Documente Academic
Documente Profesional
Documente Cultură
ELECTRÓNICA
DE POTENCIA
MUHAMMAD H. RASHID
ELECTRÓNICA DE POTENCIA
CUARTA EDICIÓN
Muhammad H. Rashid
Fellow IET,
Life Fellow IEEE
Electrical and Computer
Engineering
University of West Florida
Traducción
Rodolfo Navarro Salas
Ingeniero Mecánico
Universidad Nacional Autónoma de México
Revisión técnica
Brahim El Filali
Academia de Sistemas
Unidad Profesional Interdisciplinaria en Ingeniería
y Tecnologías Avanzadas (UPIITA)
Instituto Politécnico Nacional, México
Datos de catalogación bibliográfica
RASHID, MUHAMMAD, H
Electrónica de potencia
Cuarta edición
PEARSON EDUCACIÓN, México, 2015
ISBN: 978-607-32-3325-5
Área: Ingeniería
Authorized translation from the English language edition entitled Power Electronics, 4th Edition, by Muhammad H. Rashid,
published by Pearson Education, Inc., publishing as Prentice Hall, Copyright © 2014. All rights reserved.
ISBN 9780133125900
Traducción autorizada de la edición en idioma inglés titulada Power Electronics, 4a edición, por Muhammad H. Rashid,
publicada por Pearson Education, Inc., publicada como Prentice Hall, Copyright © 2014. Todos los derechos reservados.
Edición en español
Director General: Sergio Fonseca Garza
Director de Contenidos
y Servicios Digitales: Alan David Palau
Editor Sponsor: Luis M. Cruz Castillo
e-mail: luis.cruz@pearson.com
Editor de Desarrollo: Bernardino Gutiérrez Hernández
Supervisor de Producción: Gustavo Rivas Romero
Gerencia de Contenidos
Educación Superior: Marisa de Anta
Reservados todos los derechos. Ni la totalidad ni parte de esta publicación pueden reproducirse, registrarse o transmitirse,
por un sistema de recuperación de información, en ninguna forma ni por ningún medio, sea electrónico, mecánico,
fotoquímico, magnético o electroóptico, por fotocopia, grabación o cualquier otro, sin permiso previo por escrito del editor.
El préstamo, alquiler o cualquier otra forma de cesión de uso de este ejemplar requerirá también la autorización del editor
o de sus representantes.
www.pearsonenespañol.com
A mis padres, mi esposa Fatema, y
mis hijos: Fa-eza, Farzana, Hasan, Hannah, Laith, Laila y Nora
Contenido
Prefacio xvii
Acerca del autor xxiii
Capítulo 1 Introducción 1
1.1 Aplicaciones de la electrónica de potencia 2
1.2 Historia de la electrónica de potencia 4
1.3 Tipos de circuitos electrónicos de potencia 6
1.4 Diseño de equipo electrónico de potencia 10
1.5 Determinación de valores de la media cuadrática de formas de onda 11
1.6 Efectos periféricos 12
1.7 Características y especificaciones de conmutadores 15
1.7.1 Características ideales 15
1.7.2 Características de los dispositivos prácticos 16
1.7.3 Especificaciones de un conmutador 18
1.8 Dispositivos semiconductores de potencia 19
1.9 Características de control de dispositivos de potencia 25
1.10 Opciones de dispositivos 25
1.11 Módulos de potencia 29
1.12 Módulos inteligentes 29
1.13 Diarios y conferencias sobre electrónica de potencia 31
Resumen 32
Referencias 32
Preguntas de repaso 33
Problemas 33
Bibliografía B-1
Índice I-1
Prefacio
Esta nueva edición de Electrónica de potencia se planeó como libro de texto para un curso de
electrónica de potencia y convertidores estáticos de potencia, de nivel licenciatura de ingenie-
ría eléctrica o electrónica. También lo pueden utilizar como libro de texto estudiantes de maes-
tría, y como libro de referencia ingenieros practicantes interesados en el diseño y aplicaciones
de electrónica de potencia. Los requisitos son conocimientos básicos de electrónica y circuitos
eléctricos. El contenido de este libro está más allá de un curso de un semestre. Aun cuando el
tiempo asignado a un curso de electrónica de potencia de nivel licenciatura suele ser de sólo un
semestre, la electrónica de potencia ha llegado a un punto en el cual es difícil cubrir la materia
completa en ese tiempo. A nivel licenciatura, los capítulos 1 a 11 deben bastar para obtener un
buen conocimiento de electrónica de potencia. Los capítulos 12 a 15 (en español en el sitio Web
de este libro) se pueden dejar para otro curso, o incluirlos en uno de maestría. Quien desee
profundizar un poco más, puede revisar los capítulos 16 y 17, que se encuentran en inglés en la
página Web de este libro. La tabla P.1 muestra los temas sugeridos para un curso de un semes-
tre de “Electrónica de potencia” y la tabla P.2 para un curso de un semestre de “Electrónica de
potencia y excitadores de motor”.
xvii
xviii Prefacio
TABLA P.2 Temas sugeridos para un curso de un semestre de electrónica de potencia y excitadores de motores
r &NQMFBVONÊUPEPBTDFOEFOUFFOMVHBSEFVOPEFTDFOEFOUF&TEFDJS
EFTQVÊTEFFTUV-
diar los dispositivos se presentan las especificaciones del convertidor, antes de considerar
las técnicas de conversión.
r $POTJEFSBFMEFTBSSPMMPEFEJTQPTJUJWPTEFDBSCVSPEFTJMJDJP 4J$
r 1SFTFOUBMPTNPEFMPTQSPNFEJBEPSFTEFDPOWFSUJEPSFTDEDE
r "NQMÎBMBTTFDDJPOFTTPCSFUÊDOJDBEFQVOUBEFNPEVMBDJÓOQPSWFDUPSFTQBDJBM
r *OUFHSBMPTDJSDVJUPTEFFYDJUBDJÓOEFDPNQVFSUBBMPTDBQÎUVMPTSFMBDJPOBEPTDPOMPTEJT-
positivos de potencia y convertidores.
r &YQBOEFMPTNÊUPEPTEFDPOUSPMUBOUPBMPTFYDJUBEPSFTEFDEDPNPBMPTEFDB
r "HSFHBFYQMJDBDJPOFTBMPMBSHPEFMUFYUP
r .BOVBMEFMQSPGFTPS
r %JBQPTJUJWBTFO1PXFS1PJOU
El sitio web http:uwf.edu/mrashid contiene todos los esquemas PSpice, el software de captura
Orcad y los archivos Mathcad para usarlos con este libro.
Nota importante: los archivos esquemáticos PSpice (con extensión .SCH) requieren el
archivo de librería de modelos definidos por el usuario Rashid_PE3_MODEL.LIB, el cual
se incluye con los archivos esquemáticos y debe incluirse en el menú Análisis de los esquemas
PSpice. Asimismo, los archivos esquemáticos Orcad (con las extensiones .OPJ y .DSN) requie-
ren el archivo de librería de modelos definidos por el usuario Rashid_PE3_MODEL.LIB, el
cual se incluye con los archivos esquemáticos Orcad, y debe incluirse en el menú de ajustes de
Simulación PSpice del software de captura Orcad. Sin estos archivos incluidos mientras se eje-
cuta la simulación, ésta no funcionará y producirá errores.
RECONOCIMIENTOS
Muchas personas contribuyeron a esta edición e hicieron sugerencias basadas en su experiencia
en el salón de clases como profesores o estudiantes. Quiero dar las gracias a las siguientes per-
sonas por sus comentarios y sugerencias:
Mazen Abdel-Salam, King Fahd University of Petroleum and Minerals, Arabia Saudita
Muhammad Sarwar Ahmad, Azad Jammu and Kashmir Universtiy, Pakistán
Eyup Akpnar, Dokuz Eylül Üniversitesi Mühendislik Fakültesi, BUCA-IZMIR, Turquía
Prefacio xxi
Ha sido un gran placer trabajar con la editora, Alice Dworkin y el equipo de producción de
Abinaya Rajendran, así como con el gerente de producción Irwin Zucker. Por último, doy las
gracias a mi familia por su amor, paciencia y comprensión.
Muhammad H. Rashid
Pensacola, Florida
Acerca del autor
estado sólido”. En 1991 el doctor Rashid recibió el Outstanding Engineer Award del Institute
of Electrical and Electronics Engineers; en 2002 recibió el Educational Activity Award (EAA),
Meritorious Achievement Award in Continuing Education del IEEE con mención honorífica
“Por contribuciones al diseño y suministro de educación continua en electrónica de potencia y
simulación asistida por computadora”. Asimismo, en 2008, el Undergraduate Teaching Award
del IEEE con mención honorífica “Por su distinguido liderazgo y dedicación en la evaluación
del programa de licenciatura de ingeniería eléctrica, la motivación de los estudiantes y la publi-
cación de libros de texto sobresalientes”.
Actualmente el doctor Rashid se desempeña como evaluador del programa ABET de
ingeniería eléctrica y computación, y también del programa (general) de ingeniería. Es edi-
tor de Power Electronics and Applications y Nanotechnology and Applications de CRC Press.
Funge como consejero editorial de Electric Power and Energy con Elsevier Publishing. Dicta
conferencias y conduce talleres de trabajo en Educación Basada en Resultados (OBE, por sus
siglas en inglés) y sus implementaciones incluyen evaluaciones. Es conferencista distinguido de
la Education Society del IEEE y orador regional (anteriormente Conferencista Distinguido)
de la Industrial Applications Society del IEEE. También es autor del libro Process of Outcome-
Based Education-Implementation, Assessment and Evaluations.
C A P Í T U L O 1
Introducción
Al concluir este capítulo los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente:
r
%FTDSJCJSRVÊFTMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
r
&OVNFSBSMBTBQMJDBDJPOFTEFMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
r
%FTDSJCJSMBFWPMVDJÓOEFMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
r
&OVNFSBSMPTUJQPTQSJODJQBMFTEFDPOWFSUJEPSFTEFQPUFODJB
r
&OVNFSBSMBTQBSUFTQSJODJQBMFTEFMFRVJQPFMFDUSÓOJDPEFQPUFODJB
r
&OVNFSBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTJEFBMFTEFEJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓOEFQPUFODJB
r
&OVNFSBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTZFTQFDJGJDBDJPOFTEFEJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓO
EFQPUFODJBQSÃDUJDPT
r &OVNFSBSMPTUJQPTEFEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB
r %FTDSJCJSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPOUSPMEFEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB
r &OVNFSBSMPTUJQPTEFNÓEVMPTEFQPUFODJBZMPTFMFNFOUPTEFNÓEVMPTJOUFMJHFOUFT
1
2 Capítulo 1 Introducción
Compuerta Cátodo
Potencia
Control
analógico 兩 Digital
Dispositivos Equipo de
electrónicos potencia
兩 Circuitos estático 兩 Rotatorio
Electrónica
Ánodo
FIGURA 1.1
3FMBDJÓOFOUSFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBZQPUFODJB
FMFDUSÓOJDBZDPOUSPM
1.1 Aplicaciones de la electrónica de potencia 3
-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBTFCBTBQSJODJQBMNFOUFFOMBDPONVUBDJÓOEFEJTQPTJUJWPTTF
NJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB$POFMEFTBSSPMMPEFMBUFDOPMPHÎBEFTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB
MBT DBQBDJEBEFT EF NBOFKP EF QPUFODJB Z MB WFMPDJEBE EF DPONVUBDJÓO EF MPT EJTQPTJUJWPT EF
QPUFODJBIBONFKPSBEPFOPSNFNFOUF&MEFTBSSPMMPEFMBUFDOPMPHÎBEFMPTNJDSPQSPDFTBEPSFT
ZMBNJDSPDPNQVUBEPSBUJFOFVOHSBOJNQBDUPFOFMDPOUSPMZTÎOUFTJTEFMBFTUSBUFHJBEFDPOUSPM
EFMPTEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB&MNPEFSOPFRVJQPEFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
VUJMJ[B
TFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBRVFTFQVFEFODPOTJEFSBSDPNPFMNÙTDVMP
Z
FMF
NFOUPTNJDSPFMFDUSÓOJDPTRVFUJFOFOMBQPUFODJBZMBJOUFMJHFODJBEFVODFSFCSP
-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBZBTFGJODÓVOJNQPSUBOUFMVHBSFOMBUFDOPMPHÎBNPEFSOBZ
BIPSBTFVUJMJ[BFOVOBHSBOWBSJFEBEEFQSPEVDUPTEFBMUBQPUFODJB
DPNPDPOUSPMFTEFDBMFOUB
NJFOUP
DPOUSPMFTEFJMVNJOBDJÓO
DPOUSPMFTEFNPUPSFT
BSUÎDVMPTEFQPUFODJB
TJTUFNBTEFQSP
QVMTJÓOEFWFIÎDVMPT
ZTJTUFNBTEFDPSSJFOUFEJSFDUBZBMUPWPMUBKF )7%$
&TEJGÎDJMJNBHJOBS
MPTMÎNJUFTEFUSBOTNJTJPOFTEFDBGMFYJCMFT '"$5T
QBSBMBTBQMJDBDJPOFTEFMBFMFDUSÓOJDBEF
QPUFODJB
FOFTQFDJBMDPOMBTUFOEFODJBTBDUVBMFTFOFMEFTBSSPMMPEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBZ
NJDSPQSPDFTBEPSFT chips
-BUBCMBNVFTUSBBMHVOBTBQMJDBDJPOFTEFMBFMFDUSÓOJDBEFQP
UFODJB<>
"CSFQVFSUBTEFDPDIFSB $POUBDUPSFTEFFTUBEPTÓMJEP
"CSFQVFSUBTFMÊDUSJDPT $POUSPMFTEFDBMFGBDDJÓO
"DFMFSBEPSFTEFQBSUÎDVMBT $POUSPMFTEFIPSOP
"DFSÎBT $POUSPMFTEFNPUPS
"JSFBDPOEJDJPOBEP $POUSPMFTEFNPUPSEFJOEVDDJÓOMJOFBM
"MBSNBT $POUSPMFTEFTFÒBMFTEFUSÃGJDP
"MBSNBTDPOUSBSPCP $POUSPMFTEFUFNQFSBUVSB
"NQMJGJDBEPSFTEFBVEJP $IBSPMBTEFDBMFOUBNJFOUPEFBMJNFOUPT
"NQMJGJDBEPSFTEFSBEJPGSFDVFODJB %FGMFYJPOFTEF57
"SSBORVFEFNÃRVJOBTTÎODSPOBT %FTUFMMBEPSFT
"SSBORVFEFUVSCJOBEFHBT %FTUFMMBEPSFTMVNJOPTPT
"SUÎDVMPTEFQPUFODJB &MFDUSPEPNÊTUJDPT
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBBFSPOÃVUJDPT &MFDUSPJNBOFT
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBFTQBDJBMFT &MFWBEPSFT
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBJOJOUFSSVNQJEB &ODFOEJEPFMFDUSÓOJDP
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBMÃTFS &OFSHÎBSFOPWBCMFJODMVJEBMBUSBOTNJTJÓO
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBQBSBSBEBSTPOBS EJTUSJCVDJÓOZBMNBDFOBNJFOUP
"SUÎDVMPTEFQPUFODJBTPMBS &YDJUBEPSFTEFHFOFSBEPS
"SUÎDVMPTGPUPHSÃGJDPT &YDJUBEPSFTEFNPUPS
"TQJSBEPSBT 'ÃCSJDBTEFQBQFM
"UFOVBEPSFT 'JCSBTTJOUÊUJDBT
"UFOVBEPSFTEFMV[ 'POÓHSBGPT
#BMBTUPTQBSBMÃNQBSBTEFBSDPEFNFSDVSJP 'PUPDPQJBT
#BOEBTUSBOTQPSUBEPSBT (BMWBOPQMBTUJBFMFDUSPNFDÃOJDB
#PNCBTZDPNQSFTPSFT (FOFSBEPSFTVMUSBTÓOJDPT
$BMFOUBEPSFT (SBCBDJPOFTNBHOÊUJDBT
$BMFOUBNJFOUPQPSJOEVDDJÓO (SÙBTZNBMBDBUFT
$BSHBEPSEFCBUFSÎBT )FSSBNJFOUBTNBOVBMFTEFQPUFODJB
$%EFBMUPWPMUBKF )7%$
)PSOPT
$JSDVJUPTEFUFMFWJTJÓO )PSOPTEFDFNFOUP
$PCFSUPSFTFMÊDUSJDPT *MVNJOBDJÓOEFBMUBGSFDVFODJB
$PNQFOTBDJÓOSFBDUJWBWPMUBNQFSF 7"3
*NBOFT
$PNQVUBEPSBT *NQSFOUBT
continúa
4 Capítulo 1 Introducción
*OUFSSVQUPSFTEFDJSDVJUPFTUÃUJDPT 3FHVMBEPSFT
+VFHPT 3FHVMBEPSFTEFWPMUBKF
+VHVFUFT 3FMFWBEPSFTEFFOHBODIF
-BWBEPSBT 3FMFWBEPSFTEFFTUBEPTÓMJEP
-PDPNPUPSBT 3FMFWBEPSFTFTUÃUJDPT
.ÃRVJOBTEFDPTFS 3FTJTUFODJBQBSBFTUVGBFMÊDUSJDB
.ÃRVJOBTFYQFOEFEPSBT 4FDBEPSBTEFSPQB
.ÃRVJOBTIFSSBNJFOUB 4FDBEPSBTFMÊDUSJDBT
.F[DMBEPSBT 4FSWPTJTUFNBT
.JOFSÎB 4JTUFNBTEFTFHVSJEBE
.PEFMPTEFUSFOFT 4PMEBEPSBT
.PMJOJMMPT 4PQMBEPSFT
.POUBDBSHBT 5FNQPSJ[BEPSFT
1BOUBMMBT 5SBOTNJTPSFTEFNVZCBKBGSFDVFODJB 7-'
1FSGPSBDJÓOEFQP[PTEFQFUSÓMFP 5SBOTQPSUBEPSFTEFQFSTPOBT
1SFDJQJUBEPSFTFMFDUSPTUÃUJDPT 5SBOTQPSUFQÙCMJDP
1SPDFTBEPSFTEFBMJNFOUPT 5SFOFT
1SPDFTBNJFOUPRVÎNJDP 7BSJMMBEFDPOUSPMEFSFBDUPSOVDMFBS
1SPZFDUPSFTEFDJOF 7FIÎDVMPTFMÊDUSJDPT
1VCMJDJEBE 7FOUJMBEPSFT
3FGSJHFSBEPSFT 7FOUJMBEPSFTFMÊDUSJDPT
Fuente:3FG
FIGURA 1.2
)JTUPSJBEFMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB $PSUFTÎBEFM5FOOFTTFF$FOUFSGPS3FTFBSDIBOE%FWFMPQNFOU
DFOUSPBGJMJBEP
6OJWFSTJUZPG5FOOFTTFF
6 Capítulo 1 Introducción
"OUFMBDSFDJFOUFEFNBOEBEFFOFSHÎBFOUPEPFMNVOEP
TFWJTMVNCSBVOBOVFWBFSBEF
FOFSHÎB SFOPWBCMF -B FMFDUSÓOJDB EF QPUFODJB FT VOB QBSUF JOUFHSBM EF MB FOFSHÎB SFOPWBCMF
QBSBTVUSBOTNJTJÓO
EJTUSJCVDJÓOZBMNBDFOBNJFOUP-BJOWFTUJHBDJÓOZQSPEVDDJÓOEFBVUPNÓ
WJMFTEFCBKPDPOTVNPEFDPNCVTUJCMFUBNCJÊODPOEVDJSÃOBNÃTBQMJDBDJPOFTZBMEFTBSSPMMPEF
MBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
"USBWÊTEFMUJFNQPIBIBCJEPVOHSBOJODSFNFOUPFOMBFMBCPSBDJÓOEFEJTQPTJUJWPTTF
NJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB<>4JOFNCBSHP
MPTEJTQPTJUJWPTBCBTFEFTJMJDJPZBDBTJMMFHBOB
TVTMÎNJUFT%FCJEPBMBJOWFTUJHBDJÓOZEFTBSSPMMPEVSBOUFMPTÙMUJNPTBÒPT
MBFMFDUSÓOJDBEF
QPUFODJBEFDBSCVSPEFTJMJDJP 4J$
IBQBTBEPEFTFSVOBQSPNJTPSJBUFDOPMPHÎBEFMGVUVSPQBSB
DPOWFSUJSTFFOVOBQPUFOUFBMUFSOBUJWBEFMBUFDOPMPHÎBEFTJMJDJP 4J
EFQVOUBFOBQMJDBDJPOFT
EFBMUBFGJDJFODJB
BMUBGSFDVFODJBZBMUBUFNQFSBUVSB-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBBCBTFEF4J$
DBSCVSPEFTJMJDJPQBSBGBCSJDBSFMFNFOUPTEFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
QFSNJUFVOWPMUBKFNÃT
BMUP
NFOPSFTDBÎEBTEFWPMUBKF
UFNQFSBUVSBTNÃYJNBTNÃTBMUBT
ZDPOEVDUJWJEBEFTUÊSNJDBT
NÃTBMUBT-PTGBCSJDBOUFTTPODBQBDFTEFEFTBSSPMMBSZQSPDFTBSUSBOTJTUPSFTEFBMUBDBMJEBEB
DPTUPTRVFQFSNJUFOJOUSPEVDJSOVFWPTQSPEVDUPTFOÃSFBTEFBQMJDBDJÓOEPOEFMPTCFOFGJDJPTEF
MBUFDOPMPHÎBEFM4J$QFSNJUFOWFOUBKBTTJHOJGJDBUJWBTFOFMTJTUFNB<>
)BFNQF[BEPVOBOVFWBFSBFOMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB<>&TFMDPNJFO[PEFMBUFS
DFSBSFWPMVDJÓOEFMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBFOFMÃNCJUPEFMQSPDFTBNJFOUPEFFOFSHÎBSFOP
WBCMFZBIPSSPTEFFOFSHÎBFOUPEPFMNVOEP4FFTQFSBRVFEVSFPUSPTBÒPT
1. %JPEPTSFDUJGJDBEPSFT
2. $POWFSUJEPSFTDEDB SFDPSUBEPSFTEFDE
3. $POWFSUJEPSFTDEDB JOWFSTPSFT
4. $POWFSUJEPSFTDBDE SFDUJGJDBEPSFTDPOUSPMBEPT
5. $POWFSUJEPSFTDBDB DPOUSPMBEPSFTEFWPMUBKFEFDB
6. $PONVUBEPSFTFTUÃUJDPT
&OMPTTJHVJFOUFTDPOWFSUJEPSFTTFVUJMJ[BOEJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓOTÓMPQBSBJMVTUSBS
MPTQSJODJQJPTCÃTJDPT-BBDDJÓOEFDPONVUBDJÓOEFVODPOWFSUJEPSQVFEFTFSSFBMJ[BEBQPSNÃT
EFVOEJTQPTJUJWP-BFMFDDJÓOEFVOEJTQPTJUJWPQBSUJDVMBSEFQFOEFEFMPTSFRVFSJNJFOUPTEF
WPMUBKF
DPSSJFOUFZWFMPDJEBEEFMDPOWFSUJEPS
Diodos rectificadores. 6ODJSDVJUPSFDUJGJDBEPSBCBTFEFEJPEPTDPOWJFSUFWPMUBKFEFDB
FOVOWPMUBKFGJKPEFDE GJHVSB
6OEJPEPDPOEVDFDVBOEPTVWPMUBKFEFMÃOPEPFTNÃTBMUP
RVFFMWPMUBKFEFMDÃUPEP
ZPGSFDFVOBDBÎEBEFWPMUBKFNVZQFRVFÒB
JEFBMNFOUFVOWPMUBKF
DFSP
QFSPRVFTVFMFTFSEF76OEJPEPTFDPNQPSUBDPNPVODJSDVJUPBCJFSUPDVBOEP
TV WPMUBKF EF DÃUPEP FT NÃT BMUP RVF FM WPMUBKF EF ÃOPEP
Z PGSFDF VOB SFTJTUFODJB NVZ
BMUB
JEFBMNFOUFJOGJOJUB
QFSPRVFUÎQJDBNFOUFFTEFLΩ&MWPMUBKFEFTBMJEBFTVOBDEQVM
TBOUFQFSPTFEJTUPSTJPOBZDPOUJFOFBSNÓOJDPT&MWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPTFDBMDVMBDPNP
vo 130.
=Vm/π&MWPMUBKFEFFOUSBEBviBMSFDUJGJDBEPSQVFEFTFSNPOPGÃTJDPPUSJGÃTJDP
1.3 Tipos de circuitos electrónicos de potencia 7
vs
Vm
vs Vm sent
Diodo D1 0
2
vs Vm sent
Vm
vi suministro Resistencia de carga
de ca vo
Vm
R
vs vo
0
Diodo D2 2
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda de voltaje
FIGURA 1.3
3FDUJGJDBDJÓONPOPGÃTJDBBCBTFEFEJPEPT
vGE
1
IGBT
Vs Q1
0 t
VGE t1 T t1
Fuente vo
de cd T
C Vs
Dm a Vo Vs
r vo
g
a
0 t
t1 T
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda del voltaje
FIGURA 1.4
$POWFSUJEPSDEDE
8 Capítulo 1 Introducción
vg1, vg2
1
0 t
T T
vg3, vg4 2
M3 1
M1
0 t
G T T
vg1 vo
Fuente Vs 2
V
de cd s Carga vg3
vo
M2 0 t
T T
M4
2
G vs
FIGURA 1.5
$POWFSUJEPSDEDBNPOPGÃTJDP
vs
Vm
vs Vm sent
2
0 t
Tiristor T1
vs Vm sent Vm
Fuente Resistencia de carga vo
Vm
de ca
R
vs vo
t
0
2
Tiristor T2
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda del voltaje
FIGURA 1.6
$POWFSUJEPSDBDENPOPGÃTJDP
vs
Vm
vs Vm sent
0 t
2
Vm
vo
TRIAC Vm
Carga 0 t
Fuente vs Vm sent vo 2
resistiva,
de ca
R
Vm
FIGURA 1.7
$POWFSUJEPSDBDBNPOPGÃTJDP
10 Capítulo 1 Introducción
Carga
Red
eléctrica
principal 2
Transformador Conmutador
Rectificador/cargador Inversor aislador estático de derivación
Batería
FIGURA 1.8
%JBHSBNBEFCMPRVFTEFVOBGVFOUFEFBMJNFOUBDJÓOJOJOUFSSVNQJCMF 614
"NFOVEPTFDPOFDUBOFODBTDBEBWBSJBTFUBQBTEFDPOWFSTJÓOQBSBQSPEVDJSMBTBMJEBEF
TFBEB
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB-BSFEFMÊDUSJDBQSJODJQBMQSPQPSDJPOBMBBMJNFOUBDJÓO
EFDBOPSNBMBMBDBSHBBUSBWÊTEFMBEFSJWBDJÓOFTUÃUJDB&MDPOWFSUJEPSDBDEDBSHBMBCBUFSÎB
EF FNFSHFODJB EF MB SFE FMÊDUSJDB QSJODJQBM &M DPOWFSUJEPS DEDB TVNJOJTUSB MB QPUFODJB EF
FNFSHFODJBBMBDBSHBBUSBWÊTEFVOUSBOTGPSNBEPSBJTMBEPS/PSNBMNFOUFMBTSFEFTFMÊDUSJDBT
QSJODJQBMFTZTFDPOFDUBOBMBNJTNBGVFOUFEFDB
-BTGJHVSBTBJMVTUSBOMPTDPODFQUPTCÃTJDPTEFEJGFSFOUFTUJQPTEFDPOWFSTJÓO&M
WPMUBKFEFFOUSBEBBVODJSDVJUPSFDUJGJDBEPSQPESÎBTFSNPOPGÃTJDPPUSJGÃTJDP"TJNJTNP
VO
JOWFSTPSQVFEFQSPEVDJSVOWPMUBKFEFTBMJEBEFDBNPOPGÃTJDPPUSJGÃTJDP1PSDPOTJHVJFOUF
VODPOWFSUJEPSQPESÎBTFSNPOPGÃTJDPPUSJGÃTJDP
-BUBCMBSFTVNFMPTUJQPTEFDPOWFSTJÓO
TVTGVODJPOFTZTVTTÎNCPMPT<>&TUPTDPO
WFSUJEPSFTTPODBQBDFTEFDPOWFSUJSFOFSHÎBEFVOBGPSNBBPUSBZIBMMBSOVFWBTBQMJDBDJPOFT
DPNPTFJMVTUSBFOMBGJHVSB
QBSBUSBOTGPSNBSMBFOFSHÎBEFVOBQJTUBEFCBJMFFOVOBGPSNB
ÙUJM<>
1. %JTFÒPEFDJSDVJUPTEFQPUFODJB
2. 1SPUFDDJÓOEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJB
3. %FUFSNJOBDJÓOEFMBFTUSBUFHJBEFDPOUSPM
4. %JTFÒPEFDJSDVJUPTMÓHJDPTZEFDPNQVFSUB
&OMPTTJHVJFOUFTDBQÎUVMPTTFEFTDSJCFOZBOBMJ[BOWBSJPTUJQPTEFDJSDVJUPTFMFDUSÓOJDPTEF
QPUFODJB&OFMBOÃMJTJTTFTVQPOFRVFMPTEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBTPODPONVUBEPSFTJEFBMFTB
NFOPTRVFTFEJHBMPDPOUSBSJPTFPNJUFOMPTFGFDUPTEFJOEVDUBODJBQBSÃTJUBEFDJSDVJUP
MBTSF
TJTUFODJBTEFDJSDVJUPZMBJOEVDUBODJBEFGVFOUF-PTEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBZDJSDVJUPTQSÃDUJ
DPTTFBQBSUBOEFFTUBTDPOEJDJPOFTJEFBMFTZTVTEJTFÒPTUBNCJÊOTFWFOBGFDUBEPT/PPCTUBOUF
FOMBQSJNFSBFUBQBEFMEJTFÒPFMBOÃMJTJTTJNQMJGJDBEPEFVODJSDVJUPFTNVZÙUJMQBSBFOUFOEFS
DÓNPGVODJPOBFMDJSDVJUPZFTUBCMFDFSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTZMBFTUSBUFHJBEFDPOUSPM
1.5 Determinación de valores de la media cuadrática de formas de onda 11
"OUFTEFDPOTUSVJSVOQSPUPUJQPFMEJTFÒBEPSEFCFJOWFTUJHBSMPTFGFDUPTEFMPTQBSÃNFUSPT
EFM DJSDVJUP Z MBT JNQFSGFDDJPOFT EF MPT EJTQPTJUJWPT
F JODMVTJWF NPEJGJDBS FM EJTFÒP TJ GVFSB
OFDFTBSJP4ÓMPIBTUBRVFFMQSPUPUJQPFTUÊDPOTUSVJEPZTFIBZBQSPCBEP
FMEJTFÒBEPSQVFEF
DPOGJBSFOMBWBMJEF[EFMEJTFÒPZFTUJNBSDPONÃTDFSUF[BBMHVOPTEFMPTQBSÃNFUSPTEFMDJSDVJUP
QPSFKFNQMP
JOEVDUBODJBQBSÃTJUB
Rectificador
de diodos
BDBSSFBS QSPCMFNBT BM EFUFSNJOBS MPT WBMPSFT SNT &M WBMPS SNT EF VOB POEB i t
TF DBMDVMB
DPNP
T
1
Irms = i2 dt
C T L0
EPOEFTFTFMQFSJPEP4JVOBPOEBTFQVFEFEJWJEJSFOBSNÓOJDPTDVZPTWBMPSFTSNTTFQVFEFO
DBMDVMBSJOEJWJEVBMNFOUF
MPTWBMPSFTSNTEFMBGPSNBEFPOEBTFQVFEFOBQSPYJNBSEFNBOFSB
TBUJTGBDUPSJBDPNCJOBOEPMPTWBMPSFTSNTEFMPTBSNÓOJDPT&TEFDJS
FMWBMPSSNTEFMBGPSNBEF
POEBTFDBMDVMBDPNPTJHVF
EPOEFIDE =BMDPNQPOFOUFEFDEISNT
FISNT n
TPOMPTWBMPSFTSNTEFMPTDPNQPOFOUFTCÃTJDP
ZnÊTJNP
SFTQFDUJWBNFOUF
-BGJHVSBNVFTUSBMPTWBMPSFTSNTEFEJGFSFOUFTGPSNBTEFPOEBRVFDPNÙONFOUFTF
FODVFOUSBOFOMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
Ip
Ip
Irms
2
TT0 Onda senoidal
completa
(a)
T
Ip
k
Irms Ip
2
T0
k
T0 Senoidal T
pulsante
(b)
Ip 1/2
Irms Ip k sen T0(1 k) cos (1 k)
2 2
Senoidal controlada t1
t1 T0 k1
por fase T
(c)
T
Ip Irms Ip k
T0
k
T
T0 Cuadrada
(d)
T 1/2
Ib Irms k(I b2 IaIb Ia2)/3
Ia
T0
k
T
T0 Rectangular
(e)
T
Ip k
Irms Ip
3
T0
k
T
T0 Triangular
(f)
FIGURA 1.10
7BMPSFTSNTEFGPSNBTEFPOEBRVFTFTVFMFOFODPOUSBS
14 Capítulo 1 Introducción
Generador conmutador
de la señal de control
FIGURA 1.11
4JTUFNBDPOWFSUJEPSEFQPUFODJBHFOFSBMJ[BEP
BSNÓOJDBUPUBM 5)%
GBDUPSEFEFTQMB[BNJFOUP %'
ZGBDUPSEFQPUFODJBEFFOUSBEB *1'
TPO
NFEJEBTEFMBDBMJEBEEFVOBGPSNBEFPOEB1BSBEFUFSNJOBSUBMFTGBDUPSFTTFSFRVJFSFIBMMBSFM
DPOUFOJEPBSNÓOJDPEFMBTGPSNBTEFPOEB-BFWBMVBDJÓOEFMEFTFNQFÒPEFVODPOWFSUJEPS
TVT
WPMUBKFTZDPSSJFOUFTEFFOUSBEBZTBMJEB
TFFYQSFTBOFOVOBTFSJFEF'PVSJFS-BDBMJEBEEFVO
DPOWFSUJEPSEFQPUFODJBTFKV[HBQPSMBDBMJEBEEFTVTGPSNBTEFPOEBEFWPMUBKFZEFDPSSJFOUF
-BFTUSBUFHJBEFDPOUSPMQBSBMPTDPOWFSUJEPSFTEFQPUFODJBEFTFNQFÒBVOBQBSUFJNQPS
UBOUFFOMBHFOFSBDJÓOEFBSNÓOJDPTZMBEJTUPSTJÓOEFMBPOEBEFTBMJEB
ZTFQVFEFEJTFÒBSQBSB
NJOJNJ[BSPSFEVDJSFTUPTQSPCMFNBT-PTDPOWFSUJEPSFTEFQPUFODJBQVFEFOQSPWPDBSJOUFSGF
SFODJBEFSBEJPGSFDVFODJBEFCJEPBMBSBEJBDJÓOFMFDUSPNBHOÊUJDB
BEFNÃTTFQVFEFOHFOFSBS
TFÒBMFT EF FSSPS FO MPT DJSDVJUPT EF DPNQVFSUB &TUB JOUFSGFSFODJB TF QVFEF FWJUBS NFEJBOUF
blindaje conectado a tierra
$ÓNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
