.geocities.ws › indiosbr_nicolai › guarani-p1
 https://es.glosbe.com › diccionario español › español-guaraní
diccionario
 solocorrientes.blogspot.com › 2010/06 › normal-0-21-false-false-
false_01
 solocorrientes.blogspot.com › 2010/06 › normal-0-21-false-false-
false_01
 solocorrientes.blogspot.com › 2010/06 › normal-0-21-false-false-
false_01
 www.portalguarani.com › 1854_antonio_ruiz_de_montoya ›
22254_voca.
 https://es.wikibooks.org › wiki › Guaraní › Gramática ›
Género_y_número
 guaranimeme.blogspot.com › 2014/03 › vocabulario-propios-de-la-
mujer-.
 wwwgustavortigoza.blogspot.com › 2010/02 › vocabularios-de-uso-
familiar
 https://es.wikibooks.org › wiki › Guaraní › Gramática › Adjetivo
 academiadelalenguaguarani.org.py › images › multimedia ›
publicaciones
 descubrircorrientes.com.ar › index.php › diccionario-guarani ›
gramatica-..
 https://www.lanacion.com.py › pais › 2018/06/25 › gramatica-oficial-
de-la..
 www.etnolinguistica.org › local--files ›
Muniagurria_1947_ElGuarani_OCR
 www.spl.gov.py › index.php › noticias › libro-de-gramatica-oficial-de-la-
l..
 www.cultura.gov.py › presentaran-gramatica-oficial-de-la-lengua-
guarani
 www.portalguarani.com › 623_natalia_krivoshein_de_canese ›
1565_gra...
 https://www.ultimahora.com › gramatica-oficial-busca-que-guarani-se-
habl

S-ar putea să vă placă și