MBQPUFODJBGMVZFEFMBGVFOUFBMBTBMJEB-BTGPSNBTEF
POEBFOEJGFSFOUFTQVOUPTUFSNJOBMFTQPESÎBOTFSEJGFSFOUFTBNFEJEBRVFTFQSPDFTFOFODBEB
FUBQB)BZRVFUFOFSQSFTFOUFRVFFYJTUFOEPTUJQPTEFGPSNBTEFPOEBVOBBMOJWFMEFQPUFODJB
ZPUSBQSPEVDJEBQPSMBTFÒBMEFCBKPOJWFM
HFOFSBEBTQPSMBDPONVUBDJÓOPQPSFMHFOFSBEPS
EFDPOUSPMEFDPNQVFSUB&TUPTEPTOJWFMFTEFWPMUBKFEFCFOBJTMBSTFVOPEFPUSPEFNPEPRVF
OPJOUFSGJFSBOFOUSFTÎ
-BGJHVSBNVFTUSBFMEJBHSBNBEFCMPRVFTEFVODPOWFSUJEPSEFQPUFODJBUÎQJDPRVF
JODMVZFBJTMBNJFOUPT
SFUSPBMJNFOUBDJÓOZTFÒBMFTEFSFGFSFODJB<>-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
FTVOBNBUFSJBJOUFSEJTDJQMJOBSJB
ZFMEJTFÒPEFVODPOWFSUJEPSEFQPUFODJBOFDFTJUBUFOFSFO
DVFOUBMPTJHVJFOUF
r %JTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBDPOTVTDBSBDUFSÎTUJDBTGÎTJDBT
SFRVFSJNJFOUPT
EFFYDJUBDJÓOZTVQSPUFDDJÓOQBSBMBVUJMJ[BDJÓOÓQUJNBEFTVTDBQBDJEBEFT
r 5PQPMPHÎBTEFDPOWFSUJEPSEFQPUFODJBQBSBPCUFOFSMBTBMJEBEFTFBEB
r &TUSBUFHJBTEFcontrolEFMPTDPOWFSUJEPSFTQBSBPCUFOFSMBTBMJEBEFTFBEB
r .JDSPFMFDUSÓOJDB BOBMÓHJDB Z NJDSPFMFDUSÓOJDB EJHJUBM QBSB JNQMFNFOUBS MBT FTUSBUFHJBT
EFDPOUSPM
r &MFNFOUPTEFFOFSHÎBDBQBDJUJWPTZNBHOÊUJDPTQBSBBMNBDFOBSZGJMUSBSMBFOFSHÎB
r .PEFMBEPEFEJTQPTJUJWPTEFDBSHBFMÊDUSJDBSPUBUPSJPTZFTUÃUJDPT
r (BSBOUÎBEFMBDBMJEBEEFMBTGPSNBTEFPOEBHFOFSBEBTZVOBMUPGBDUPSEFQPUFODJB
r .JOJNJ[BDJÓOEFMBJOUFSGFSFODJBEFSBEJPGSFDVFODJBZFMFDUSPNBHOÊUJDB &.*
r 0QUJNJ[BDJÓOEFMPTDPTUPT
QFTPTZFGJDJFODJBEFMBFOFSHÎB
1.7 Características y especificaciones de conmutadores 15
Alimentación principal
Entrada Filtro
Excitación Filtro
FF1
de compuerta de salida
FB1 E
X
C Circuito de
FB2 I I I
S S potencia
T Carga
O O A &
FF1 L L
Controlador D protección
O
REF1 R
FB1 FB2
Aislamiento
(ISOL)
ISOL – Aislamiento
FB – Retroalimentación
FF – Alimentación directa
Fuente
de potencia
Alimentación auxiliar
FIGURA 1.12
%JBHSBNBEFCMPRVFTEFVODPOWFSUJEPSUÎQJDPEFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBFuente3FG
1. $VBOEPFMDPONVUBEPSFTUÊFODFOEJEP
EFCFUFOFS B
MBDBQBDJEBEEFDPOEVDJSVOBBMUB
DPSSJFOUFEJSFDUBIF
RVFUJFOEBBJOGJOJUP C
VOBCBKBDBÎEBEFWPMUBKFEJSFDUPVON
RVF
UJFOEBBDFSP
Z D
VOBCBKBSFTJTUFODJBRON
RVFUJFOEBBDFSP6OBCBKBSFTJTUFODJBRON
QSPWPDBVOBCBKBQÊSEJEBEFQPUFODJBPONFOFTUBEPEFFODFOEJEP/PSNBMNFOUFTFIBDF
SFGFSFODJBBFTUPTTÎNCPMPTFODPOEJDJPOFTEFFTUBEPFTUBCMFEFDE
2. &OFTUBEPEFBQBHBEP
FMDPONVUBEPSEFCFUFOFS B
MBDBQBDJEBEEFTPQPSUBSVOBMUPWPM
UBKFEJSFDUPPJOWFSTP
VFR
RVFUJFOEBBJOGJOJUP C
VOBCBKBDPSSJFOUFEFGVHBIOFF
RVF
UJFOEBBDFSP
Z D
VOBBMUBSFTJTUFODJBROFFRVFUJFOEBBJOGJOJUP6OBBMUBR''QSPWPDB
16 Capítulo 1 Introducción
VOBCBKBQÊSEJEBEFQPUFODJBPOFF/PSNBMNFOUFTFIBDFSFGFSFODJBBFTUPTTÎNCPMPTFO
DPOEJDJPOFTEFFTUBEPFTUBCMFEFDE
3. %VSBOUF FM QSPDFTP EF FODFOEJEP Z BQBHBEP EFCF FODFOEFSTF Z BQBHBSTF JOTUBOUÃOFB
NFOUFEFNPEPRVFFMEJTQPTJUJWPTFQVFEBPQFSBSBBMUBTGSFDVFODJBT1PSUBOUP
EFCF
UFOFS B
VOCBKPUJFNQPEFSFUSBTPtd
RVFUJFOEBBDFSPVOCBKPUJFNQPEFTVCJEBtr
RVF
UJFOEBBDFSP D
VOCBKPUJFNQPEFBMNBDFOBNJFOUPts
RVFUJFOEBBDFSP
Z E
VOCBKP
UJFNQPEFDBÎEBtG
RVFUJFOEBBDFSP
4. 1BSBFMFODFOEJEPZFMBQBHBEPEFCFSFRVFSJS B
VOBCBKBQPUFODJBEFFYDJUBDJÓOEFDPN
QVFSUB PG
RVF UJFOEB B DFSP C
VO CBKP WPMUBKF EF FYDJUBDJÓO EF DPNQVFSUB VG
RVF
UJFOEBBDFSP
Z D
VOBDPSSJFOUFEFFYDJUBDJÓOEFDPNQVFSUBIG
RVFUJFOEBBDFSP
5. 5BOUPFMFODFOEJEPDPNPFMBQBHBEPEFCFOTFSDPOUSPMBCMFT1PSDPOTJHVJFOUF
TFEFCF
FODFOEFSDPOVOBTFÒBMEFDPNQVFSUB QPSFKFNQMP
QPTJUJWB
ZEFCFBQBHBSTFDPOPUSB
TFÒBMEFDPNQVFSUB QPSFKFNQMP
DFSPPOFHBUJWB
6. 1BSBFMFODFOEJEPZFMBQBHBEPTFEFCFSFRVFSJSTÓMPVOBTFÒBMQVMTBOUF
FTEFDJS
VO
QFRVFÒPQVMTPDPOVOBODIPNVZQFRVFÒPtw
RVFUJFOEBBDFSP
7. %FCFUFOFSVOBBMUBdvdt
RVFUJFOEBBJOGJOJUP&TEFDJS
FMDPONVUBEPSEFCFTFSDBQB[
EFNBOFKBSMPTSÃQJEPTDBNCJPTEFMWPMUBKFBUSBWÊTEFÊM
8. %FCFUFOFSVOBBMUBdidt
RVFUJFOEBBJOGJOJUP&TEFDJS
FMDPONVUBEPSEFCFTFSDBQB[
EFNBOFKBSVOBSÃQJEBTVCJEBEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFÊM
9. 3FRVJFSFNVZCBKBJNQFEBODJBUÊSNJDBEFMBVOJÓOJOUFSOBBMBNCJFOUFRIA
RVFUJFOEB
BDFSPEFNPEPRVFQVFEBUSBOTNJUJSGÃDJMNFOUFDBMPSBMBNCJFOUF
10. 4FOFDFTJUBMBDBQBDJEBEEFTPQPSUBSDVBMRVJFSGBMUBEFDPSSJFOUFEVSBOUFMBSHPUJFNQP
FTEFDJS
EFCFUFOFSVOBMUPWBMPSEFit
RVFUJFOEBBJOGJOJUP
11. 4FSFRVJFSFVODPFGJDJFOUFEFUFNQFSBUVSBOFHBUJWPFOMBDPSSJFOUFDPOEVDJEBQBSBRVF
IBZBVOSFQBSUPJHVBMEFDPSSJFOUFDVBOEPMPTEJTQPTJUJWPTTFPQFSFOFOQBSBMFMP
12. 6OCBKPQSFDJPFTVOBDPOTJEFSBDJÓONVZJNQPSUBOUFQBSBFMSFEVDJEPDPTUPEFMFRVJQP
FMFDUSÓOJDPEFQPUFODJB
t
1 n
PON = p dt
Ts L0
1.7 Características y especificaciones de conmutadores 17
vSW
VCC
VSW(sat)
0 t
ton toff
iSW
ISWs
ISW0
0 t
td tr tn ts tf to
VCC iG
IGS
RL
0 t
iSW Ts I/fs
vG
iG
VSW VG(sat)
0 t
PSW
VG conmutador
0 t
(a) Conmutador controlado (b) Formas de onda de conmutador
FIGURA 1.13
'PSNBTEFPOEBUÎQJDBTEFWPMUBKFTZDPSSJFOUFTEFVOEJTQPTJUJWP
L0 L0 L0 L0
18 Capítulo 1 Introducción
EPOEFPGFTMBQPUFODJBEFFYDJUBDJÓOPDPOUSPMEFDPNQVFSUB-BTQÊSEJEBTEFQPUFODJBPON
EF FODFOEJEP Z MBT QÊSEJEBT EF QPUFODJB EF DPNQVFSUB PG EVSBOUF FM QSPDFTP EF FODFOEJEP
QPSMPHFOFSBMTPOCBKBTDPNQBSBEBTDPOMBQÊSEJEBEFDPONVUBDJÓOPSWEVSBOUFFMUJFNQPEF
USBOTJDJÓODVBOEPVODPONVUBEPSFTUÃFOFMQSPDFTPEFFODFOEFSPBQBHBS&OMBQSÃDUJDBTF
QVFEFPNJUJSMBQÊSEJEBEFQPUFODJBEFDPNQVFSUBPGBMDBMDVMBSMBTQÊSEJEBTUPUBMFTEFQPUFO
DJBPG-BDBOUJEBEUPUBMEFQÊSEJEBEFFOFSHÎB
MBDVBMFTFMQSPEVDUPEFPDQPSMBGSFDVFODJB
EFDPONVUBDJÓOfs
QPESÎBTFSVOBDBOUJEBETJHOJGJDBUJWBTJFMDPONVUBEPSGVODJPOBSBBVOBBMUB
GSFDVFODJBFOFMSBOHPEFMPTL)[
1 1
fs = =
Ts td + tr + tn + ts + tf + to
EPOEFtoFTFMUJFNQPEVSBOUFFMDVBMFMDPONVUBEPSQFSNBOFDFBQBHBEP-BSFHVMBDJÓOEF
MPTUJFNQPTJNQMJDBEPTFOFMQSPDFTPEFDPONVUBDJÓOEFVODPONVUBEPSQSÃDUJDP
DPNP
TFNVFTUSBFOMBGJHVSBC
MJNJUBFMQFSJPEPEFDPONVUBDJÓONÃYJNP1PSFKFNQMP
TJ
td = tr = tn = ts = tf = to =μT
Ts =μTZMBGSFDVFODJBNÃYJNBQFSNJUJEBFTfS NÃY
=
Ts =L)[
Valor de didt&MEJTQPTJUJWPOFDFTJUBVOBDBOUJEBENÎOJNBEFUJFNQPBOUFTEFRVFUPEB
TV TVQFSGJDJF DPOEVDUPSB FOUSF FO KVFHP QBSB TPQPSUBS UPEB MB DPSSJFOUF 4J MB DPSSJFOUF
TFFMFWBDPOSBQJEF[
FMGMVKPEFDPSSJFOUFQVFEFDPODFOUSBSTFFOVOÃSFBEFUFSNJOBEBZ
FMEJTQPTJUJWPQVFEFEBÒBSTF/PSNBMNFOUF
FMWBMPSEFdidtEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFM
EJTQPTJUJWPTFMJNJUBDPOFDUBOEPVOQFRVFÒPJOEVDUPSFOTFSJFDPOFMEJTQPTJUJWP
DPOPDJEP
DPNPsupresor en serie
Valor de dvdt6OEJTQPTJUJWPTFNJDPOEVDUPSUJFOFVOBDBQBDJUBODJBEFVOJÓOJOUFSOBCj
4JFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMDPONVUBEPSDBNCJBDPOSBQJEF[EVSBOUFFMFODFOEJEP
FMBQBHBEP
ZUBNCJÊONJFOUSBTTFDPOFDUBBMBBMJNFOUBDJÓOQSJODJQBM
MBDPSSJFOUFJOJDJBM
MBDPSSJFOUF
CjdvdtRVFGMVZFBUSBWÊTEFCjQVFEFTFSNVZBMUB
ZFMEJTQPTJUJWPTFEBÒBSÎB&MWBMPSEF
dvdtEFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWPTFMJNJUBDPOFDUBOEPVODJSDVJUPRCBUSBWÊTEFM
EJTQPTJUJWP
DPOPDJEPDPNPsupresor en derivación
PTJNQMFNFOUFDJSDVJUPsnubber
Pérdidas por conmutación:%VSBOUFFMFODFOEJEPMBDPSSJFOUFEJSFDUBTFFMFWBBOUFTEFRVF
FMWPMUBKFEJSFDUPDBJHB
ZEVSBOUFFMBQBHBEPFMWPMUBKFEJSFDUPTFFMFWBBOUFTEFRVFMBDPS
SJFOUFDBJHB-BFYJTUFODJBTJNVMUÃOFBEFWPMUBKFZDPSSJFOUFBMUPTFOFMEJTQPTJUJWPSFQSFTFOUB
QÊSEJEBTEFQPUFODJBDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB1PSTVSFQFUJUJWJEBESFQSFTFOUBOVOB
QBSUFTJHOJGJDBUJWBEFMBTQÊSEJEBT
ZBNFOVEPFYDFEFOMBTQÊSEJEBTFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO
1.8 Dispositivos semiconductores de potencia 19
Requerimientos de excitación de compuerta: &M WPMUBKF Z MB DPSSJFOUF EF MB FYDJUBDJÓO P
DPOUSPMEFDPNQVFSUBTPOQBSÃNFUSPTJNQPSUBOUFTQBSBFODFOEFSZBQBHBSVOEJTQPTJUJWP
-B QPUFODJB EF FYDJUBDJÓO EF DPNQVFSUB Z FM SFRVFSJNJFOUP EF FOFSHÎB TPO QBSUFT NVZ
JNQPSUBOUFTEFMBTQÊSEJEBTZEFMDPTUPUPUBMEFMFRVJQP$POSFRVFSJNJFOUPTEFQVMTPT
EF DPSSJFOUF HSBOEFT Z MBSHPT QBSB FM FODFOEJEP Z BQBHBEP
MBTQÊSEJEBT QPS FYDJUBDJÓO
EFDPNQVFSUBQVFEFOTFSTJHOJGJDBUJWBTFOSFMBDJÓODPOMBTQÊSEJEBTUPUBMFT
ZFMDPTUPEFM
DJSDVJUPEFFYDJUBDJÓOQVFEFTFSNÃTBMUPRVFFMEFMEJTQPTJUJWP
Área de operación segura SOA
-BDBOUJEBEEFDBMPSHFOFSBEPFOFMEJTQPTJUJWPFTQSP
QPSDJPOBMBMBQÊSEJEBEFQPUFODJB
FTEFDJS
FMQSPEVDUPEFMWPMUBKFQPSMBDPSSJFOUF1BSB
RVFFTUFQSPEVDUPTFBDPOTUBOUFP = viFJHVBMBMWBMPSNÃYJNPQFSNJTJCMF
MBDPSSJFOUF
EFCF TFS JOWFSTBNFOUF QSPQPSDJPOBM BM WPMUBKF &TUP EB FM MÎNJUF EF ÃSFB EF PQFSBDJÓO
TFHVSBFOMPTQVOUPTEFGVODJPOBNJFOUPQFSNJTJCMFTEFFTUBEPFTUBCMFFOMBTDPPSEFOBEBT
WPMUBKFDPSSJFOUF
I*t para fundido: &TUFQBSÃNFUSPTFSFRVJFSFQBSBTFMFDDJPOBSFMGVTJCMF-BItEFMEJT
QPTJUJWPEFCFTFSNFOPSRVFMBEFMGVTJCMFQBSBRVFFMEJTQPTJUJWPFTUÊQSPUFHJEPDPOUSB
GBMMBTEFDPSSJFOUF
Temperaturas1PSMPHFOFSBM
MBTUFNQFSBUVSBTNÃYJNBTQFSNJTJCMFTFOMBVOJÓO
FOWPM
UVSBZBMNBDFOBNJFOUP
PTDJMBOFOUSFP$ZP$QBSBMBVOJÓOZMBFOWPMUVSB
ZFOUSF
−P$ZP$QBSBFMBMNBDFOBNJFOUP
Resistencia térmica 3FTJTUFODJB UÊSNJDB FOUSF MB VOJÓO Z MB FOWPMUVSB
QIC SFTJTUFODJB
UÊSNJDBFOUSFFOWPMUVSBZEJTJQBEPS
QCS
ZSFTJTUFODJBUÊSNJDBFOUSFEJTJQBEPSZNFEJP
BNCJFOUF
QSA-BEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBTFEFCFFMJNJOBSEFJONFEJBUPEFMBPCMFBJO
UFSOBBUSBWÊTEFMFNQBRVFZQPSÙMUJNPIBDJBFMNFEJPEFFOGSJBNJFOUP&MUBNBÒPEF
MPTDPONVUBEPSFTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBFTNVZQFRVFÒP
EFOPNÃTEFNN
Z
MBDBQBDJEBEUÊSNJDBEFVOEJTQPTJUJWPEFTOVEPFTNVZCBKBQBSBFMJNJOBSDPOTFHVSJEBE
FMDBMPSHFOFSBEPQPSMBTQÊSEJEBTJOUFSOBT1PSMPHFOFSBMMPTEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBTF
NPOUBOTPCSFEJTJQBEPSFTEFDBMPS&ODPOTFDVFODJB
MBFMJNJOBDJÓOEFMDBMPSSFQSFTFOUB
VOBMUPDPTUPEFMFRVJQP
Semiconductores de potencia
Diodos Transistores
Diodos Transistores Tiristores
Tipo P
Tipo N
MTO
(Tiristor MOS
de apagado)
FIGURA 1.14
$MBTJGJDBDJÓOEFMPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB<3FG
4#FSOFU>
-PTFMFDUSPOFTEFDBSCVSPEFTJMJDJPSFRVJFSFODBTJUSFTWFDFTNÃTFOFSHÎBQBSBBMDBO[BSMB
CBOEBEFDPOEVDDJÓOFODPNQBSBDJÓODPOFMTJMJDJP&ODPOTFDVFODJB
MPTEJTQPTJUJWPTBCBTFEF
4J$TPQPSUBOWPMUBKFTZUFNQFSBUVSBTNÃTBMUPTRVFTVTDPOUSBQBSUFTEFTJMJDJP6OEJTQPTJUJWPB
CBTFEF4J$QVFEFUFOFSMBTNJTNBTEJNFOTJPOFTRVFVOEJTQPTJUJWPEFTJMJDJPQFSPQVFEFTPQPS
UBSWFDFTFMWPMUBKF"EFNÃT
VOEJTQPTJUJWPEF4J$QVFEFUFOFSVOFTQFTPSEFVOEÊDJNPEFM
EFVOEJTQPTJUJWPEFTJMJDJP
QFSPTPQPSUBFMNJTNPWBMPSEFWPMUBKF&TUPTEJTQPTJUJWPTNÃTEFMHB
EPTTPONÃTSÃQJEPTZPTUFOUBONFOPTSFTJTUFODJB
MPDVBMTJHOJGJDBRVFTFEJTJQBNFOPTFOFSHÎB
FOGPSNBEFDBMPSDVBOEPVOEJPEPPUSBOTJTUPSEFDBSCVSPEFTJMJDJPDPOEVDFFMFDUSJDJEBE
-BJOWFTUJHBDJÓOZFMEFTBSSPMMPIBOMMFWBEPBMBDBSBDUFSJ[BDJÓOEF.04'&5TEFQPUFO
DJB)4J$QBSBCMPRVFBSWPMUBKFTIBTUBEFL7B"<
>$VBOEPTFDPNQBSBODPOFM
*(#5EF4JEFL7EFÙMUJNBHFOFSBDJÓO
FM.04'&5EF4JEFL7UJFOFVONFKPSEFT
FNQFÒP<>4FIBSFQPSUBEPVO*(#5EFDBOBM/EFL7)4J$DPOVOBCBKBSFTJTUFODJB
1.8 Dispositivos semiconductores de potencia 21
FOFTUBEPFODFOEJEPZSÃQJEBDPONVUBDJÓO<>&TUPT*(#5<
>FYIJCFOVOBGVFSUFNP
EVMBDJÓOEFDPOEVDUJWJEBEFOMBDBQBEFEFSJWBZVOBNFKPSBTJHOJGJDBUJWBFOMBSFTJTUFODJBFO
FTUBEPEFDPOEVDDJÓOFODPNQBSBDJÓODPOFM.04'&5EFL74FFTQFSBRVFMPTEJTQPTJUJWPT
EFQPUFODJBEF4J$FWPMVDJPOFOFOMPTQSÓYJNPTBÒPT
MPRVFDPOEVDJSÎBBVOBOVFWBFSBEFMB
FMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBZBQMJDBDJPOFT
-BGJHVSBNVFTUSBFMSBOHPEFQPUFODJBEFTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBDPNFSDJBM
NFOUFEJTQPOJCMFT&OMBUBCMBTFNVFTUSBOMPTWBMPSFTEFEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEF
QPUFODJBUBNCJÊOEJTQPOJCMFTDPNFSDJBMNFOUF
FOMPTRVFMBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVD
DJÓOTFQVFEFEFUFSNJOBSBQBSUJSEFMBDBÎEBEFWPMUBKFFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓOEFMEJTQPTJUJWP
B MB DPSSJFOUF FTQFDJGJDBEB -B UBCMB NVFTUSB MPT TÎNCPMPT Z MBT DBSBDUFSÎTUJDBT v-i EF EJT
QPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBEFVTPDPNÙO-PTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBDBFO
EFOUSPEFVOPEFMPTUSFTUJQPTEJPEPT
UJSJTUPSFTZUSBOTJTUPSFT6OEJPEPRVFDPOEVDFPGSFDF
VOBNVZQFRVFÒBSFTJTUFODJBDVBOEPTVWPMUBKFEFÃOPEPFTNÃTBMUPRVFFMWPMUBKFEFDÃUPEP
ZVOBDPSSJFOUFGMVZFBUSBWÊTEFMEJPEP1PSMPDPNÙO
VOUJSJTUPSTFQPOFFOFTUBEPEFDPOEVD
DJÓOBMBQMJDBSMFVOQVMTPEFDPSUBEVSBDJÓO
UÎQJDBNFOUFEFNμ6OUJSJTUPSPGSFDFVOBCBKB
SFTJTUFODJBFOFMFTUBEPEFDPOEVDDJÓOFOUBOUPRVFFOFMFTUBEPEFCMPRVFPTFDPNQPSUBDPNP
VODJSDVJUPBCJFSUPZPGSFDFVOBSFTJTUFODJBNVZBMUB
1000 V/100 A
MOSFET de potencia
(SanRex)
200 V/500 A
(Semikron)
200
102
60 V/1000 A
(Semikron)
FIGURA 1.15
3BOHPTEFQPUFODJBEFTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJBDPNFSDJBMNFOUFEJTQPOJCMFT
<3FG
4#FSOFU>
22 Capítulo 1 Introducción
5JFNQPEF 3FTJTUFODJBFO
5JQPEF 7BMPSEFWPMUBKF 'SFDVFODJB DPONVUBDJÓO DPOEVDDJÓO
EJTQPTJUJWP %JTQPTJUJWPT DPSSJFOUF TVQFSJPS )[
μT
Ω
A ID K ID
VAK Diodo
Diodo 0
VAK
SITH A K
G IA Disparado por compuerta
IA
GTO VAK
A K 0
VAK
A K
MCT
G
Cátodo
Compuerta Compuerta
MTO de encendido de apagado
Ánodo Tiristores
Cátodo
Compuerta de apagado
ETO Compuerta de encendido
Ánodo
Cátodo
Compuerta (encendido y apagado)
IGCT
Ánodo
IC C IC IBn IBn
IB1
IB
NPN BJT B
IB1
IE 0 VCE
E
C VGSn
IC
IC VGSn
VGS1
IGBT VGS1
G
VT
IE 0 VCE
E
Transistores
D
ID
ID VGS 0
MOSFET VGS1
VGSn
de canal N G
VGSn
0 VDS
S
D
ID
VGS1 0 V
SIT VGS1 VGSn
VGSn
0 VDS
S
24 Capítulo 1 Introducción
6OUSBOTJTUPSTFBDUJWBDPOMBBQMJDBDJÓOEFVOWPMUBKFEFDPOUSPMEFDPNQVFSUB&OUBOUP
FMWPMUBKFEFDPNQVFSUBQFSNBOF[DBBQMJDBEPFMUSBOTJTUPSQFSNBOFDFFODPOEVDDJÓO
ZDBNCJB
BMFTUBEPEFCMPRVFPTJTFSFUJSBEJDIPWPMUBKF&MWPMUBKFDPMFDUPSFNJTPSEFVOUSBOTJTUPSCJQP
MBS TJNQMFNFOUF#+5
EFQFOEFEFTVDPSSJFOUFEFCBTF&ODPOTFDVFODJB
TFQVFEFSFRVFSJS
VOBDBOUJEBETJHOJGJDBUJWBEFDPSSJFOUFEFCBTFQBSBMMFWBSVO#+5BMBSFHJÓOEFTBUVSBDJÓOEF
CBKBSFTJTUFODJB1PSPUSBQBSUF
FMWPMUBKFESFOBKFGVFOUFEFVOUSBOTJTUPSUJQP.04 TFNJDPO
EVDUPSEFÓYJEPNFUÃMJDP
EFQFOEFEFTVWPMUBKFEFDPNQVFSUBZEFRVFTVDPSSJFOUFEFDPN
QVFSUBTFBJOTJHOJGJDBOUF1PSDPOTJHVJFOUFVO.04'&5OPSFRVJFSFDPSSJFOUFEFDPNQVFSUB
ZMBQPUFODJBEFDPNQVFSUBQBSBMMFWBSVO.04'&5BMBSFHJÓOEFTBUVSBDJÓOEFCBKBSFTJT
UFODJB FT JOTJHOJGJDBOUF 4F QSFGJFSF VO EJTQPTJUJWP TFNJDPOEVDUPS DPO DPOUSPM EF DPNQVFSUB
UJQP.04ZFMEFTBSSPMMPEFMBUFDOPMPHÎBEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBTJHVFQSPHSFTBOEPDPNP
DPSSFTQPOEF
-BGJHVSBNVFTUSBMBTBQMJDBDJPOFTZSBOHPEFGSFDVFODJBEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFO
DJB-PTWBMPSFTEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBNFKPSBOEFGPSNBDPOUJOVBZIBCSÎBRVFWFSJGJDBS
MPTRVFFTUÊOEJTQPOJCMFT6OEJTQPTJUJWPEFTÙQFSQPUFODJBEFCFUFOFS
VOWPMUBKFDFSPFO
FTUBEPEFDPOEVDDJÓO
TPQPSUBSVOWPMUBKFJOGJOJUPFOFTUBEPEFCMPRVFP
NBOFKBSVOB
DPSSJFOUFJOGJOJUB
Z
VOUJFNQPDFSPEFFODFOEJEPZBQBHBEP
MPRVFIBSÎBRVFUVWJFSBVOB
WFMPDJEBEEFDPONVUBDJÓOJOGJOJUB
$POFMEFTBSSPMMPEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBEF4J$
FMUJFNQPEFDPONVUBDJÓOZMBSFTJT
UFODJBFODPOEVDDJÓOTFSFEVDJSÎBOEFNBOFSBTJHOJGJDBUJWB
BMBWF[RVFFMWBMPSEFWPMUBKFEFM
EJTQPTJUJWPTFJODSFNFOUBSÎBDBTJWFDFT1PSDPOTJHVJFOUF
TFFTQFSBRVFDBNCJFOMBTBQMJDB
DJPOFTEFMPTEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBRVFTFJMVTUSBOFOMBGJHVSB
Tren eléctrico
100M Rango actual del producto
Plan de desarrollo futuro
HV. DC.
Fuente de potencia
10M ininterrumpible
(UPS)
Capacidad de potencia (VA)
1M Control de motor
GTO
Tiristor Máquina robótica de soldar
100k
Soldadora, TM
MOSBIOP &
fábrica de TM
10k IGBTMOD
hierro, Módulos
alimentación Módulos de Automóvil
de potencia transistor
MOSFET Fuente de potencia
para uso Mod de conmutación
1k químico
Refrigerador Videograbadora
Fuente de potencia para audio
TRIAC
100 MOSFET
Lavadora discreto
Acondicionador de aire Horno de microondas
10
10 100 1k 10k 100k 1M
Frecuencia de funcionamiento (Hz)
FIGURA 1.16
"QMJDBDJPOFTEFEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJB $PSUFTÎBEF1PXFSFY
*OD
1.10 Opciones de dispositivos 25
-BUBCMBNVFTUSBMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPONVUBDJÓOFOGVODJÓOEFTVWPMUBKF
DPSSJFOUF
ZTFÒBMFTEFDPNQVFSUB
vG
1
Señal de
compuerta 0 t
vG
1
Tiristor vo
Voltaje de Voltaje de Vs
entrada R salida
Vs vo
0 t
(a) Tiristor conmutador
SITH vG
A K
0 t
A vG
1
GTO K vo
A K Vs
Vs R vo
MCT
G
0
t1 T
t
vB
1
0 t
t1 T
vo
vB Vs
Vs R vo
0 t
t1 T
(c) Transistor conmutador
C
D G
G IGBT vGS
1
vGS
E
Vs S 0 t
t1 T
vo
Vs
R
vo
0 t
t1 T
(d) MOSFET/IGBT conmutado
FIGURA 1.17
$BSBDUFSÎTUJDBTEFDPOUSPMEFEJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓOEFQPUFODJB
TABLA 1.5 $BSBDUFSÎTUJDBTEFDPONVUBDJÓOEFTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB
5JQPEF %JTQPTJUJWP $PNQVFSUB 1VMTPEF &ODFOEJEP "QBHBEP 7PMUBKF 7PMUBKF $PSSJFOUF $PSSJFOUF
EJTQPTJUJWP DPOUJOVB DPNQVFSUB DPOUSPMBEP DPOUSPMBEP VOJQPMBS CJQPMBS VOJEJSFDDJPOBM CJEJSFDDJPOBM
%JPEPT %JPEPEFQPUFODJB Y Y
5SBOTJTUPSFT BJT Y Y Y Y Y
.04'&5 Y Y Y Y Y
COOLMOS Y Y Y Y Y
*(#5 Y Y Y Y Y
SIT Y Y Y Y Y
5JSJTUPSFT SCR Y Y Y Y
RCT Y Y Y Y
53*"$ Y Y Y Y
(50 Y Y Y Y Y
MTO Y Y Y Y Y
&50 Y Y Y Y Y
*($5 Y Y Y Y Y
4*5) Y Y Y Y Y
MCT Y Y Y Y Y
27
28 Capítulo 1 Introducción
TFNJDPOEVDUPSBTOVFWBT
EFNBUFSJBMFTZEFGBCSJDBDJÓOUSBFBMNFSDBEPNVDIPTEJTQPTJUJWPT
OVFWPTDPOBMUPTWBMPSFTEFQPUFODJBZDBSBDUFSÎTUJDBTNFKPSBEBT-PTEJTQPTJUJWPTFMFDUSÓOJDPT
EFQPUFODJBNÃTDPNVOFTQBSBBQMJDBDJPOFTEFCBKBZNFEJBOBQPUFODJBTPOMPT.04'&5ZMPT
*(#5MPTUJSJTUPSFTZMPT*(5TFVTBOQBSBVOSBOHPEFQPUFODJBNVZBMUP
-BUBCMBNVFTUSBMBTPQDJPOFTEFEJTQPTJUJWPTQBSBEJGFSFOUFTBQMJDBDJPOFTBEJGFSFOUFT
OJWFMFTEFQPUFODJB<>-BPQDJÓOEFMPTEJTQPTJUJWPTEFQFOEFSÃEFMUJQPEFBMJNFOUBDJÓOEFFO
USBEBDBPDE"NFOVEPFTOFDFTBSJPVUJMJ[BSNÃTEFVOBFUBQBEFDPOWFSTJÓO1PSMPHFOFSBM
DVBOEPTFWBBTFMFDDJPOBSVOEJTQPTJUJWPTFTVFMFUFOFSQSFTFOUFMBTTJHVJFOUFTSFDPNFOEBDJP
OFTQBSBMBNBZPSÎBEFMBTBQMJDBDJPOFT
BUFOEJFOEPBMUJQPEFBMJNFOUBDJÓOEFFOUSBEB
Fuente de
potencia Carga
Circuitos Transistores bipolares de alta velocidad
analógicos
Amplificadores operacionales
Detección y
protección
Sobrevoltaje/subvoltaje
Circuitos de
detección Sobretemperatura
Sobrecorriente/sin carga
Circuitos
Interfaz lógicos CMOS de alta densidad
FIGURA 1.18
%JBHSBNBEFCMPRVFTGVODJPOBMEFVOBQPUFODJBJOUFMJHFOUF<3FG+#BMJHB>
'.$$&6301& IUUQXXXGNDDHSPVQDPN
'VKJ&MFDUSJD XXXGVKJFMFDUSJDDPKQFOHEFOTIJTDEJOEFYIUN
)BSSJT$PSQ XXXIBSSJTDPN
)JUBDIJ-UE1PXFS%FWJDFT XXXIJUBDIJDPKQQTF
)POEB3%$P-UE IUUQXPSMEIPOEBDPN
*OGJOFPO5FDIOPMPHJFT XXXJOGFOFPODPN
*OUFSOBUJPOBM3FDUJGJFS XXXJSGDPN
.BSDPOJ&MFDUSPOJD%FWJDFT
*OD XXXNBSDPOJDPN
.JDSPTFNJ$PSQPSBUJPO IUUQXXXNJDSPTFNJDPN
.JUTVCJTIJ4FNJDPOEVDUPST XXXNJUTVCJTIJFMFDUSJDDPN
.JUFM4FNJDPOEVDUPST XXXNJUFMTFNJDPN
.PUPSPMB
*OD XXXNPUPSPMBDPN
/BUJPOBM4FNJDPOEVDUPST
*OD XXXOBUJPOBMDPN
/JIPO*OUFSOBUJPOBM&MFDUSPOJDT$PSQ XXXBCCTFNDPNFOHMJTITBMFTCIUN
0O4FNJDPOEVDUPS XXXPOTFNJDPN
1IJMMJQT4FNJDPOEVDUPST XXXTFNJDPOEVDUPSTQIJMMJQTDPNDBUBMPH
1PXFS*OUFHSBUJPOT XXXQPXFSJOUDPN
1PXFSFY
*OD XXXQXSYDPN
1PXFS5FDI
*OD XXXQPXFSUFDIDPN
1.13 Diarios y conferencias sobre electrónica de potencia 31
3$"$PSQ XXXSDBDPN
3PDLXFMM"VUPNBUJPO IUUQXXXBCDPN
3PDLXFMM*OD XXXSPDLFMMDPN
3FMJBODF&MFDUSJD XXXSFMJBODFDPN
3FOFTBT&MFDUSPOJDT$PSQPSBUJPO IUUQXXXSFOFTBTDPN
4JFNFOT XXXTJFNFOTDPN
4JMJDPO1PXFS$PSQ XXXTJMJDPOQPXFSDPN
4FNJLSPO*OUFSOBUJPOBM XXXTFNJLSPODPN
4FNFMBC-JNJUT IUUQXXXTFNFMBCUUDPN
4JMJDPOJY
*OD XXXTJMJDPOJYDPN
5PLJO
*OD XXXUPLJODPN
5PTIJCB"NFSJDB&MFDUSPOJD$PNQPOFOUT
*OD XXXUPTIJCBDPNUBFD
5SBO4J$4FNJDPOEVDUPS IUUQXXXUSBOTJDDPN
6OJUSPEF*OUFHSBUFE$JSDVJUT$PSQ XXXVOJUSPEFDPN
8FTUDPEF4FNJDPOEVDUPST-UE XXXXFTUDPEFDPNXTQSPEIUNM
:PMF%FWFMPQNFOU IUUQXXXZPMFGS
*&&&F@-JCSBSZ IUUQJFFFYQMPSFJFFFPSH
IEEE Industrial Electronic Magazine IUUQJFFFJFTPSHJOEFYQIQQVCTNBHB[JOF
IEEE Industry Applications Magazine IUUQNBHB[JOFJFFFQFTPSH
IEEE Power & Energy Magazine IUUQJFFFYQMPSFJFFFPSH
IEEE Transactions on Aerospace Systems XXXJFFFPSH
IEEE Transactions on Industrial Electronics XXXJFFFPSH
IEEE Transactions on Industry Applications XXXJFFFPSH
IEEE Transactions on Power Delivery XXXJFFFPSH
IEEE Transactions on Power Electronics XXXJFFFPSH
IEEE Transactions on Electric Power XXXJFUPSH1VCMJTI
"QQMJFE1PXFS&MFDUSPOJDT$POGFSFODF "1&$
M
&VSPQFBO1PXFS&MFDUSPOJDT$POGFSFODF &1&$
*&&&*OEVTUSJBM&MFDUSPOJDT$POGFSFODF *&$0/
*&&&*OEVTUSZ"QQMJDBUJPOT4PDJFUZ *"4
"OOVBM.FFUJOH
*OUFSOBUJPOBM$POGFSFODFPO&MFDUSJDBM.BDIJOFT *$&.
*OUFSOBUJPOBM1PXFS&MFDUSPOJDT$POGFSFODF *1&$
*OUFSOBUJPOBM1PXFS&MFDUSPOJDT$POHSFTT $*&1
*OUFSOBUJPOBM5FMFDPNNVOJDBUJPOT&OFSHZ$POGFSFODF */5&-&$
1PXFS$POWFSTJPO*OUFMMJHFOU.PUJPO 1$*.
1PXFS&MFDUSPOJDT4QFDJBMJTU$POGFSFODF 1&4$
32 Capítulo 1 Introducción
RESUMEN
"NFEJEBRVFMBUFDOPMPHÎBEFMPTEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTZDJSDVJUPTJOUFHSBEPTBWBO[B
FM QPUFODJBM QBSB MBT BQMJDBDJPOFT EF FMFDUSÓOJDB EF QPUFODJB TF BNQMÎB DBEB WF[ NÃT :B TF
EJTQPOF DPNFSDJBMNFOUF EF NVDIPT EJTQPTJUJWPT TFNJDPOEVDUPSFT EF QPUFODJB TJO FNCBSHP
FM EFTBSSPMMP FO FTUB EJSFDDJÓO DPOUJOÙB 1PS MP DPNÙO
MPT DPOWFSUJEPSFT EF QPUFODJB TF DMB
TJGJDBO FO TFJT DBUFHPSÎBT
SFDUJGJDBEPSFT
DPOWFSUJEPSFT DBDE
DPOWFSUJEPSFT DBDB
DPOWFSUJEPSFTDEDE
DPOWFSUJEPSFTDEDB
Z
DPONVUBEPSFTFTUÃUJDPT&MEJTFÒPEFDJSDVJ
UPTFMFDUSÓOJDPTEFQPUFODJBSFRVJFSFBTVWF[FMEJTFÒPEFDJSDVJUPTEFDPOUSPMZQPUFODJB-PT
BSNÓOJDPTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFHFOFSBEPTQPSMPTDPOWFSUJEPSFTEFQPUFODJBTFQVFEFOSFEVDJS
PNJOJNJ[BS
DPOVOBFMFDDJÓOBQSPQJBEBEFMBFTUSBUFHJBEFDPOUSPM
REFERENCIAS
[1] $BSSPMM
&*
i1PXFS &MFDUSPOJDT XIFSF OFYU u Power Engineering Journal
EJDJFNCSF
[2] #FSOFU
4
i3FDFOUEFWFMPQNFOUTPGIJHIQPXFSDPOWFSUFSTGPSJOEVTUSZBOEUSBDUJPOBQQMJDB
UJPOTuIEEE Transactions on Power Electronics
7PM
OÙN
OPWJFNCSF
[3])PGU
3(
Semiconductor Power Electronics
/VFWB:PSL
7BO/PTUSBOE3FJOIPME
[4] (BEJ
,
i1PXFS&MFDUSPOJDTJOBDUJPOuIEEE Spectrum
KVMJP
[5]#BMJHB
+
i1PXFS*$TJOUIFEBEEMFuIEEE Spectrum
KVMJP
[6] “1PXFS&MFDUSPOJD#PPLTu
SMPS Technology, Knowledge Base
NBS[PXXXTNQTUFDIDPN
CPPLTCPPLMJTUIUN
[7]8BOH
+
"2)VBOH
84VOH
:-J
Z#+#BMJHB
i4NBSUHSJEUFDIOPMPHJFT%FWFMPQNFOU
PGL74J$*(#5TBOEUIFJSJNQBDUPOVUJMJUZBQQMJDBUJPOTuIEEE Industrial Electronics Magazine
7PM
OÙN
KVOJP
[8] ,B[NJFSLPXTLJ
.1
-('SBORVFMP
+3PESJHVF[
."1FSF[
Z+*-FPO
i)JHIQFSGPS
NBODFNPUPSESJWFTuIEEE Industrial Electronics Magazine
TFQUJFNCSF
[9]i.PEVMF1PXFS4FNJDPOEVDUPS%FWJDFT
7FSTJPOuEE, IIT
,IBSBHQVS
[10] 1BVMJEFT
++)
+8+BOTFO
-&ODJDB
&"-PNPOPWB
Z.4NJU
i)VNBOQPXFSFE
TNBMMTDBMFHFOFSBUJPOTZTUFNGPSBTVTUBJOBCMFEBODFDMVCuIEEE Industry Applications Magazine
TFQ
UJFNCSFPDUVCSF
[11]i1PXFS4J$4JMJDPODBSCJEFEFWJDFTGPSQPXFSFMFDUSPOJDTNBSLFU4UBUVTGPSFDBTUTu
Yole
Development-ZPO
'SBODJBIUUQXXXZPMFGS"DDFTBEPFOTFQUJFNCSFEF
[12] 3BCLPXTLJ
+
%1FGUJTJT
Z)/FF
i4JMJDPODBSCJEFQPXFSUSBOTJTUPST"OFXFSBJOQPXFS
FMFDUSPOJDTJTJOJUJBUFEuIEEE Industrial Electronics Magazine
KVOJP
[13]1BMNPVS
+8
i)JHIWPMUBKFTJMJDPODBSCJEFQPXFSEFWJDFTu
QSFTFOUBEPFOVOTFNJOBSJPEF
"31"&1PXFS5FDIOPMPHJFT
"SMJOHUPO
7"
FMEFGFCSFSP
[14] 3ZV
4)
4,SJTIOBTXBNJ
#)VMM
+3JDINPOE
""HBSXBM
Z")FGOFS
iL7
"
)4J$QPXFS%.04'&5u Proceedings of the IEEE International Symposium on Power Semiconductor
Devices and IC’s (ISPSD’06
/ÃQPMFT
*UBMJB
KVOJP
[15]%BT
.
2;IBOH
3$BMMBOBO
ZDPMBCPSBEPSFT
i"L7)4J$/DIBOOFM*(#5XJUI
MPX 3EJGG
PO BOE GBTU TXJUDIJOHu Proceedings of the International Conference on Silicon Carbide and
Related Materials (ICSCRM’07
,JPUP
+BQÓO
PDUVCSF
Problemas 33
PREGUNTAS DE REPASO
1.1 y2VÊFTMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
1.2 y$VÃMFTTPOMPTWBSJPTUJQPTEFUJSJTUPSFT
1.3 y2VÊFTVODJSDVJUPEFDPONVUBDJÓO
1.4 y$VÃMFTTPOMBTDPOEJDJPOFTQBSBRVFVOUJSJTUPSDPOEV[DB
1.5 y$ÓNPTFQVFEFBQBHBSVOUJSJTUPSRVFFTUÃFONPEPEFDPOEVDDJÓO
1.6 y2VÊFTMBDPONVUBDJÓOFOMÎOFB
1.7 y2VÊFTVOBDPONVUBDJÓOGPS[BEB
1.8 y$VÃMFTMBEJGFSFODJBFOUSFVOUJSJTUPSZVOB53*"$
1.9 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO(50
1.10 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO.50
1.11 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO&50
1.12 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO*($5
1.13 y2VÊFTFMUJFNQPEFBQBHBEPPCMPRVFPEFVOUJSJTUPS
1.14 y2VÊFTVODPOWFSUJEPS
1.15 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFDPOWFSTJÓOEFDBBDE
1.16 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFDPOWFSTJÓOEFDBBDB
1.17 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFDPOWFSTJÓOEFDEBDE
1.18 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFDPOWFSTJÓOEFDEBDB
1.19 y$VÃMFTTPOMPTQBTPTJNQMJDBEPTFOFMEJTFÒPEFFRVJQPEFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
1.20 y$VÃMFTTPOMPTFGFDUPTQFSJGÊSJDPTEFMFRVJQPEFFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB
1.21 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPOUSPMEFMPT(50TZMPTUJSJTUPSFT
1.22 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPOUSPMEFMPTUJSJTUPSFTZMPTUSBOTJTUPSFT
1.23 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPOUSPMEFMPT#+5ZMPT.04'&5
1.24 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO*(#5
1.25 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO.$5
1.26 y$VÃMFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFDPOUSPMEFVO4*5
1.27 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFMPT#+5ZMPT*(#5
1.28 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFMPT.$5ZMPT(50
1.29 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFMPT4*5)ZMPT(50
1.30 y$VÃMFTTPOMPTUJQPTEFDPOWFSTJÓOZTVTTÎNCPMPT
1.31 y$VÃMFTTPOMPTCMPRVFTQSJODJQBMFTEFVODPOWFSUJEPSEFQPUFODJBUÎQJDP
1.32 y$VÃMFTTPOMPTUFNBTRVFEFCFOBCPSEBSTFFOFMEJTFÒPEFVODPOWFSUJEPSEFQPUFODJB
1.33 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTEFMPTEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJBEF4J$TPCSFMPTEF4J
1.34 y$VÃMFTTPOMBTSFHMBTQBSBTFMFDDJPOBSVOEJTQPTJUJWPQBSBEJGFSFOUFTBQMJDBDJPOFT
PROBLEMAS
1.1 &MWBMPSQJDPEFMBGPSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBBFTIP = "4JTo =NTZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMFMBDPSSJFOUFSNT
IRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
1.2 &MWBMPSQJDPEFMBGPSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBCFTIP = "4JFMDJDMPEFUSBCBKPk =ZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMF
MBDPSSJFOUFSNTIRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
1.3 &MWBMPSQJDPEFMBGPSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBDFTIP = "4JFMDJDMPEFUSBCBKPk =ZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMF
MBDPSSJFOUFSNTIRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
1.4 &MWBMPSQJDPEFMBGPSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBEFTIP = "4JFMDJDMPEFUSBCBKPk =ZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMFMB
DPSSJFOUFSNTIRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
34 Capítulo 1 Introducción
1.5 -BGPSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBFTDPNPTFNVFTUSBFOMB
GJHVSBF4JIa = "
Ib ="ZFMDJDMPEFUSBCBKPk =ZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMFMB
DPSSJFOUFSNTIRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
1.6 &MWBMPSQJDPEFMBGPSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBGFTIP = "4JFMDJDMPEFUSBCBKPk =ZFMQFSJPEPT =NT
DBMDVMFMB
DPSSJFOUFSNTIRMSZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.BUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWP
PARTE I Diodos de potencia
y rectificadores
C A P Í T U L O 2
Diodos de potencia
y circuitos RLC conmutados
Al concluir este capítulo los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente:
r &YQMJDBSMBTQSJODJQBMFTGVODJPOFTEFMPTEJPEPTEFQPUFODJB
r %FTDSJCJSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFVOEJPEPZTVTNPEFMPTEFDJSDVJUP
r &OVNFSBSMPTUJQPTEFEJPEPTEFQPUFODJB
r &YQMJDBSFMGVODJPOBNJFOUPFOTFSJFZFOQBSBMFMPEFEJPEPT
r %FSJWBSFMNPEFMP41*$&EFVOEJPEP
r &YQMJDBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFEJPEPTEFQPUFODJB
r $BMDVMBSMBDPSSJFOUFEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFEJPEPT
r $BMDVMBSMPTWPMUBKFTEFFTUBEPFTUBCMFFOMPTUFSNJOBMFTEFMDBQBDJUPSEFVODJSDVJUPRCZMBDBOUJ-
EBEEFFOFSHÎBBMNBDFOBEB
r $BMDVMBSMBTDPSSJFOUFTEFFTUBEPFTUBCMFFOMPTUFSNJOBMFTFMJOEVDUPSEFVODJSDVJUPRLZMBDBOUJ-
EBEEFFOFSHÎBBMNBDFOBEB
r $BMDVMBSMPTWPMUBKFTEFFTUBEPFTUBCMFFOFMDBQBDJUPSEFVODJSDVJUPLCZMBDBOUJEBEEFFOFSHÎB
BMNBDFOBEB
r $BMDVMBSFMWPMUBKFEFFTUBEPFTUBCMFFOFMDBQBDJUPSEFVODJSDVJUPRLCZMBDBOUJEBEEFFOFSHÎB
BMNBDFOBEB
r %FUFSNJOBSMBTEFSJWBEBTJOJDJBMFTdi/dtZdv/dtEFDJSDVJUPTRLC
IO $PSSJFOUFEFTBMJEBEFFTUBEPFTUBCMF
IS1, IS2 $PSSJFOUFTEFGVHB PEFTBUVSBDJÓOJOWFSTB
EFMPTEJPEPT%1Z%2,
SFTQFDUJWBNFOUF
IRR $PSSJFOUFEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
trr 5JFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
(continúa)
35
36 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
(continuación)
Símbolo Significado
VT 7PMUBKFUÊSNJDP
VD1, VD2 $BÎEBTEFWPMUBKFBUSBWÊTEFMPTEJPEPT%1Z%2
SFTQFDUJWBNFOUF
VBR, VRM 7PMUBKFTEFSVQUVSBJOWFSTPZSFQFUJUJWPNÃYJNP
SFTQFDUJWBNFOUF
υR, υC, υL 7PMUBKFTJOTUBOUÃOFPTBUSBWÊTEFVOSFTJTUPS
VODBQBDJUPS DPOEFOTBEPS
ZVOJOEVDUPS
SFTQFDUJWBNFOUF
VCO, υs, VS 7PMUBKFTJOJDJBMFT
JOTUBOUÃOFPEFBMJNFOUBDJÓOZEFBMJNFOUBDJÓOEFDE
FOVODBQBDJUPS
SFTQFDUJWBNFOUF
QRR $BSHBJOWFSTBEFBMNBDFOBNJFOUP
T $POTUBOUFEFUJFNQPEFVODJSDVJUP
n $POTUBOUFEFFNJTJÓOFNQÎSJDB
2.1 INTRODUCCIÓN
4FIBOFODPOUSBEPNVDIBTBQMJDBDJPOFTQBSBMPTEJPEPTFODJSDVJUPTEFJOHFOJFSÎBFMFDUSÓOJDB
ZFMÊDUSJDB-PTEJPEPTEFQPUFODJBEFTFNQFÒBOVOSPMJNQPSUBOUFFODJSDVJUPTFMFDUSÓOJDPTEF
QPUFODJBQBSBMBDPOWFSTJÓOEFFOFSHÎBFMÊDUSJDB&OFTUFDBQÎUVMPTFBOBMJ[BOBMHVOPTDJSDVJUPT
B CBTF EF EJPEPT RVF DPNÙONFOUF TF VUJMJ[BO FO FMFDUSÓOJDB EF QPUFODJB QBSB FM NBOFKP EF
QPUFODJB
6OEJPEPBDUÙBDPNPDPONVUBEPSQBSBSFBMJ[BSWBSJBTGVODJPOFT
QPSFKFNQMPDPNPDPONV-
UBEPSFTFOSFDUJGJDBEPSFT
DPOEVDDJÓOMJCSFFOSFHVMBEPSFTEFDPONVUBDJÓO
JOWFSTJÓOEFDBSHBFO
VODBQBDJUPSZUSBOTGFSFODJBEFFOFSHÎBFOUSFDPNQPOFOUFT
BJTMBNJFOUPEFWPMUBKF
SFUSPBMJNFOUB-
DJÓOEFFOFSHÎBEFTEFMBDBSHBBMBGVFOUFEFQPUFODJB
ZSFDVQFSBDJÓOEFFOFSHÎBBUSBQBEB
-PTEJPEPTEFQPUFODJBTFQVFEFODPOTJEFSBSDPNPDPONVUBEPSFTJEFBMFTQBSBMBNBZPSÎB
EFMBTBQMJDBDJPOFTBVORVFMPTEJPEPTQSÃDUJDPTTFBQBSUBOEFMBTDBSBDUFSÎTUJDBTJEFBMFTZUJFOFO
DJFSUBTMJNJUBDJPOFT-PTEJPEPTEFQPUFODJBTPOTJNJMBSFTBMPTEJPEPTEFTFÒBMEFVOJÓOpn/P
PCTUBOUF
MPTEJPEPTEFQPUFODJBQPTFFONBZPSFTDBQBDJEBEFTEFNBOFKPEFQPUFODJB
WPMUBKFZ
DPSSJFOUFRVFMPTEJPEPTEFTFÒBMPSEJOBSJPT-BSFTQVFTUBBMBGSFDVFODJB PWFMPDJEBEEFDPO-
NVUBDJÓO
FTCBKBFODPNQBSBDJÓODPOMBEFMPTEJPEPTEFTFÒBM
-PTJOEVDUPSFTLZMPTDBQBDJUPSFTCTPOFMFNFOUPTEFBMNBDFOBNJFOUPEFFOFSHÎBZQPS
MPDPNÙOTFVUJMJ[BOFODJSDVJUPTFMFDUSÓOJDPTEFQPUFODJB1BSBDPOUSPMBSMBDBOUJEBEEFUSBOTGF-
SFODJBEFFOFSHÎBFOVODJSDVJUPTFVUJMJ[BVOEJTQPTJUJWPTFNJDPOEVDUPSEFQPUFODJB6OQSFSSF-
RVJTJUPQBSBFOUFOEFSFMGVODJPOBNJFOUPEFMPTTJTUFNBTZDJSDVJUPTFMFDUSÓOJDPTEFQPUFODJBFT
UFOFSVOBDMBSBDPNQSFOTJÓOEFMPTDPNQPSUBNJFOUPTEFDPONVUBDJÓOEFMPTDJSDVJUPTRC, RL,
LC ZRLC&OFTUFDBQÎUVMPVUJMJ[BSFNPTVOEJPEPDPOFDUBEPFOTFSJFDPOVODPONVUBEPSQBSB
FYQPOFSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJB
BMBWF[RVFBOBMJ[BSFNPTDJSDVJUPTEF
DPONVUBDJÓORVFDPOTUFOEFR, L ZC&MEJPEPQFSNJUFVOGMVKPEFDPSSJFOUFVOJEJSFDDJPOBM
Z
FMDPONVUBEPSSFBMJ[BMBTGVODJPOFTEFDPOEVDDJÓOZCMPRVF
TABLA 2.1 1
BSUFEFMBUBCMBQFSJÓEJDBRVFNVFTUSBMPTFMFNFOUPTVUJMJ[BEPTFONBUFSJBMFT
TFNJDPOEVDUPSFT
(SVQP
1FSJPEP ** *** *7 V 7*
2 B $ / O
#PSP $BSCÓO /JUSÓHFOP 0YÎHFOP
3 "M SJ 1 4
"MVNJOJP 4JMJDJP 'ÓTGPSP "[VGSF
4 ;O (B (F "T 4F
$JOD (BMJP (FSNBOJP "STÊOJDP 4FMFOJP
5 $E *O 4O 4O 5F
$BENJP *OEJP &TUBÒP "OUJNPOJP 5FMVSJP
6 )H
.FSDVSJP
4FNJDPOEVDUPSFT 4J
FMFNFOUBMFT 4JMJDJP
(F
(FSNBOJP
4FNJDPOEVDUPSFT 4J$ (B"T
DPNQVFTUPT $BSCVSPEFTJMJDJP "STFOJVSPEFHBMJP
4J(F
(FSNBOJPEFTJMJDJP
-PTTFNJDPOEVDUPSFTNÃTDPNÙONFOUFVUJMJ[BEPTTPOFMTJMJDJPZFMHFSNBOJP<> (SVQP
*7EFMBUBCMBQFSJÓEJDBDPNPTFNVFTUSBFOMBUBCMB
ZFMBSTFOJVSPEFHBMJP (SVQP7
-PT
NBUFSJBMFTEFTJMJDJPDVFTUBONFOPTRVFMPTEFHFSNBOJPZQFSNJUFORVFMPTEJPEPTPQFSFOB
BMUBTUFNQFSBUVSBT
SB[ÓOQPSMBDVBMSBSBWF[TFVUJMJ[BOMPTEJPEPTEFHFSNBOJP
&MTJMJDJPQFSUFOFDFBMHSVQP*7EFMBUBCMBQFSJÓEJDBEFFMFNFOUPT
FTEFDJSRVFUJFOF
DVBUSPFMFDUSPOFTQPSÃUPNPFOTVÓSCJUBFYUFSOB6ONBUFSJBMEFTJMJDJPQVSPTFDPOPDFDPNP
semiconductor intrínsecoDPOVOBSFTJTUJWJEBERVFFTEFNBTJBEPCBKBQBSBTFSVOBJTMBEPS
ZEF-
NBTJBEPBMUBQBSBTFSVODPOEVDUPS5JFOFBMUBSFTJTUJWJEBEZNVZBMUBSFTJTUFODJBEJFMÊDUSJDB EF
NÃTEFL7DN
-BSFTJTUJWJEBEEFVOTFNJDPOEVDUPSJOUSÎOTFDPZTVTQPSUBEPSFTEFDBSHB
RVFFTUÃOEJTQPOJCMFTQBSBDPOEVDDJÓOQVFEFODBNCJBSTF
GPSNBSTFFODBQBTZgraduarseNF-
EJBOUFMBJNQMBOUBDJÓOEFJNQVSF[BTFTQFDÎGJDBT"MQSPDFTPEFBHSFHBSJNQVSF[BTTFMFMMBNB
dopado
FMDVBMJNQMJDBRVFTFBHSFHVFVOTPMPÃUPNPEFMBJNQVSF[BQPSNÃTEFVONJMMÓOEF
ÃUPNPTEFTJMJDJP"QMJDBOEPEJGFSFOUFTJNQVSF[BT
OJWFMFTZGPSNBTEFEPQBEP
BMUBUFDOPMPHÎB
EFGPUPMJUPHSBGÎB
DPSUFDPOMÃTFS
HSBCBEP
BJTMBNJFOUPZFNQBRVFUBEP
TFQSPEVDFOEJTQPTJ-
UJWPTEFQPUFODJBUFSNJOBEPTBQBSUJSEFWBSJBTFTUSVDUVSBTEFDBQBTTFNJDPOEVDUPSBTUJQPnZ
UJQPp
r Material tipo p: 4J FM TJMJDJP QVSP TF EPQB DPO VOB QFRVFÒB DBOUJEBE EF VO FMFNFOUP EFM
HSVQP***
DPNPCPSP
HBMJPPJOEJP
TFJOUSPEVDFVOMVHBSWBDÎPMMBNBEPhuecoFOMBSFE
DSJTUBMJOBEFMTJMJDJP"OÃMPHPBVOFMFDUSÓO
VOIVFDPTFQVFEFDPOTJEFSBSDPNPVOQPSUBEPS
EFDBSHBNÓWJMZBRVFQVFEFTFSPDVQBEPQPSVOFMFDUSÓOBEZBDFOUF
FMRVFBTVWF[EFKB
VOIVFDPEFUSÃT&TUPTIVFDPTJODSFNFOUBOFOHSBONFEJEBMBDPOEVDUJWJEBEEFMNBUFSJBM
$VBOEPFMTJMJDJPTFEPQBMFWFNFOUFDPOVOBJNQVSF[BDPNPFMCPSP
FMEPQBEPTFEFOP-
NJOBdopado pZFMNBUFSJBMSFTVMUBOUFTFDPOPDFDPNPsemiconductor tipo p4JTFEPQB
GVFSUFNFOUF
TFEFOPNJOBEPQBEPp+ZFMNBUFSJBMTFDPOPDFDPNPsemiconductor tipo p+
1PSDPOTJHVJFOUF
IBZFMFDUSPOFTMJCSFTEJTQPOJCMFTFOVONBUFSJBMUJQPnZIVFDPTMJCSFTEJT-
QPOJCMFT FO VO NBUFSJBM UJQP p &O VO NBUFSJBM UJQP p MPT IVFDPT TF EFOPNJOBO QPSUBEPSFT
NBZPSJUBSJPTZMPTFMFDUSPOFTTFEFOPNJOBOQPSUBEPSFTNJOPSJUBSJPT&OFMNBUFSJBMUJQPnMPT
FMFDUSPOFTSFDJCFOFMOPNCSFEFQPSUBEPSFTNBZPSJUBSJPTZMPTIVFDPTFMEFQPSUBEPSFTNJOPSJ-
UBSJPT&TUPTQPSUBEPSFTTFHFOFSBOEFGPSNBDPOUJOVBQPSMBBHJUBDJÓOUÊSNJDB
TFDPNCJOBOZ
SFDPNCJOBOTFHÙOTVUJFNQPEFWJEB
ZBMDBO[BOVOBEFOTJEBEEFFRVJMJCSJPEFQPSUBEPSFTEF
BQSPYJNBEBNFOUF10B13DN3FOVOSBOHPEFP$ BP$1PSUBOUP
VODBNQPFMÊDUSJDP
BQMJDBEPQVFEFIBDFSRVFGMVZBDPSSJFOUFFOVONBUFSJBMUJQPnPUJQPp
&MDBSCVSPEFTJMJDJP 4J$
NBUFSJBMDPNQVFTUPEFM(SVQP*7EFMBUBCMBQFSJÓEJDB
FT
VO OVFWP NBUFSJBM QSPNFUFEPS QBSB BQMJDBDJPOFT EF BMUB QPUFODJB Z BMUB UFNQFSBUVSB <> &M
4J$UJFOFVOBBODIBCBOEBQSPIJCJEB
PCSFDIBFOFSHÊUJDB
FTEFDJSMBFOFSHÎBOFDFTBSJBQBSB
FYDJUBSMPTFMFDUSPOFTEFMBCBOEBEFWBMFODJBEFMNBUFSJBMIBDJBMBCBOEBEFDPOEVDDJÓO-PT
FMFDUSPOFTEFMDBSCVSPEFTJMJDJPSFRVJFSFODBTJUSFTWFDFTNÃTFOFSHÎBQBSBBMDBO[BSMBCBOEB
EFDPOEVDDJÓORVFFMTJMJDJP&ODPOTFDVFODJB
MPTEJTQPTJUJWPTEFDBSCVSPEFTJMJDJPTPQPSUBO
WPMUBKFT Z UFNQFSBUVSBT NVDIP NÃT BMUPT RVF TVT DPOUSBQBSUFT EF TJMJDJP -PT EJTQPTJUJWPT EF
TJMJDJP
QPSFKFNQMP
OPQVFEFOTPQPSUBSDBNQPTFMÊDUSJDPTEFNÃTEFL7DN.JFOUSBTRVF
MPTFMFDUSPOFTFOFMDBSCVSPEFTJMJDJPSFRVJFSFONÃTFOFSHÎBQBSBTFSFNQVKBEPTIBDJBMBCBOEB
EF DPOEVDDJÓO
FM NBUFSJBM QVFEF TPQPSUBS DBNQPT FMÊDUSJDPT NVDIP NÃT JOUFOTPT
IBTUB
WFDFTFMNÃYJNPQBSBFMTJMJDJP1PSDPOTJHVJFOUF
VOEJTQPTJUJWPEF4J$QVFEFUFOFSMBTNJTNBT
EJNFOTJPOFTRVFVOPEFTJMJDJPQFSPQVFEFTPQPSUBSWFDFTFMWPMUBKF*ODMVTJWF
VOEJTQPTJUJWP
EF4J$QVFEFUFOFSVOFTQFTPSEFNFOPTEFVOEÊDJNPEFMEFVOEJTQPTJUJWPEFTJMJDJP
QFSP
TPQPSUBFMNJTNPWPMUBKF&TUPTEJTQPTJUJWPTNÃTEFMHBEPTTPONÃTSÃQJEPTZUJFOFONFOPTSF-
TJTUFODJB
MPRVFTJHOJGJDBNFOPSFOFSHÎBQÊSEJEBFOGPSNBEFDBMPSDVBOEPVOEJPEPPUSBOTJTUPS
EFDBSCVSPEFTJMJDJPDPOEVDFFMFDUSJDJEBE
r 4F PCUJFOFO FMFDUSPOFT P IVFDPT BHSFHBOEP JNQVSF[BT BM TJMJDJP P HFSNBOJP QVSP QPS
NFEJPEFVOQSPDFTPEFEPQBKF-PTFMFDUSPOFTTPOMPTQPSUBEPSFTNBZPSJUBSJPTFOFMNB-
UFSJBMUJQPnFOUBOUPRVFMPTIVFDPTTPOMPTQPSUBEPSFTNBZPSJUBSJPTFOVONBUFSJBMUJQPp
1PSDPOTJHVJFOUF
MBBQMJDBDJÓOEFVODBNQPFMÊDUSJDPQVFEFIBDFSRVFGMVZBDPSSJFOUFFO
VONBUFSJBMUJQPnPUJQPp
vD vD
FIGURA 2.1
6OJÓOpnZTÎNCPMPEFEJPEP
$VBOEPFMQPUFODJBMEFMÃOPEPFTQPTJUJWPDPOSFTQFDUPBMDÃUPEP
TFEJDFRVFFMEJPEPFTUÃ
QPMBSJ[BEPEJSFDUPZFMEJPEPDPOEVDF6OEJPEPRVFDPOEVDFUJFOFVOBDBÎEBEFWPMUBKFEJSFDUP
SFMBUJWBNFOUFQFRVFÒBBUSBWÊTEFÊMMBNBHOJUVEEFFTUBDBÎEBEFQFOEFEFMQSPDFTPEFGBCSJ-
DBDJÓOZEFMBUFNQFSBUVSBFOMBVOJÓO$VBOEPFMQPUFODJBMEFMDÃUPEPFTQPTJUJWPDPOSFTQFDUP
BMÃOPEP
TFEJDFRVFFMEJPEPFTUÃQPMBSJ[BEPJOWFSTP&ODPOEJDJPOFTEFQPMBSJ[BDJÓOJOWFSTB
GMVZFVOBQFRVFÒBDPSSJFOUFJOWFSTB UBNCJÊODPOPDJEBDPNPcorriente de fuga
FOFMSBOHPEF
NJDSPPNJMJBNQFSFT
ZFTUBDPSSJFOUFEFGVHBJODSFNFOUBMFOUBNFOUFTVNBHOJUVEDPOFMWPMUBKF
JOWFSTPIBTUBRVFTFBMDBO[BFMWPMUBKFEFBWBMBODIBP[FOFS-BGJHVSBBNVFTUSBMBTDBSBD-
UFSÎTUJDBTv-iEFFTUBEPQFSNBOFOUFEFVOEJPEP&OMBQSÃDUJDB
VOEJPEPDBTJTJFNQSFTFQVFEF
DPOTJEFSBSDPNPVODPONVUBEPSJEFBM
DVZBTDBSBDUFSÎTUJDBTTFNVFTUSBOFOVOBGJHVSBC
-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iRVFTFNVFTUSBOFOMBGJHVSBBTFFYQSFTBONFEJBOUFVOBFDVB-
DJÓODPOPDJEBDPNPecuación de diodo de Schockley
ZFODPOEJDJPOFTEFGVODJPOBNJFOUPEF
FTUBEPFTUBCMFTFFYQSFTBDPNP
ID = IS 1 e VD/nVT − 12
iD iD
ID
VBR
VD
0 vD 0 vD
Corriente
de fuga
inversa
VTFOMBFDVBDJÓO
FTVOBDPOTUBOUFMMBNBEBvoltaje térmico
ZTFFYQSFTBDPNP
kT
VT =
"VOBUFNQFSBUVSBFTQFDJGJDBEB
MBDPSSJFOUFEFGVHBISFTVOBDPOTUBOUFQBSBVOEJPEPEBEP
-BDBSBDUFSÎTUJDBEFMEJPEPEFMBGJHVSBBTFQVFEFEJWJEJSFOUSFTSFHJPOFT
3FHJÓOEFQPMBSJ[BDJÓOEJSFDUB
EPOEFVD > 0
3FHJÓOEFQPMBSJ[BDJÓOJOWFSTB
EPOEFVD < 0
3FHJÓOEFSVQUVSB
EPOEFVD < − VBR
Región de polarización directa. &O MB SFHJÓO EF QPMBSJ[BDJÓO EJSFDUB
VD > -B DP-
SSJFOUFBUSBWÊTEFMEJPEPIDFTNVZQFRVFÒBTJFMWPMUBKFEFMEJPEPVDBUSBWÊTEFMEJPEPFT
NFOPSRVFVOWBMPSFTQFDÎGJDPVTD UÎQJDBNFOUF7
&MEJPEPDPOEVDFQPSDPNQMFUPTJVD
FTNÃTBMUPRVFFTUFWBMPSVTD
FMDVBMTFDPOPDFDPNPvoltaje de umbral, voltaje de corte, Pvol-
taje de encendido1PSDPOTJHVJFOUF
FMWPMUBKFEFVNCSBMFTVOWPMUBKFBMDVBMFMEJPEPDPOEVDF
QPSDPNQMFUP
$POTJEFSFNPTVOQFRVFÒPWPMUBKFFOFMEJPEPVD =7
n =
ZVT =N71PSMB
FDVBDJÓO
QPEFNPTIBMMBSMBDPSSJFOUFIDDPSSFTQPOEJFOUFBUSBWÊTEFMEJPEPDPNP
EPOEFTFWFRVFMBDPSSJFOUFIDFOFMEJPEPFOMBEJSFDDJÓOJOWFSTBFTDPOTUBOUFFJHVBMBIS
Región de ruptura. &O MB SFHJÓO EF SVQUVSB FM WPMUBKF JOWFSTP FT BMUP
QPS MP HFOFSBM
NBZPSRVF7-BNBHOJUVEEFMWPMUBKFJOWFSTPQVFEFFYDFEFSVOWPMUBKFFTQFDJGJDBEPDP-
OPDJEPDPNPvoltaje de ruptura VBR$POVOQFRVFÒPDBNCJPFOFMWPMUBKFJOWFSTPNÃTBMMÃEF
VBR
MBDPSSJFOUFJOWFSTBTFJODSFNFOUBDPOSBQJEF[&MGVODJPOBNJFOUPFOMBSFHJÓOEFSVQUVSB
2.4 Características de recuperación inversa 41
OP TFSÃ EFTUSVDUJWP
TJFNQSF RVF MB EJTJQBDJÓO EF QPUFODJB TF NBOUFOHB EFOUSP EF VO iOJWFM
TFHVSPuFTQFDJGJDBEPFOMBIPKBEFEBUPTEFMGBCSJDBOUF4JOFNCBSHP
BNFOVEPFTOFDFTBSJP
MJNJUBSMBDPSSJFOUFJOWFSTBFOMBSFHJÓOEFSVQUVSBQBSBMJNJUBSMBEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBEFOUSP
EFVOWBMPSQFSNJTJCMF
Solución
4JBQMJDBNPTMBFDVBDJÓO
QPEFNPTDBMDVMBSMBDPSSJFOUFEFGVHB PEFTBUVSBDJÓO
ISDPNP
r 6OEJPEPFYIJCFVOBDBSBDUFSÎTUJDBv-iOPMJOFBM
DPNQVFTUBEFUSFTSFHJPOFTQPMBSJ[BDJÓO
EJSFDUB
QPMBSJ[BDJÓOJOWFSTB
ZSVQUVSB&OMBDPOEJDJÓOEFEJSFDUBMBDBÎEBFOFMEJPEP
FTQFRVFÒB
QPSMPHFOFSBMEF74JFMWPMUBKFJOWFSTPFYDFEFFMWPMUBKFEFSVQUVSBFM
EJPEPQVFEFEBÒBSTF
IF trr IF trr
ta
VF VF ta
t2 t2
t t
0.25 IRR 0 t0 t1 Q1 Q2
0
t0
t1
IRR IRR
tb tb
VRM VRM
(a) Recuperación suave (b) Recuperación abrupta
FIGURA 2.3
$BSBDUFSÎTUJDBTEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
MBDBSHBHVBSEBEBIBTUBRVFDBFBTVWPMUBKFJOWFSTPEFGVODJPOBNJFOUPOPSNBM&MQSPDFTP
DPNQMFUPFTOPMJOFBM<>ZMBGJHVSBTÓMPJMVTUSBFMQSPDFTP)BZEPTUJQPTEFSFDVQFSBDJÓO
TVBWFZEVSB PBCSVQUB
&MUJQPEFSFDVQFSBDJÓOTVBWFFTFMNÃTDPNÙO&MUJFNQPEFSFDV-
QFSBDJÓOJOWFSTBTFJOEJDBDPNPtrrZTFNJEFBQBSUJSEFMDSVDFJOJDJBMQPSDFSPEFMBDPSSJFOUF
FO FM EJPEP IBTUB RVF MB DPSSJFOUF JOWFSTB IRR MMFHB B EF TV WBMPS NÃYJNP P QJDP
&M
trrDPOTUBEFEPTDPNQPOFOUFT
taZtb&MtaWBSJBCMFTFEFCFBMBMNBDFOBNJFOUPEFDBSHBFO
MBSFHJÓOEFBHPUBNJFOUPEFMBVOJÓOZSFQSFTFOUBFMUJFNQPFOUSFFMDSVDFQPSDFSPZMBDP-
SSJFOUFJOWFSTBQJDPIRR&MtbTFEFCFBMBMNBDFOBNJFOUPEFDBSHBFOMBNBTBEFMNBUFSJBMEFM
TFNJDPOEVDUPS-BSB[ÓOtb/taTFDPOPDFDPNPfactor de suavidad 4'
1BSBGJOFTQSÃDUJDPT
MP
RVF OPT EFCF JOUFSFTBS FT FM UJFNQP EF SFDVQFSBDJÓO UPUBM trr Z FM WBMPS QJDP EF MB DPSSJFOUF
JOWFSTBIRR
t rr = t a + t b
-BDPSSJFOUFJOWFSTBQJDPTFQVFEFFYQSFTBSFOGVODJÓOEFMBEFSJWBEBJOWFSTBdi/dtDPNP
di
IRR = t a
dt
1 1 1
QRR = Q1 + Q2 ≅ I t + IRRt b = IRRt rr
2 RR a 2 2
2.4 Características de recuperación inversa 43
PCJFO
2QRR
IRR ≅
t rr
4JJHVBMBNPTMBIRREFMBFDVBDJÓO
DPOMBIRREFMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
2QRR
t rrt a =
di/dt
2QRR
t rr ≅
C di/dt
di
IRR = 2QRR
C dt
&OMBTFDVBDJPOFT
Z
TFWFRVFFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBtrrZMBDPSSJFOUFEF
SFDVQFSBDJÓOJOWFSTBQJDPIRREFQFOEFOEFMBDBSHBEFBMNBDFOBNJFOUPQRRZEFMBEFSJWBEB
di/dtJOWFSTB PSFBQMJDBEB
-BDBSHBEFBMNBDFOBNJFOUPEFQFOEFEFMBDPSSJFOUFFOTFOUJEP
EJSFDUPFOFMEJPEPIF-BDPSSJFOUFEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBQJDPIRR
MBDBSHBJOWFSTBQRRZFM
4' GBDUPSEFTVBWJEBE
TPOEFJOUFSÊTQBSBFMEJTFÒBEPSEFMDJSDVJUP
ZFTUPTQBSÃNFUSPTDPNÙO-
NFOUFTFJODMVZFOFOMBTIPKBTEFFTQFDJGJDBDJPOFTEFMPTEJPEPT
4JVOEJPEPFTUÃFOMBDPOEJDJÓOEFQPMBSJ[BDJÓOJOWFSTB
GMVZFVOBDPSSJFOUFEFGVHBEF-
CJEPBMPTQPSUBEPSFTNJOPSJUBSJPT&OUPODFTMBBQMJDBDJÓOEFVOWPMUBKFFOTFOUJEPEJSFDUPIBSÎB
RVFFMEJPEPDPOEVKFSBDPSSJFOUFFOTFOUJEPEJSFDUP4JOFNCBSHP
TFSFRVJFSFVODJFSUPUJFNQP
DPOPDJEPDPNPtiempo de recuperación directa (o de encendido
BOUFTEFRVFUPEPTMPTQPSUBEP-
SFTNBZPSJUBSJPTQSFTFOUFTFOUPEBMBVOJÓODPOUSJCVZBOBMGMVKPEFDPSSJFOUF4JMBWFMPDJEBEEF
FMFWBDJÓOEFMBDPSSJFOUFFOTFOUJEPEJSFDUPFTBMUBZMBDPSSJFOUFFOTFOUJEPEJSFDUPTFDPODFOUSB
FOVOBQFRVFÒBÃSFBEFMBVOJÓO
FMEJPEPQVFEFGBMMBS1PSDPOTJHVJFOUF
FMUJFNQPEFSFDVQF-
SBDJÓOEJSFDUBMJNJUBMBWFMPDJEBEEFFMFWBDJÓOEFMBDPSSJFOUFFOTFOUJEPEJSFDUPZMBWFMPDJEBE
EFDPONVUBDJÓO
Solución
trr = 3 μTZdi/dt ="μT
a. 1PSMBFDVBDJÓO
di
IRR = 2QRR = 22 × 135 × 10−6 × 30 × 106 = 90 A
C dt
r %VSBOUFFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBtrr
FMEJPEPTFDPNQPSUBFGFDUJWBNFOUFDPNP
VO DPSUPDJSDVJUP Z OP FT DBQB[ EF CMPRVFBS FM WPMUBKF JOWFSTP
QFSNJUF RVF MB DPSSJFOUF
JOWFSTBGMVZB
ZMVFHPEFSFQFOUFDPSUBMBDPSSJFOUF&MQBSÃNFUSPtrrFTJNQPSUBOUFQBSB
BQMJDBDJPOFTEFDPONVUBDJÓO
1. %JPEPTFTUÃOEBSPEFVTPHFOFSBM
2. %JPEPTEFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEB
3. %JPEPT4DIPUULZ
FIGURA 2.4
7BSJBTDPOGJHVSBDJPOFTEFEJPEPTEFVTPHFOFSBM
$PSUFTÎBEF1PXFSFY
*OD
-BGJHVSBNVFTUSBWBSJBTDPOGJHVSBDJPOFTEFEJPEPTEFVTPHFOFSBM
MBTDVBMFTCÃTJDB-
NFOUFQFSUFOFDFOBEPTUJQPT6OPTFMMBNBvástago
PEFMUJQP montado en vástagoFMPUSPTF
MMBNBdisco, paquete prensadoPUJQPdisco de hockey&OFMUJQPNPOUBEPFOWÃTUBHP
FMWÃTUBHP
QPESÎBTFSFMÃOPEPPFMDÃUPEP
FIGURA 2.5
%JPEPTEFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEB
$PSUFTÎBEF1PXFSFY
*OD
46 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
r %FQFOEJFOEPEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOEFDPONVUBDJÓOZEFMBDBÎEBFOFTUBEPEFDPO-
EVDDJÓO
MPTEJPEPTEFQPUFODJBTFDMBTJGJDBOFOUSFTUJQPTEFVTPHFOFSBM
EFSFDVQFSBDJÓO
SÃQJEBZ4DIPUULZ
FIGURA 2.6
3FDUJGJDBEPSFTEVBMFTEFDFOUSP4DIPUULZEF
Z"$PSUFTÎBEF7JTIBZ*OUFSUFDIOPMPHZ
*OD
r $BSFDFOEFUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
r 0CTFSWBOVODPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUBDJÓOVMUSBSSÃQJEB
r 4VDPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUBDJÓOOPTFWFBGFDUBEPQPSMBUFNQFSBUVSB
2.7 Diodos Schottky de carburo de silicio 47
iD
IF
SiC
t
Si
FIGURA 2.7
$PNQBSBDJÓOEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
-BDBSHBEFBMNBDFOBNJFOUPUÎQJDBQRRFTEFO$QBSBVOEJPEPEF7
"ZEFO$
QBSBVOEJTQPTJUJWPEF7
"
-BDBSBDUFSÎTUJDBEFCBKBSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFMPTEJPEPTEF4J$
DPNPTFNVFTUSBFOMB
GJHVSB
BQBSFDFBDPNQBÒBEBQPSVOBCBKBDPSSJFOUFEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB"IPSSBFOFS-
HÎBFONVDIBTBQMJDBDJPOFTDPNPGVFOUFTEFQPUFODJB
DPOWFSTJÓOEFFOFSHÎBTPMBS
USBOTQPSUFT
Z PUSBT BQMJDBDJPOFT DPNP FRVJQP EF TPMEBS Z BDPOEJDJPOBEPSFT EF BJSF -PT EJTQPTJUJWPT EF
QPUFODJBEF4J$PGSFDFONBZPSFGJDJFODJB
VOUBNBÒPNFOPSZBMUBGSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓO
B MB WF[ RVF QSPEVDFO VOB JOUFSGFSFODJB FMFDUSPNBHOÊUJDB &.*
NVDIP NFOPS FO VOB HSBO
EJWFSTJEBEEFBQMJDBDJPOFT
r 1ÊSEJEBTNÎOJNBTEFDPONVUBDJÓOQPSMBCBKBDBSHBEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
r 5SBOTJUPSJPEFDPSSJFOUFPMBGBTFUSBOTJUPSJBEFDPSSJFOUFUPUBMNFOUFFTUBCMF
HSBODPOGJB-
CJMJEBEZSPCVTUF[
r #BKPTDPTUPTEFMTJTUFNBHSBDJBTBMPTSFEVDJEPTSFRVFSJNJFOUPTEFFOGSJBNJFOUP
r %JTFÒPTEFBMUBGSFDVFODJBZTPMVDJPOFTEFNBZPSEFOTJEBEEFQPUFODJB
&TUPTEJTQPTJUJWPTUBNCJÊOUJFOFOCBKBDBQBDJUBODJBEFEJTQPTJUJWPRVFNFKPSBMBFGJDJFODJBUPUBM
EFMTJTUFNB
TPCSFUPEPBBMUBTGSFDVFODJBTEFDPONVUBDJÓO
48 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
Semiconductor
Ánodo Cátodo
Tipo n
iD
Metal
Ánodo Cátodo
vD
(a) (b)
FIGURA 2.8
&TUSVDUVSBJOUFSOBCÃTJDBEFVOEJPEP4DIPUULZ
%/".&FTFMOPNCSFEFMNPEFMPZQVFEFDPNFO[BSDPODVBMRVJFSDBSÃDUFSTJOFNCBSHP
TV
UBNBÒPEFQBMBCSBOPSNBMNFOUFTFMJNJUBB%FTFMTÎNCPMPEFUJQPEFEJPEPQBSBMPTEJPEPT
1
1
wZ7
7
wTPOMPTQBSÃNFUSPTEFMNPEFMPZTVTWBMPSFT
SFTQFDUJWBNFOUF
&OUSFMPTNVDIPTQBSÃNFUSPTEFEJPEP
MPTJNQPSUBOUFT<
>QBSBDPONVUBDJÓOEFQP-
UFODJBTPO
*4 $PSSJFOUFEFTBUVSBDJÓO
#7 7PMUBKFEFSVQUVSBJOWFSTP
*#7 $PSSJFOUFEFSVQUVSBJOWFSTB
55 5JFNQPEFUSÃOTJUP
$+0 $BQBDJUBODJBpnEFQPMBSJ[BDJÓODFSP
%BEPRVFMPTEJPEPTEF4J$VUJMJ[BOVOUJQPEFUFDOPMPHÎBUPUBMNFOUFOVFWP
FMVTPEFNPEFMPT
41*$& QBSB EJPEPT EF TJMJDJP QVFEF QSFTFOUBS VOB DBOUJEBE JNQPSUBOUF EF FSSPSFT 4JO FN-
CBSHP
MPTGBCSJDBOUFT<>QSPQPSDJPOBOMPTNPEFMPT41*$&EFEJPEPTEF4J$
2.9 Diodos conectados en serie 49
RS
ID
D1 VD ID CD
K
(a) Diodo (b) Modelo SPICE
A
A
RS
RS
VD RD CD
VD ID
K
K
(c) Modelo de señal pequeña (d) Modelo estático
FIGURA 2.9
.PEFMP41*$&EFEJPEPQPMBSJ[BEPBMBJOWFSTB
iD
iD
VD1 VD2
vD
VD1 0
D1
vD
IS1
D2
VD2
IS
FIGURA 2.10
%PTEJPEPTDPOFDUBEPTFOTFSJFDPOQPMBSJ[BDJÓOJOWFSTB
$POTJEFSFNPT EPT EJPEPT DPOFDUBEPT FO TFSJF DPNP TF NVFTUSB FO MB GJHVSB B -BT
WBSJBCMFTiDZvDTPOMBDPSSJFOUFZFMWPMUBKF
SFTQFDUJWBNFOUF
FOMBEJSFDDJÓOEJSFDUBVD1 Z
VD2TPOMPTWPMUBKFTJOWFSTPTDPNQBSUJEPTQPSMPTEJPEPTD1ZD2
SFTQFDUJWBNFOUF&OMBQSÃD-
UJDB
MBTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMNJTNPUJQPEFEJPEPTEJGJFSFOQPSMBTUPMFSBODJBTFOTVTQSPDFTPT
EFQSPEVDDJÓO-BGJHVSBCNVFTUSBEPTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFUBMFTEJPEPT&OMBDPOEJDJÓO
EFQPMBSJ[BDJÓOEJSFDUBBNCPTEJPEPTDPOEVDFOMBNJTNBDBOUJEBEEFDPSSJFOUF
ZMBDBÎEBEF
WPMUBKFEJSFDUPEFDBEBEJPEPTFSÎBDBTJJHVBM4JOFNCBSHP
FOMBDPOEJDJÓOEFCMPRVFPJOWFSTP
DBEBEJPEPUJFOFRVFDPOEVDJSMBNJTNBDPSSJFOUFEFGVHBZ
QPSDPOTJHVJFOUF
MPTWPMUBKFTEF
CMPRVFPQVFEFOTFSCBTUBOUFEJGFSFOUFT
&OMBGJHVSBBTFNVFTUSBVOBTPMVDJÓOTFODJMMBQBSBFTUFQSPCMFNB
MBDVBMDPOTJTUF
FOIBDFSRVFFMWPMUBKFTFDPNQBSUBQPSJHVBMDPOFDUBOEPVOSFTJTUPSBUSBWÊTEFDBEBEJPEP
"MDPNQBSUJSFMWPMUBKFQPSJHVBMMBDPSSJFOUFEFGVHBEFDBEBEJPEPTFSÎBEJGFSFOUF
DPNPTF
NVFTUSBFOMBGJHVSBC
QPSRVFMBDPSSJFOUFEFGVHBUPUBMEFCFTFSDPNQBSUJEBQPSVOEJPEP
ZTVSFTJTUPS
iD
iD VD1 VD2
vD
0
IR1 D1
VD1
R1 IS1 IS1
vD
IS2 IS2
VD2
R2 D2
IR2 IS
FIGURA 2.11
%JPEPTDPOFDUBEPTFOTFSJFDPODBSBDUFSÎTUJDBTEFWPMUBKFDPNQBSUJEPFOFTUBEPFTUBCMF
2.9 Diodos conectados en serie 51
Rs
R1 D1
Voltaje Cs
Voltaje
compartido
compartido
en estado
Cs en estado
estable D2 transitorio FIGURA 2.12
R2 Rs
%JPEPTFOTFSJFDPOSFEFTRVFDPNQBSUFO
WPMUBKFFODPOEJDJPOFTFTUBCMFTZUSBOTJUPSJBT
VD1 VD1
IS1 + = IS2 +
R1 R2
VD1 VD2
IS1 + = IS2 +
R R
Solución
a. IS1 =N"
IS2 =N"
ZR1 = R2 = R =LΩ−VD = −VD1 − VD2PVD2 = VD − VD1
$POMBFDVBDJÓO
VD1 VD2
IS1 + = IS2 +
R R
52 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
+ 1 IS2 − IS1 2
VD R
VD1 =
2 2
VD1 VD2
IS1 + = IS2 +
R1 R2
MBDVBMEBMBSFTJTUFODJBR2QBSBVOWBMPSDPOPDJEPEFR1DPNP
VD2R1
R2 =
− R1(IS2 − IS1 2
VD1
2.5 kV × 100 kΩ
R2 = = 125 kΩ
2.5 kV − 100 kΩ × (35 × 10−3 − 30 × 10−3 2
c. &MDJSDVJUPEFEJPEPTQBSBMBTJNVMBDJÓODPO14QJDFTFNVFTUSBFOMBGJHVSB-BMJTUBEFM
BSDIJWPEFMDJSDVJUPFTMBTJHVJFOUF
R 2
1
0.01 ⍀
D1 R1
100 k⍀
⫹
Vs 5 kV 3
⫺
D2 R2
FIGURA 2.13 100 k⍀
$JSDVJUPEFEJPEPTQBSBMBTJNVMBDJÓO14QJDF
EFMFKFNQMP 0
2.10 Diodos conectados en paralelo 53
-PTSFTVMUBEPTEFMBTJNVMBDJÓO14QJDFTPO
NOMBRE D1 D2
ID –3.00E–02 ID1=–30 mA –3.50E–02 ID2=–35 mA
VD –2.75E+03 VD1=–2750 V esperando –2750 V –2.25E+03 VD2=–2250 V
esperando –2250 V
REQ 1.00E+12 RD1=1 GΩ 1.00E+12 RD2=1 GΩ
Nota41*$&EBMPTNJTNPTWPMUBKFTFTQFSBEPT4FJOTFSUBVOBQFRVFÒBSFTJTUFODJBR =NΩ
QBSBFWJUBSVOFSSPSEF41*$&EFCJEPBVOMB[PEFWPMUBKFEFSFTJTUFODJBDFSP
r $VBOEPTFDPOFDUBOFOTFSJFEJPEPTEFMNJTNPUJQPOPDPNQBSUFOFMNJTNPWPMUBKFJO-
WFSTPQPSMBTEFTJHVBMEBEFTFOTVTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iJOWFSTBT4FSFRVJFSFRVFMBTSFEFT
RVFDPNQBSUFOWPMUBKFMPIBHBOQPSJHVBM
iD iD
D2 D1
D1 D2
R2 R1
vD vD
R1 R2
L2 L1
FIGURA 2.14
(a) Estado estable (b) Repartición dinámica %JPEPTDPOFDUBEPTFOQBSBMFMP
54 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
r $VBOEPEJPEPTEFMNJTNPUJQPTFDPOFDUBOFOQBSBMFMP
OPDPNQBSUFOMBNJTNBDPSSJFOUF
FOFTUBEPEFDPOEVDDJÓOEFCJEPBMBTEFTJHVBMEBEFTFOTVTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEJSFDUBT4F
SFRVJFSFRVFMBTSFEFTRVFDPNQBSUFODPSSJFOUFMPIBHBOQPSJHVBM
t
i dt + yc 1 t = 02
1
Vs = yR + yc = yR +
CL
t0
yR = Ri
Vs −t/RC
i1 t2 = e
&MWPMUBKFvcFOFMDBQBDJUPSFT
t
yc 1 t2 = i dt = Vs 1 1 − e −t/RC 2 = Vs 1 1 − e −t/τ 2
1
CL
0
EPOEFτ = RCFTMBDPOTUBOUFEFUJFNQPEFVOBDBSHBRC-BWFMPDJEBEEFDBNCJPEFMWPMUBKF
EFMDBQBDJUPSFT
dyc Vs −t/RC
= e
dt RC
`
dyc Vs
=
dt t =0 RC
Vs i
R
S1 D1 i Vs
0.368
R
t0 0 t
R vR vc
Vs
Vs Vs
0.632 Vs
RC
C vc
0 t
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 2.15
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBRC
r -BDPSSJFOUFEFVODJSDVJUPRCRVFTVCFPDBFFYQPOFODJBMNFOUFDPOVOBDPOTUBOUFEF
UJFNQPEFDJSDVJUPOPJOWJFSUFTVQPMBSJEBE-Bdv/dtJOJDJBMEFVODBQBDJUPSEFDBSHBFOVO
DJSDVJUPRCFTVs/RC
Solución
&OMBGJHVSBCTFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEB
a. 4FQVFEFVUJMJ[BSMBFDVBDJÓO
DPOVs = Vc0ZMBDPSSJFOUFQJDPIpFOFMEJPEPFT
Vc0 220
IP = = = 5A
R 44
V0 i
S1 R
t0
i R vR 0 t
vc
D1 V0
C Vco vc
0 t
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 2.16
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBRC
56 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
b. -BFOFSHÎBWEJTJQBEBFT
Nota: $PNP MB DPSSJFOUF FT VOJEJSFDDJPOBM
FM EJPEP OP BGFDUB FM GVODJPOBNJFOUP EFM
DJSDVJUP
di
Vs = vL + vR = L + Ri
dt
$POMBDPOEJDJÓOJOJDJBMi(t = 0) =
MBTPMVDJÓOEFMBFDVBDJÓO
MBDVBMTFSFTVFMWFFOFM
"QÊOEJDF%
FDVBDJÓO%
SFTVMUB
i 1 t2 = 1 1 − e −tR/L 2
Vs
R
-BWFMPDJEBEEFDBNCJPEFFTUBDPSSJFOUFTFPCUJFOFDPOMBFDVBDJÓO
DPNP
di Vs −tR/L
= e
dt L
ZMBWFMPDJEBEJOJDJBMEFFMFWBDJÓOEFMBDPSSJFOUF FOFMJOTUBOUFt =
TFPCUJFOFDPOMBFDVB-
DJÓO
`
di Vs
=
dt t =0 L
vL
Vs
S1 D1 i
0.368 Vs
t0
0 t
R vR
V i
Is s
Vs Vs R
0.632 Is
L
L vL R
0 t
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 2.17
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBRL
2.12 Carga RL conmutada por diodo 57
&MWPMUBKFvLBUSBWÊTEFMJOEVDUPSFT
vL 1 t2 = L
di
= Vse −tR/L
dt
EPOEFL/R = τFTMBDPOTUBOUFEFUJFNQPEFVOBDBSHBRL
0CTFSWFNPTRVFDVBOEPFMJOUFSSVQUPSTFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
MBDPSSJFOUFFTDFSP
ZFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMBSFTJTUFODJBRFTDFSP&MWPMUBKFEFBMJNFOUBDJÓOVSEFDEBQBSFDFSÃB
USBWÊTEFMJOEVDUPSL&TEFDJS
di
VS = L
dt
FMDVBMEBMBWFMPDJEBEJOJDJBMEFDBNCJPEFMBDPSSJFOUFDPNP
di VS
=
dt L
MBDVBMFTJHVBMBMBFDVBDJÓO
4JOPIVCJFSBJOEVDUPS
MBDPSSJFOUFTFFMFWBSÎBJOTUBOUÃOFB-
NFOUF1FSPEFCJEPBMJOEVDUPSMBDPSSJFOUFTFFMFWBSÃDPOVOBQFOEJFOUFJOJDJBMEFVS/LZMB
DPSSJFOUFTFQVFEFBQSPYJNBSBi = VS*t/L
Nota: D1FTUÃDPOFDUBEPFOTFSJFDPOFMJOUFSSVQUPSZFWJUBSÃDVBMRVJFSGMVKPEFDPSSJFOUF
OFHBUJWBBUSBWÊTEFMJOUFSSVQUPSTJIBZVOWPMUBKFEFBMJNFOUBDJÓOEFFOUSBEBEFDB
QFSPOPFT
BQMJDBCMFQBSBVOBGVFOUFEFDE/PSNBMNFOUF
VOJOUFSSVQUPSFMFDUSÓOJDP #+5P.04'&5P
*(#5
OPQFSNJUJSÃFMGMVKPEFDPSSJFOUFJOWFSTB&MJOUFSSVQUPS
KVOUPDPOFMEJPEPD1
FNVMBFM
DPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUBDJÓOEFVOJOUFSSVQUPSFMFDUSÓOJDP
-BTGPSNBTEFPOEBEFMWPMUBKFvLZMBDPSSJFOUFTFNVFTUSBOFOMBGJHVSBC4Jt >> L/R,
FMWPMUBKFBUSBWÊTEFMJOEVDUPSUJFOEFBDFSPZTVDPSSJFOUFBMDBO[BVOWBMPSEFFTUBEPFTUBCMF
EFIs = Vs/R4JMVFHPTFIBDFVOJOUFOUPEFBCSJSFMJOUFSSVQUPSS1
MBFOFSHÎBBMNBDFOBEB
FOFMJOEVDUPS =Li2
TFUSBOTGPSNBSÃFOVOBMUPWPMUBKFJOWFSTPBUSBWÊTEFMJOUFSSVQUPSZ
FM EJPEP &TUB FOFSHÎB TF EJTJQB FO GPSNB EF DIJTQBT B USBWÊT EFM JOUFSSVQUPS FT QSPCBCMF
RVFFMEJPEPD1 TFEBÒFFOFTUFQSPDFTP1BSBTVQFSBSTFNFKBOUFTJUVBDJÓOTFDPOFDUBVOEJPEP
DPNÙONFOUFDPOPDJEPDPNPdiodo de conducción libreBUSBWÊTEFVOBDBSHBJOEVDUJWB
DPNP
TFNVFTUSBFOMBGJHVSBB
Nota:$PNPMBDPSSJFOUFiRVFBQBSFDFFOMBGJHVSBBFTVOJEJSFDDJPOBMZOPUJFOEFB
DBNCJBSTVQPMBSJEBE
FMEJPEPOPUJFOFOJOHÙOFGFDUPFOFMGVODJPOBNJFOUPEFMDJSDVJUP
r -BDPSSJFOUFEFVODJSDVJUPRLRVFTFFMFWBPDBFFYQPOFODJBMNFOUFDPOVOBDPOTUBOUFEF
UJFNQPEFDJSDVJUPTJOJOWFSUJSTVQPMBSJEBE-Bdi/dtJOJDJBMFOVODJSDVJUPRLFTVs/L
Solución
-BTGPSNBTEFPOEBTFNVFTUSBOFOMBGJHVSBC
a. 4FQVFEFVUJMJ[BSMBFDVBDJÓO
DPOt = ∞ZMBDPSSJFOUFQJDPEFFTUBEPFTUBCMFFT
VS 220
IP = = = 55 A
R 4
di VS 220
= = = 44 A/ms
dt L 5 10−3
dt C Lt0
$POMBTDPOEJDJPOFTJOJDJBMFTi(t =
Zvc(t =
TFQVFEFEFTQFKBSMBFDVBDJÓO
QBSBMB
DPSSJFOUFiEFMDBQBDJUPSDPNP FOFM"QÊOEJDF%
FDVBDJÓO%
i
Ip
S1 D1
i
t0 0
t1/2
t
vL t1
L vc
2Vs
Vs Vs
Vs t1 LC
C vc
0 t
t1
FIGURA 2.18
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBLC
2.13 Carga LC conmutada por diodo 59
C
i1 t2 = Vs sen ω0t
CL
= Ip sen ω0t
EPOEFω0 = 1/1LCZMBDPSSJFOUFQJDPIpFT
C
Ip = Vs
CL
-BWFMPDJEBEEFTVCJEBEFMBDPSSJFOUFTFPCUJFOFDPOMBFDVBDJÓO
DPNP
di Vs
= cos ω0t
dt L
ZMBFDVBDJÓO
EBMBWFMPDJEBEEFTVCJEBJOJDJBMEFMBDPSSJFOUF FOFMJOTUBOUFt =
DPNP
`
di Vs
=
dt t =0 L
&MWPMUBKFvcBUSBWÊTEFMDBQBDJUPSTFPCUJFOFDPNP
t
vc 1 t2 = i dt = Vs 1 1 − cos ω0 t2
1
C L0
&OFMJOTUBOUF t = t 1 = π1LC,MBDPSSJFOUFiFOFMEJPEPDBFBDFSPZFMDBQBDJUPSTFDBSHBB
2Vs&OMBGJHVSBCTFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMWPMUBKFvLZMBDPSSJFOUFi
Notas:
r $PNP OP IBZ SFTJTUFODJB FO FM DJSDVJUP
OP QVFEF IBCFS QÊSEJEB EF FOFSHÎB 1PS DPOTJ-
HVJFOUF
TJOSFTJTUFODJB
MBDPSSJFOUFEFVODJSDVJUPLCPTDJMBZMBFOFSHÎBTFUSBOTGJFSFEFC
BLZWJDFWFSTB
r D1 TFDPOFDUBFOTFSJFDPOFMJOUFSSVQUPSFJNQFEJSÃRVFBUSBWÊTEFÊTUFGMVZBDPSSJFOUF
OFHBUJWB4JOFMEJPEP
FMDJSDVJUPLCDPOUJOVBSÃPTDJMBOEPQPSTJFNQSF/PSNBMNFOUFVO
JOUFSSVQUPSFMFDUSÓOJDP #+5
.04'&5P*(#5
OPQFSNJUJSÃFMGMVKPJOWFSTPEFMBDP-
SSJFOUF&MJOUFSSVQUPS
KVOUPDPOFMEJPEPD1
FNVMBFMDPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUBDJÓO
EFVOJOUFSSVQUPSFMFDUSÓOJDP
r -BTBMJEBEFMDBQBDJUPSCTFQVFEFDPOFDUBSBPUSPTDJSDVJUPTTJNJMBSFTRVFJODMVZBOVO
JOUFSSVQUPS
ZVOEJPEPDPOFDUBEPFOTFSJFDPOVOLZVOCQBSBPCUFOFSNÙMUJQMPTEFM
WPMUBKFEFBMJNFOUBDJÓOEFDEVS&TUBUÊDOJDBTFVUJMJ[BQBSBHFOFSBSVOBMUPWPMUBKFQBSB
BQMJDBDJPOFTEFQPUFODJBQVMTBOUFZTVQFSDPOEVDDJÓO
i
Ip
S1
t0
0 t
i L vL t1/2
vc
Vc 0
D1 t1 LC
0 t
C Vc 0 vc
FIGURA 2.19
Vc 0 t1
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOB
DBSHBLC (a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
Solución
a. $POMBley del voltaje de Kirchhoff ,7-
QPEFNPTFTDSJCJSMBFDVBDJÓOQBSBMBDPSSJFOUFiDPNP
t
i dt + vc 1 t = 02 = 0
di 1
L +
dt C Lt0
C
i1 t2 = Vc0 sen ω0 t
CL
C 20
Ip = Vc0 = 220 = 110 A
CL C 80
c. &TGÃDJMEFNPTUSBSRVFFMWPMUBKFFOFMDBQBDJUPSFT
t
vc 1 t2 =
1
i dt − Vc0 = − Vc0 cos ω0 t
C L0
NotaTUFFTVOFKFNQMPEFJOWFSTJÓOEFMBQPMBSJEBEEFVODBQBDJUPS"MHVOBTBQMJDBDJP-
OFTTVFMFOSFRVFSJSVOWPMUBKFDPOQPMBSJEBEPQVFTUBBMWPMUBKFEJTQPOJCMF
r -BDPSSJFOUFEFVODJSDVJUPLCFYQFSJNFOUBPTDJMBDJPOFTSFTPOBOUFTDPOVOWBMPSQJDPEF
VS (C/L
&MEJPEPD1FMGMVKPJOWFSTPEFMBDPSSJFOUFZFMDBQBDJUPSTFDBSHBBVS
2.14 Carga RLC conmutada por diodo 61
i dt + vc 1 t = 02 = Vs
di 1
L + Ri +
dt CL
DPOMBTDPOEJDJPOFTJOJDJBMFTi(t =
Zvc(t = 0) = Vc0"MEJGFSFODJBSMBFDVBDJÓO
ZEJWJEJS
BNCPTNJFNCSPTFOUSFLTFPCUJFOFMBFDVBDJÓODBSBDUFSÎTUJDB
d 2i R di i
+ + = 0
dt 2 L dt LC
&ODPOEJDJPOFTGJOBMFTFTUBCMFT
FMDBQBDJUPSTFDBSHBBMWPMUBKFEFMBGVFOUFVsZMBDPSSJFOUF
FTUBCMFFTDFSP&MDPNQPOFOUFGPS[BEPEFMBDPSSJFOUFFOMBFDVBDJÓO
UBNCJÊOFTDFSP
-BDPSSJFOUFTFEFCFBMDPNQPOFOUFOBUVSBM
-BFDVBDJÓODBSBDUFSÎTUJDBFOFMEPNJOJPEFsEF-BQMBDFFT
R 1
s2 + s + = 0
L LC
ZMBTSBÎDFTEFMBFDVBDJÓODVBESÃUJDB
FTUÃOEBEBTQPS
R 2
a b −
R 1
s1, 2 = − {
2L C 2L LC
%FGJOBNPT EPT QSPQJFEBEFT JNQPSUBOUFT EF VO DJSDVJUP EF TFHVOEP PSEFO FM factor de amor-
tiguamiento,
R
α =
2L
ZMBfrecuencia de resonancia,
1
ω0 =
1LC
S1
R
⫹ i ⫹
t⫽0 D1
L vL
⫹
⫺
Vs Vs
⫺ ⫹
⫹
C Vc 0 vc
⫺ ⫺
⫺
FIGURA 2.20
$JSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBRLC
62 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
4JTVTUJUVJNPTMBTEFGJOJDJPOFTBOUFSJPSFTFOMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
4FVUJMJ[BVODJSDVJUPRLCTVCBNPSUJHVBEPDPONVUBEPQBSBDPOWFSUJSVOWPMUBKFEFGVFOUF
EFDEFOVOWPMUBKFEFDBBMBGSFDVFODJBSFTPOBOUFBNPSUJHVBEB&TUFNÊUPEPTFFTUVEJBDPO
NBZPSEFUBMMFFOFMDBQÎUVMP
Notas:
r -BT DPOTUBOUFT A1 Z A2 TF EFUFSNJOBO B QBSUJS EF MBT DPOEJDJPOFT JOJDJBMFT EFM DJSDVJUP
1BSBEFTQFKBSEPTDPOTUBOUFTTFSFRVJFSFOEPTFDVBDJPOFTMJNJUBOUFTDPOMBTDPOEJDJPOFT
JOJDJBMFTi(t =
Zdi/dt(t =
-BSB[ÓOEFα/ω0TFDPOPDFDPNÙONFOUFDPNPMBrazón
amortiguada, δ = R/22C/L.1PSMPHFOFSBMMPTDJSDVJUPTFMFDUSÓOJDPTEFQPUFODJBFTUÃO
TVCBNPSUJHVBEPTEFNPEPRVFMBDPSSJFOUFFOFMDJSDVJUPFTDBTJTFOPJEBM
QBSBQSPEVDJS
VOBTBMJEBEFDBDBTJTFOPJEBMPQBSBBQBHBSVOEJTQPTJUJWPTFNJDPOEVDUPSEFQPUFODJB
r &ODPOEJDJPOFTDSÎUJDBTZTVCBNPSUJHVBEBT
MBDPSSJFOUFi(t
OPPTDJMBSÃZOPTFSFRVJFSFFM
EJPEP
r -BT FDVBDJPOFT
Z
TPO MBT GPSNBT HFOFSBMFT QBSB MB TPMVDJÓO EF DVB-
MFTRVJFS FDVBDJPOFT EJGFSFODJBMFT EF TFHVOEP HSBEP -B GPSNB QBSUJDVMBS EF MB TPMVDJÓO
EFQFOEFSÃEFMPTWBMPSFTEFR, LZC
EFUFSNJOF B
VOBFYQSFTJÓOQBSBMBDPSSJFOUFi(t
Z C
FMUJFNQPEFDPOEVDDJÓOEFMEJPEP D
5SBDFVO
CPTRVFKPEFi(t
6TF14QJDFQBSBUSB[BSMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBiDPOR = 50 Ω, 160 Ω
ZΩ
Solución
a. 4FHÙOMBFDVBDJÓO
α = R/2L = 160 × 103/(2 × 2) =ƭSBET
ZTFHÙOMBFDVBDJÓO
ω0 = 1/1LC = 105 rad/s.-BGSFDVFODJBEFSFQJRVFPSFTPOBOUFTFWVFMWF
i1 t 2 = e −αtA2 sen ωr t
-BEFSJWBEBEFi(t
FT
di
= ωr cos ωrt A2e −αt − α sen ωr t A2e −α
dt
$VBOEPFMJOUFSSVQUPSTFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
FMDBQBDJUPSPGSFDFVOBCBKBJNQFEBODJBZFM
JOEVDUPSVOBBMUBJNQFEBODJB-BWFMPDJEBEJOJDJBMEFTVCJEBEFMBDPSSJFOUFFTUÃMJNJUBEBTÓMP
QPSFMJOEVDUPSL&OUPODFTDPOt =
MBEFSJWBEBdi/dtEFMDJSDVJUPFTVs/L1PSDPOTJHVJFOUF
`
di Vs
= ωr A2 =
dt t =0 L
MBDVBMEBMBDPOTUBOUFDPNP
Vs 220 × 1,000
A2 = = = 1.2 A
ωrL 91,652 × 2
-BFYQSFTJÓOGJOBMQBSBMBDPSSJFOUFi(t
FT
i, amp
1.2
0.8
1.2e⫺40,000t
0.4
0 r t
⫺0.4
⫺0.8 ⫺1.2e⫺40,000t
FIGURA 2.21
⫺1.2 'PSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFQBSB
FMFKFNQMP
64 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
D1 2 R 3 L
i
1 4
50 2 mH
160
320
vs C 0.05 F
0
(a) Circuito
vs
220 V
0 1 ns 1 ms t, ms
(b) Voltaje de entrada
FIGURA 2.22
$JSDVJUPRLCQBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF
d. &OMBGJHVSBTFNVFTUSBFMDJSDVJUPQBSBMBTJNVMBDJÓODPO14QJDF<>-BMJTUBEFMBSDIJWPEFM
DJSDVJUPFTMBTJHVJFOUF
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBMBHSÃGJDB14QJDFEFMBDPSSJFOUFI(R
BUSBWÊTEFMBSFTJTUFODJBR-B
DPSSJFOUFEFQFOEFEFMBSFTJTUFODJBR$POVOWBMPSBMUPEFR
MBDPSSJFOUFTFBNPSUJHVBNÃT
ZDPO
VOWBMPSCBKPUJFOEFNÃTIBDJBVOBTFOPJEF$POR =
MBDPSSJFOUFQJDPFTVs (C/L) = 220 ×
μN
="6OEJTFÒBEPSEFDJSDVJUPTQPESÎBTFMFDDJPOBSVOWBMPSEFSB[ÓOEFBNPSUJHVB-
NJFOUPZMPTWBMPSFTEFR, LZCQBSBHFOFSBSMBGPSNBEFTFBEBEFMBGPSNBEFPOEBZMBGSFDVFODJB
EFTBMJEB
2.15 Diodos de conducción libre con carga RL conmutada 65
50
0.8 A
160
0.6 A
320
0.4 A
0.2 A
0.0 A
0 s 10 s 20 s 30 s 40 s 50 s 60 s
I(L) Tiempo C1 14.385 , 913.522 m
C2 0.000, 0.000
dif 14.385 , 913.522 m
FIGURA 2.23
(SÃGJDBTEFMFKFNQMP
r -BDPSSJFOUFEFVODJSDVJUPRLCEFQFOEFEFMBSB[ÓOEFBNPSUJHVBNJFOUPδ = (R/2)(C/L
-PT DJSDVJUPT FMFDUSÓOJDPT EF QPUFODJB TVFMFO FTUBS TVCBNPSUJHVBEPT EF NPEP RVF MB
DPSSJFOUFFOFMDJSDVJUPFTDBTJTFOPJEBM
S1
D1
t0 i i1
R L L I1
Vs Vs Dm Vs Vs i2
L R R
if
Modo 1 Modo 2
(a) Diagrama del circuito (b) Circuitos equivalentes
I1 i
i1 i2
0 t
i1
I1 i2
t1 t2
0 t
(c) Formas de onda
FIGURA 2.24
$JSDVJUPDPOVOEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSF
&MGVODJPOBNJFOUPEFMDJSDVJUPTFQVFEFEJWJEJSFOEPTNPEPT&MNPEPDPNJFO[BDVBOEPFM
JOUFSSVQUPSTFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
ZFMNPEPFNQJF[BDVBOEPFMJOUFSSVQUPSTFBCSF&O
MBGJHVSBCTFNVFTUSBOMPTDJSDVJUPTFRVJWBMFOUFTEFBNCPTNPEPT-BTWBSJBCMFTi1Fi2TF
EFGJOFODPNPMBTDPSSJFOUFTJOTUBOUÃOFBTFONPEPZNPEP
SFTQFDUJWBNFOUFt1Zt2TPOMBT
EVSBDJPOFTDPSSFTQPOEJFOUFTEFFTUPTNPEPT
i1 1 t2 = 1 1 − e −tR/L 2
Vs
R
$VBOEPFMJOUFSSVQUPSTFBCSFFOFMJOTUBOUFt = t1 BMGJOBMEFFTUFNPEP
MBDPSSJFOUFFO
FTFJOTUBOUFFT
I1 = i1 1 t = t 1 2 = 1 1 − e −tR/L 2
Vs
R
4JFMUJFNQPt1FTMPCBTUBOUFMBSHP
MBDPSSJFOUFQSÃDUJDBNFOUFBMDBO[BVOBDPSSJFOUFFO
FTUBEPFTUBCMFEF Is = Vs/RRVFGMVZFBUSBWÊTEFMBDBSHB
Modo 2. &TUFNPEPDPNJFO[BDVBOEPFMJOUFSSVQUPSTFBCSFZMBDPSSJFOUFEFDBSHBFN-
QJF[BBGMVJSBUSBWÊTEFMEJPEPDmEFDPOEVDDJÓOMJCSF3FEFGJOJFOEPFMPSJHFOEFMUJFNQPBM
DPNJFO[PEFFTUFNPEP
MBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSFTFEFUFSNJOBDPO
2.15 Diodos de conducción libre con carga RL conmutada 67
di2
0 =L + Ri2
dt
DPOMBDPOEJDJÓOJOJDJBMi2(t = 0) = Is-BTPMVDJÓOEFMBFDVBDJÓO
EBMBDPSSJFOUFEFDPO-
EVDDJÓOMJCSFif = i2DPNP
Solución
a. &MEJBHSBNBEFMDJSDVJUPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB
DPOVOBDPSSJFOUFJOJDJBMDFSP$VBOEPTF
DJFSSBFMDJSDVJUPFOFMJOTUBOUFt =
MBDPSSJFOUFFOMBDBSHBTVCFMJOFBMNFOUFZTFFYQSFTBDPNP
i1 t 2 =
Vs
t
L
Vs i
I0 t1
L
0 t
t1
S1 id
D1 I0
t0 id
i 0 t
t1
Vs Vs Dm L if
I0
if t1
t
0
t1
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 2.25
$JSDVJUPEFEJPEPDPODBSHBL
68 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
r 4JMBDBSHBFTJOEVDUJWB
TFEFCFDPOFDUBSVOEJPEPBOUJQBSBMFMPDPOPDJEPDPNPEJPEPEF
DPOEVDDJÓOMJCSFBUSBWÊTEFMBDBSHBBGJOEFQSPQPSDJPOBSVOBUSBZFDUPSJBQBSBRVFGMVZB
MBDPSSJFOUFJOEVDUJWB%FMPDPOUSBSJP
MBFOFSHÎBQVFEFRVFEBSBUSBQBEBFOVOBDBSHB
JOEVDUJWB
N2
a =
N1
&MGVODJPOBNJFOUPEFMDJSDVJUPTFQVFEFEJWJEJSFOEPTNPEPT&MNPEPDPNJFO[BDVBOEPFM
JOUFSSVQUPSS1TFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =ZFMNPEPDPNJFO[BDVBOEPFMJOUFSSVQUPSTFBCSF
-PTDJSDVJUPTFRVJWBMFOUFTEFMPTNPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSBB
DPOt1Zt2MBTEVSBDJPOFT
EFMNPEPZFMNPEP
SFTQFDUJWBNFOUF
vD = Vs 1 1 + a2
4VQPOJFOEPRVFOPIBZDPSSJFOUFJOJDJBMFOFMDJSDVJUP
MBDPSSJFOUFEFMQSJNBSJPFTMBNJTNBRVF
MBDPSSJFOUFFOFMJOUFSSVQUPSisZTFFYQSFTBDPNP
di1
Vs = Lm
dt
2.16 Recuperación de la energía atrapada con un diodo 69
vD
S1 D1 i2
N1 : N2
t0 i1
Vs Vs v1 v2
N1 : N2
S1 ai2 N1 : N2
is t0 i2
i1
D1 vD
Vs Vs Lm v1 v2
Vs
N2
a
N1
Transformador
ideal
(b) Circuito equivalente
S1
t0 is ai2
i1 D1
vD /a
Vs Vs en el modo 1 Lm en el modo 2
N2 Vs /a
a
N1
FIGURA 2.26
$JSDVJUPDPOEJPEPEFSFDVQFSBDJÓOEFFOFSHÎB<3FG
4%FXBO>
MBDVBMEB
i1 1 t2 = is 1 t2 =
Vs
t para 0 ≤ t ≤ t 1
Lm
Vs
I0 = t
Lm 1
70 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
ai2 0
is ai2
D1 D1 vD 0
vD /a
v1 Lm Lm
Vs Vs Vs
Vs /a
i1
i1 a
Modo 1 Modo 2
(a) Circuito equivalente
Vs i1
I0 t1
Lm
t2
0 t
t1 (t1 t2)
ai2
Vs
t1
Lm
t1
0 t
Vs is
t1
Lm
0 t
v1
Vs
0 t
Vs /a
v2
aVs
0 t
Vs
vD
Vs(1 a)
aVs
Vs
Vs
0 t
(b) Formas de onda
FIGURA 2.27
$JSDVJUPTFRVJWBMFOUFTZGPSNBTEFPOEB
2.16 Recuperación de la energía atrapada con un diodo 71
di1 Vs
Lm + = 0
dt a
DPOMBDPOEJDJÓOJOJDJBMi1(t = 0) = I0
QPEFNPTEFUFSNJOBSMBDPSSJFOUFDPNP
i1 1 t2 = −
Vs
t + I0 con 0 ≤ t ≤ t 2
aLm
Vs
Solución
-BSFMBDJÓOEFWVFMUBTFTa = N2/N1 = 100/10 =
a. $POMBFDVBDJÓO
FMWPMUBKFJOWFSTPEFMEJPEPFT
Vs 50
I0 = t = 220 × = 44 A
Lm 1 250
aLmI0 10
t2 = = 250 × 44 × = 500 μs
Vs 220
72 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
e. -BFOFSHÎBEFMBGVFOUFFT
t1 t1
Vs 1 V 2s 2
W = vi dt = Vs t dt = t
L0 L0 Lm 2 Lm 1
6UJMJ[BOEPI0PCUFOJEBEFMBFDVBDJÓO
UFOFNPT
RESUMEN
-BTDBSBDUFSÎTUJDBTEFMPTEJPEPTQSÃDUJDPTEJGJFSFOEFMBTEFMPTEJPEPTJEFBMFT&MUJFNQPEF
SFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFTFNQFÒBVOQBQFMJNQPSUBOUF
TPCSFUPEPFOBQMJDBDJPOFTEFDPONVUB-
DJÓOEFBMUBWFMPDJEBE-PTEJPEPTTFQVFEFODMBTJGJDBSFOUSFTUJQPT
EJPEPTEFVTPHFOFSBM
EJPEPTEFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEB
Z
EJPEPT4DIPUULZ"VORVFVOEJPEP4DIPUULZTFDPN-
QPSUBDPNPVOEJPEPEFVOJÓOpn
OPIBZVOJÓOGÎTJDBQPSDPOTJHVJFOUF
VOEJPEP4DIPUULZFT
VOEJTQPTJUJWPQPSUBEPSNBZPSJUBSJP1PSPUSBQBSUF
VOEJPEPEFVOJÓOpnFTVOEJPEPQPSUBEPS
UBOUPNBZPSJUBSJPDPNPNJOPSJUBSJP
4JMPTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFQBSBJODSFNFOUBSMBDBQBDJEBEEFCMPRVFPEFWPMUBKF
TF SFRVJFSFO SFEFT RVF DPNQBSUBO WPMUBKF FO DPOEJDJPOFT FTUBCMFT Z USBOTJUPSJBT $VBOEP MPT
EJPEPTTFDPOFDUBOFOQBSBMFMPQBSBJODSFNFOUBSMBDBQBDJEBEEFDPOEVDJSDPSSJFOUF
UBNCJÊOTF
SFRVJFSFOFMFNFOUPTRVFDPNQBSUBODPSSJFOUF
&OFTUFDBQÎUVMPIFNPTWJTUPMBTBQMJDBDJPOFTEFEJPEPTEFQPUFODJBFOMBJOWFSTJÓOEFWPM-
UBKFEFVODBQBDJUPS
FOMBDBSHBEFVODBQBDJUPSBVOWPMUBKFNBZPSRVFFMEFFOUSBEBEFDE
FO
MBBDDJÓOEFDPOEVDDJÓOMJCSFZFOMBSFDVQFSBDJÓOEFFOFSHÎBEFVOBDBSHBJOEVDUJWB
-BFOFSHÎBTFQVFEFUSBOTGFSJSEFVOBGVFOUFEFDEBDBQBDJUPSFTFJOEVDUPSFTDPOVOJOUF-
SSVQUPSVOJEJSFDDJPOBM6OJOEVDUPSUSBUBEFNBOUFOFSDPOTUBOUFTVDPSSJFOUFBMQFSNJUJSRVFFM
WPMUBKFBUSBWÊTEFÊMDBNCJF
FOUBOUPRVFVODBQBDJUPSUSBUBEFNBOUFOFSDPOTUBOUFTVWPMUBKF
BMQFSNJUJSRVFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFÊMDBNCJF
REFERENCIAS
[1] 3BTIJE
.)
Microelectronic Circuits: Analysis and Design#PTUPO$FOHBHF1VCMJTIJOH
$BQÎUVMP
[2] (SBZ
13
Z3(.FZFS
Analysis and Design of Analog Integrated Circuits
/VFWB:PSL
+PIO8JMFZ4POT$BQÎUVMP
[3] *OGJOFPO5FDIOPMPHJFTPower Semiconductors.
"MFNBOJB
4JFNFOTXXXJOGJOFPODPN
[4] 3BTIJE
.)
SPICE for Circuits and Electronics Using Pspice &OHMFXPPE $MJGGT
/+
1SFOUJDF)BMM*OD
[5] 3BTIJE
.)
SPICE for Power Electronics and Electric Power
#PDB3BUPO
'-5BZMPS
'SBODJT
[6] 5VJOFOHB
18
SPICE: A Guide to Circuit Simulation and Analysis Using Pspice&OHMFXPPET
$MJGGT1SFOUJDF)BMM
[7] %FXBO
4#
Z " 4USBVHIFO
Power Semiconductor Circuits /VFWB :PSL +PIO 8JMFZ
4POT$BQÎUVMP
Problemas 73
PREGUNTAS DE REPASO
2.1 y$VÃMFTTPOMPTUJQPTEFEJPEPTEFQPUFODJB
2.2. y2VÊFTVOBDPSSJFOUFEFGVHBEFEJPEPT
2.3 y2VÊFTVOUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFEJPEPT
2.4 y2VÊFTVOBDPSSJFOUFEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFEJPEPT
2.5 y2VÊFTVOGBDUPSEFTVBWJEBEEFEJPEPT
2.6 y$VÃMFTTPOMPTUJQPTEFSFDVQFSBDJÓOEFEJPEPT
2.7 y$VÃMFTTPOMBTDPOEJDJPOFTQBSBRVFTFJOJDJFVOQSPDFTPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
2.8 y&ORVÊUJFNQPFOFMQSPDFTPEFSFDVQFSBDJÓOFMWPMUBKFJOWFSTPEFEJPEPBMDBO[BTVWBMPSQJDP
2.9 y$VÃMFTMBDBVTBEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBFOVOEJPEPEFVOJÓOpn
2.10 y$VÃMFTFMFGFDUPEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
2.11 y1PSRVÊFTOFDFTBSJPVUJMJ[BSEJPEPTEFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEBQBSBDPONVUBDJÓOEFBMUBWFMPDJEBE
2.12 y2VÊFTVOUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOEJSFDUB
2.13 y$VÃMFTTPOMBTQSJODJQBMFTEJGFSFODJBTFOUSFEJPEPTEFVOJÓOpnZEJPEPT4DIPUULZ
2.14 y$VÃMFTTPOMBTMJNJUBDJPOFTEFMPTEJPEPT4DIPUULZ
2.15 y2VÊFTFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBUÎQJDPEFEJPEPTEFVTPHFOFSBM
2.16 y2VÊFTFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBUÎQJDPEFEJPEPTEFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEB
2.17 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFEJPEPTDPOFDUBEPTFOTFSJF
ZDVÃMFTTPOMBTQPTJCMFTTPMVDJPOFT
2.18 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFEJPEPTDPOFDUBEPTFOQBSBMFMP
ZDVÃMFTTPOMBTQPTJCMFTTPMVDJPOFT
2.19 4JEPTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFDPOWPMUBKFTJHVBMFTDPNQBSUJEPT
yQPSRVÊEJGJFSFOMBTDPSSJFOUFT
EFGVHBEFMPTEJPEPT
2.20 y2VÊFTMBDPOTUBOUFEFUJFNQPEFVODJSDVJUPRL
2.21 y2VÊFTMBDPOUBOUFEFUJFNQPEFVODJSDVJUPRC
2.22 y2VÊFTMBGSFDVFODJBSFTPOBOUFEFVODJSDVJUPLC
2.23 y2VÊFTGBDUPSEFBNPSUJHVBNJFOUPEFVODJSDVJUPRLC
2.24 y$VÃMFTMBEJGFSFODJBFOUSFMBGSFDVFODJBSFTPOBOUFZMBGSFDVFODJBEFSFQJRVFPGSFDVFODJBSFTP-
OBOUFBNPSUJHVBEBEFVODJSDVJUPRLC
2.25 y2VÊFTVOEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSF
ZDVÃMFTTVQSPQÓTJUP
2.26 y2VÊFTMBFOFSHÎBBUSBQBEBEFVOJOEVDUPS
2.27 y$ÓNPTFSFDVQFSBMBFOFSHÎBBUSBQBEBDPOVOEJPEP
2.28 y$VÃMTFSÃFMFGFDUPEFUFOFSVOJOEVDUPSHSBOEFFOVODJSDVJUPRL
2.29 y$VÃMTFSÃFMFGFDUPEFUFOFSVOBSFTJTUFODJBNVZQFRVFÒBFOVODJSDVJUPRLC
2.30 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFVODBQBDJUPSZVOJOEVDUPSDPNPFMFNFOUPTEFBMNBDFOBNJFOUPEF
FOFSHÎB
PROBLEMAS
2.1 &MUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFVOEJPEPFTtrr = 5 μTZMBWFMPDJEBEEFDBÎEBEFMBDPSSJFOUF
EFMEJPEPFTdi/dt ="μT4JFMGBDUPSEFTVBWJEBEFT4'=
EFUFSNJOF(a)MBDBSHBBMNBDFOBEB
QRRZ(b)MBDPSSJFOUFJOWFSTBQJDPIRR
2.2 &MUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBEFVOEJPEPFTtrr = 5 μTZMBWFMPDJEBEEFDBÎEBEFMBDPSSJFOUF
EFMEJPEPFTdi/dt ="μT4JFMGBDUPSEFTVBWJEBEFT4'=
EFUFSNJOF(a)MBDBSHBBMNBDF-
OBEBQRRZ(b)MBDPSSJFOUFJOWFSTBQJDPIRR
74 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
VD =7DPOID ="
=7DPOID ="
%FUFSNJOF(a)FMDPFGJDJFOUFEFFNJTJÓOn
Z(b)MBDPSSJFOUFEFGVHBIs
2.5 -PTWBMPSFTNFEJEPTEFVOEJPEPBVOBUFNQFSBUVSBEFP$TPO
VD =7DPOID ="
VD =7DPOID ="
%FUFSNJOF(a)FMDPFGJDJFOUFEFFNJTJÓOn,Z(b)MBDPSSJFOUFEFGVHBIS
2.6 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBZFMWPMUBKFBUSBWÊTEFDBEBVOP
TFNBOUJFOFJHVBMBMDPOFDUBSVOSFTJTUPSRVFDPNQBSUFFMWPMUBKF
EFUBMNPEPRVFVD1 = VD2 =
7ZR1 =LΩ-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMPTEJPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1%FUFSNJOF
MBTDPSSJFOUFTEFGVHBEFDBEBEJPEPZMBSFTJTUFODJBR2BUSBWÊTEFMEJPEPD2
i
150
100
50
2200 2000 1600 1200 800 400 200
v
0.5 1.0 2 3
5 mA
10 mA
15 mA
20 mA
25 mA
30 mA
FIGURA P2.6
2.7 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBBZFMWPMUBKFBUSBWÊTEFDBEBVOP
TFNBOUJFOFJHVBMDPOFDUBOEPSFTJTUPSFTRVFDPNQBSUFOFMWPMUBKF
EFUBMNPEPRVFVD1 = VD2 =
L7ZR1 =LΩ-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMPTEJPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1%FUFSNJOF
MBTDPSSJFOUFTEFGVHBEFDBEBEJPEPZMBSFTJTUFODJBR2BUSBWÊTEFMEJPEPD2
2.8 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOQBSBMFMPZMBDBÎEBEFWPMUBKFEJSFDUPBUSBWÊTEFDBEBEJPEPFTEF7
-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMPTEJPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1%FUFSNJOFMBTDPSSJFOUFTFOTFO-
UJEPEJSFDUPBUSBWÊTEFDBEBEJPEP
Problemas 75
2.9 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOQBSBMFMPZMBDBÎEBEFWPMUBKFEJSFDUPBUSBWÊTEFDBEBVOPFTEF7-BT
DBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMPTEJPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1%FUFSNJOFMBTDPSSJFOUFTFOTFOUJEP
EJSFDUPBUSBWÊTEFDBEBEJPEP
2.10 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOQBSBMFMPDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB
DPOSFTJTUPSFTRVFDPNQBS-
UFODPSSJFOUF-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iEFMPTEJPEPTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1-BDPSSJFOUFUPUBM
FTIT ="&MWPMUBKFBUSBWÊTEFVOEJPEPZTVSFTJTUFODJBFTv =7%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEF
MBTSFTJTUFODJBTR1ZR2TJMPTEJPEPTDPNQBSUFOMBDPSSJFOUFQPSJHVBM
2.11 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOQBSBMFMPDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBBDPOSFTJTUPSFTRVFDPNQBS-
UFODPSSJFOUF-BTDBSBDUFSÎTUJDBTv-iTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1-BDPSSJFOUFUPUBMFTIT ="
&MWPMUBKFBUSBWÊTEFVOEJPEPZTVSFTJTUFODJBFTvD =7%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEFMBTSFTJTUFO-
DJBTR1ZR2TJMPTEJPEPTDPNQBSUFOQPSJHVBMMBDPSSJFOUFUPUBM
2.12 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB-BSFTJTUFODJBBUSBWÊTEFMPT
EJPEPTFTR1 = R2 =LΩ&MWPMUBKFEFFOUSBEBEFDEFTL7-BTDPSSJFOUFTEFGVHBTPOIS1 =
N"FIS2 =N"%FUFSNJOFFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMPTEJPEPT
2.13 %PTEJPEPTTFDPOFDUBOFOTFSJFDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB-BTSFTJTUFODJBTBUSBWÊTEFMPT
EJPEPTTPOR1 = R2 =LΩ&MWPMUBKFEFFOUSBEBEFDEFTL7-BTDPSSJFOUFTEFGVHBTPOIS1 =
N"FIS2 =N"%FUFSNJOFFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMPTEJPEPT
2.14 -BTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFEFVODBQBDJUPSTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB1%FUFSNJOFMBT
DBQBDJEBEFTEFDPSSJFOUFQSPNFEJP
NFEJBDVBESÃUJDB SNT
ZQJDPEFMDBQBDJUPS4VQPOHBIp =
"EFTFNJPOEBTFOPJEBM
i1A
Ip
t1 ⫽ 100 s fs ⫽ 250 Hz
t2 ⫽ 300 s
t3 ⫽ 500 s
0 t
t1 t2 t3 1
Ts ⫽
fs
⫺200
FIGURA P2.14
2.15 -BGPSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFEFVOEJPEPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB1%FUFSNJOFMBTDBQBDJ-
EBEFTEFDPSSJFOUF
QSPNFEJP
NFEJBDVBESÃUJDB SNT
ZQJDPEFMEJPEP4VQPOHBIP ="EFVOB
TFNJPOEBTFOPJEBM
i1A
Ip
t1 ⫽ 100 s fs ⫽ 500 Hz
t2 ⫽ 300 s
t3 ⫽ 500 s
0 t
t1 t2 t3 1
Ts ⫽
fs
FIGURA P2.15
2.16 -BGPSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJPEPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB14JMBDPSSJFOUF
SNTFTI3.4 ="
EFUFSNJOFMBDPSSJFOUFQJDPIFZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPIPROMEFMEJPEP
2.17 -BGPSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJPEPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB14JMBDPSSJFOUF
QSPNFEJPFTI130. ="
EFUFSNJOFMBDPSSJFOUFQJDPIpZMBDPSSJFOUFSNTI3.4EFMEJPEP
2.18 &OMBGJHVSB1TFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFRVFGMVZFBUSBWÊTEFVOEJPEP
%FUFSNJOFMBTDBQBDJEBEFTEFDPSSJFOUFQSPNFEJP
SNT
ZQJDPEFMEJPEP4VQPOHBIp ="DPO
VOBTFNJPOEBTFOPJEBMEF" QJDP
76 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
i, A
Ip t1 ⫽ 100 s, t2 ⫽ 200 s,
t3 ⫽ 400 s, t4 ⫽ 800 s, t5 ⫽ 1 ms
fs ⫽ 250 Hz
150
100
0 t
t1 t2 t3 t4 t5 1
Ts ⫽
fs
FIGURA P2.18
2.19 &OMBGJHVSB1TFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFRVFGMVZFBUSBWÊTEFVOEJPEP
%FUFSNJOFMBTDBQBDJEBEFTEFDPSSJFOUFQSPNFEJP
SNT
ZQJDPEFMEJPEP4VQPOHBIp ="TJO
VOBTFNJPOEBTFOPJEBM
2.20 EOMBGJHVSB1TFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFRVFGMVZFBUSBWÊTEFVOEJPEP4J
MBDPSSJFOUFSNTFTI3.4 ="
EFUFSNJOFMBDPSSJFOUFQJDPIPZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPI130.EFM
EJPEP
2.21 &OMBGJHVSB1TFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFRVFGMVZFBUSBWÊTEFVOEJPEP4J
MBDPSSJFOUFSNTFTI130. ="
EFUFSNJOFMBDPSSJFOUFQJDPIPZMBDPSSJFOUFSNTI3.4EFMEJPEP
2.22 &MDJSDVJUPEFEJPEPRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBBUJFOFVS = 220 V, R =ΩZ$= 10 μ'&M
DBQBDJUPSUJFOFVOWPMUBKFJOJDJBMEFV$0 (t = 0) =4JFMJOUFSSVQUPSTFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt = 0,
EFUFSNJOF B
MBDPSSJFOUFQJDPEFMEJPEP C
MBFOFSHÎBEJTJQBEBFOFMSFTJTUPSR,Z D
FMWPMUBKFEFM
DBQBDJUPSFOFMJOTUBOUFt = 2 μT
2.23 &OMBGJHVSB1TFNVFTUSBVODJSDVJUPEFEJPEPDPOR = 22 ΩZC = 10 μ'4JFMJOUFSSVQUPSS1TF
DJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
EFUFSNJOFMBFYQSFTJÓOQBSBFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMDBQBDJUPSZMBFOFSHÎB
QFSEJEBFOFMDJSDVJUP
C R
⫹ ⫺
i Vc 0 ⫽ 220
S1 D1
FIGURA P2.23
S1
⫹ t⫽0 i
R
Dm
Vs
L 10 A
⫺
FIGURA P2.26
Problemas 77
S1 S1 S1
R R
⫹ i t⫽0 D1 ⫹ t⫽0 20 H
H ⫽ 0.5 ⍀
⫹ L ⫹
Vs Vs Vs Vs
⫺ ⫺ 10 F C
⫹
C V0 L2 ⫽ 10 H
⫺ ⫺ ⫺
(d) (e)
FIGURA P2.28
2.29 &MDJSDVJUPEFEJPEPDPOVOBDBSHBLCRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBBUJFOFVOWPMUBKFJOJDJBMVC
(t = 0) =
FOFMDBQBDJUPS
WPMUBKFEFBMJNFOUBDJÓOEFDEVS =7
DBQBDJUBODJBC = 10 μ'FJO-
EVDUBODJBL = 50 μ)4JFMJOUFSSVQUPSS1TFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
EFUFSNJOF B
MBDPSSJFOUFQJDP
BUSBWÊTEFMEJPEP C
FMUJFNQPEFDPOEVDDJÓOEFMEJPEP
Z D
FMWPMUBKFFTUBCMFGJOBMFOFMDBQBDJUPS
2.30 &MDJSDVJUPEFTFHVOEPHSBEPEFMBGJHVSBUJFOFVOWPMUBKFEFGVFOUFVs =7
JOEVDUBODJB
L =N)
DBQBDJUBODJBC = 10 μ'
ZSFTJTUFODJBR = 22 Ω&MWPMUBKFJOJDJBMEFMDBQBDJUPSFTVc0 =
74JFMJOUFSSVQUPSTFDJFSSBFOFMJOTUBOUFt =
EFUFSNJOF(a)VOBFYQSFTJÓOQBSBMBDPSSJFOUF
Z
(b)FMUJFNQPEFDPOEVDDJÓOEFMEJPEP(c)5SBDFVOBDVSWBEFi(t
2.31 3FQJUBFMFKFNQMPTJL = 4 μ)
2.32 3FQJUBFMFKFNQMPTJC =μ'
2.33 3FQJUBFMFKFNQMPTJR = 16 Ω
2.34 &OMBGJHVSBBMBSFTJTUFODJBFTJOTJHOJGJDBOUF R =
FMWPMUBKFEFGVFOUFFTVS =7 DPOT-
UBOUFEFUJFNQP
ZMBJOEVDUBODJBEFMBDBSHBFTL =N) B
5SBDFMBGPSNBEFPOEBEFMBDP-
SSJFOUFTJFMJOUFSSVQUPSS1TFDJFSSBEVSBOUFFMJOTUBOUFt1 = 100 μTZMVFHPTFBCSF C
%FUFSNJOFMB
FOFSHÎBGJOBMBMNBDFOBEBFOFMJOEVDUPSEFMBDBSHBL
2.35 &OFMDJSDVJUPEFSFDVQFSBDJÓOEFFOFSHÎBEFMBGJHVSBB
MBJOEVDUBODJBNBHOFUJ[BOUFEFMUSBOT-
GPSNBEPSFTLm = 150 μH, N1 =
ZN2 =-BTJOEVDUBODJBTZSFTJTUFODJBTEFGVHBEFMUSBOTGPS-
NBEPSTPOJOTJHOJGJDBOUFT&MWPMUBKFEFGVFOUFFTVs =7ZOPIBZDPSSJFOUFJOJDJBMFOFMDJSDVJUP
4JFMJOUFSSVQUPSS1TFDJFSSBEVSBOUFFMJOTUBOUFt1 = 100 μTZMVFHPTFBCSF
EFUFSNJOF(a)FMWPMUBKF
JOWFSTPEFMEJPEPD1(b)DBMDVMFMBDPSSJFOUFQJDPEFMQSJNBSJP(c)DBMDVMFMBDPSSJFOUFQJDPFOFM
TFDVOEBSJP(d)EFUFSNJOFFMUJFNQPEVSBOUFFMDVBMFMEJPEPD1DPOEVDF
Z(e)EFUFSNJOFMBFOFSHÎB
TVNJOJTUSBEBQPSMBGVFOUF
2.36 3FQJUBFMFKFNQMPTJL = 450 μ)
78 Capítulo 2 Diodos de potencia y circuitos RLC conmutados
L D1
S1 vc id
⫹ ⫺ ia
⫹ ⫺ ⫹ ic
t⫽0 Vs
Ia
Vs Dm
FIGURA P2.39
C A P Í T U L O 3
Diodos rectificadores
Al concluir este capítulo los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente
r &OVNFSBSMPTUJQPTEFEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
BTÎDPNPTVTWFOUBKBTZEFTWFOUBKBT
r &YQMJDBSFMGVODJPOBNJFOUPZDBSBDUFSÎTUJDBTEFMPTEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
r &OVNFSBSZDBMDVMBSMPTQBSÃNFUSPTEFEFTFNQFÒPEFMPTEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
r "OBMJ[BSZEJTFÒBSDJSDVJUPTEFEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
r &WBMVBSFMEFTFNQFÒPEFEJPEPTSFDUJGJDBEPSFTNFEJBOUFTJNVMBDJPOFT41*$&
r %FUFSNJOBSMPTFGFDUPTEFMBJOEVDUBODJBEFDBSHBFOMBDPSSJFOUFRVFDJSDVMBBUSBWÊTEFMBDBSHB
r %FUFSNJOBSMPTDPNQPOFOUFTEF'PVSJFSEFMBTTBMJEBTEFMSFDUJGJDBEPS
r %JTFÒBSGJMUSPTEFTBMJEBQBSBEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
r %FUFSNJOBSMPTFGFDUPTEFMBTJOEVDUBODJBTEFGVFOUFFOFMWPMUBKFEFTBMJEBEFMSFDUJGJDBEPS
Ip; Is $PSSJFOUFTSNTFOFMQSJNBSJPZTFDVOEBSJPEFVOUSBOTGPSNBEPSEFFOUSBEB
SFTQFDUJWBNFOUF
Pcd; Pca 1PUFODJBTEFTBMJEBEFDEZDB
SFTQFDUJWBNFOUF
79
80 Capítulo 3 Diodos rectificadores
3.1 INTRODUCCIÓN
-PTEJPEPTUJFOFOVOBNQMJPVTPFOSFDUJGJDBEPSFT6OrectificadorFTVODJSDVJUPRVFDPOWJFSUF
VOBTFÒBMEFDBFOVOBTFÒBMVOJEJSFDDJPOBM6OSFDUJGJDBEPSFTVOUJQPEFDPOWFSUJEPSEFDBB
DE6OSFDUJGJDBEPSUBNCJÊOQVFEFDPOTJEFSBSTFDPNPVODPOWFSUJEPSEFWBMPSBCTPMVUP4JvsFT
VOWPMUBKFEFFOUSBEBEFDB
MBGPSNBEFPOEBEFMWPMUBKFEFTBMJEBvoUFOESÎBMBNJTNBGPSNB
QFSPMBQBSUFOFHBUJWBBQBSFDFSÃDPNPVOWBMPSQPTJUJWP&TEFDJS
vo=vT%FQFOEJFOEPEFM
UJQPEFBMJNFOUBDJÓOEFFOUSBEB
MPTSFDUJGJDBEPSFTTFDMBTJGJDBOFOEPTUJQPT
NPOPGÃTJDPT
Z
USJGÃTJDPT6OSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPQVFEFTFSEFNFEJBPOEBPEFPOEBDPNQMFUB6O
SFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFNFEJBPOEBFTFMUJQPNÃTTFODJMMP
QFSPOPTFTVFMFVUJMJ[BSFOBQMJ-
DBDJPOFTJOEVTUSJBMFT&OGVODJÓOEFTVTFODJMMF[MPTEJPEPTTFDPOTJEFSBOJEFBMFT1PSiJEFBMu
RVFSFNPTEFDJSRVFFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBtrrZMBDBÎEBEFWPMUBKFFOTFOUJEPEJSFDUP
VDTPOJOTJHOJGJDBOUFT&TEFDJS
trr=ZVD=
&MWBMPSpromedioEFMWPMUBKFEFTBMJEB PEFDBSHB
VDE
&MWBMPSpromedioEFMBDPSSJFOUFEFTBMJEB PEFDBSHB
IDE
-BQPUFODJBEFDEEFTBMJEB
vo
salida con rizo
CA
vs vo
CD cd ideal
0 t
FIGURA 3.1
3FMBDJÓOEFFOUSBEBZTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPS
3.2 Parámetros de desempeño 81
&MWBMPSEFMBSBÎ[NFEJBDVBESÃUJDB SNT
EFMWPMUBKFEFTBMJEB
VSNT
&MWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUF ISNTEFTBMJEB
-BQPUFODJBEFTBMJEBEFDB
Pca
0CTFSWFNPTRVFηOPFTMBFGJDJFODJBEFQPUFODJB&TMBFGJDJFODJBEFDPOWFSTJÓO
MBDVBM
NJEFMBDBMJEBEEFMBGPSNBEFPOEBEFTBMJEB1BSBVOBTBMJEBEFDEQVSB
MBFGJDJFODJBEFDPOWFS-
TJÓOTFSÎBMBVOJEBE
4FQVFEFDPOTJEFSBSRVFFMWPMUBKFEFTBMJEBDPOTUBEFEPTDPNQPOFOUFT
FMWBMPSEFDE
Z
FMDPNQPOFOUFEFDBPSJ[P
&MWBMPSeficaz SNT
EFMDPNQPOFOUFEFDBEFMWPMUBKFEFTBMJEBFT
Vcd
Vcd
4VTUJUVZFOEPMBFDVBDJÓO
FOMBFDVBDJÓO
FMGBDUPSEFSJ[PTFFYQSFTBDPNP
Vrms 2
(RF) = a b − 1 = 2FF 2 − 1
B Vcd
&Mfactor de utilización del transformadorTFEFGJOFDPNP
Pcd
(TUF) =
Vs Is
EPOEFVsFIsTPOFMWPMUBKFSNTZMBDPSSJFOUFSNTEFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS
SFTQFDUJWB-
NFOUF-BQPUFODJBEFFOUSBEBTFQVFEFEFUFSNJOBSEFGPSNBBQSPYJNBEBJHVBMBOEPMBQPUFO-
DJBEFFOUSBEBDPOMBQPUFODJBEFDBEFTBMJEB&TEFDJS
FMGBDUPSEFQPUFODJBFTUÃSFMBDJPOBEP
QPS
Pca
(PF) =
VsIs
&MGBDUPSEFDSFTUB $'
FMDVBMNJEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBQJDPIT(QJDP
DPNQBSBEBDPO
TVWBMPSSNTIs
TVFMFTFSEFJOUFSÊTQBSBFTQFDJGJDBSMBTDBQBDJEBEFTEFDPSSJFOUFQJDPEFEJT-
QPTJUJWPTZDPNQPOFOUFT&M$'EFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBTFEFGJOFDPNP
Is(pico)
(CF) =
Is
82 Capítulo 3 Diodos rectificadores
r &MEFTFNQFÒPEFVOSFDUJGJDBEPSRVFDJFSUPTQBSÃNFUSPTNJEFOFTEFGJDJFOUF-BDPSSJFOUF
BUSBWÊTEFMBDBSHBTFQVFEFIBDFSDPOUJOVBBHSFHBOEPVOJOEVDUPSZVOEJPEPEFDPOEVD-
DJÓOMJCSF&MWPMUBKFEFTBMJEBFTEJTDPOUJOVPZDPOUJFOFBSNÓOJDPTRVFTPONÙMUJQMPTEFMB
GSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓO
T/2
2 2Vm
Vcd = Vm sen ωt dt = = 0.6366Vm
T L0 π
vs
Vm
vs V m sen t
0 t
2
Vm
vo
Vm
vD1
0 t
D1 2
vD
0 t
2
vs
R io
vp
vo
vs vD2 vD1
D2
vD1 0 vD2 0
vD2 2V m
FIGURA 3.2
3FDUJGJDBEPSEFPOEBDPNQMFUBDPOUSBTGPSNBEPSDPOEFSJWBDJÓODFOUSBM
3.3 Rectificadores monofásicos de media onda 83
vs
Vm
0 t
2
Vm
vo
Vm
io
D1 D3 0 t
2
vD
t
vp vs R vo 2
D4 D2
Vm
vD3, vD4 vD1, vD2
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 3.3
3FDUJGJDBEPSEFPOEBDPNQMFUB
&O MVHBS EF VUJMJ[BS VO USBOTGPSNBEPS DPO EFSJWBDJÓO DFOUSBM QPESÎBNPT VUJMJ[BS DVBUSP
EJPEPT
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB%VSBOUFFMNFEJPDJDMPQPTJUJWPEFMWPMUBKFEFFO-
USBEBMBQPUFODJBTFBCBTUFDFBMBDBSHBBUSBWÊTEFMPTEJPEPTDZD%VSBOUFFMDJDMPOFHBUJWP
MPTEJPEPTDZDDPOEVDFO-BGPSNBEFPOEBEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
CZFTTJNJMBSBMBEFMBGJHVSBC&MWPMUBKFJOWFSTPQJDPEFVOEJPEPFTTÓMPVm&TUFDJS-
DVJUPTFDPOPDFDPNPrectificador de onda completa Ppuente rectificador
ZDPNÙONFOUFTF
VUJMJ[BFOBQMJDBDJPOFTJOEVTUSJBMFT<
>
&OMBUBCMBTFFOVNFSBOBMHVOBTEFMBTWFOUBKBTZEFTWFOUBKBTEFMPTDJSDVJUPTEFMBT
GJHVSBTZ
7FOUBKB %FTWFOUBKBT
Solución
$POMBFDVBDJÓO
FMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPFT
2Vm
Vcd = = 0.6366Vm
π
ZMBDPSSJFOUFEFMBDBSHBQSPNFEJPFT
Vcd 0.6366Vm
Icd = =
R R
-PTWBMPSFTSNTEFMWPMUBKFZEFMBDPSSJFOUFEFTBMJEBTPO
T/2 1/2
Vrms = c (Vm sen ωt)2 dt d
2 Vm
= = 0.707Vm
T L0 12
Vrms 0.707Vm
Irms = =
R R
$POMBFDVBDJÓO
PDE= Vm
R,ZDPOMBFDVBDJÓO
PDE= Vm
R
a. $POMBFDVBDJÓO
MBFGJDJFODJBη= Vm
Vm
=
b. $POMBFDVBDJÓO
FMGBDUPSEFGPSNB''=VmVm=
c. $POMBFDVBDJÓO
FMGBDUPSEFSJ[PRF = 21.112 − 1 = 0.482 o 48.2%.
d. &M WPMUBKF SNT EFM TFDVOEBSJP EFM USBOTGPSNBEPS Vs = Vm/12 = 0.707Vm. &M WBMPS SNT EF MB
DPSSJFOUFFOFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSIT=Vm/R-BDBQBDJEBEWPMUTBNQFSFT 7"
EFMJOHMÊTvolt-ampere
EFMUSBOTGPSNBEPS
VA = 22Vs Is = 22 × 0.707Vm × 0.5Vm/R.$POMB
FDVBDJÓO
0.63662
TUF = = 0.81064 = 81.06%
22 × 0.707 × 0.5
Pca 0.7072
PF = = = 1.0
VA 22 × 0.707 × 0.5
Ejemplo 3.2 Cómo determinar la serie de Fourier del voltaje de salida para un rectificador de
onda completa
&MSFDUJGJDBEPSEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBRL6TFFMNÊUPEPEFMBTFSJFEF'PVSJFSQBSBPCUFOFS
FYQSFTJPOFTQBSBFMWPMUBKFEFTBMJEBv0 t
Solución
&MWPMUBKFEFTBMJEBEFMSFDUJGJDBEPSTFQVFEFEFTDSJCJSQPSVOBTFSJFEF'PVSJFS MBDVBMTFSFQBTBFOFM
"QÊOEJDF&
DPNPTJHVF
∞
v0(t) = Vcd + a (an cos nωt + bn sen nωt)
n =2,4, c
EPOEF
2π π
1 2 2Vm
Vcd = v0(t) d(ωt) = V sen ωt d(ωt) =
2π L0 2π L0 m π
2π π
1 2
an = v cos nωt d(ωt) = V sen ωt cos nωt d(ωt)
π L0 0 π L0 m
4Vm ∞ −1
= con n = 2, 4, 6, c
π a (n − 1)(n + 1)
n =2,4 c
,
=0 con n = 1, 3, 5, c
2π π
1 2
bn = v sen nωt d(ωt) = V sen ωt sen nωt d(ωt) − 0
π L0 0 π L0 m
4VTUJUVZFOEPMPTWBMPSFTEFanZbn
MBFYQSFTJÓOQBSBFMWPMUBKFEFTBMJEBFT
2Vm 4Vm 4Vm 4Vm
v0(t) = − cos 2ωt − cos 4ωt − cos 6ωt − g
π 3π 15π 35π
Nota-BTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPSEFPOEBDPNQMFUBDPOUJFOFTÓMPBSNÓOJDPTQBSFTZFM
TFHVOEPBSNÓOJDPFTFMNÃTEPNJOBOUF
ZTVGSFDVFODJBFTf =)[
&MWPMUBKFEFTBMJEBFO
MBFDVBDJÓO
TFQVFEFEFSJWBSNFEJBOUFVOBNVMUJQMJDBDJÓOEFFTQFDUSPEFMBGVODJÓOEF
DPONVUBDJÓO
MPDVBMTFFYQMJDBFOFM"QÊOEJDF$
vo
Vm
io
is
D1 D3 0 2 t
R
io
⬃ vs Vo
L
Imáx
Io
Imín
D4 D2
E
0 2 t
2
(a) Circuito (b) Formas de onda
is
Io
2
t
0
Io
v
vo Vm sen (t – )
Vm
t
0 2
io
0
(d) Corriente discontinua
FIGURA 3.4
3FDUJGJDBEPSDPOCBTFFOQVFOUFEFEJPEPTDPNQMFUPDPODBSHBRL
3.4 Rectificador monofásico de onda completa con carga RL 87
4FBHSFHBVOBCBUFSÎBEFWPMUBKFEQBSBEFTBSSPMMBSFDVBDJPOFTHFOFSBMJ[BEBT4Jvs=Vm TFOωt=
12 VsTFOωt FTFMWPMUBKFEFFOUSBEB
MBDPSSJFOUFiEFMBDBSHBTFDBMDVMBDPO
di0
L + Ri0 + E = 12 Vs sen ωt con i0 ≥ 0
dt
DVZBTPMVDJÓOFT
12Vs
i0 = ` sen(ωt − θ) ` + A1 e −(R/L)t −
E
Z R
EPOEFMBJNQFEBODJBEFMBDBSHBZ=<R+ ωL
>
ÃOHVMPEFJNQFEBODJBEFMBDBSHB
θ=UBO−
ωL/R
ZVsFTFMWBMPSSNTEFMWPMUBKFEFFOUSBEB
Caso 1: Corriente continua. -PTJHVJFOUFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC-BDPOTUBOUFA
FOMBFDVBDJÓO
TFQVFEFEFUFSNJOBSBQBSUJSEFMBDPOEJDJÓODPOωt=π
i=I
12Vs
A1 = aI0 +
E
− sen θb e (R/L)(π/ω)
R Z
-BTVTUJUVDJÓOEFAFOMBFDVBDJÓO
EB
12Vs 12Vs
sen(ωt − θ) + aI0 + −
E E
i0 = sen θb e (R/L)(π/ω − t) −
Z R Z R
12Vs 1 + e −(R/L)(π/ω) E
I0 = sen θ −(R/L)(π/ω)
− con I0 ≥ 0
Z 1 − e R
12Vs
c sen(ωt − θ) + sen θ e −(R/L)t d −
2 E
i0 = −(R/L)(π/ω)
Z 1 − e R
-BDPSSJFOUFSNTEFMEJPEPTFDBMDVMBDPOMBFDVBDJÓO
DPNPTJHVF
π 1/2
=c i20 d(ωt) d
1
ID(rms)
2π L
0
ZFOUPODFTTFQVFEFEFUFSNJOBSMBDPSSJFOUFSNTEFTBMJEBDPNCJOBOEPMBDPSSJFOUFSNTEFDBEB
EJPEPDPNPTJHVF
Io(rms) = (I 2D(rms) + I 2D(rms))1/2 = 12Ir
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMEJPEPUBNCJÊOTFEFUFSNJOBDPOMBFDVBDJÓO
DPNPTJHVF
π
1
ID(av) = i0 d(ωt)
2π L
0
88 Capítulo 3 Diodos rectificadores
Caso 2: Corriente discontinua a través de la carga. &TUP TF NVFTUSB FO MB GJHVSB
E -B DPSSJFOUF GMVZF B USBWÊT EF MB DBSHB TÓMP EVSBOUF FM QFSJPEP α ƪ ωt ƪ β %FGJOBNPT
x = E/Vm = E/12VsDPNPDPOTUBOUF emf
EFMBCBUFSÎBEFDBSHB
MMBNBEBrelación de voltaje
-PTEJPEPTDPNJFO[BOBDPOEVDJSDVBOEPωt=αEBEBQPS
E
α = sen−1 = sen−1(x)
Vm
$POωt= α
i ωt
=ZMBFDVBDJÓO
EB
12Vs
A1 = c sen(α − θ) d e (R/L)(α/ω)
E
−
R Z
12Vs 12Vs
sen(ωt − θ) + c − sen(α − θ) d e (R/L)(α/ω − t) −
E E
i0 =
Z R Z R
12Vs 12Vs
sen(β − θ) + c − sen(α − θ) d e (R/L)(α − β)/ω −
E E
=0
Z R Z R
cos(θ) cos(θ)
DPOFTUBFDVBDJÓOUSBOTDFOEFOUBMTFEFUFSNJOBβNFEJBOUFVONÊUPEPEFTPMVDJÓOJUFSBUJWP FO-
TBZPZFSSPS
$PNFO[BNPTDPOβ=
FJODSFNFOUBNPTTVWBMPSFOVOBNVZQFRVFÒBDBOUJEBE
IBTUBRVFFMMBEPJ[RVJFSEPEFFTUBFDVBDJÓOTFBDFSP
$PNPFKFNQMP
TFVUJMJ[Ó.BUIDBEQBSBEFUFSNJOBSFMWBMPSEFβQBSBθ=P
P
Zx=
B-PTSFTVMUBEPTTFNVFTUSBOFOMBUBCMB$POGPSNFxTFJODSFNFOUB
βTFSFEVDF$PO
x=
MPTEJPEPTOPDPOEVDFOZOPGMVZFDPSSJFOUF
-BDPSSJFOUFSNTEFMEJPEPTFEFUFSNJOBDPOMBFDVBDJÓO
DPNPTJHVF
β 1/2
ID(rms) = c i20 d(ωt) d
1
2π L
α
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPFOFMEJPEPUBNCJÊOTFEFUFSNJOBDPOMBFDVBDJÓO
DPNPTJHVF
β
1
ID(prom) = i0 d(ωt)
2π L
α
3FMBDJÓOEFWPMUBKF
x
βQBSBθ=°
βQBSBθ=°
3.4 Rectificador monofásico de onda completa con carga RL 89
0.6
Relación de voltaje de la carga
x( ) 0.4
0.2
0
0 0.2 0.4 0.60.8 1 1.2 1.4
2
Ángulo de impedancia de la carga, radianes
FIGURA 3.5
-ÎNJUFEFMBTSFHJPOFTDPOUJOVBZEJTDPOUJOVBQBSBVOSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDP
Condiciones límite-BDPOEJDJÓOQBSBMBDPSSJFOUFEJTDPOUJOVBTFEFUFSNJOBFTUBCMFDJFOEPI
JHVBMBDFSPFOMBFDVBDJÓO
R π
Vs 12 1 + e −(L)(ω) E
0 = sen(θ) C R π S −
Z 1 − e −(L)(ω) R
1 + e − 1 tan(θ) 2
π
-BHSÃGJDBEFMBSFMBDJÓOEFWPMUBKFxDPOFMÃOHVMPEFJNQFEBODJBθEFMBDBSHBTFNVFTUSBFOMB
GJHVSB&MÃOHVMPθEFMBDBSHBOPQVFEFFYDFEFSEFπ&MWBMPSEFxFTDPOθ=
SBE
DPOθ=SBE P
ZDPOθ=
Solución
/PTFTBCFTJMBDPSSJFOUFEFMBDBSHBFTDPOUJOVBPEJTDPOUJOVB4VQPOHBRVFFTDPOUJOVBZQSPTJHBDPOMB
TPMVDJÓO4JMBTVQPTJDJÓOOPFTDPSSFDUB
MBDPSSJFOUFEFMBDBSHBFTDFSPZFOUPODFTDPOTJEFSFFMDBTPEF
VOBDPSSJFOUFEJTDPOUJOVB
a. R=Ω
L=N)
f=)[
ω=π×=SBET
Vs=7
Z=<R+ ωL
>=
ω
Zθ=UBO− ωL/R
=P
Notas
1. i UJFOFVOWBMPSNÎOJNPEFFOωt=PZVOWBMPSNÃYJNPEF"FOωt=P
iTFIBDF"FOωt=θZ"FOωt=θ+π1PSDPOTJHVJFOUF
FMWBMPSNÎOJNPEF
iPDVSSFBQSPYJNBEBNFOUFFOωt=θ
2. -BBDDJÓOEFDPONVUBDJÓOEFMPTEJPEPTIBDFRVFMBTFDVBDJPOFTEFDPSSJFOUFTFBOOPMJOFB-
MFT6ONÊUPEPOVNÊSJDPEFTPMVDJÓOEFMBTDPSSJFOUFTEFEJPEPFTNÃTFGJDJFOUFRVFMBTUÊD-
OJDBTDMÃTJDBT4FVUJMJ[BVOQSPHSBNB.BUIDBEQBSBEFUFSNJOBSI
ID QSPN
FID SNT
NFEJBOUF
JOUFHSBDJÓOOVNÊSJDB4FBOJNBBMPTFTUVEJBOUFTBWFSJGJDBSMPTSFTVMUBEPTEFFTUFFKFNQMPZ
BQSFDJBSMBVUJMJEBEEFMBTPMVDJÓOOVNÊSJDB
TPCSFUPEPBMSFTPMWFSFDVBDJPOFTOPMJOFBMFTEF
DJSDVJUPTEFEJPEP
3 io
Vy
is D1 D3
1 R 2.5 ⍀
⫹ 0V
2 ⫹ 5
⬃ vs vo
L 6.5 mH
⫺ ⫺
6
0 D4 D2
Vx 10 V
FIGURA 3.6
3FDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPFODPOGJHVSBDJÓOEFQVFOUFEFEJPEPT
QBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF
b. &O MB GJHVSB TF NVFTUSB FM SFDUJGJDBEPS NPOPGÃTJDP FO DPOGJHVSBDJÓO EF QVFOUF EF EJPEPT
QBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF"DPOUJOVBDJÓOTFBQPSUBMBMJTUBEFMBSDIJWPEFMDJSDVJUP
3.4 Rectificador monofásico de onda completa con carga RL 91
-BGJHVSBNVFTUSBMBHSÃGJDBHFOFSBEBQPS14QJDFEFMBDPSSJFOUFI EFTBMJEBJOTUBO-
UÃOFB
MBDVBMEBI="
DPNQBSBEBDPOFMWBMPSFTQFSBEPEF"4FVUJMJ[ÓVOEJPEP
%CSFBLFOMBTJNVMBDJÓODPO14QJDFQBSBFTQFDJGJDBSMPTQBSÃNFUSPTEFMEJPEP
60 A
40 A
20 A
I (VX)
200 V
100 V
0V
⫺100 V
16 ms 18 ms 20 ms 22 ms 24 ms 26 ms 28 ms 30 ms 32 ms
V (3, 4) C1 ⫽ 22.747 m, 50.179
Time C2 ⫽ 16.667 m, 31.824
dif ⫽ 6.0800 m, 18.355
FIGURA 3.7
(SÃGJDBHFOFSBEBQPS14QJDFEFMFKFNQMP
92 Capítulo 3 Diodos rectificadores
DF = cos ϕ ()
EPOEFIsFTFMDPNQPOFOUFGVOEBNFOUBMEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBIs5BOUPIsDPNPIsFTUÃO
FYQSFTBEBTFOSNT&Mfactor de potencia EFFOUSBEB 1'
TFEFGJOFDPNP
Vs Is1 Is1
PF = cos ϕ = cos ϕ ()
Vs Is Is
vs
vs, is
Corriente de entrada
is
is1
Ip Ip
0
t
Ip
Voltaje de entrada
Componente fundamental
FIGURA 3.8
'PSNBTEFPOEBEFMWPMUBKFZDPSSJFOUFEFFOUSBEB
3.5 Rectificador monofásico de onda completa con una carga altamente inductiva 93
Notas
1. &M)'NJEFMBEJTUPSTJÓOEFVOBGPSNBEFPOEBZUBNCJÊOTFDPOPDFDPNPdistorsión
armónica total 5)%
vs
Vm
2
0 t
Vm
Componente
is fundamental
Ia
is
io Ia 0 t
2
D1 D3 Ia
vp vs
io
D4 D2 M Ia
0 t
(a) Diagrama del circuito (b) Formas de onda
FIGURA 3.9
3FDUJGJDBEPSEFPOEBDPNQMFUBDPOVONPUPSEFDEDPNPDBSHB
Solución
1PSMPDPNÙOVONPUPSEFDEFTBMUBNFOUFJOEVDUJWPZBDUÙBDPNPGJMUSPBMSFEVDJSMBDPSSJFOUFEFSJ[PEF
MBDBSHB
a. &OMBGJHVSBCTFNVFTUSBOMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFZEFMWPMUBKFEFFOUSBEB-B
DPSSJFOUFEFFOUSBEBTFQVFEFFYQSFTBSFOVOBTFSJFEF'PVSJFSDPNPTJHVF
94 Capítulo 3 Diodos rectificadores
∞
is(t) = Icd + a (an cos nωt + bn sen nωt)
n =1,3, c
EPOEF
2π 2π
1 1
Icd = i (t) d(ωt) = I d(ωt) = 0
2π L0 s 2π L0 a
2π π
1 2
an = i (t) cos nωt d(ωt) = I cos nωt d(ωt) = 0
π L0 s π L0 a
2π π
1 2 4Ia
bn = is(t) sen nωt d(ωt) = I sen nωt d(ωt) =
π L0 π L0 a nπ
4VTUJUVZFOEPMPTWBMPSFTEFanZbn MBFYQSFTJÓOQBSBMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFT
4Ia sen ωt
a + gb
sen 3ωt sen 5ωt
is(t) = + +
π 1 3 5
&MWBMPSSNTEFMDPNQPOFOUFGVOEBNFOUBMEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFT
4Ia
Is1 = = 0.90Ia
π 12
&MWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFT
1 2 1 2 1 2 1 2 1/2
Ia c 1 + a b + a b + a b + a b + g d = Ia
4
Is =
π 12 3 5 7 9
$POMBFDVBDJÓO
1 2 1/2
HF = THD = c a b − 1 d = 0.4843 o 48.43%
0.90
b. &
MÃOHVMPEFEFTQMB[BNJFOUPϕ=Z%'=DPTϕ=$POMBFDVBDJÓO
FM1'= Is/Is
DPTϕ
= SFUSBTP
D1
v2 Vm sen t D2
1
2
v2
3 D3
q
N
vq io
4 D4
R vo
Dq
(a) Diagrama del circuito
v v1 v2 v3 v4 v5 vq
Vm
t
0 3 2
2 2
Vm
vo io vo /R
Vm
D1 on D2 on D3 D4 D5 Dq
0 t
2 4 6 8 10 2
q q q q q q
(b) Formas de onda
FIGURA 3.10
3FDUJGJDBEPSFTQPMJGÃTJDPTPNVMUJGÃTJDPT
96 Capítulo 3 Diodos rectificadores
QBSBFMJNJOBSFMDPNQPOFOUFEFDEFOFMMBEPEFFOUSBEBEFMUSBOTGPSNBEPS"TÎTFNJOJNJ[BFM
DPOUFOJEPBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUFEFMÎOFBFOFMQSJNBSJP
4VQPOJFOEPVOBPOEBDPTFOPEFTEFπ/qIBTUBπ/q
FMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPEFVO
SFDUJGJDBEPSEFqGBTFTFTUÃEBEPQPS
π/q
2 q π
Vcd = Vm cos ωt d(ωt) = Vm sen
2π/q L0 π q
π/q 1/2
Vrms = c V 2m cos2 ωt d(ωt) d
2
2π/q L0
q π 2π 1/2
= Vm c a + sen b d
1
2π q 2 q
4JMBDBSHBFTQVSBNFOUFSFTJTUJWB
MBDPSSJFOUFQJDPBUSBWÊTEFVOEJPEPFTIm=Vm/RZQPEF-
NPTDBMDVMBSFMWBMPSSNTEFVOBDPSSJFOUFEFEJPEP PDPSSJFOUFFOFMTFDVOEBSJPEFVOUSBOT-
GPSNBEPS
DPNP
π/q 1/2
Is = c I 2m cos2 ωt d(ωt) d
2
2π L0
1 π 2π 1/2
= Im c a + sen b d =
1 Vrms
2π q 2 q R
Solución
1BSBVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPq=FOMBTFDVBDJPOFT
B
0.4854Vm
VA = 3Vs Is = 3 × 0.707Vm ×
R
3.6 Rectificadores multifásicos en estrella 97
$POMBFDVBDJÓO
0.8272
TUF = = 0.6643
3 × 0.707 × 0.4854
0.840682
PF = = 0.6844
3 × 0.707 × 0.4854
e. &MWPMUBKFJOWFSTPQJDPEFDBEBEJPEPFTJHVBMBMWBMPSQJDPEFMWPMUBKFMÎOFBBMÎOFBEFMTFDVOEB-
SJP-PTDJSDVJUPTUSJGÃTJDPTTFSFQBTBOFOFM"QÊOEJDF"&MWPMUBKFEFMÎOFBBMÎOFBFT 13WFDFT
FMWPMUBKFEFGBTFZQPSDPOTJHVJFOUF FMPIV = 13 Vm.
f. -BDPSSJFOUFQSPNFEJPBUSBWÊTEFDBEBEJPEPFT
π/q
2 1 π
ID(prom) = Im cos ωt d(ωt) = Im sen ()
2π L0 π q
Solución
a. -BGJHVSBCNVFTUSBMBTGPSNBTEFPOEBQBSBqQVMTPTZMBGSFDVFODJBEFMBTBMJEBFTqWFDFTFM
DPNQPOFOUFGVOEBNFOUBM qf
1BSBEFUFSNJOBSMBTDPOTUBOUFTEFMBTFSJFEF'PVSJFSJOUFHSBNPT
BQBSUJSEFmπ/qBπ/qZMBTDPOTUBOUFTTPO
bn = 0
π/q
1
an = V cos ωt cos nωt d(ωt)
π/q L−π/q m
qVm sen[(n − 1)π/q] sen[(n + 1)π/q]
= e + f
π n − 1 n +1
qVm (n + 1) sen[(n − 1)π/q] + (n − 1) sen[(n + 1)π/q]
=
π n2 − 1
%FTQVÊTEFTJNQMJGJDBSTFBQMJDBOMBTTJHVJFOUFTSFMBDJPOFTUSJHPOPNÊUSJDBT
π π
an sen sen b
2qVm nπ nπ
an = cos − cos ()
π(n2 − 1) q q q q
98 Capítulo 3 Diodos rectificadores
1BSBVOSFDUJGJDBEPSDPOqQVMTPTQPSDJDMP
MPTBSNÓOJDPTEFMWPMUBKFEFTBMJEBTPOFMqÊTJNP
qÊTJNP
qÊTJNP
ZqÊTJNP
ZMBFDVBDJÓO
FTWÃMJEBQBSBn=
q
q
q&MUÊSNJOP
TFO nπ/q
=TFOπ=ZMBFDVBDJÓOFT
− 2qVm π
acos sen b
nπ
an =
π(n − 1)
2 q q
&MDPNQPOFOUFEFDETFEFUFSNJOBDPOn=ZFT
a0 q π
Vcd = = Vm sen ()
2 π q
MBDVBMFTJHVBMBMBFDVBDJÓO
-BTFSJFEF'PVSJFSEFMWPMUBKFEFTBMJEBvTFFYQSFTBDPNP
a0 ∞
v0(t) = + a an cos nωt
2 n =q,2q, c
4VTUJUVZFOEPFMWBMPSEFan PCUFOFNPT
∞
π
sen a1 −
q 2 nπ
v0 = Vm a cos cos nωtb
π q n =q,2q, c n − 1
2 q
&MTFYUPBSNÓOJDPFTFMEPNJOBOUF&MWBMPSSNTEFVOWPMUBKFTFOPJEBMFT1/12WFDFTTVNBHOJUVE
QJDP
ZFMSNTEFMTFYUPBSNÓOJDPFTV6h = 0.9549Vm × 2/(35 × 12) = 6.56 V ZTVGSFDVFODJBFTf =
f=)[
id1 io
Primario Secundario
ic
a c D1 D3 D5
vcn
n a ia R vo
van
vbn
b
D4 D6 D2
b ib
c
FIGURA 3.11
3FDUJGJDBEPSUSJGÃTJDP
Diodos que 56 61 12 23 34 45
conducen on
vcb vab vac vbc vba vca
3Vm
0
t
2
3Vm
3
vL 2 2
3Vm
0
2 4 5 2 t
3 3 3 3
ia
Corriente de línea
3Vm
R
0
2 4 5 2 t
3 3 3 3
3Vm
R
id1
Corriente de diodo
0
7 2 t
3 3
FIGURA 3.12
'PSNBTEFPOEBZUJFNQPTEFDPOEVDDJÓOEFMPTEJPEPT
100 Capítulo 3 Diodos rectificadores
4J Vm FT FM WBMPS QJDP EFM WPMUBKF EF GBTF
FOUPODFT MPT WPMUBKFT EF GBTF JOTUBOUÃOFPT TF
EFTDSJCFODPNPTJHVF
van = Vm sen(ωt) vbn = Vm sen(ωt − 120°) vcn = Vm sen(ωt − 240°)
$PNPFMWPMUBKFEFMÎOFBBMÎOFBTFBEFMBOUB°BMWPMUBKFEFGBTF
MPTWPMUBKFTJOTUBOUÃOFPTEF
MÎOFBBMÎOFBTFEFTDSJCFODPNPTJHVF
&MWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPTFEFUFSNJOBDPNPTJHVF
π/6
2
Vcd = 13 Vm cos ωt d(ωt)
2π/6 L0
313
= V = 1.654Vm
π m
EPOEFVmFTFMWPMUBKFEFGBTFQJDP&MWPMUBKFEFTBMJEBSNTFT
π/6 1/2
Vrms = c 3V 2m cos2 ωt d(ωt) d
2
2π/6 L0
913 1/2
=a b Vm = 1.6554Vm
3
+
2 4π
ZFMWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFFOFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFT
π/6 1/2
Is = c I 2m cos2 ωt d(ωt) d
8
2π L0
2 π 2π 1/2
= Im c a + sen b d
1
π 6 2 6
= 0.7804Im
EPOEFImFTMBDPSSJFOUFEFMÎOFBQJDPFOFMTFDVOEBSJP
1BSBVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPq=
MBFDVBDJÓO
EBFMWPMUBKFEFTBMJEBJOTUBOUÃOFP
DPNP
35 143
3.7 Rectificadores trifásicos 101
Nota1BSBJODSFNFOUBSFMOÙNFSPEFQVMTPTFOMPTWPMUBKFTEFTBMJEBB
TFDPOFDUBOFO
TFSJFEPTSFDUJGJDBEPSFTUSJGÃTJDPT-BFOUSBEBBVOSFDUJGJDBEPSFTVOTFDVOEBSJPDPOFDUBEP
FO:EFVOUSBOTGPSNBEPS
ZMBFOUSBEBBMPUSPSFDUJGJDBEPSFTVOTFDVOEBSJPDPOFDUBEPFOEFMUB
EFVOUSBOTGPSNBEPS
Solución
a. $PO MB FDVBDJÓO
VDE = Vm F IDE = Vm/R $PO MB FDVBDJÓO
VSNT =
Vm F Io SNT
= Vm/R $PO MB FDVBDJÓO
PDE = Vm
/R
DPO MB FDVBDJÓO
PDB = Vm
/RZDPOMBFDVBDJÓO
MBFGJDJFODJBFT
(1.654Vm)2
η = = 99.83%
(1.6554Vm)2
Vm
VA = 3Vs Is = 3 × 0.707Vm × 0.7804 × 13
R
$POMBFDVBDJÓO
1.6542
TUF = = 0.9542
3 × 13 × 0.707 × 0.7804
&MGBDUPSEFQPUFODJBEFFOUSBEBFT
Pca 1.65542
PF = = = 0.956 (retraso)
VA 3 × 13 × 0.707 × 0.7804
π/6
4 2 π
ID(prom) − = Im cos ωt d(ωt) = Im sen = 0.3183Im
2π L0 π 6
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPBUSBWÊTEFDBEBEJPEPFTID QSPN
=="QPSDPOTJHVJFOUF
MBDPSSJFOUF
QJDPFT*N=="
102 Capítulo 3 Diodos rectificadores
EPOEFVabFTFMWPMUBKFSNTEFFOUSBEBEFMÎOFBBMÎOFB-BDPSSJFOUFFOMBDBSHBTFEFUFSNJOB
DPO
di0
L + Ri0 + E = 12 Vab sen ωt para i0 ≥ 0
dt
DVZBTPMVDJÓOUJFOFMBGPSNB
12Vab
i0 = ` sen(ωt − θ) ` + A1 e −(R/L)t −
E
Z R
EPOEFMBJNQFEBODJBEFMBDBSHBZ=<R+ ωL
>ZFMÃOHVMPEFJNQFEBODJBEFMBDBSHBθ=
UBO− ωL/R
-BDPOTUBOUFAFOMBFDVBDJÓO
TFEFUFSNJOBBQBSUJSEFMBDPOEJDJÓODPO
ωt=π
i=I
12Vab π
A1 = c I0 + sen a − θb d e (R/L)(π/3ω)
E
−
R Z 3
Vy 4 io
ia
8
D1 D3 D5
0V R 2.5
van
1 6
0 ib
n 2 vo
L 1.5 mH
vbn 3
vcn
7
D4 D6 D2
ic Vx 10 V
FIGURA 3.13
3FDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPQBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF
3.8 Rectificador trifásico conectado a una carga RL 103
-BTVTUJUVDJÓOEFAFOMBFDVBDJÓO
EB
12Vab 12Vab π
sen(ωt − θ) + c I0 + − sen a − θb d e (R/L)(π/3ω − t) −
E E
i0 =
Z R Z 3 R
Z 1 − e R
-BDPSSJFOUFSNTFOFMEJPEPTFEFUFSNJOBDPOMBFDVBDJÓO
DPNP
2π/3 1/2
ID(rms) = c i20 d(ωt) d
2
2π L
π/3
ZMBDPSSJFOUFSNTEFTBMJEBTFEFUFSNJOBFOUPODFTDPNCJOBOEPMBDPSSJFOUFSNTEFDBEBEJPEP
DPNP
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPFOFMEJPEPUBNCJÊOTFEFUFSNJOBDPOMBFDVBDJÓO
DPNP
2π/3
2
ID(prom) = i d(ωt)
2π Lπ/3 0
Condiciones límite-BDPOEJDJÓOEFMBEJTDPOUJOVJEBEEFDPSSJFOUFTFEFUFSNJOBBOVMBOEPMB
DPSSJFOUFIFOMBFDVBDJÓO
− θb − sen a − θb e − 1 L 2 1 3ω2
π
sen a
2π R π
12VAB . 3 3 E
D T − =0
Z −1 R
L 2 1 3ω 2
π
R
1 − e
− θb − sen a − θb e − 1 3 tan(θ) 2
π
sen a
2π π
3 3
x(θ): = D T cos(θ)
1 − e − 1 3 tan(θ) 2
π
0.95
Relación de voltaje de la carga
x() 0.9
0.85
0.8
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4
2
Ángulo de impedancia de la carga, radianes
FIGURA 3.14
-ÎNJUFEFMBTSFHJPOFTDPOUJOVBZEJTDPOUJOVBQBSBVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDP
-BHSÃGJDBEFMBSFMBDJÓOEFWPMUBKFxFOGVODJÓOEFMÃOHVMPEFJNQFEBODJBθEFMBDBSHBTFNVFT-
USBFOMBGJHVSB&MÃOHVMPθEFMBDBSHBOPQVFEFTFSNBZPSRVFπ&MWBMPSEFxFTEF
DPOθ=SBE
DPOθ= P
ZDPOθ=
Ejemplo 3.8 Cómo determinar los parámetros de desempeño de un rectificador trifásico con
una carga RL
&MSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBUJFOFVOBDBSHBL=N)
R=Ω
Z
E=7&MWPMUBKFEFFOUSBEBEFMÎOFBBMÎOFBFTVab=7
)[ B
%FUFSNJOF
MBDPSSJFOUFFTUBCMF
I0EFMBDBSHBDPOωt=π
MBDPSSJFOUFQSPNFEJPFOFMEJPEPID QSPN
MBDPSSJFOUFSNTFOFMEJPEP
ID SNT
MBDPSSJFOUFSNTEFTBMJEBIo SNT
Z
FMGBDUPSEFQPUFODJBEFFOUSBEB1' C
6TF14QJDFQBSB
HSBGJDBSMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBEFTBMJEBio4VQPOHBMPTQBSÃNFUSPTEFEJPEP*4=&−
#7=
7
Solución
a. R=Ω
L=N)
f=)[
ω=π×=SBET
Vab=7
Z=<R+ ωL
>
=Ω
Zθ=UBO− ωL/R
=°
1. -BDPSSJFOUFFTUBCMFEFDBSHBDPOωt=π
I="
2. -B JOUFHSBDJÓO OVNÊSJDB EF i FO MB FDVBDJÓO
EB MB DPSSJFOUF QSPNFEJP FO FM EJPEP
DPNPID QSPN
="%BEPRVFI>
MBDPSSJFOUFEFDBSHBFTDPOUJOVB
3. .FEJBOUF MB JOUFHSBDJÓO OVNÊSJDB EF i20 FOUSF MPT MÎNJUFT ωt = π Z π
PCUFOFNPT MB
DPSSJFOUFSNTFOFMEJPEPDPNPID SNT
="
3.8 Rectificador trifásico conectado a una carga RL 105
b. -BGJHVSBNVFTUSBFMSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPQBSBMBTJNVMBDJÓODPO14QJDF"DPOUJOVBDJÓOTF
EBMBMJTUBEFMBSDIJWPEFMDJSDVJUP
-BGJHVSBNVFTUSBMBHSÃGJDBHFOFSBEBQPS14QJDFEFMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBEFTBMJEBi
MBDVBMEBI="
DPNQBSBEBDPOFMWBMPSFTQFSBEPEF"&OMBTJNVMBDJÓODPO
14QJDFTFVUJMJ[ÓVOEJPEP%CSFBLQBSBJODMVJSMPTQBSÃNFUSPTEFEJPEPFTQFDJGJDBEPT
112 A
108 A
104 A
100 A
I (VX)
300 V
280 V
260 V
240 V
16 ms 17 ms 18 ms 19 ms 20 ms 21 ms 22 ms 23 ms 24 ms 25 ms
V (4, 7) C1 18.062 m, 104.885
Tiempo C2 19.892 m, 110.911
dif 1.8300 m, 6.0260
FIGURA 3.15
(SÃGJDBHFOFSBEBQPS14QJDFQBSBFMFKFNQMP
7FOUBKBT %FTWFOUBKBT
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBMBGPSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFEFMÎOFB
MBDVBMFTTJNÊUSJDB
DPOVOÃOHVMP q=p
DVBOEPFMWPMUBKFEFGBTFTFWVFMWFDFSP
OPBTÎDVBOEPFMWPMUBKFEF
MÎOFBBMÎOFBvabTFWVFMWFDFSP1PSDPOTJHVJFOUF
QBSBTBUJTGBDFSMBDPOEJDJÓOEFf x +π
=f x
MBDPSSJFOUFEFFOUSBEBTFEFTDSJCFQPS
π 5π
is(t) = Ia para ≤ ωt ≤
6 6
7π 11π
is(t) = − Ia para ≤ ωt ≤
6 6
MBDVBMTFFYQSFTBFOVOBTFSJFEF'PVSJFSDPNP
∞ ∞
is(t) = Icd + a (an cos(nωt) + bn sen(nωt)) = a cn sen(nωt + ϕn)
n =1 n =1
EPOEFMPTDPFGJDJFOUFTTPO
2π 2π
1 1
Icd = is(t) d(ωt) = I d(ωt) = 0
2π L0 2π L0 a
5π 11π
2π
is(t) cos(nωt) d(ωt) = c π Ia cos(nωt) d(ωt) − 7π Ia cos(nωt) d(ωt)d = 0
1 1 6 6
an =
π L0 π L6 L6
5π 11π
2π
is(t) sen(nωt) d(ωt) = c π Ia sen(nωt) d(ωt) − 7π Ia sen(nωt) d(ωt) d
1 1 6 6
bn =
π L0 π L6 L6
MBDVBM EFTQVÊTEFJOUFHSBSMBZTJNQMJGJDBSMBEBbnDPNP
− 4Ia
cos(nπ)sen a b sen a b
nπ nπ
bn = para n = 1, 5, 7, 11, 13, c
nπ 2 3
bn = 0 para n = 2, 3, 4, 6, 8, 9, c
− 4Ia
cos(nπ)sen a b sen a b
nπ nπ
cn = 2(an)2 + (bn)2 =
nπ 2 3
ϕn = arctan a b =0
an
bn
1PSDPOTJHVJFOUF MBTFSJFEF'PVSJFSEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFTUÃEBEBQPS
a
413Ia sen(ωt) sen(5ωt) sen(7ωt)
is = − −
2π 1 5 7
− g b
sen(11ωt) sen(13ωt) sen(17ωt)
+ + −
11 13 17
&MWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBBSNÓOJDBn-ÊTJNBFTUÃEBEPQPS
1 212Ia nπ
Isn = (a2n + b2n)1/2 = sen
12 nπ 3
108 Capítulo 3 Diodos rectificadores
&MWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFGVOEBNFOUBMFT
16
Is1 = I = 0.7797Ia
π a
-BDPSSJFOUFSNTEFFOUSBEB
5π/6 1/2
Is = c I 2a d(ωt) d
2 2
= Ia = 0.8165Ia
2π L
π/6 A3
Is 2 1/2
π 2 1/2
HF = c a b − 1 d = c a b − 1 d = 0.3108 o 31.08%
Is1 3
DF = cos ϕ1 = cos(0) = 1
Is1 0.7797
PF = cos(0) = = 0.9549
Is 0.8165
Nota4JDPNQBSBNPTFM1'DPOFMEFMFKFNQMP
EPOEFMBDBSHBFTQVSBNFOUFSFTJTUJWB
PCTFSWBNPTRVFFM1'EFFOUSBEBEFQFOEFEFMÃOHVMPEFMBDBSHB$POVOBDBSHBQVSBNFOUF
SFTJTUJWB
1'=
TABLA 3.4 Parámetros de desempeño de diodos rectificadores con una carga resistiva
&OMBTFDVBDJPOFT
Z
PCTFSWBNPTRVFMBTBMJEBEFMPTSFDUJGJDBEPSFTDPOUJFOF
BSNÓOJDPT4FQVFEFOVUJMJ[BSGJMUSPTQBSBTVBWJ[BSFMWPMUBKFEFDEEFTBMJEBEFMSFDUJGJDBEPSZ
ÊTUPTTFDPOPDFODPNPfiltros de cd1PSMPDPNÙOMPTGJMUSPTEFDETPOEFMUJQPL
C,ZLC
DPNP
TF NVFTUSB FO MB GJHVSB %FCJEP B MB BDDJÓO EF SFDUJGJDBDJÓO
MB DPSSJFOUF EF FOUSBEB EFM
SFDUJGJDBEPSUBNCJÊODPOUJFOFBSNÓOJDPTZTFVUJMJ[BVOfiltro de caQBSBFMJNJOBSBMHVOPTEFMPT
BSNÓOJDPTEFMTJTUFNBEFBMJNFOUBDJÓO&MGJMUSPEFDBTVFMFTFSEFMUJQPLC
DPNPTFNVFTUSB
FOMBGJHVSB
/PSNBMNFOUF
FM EJTFÒP EFM GJMUSP SFRVJFSF EFUFSNJOBS MBT NBHOJUVEFT Z GSFDVFODJBT EF
MPT BSNÓOJDPT -PT QBTPT JNQMJDBEPT FO FM EJTFÒP EF SFDUJGJDBEPSFT Z GJMUSPT TF FYQMJDBO DPO
FKFNQMPT
Le Le
⫹ ⫹ ⫹ ⫹ ⫹ ⫹
vo vR R vo Ce vR R vo Ce vR R
⫺ ⫺ ⫺ ⫺ ⫺ ⫺
(a) (b) (c)
FIGURA 3.16
'JMUSPTEFDE
110 Capítulo 3 Diodos rectificadores
Li
⫹ ⫹
vs ⫽ Vm sen t Ci Rectificador vo
⫺ ⫺
FIGURA 3.17
'JMUSPTEFDB
Ejemplo 3.9 Cómo determinar las capacidades de diodos a partir de sus corrientes
6OSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPBMJNFOUBVOBDBSHBBMUBNFOUFJOEVDUJWBEFUBMNPEPRVFMBDPSSJFOUFQSPNFEJPB
USBWÊTEFMBDBSHBFTIDE="ZFMDPOUFOJEPEFSJ[PFTJOTJHOJGJDBOUF%FUFSNJOFMBTDBQBDJEBEFTEFMPT
EJPEPTTJFMWPMUBKFEFMÎOFBBOFVUSPEFMBGVFOUFDPOFDUBEBFO:FTEF7B)[
Solución
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBOMBTDPSSJFOUFTBUSBWÊTEFMPTEJPEPT-BDPSSJFOUFQSPNFEJPEFVOEJPEPFT
Id=="-BDPSSJFOUFSNTFT
π 1/2
Ir = c I 2cd d(ωt) d =
1 Icd
= 34.64 A
2π Lπ/3 13
id1
Ia Ia ⫽ Icd
0 t
2 4 5 2
id2
3 3 3 3
Ia T
0 t
id3
Ia
0 t
id4
0 t
id5
Ia
0 t
id6
Ia
0 t
FIGURA 3.18
$PSSJFOUFBUSBWÊTEFEJPEPT
Nota:&MGBDUPSEF 12TFVUJMJ[BQBSBDPOWFSUJSSNTFOWBMPSQJDP
3.11 Diseño de un circuito rectificador 111
Ejemplo 3.10 Cómo determinar las corrientes promedio y rms a través de un diodo a partir de
las formas de onda
-BGJHVSBNVFTUSBMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFVOEJPEP%FUFSNJOF B
MBDPSSJFOUFSNTZ C
MBDPSSJFOUF
QSPNFEJPBUSBWÊTEFMEJPEPTJt=μT
t=μT
t=μT
f=)[
fs=L)[
Im="
F
Ia="
Solución
a. &MWBMPS
SNTTFEFGJOFDPNP
t t
1/2
ID(rms) = c I 2a dt d
1 3
1 2 1
(Im sen ωs t) dt +
T L0 T Lt2
= (I 2t1 + I 2t2)1/2
t 1/2
ID1(rms) = c (Im sen ωs t) dt d = Im
1 1
2 ft 1
T L0 A2
= 50.31 A
Z
t 2
ID2(rms) = a
3
1
Ia dtb = Ia 2f(t 3 − t 2)
TLt2
= 29.05 A
4VTUJUVZFOEPMBTFDVBDJPOFT
Z
FOMBFDVBDJÓO
FMWBMPSSNTFT
I 2m ft 1 1/2
ID(rms) = c + I 2a f(t 3 − t 2) d
2
= (50.312 + 29.052)1/2 = 58.09 A
b. -BDPSSJFOUFQSPNFEJPTFDBMDVMBBQBSUJSEF
t t
ID(prom) = c Ia dt d
1 3
1 1
(Im sen ωs t) dt +
T L0 TLt2
= ID1(prom) + ID2(prom)
i i1 ⫽ Im sen st
Im
i2
Ia
0 t
t1 t2 t3 T T ⫹ t1
T ⫽ 1/f
FIGURA 3.19
'PSNBEFPOEBEFDPSSJFOUF
112 Capítulo 3 Diodos rectificadores
EPOEF
t1
1 I f
Id1 = ωs t) dt = m
(Im sen
T L0 πfs
3 t
1
Id2 = I dt = Ia f(t 3 − t 2)
T Lt2 a
1PSDPOTJHVJFOUF MBDPSSJFOUFQSPNFEJPFT
Im f
Icd = + Ia f(t 3 − t 2) = 7.16 + 5.63 = 12.79 A
πfs
Solución
-BJNQFEBODJBEFMBDBSHB
Z
nωL
θn = tan−1
R
ZMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBFT
c
4Vm 1 1
i0(t) = Icd − cos(2ωt − θ2) + cos(4ωt − θ4) cd
π 2R + (nωL)
2 2 3 15
EPOEF
Vcd 2Vm
Icd = =
R πR
-BFDVBDJÓO
EBFMWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFEFSJ[PDPNP
(4Vm)2 1 2 (4Vm)2 1 2
I 2ca = a b + a b + g
2π [R + (2ωL) ] 3
2 2 2
2π [R + (4ωL) ] 15
2 2 2
$POTJEFSBOEPTÓMPFMBSNÓOJDPEFNFOPSPSEFO n=
UFOFNPT
a b
4Vm
1
Ica =
12π 2R + (2ωL) 32 2
4JTFVUJMJ[BFMWBMPSEFIDEZMVFHPTFTJNQMJGJDB FMGBDUPSEFSJ[PFT
Ica 0.4714
RF = = = 0.05
Icd 21 + (2ωL/R)2
3.11 Diseño de un circuito rectificador 113
Ejemplo 3.12 Cómo determinar la capacitancia del filtro para limitar la cantidad de voltaje de
rizo de salida
6OSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPTFBCBTUFDFEFVOBGVFOUFEF7
)[-BSFTJTUFODJBEFMBDBSHBFTR=
Ω B
%JTFÒFVOGJMUSPCEFNPEPRVFFMGBDUPSEFSJ[PEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFBNFOPSRVF C
DPOFMWBMPSEFMDBQBDJUPSCEFMJODJTP B
DBMDVMFFMWPMUBKFQSPNFEJPEFMBDBSHBVDE
Solución
a. $VBOEPFMWPMUBKFJOTUBOUÃOFPvsFOMBGJHVSBBFTNBZPSRVFFMWPMUBKFJOTUBOUÃOFPEFMDBQB-
DJUPSvo
MPTEJPEPT DZDPDZD
DPOEVDFOFOUPODFTFMDBQBDJUPSTFDBSHBEFTEFMBGVFOUF
4JFMWPMUBKFJOTUBOUÃOFPEFBMJNFOUBDJÓOvsDBFQPSEFCBKPEFMWPMUBKFJOTUBOUÃOFPEFMDBQBDJUPS
vo
MPTEJPEPT DZDPDZD
QPMBSJ[BOBMBJOWFSTBZFMDBQBDJUPSCeTFEFTDBSHBBUSBWÊTEF
MBSFTJTUFODJBEFMBDBSHBRL&MWPMUBKFEFMDBQBDJUPSvoWBSÎBFOUSFVOWBMPSNÎOJNPVo NÎO
ZVO
WBMPSNÃYJNPVo NÃY
MPDVBMTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC
&MWPMUBKFEFSJ[PEFTBMJEB
FMDVBMFTMBEJGFSFODJBFOUSFFMWPMUBKFNÃYJNPVo NÃY
ZFMWPM-
UBKFNÎOJNPVo NÎO
TFQVFEFFTQFDJGJDBSEFEJGFSFOUFTNBOFSBT
DPNPTFNVFTUSBFOMBUBCMB
4VQPOHBNPTRVFtcFTFMUJFNQPEFDBSHBZRVFtdFTFMUJFNQPEFEFTDBSHBEFMDBQBDJUPS
CF. &MDJSDVJUPFRVJWBMFOUFEVSBOUFFMQSPDFTPEFDBSHBTFNVFTUSBFOMBGJHVSBD%VSBOUF
FMJOUFSWBMPEFDBSHB
FMDBQBDJUPSTFDBSHBEFTEFVo NÎO
IBTUBVm4VQPOHBNPTRVFBVOÃO-
HVMPα SBET
FMWPMUBKFEFFOUSBEBRVFFTUÃDBNCJBOEPBQPTJUJWPFTJHVBMBMWPMUBKFNÎOJNP
EFMDBQBDJUPSVo NÎO
BMGJOBMEFMBEFTDBSHBEFMDBQBDJUPS$POGPSNFFMWPMUBKFEFFOUSBEBTVCF
TFOPJEBMNFOUFEFTEFIBTUBVm
FMÃOHVMPαTFQVFEFEFUFSNJOBSDPO
Vo(mín)
Vo(mín) = Vm sen (α) o α = sen−1a b
Vm
"MSFEFGJOJSFMPSJHFOEFMUJFNQP ωt=
BVOÃOHVMPπDPNPFMDPNJFO[PEFMJOUFSWBMP
QPEFNPTEFEVDJSMBDPSSJFOUFEFEFTDBSHBBQBSUJSEFMBTEFTDBSHBTFYQPOFODJBMNFOUFEFMDBQB-
DJUPSBUSBWÊTEFR
1
i dt − vC(t = 0) + RL io = 0
Ce L o
Vm − t/R C
io = e L e
para 0 ≤ t ≤ t d
R
&MWPMUBKFEFTBMJEBJOTUBOUÃOFP PEFMDBQBDJUPS
voEVSBOUFFMQFSJPEPEFEFTDBSHBTFDBMDVMB
DPO
D io
vs
⫹ ⫹
vm
vs Ce RL vo
⫺ 0 t ⫺
vo Vo(máx) Vo(mín)
2 3 t
tc td
T
vr 2
Vr(pp)
D1 D2 io io
vs ⫹
⫹
⬃ Ce vc Ce
⫺
Vm RL
0 ⫺
t
FIGURA 3.20
3FDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPDPOGJMUSPC
%FGJOJDJÓOEFMPTUÊSNJOPT 3FMBDJÓO
7BMPSQJDPEFMWPMUBKFEFTBMJEB Vo(máx) = Vm
7PMUBKFEFSJ[PEFTBMJEBEFQJDPBQJDP
Vr pp
Vr(pp) = Vo(máx) − Vo(mín) = Vm − Vo(mín)
'BDUPSEFSJ[PEFMWPMUBKFEFTBMJEB Vr(pp) Vm − Vo(mín) Vo(mín)
RFv = = =1 −
Vm Vm Vm
-B GJHVSB E NVFTUSB FM DJSDVJUP FRVJWBMFOUF EVSBOUF MB EFTDBSHB 1PEFNPT EFUFSNJOBS FM
UJFNQPEFEFTDBSHBtdPFMÃOHVMPEFEFTDBSHBβ SBET
DPNP
ω t d = β = π/2 + α
&OFMJOTUBOUFt=td
vo t
FOMBFDVBDJÓO
TFWVFMWFJHVBMBVo NÎO
ZQPEFNPTSFMBDJPOBStd
DPOVo NÎO
NFEJBOUF
MBDVBMEBFMUJFNQPEFEFTDBSHBtdDPNP
t d = RL Ce ln a b
Vm
Vo(mín)
4JJHVBMBNPTtdFOMBFDVBDJÓO
QBSBtdFOMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
Vo(mín)
ω RL Ce ln a b = π/2 + α = π/2 + sen−1 a b
Vm
Vo(mín) Vm
1PSDPOTJHVJFOUF FMGJMUSPEFDBQBDJUPSCeTFEFUFSNJOBDPO
Vo(mín)
π/2 + sen−1 a b
Vm
Ce =
ω RL ln a b
Vm
Vo(mín)
3FEFGJOJFOEPFMPSJHFOEFMUJFNQP ωt=
FOπDVBOEPDPNJFO[BFMJOUFSWBMPEFEFTDBSHB
QPEFNPTEFUFSNJOBSFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJP
Vo QSPN
DPO
β π
£ cos(ωt) d(ωt) §
Vm ωt
Vo(prom) = e − R C d(ωt) +
L e
π L 0 Lβ
3 ωRLCe 1 1 − e − ωR C 2 + sen β4
Vm β
= L e
-BTFDVBDJPOFTBOUFSJPSFT<&DTZ>QBSBCZVo QSPN
TPOOPMJOFBMFT1PEFNPTEFSJWBS
FYQSFTJPOFTTJNQMFTFYQMÎDJUBTQBSBFMWPMUBKFEFSJ[PFOGVODJÓOEFMWBMPSEFMDBQBDJUPSTJTVQP-
OFNPTMPTJHVJFOUF
r tcFTFMUJFNQPEFSFDBSHBEFMDBQBDJUPSCe
r tdFTFMUJFNQPEFEFTDBSHBEFMDBQBDJUPSCe
4JTVQPOFNPTRVFFMUJFNQPEFSFDBSHBtcFTQFRVFÒPDPNQBSBEPDPOFMUJFNQPEFEFTDBSHBtd
FTEFDJS
td>>tc
MPRVFHFOFSBMNFOUFFTFMDBTP
QPEFNPTSFMBDJPOBStcZtdDPOFMQFSJPEPTEF
MBBMJNFOUBDJÓOEFFOUSBEBDPNP
6UJMJ[BOEPMBFYQBOTJÓOFOTFSJFEF5BZMPSEFe−x=mxQBSBVOWBMPSQFRVFÒPEFx<<
MB
FDVBDJÓO
TFTJNQMJGJDBDPNP
Vo(mín) = Vm e −td/RLCe = Vm a1 − b
td
RLCe
116 Capítulo 3 Diodos rectificadores
MBDVBMEBFMWPMUBKFEFSJ[PQJDPBQJDP
Vr QQ
DPNP
td Vm
Vr(pp) = Vm − Vo(mín) = Vm =
RLCe 2fRLCe
4FQVFEFVTBSMBFDVBDJÓO
QBSBEFUFSNJOBSFMWBMPSEFMDBQBDJUPSCeDPOVOBSB[POBCMF
FYBDUJUVEQBSBMBNBZPSÎBEFMPTQSPQÓTJUPTQSÃDUJDPTFOUBOUPFMGBDUPSEFSJ[PFTUÊEFOUSP
EF0CTFSWBNPTFOMBFDVBDJÓO
RVFFMWPMUBKFEFSJ[PEFQFOEFJOWFSTBNFOUFEFMB
GSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓO
f
EFMBDBQBDJUBODJBEFMGJMUSPCe
ZEFMBSFTJTUFODJBEFMBDBSHB
RL
4JTVQPOFNPTRVFFMWPMUBKFEFTBMJEBEFDSFDFMJOFBMNFOUFEFVo NÃY
=Vm
BVo NÎO
EV-
SBOUFFMJOUFSWBMPEFEFTDBSHB
FMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPTFEFUFSNJOBBQSPYJNBEBNFOUFB
QBSUJSEF
Vm + Vo(mín)
c V + Vm a1 − b d
1 td
Vo(prom) = =
2 2 m RLCe
c V + Vma1 − bd = c2 − d
1 1 Vm 1
Vo(prom) =
2 m RL2fCe 2 RL2fCe
&MGBDUPSEFSJ[P3'TFEFUFSNJOBBQBSUJSEF
Vr(pp)/2 1
RF = =
Vo(prom) 4RLfCe − 1
1PS MP HFOFSBM MB GVFOUF EF BMJNFOUBDJÓO GJKB FM WPMUBKF EF FOUSBEB QJDP
Vm
Z FM WPMUBKF NÎ-
OJNP Vo NÎO
QVFEF IBDFSTF WBSJBS EFTEF DBTJ IBTUB Vm BM WBSJBS MPT WBMPSFT EF Ce
f
Z RL
1PSDPOTJHVJFOUF
FTQPTJCMFEJTFÒBSVOWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPVo DE
FOFMSBOHPEFVm
B Vm 1PEFNPT EFUFSNJOBS FM WBMPSEFMDBQBDJUPSCeQBSBTBUJTGBDFSUBOUP VOWBMPSFTQFDÎGJDP
EFMWPMUBKFNÎOJNPVo NÎO
DPNPFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPVo QSPN
EFNPEPRVFVo NÎO
=
VP(QSPN
−Vm
a. -BFDVBDJÓO
TFQVFEFEFTQFKBSDPOCe
a1 + b = a1 + b = 175 μF
1 1 1 1
Ce =
4fR RF 4 × 60 × 500 0.05
c2 − d = c2 − d = 153.54 V
Vm 1 169 1
Vo(prom) =
2 RL2fCe 2 500 × 2 × 60 × Ce
Ejemplo 3.13 Cómo determinar los valores de un filtro de salida LC para limitar la cantidad
del voltaje de rizo de salida
6OGJMUSPLCDPNPFMEFMBGJHVSBDTFVUJMJ[BQBSBSFEVDJSFMDPOUFOJEPEFSJ[BEPEFMWPMUBKFEFTBMJEB
EFVOSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUB-BSFTJTUFODJBEFMBDBSHBFTR=Ω
MBJOEVDUBODJBEF
MBDBSHBFTL=N)
ZMBGSFDVFODJBEFMBGVFOUFFT)[ PSBET
B
%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEFLe
ZCeEFNPEPRVFFM3'EFMWPMUBKFEFTBMJEBTFB C
6TF14QJDFQBSBDBMDVMBSMPTDPNQPOFOUFT
EF'PVSJFSEFMWPMUBKFEFTBMJEBv4VQPOHBMPTQBSÃNFUSPTEFEJPEP*4=&−
#7=7
3.11 Diseño de un circuito rectificador 117
Le
XL ⫽ n Le ⫹
R
⫹ 1
⫺ Vnh(n) Xc ⫽ Ce Von(n )
n Ce
L
⫺
FIGURA 3.21
$JSDVJUPFRVJWBMFOUFQBSBMPTBSNÓOJDPT
Solución
a. &OMBGJHVSBTFNVFTUSBFMDJSDVJUPFRVJWBMFOUFQBSBMPTBSNÓOJDPT1BSBGBDJMJUBSFMQBTPEFM
nÊTJNPBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUFEFSJ[PQPSFMGJMUSPEFDBQBDJUPS
MBJNQFEBODJBEFMBDBSHB
EFCFTFSNVDIPNBZPSRVFMBEFMDBQBDJUPS&TEFDJS
1
2R2 + (nωL)2 >>
nωCe
1PSMPHFOFSBM MBTJHVJFOUFSFMBDJÓOTBUJTGBDFFTUBDPOEJDJÓO
10
2R2 + (nωL)2 =
nωCe
ZFOFTUBDPOEJDJÓO
FMFGFDUPEFMBDBSHBFTJOTJHOJGJDBOUF&MWBMPSSNTEFMn-ésimoDPNQPOFOUF
BSNÓOJDP RVF BQBSFDF FO MB TBMJEB TF EFUFSNJOB DPO MB SFHMB EJWJTPSB EF WPMUBKF Z TF FYQSFTB
DPNP
− 1/(nωCe) −1
Von = ` ` Vnh = ` ` Vnh
-BDBOUJEBEUPUBMEFWPMUBKFEFSJ[BEPBDBVTBEFUPEPTMPTBSNÓOJDPTFT
∞ 1/2
Vca = a a V 2on b
n =2,4,6, c
1BSB VO WBMPS FTQFDJGJDBEP EF VDB Z DPO FM WBMPS EF Ce EF MB FDVBDJÓO
TF QVFEF DBMDVMBS
FM WBMPS EF Le 1PEFNPT TJNQMJGJDBS FM DÃMDVMP DPOTJEFSBOEP TÓMP FM BSNÓOJDP EPNJOBOUF
$POMBFDVBDJÓO
WFNPTRVFFMTFHVOEPBSNÓOJDPFTFMEPNJOBOUFZTVWBMPSSNTFT
V2h = 4Vm/(312π)ZWBMPSEFDE
VDE = Vm/π
$POn=
MBTFDVBDJPOFT
Z
EBO
−1
Vca = Vo2 = ` ` V2h
(2ω)2Le Ce − 1
&MWBMPSEFMGJMUSPEFDBQBDJUPSCeTFDBMDVMBDPNPTJHVF
10
2R2 + (2ωL)2 =
2ωCe
118 Capítulo 3 Diodos rectificadores
3 Le 8 Rx 7 i
Vy 30.83 mH 80 m⍀
is
1 D1 D3 R 40 ⍀
⫹ 0V ⫹ 5
2
⬃ vs vo Ce 326 F L 10 mH
⫺ ⫺
6
0 D4 D2
Vx 0V
FIGURA 3.22
3FDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPQBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF
P
10
Ce = = 326 μF
4πf 2R + (4πfL)2
2
4FHÙOMBFDVBDJÓO
FM3'TFEFGJOFDPNP
12
` ` = 0.1
Vca Vo2 V2h 1 1
RF = = = =
Vcd Vcd Vcd (4πf)2Le Ce − 1 3 [(4πf)2Le Ce − 1]
b. &
OMBGJHVSBTFNVFTUSBFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPQBSBTJNVMBDJÓODPO14QJDF4FBHSFHB
VOBQFRVFÒBSFTJTUFODJBRxQBSBFWJUBSQSPCMFNBTEFDPOWFSHFODJBFO14QJDFEFCJEPBVOBUSB-
ZFDUPSJBEFDEEFSFTJTUFODJBDFSPGPSNBEBQPSLeZCe"DPOUJOVBDJÓOTFQSFTFOUBMBMJTUBEFM
BSDIJWPEFMDJSDVJUP
-PTSFTVMUBEPTEFMBTJNVMBDJÓODPO14QJDFEFMWPMUBKFEFTBMJEB7
TPOMPTTJHVJFOUFT
MPDVBMWFSJGJDBFMEJTFÒP
Ejemplo 3.14 Cómo determinar los valores de un filtro LC de entrada para limitar la cantidad
de rizado en la corriente de entrada
6OGJMUSPLCEFFOUSBEBDPNPFMEFMBGJHVSBTFVUJMJ[BQBSBSFEVDJSMPTBSNÓOJDPTFOMBDPSSJFOUFEF
FOUSBEBFOFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBB-BDPSSJFOUFEFDBSHBFTUÃMJCSF
EFSJ[BEPZTVWBMPSQSPNFEJPFTIa4JMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOFTf=)[ PSBET
EFUFSNJOFMB
GSFDVFODJBSFTPOBOUFEFMGJMUSPEFNPEPRVFMBDPSSJFOUFBSNÓOJDBEFFOUSBEBUPUBMTFSFEV[DBBEFM
DPNQPOFOUFGVOEBNFOUBM
Solución
-BGJHVSBNVFTUSBFMDJSDVJUPFRVJWBMFOUFQBSBFMn-ÊTJNPDPNQPOFOUFBSNÓOJDP&MWBMPSSNTEFM
nÊTJNPBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUFRVFBQBSFDFFOMBGVFOUFEFTVNJOJTUSPTFPCUJFOFDPOMBSFHMBEJWJTPSB
EFDPSSJFOUF
Isn = ` `I = ` ` Inh
1/(nωCi) 1
EPOEFInhFTFMWBMPSSNTEFMnÊTJNPBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUF-BDBOUJEBEUPUBMEFDPSSJFOUFBSNÓOJDBFO
MBMÎOFBEFBMJNFOUBDJÓOFT
∞ 1/2
Ih = a a I 2sn b
n =2,3, c
120 Capítulo 3 Diodos rectificadores
Li
XL ⫽ nLi
1
Isn Xc ⫽ Ci Inh(n)
n Ci
FIGURA 3.23
$JSDVJUPFRVJWBMFOUFQBSBDPSSJFOUFBSNÓOJDB
ZFMGBDUPSBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEB DPOFMGJMUSP
FT
∞
Isn 2 1/2
=c a a b d
Ih
r =
4FHÙOMBFDVBDJÓO
I1h = 4Ia /12 π e Inh = 4Ia/( 12 nπ) para n = 3, 5, 7, . . . . $POMBTFDVB-
DJPOFT
Z
PCUFOFNPT
∞ Isn 2 ∞ (ω2LiCi − 1)2
r2 = a a b = a ` `
n =3,5,7, c n [(nω) Li C i − 1]
Is1 2 2 2
n =3,5,7, c
MB DVBM TF QVFEF SFTPMWFS QBSB FM WBMPS EF Li C i 1BSB TJNQMJGJDBS MPT DÃMDVMPT DPOTJEFSBNPT TÓMP FM
UFSDFSBSNÓOJDP
< ××π×
Li C i m>ω Li C im
==PL i C i=× −ZMB
GSFDVFODJBEFMGJMUSPFT1/2Li Ci = 327.04 rad/s,P)[4VQPOJFOEPRVFC i=μ'
PCUFOFNPT
L i=N)
Nota:&MGJMUSPEFDBTFTVFMFTJOUPOJ[BSDPOMBGSFDVFODJBBSNÓOJDBJNQMJDBEB
QFSPTFSF-
RVJFSFVODVJEBEPTPEJTFÒPQBSBFWJUBSMBQPTJCJMJEBEEFSFTPOBODJBDPOFMTJTUFNBEFQPUFODJB
-BGSFDVFODJBSFTPOBOUFEFMUFSDFSBSNÓOJDPEFMBDPSSJFOUFFT×=SBET
vs
Vm
Le io Vcd
Icd
vs 0 2 t
Vm
Ce Vcd iL
continua
0 2 t
discontinua
0 t
(a) Circuito equivalente (b) Formas de onda
FIGURA 3.24
7PMUBKFEFTBMJEBDPOGJMUSPLC
EPOEFx=VDE/Vm-BDPSSJFOUFEFTBMJEBI0FTUÃEBEBQPS
diL
Le = Vm sen ωt − Vcd
dt
MBDVBMTFQVFEFSFTPMWFSQBSBi
t
ω
1
i0 = (Vm sen ωt − Vcd) d(ωt)
ωLe Lα
Vm Vcd
= (cos α − cos ωt) − (ωt − α) para ωt ≥ α
ωLe ωLe
&MWBMPSDSÎUJDPEFωt=β=π+αFOMBRVFMBDPSSJFOUFiDBFBDFSPTFQVFEFEFUFSNJOBSB
QBSUJSEFMBDPOEJDJÓOi ωt= β =π+α=
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPIDETFDBMDVMBDPNPTJHVF
π +α
1
Icd = i0(t) d(ωt)
π Lα
π
c 21 − x2 + x a − b d
Vm 2
Icd =
ωLe π 2
122 Capítulo 3 Diodos rectificadores
1BSB VDE =
MB DPSSJFOUF QJDP RVF QVFEF GMVJS B USBWÊT EFM SFDUJGJDBEPS FT IQL = Vm/ωLe
/PSNBMJ[BOEPIDEDPOSFTQFDUPBIQL
PCUFOFNPT
π
= 21 − x2 + x a − b
Icd 2
k(x) =
Ipk π 2
π +α
i0(t)2 d(ω . t)
Irms 1
kr(x) = =
Ipk B π Lα
1VFTUPRVFαEFQFOEFEFMBSFMBDJÓOEFWPMUBKFx
MBTFDVBDJPOFT
Z
EFQFOEFOEFx
-BUBCMBNVFTUSBMPTWBMPSFTEFk x
Zkr x
FOGVODJÓOEFMBSFMBDJÓOEFWPMUBKFx
$PNPFMWPMUBKFQSPNFEJPEFMSFDUJGJDBEPSFTVDE=Vm /π
MBDPSSJFOUFQSPNFEJPFT
JHVBMB
2 Vm
Icd =
πR
1PSDPOTJHVJFOUF
π
c 21 − x2 + x a − b d
2 Vm Vm 2
= Icd = Ipk k(x) =
πR ωLe π 2
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMBJOEVDUBODJBLcr =Le
QBSBVOBDPSSJFOUFDPOUJOVBDPNP
πR π
c 21 − x2 + x a − b d
2
Lcr =
2ω π 2
1PSDPOTJHVJFOUF
QBSBRVFVOBDPSSJFOUFDPOUJOVBGMVZBBUSBWÊTEFMJOEVDUPS
FMWBMPSEFLe
EFCFTFSNBZPSRVFFMWBMPSEFLcr&TEFDJS
πR π
c 21 − x2 + x a − b d
2
Le > Lcr =
2ω π 2
MBDVBMFOGVODJÓOEFxTFFTDSJCFDPNP
Ejemplo 3.15 Cómo determinar el valor crítico del inductor para que fluya corriente continua
a través de la carga
&MWPMUBKFSNTEFFOUSBEBBMDJSDVJUPEFMBGJHVSBBFTEF7
)[ B
4JFMWPMUBKFEFDE
EFTBMJEBFTVDE=7DPOIDE="
EFUFSNJOFMPTWBMPSFTEFMBJOEVDUBODJBDSÎUJDB
Lcr
α
FISNT C
4JIDE="ZLe=N)
VTFMBUBCMBQBSBEFUFSNJOBSMPTWBMPSFTEFVDE
α
βFISNT
3.12 Voltaje de salida con filtro LC 123
Solución
ω = 2π × 60 = 377 rad/s, Vs = 120 V, Vm = 12 × 120 = 169.7 V.
a. 3FMBDJÓOEFWPMUBKFx=VDE/VN===α=TFO x
=-BFDVB-
DJÓO
EBMBSFMBDJÓOEFDPSSJFOUFQSPNFEJPk=IDE/IQL=="TÎQVFT
IQL=
IDE/k=="&MWBMPSDSÎUJDPEFMBJOEVDUBODJBFT
Vm 169.7
Lcr = = = 11.59 mH
ωIpk 377 × 38.84
-BFDVBDJÓO
EBMBSFMBDJÓOEFDPSSJFOUFSNTkS=ISNT/IQL=1PSDPOTJHVJFOUF
6UJMJ[BOEPJOUFSQPMBDJÓOMJOFBMPCUFOFNPT
1PSDPOTJHVJFOUF ISNT=×IQL=×="
di
vL2 = L2
dt
3.13 Efectos de las inductancias de la fuente y la carga 125
L3
v vL2
Vm
vac
vbc
vL1
0 t
2 4 5 2
3 3 3 3
Vm
id id5 id1 id3 id5
Icd
0 t
2 4 5 2
3 3 3 3
(b) Formas de onda
FIGURA 3.25
3FDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPDPOJOEVDUBODJBTEFMBGVFOUF
4VQPOJFOEPVOJODSFNFOUPMJOFBMEFMBDPSSJFOUFiEFBIDE PVOBdi/dt=ĴiĴt
QPEFNPTFT-
DSJCJSMBFDVBDJÓO
DPNP
ZFTUPTFSFQJUFTFJTWFDFTQBSBVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDP6UJMJ[BOEPMBFDVBDJÓO
MBSFEVD-
DJÓOEFMWPMUBKFQSPNFEJPEFCJEPBMBTJOEVDUBODJBTEFDPONVUBDJÓOFT
1
Vx = 2(vL1 + vL2 + vL3) ∆t = 2f(L1 + L2 + L3) ∆i
T
= 2f(L1 + L2 + L3)Icd
EPOEFfFTMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOFOIFSU[
126 Capítulo 3 Diodos rectificadores
Solución
Lc=N)
Vs = 208/13 = 120 V, f = 60 Hz, Icd = 60 A, y Vm = 12 × 120 = 169.7 V.$POMBFDV-
BDJÓO
VDE=×=7-BFDVBDJÓO
EBMBSFEVDDJÓOEFMWPMUBKFEFTBMJEB
100
Vx = 6 × 60 × 0.5 × 10−3 × 60 = 10.8 V o 10.8 × = 3.85%
280.7
ZFMWPMUBKFEFTBMJEBFGFDUJWPFT −
=7
Ejemplo 3.17 Cómo determinar el efecto del tiempo de recuperación del diodo en el voltaje
de salida de un rectificador
-PTEJPEPTFOFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBBUJFOFOVOUJFNQPEFSFDVQF-
SBDJÓOJOWFSTBEFtrr=μTZFMWPMUBKFSNTEFFOUSBEBFTVs=7%FUFSNJOFFMFGFDUPEFMUJFNQP
EFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBFOFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPTJMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOFT B
fs=L)[
Z C
fs=)[
Solución
&MUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBBGFDUBSÎBFMWPMUBKFEFTBMJEBEFMSFDUJGJDBEPS&OFMSFDUJGJDBEPSEFPOEB
DPNQMFUBEFMBGJHVSBBFMEJPEPDOPTFCMPRVFBPBQBHBFOωt=πFOWF[EFFMMP
TJHVFDPOEVDJFOEP
IBTUBRVFt=π/ω+trr$PNPDPOTFDVFODJBEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTB
FMWPMUBKFEFTBMJEBQSP-
NFEJPTFSFEVDFZMBGPSNBEFPOEBEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
4JFMWPMUBKFEFFOUSBEBFTv = Vm sen ωt = 12 Vs sen ωt,MBSFEVDDJÓOEFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPFT
trr
cos ωt trr
c− d
2 2Vm
Vrr = Vm sen ωt dt =
T L0 T ω 0
Vm
= (1 − cos ωt rr)
π
Vm = 12 Vs = 12 × 120 = 169.7 V
vo
Vm
trr
T
t
0
T
2
FIGURA 3.26
&GFDUPEFMUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBFOFMWPMUBKFEFTBMJEB
3.14 Consideraciones prácticas para seleccionar inductores y capacitores 127
Nota:&MFGFDUPEFtrrFTTJHOJGJDBUJWPQBSBGVFOUFTEFBMUBGSFDVFODJB
ZQBSBFMDBTPEFVOB
GVFOUFOPSNBMEF)[TVFGFDUPQVFEFDPOTJEFSBSTFJOTJHOJGJDBOUF
4POFTQFDJBMNFOUFBEFDVBEPTQBSBBQMJDBDJPOFTEFDBQPSTVDPNCJOBDJÓOEFBMUBDBQB-
DJUBODJBZCBKP%'RVFQFSNJUFBMUBTDPSSJFOUFTEFDB4JOFNCBSHP
TPOEFEJNFOTJPOFTZQFTP
SFMBUJWBNFOUFHSBOEFT
-PTDBQBDJUPSFTEFQFMÎDVMBUJFOFOVOBNQMJPVTPFOBQMJDBDJPOFTEFFMFDUSÓOJDBEFQP-
UFODJBJODMVZFOEP
QFSPOPMJNJUÃOEPTFB
BDPQMBNJFOUPEFDE
GJMUSBEPEFDEEFTBMJEB
DPNP
iTOVCCFSTu*(#5
ZFODJSDVJUPTEFDPSSFDDJÓOEFGBDUPSEFQPUFODJBEPOEFTVNJOJTUSBOMBQP-
UFODJBSFBDUJWBEFBEFMBOUP ,7"3
QBSBDPSSFHJSMBDPSSJFOUFSFUSBTBEBQSPWPDBEBQPSDBSHBT
JOEVDUJWBT%POEFTFSFRVJFSFODPSSJFOUFTSNTZQJDPNVZBMUBTTFVUJMJ[BOFMFDUSPEPTEFIPKB
EFBMVNJOJP
&TUPTDBQBDJUPSFTIBOMMFHBEPBTFSDBQBDJUPSFTEFVTPHFOFSBMQSFEPNJOBOUFT
TPCSFUPEPFO
iDIJQTuEFUFDOPMPHÎBEFNPOUBKFTVQFSGJDJBM 4.5
EPOEFTVCBKPDPTUPMPTIBDFBUSBDUJWPT
$POMBFNFSHFODJBEFVOJEBEFTNVMUJDBQBEJFMÊDUSJDBTNÃTEFMHBEBTDPOWPMUBKFTOPNJOBMFTEF
NFOPTEF7
TFEJTQPOFEFWBMPSFTEFDBQBDJUBODJBEFDJFOUPTEFNJDSPGBSBET&TUPJOWBEFMB
DBQBDJUBODJBUSBEJDJPOBMBMUB-PTDBQBDJUPSFTEFDFSÃNJDBOPTFQPMBSJ[BO
QPSMPRVFTFQVFEFO
VUJMJ[BSFOBQMJDBDJPOFTEFDB
6ODBQBDJUPSFMFDUSPMÎUJDPEFBMVNJOJPTFDPNQPOFEFVOFMFNFOUPDBQBDJUPSFOSPMMBEPJNQSFH-
OBEP DPO FMFDUSPMJUP MÎRVJEP
DPOFDUBEP B UFSNJOBMFT Z TFMMBEP FO VOB MBUB &TUPT DBQBDJUPSFT
IBCJUVBMNFOUFPGSFDFOWBMPSFTEFDBQBDJUBODJBEFμ'B'ZWBMPSFTEFWPMUBKFEFTEF7IBTUB
7&MDJSDVJUPFRVJWBMFOUFRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBNPEFMBFMGVODJPOBNJFOUPOPS-
NBMEFVODBQBDJUPSFMFDUSPMÎUJDPEFBMVNJOJP
BTÎDPNPTVDPNQPSUBNJFOUPEFTPCSFWPMUBKFZ
WPMUBKFJOWFSTP
-BDBQBDJUBODJB$FTMBDBQBDJUBODJBFRVJWBMFOUFZEFDSFDFBMJODSFNFOUBSTFMBGSFDVFODJB
-BSFTJTUFODJBRsFTMBSFTJTUFODJBFOTFSJFFRVJWBMFOUF
ZEFDSFDFBMJODSFNFOUBSTFMBGSFDVFODJBZMB
UFNQFSBUVSB4FJODSFNFOUBDPOFMWPMUBKFOPNJOBM-PTWBMPSFTUÎQJDPTWBOEFNΩBΩ
ZRsFT
JOWFSTBNFOUFQSPQPSDJPOBMBMBDBQBDJUBODJBQBSBVOWPMUBKFOPNJOBMEBEP-BJOEVDUBODJBLs
FTMBJOEVDUBODJBFOTFSJFFRVJWBMFOUFZFTSFMBUJWBNFOUFJOEFQFOEJFOUFUBOUPEFMBGSFDVFODJB
DPNPEFMBUFNQFSBUVSB-PTWBMPSFTUÎQJDPTWBOEFO)BO)
RpFTMBSFTJTUFODJBFOQBSBMFMPFRVJWBMFOUFZFYQMJDBMBDPSSJFOUFEFGVHBFOFMDBQBDJUPS
%FDSFDFBMJODSFNFOUBSTFMBDBQBDJUBODJB
UFNQFSBUVSB
ZWPMUBKF
ZTFJODSFNFOUBNJFOUSBTTF
BQMJDBFMWPMUBKF-PTWBMPSFTUÎQJDPTTPOEFMPSEFOEFC.ΩDPOCFOμ'
QPSFKFNQMP
VO
Ls Rs
Rp Dz C
FIGURA 3.27
$JSDVJUPFRVJWBMFOUF
Referencias 129
DBQBDJUPSEFμ'UFOESÎBVOBRpEFBQSPYJNBEBNFOUF.Ω&MEJPEP[FOFS%NPEFMBFM
DPNQPSUBNJFOUPEFTPCSFWPMUBKFZWPMUBKFJOWFSTP-BBQMJDBDJÓOEFVOTPCSFWPMUBKFEFMPSEFO
EF7NÃTBMMÃEFMBDBQBDJEBEEFQJDPTEFWPMUBKFEFMDBQBDJUPSQSPWPDBBMUBDPSSJFOUFEFGVHB
3.14.5 Supercapacitores
-PT TVQFSDBQBDJUPSFT PGSFDFO WBMPSFT EF DBQBDJUBODJB FYUSFNBEBNFOUF BMUPT GBSBET
FO VOB
BNQMJBWBSJFEBEEFPQDJPOFTEFFODBQTVMBEPRVFTBUJTGBSÃOFMNPOUBKFTVQFSGJDJBMEFCBKPQFSGJM
B USBWÊT EF PSJGJDJPT Z MPT SFRVFSJNJFOUPT EF FOTBNCMF EF BMUBEFOTJEBE 1PTFFO DBQBDJEBEFT
JMJNJUBEBTEFDBSHBZEFTDBSHB
OPSFRVJFSFOSFDJDMBKF
VOBMBSHBEVSBDJÓOEFBÒPT
CBKBSFTJT-
UFODJBFOTFSJFFRVJWBMFOUF
EVSBDJÓOFYUFOEJEBEFMBCBUFSÎBIBTUBWFDFTZBMUPTEFTFNQFÒPT
DPOQSFDJPTCBKPT-BDBQBDJUBODJBPTDJMBFOUSF'Z'
r 6OJOEVDUPSEFDEUJFOFVODPTUPNÃTBMUPZVOQFTPNBZPS)BZEPTUJQPTEFDBQBDJUPSFT
EFDBZDE-PTDBQBDJUPSFTDPNFSDJBMNFOUFEJTQPOJCMFTTFQVFEFODMBTJGJDBSFODJODPDBU-
FHPSÎBT B
DBQBDJUPSFT EF QFMÎDVMB EF DB C
DBQBDJUPSFT EF DFSÃNJDB D
DBQBDJUPSFT
FMFDUSPMÎUJDPTEFBMVNJOJP E
DBQBDJUPSFTEFUBOUBMJPTÓMJEPT
Z F
TVQFSDBQBDJUPSFT
RESUMEN
)BZEJGFSFOUFTUJQPTEFSFDUJGJDBEPSFTTFHÙOMBTDPOFYJPOFTEFMPTEJPEPTZFMUSBOTGPSNBEPS
EFFOUSBEB-PTQBSÃNFUSPTEFEFTFNQFÒPEFMPTSFDUJGJDBEPSFTFTUÃOEFGJOJEPTZTFIBEFNPT-
USBEPRVFTVEFTFNQFÒPWBSÎBDPOTVTUJQPT-PTSFDUJGJDBEPSFTHFOFSBOBSNÓOJDPTFOMBDBSHBZ
FOMBMÎOFBEFBMJNFOUBDJÓOFTUPTBSNÓOJDPTTFQVFEFOSFEVDJSDPOGJMUSPT-BTJOEVDUBODJBTEF
MBGVFOUFZEFMBDBSHBUBNCJÊOJOGMVZFOFOFMEFTFNQFÒPEFMPTSFDUJGJDBEPSFT
REFERENCIAS
[1] 4DIBFGFS
+
Rectifier Circuits-Theory and Design
/VFWB:PSL
8JMFZ4POT
[2] -FF
38
Power Converter Handbook-Theory Design and Application. $BOBEJBO(FOFSBM
&MFDUSJD
1FUFSCPSPVHI
0OUBSJP
[3] -FF
:4
Z.)-$IPX
Power Electronics Handbook
FEJUBEPQPS.)3BTIJE
4BO
%JFHP
$""DBEFNJD1SFTT$BQÎUVMP
[4] *&&& 4UBOEBSE
Practices and Requirements for General Purpose Thyristor Drives
1JTDBUBXBZ
/+
[5] Capacitors for Power Electronics-Application Guides
$%. $PSOFMM %VCJMJFS
-JCFSUZ
$BSPMJOBEFM4VSIUUQXXXDEFDPNDBUBMPHBDDFTBEPFOOPWJFNCSF
130 Capítulo 3 Diodos rectificadores
PREGUNTAS DE REPASO
3.1 y2VÊFTMBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFVOUSBOTGPSNBEPS
3.2 y2VÊFTVOSFDUJGJDBEPS y$VÃMFTMBEJGFSFODJBFOUSFVOSFDUJGJDBEPSZVODPOWFSUJEPS
3.3 y2VÊFTMBDPOEJDJÓOEFCMPRVFPEFVOEJPEP
3.4 y$VÃMFTTPOMPTQBSÃNFUSPTEFEFTFNQFÒPEFVOSFDUJGJDBEPS
3.5 y$VÃMFTMBJNQPSUBODJBEFMGBDUPSEFGPSNBEFVOSFDUJGJDBEPS
3.6 y$VÃMFTMBJNQPSUBODJBEFMGBDUPSEFSJ[PEFVOSFDUJGJDBEPS
3.7 y2VÊFTMBFGJDJFODJBEFSFDUJGJDBDJÓO
3.8 y$VÃMFTMBJNQPSUBODJBEFMGBDUPSEFVUJMJ[BDJÓOEFVOUSBOTGPSNBEPS
3.9 y2VÊFTFMGBDUPSEFEFTQMB[BNJFOUP
3.10 y2VÊFTFMGBDUPSEFQPUFODJBEFFOUSBEB
3.11 y2VÊFTFMGBDUPSBSNÓOJDP
3.12 y2VÊFTFMWPMUBKFEFTBMJEBEFDEEFVOSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUB
3.13 y2VÊFTMBGSFDVFODJBGVOEBNFOUBMEFMWPMUBKFEFTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDP
EFPOEBDPNQMFUB
3.14 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTEFVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPTPCSFVOPNPOPGÃTJDP
3.15 y$VÃMFTTPOMBTEFTWFOUBKBTEFVOSFDUJGJDBEPSQPMJGÃTJDPEFNFEJBPOEB
3.16 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTEFVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPTPCSFVOPEFTFJTGBTFTFOFTUSFMMB
3.17 y$VÃMFTTPOMBTGVODJPOFTEFMPTGJMUSPTFODJSDVJUPTSFDUJGJDBEPSFT
3.18 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFGJMUSPTEFDBZDE
3.19 y$VÃMFTTPOMPTFGFDUPTEFMBTJOEVDUBODJBTEFGVFOUFFOFMWPMUBKFEFTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPS
3.20 y$VÃMFTTPOMPTFGFDUPTEFMBTJOEVDUBODJBTEFDBSHBFOMBTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPS
3.21 y2VÊFTVOBDPONVUBDJÓOEFEJPEPT
3.22 y2VÊFTFMÃOHVMPEFDPONVUBDJÓOEFVOSFDUJGJDBEPS
PROBLEMAS
3.1 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBQVSBNFOUFSFTJTUJWB R=Ω
FMWPMUBKF
EFBMJNFOUBDJÓOQJDPVm=7
ZMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOf=)[%FUFSNJOFFMWPMUBKFEF
TBMJEBQSPNFEJPEFMSFDUJGJDBEPSTJMBJOEVDUBODJBEFMBGVFOUFFTJOTJHOJGJDBOUF
3.2 3FQJUBFMQSPCMFNBTJMBJOEVDUBODJBEFMBGVFOUFQPSGBTF JODMVJEBMBJOEVDUBODJBEFGVHBEFM
USBOTGPSNBEPS
FTLc=N)
3.3 &MSFDUJGJDBEPSEFTFJTGBTFTFOFTUSFMMBEFMBGJHVSBUJFOFVOBDBSHBQVSBNFOUFSFTJTUJWBEFR=Ω
FMWPMUBKFQJDPEFBMJNFOUBDJÓOVm=7
ZMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOf=)[%FUFSNJOFFM
WPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPEFMSFDUJGJDBEPSTJMBJOEVDUBODJBEFMBGVFOUFFTJOTJHOJGJDBOUF
3.4 3FQJUBFMQSPCMFNBTJMBJOEVDUBODJBEFGVFOUFQPSGBTF JODMVJEBMBJOEVDUBODJBEFGVHBEFMUSBOT-
GPSNBEPS
FTLc=N)
3.5 &MSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPEFMBGJHVSBUJFOFVOBDBSHBQVSBNFOUFSFTJTUJWBEFR=ΩZTFBMJ-
NFOUBDPOVOBGVFOUFEF7
)[&MQSJNBSJPZFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSEFFOUSBEB
FTUÃODPOFDUBEPTFO:%FUFSNJOFFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPEFMSFDUJGJDBEPSTJMBTJOEVDUBODJBT
EFMBGVFOUFTPOJOTJHOJGJDBOUFT
3.6 3FQJUBFMQSPCMFNB4JMBJOEVDUBODJBEFMBGVFOUFQPSGBTF JODMVZFOEPMBJOEVDUBODJBEFGVHBEFM
USBOTGPSNBEPS
FTLc=N)
3.7 4FSFRVJFSFRVFFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFMBGJHVSBBTVNJOJTUSFVOWPMUBKFQSPNFEJPEF
VDE=7BVOBDBSHBSFTJTUJWBEFR=Ω%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFEFMPT
EJPEPTZFMUSBOTGPSNBEPS
3.8 4FSFRVJFSFRVFVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPTVNJOJTUSFVOWPMUBKFQSPNFEJPEFVDE=7DPOVOB
DPSSJFOUFMJCSFEFSJ[BEPEFIDE ="&MQSJNBSJPZFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃODP-
OFDUBEPTFO:%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEFMWPMUBKFZDPSSJFOUFEFMPTEJPEPTZFMUSBOTGPSNBEPS
Problemas 131
3.9 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBRL4JFMWPMUBKFQJDPEFFOUSBEBFT
Vm=7
MBGSFDVFODJBEFBMJNFOUBDJÓOf=)[ZMBSFTJTUFODJBEFMBDBSHBR=Ω
EFUFS-
NJOFMBJOEVDUBODJBEFMBDBSHBLQBSBMJNJUBSMPTBSNÓOJDPTEFMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMBDBSHBB
EFMWBMPSQSPNFEJPIDE
3.10 &M SFDUJGJDBEPS USJGÃTJDP FO FTUSFMMB EF MB GJHVSB B UJFOF VOB DBSHB RL 4J FM WPMUBKF QJDP FO FM
TFDVOEBSJPQPSGBTFFTVm=7B)[
ZMBSFTJTUFODJBEFMBDBSHBFTR=Ω
EFUFSNJOFMB
JOEVDUBODJBEFDBSHBLQBSBMJNJUBSMPTBSNÓOJDPTEFMBDPSSJFOUFEFDBSHBBEFMWBMPSQSPNFEJP
IDE
3.11 &MWPMUBKFEFMBCBUFSÎBRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSB1FTE=7ZTVDBQBDJEBEFTEF8I
-BDPSSJFOUFEFSFDBSHBQSPNFEJPEFCFTFSIDE="&MWPMUBKFEFFOUSBEBBMQSJNBSJPFTVp=
7
)[
ZMBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPSFTh=$BMDVMF(a)FMÃOHVMPEFDPOEVDDJÓO
δEFMEJPEP(b)MBSFTJTUFODJBRRVFMJNJUBMBDPSSJFOUF(c)MBDBQBDJEBEEFQPUFODJBPREFR(d)&M
UJFNQPEFSFDBSHBhoFOIPSBT(e)MBFGJDJFODJBEFMSFDUJGJDBEPSη
Z(f)FMWPMUBKFJOWFSTPQJDP 1*7
EFMEJPEP
n:1 R D1
io
vp vs E
FIGURA P3.11
3.12 &MWPMUBKFEFMBCBUFSÎBEFMBGJHVSB1FTE=7ZTVDBQBDJEBETPO8I-BDPSSJFOUFEF
SFDBSHBQSPNFEJPEFCFTFSIDE="&MWPMUBKFEFFOUSBEBBMQSJNBSJPFTVp=7
)[
Z
MBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPSFTh=$BMDVMF(a)FMÃOHVMPEFDPOEVDDJÓOδEFMEJPEP
(b)MBSFTJTUFODJBRRVFMJNJUBMBDPSSJFOUF(c)MBDBQBDJEBEEFQPUFODJBPREFR;(d)FMUJFNQPEF
SFDBSHBhoFOIPSBT(e)MBFGJDJFODJBEFMSFDUJGJDBEPSη
Z(f)FM1*7EFMEJPEP
3.13 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBBUJFOFL=N)
3 =Ω
ZE=
7&MWPMUBKFEFFOUSBEBFTVs=7B)[(a)%FUFSNJOF
MBDPSSJFOUFFTUBCMFBUSBWÊTEF
MBDBSHBIFOωt=
MBDPSSJFOUFQSPNFEJPBUSBWÊTEFMEJPEPID QSPN
MBDPSSJFOUFSNTBUSBWÊT
EFMEJPEPID SNT
Z
MBDPSSJFOUFSNTEFTBMJEBIo SNT
(b)6TF14QJDFQBSBUSB[BSMBHSÃGJDBEFMB
DPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBEFTBMJEBi04VQPOHBMPTQBSÃNFUSPTEFEJPEP*4=&−
#7=7
3.14 &MSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBUJFOFVOBDBSHBL=N)
R=ΩZE
=7&MWPMUBKFEFFOUSBEBEFMÎOFBBMÎOFBFTVab=7
)[(a)%FUFSNJOF
MBDPSSJFOUF
FTUBCMFBUSBWÊTEFMBDBSHBIoFOΩt=π
MBDPSSJFOUFQSPNFEJPBUSBWÊTEFMEJPEPID QSPN
MBDPSSJFOUFSNTBUSBWÊTEFMEJPEPID SNT
Z
MBDPSSJFOUFSNTEFTBMJEBIo SNT
(b)6TF14QJDF
QBSBUSB[BSMBHSÃGJDBEFMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBEFTBMJEBiO4VQPOHBMPTQBSÃNFUSPTEFEJPEP*4=
&−
#7=7
3.15 6OBGVFOUFEF7
)[BMJNFOUBFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFMBGJHVSBB-BSFTJTUFODJBEF
MBDBSHBFTRL=Ω(a)%JTFÒFVOGJMUSP$EFNPEPRVFFMGBDUPSEFSJ[PEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFB
NFOPSRVF(b)$POFMWBMPSEFMDBQBDJUPSCeEFMJODJTP B
DBMDVMFFMWPMUBKFQSPNFEJPBUSBWÊT
EFMBDBSHB
VDE
132 Capítulo 3 Diodos rectificadores
3.16 3FQJUBFMQSPCMFNBQBSBFMSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSB1
vD
is D1
vp vs Vm sen t R vo
Diagrama del circuito
FIGURA P3.16
3.17 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFNFEJBPOEBEFMBGJHVSB1UJFOFVOBDBSHBQVSBNFOUFSFTJTUJWBR
%FUFSNJOF(a)MBFGJDJFODJB(b)FM''(c)&M3'(d)FM56'(e)FM1*7EFMEJPEP(f)FM$'EFMB
DPSSJFOUFEFFOUSBEB
Z(g)FM1'EFFOUSBEB4VQPOHBVm=7
3.18 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFNFEJBPOEBEFMBGJHVSB1FTUÃDPOFDUBEPBVOBGVFOUFEF)[
&YQSFTFFMWPMUBKFJOTUBOUÃOFPEFTBMJEBFOVOBTFSJFEF'PVSJFS
3.19 &MWPMUBKFSNTEFFOUSBEBBMDJSDVJUPEFMBGJHVSBBFTEF7
)[(a)4JFMWPMUBKFEFTBMJEB
EFDEFTVDE=7DPOIDE="
EFUFSNJOFMPTWBMPSFTEFJOEVDUBODJBLe
αFISNT(b)4JIDE=
"ZLe=N)
VTFMBUBCMBQBSBDBMDVMBSMPTWBMPSFTEFVDE
α
βFISNT
3.20 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBSFTJTUJWBRZBUSBWÊTEFFMMBTFDPOFDUB
VODBQBDJUPSC-BDPSSJFOUFQSPNFEJPBUSBWÊTEFMBDBSHBFTIDE4VQPOJFOEPRVFFMUJFNQPEFSF-
DBSHBEFMDBQBDJUPSFTJOTJHOJGJDBOUFDPNQBSBEPDPOFMUJFNQPEFEFTDBSHB
EFUFSNJOFMPTBSNÓOJDPT
EFMWPMUBKFSNTEFTBMJEB
VDB
3.21 &MGJMUSPLCRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBDTFVUJMJ[BQBSBSFEVDJSFMDPOUFOJEPEFSJ[PEFMWPMUBKF
EFTBMJEBEFVOSFDUJGJDBEPSEFTFJTGBTFTFOFTUSFMMB-BSFTJTUFODJBEFMBDBSHBFTR=Ω
MBJOEVD-
UBODJBEFMBDBSHBFTL=N)
ZMBGSFDVFODJBEFMBGVFOUFFTEF)[%FUFSNJOFMPTQBSÃNFUSPT
EFGJMUSPLeZCeEFNPEPRVFFMGBDUPSEFSJ[PEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFB
3.22 &MSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPEFMBGJHVSBUJFOFVOBDBSHBRLZTFBMJNFOUBDPOVOBGVFOUFDPOFDUBEBFO
:(a)6TFFMNÊUPEPEFMBTFSJFEF'PVSJFSQBSBPCUFOFSFYQSFTJPOFTQBSBFMWPMUBKFEFTBMJEBvo t
ZMB
DPSSJFOUFFOMBDBSHBi0 t
(b)4JFMWPMUBKFEFGBTFQJDPFTVm=7B)[ZMBSFTJTUFODJBEF
MBDBSHBFTR=Ω
EFUFSNJOFMBJOEVDUBODJBEFMBDBSHBLQBSBMJNJUBSMBDPSSJFOUFEFSJ[PB
EFMWBMPSQSPNFEJPIcd.
3.23 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFNFEJBPOEBEFMBGJHVSB1UJFOFVOEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSFZ
VOBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMBDBSHBQSPNFEJPMJCSFEFSJ[PEFIa(a)5SBDFMBTGPSNBTEFPOEBEFMBT
DPSSJFOUFTFOD
DmZFOFMQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS(b)FYQSFTFMBDPSSJFOUFFOFMQSJNBSJP
vD
D1 io
R vR
vp vs Vm sen t vo Dm
L vL
FIGURA P3.23
Problemas 133
DPNPTFSJFEF'PVSJFS
Z(c)EFUFSNJOFFM1'EFFOUSBEBZFM)'EFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBBMSFDUJ-
GJDBEPS4VQPOHBVOBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPS
3.24 &MSFDUJGJDBEPSNPOPGÃTJDPEFPOEBDPNQMFUBEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDPSSJFOUFFOMBDBSHBQSP-
NFEJPMJCSFEFSJ[PEFIa(a)5SBDFMBTGPSNBTEFPOEBEFMBTDPSSJFOUFTFOD
DZFOFMQSJNBSJP
EFMUSBOTGPSNBEPS(b)FYQSFTFMBDPSSJFOUFFOFMQSJNBSJPDPNPVOBTFSJFEF'PVSJFS
Z(c)EFUFS-
NJOFFM1'EFFOUSBEBZFM)'EFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBBMSFDUJGJDBEPS4VQPOHBVOBSFMBDJÓOEF
WVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPS
3.25 &MSFDUJGJDBEPSQPMJGÃTJDPFOFTUSFMMBEFMBGJHVSBBUJFOFUSFTQVMTPTZTVNJOJTUSBVOBDPSSJFOUF
QSPNFEJPBUSBWÊTEFMBDBSHBMJCSFEFSJ[BEPEFIa&MQSJNBSJPZFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS
FTUÃODPOFDUBEPTFO:4VQPOHBVOBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPS(a)5SBDFMBTGPSNBT
EFPOEBEFMBTDPSSJFOUFTFOD
D
DZFOFMQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS(b)FYQSFTFMBDPSSJFOUF
FOFMQSJNBSJPDPNPVOBTFSJFEF'PVSJFS
Z(c)EFUFSNJOFFM1'EFFOUSBEBZFM)'EFMBDPSSJFOUFEF
FOUSBEB
3.26 3FQJUBFMQSPCMFNBTJFMQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃDPOFDUBEPFOEFMUBZFMTFDVOEBSJP
FO:
3.27 &MSFDUJGJDBEPSQPMJGÃTJDPFOFTUSFMMBEFMBGJHVSBBUJFOFTFJTQVMTPTZTVNJOJTUSBVOBDPSSJFOUF
QSPNFEJPBUSBWÊTEFMBDBSHBMJCSFEFSJ[BEPEFIa&MQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃDPOFDUBEP
FOEFMUBZFMTFDVOEBSJPFO:4VQPOHBVOBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPS(a)5SBDFMBT
GPSNBTEFPOEBEFMBTDPSSJFOUFTFOD
D
DZFOFMQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS(b)FYQSFTF
MBDPSSJFOUFFOFMQSJNBSJPDPNPVOBTFSJFEF'PVSJFS
Z(c)EFUFSNJOFFM1'EFFOUSBEBZFM)'EFMB
DPSSJFOUFEFFOUSBEB
3.28 &MSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDPEFMBGJHVSBTVNJOJTUSBVOBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMBDBSHBMJCSFEFSJ[BEP
EFIa&MQSJNBSJPZFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃODPOFDUBEPTFO:4VQPOHBVOBSFMBDJÓOEF
WVFMUBTEFMUSBOTGPSNBEPS(a)5SBDFMBTGPSNBTEFPOEBEFMBTDPSSJFOUFTFOD
D
DZEFMB
DPSSJFOUFEFGBTFFOFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPS(b)FYQSFTFMBDPSSJFOUFEFGBTFFOFMTFDVOEB-
SJPDPNPVOBTFSJFEF'PVSJFS
Z(c)EFUFSNJOFFM1'EFFOUSBEBZFM)'EFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEB
3.29 3FQJUBFMQSPCMFNBTJFMQSJNBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃDPOFDUBEPFOEFMUBZFMTFDVOEBSJPFO
:
3.30 3FQJUBFMQSPCMFNBTJFMQSJNBSJPZFMTFDVOEBSJPEFMUSBOTGPSNBEPSFTUÃODPOFDUBEPTFOEFMUB
3.31 &MSFDUJGJDBEPSEFEPDFGBTFTFOFTUSFMMBEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBQVSBNFOUFSFTJTUJWBDPO
RPINT%FUFSNJOF(a)MBFGJDJFODJB(b)FM''(c)FM3'(d)FMGBDUPSEF56'(e)FM1*7EFDBEB
EJPEP
Z(f)MBDPSSJFOUFQJDPBUSBWÊTEFVOEJPEPTJFMSFDUJGJDBEPSTVNJOJTUSBIDE="DPOVO
WPMUBKFEFTBMJEBEFVDE=7
3.32 &MSFDUJGJDBEPSFOFTUSFMMBEFMBGJHVSBBUJFOFq=
Vm=7
ZMBGSFDVFODJBEFBMJNFOUB-
DJÓOFTf=)[%FUFSNJOFFMWBMPSSNTEFMBSNÓOJDPEPNJOBOUFZTVGSFDVFODJB
PARTE II Transistores de potencia y
convertidores de CD a CD
C A P Í T U L O 4
Transistores de potencia
Al concluir este capítulo los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente
r &OVNFSBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFVOJOUFSSVQUPSEFUSBOTJTUPSJEFBM
r %FTDSJCJSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPONVUBDJÓOEFEJGFSFOUFTUSBOTJTUPSFTEFQPUFODJBDPNP
.04'&5T
$00-.04
#+5T
*(#5TZ4*5T
r %FTDSJCJSMBTMJNJUBDJPOFTEFMPTUSBOTJTUPSFTDPNPJOUFSSVQUPSFT
r %FTDSJCJSMPTSFRVFSJNJFOUPTEFDPOUSPMEFDPNQVFSUBZMPTNPEFMPTEFUSBOTJTUPSFTEFQPUFODJB
r %JTFÒBSDJSDVJUPTEFQSPUFDDJÓOdi/dtZdv/dtQBSBUSBOTJTUPSFT
r %FUFSNJOBSDPOGJHVSBDJPOFTQBSBRVFGVODJPOFOUSBOTJTUPSFTFOTFSJFZFOQBSBMFMP
r %FTDSJCJSMPTNPEFMPT41*$&EF.04'&5T
#+5TF*(#5T
r %FUFSNJOBS MBT DBSBDUFSÎTUJDBT Z SFRVFSJNJFOUPT EF DPOUSPM EF DPNQVFSUB EF #+5T
.04'&5T
+'&5TF*(#5T
r %FTDSJCJSMBTUÊDOJDBTEFBJTMBNJFOUPFOUSFFMDJSDVJUPEFBMUPOJWFMEFQPUFODJBZFMDJSDVJUPEF
DPOUSPMEFDPNQVFSUBEFCBKPOJWFM
Símbolos y su significado
Símbolo Significado
i; v $PSSJFOUFZWPMUBKFWBSJBCMFTJOTUBOUÃOFPT
SFTQFDUJWBNFOUF
I; V $PSSJFOUFZWPMUBKFEFDEGJKPT
SFTQFDUJWBNFOUF
IG; ID; IS; IDS $PSSJFOUFTEFDPNQVFSUB
ESFOBKF
GVFOUFZEFESFOBKFTBUVSBEBEF
.04'&5T
SFTQFDUJWBNFOUF
IB; IC; IE; ICS $PSSJFOUFTEFCBTF
DPMFDUPS
FNJTPSZEFDPMFDUPSTBUVSBEBEF#+5T
SFTQFDUJWBNFOUF
VGS; VDS 7PMUBKFTEFDPNQVFSUBGVFOUFZESFOBKFGVFOUFEF.04'&5T
SFTQFDUJWBNFOUF
VBE; VCE 7PMUBKFTEFCBTFFNJTPSZDPMFDUPSFNJTPSEF#+5T
SFTQFDUJWBNFOUF
IC; VGS; VCE $PSSJFOUFEFDPMFDUPS
WPMUBKFTEFDPNQVFSUBGVFOUFZDPMFDUPSFNJTPSEF
*(#5T
SFTQFDUJWBNFOUF
TA; TC; TJ; TS 5FNQFSBUVSBTBNCJFOUF
EFDÃQTVMB
VOJÓOZEJTJQBEPS
SFTQFDUJWBNFOUF
td; tr; tn; ts; tf; to 5JFNQPEFSFUSBTP
TVCJEB
FODFOEJEP
BMNBDFOBNJFOUP
DBÎEBZBQBHBEPEF
VOUSBOTJTUPSEFDPONVUBDJÓO
SFTQFDUJWBNFOUF
134
4.1 Introducción 135
Símbolo Significado
βF (= hFE); αF (BOBODJBEFDPSSJFOUFFOTFOUJEPEJSFDUPZSFMBDJPOFTEFDPSSJFOUFDPMFDUPS
FNJTPSEF#+5T
SFTQFDUJWBNFOUF
RC; RD; RG 3FTJTUFODJBTEFDPMFDUPS
ESFOBKFZDPNQVFSUB
SFTQFDUJWBNFOUF
4.1 INTRODUCCIÓN
-PT USBOTJTUPSFT EF QPUFODJB IBO DPOUSPMBEP MBT DBSBDUFSÎTUJDBT EF FODFOEJEP Z BQBHBEP -PT
USBOTJTUPSFT
RVF TF VUJMJ[BO DPNP FMFNFOUPT EF DPONVUBDJÓO
GVODJPOBO FO MB SFHJÓO EF TB
UVSBDJÓO
MP RVF QSPWPDB VOB CBKB DBÎEB EF WPMUBKF FO FTUBEP EF DPOEVDDJÓO FODFOEJEP -B
WFMPDJEBEEFDPONVUBDJÓOEFMPTUSBOTJTUPSFTNPEFSOPTFTNVDIPNBZPSRVFMBEFMPTUJSJTUPSFT
ZUJFOFOVOBNQMJPVTPFODPOWFSUJEPSFTEFDEBDEZEFDEBDB
DPOMPTEJPEPTDPOFDUBEPTFO
QBSBMFMPBMBJOWFSTBQBSBQSPQPSDJPOBSVOGMVKPEFDPSSJFOUFCJEJSFDDJPOBM4JOFNCBSHP
TVT
DBQBDJEBEFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFTPONFOPSFTRVFMBTEFMPTUJSJTUPSFTZMPTUSBOTJTUPSFTZQPS
MPDPNÙOTFVTBOFOBQMJDBDJPOFTEFCBKBBNFEJBOBQPUFODJB$POFMBWBODFFOMBUFDOPMPHÎB
EFTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB
MBTDBQBDJEBEFTEFMPTUSBOTJTUPSFTEFQPUFODJBTFNFKPSBOEF
GPSNBDPOUJOVB
DPNPTVDFEFDPOMPT*(#5TRVFTFVUJMJ[BODBEBWF[NÃTFOBQMJDBDJPOFTEF
BMUBQPUFODJB-PTUSBOTJTUPSFTEFQPUFODJBTFQVFEFODMBTJGJDBSFODJODPDBUFHPSÎBT
-PT .04'&5
$00-.04
#+5
*(#5
P MPT 4*5 TF QVFEFO DPOTJEFSBS DPNP JO
UFSSVQUPSFT JEFBMFT QBSB FYQMJDBS MBT UÊDOJDBT EF DPOWFSTJÓO EF QPUFODJB 6O USBOTJTUPS TF
QVFEFVUJMJ[BSDPNPVOJOUFSSVQUPS4JOFNCBSHP
MBFMFDDJÓOFOUSFVO#+5ZVO.04'&5
FOMPTDJSDVJUPTDPOWFSUJEPSFTOPFTPCWJB
QFSPDBEBVOPEFFMMPTQVFEFSFFNQMB[BSBVO
JOUFSSVQUPSTJFNQSFRVFTVTDBQBDJEBEFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFTBUJTGBHBOMPTSFRVFSJNJFOUPTEF
TBMJEB EFM DPOWFSUJEPS -PT USBOTJTUPSFT QSÃDUJDPT EJGJFSFO EF MPT EJTQPTJUJWPT JEFBMFT -PT
USBOTJTUPSFTUJFOFODJFSUBTMJNJUBDJPOFTZFTUÃOSFTUSJOHJEPTBBMHVOBTBQMJDBDJPOFT)BZRVF
FYBNJOBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTZDBQBDJEBEFTEFDBEBUJQPQBSBEFUFSNJOBSTJTPOBEFDVBEPT
QBSBVOBBQMJDBDJÓOFOQBSUJDVMBS
&MDJSDVJUPEFDPNQVFSUBFTQBSUFJOUFHSBMEFVODPOWFSUJEPSEFQPUFODJBRVFDPOTUBEF
EJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB-BTBMJEBEFVODPOWFSUJEPSRVFEFQFOEFEFMBGPSNB
FORVFFMDJSDVJUPEFDPNQVFSUBDPOUSPMBMPTEJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓOFTVOBGVODJÓOEJSFDUB
EFMBDPONVUBDJÓO1PSDPOTJHVJFOUF
MBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFMDJSDVJUPEFDPNQVFSUBTPOFMFNFOUPT
DMBWFQBSBMPHSBSMBTBMJEBZMPTSFRVFSJNJFOUPTEFDPOUSPMEFTFBEPTEFDVBMRVJFSDPOWFSUJEPSEF
QPUFODJB&MEJTFÒPEFVODJSDVJUPEFDPNQVFSUBSFRVJFSFDPOPDFSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFMBDPN
QVFSUBZMBTOFDFTJEBEFTEFEJTQPTJUJWPTDPNPUJSJTUPSFT
UJSJTUPSFTEFCMPRVFPPBQBHBEPQPS
DPNQVFSUB (50T
USBOTJTUPSFTCJQPMBSFTEFVOJÓO
USBOTJTUPSFTEFFGFDUPEFDBNQPTFNJDPO
EVDUPSFTEFÓYJEPNFUÃMJDP
ZUSBOTJTUPSFTCJQPMBSFTEFDPNQVFSUBBJTMBEB
%BEPRVFMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBTFVUJMJ[BDBEBWF[NÃTFOBQMJDBDJPOFTRVFSFRVJFSFO
DJSDVJUPTJOUFHSBEPTEFDPOUSPMEFDPNQVFSUBDPODPOUSPMEFBWBODF
BMUBWFMPDJEBE
BMUBFGJDJFO
DJBZUBNBÒPDPNQBDUP
IBZVOBNBZPSEJTQPOJCJMJEBEEFDJSDVJUPTJOUFHSBEPT *$
EFDPOUSPM
EFDPNQVFSUBFOFMNFSDBEP
136 Capítulo 4 Transistores de potencia
r -BCBOEBQSPIJCJEBEFFOFSHÎBNÃTBODIBEBQPSSFTVMUBEPDPSSJFOUFTEFGVHBNÃTCBKBT
ZUFNQFSBUVSBTEFGVODJPOBNJFOUPTJHOJGJDBUJWBNFOUFNÃTBMUBTEFMPTEJTQPTJUJWPT8#(
"EFNÃT
MBEVSF[BEFSBEJBDJÓOTFNFKPSB
r &MDBNQPFMÊDUSJDPDSÎUJDPNÃTBMUPTJHOJGJDBRVFMBTDBQBTEFCMPRVFEFMPTEJTQPTJUJWPT
8#(QVFEFOTFSNÃTEFMHBEBTZDPODPODFOUSBDJPOFTEFEPQBEPNÃTBMUBT
MPRVFEBQPS
SFTVMUBEP ÓSEFOFT EF NBHOJUVE CBKPT EF MPT WBMPSFT EF SFTJTUFODJB FO DPNQBSBDJÓO DPO
EJTQPTJUJWPTEFTJMJDJPFRVJWBMFOUFT
r -B WFMPDJEBE EF TBUVSBDJÓO EF FMFDUSPOFT NÃT BMUB DPOEVDF B GSFDVFODJBT EF GVODJPOB
NJFOUPNÃTBMUBT
r -BDPOEVDUJWJEBEUÊSNJDBNÃTBMUB QPSFKFNQMP
EFM4J$ZEFMEJBNBOUF
NFKPSBFMFTQBS
DJNJFOUPEFMDBMPSZQFSNJUFVOGVODJPOBNJFOUPBEFOTJEBEFTEFQPUFODJBNÃTBMUBT
6OBEFMBTNBZPSFTWFOUBKBTRVFFTUBCBOEBQSPIJCJEBBODIBDPOGJFSFFTFWJUBSMBSVQ
UVSBFMÊDUSJDB-PTEJTQPTJUJWPTEFTJMJDJP
QPSFKFNQMP
OPQVFEFOTPQPSUBSDBNQPTFMÊDUSJDPT
EFNÃTEFL7QPSDFOUÎNFUSP$VBMRVJFSDBNQPNÃTJOUFOTPFNQVKBSÃMPTFMFDUSPOFTDPOMB
TVGJDJFOUFGVFS[BQBSBFYQVMTBSMPTEFMBCBOEBEFWBMFODJB"TVWF[
FTUPTFMFDUSPOFTMJCFSBEPTTF
BDFMFSBSÃOZDIPDBSÃODPOPUSPTFMFDUSPOFT
MPRVFDSFBSÃVOBBWBMBODIBRVFQVFEFIBDFSRVFMB
DPSSJFOUFTFJOUFOTJGJRVFZBDBCFQPSEFTUSVJSFMNBUFSJBM$PNPMPTFMFDUSPOFTFOFM4J$SFRVJF
SFONÃTFOFSHÎBQBSBTFSFNQVKBEPTIBDJBMBCBOEBEFDPOEVDDJÓO
FMNBUFSJBMQVFEFTPQPSUBS
DBNQPTFMÊDUSJDPTNVDIPNÃTJOUFOTPT
IBTUBVONÃYJNPEFWFDFTRVFFMTJMJDJP1PSDPOTJ
HVJFOUF
VOEJTQPTJUJWPBCBTFEF4J$QVFEFUFOFSMBTNJTNBTEJNFOTJPOFTRVFVOPEFTJMJDJP
4.3 MOSFETs de potencia 137
QFSPQVFEFTPQPSUBSWFDFTFMWPMUBKF&MFTQFTPSEFVOEJTQPTJUJWPEF4J$QVFEFTFSEJF[
WFDFTNFOPSRVFFMEFVOEJTQPTJUJWPEFTJMJDJPQFSPTPQPSUBFMNJTNPWPMUBKF
ZBRVFMBEJ
GFSFODJBEFWPMUBKFOPUJFOFRVFFTQBSDJSTFBUSBWÊTEFUBOUPNBUFSJBM&TUPTEJTQPTJUJWPTNÃT
EFMHBEPTTPONÃTSÃQJEPTZQPTFFONFOPTSFTJTUFODJB
MPRVFTJHOJGJDBNFOPTFOFSHÎBQFSEJEBFO
GPSNBEFDBMPSDVBOEPVOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBEF4J$DPOEVDFFMFDUSJDJEBE<>
$VBOEP*OGJOFPOMBO[ÓFMEJPEP4DIPUULZEFDBSCVSPEFTJMJDJP<>GVFFMDPNJFO[PEFVOB
OVFWBFSBFOEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTEFQPUFODJB-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBEFDBSCVSP
EFTJMJDJPIBQBTBEPEFTFSVOBGVUVSBQSPNJTPSJBUFDOPMPHÎBBTFSVOBQPUFOUFBMUFSOBUJWBEF
MBUFDOPMPHÎBEFWBOHVBSEJBEFMTJMJDJP 4J
FOBQMJDBDJPOFTEFBMUBFGJDJFODJB
BMUBGSFDVFODJBZ
BMUBUFNQFSBUVSB<>-BFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBEF4J$PGSFDFNVDIBTWFOUBKBT
DPNPDBQBDJEB
EFTEFWPMUBKFNÃTBMUBT
DBÎEBTEFWPMUBKFNÃTCBKBT
UFNQFSBUVSBTNÃYJNBTNÃTBMUBT
ZNBZPS
DPOEVDUJWJEBEUÊSNJDB-PTUSBOTJTUPSFTEF4J$TPOEJTQPTJUJWPTVOJQPMBSFTZQSÃDUJDBNFOUFOPIBZ
FGFDUPTEJOÃNJDPTBTPDJBEPTDPOMBBDVNVMBDJÓOPFMJNJOBDJÓOEFDBSHBTFYDFEFOUFT"NFEJEB
RVFMBUFDOPMPHÎBEFM4J$BWBODFTFFTQFSBRVFMPTDPTUPTEFQSPEVDDJÓOEFEJTQPTJUJWPTEF
QPUFODJBEF4J$TFBODPNQBSBCMFTDPOMPTEFEJTQPTJUJWPTEF4J"QSJODJQJPTEFMBEÊDBEB
EF
MBTNFKPSBTDPOUJOVBTFOMBTPCMFBTEFDSJTUBMTJNQMFEF4J$IBOQSPWPDBEPBWBODFTTJHOJ
GJDBUJWPTIBDJBFMEFTBSSPMMPEFNBUFSJBMFTEF4J$FQJUBYJBMFTDPOQPDPTEFGFDUPTZEJTQPTJUJWPT
EF4J$QBSBBMUPWPMUBKF<
>
JODMVZFOEPFMEFTBSSPMMPEFVOUJSJTUPS(50QBSBL7<>
.04'&5TEF4J$QBSBL7<>F*(#5TQBSBL7<>-PTTJHVJFOUFTUJQPTEFEJTQPTJUJWPTEF
4J$ZBFTUÃOEJTQPOJCMFTPFOEFTBSSPMMP
5SBOTJTUPSFTEFFGFDUPEFDBNQPEFVOJÓO +'&5T
5SBOTJTUPSFTEFFGFDUPEFDBNQPEFTJMJDJPZÓYJEPNFUÃMJDP .04'&5T
5SBOTJTUPSFTCJQPMBSFTEFVOJÓO #+5T
5SBOTJTUPSFTCJQPMBSFTEFDPNQVFSUBBJTMBEB *(#5T
ID
Sustrato de metal
Drenaje (D) n RD
Compuerta sustrato
de metal (G) tipo p
n ID
VDD D
VGS Canal
RD
G
n
Fuente (S)
Óxido VGS S VDD
ID
Estructura básica Símbolo
(a) MOSFET tipo agotamiento de canal n
ID
Sustrato de metal
D p
RD
sustrato
G tipo n
p ID
D
Canal
VGS VDD
RD
G
S p
VGS S VDD
Estructura básica Símbolo
(b) MOSFET tipo agotamiento de canal p
FIGURA 4.1
.04'&5TUJQPBHPUBNJFOUP
6O.04'&5UJQPFOSJRVFDJNJFOUPEFDBOBMnOPUJFOFVODBOBMGÎTJDP
DPNPTFNVFTUSB
FOMBGJHVSBB4JVGSFTQPTJUJWP
VOWPMUBKFJOEVDJEPBUSBFFMFDUSPOFTEFMTVTUSBUPpZMPT
BDVNVMBFOMBTVQFSGJDJFEFCBKPEFMBDBQBEFÓYJEP4JVGSFTNBZPSRVFPJHVBMBVOWBMPS
DPOPDJEP DPNP voltaje de umbral VT
VO OÙNFSP TVGJDJFOUF EF FMFDUSPOFT TF BDVNVMBO QBSB
GPSNBSVODBOBMnWJSUVBM
DPNPMPJOEJDBOMBTMÎOFBTTPNCSFBEBTFOMBGJHVSBB
ZMBDPSSJFOUF
GMVZFEFMESFOBKFBMBGVFOUF-BTQPMBSJEBEFTEFVDS
IDSZVGSTFJOWJFSUFOFOVO.04'&5
UJQPFOSJRVFDJNJFOUPEFDBOBMp
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC&OMBGJHVSBTFNVFTUSBO
.04'&5TEFQPUFODJBEFWBSJPTUBNBÒPT
%FCJEPBRVFVO.04'&5EFBHPUBNJFOUPQFSNBOFDFFOFTUBEPEFFODFOEJEPBWPMUBKF
EFDPNQVFSUBDFSP
NJFOUSBTVO.04'&5UJQPFOSJRVFDJNJFOUPQFSNBOFDFFOFTUBEPBQBHBEPB
WPMUBKFEFDPNQVFSUBDFSP
QPSMPHFOFSBMMPT.04'&5UJQPFOSJRVFDJNJFOUPTFVUJMJ[BODPNP
EJTQPTJUJWPTEFDPONVUBDJÓOFOMBFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJB1BSBSFEVDJSMBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEF
DPOEVDDJÓOQPSDPOUBSDPOVOÃSFBEFDPOEVDDJÓONÃTHSBOEF
QPSMPDPNÙOTFVUJMJ[BMBFTUSVD
UVSBUJQP7QBSB.04'&5TEFQPUFODJB&OMBGJHVSBBTFNVFTUSBFMDPSUFUSBOTWFSTBMEFVO
.04'&5EFQPUFODJBDPOPDJEPDPNP.04'&5WFSUJDBM 7
$VBOEP MB DPNQVFSUB UJFOF VO WPMUBKF TVGJDJFOUFNFOUF QPTJUJWP DPO SFTQFDUP B MB
GVFOUF
FMFGFDUPEFTVDBNQPFMÊDUSJDPKBMBFMFDUSPOFTEFMBDBQBn+IBDJBMBDBQBp&TUP
BCSFFMDBOBMNÃTDFSDBOPBMBDPNQVFSUB
FMDVBMBTVWF[QFSNJUFRVFGMVZBDPSSJFOUFEFM
ESFOBKFBMBGVFOUF)BZVOBDBQBEJFMÊDUSJDBEFÓYJEPEFTJMJDJP 4J0
FOUSFFMNFUBMEFMB
4.3 MOSFETs de potencia 139
ID
Sustrato de metal
D n RD
Metal
G sustrato
tipo p ID
VDD D
VGS
R
D
G
n VDS
S
Óxido S VDD
ID VGS
Estructura básica Símbolo
(a) MOSFET tipo enriquecimiento de canal n
ID
Sustrato de metal
D p
RD
Metal
G Sustrato
tipo n D
VGS VDD R
D
G
S p VDS
Óxido S VDD
VGS
Estructura básica Símbolo
(b) MOSFET tipo enriquecimiento de canal p
FIGURA 4.2
.04'&5TUJQPFOSJRVFDJNJFOUP
FIGURA 4.3
.04'&5TEFQPUFODJB
3FQSPEVDJEPTDPOQFSNJTP
EF*OUFSOBUJPOBM3FDUJGJFS
140 Capítulo 4 Transistores de potencia
Compuerta
Compuerta Fuente
Fuente S G
SiO2 n
n n p
p p
Rn Rch
Repi
epitaxia
n nepi
epitaxia n
nsub Rsub
Drenaje D
Drenaje
(a) Corte transversal de un MOSFET V (b) Resistencia en serie en estado de conducción
de un MOSFET V
FIGURA 4.4
$PSUFUSBOTWFSTBMEF.04'&5T<3FG
(%FCPZ>
DPNQVFSUB Z MB VOJÓO n+ Z p &M .04'&5 FTUÃ GVFSUFNFOUF EPQBEP EFM MBEP EFM ESFOBKF
QBSB DSFBS VOB DBQB JOUFSNFEJB n+ EFCBKP EF MB DBQB EF EFSJWB n &TUB DBQB JOUFSNFEJB
JNQJEFRVFMBDBQBEFBHPUBNJFOUPMMFHVFBMNFUBM
OJWFMBFMFTGVFS[PEFWPMUBKFBUSBWÊTEF
MBDBQBn
FJODMVTPSFEVDFMBDBÎEBEFWPMUBKFFOTFOUJEPEJSFDUPEVSBOUFMBDPOEVDDJÓO-B
DBQBJOUFSNFEJBUBNCJÊOIBDFRVFFMEJTQPTJUJWPTFBBTJNÊUSJDPDPODBQBDJEBEEFWPMUBKFVO
UBOUPCBKB
-PT.04'&5SFRVJFSFOCBKBFOFSHÎBEFDPNQVFSUB
ZUJFOFOVOBNVZBMUBWFMPDJEBEEF
DPONVUBDJÓOZCBKBTQÊSEJEBTFOFTUBEPEFDPONVUBDJÓO-BSFTJTUFODJBEFFOUSBEBFTNVZBMUB
B Ω1FSPMPT.04'&5UJFOFOMBEFTWFOUBKBEFVOBBMUBSFTJTUFODJBFOTFOUJEPEJSFDUP
FOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC
ZQPSDPOTJHVJFOUFBMUBTQÊSEJEBTFO
FTUBEPEFDPOEVDDJÓO
MPRVFMPTIBDFNFOPTBUSBDUJWPTDPNPEJTQPTJUJWPTEFQPUFODJB
BVO
RVF TPO FYDFMFOUFT DPNP EJTQPTJUJWPT BNQMJGJDBEPSFT EF DPNQVFSUB QBSB UJSJTUPSFT WFB FM
DBQÎUVMP
Vp
iD VGS
0
Vp 0 iD
VGS
canal n canal p
(a) MOSFET tipo agotamiento
VT
iD VGS
0
0 VT iD
VGS
canal n canal p
(b) MOSFET tipo enriquecimiento
FIGURA 4.5
$BSBDUFSÎTUJDBTEFUSBOTGFSFODJBEF.04'&5T
EPOEFKnFTMBDPOTUBOUF.04
"7
vGSFTFMWPMUBKFEFDPNQVFSUBBGVFOUF
V
VTFTFMWPMUBKFEFVNCSBM
V
-BGJHVSBNVFTUSBMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBEFVO.04'&5EFFOSJRVFDJNJFOUPEF
DBOBMn)BZUSFTSFHJPOFTEFPQFSBDJÓO
SFHJÓOEFDPSUF
EPOEFVGS ≤ VT
SFHJÓOEFFTUSBO
HVMBNJFOUPPEFTBUVSBDJÓO
EPOEFVDS ≥ VGS − VT
Z
SFHJÓOMJOFBM
EPOEFVDS ≤ VGS − VT&M
FTUSBOHVMBNJFOUPPDVSSFDVBOEPVDS = VGS − VT&OMBSFHJÓOMJOFBM
MBDPSSJFOUFEFESFOBKFID
Región de estrangulamiento
Región o región de saturación
ID lineal
VGS4 VGS3 VGS2 VGS1 VT
VDD
VGS4
RD
ID VGS3
VDS VGS VT
VGS2
VGS1
FIGURA 4.6
VGS VT
0 VDS $BSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBEFVO.04'&5
VDS VDD UJQPFOSJRVFDJNJFOUP
142 Capítulo 4 Transistores de potencia
iD = Kn 3 21 vGS − VT 2 vDS − v2DS 4 para vGS > VT y 0 < vDS < 1 vGS − VT 2
-BMÎOFBEFDBSHBEFVO.04'&5DPOVOBSFTJTUFODJBEFDBSHBRDDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
BTFQVFEFEFTDSJCJSQPS
VDD − vDS
iD =
RD
ID
RD
RD
RS G D
ID
D VDD VDD
r0
RDS
RS G VG RG VGS gmVGS
VDS
VG VGS RG S
S
(a) Diagrama del circuito (b) Circuito equivalente
FIGURA 4.7
.PEFMPEFDPONVUBDJÓOFOFTUBEPQFSNBOFOUFEF.04'&5T
4.3 MOSFETs de potencia 143
-BHBOBODJBEFUSBOTDPOEVDUBODJBgmTFEFUFSNJOBDPOMBTFDVBDJPOFT
Z
FOFMQVOUP
EFPQFSBDJÓOFOvGS = VGSFiD = IDDPNP
1PSDPOTJHVJFOUF
gmEFQFOEFEFVGSFOMBSFHJÓOEFTBUVSBDJÓOFOUBOUPRVFQFSNBOFDFDBTJ
DPOTUBOUFFOMBSFHJÓOMJOFBM6O.04'&5QVFEFBNQMJGJDBSVOBTFÒBMEFWPMUBKFFOMBSFHJÓO
EFTBUVSBDJÓO
-BSFTJTUFODJBEFTBMJEB
ro = RDS
MBDVBMTFEFGJOFDPNP
∆VDS
RDS =
∆ID
QPSMPDPNÙOFTNVZBMUBFOMBSFHJÓOEFFTUSBOHVMBNJFOUP
UÎQJDBNFOUFFOFMPSEFOEFNFHP
INTZFTNVZQFRVFÒBFOMBSFHJÓOMJOFBM
FOQBSUJDVMBSFOFMPSEFOEFNJMJPINT1BSBVOWBMPS
QFRVFÒPEFvDS (<<VT
FOMBSFHJÓOMJOFBMVÓINJDB
MBFDVBDJÓO
EBMBSFTJTUFODJBEFESF
OBKFBGVFOUFRDSDPNP
vDS 1
RDS = = para vGS > VT
Kn 2 1 vGS − VT 2
iD
1PSDPOTJHVJFOUF
MBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓORDSEFMJOUFSSVQUPS.04'&5TFSF
EVDFBMJODSFNFOUBSFMWPMUBKFEFDPOUSPMEFDPNQVFSUBBGVFOUF
vGS
1BSB MPT .04'&5 UJQP BHPUBNJFOUP FM WPMUBKF EF DPNQVFSUB P FOUSBEB
QPESÎB TFS P
QPTJUJWPPOFHBUJWP4JOFNCBSHP
MPT.04'&5UJQPFOSJRVFDJNJFOUPSFTQPOEFOTÓMPBVOWPM
UBKFEFDPNQVFSUBQPTJUJWP1PSMPHFOFSBMMPT.04'&5EFQPUFODJBTPOEFMUJQPEFFOSJRVFDJ
NJFOUP4JOFNCBSHP
MPT.04'&5UJQPBHPUBNJFOUPPGSFDFOWFOUBKBTZTJNQMJGJDBOFMEJTFÒP
MÓHJDP FO BMHVOBT BQMJDBDJPOFT RVF SFRVJFSFO BMHVOB GPSNB EF JOUFSSVQUPS MÓHJDP DPNQBUJCMF
DPODEPDBRVFQFSNBOF[DBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓOPFODFOEJEPDVBOEPMBGVFOUFMÓHJDBDBF
ZFM7GSTFWVFMWFDFSP-BTDBSBDUFSÎTUJDBTEFMPT.04'&5UJQPBHPUBNJFOUPOPTFBOBMJ[BO
NÃTBGPOEP
D D
ID ID
D2
Cgd Cds Cgd D
Cds Db D1
G G
Rbe G
Cgs Cgs
S
S S
(a) Bipolar parásito (b) Diodo interno (c) MOSFET con diodos externos
FIGURA 4.8
.PEFMPQBSÃTJUPEFFOSJRVFDJNJFOUPEF.04'&5T
EFMDJSDVJUPQSFWBMFDFOQBSBVOBDPSSJFOUFOFHBUJWB&TUPFTDJFSUPTJFM/.04FTUÃDPONV
UBOEPQPUFODJBBVOBDBSHBJOEVDUJWBZFM/.04BDUVBSÃDPNPVOEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSFZ
QSPQPSDJPOBSÃVOBUSBZFDUPSJBQBSBRVFMBDPSSJFOUFGMVZBEFMBGVFOUFBMESFOBKF&M/.04TF
DPNQPSUBSÃDPNPVOEJTQPTJUJWPOPDPOUSPMBEPFOMBEJSFDDJÓOJOWFSTB-BIPKBEFEBUPTEFVO
/.04OPSNBMNFOUFFTQFDJGJDBSÎBMBDBQBDJEBEEFDPSSJFOUFEFMEJPEPQBSÃTJUP
4JTFQFSNJUFRVFFMEJPEPEFDVFSQPDbDPOEV[DB
FOUPODFTQVFEFPDVSSJSVOBDPSSJFOUF
QJDPBMUBEVSBOUFMBUSBOTJDJÓOEFCMPRVFPBQBHBEPEFMEJPEP-BNBZPSÎBEFMPT.04'&5OP
UJFOFOMBDBQBDJEBEEFNBOFKBSFTUBTDPSSJFOUFTZFMEJTQPTJUJWPQVFEFGBMMBS1BSBFWJUBSFTUBTJ
UVBDJÓOTFQVFEFBHSFHBSEJPEPTFYUFSOPT
DFOTFSJFZDBOUJQBSBMFMP
DPNPFOMBGJHVSBD
-PT.04'&5EFQPUFODJBTFQVFEFOEJTFÒBSQBSBRVFUFOHBOVOEJPEPEFDVFSQPJOUFHSBEP
EFSFDVQFSBDJÓOSÃQJEBZQBSBRVFPQFSFODPOGJBCMFNFOUFDVBOEPTFQFSNJUBRVFFMEJPEPEF
DVFSQPDPOEV[DBBMBDPSSJFOUFOPNJOBMEF.04'&54JOFNCBSHP
MBWFMPDJEBEEFDPONVUB
DJÓOEFMPTEJPEPTEFDVFSQPTJHVFTJFOEPVOUBOUPMFOUB
ZQVFEFIBCFSVOBQÊSEJEBEFDPO
NVUBDJÓOJNQPSUBOUFEFCJEPBMBDBSHBBMNBDFOBEBFOFMEJPEP&MEJTFÒBEPSEFCFWFSJGJDBSMBT
DBQBDJEBEFTZMBWFMPDJEBEEFMEJPEPEFDVFSQPQBSBNBOFKBSMPTSFRVFSJNJFOUPTEFPQFSBDJÓO
-BGJHVSBNVFTUSBFMNPEFMPEFDPONVUBDJÓOEF.04'&5TDPODBQBDJUBODJBTQBSÃ
TJUBT-BTGPSNBTEFPOEBZUJFNQPTEFDPONVUBDJÓODPNVOFTTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB
&Mtiempo de retraso de encendido o conducción td PO
FTFMUJFNQPRVFTFSFRVJFSFQBSBDBSHBS
MBDBQBDJUBODJBEFFOUSBEBBMOJWFMEFMWPMUBKFEFVNCSBM&Mtiempo de subida trFTFMUJFNQP
EFDBSHBEFDPNQVFSUBEFMOJWFMEFVNCSBMBMWPMUBKFEFDPNQVFSUBDPNQMFUPVGSP
FMDVBMTF
SFRVJFSFQBSBMMFWBSFMUSBOTJTUPSBMBSFHJÓOMJOFBM&Mtiempo de retraso de apagado o bloqueo
td PGG
FTFMUJFNQPSFRVFSJEPQBSBRVFMBDBQBDJUBODJBEFFOUSBEBTFEFTDBSHVFEFMTPCSFWPMUBKF
EFDPNQVFSUBVBMBSFHJÓOEFFTUSBOHVMBNJFOUPVGsEFCFEJTNJOVJSEFNBOFSBTJHOJGJDBUJWB
BOUFTEFRVFVDSDPNJFODFBTVCJS&Mtiempo de caída tfFTFMUJFNQPSFRVFSJEPQBSBRVFMB
DBQBDJUBODJBEFFOUSBEBTFEFTDBSHVFEFMBSFHJÓOEFFTUSBOHVMBNJFOUPBMWPMUBKFEFVNCSBM4J
VGS ≤ VT
FMUSBOTJTUPSTFBQBHB
G D
⫹ Cgd
⫺
FIGURA 4.9
S .PEFMPEFDPONVUBDJÓOEF.04'&5T
4.3 MOSFETs de potencia 145
VG
V1
0 t
VGS
VG
0.9 VGS
VT
0 t
tr tn tf
td(on) td(off)
ID
0.9 ID FIGURA 4.10
t 'PSNBTEFPOEBZUJFNQPTEFDPONVUBDJÓO
Compuerta Compuerta
Fuente Fuente Fuente Fuente
sustrato n+ sustrato n+
Drenaje Drenaje
(a) MOSFET de SiC [43] (b) D MOSFET de SiC 4H de 10 A, 10 kV [48]
FIGURA 4.11
$PSUFUSBOTWFSTBMEFVOBDFMEBEFVO%.04'&5EF4J$)
EF"
L7
Compuerta
Fuente Fuente
Cubierta de compuerta
n+ R n+
B
Cuerpo p JFET Cuerpo p
BJT
parásito
Rderiva
Drenaje n−
sustrato n+
FIGURA 4.12
%JTQPTJUJWPTQBSÃTJUPTEFVO.04'&5EFDBOBMn <> Drenaje
UFDOPMPHÎBEF4JEFL7
MPT.04'&5TEF4J$EFL7PGSFDFOVONFKPSEFTFNQFÒP-PT
.04'&5EFDBSCVSPEFTJMJDJPQVFEFOEFTBGJBSBMPT*(#5ZTFSMBNFKPSPQDJÓOFOMBFMFDDJÓO
EFEJTQPTJUJWPTFOFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBEFBMUPWPMUBKF-BGJHVSBNVFTUSBFMDPSUFUSBOT
WFSTBMEFVO%.04'&5EFDPNQVFSUBFO7<>
n+ n+ n+ n+
6H tipo p
Deriva de drenaje n−
Sustrato de SiC 6H n+
FIGURA 4.13
4FDDJÓOUSBOTWFSTBMEFVO.04'&5)EF4J$
EFQPUFODJB<> Drenaje
4.4 COOLMOS 147
&MEJTQPTJUJWPTVFMFFTUBSBQBHBEP-BBQMJDBDJÓOEFVOWPMUBKFEFDPNQVFSUBBGVFOUFQPTJUJWP
FNQPCSFDFMBDBQBUJQPpZFOSJRVFDFFMDBOBMn-BTVQSFTJÓOEFMWPMUBKFEFDPNQVFSUBBGVFOUF
BQBHBMPTEJTQPTJUJWPT-BFTUSVDUVSBEFDPNQVFSUBFOGPSNBEF7QSPWPDBVOFODFOEJEPZBQB
HBEPNÃTSÃQJEPT
4.4 COOLMOS
$00-.04<>FTVOBOVFWBUFDOPMPHÎBQBSB.04'&5TEFQPUFODJBEFBMUPWPMUBKFRVF
JNQMFNFOUBVOBFTUSVDUVSBEFDPNQFOTBDJÓOFOMBSFHJÓOEFEFSJWBWFSUJDBMEFVO.04'&5
QBSBNFKPSBSMBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO5JFOFVOBNFOPSSFTJTUFODJBFOFTUBEP
EF DPOEVDDJÓO DPO FM NJTNP FODBQTVMBEP FO DPNQBSBDJÓO DPO MB EF PUSPT .04'&5 -BT
QÊSEJEBTQPSDPOEVDDJÓOTPOBMNFOPTDJODPWFDFTNFOPSFTDPNQBSBEBTDPOMBTEFMBUFDOP
MPHÎB.04'&5DPOWFODJPOBM&TDBQB[EFNBOFKBSEPTBUSFTWFDFTNÃTQPUFODJBEFTBMJEB
FODPNQBSBDJÓODPOMBEFM.04'&5DPOWFODJPOBMDPOFMNJTNPQBRVFUF&MÃSFBBDUJWBEFM
NJDSPDJSDVJUPEF$00-.04FTBQSPYJNBEBNFOUFDJODPWFDFTNÃTQFRVFÒBRVFMBEFVO
.04'&5FTUÃOEBS
-BGJHVSBNVFTUSBFMDPSUFUSBOTWFSTBMEFVO$00-.04&MEJTQPTJUJWPNFKPSBFM
EPQBEPEFMBDBQBn-EPQBEBRVFDPOEVDFMBDPSSJFOUFBQSPYJNBEBNFOUFFOVOPSEFOEFNBHOJ
UVETJONPEJGJDBSMBDBQBDJEBEEFCMPRVFPEFMEJTQPTJUJWP6OBMUPWPMUBKFEFCMPRVFP
VBREFM
USBOTJTUPSSFRVJFSFVOBDBQBFQJUBYJBMDPOQPDPEPQBEPSFMBUJWBNFOUFHSVFTBRVFMMFWFBMBCJFO
DPOPDJEBMFZ<>RVFSFMBDJPOBMBSFTJTUFODJBEFESFOBKFBGVFOUFQBSBVBR
QPS
RD1on2 = VBR
kc
EPOEFkcFTVOBDPOTUBOUFFOUSFZ
Compuerta
Fuente
S G
n n
p p
p p
nepi
nsub
FIGURA 4.14
D
Drenaje $PSUFUSBOTWFSTBMEFVO$00-.04
148 Capítulo 4 Transistores de potencia
&TUBMJNJUBDJÓOTFTVQFSBBHSFHBOEPDPMVNOBTEFEPQBEPEFUJQPPQVFTUPRVFTFJNQMF
NFOUBO FO MB SFHJÓO EF EFSJWB EF NBOFSB RVF MB JOUFHSBM EF EPQBEP B MP MBSHP EF VOB MÎOFB
QFSQFOEJDVMBSBMGMVKPEFDPSSJFOUFQFSNBOF[DBNÃTQFRVFÒBRVFMBDBSHBEFBWBODFQSPQJBEFM
NBUFSJBM
MBDVBMQBSBFMTJMJDJPFTBQSPYJNBEBNFOUFEF×DN−&TUFDPODFQUPSFRVJFSF
VOBDPNQFOTBDJÓOEFMBDBSHBBEJDJPOBMFOMBSFHJÓOnQPSQBSUFEFSFHJPOFTDPOEPQBEPp
BEZBDFOUFT&TUBTDBSHBTDSFBOVODBNQPFMÊDUSJDPMBUFSBMRVFOPDPOUSJCVZFBMQFSGJMEFDBNQP
WFSUJDBM&TEFDJS
MBDPODFOUSBDJÓOEFMEPQBEPTFJOUFHSBBMPMBSHPEFVOBMÎOFBQFSQFOEJDVMBS
BMBJOUFSGB[DSFBEBQPSMBTSFHJPOFTpZn
-PT QPSUBEPSFT NBZPSJUBSJPT QSPQPSDJPOBO TÓMP MB DPOEVDUJWJEBE FMÊDUSJDB $PNP OP
IBZ DPOUSJCVDJÓO EF DPSSJFOUF CJQPMBS
MBT QÊSEJEBT QPS DPONVUBDJÓO TPO JHVBMFT B MBT EF MPT
.04'&5DPOWFODJPOBMFT&MEPQBEPEFMWPMUBKFRVFTVTUFOUBMBDBQBTFFMFWBFOBQSPYJNBEB
NFOUFVOPSEFOEFNBHOJUVECBOEBTpWFSUJDBMFTBEJDJPOBMFTJOTFSUBEBTFOMBFTUSVDUVSBDPN
QFOTBO MB DPSSJFOUF FYDFEFOUF RVF DPOEVDF DBSHB n &M DBNQP FMÊDUSJDP FO FM JOUFSJPS EF MB
FTUSVDUVSBTFGJKBQPSMBDBSHBOFUBEFMBTEPTDPMVNOBTDPOEPQBEPPQVFTUP1PSDPOTJHVJFOUF
TFQVFEFMPHSBSVOBEJTUSJCVDJÓOEFDBNQPDBTJIPSJ[POUBMTJBNCBTSFHJPOFTTFDPOUSBSSFTUBO
QFSGFDUBNFOUFFOUSFTÎ-BGBCSJDBDJÓOEFQBSFTBEZBDFOUFTEFSFHJPOFTpZnEPQBEBTDPOQSÃD
UJDBNFOUFDBSHBOFUBDFSPSFRVJFSFVOBNBOVGBDUVSBEFQSFDJTJÓO$VBMRVJFSEFTFRVJMJCSJPFOMB
DBSHBJNQBDUBFMWPMUBKFEFCMPRVFPEFMEJTQPTJUJWP1BSBWPMUBKFTEFCMPRVFPNÃTBMUPTTÓMPIBZ
RVFJODSFNFOUBSMBQSPGVOEJEBEEFMBTDPMVNOBTTJOUFOFSRVFBMUFSBSFMEPQBEP&TUPDPOEVDF
BVOBSFMBDJÓOMJOFBM<>FOUSFFMWPMUBKFEFCMPRVFZMBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB-BSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓOEFVO$00-.04EF
7
"FTEFNΩ&M$00-.04UJFOFVOBDBSBDUFSÎTUJDBv-iMJOFBMDPOVOCBKPWPMUBKF
EFVNCSBM<>
20
MOSFET estándar
16 Ron A ⬃ V(BR)DSS2,4…2,6
12
[ mm2]
Ron A
8
COOLMOS
0
0 200 400 600 800 1000
Voltaje de avance V(BR)DSS[V]
FIGURA 4.15
3FMBDJÓOMJOFBMFOUSFFMWPMUBKFEFCMPRVFPZMBSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO<3FG(%FCPZ>
4.5 Transistores de efecto de campo de unión (JFETs) 149
-PT EJTQPTJUJWPT $00-.04 TF QVFEFO VUJMJ[BS FO BQMJDBDJPOFT IBTUB VO SBOHP EF QP
UFODJBEFL7"DPNPGVFOUFTEFQPUFODJBQBSBFTUBDJPOFTEFUSBCBKPZTFSWJEPSFT
GVFOUFTEF
QPUFODJBJOJOUFSSVNQJCMF 614
DPOWFSUJEPSFTEFBMUBQPUFODJBQBSBTJTUFNBTEFNJDSPPOEBTZ
NÊEJDPT
IPSOPTEFJOEVDDJÓO
ZFRVJQPEFTPMEBS&TUPTEJTQPTJUJWPTQVFEFOSFFNQMB[BSBMPT
.04'&5EFQPUFODJBDPOWFODJPOBMFTFOUPEBTMBTBQMJDBDJPOFTZFOMBNBZPSÎBEFMPTDBTPTTJO
OJOHVOBBEBQUBDJÓOEFMDJSDVJUP"GSFDVFODJBTEFDPONVUBDJÓOEFNÃTEFL)[
MPTEJTQPTJUJWPT
$00-.04PGSFDFOVOBDBQBDJEBETVQFSJPSEFNBOFKPEFDPSSJFOUF
QPSFKFNQMP
DPNPMB
RVFTFSFRVJFSFFOFMÃSFBNÎOJNBEFVONJDSPDJSDVJUPDPOVOBDPSSJFOUFEBEB-PTEJTQP
TJUJWPTUJFOFOMBWFOUBKBEFVOEJPEPJOWFSTPJOUSÎOTFDP$VBMFTRVJFSPTDJMBDJPOFTQBSÃTJUBT
RVFQVEJFSBOQSPWPDBSTVCPTDJMBDJPOFTOFHBUJWBTEFMWPMUBKFEFESFOBKFBGVFOUF
TFGJKBOB
VOWBMPSEFGJOJEPQPSFMEJPEP
Compuerta tipo p
Drenaje
Contactos
p+ óhmicos de metal
canal
Fuente tipo n Drenaje Compuerta
p+
Fuente
tipo p
FIGURA 4.16
&TRVFNBZTÎNCPMPEFVO+'&5EFDBOBMn
150 Capítulo 4 Transistores de potencia
Compuerta tipo n
Drenaje
Contactos
n+ óhmicos de metal
canal
Fuente tipo p Drenaje Compuerta
n+
Fuente
tipo n
FIGURA 4.17
&TRVFNBZTÎNCPMPEFVO+'&5EFDBOBMp
TFTJUÙBFOUSFEPTSFHJPOFTEFDPNQVFSUBUJQPp&MDBOBMTFGPSNBDPONBUFSJBMMFWFNFOUF
EPQBEP CBKBDPOEVDUJWJEBE
HFOFSBMNFOUFEFTJMJDJPPEFDBSCVSPEFTJMJDJP
DPODPOUBDUPT
ÓINJDPT EF NFUBM FO MPT FYUSFNPT EFM DBOBM -BT SFHJPOFT EF DPNQVFSUB TPO EF NBUFSJBM
UJQPpGVFSUFNFOUFEPQBEP BMUBDPOEVDUJWJEBE
ZFOHFOFSBMTFWJODVMBOFMÊDUSJDBNFOUFQPS
NFEJPEFDPOUBDUPTÓINJDPTEFNFUBM&OMBGJHVSBCTFNVFTUSBFMTÎNCPMPEFVO+'&5
EFDBOBMnEPOEFMBGMFDIBBQVOUBEFMBSFHJÓOUJQPpBMBSFHJÓOUJQPn
&OMPT+'&5EFDBOBMnTFGPSNBVODBOBMUJQPpFOUSFEPTSFHJPOFTEFDPNQVFSUBUJQPn
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB&MTÎNCPMPEFVO+'&5EFDBOBMpTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
C0CTFSWFRVFMBEJSFDDJÓOEFMBGMFDIBFOVO+'&5EFDBOBMpFTMBJOWFSTBEFMBGMFDIBFO
VO+'&5EFDBOBMn
&OPQFSBDJÓOOPSNBM
FMESFOBKFEFVO+'&5EFDBOBMnTFNBOUJFOFBVOQPUFODJBM
QPTJUJWPZMBDPNQVFSUBBVOQPUFODJBMOFHBUJWPDPOSFTQFDUPBMBGVFOUF
DPNPTFNVFTUSB
FOMBGJHVSBB-BTEPTVOJPOFTpnRVFTFGPSNBOFOUSFMBDPNQVFSUBZFMDBOBMTFQP
MBSJ[BOBMBJOWFSTB-BDPSSJFOUFEFDPNQVFSUBIG FTNVZQFRVFÒB EFMPSEFOEFBMHVOPT
D D
ID ID
G G
VDS VDD VSD VDD
IG IG
S S
FIGURA 4.18
1PMBSJ[BDJÓOEF+'&5T
4.5 Transistores de efecto de campo de unión (JFETs) 151
OBOPBNQFSFT
4FPCTFSWBRVFIG FTOFHBUJWBQBSB+'&5TEFDBOBMn
FOUBOUPRVFFTQPTJ
UJWBQBSB+'&5TEFDBOBMp
1BSBVO+'&5EFDBOBMn
FMESFOBKFTFNBOUJFOFBVOQPUFODJBMOFHBUJWPZMBDPNQVFSUB
BVOQPUFODJBMQPTJUJWPDPOSFTQFDUPBMBGVFOUF
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC-BTEPT
VOJPOFT TJHVFO QPMBSJ[BEBT B MB JOWFSTB
Z MB DPSSJFOUF EF DPNQVFSUB IG FT JOTJHOJGJDBOUF -B
DPSSJFOUFEFESFOBKFEFVO+'&5EFDBOBMpMBPDBTJPOBOMPTQPSUBEPSFTNJOPSJUBSJPT IVFDPT
Z
GMVZFEFMBGVFOUFBMESFOBKF-BDPSSJFOUFEFESFOBKFEFVO+'&5EFDBOBMnMBDBVTBOMPTQPS
UBEPSFTNBZPSJUBSJPT FMFDUSPOFT
ZGMVZFEFMESFOBKFBMBGVFOUF
G
VGS p+
S Región de agotamiento D
tipo n
VDS
L
G
VGS p+
S Región de agotamiento D
tipo n
VDS
L
FIGURA 4.19
&TUSVDUVSBEF+'&5EFDBOBMnTJNQMJGJDBEB
152 Capítulo 4 Transistores de potencia
iD iD
VDS = VGS – Vp
Región Región de
óhmica saturación VGS = 0 V
IDSS IDSS
–2 V
Vp = –7 V Vp = 6 V
–4 V canal n canal p
–6 V
vDS (para canal n)
VBD vSD (para canal p) –7 –6 –4 –2 0 2 4 6 VGS
(a) Características de salida (b) Características de transferencia
FIGURA 4.20
$BSBDUFSÎTUJDBTEFVO+'&5EFDBOBMn
-BGJHVSBBNVFTUSBMBTDBSBDUFSÎTUJDBTiD − vDSQBSBWBSJPTWBMPSFTEFVGS-BTDBSBD
UFSÎTUJDBTEFTBMJEBTFQVFEFOEJWJEJSFOUSFTSFHJPOFTÓINJDB
EFTBUVSBDJÓOZEFDPSUF4JvDS
TFBVNFOUBNÃTBMMÃEFMWPMUBKFEFSVQUVSBEFM+'&5TFPSJHJOBVOBSVQUVSBQPSBWBMBODIB
ZMB
DPSSJFOUFEFESFOBKFTVCFEFJONFEJBUP&MWPMUBKFEFSVQUVSBBVOWPMUBKFEFDPNQVFSUBEFDFSP
TFEFOPNJOBVBD&TUFNPEPEFPQFSBDJÓOTFEFCFFWJUBSZBRVFFM+'&5TFQVFEFEFTUSVJSQPS
MBFYDFTJWBEJTJQBDJÓOEFFOFSHÎB$PNPFMWPMUBKFJOWFSTPFTNÃTBMUPFOFMFYUSFNPEFESFOBKF
MB
SVQUVSBPDVSSFFOFTUFFYUSFNP&MGBCSJDBOUFFTQFDJGJDBFMWPMUBKFEFSVQUVSB
%POEFKp = IDSS/V 2p
-BFDVBDJÓO
SFQSFTFOUBMBDBSBDUFSÎTUJDBEFUSBOTGFSFODJB
MBDVBMTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
CQBSBBNCPTDBOBMFT
nZp1BSBVOWBMPSEBEPEFiDMBFDVBDJÓO
EBEPTWBMPSFTEF
VGSZTÓMPVOWBMPSFTMBTPMVDJÓOBDFQUBCMFEFNPEPRVFVp ≤ vGS ≤&MMVHBSHFPNÊUSJDP
4.5 Transistores de efecto de campo de unión (JFETs) 153
EFM FOTBODIBNJFOUP
FM DVBM EFTDSJCF FM MÎNJUF FOUSF MBT SFHJPOFT ÓINJDB Z EF TBUVSBDJÓO
TF
QVFEFPCUFOFSTVTUJUVZFOEPvGS = VDS + VpFOMBFDVBDJÓO
iD=Kp 1 vDS + Vp − Vp 2 2 =Kpv2DS
MBDVBMEFGJOFFMMVHBSHFPNÊUSJDPEFMFOTBODIBNJFOUPZGPSNBVOBQBSÃCPMB
+'&5EFDBOBMMBUFSBM -$+'&5
+'&5WFSUJDBM 7+'&5
+'&5EFUSJODIFSBWFSUJDBM 75+'&5
+'&5EFSFKJMMBFOUFSSBEB #(+'&5
+'&5EFUSJODIFSBWFSUJDBMZEPCMFDPNQVFSUB %(75+'&5
Compuerta
Fuente Fuente
p
n+ n+
p+ p+
Pared p enterrada
Región de deriva n−
Retén de campo n
Sustrato n++
Drenajes
FIGURA 4.21
$PSUFUSBOTWFSTBMEFM-$+'&5EF4J$
OPSNBMNFOUFFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO
154 Capítulo 4 Transistores de potencia
Fuente D
a
Compuerta Compuerta
CGD RD
com-
puerta p+ n– compuerta
canal p+
L L1
G RG IGD
CDS
WD IGS
ID
CGS RS
Wderiva
Drenaje S
(a) Corte transversal (b) Modelo del circuito
FIGURA 4.22
&TUSVDUVSBUÎQJDBEFVOB+'&5WFSUJDBMEF4J$
GVFOUF+&TUF+'&5EF4J$FTVOEJTQPTJUJWPRVFOPSNBMNFOUFTFFODVFOUSBFOFTUBEPEFDPO
EVDDJÓO
ZTFEFCFBQMJDBSVOWPMUBKFOFHBUJWPEFDPNQVFSUBBGVFOUFQBSBCMPRVFBSMPPBQBHBSMP
&MSBOHPUÎQJDPEFWPMUBKFTEFFTUSBOHVMBNJFOUPEFFTUFEJTQPTJUJWPFTEFFOUSF−Z−76OB
DBSBDUFSÎTUJDBJNQPSUBOUFEFFTUBFTUSVDUVSBFTFMEJPEPEFDVFSQPBOUJQBSBMFMP
FMDVBMTFGPSNBQPS
FMMBEPEFMBGVFOUFp+
MBSFHJÓOEFEFSJWBnZFMESFOBKFn++4JOFNCBSHP
MBDBÎEBEFWPMUBKFFO
TFOUJEPEJSFDUPEFMEJPEPEFDVFSQPFTNBZPSFODPNQBSBDJÓODPOFMWPMUBKFFOFTUBEPEFDPOEVD
DJÓOEFMDBOBMBEFOTJEBEFTEFDPSSJFOUFOPNJOBMFT PNÃTCBKBT
<
>1PSDPOTJHVJFOUF
QBSB
HFOFSBSMBGVODJÓOEFEJPEPBOUJQBSBMFMP
TFEFCFVUJMJ[BSFMDBOBMQBSBNJOJNJ[BSMBTQÊSEJEBTFO
FTUBEPEFDPOEVDDJÓO&MEJPEPEFDVFSQPQVFEFVUJMJ[BSTFTÓMPQPSTFHVSJEBEQBSBUSBOTJDJPOFTEF
DPSUBEVSBDJÓO<
>
Fuente Fuente
Com-
Compuerta n+ puerta n+ Compuerta
p p p
Región de deriva n–
Sustrato n+
Drenaje
FIGURA 4.23
$PSUFUSBOTWFSTBMEFM75+'&5EF4J$
4JOFNCBSHP
OPDVFOUBDPOEJPEPEFDVFSQPBOUJQBSBMFMPZFOGSFOUBEPTEJGJDVMUBEFTFOFMQSP
DFTPEFGBCSJDBDJÓOFODPNQBSBDJÓODPOFM-$+'&5<>
Fuente Compuerta
Fuente en T Fuente
Compuerta Compuerta
n+ n+ Compuerta n+
n– superior p+ n– B
Enterrada p+ Compuerta Compuerta Compuerta
enterrada p+ enterrada p+ enterrada p+
compuerta
Región de deriva n–
n–
Región de deriva n–
Sustrato n+
Sustrato n+
Drenaje
Drenaje
(a) BGJFET de SiC (b) DGVTJFET de SiC
FIGURA 4.24
$PSUFTUSBOTWFSTBMFTEFVO#(+'&5EF4J$ZEFVO%(+'&5EF4J$
156 Capítulo 4 Transistores de potencia
Colector Colector
C C
n IC p IC
Base IB Base IB
p n
B B
n IE p IE
E E
Emisor Emisor
(a) Transistor NPN (b) Transistor PNP
FIGURA 4.25
5SBOTJTUPSFTCJQPMBSFT
FIGURA 4.26
5SBOTJTUPSFTNPN $PSUFTÎBEF1PXFSFY
*OD
4.6 Transistores bipolares de unión 157
Emisor Base
Colector Base
n n
p p
p
n
n
p
Collector Emisor
(a) Transistor NPN (b) Transistor PNP
FIGURA 4.27
$PSUFTUSBOTWFSTBMFTEF#+5T
IE = IC + IB
-BDPSSJFOUFEFCBTFFTFGFDUJWBNFOUFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBZMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSFTMB
DPSSJFOUFEFTBMJEB-BSFMBDJÓOEFMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSICBMBDPSSJFOUFEFCBTFIBTFDPOPDF
DPNPganancia de corriente en sentido directo
βF
IC
βF = hFE =
IB
158 Capítulo 4 Transistores de potencia
IC
IB VCE1 VCE2
RC
VCE2 VCE1
RB IB
VCE VCC
VB VBE
IE
0 VBE
(a) Diagrama del circuito (b) Características de entrada
Región
IC activa IBn
Región de
saturación
IBn IB1 IB0
IB4
IB3
IB2
IB1
IB 0
Región de corte
0 VCE
(c) Características de salida
FIGURA 4.28
$BSBDUFSÎTUJDBTEFUSBOTJTUPSFTNPN
-B DPSSJFOUF EF DPMFDUPS UJFOF EPT DPNQPOFOUFT VOB QPS MB DPSSJFOUF EF CBTF Z MB PUSB FT MB
DPSSJFOUFEFGVHBEFMB$#+
IC = βF IB + ICEO
VCE
Corte Activa Saturación
VCC
VCE(sat)
0 IB
IBs
0 VBE
0.5 VBE(sat)
FIGURA 4.29
$BSBDUFSÎTUJDBTEFUSBOTGFSFODJB
4.6 Transistores bipolares de unión 159
C
IC
I CEO
FIB
IB
B
IE
FIGURA 4.30
E .PEFMPEFUSBOTJTUPSFTNPN
EPOEFICEOFTMBDPSSJFOUFEFGVHBEFDPMFDUPSBFNJTPSDPOFMDJSDVJUPBCJFSUPQPSMBCBTFZTF
QVFEFDPOTJEFSBSJOTJHOJGJDBOUFDPNQBSBEBDPOβFIB
$POMBTFDVBDJPOFT
Z
IE = IB 1 1 + βF 2 + ICEO
≈ IB 1 1 + βF 2
βF + 1
IE ≈ IC a1 + b = IC
1
βF βF
IC ≈ αF IE
EPOEFMBDPOTUBOUFαFFTUÃSFMBDJPOBEBDPOβFQPS
βF
αF =
βF + 1
P
αF
βF =
1 − αF
$POTJEFSFNPTFMDJSDVJUPEFMBGJHVSB EPOEFFMUSBOTJTUPSGVODJPOBDPNPJOUFSSVQUPS
VB − VBE
IB =
RB
βF RC
VC = VCE = VCC − IC RC = VCC − 1 VB − VBE 2
RB
VCE = VCB + VBE
RC
⫹
IC VCC
⫺
IB RB ⫹
⫹
⫹ VCE
V VBE
⫺ B IE
⫺ ⫺
FIGURA 4.31
5SBOTJTUPSRVFGVODJPOBDPNPJOUFSSVQUPS
-BFDVBDJÓO
JOEJDBRVFFOUBOUPVCE ≥ VBE
MB$#+TFQPMBSJ[BBMBJOWFSTBZFMUSBOTJTUPS
FTUÃFOMBSFHJÓOBDUJWB-BDPSSJFOUFEFDPMFDUPSNÃYJNBFOMBSFHJÓOBDUJWB
RVFTFPCUJFOF
BMFTUBCMFDFSVCB =ZVBE = VCE
FT
VCC − VCE VCC − VBE
ICM = =
RC RC
ZFMWBMPSDPSSFTQPOEJFOUFEFMBDPSSJFOUFEFCBTF
ICM
IBM =
βF
4JMBDPSSJFOUFEFCBTFTFJODSFNFOUBQPSFODJNBEFIBM
VBETFBVNFOUB
MBDPSSJFOUFEFDPMFD
UPSTFJODSFNFOUBZFMVCEDBFQPSEFCBKPEFVBE&TUPDPOUJOÙBIBTUBRVFMB$#+TFQPMBSJ[B
FOTFOUJEPEJSFDUPDPOVBCBMSFEFEPSEFB7&OUPODFTFMUSBOTJTUPSFOUSBFOMBSFHJÓO
EFTBUVSBDJÓO-Bsaturación del transistorTFQVFEFEFGJOJSDPNPFMQVOUPQPSFODJNBEFMDVBM
DVBMRVJFS JODSFNFOUP EF MB DPSSJFOUF EF CBTF OP BVNFOUB TJHOJGJDBUJWBNFOUF MB DPSSJFOUF EF
DPMFDUPS
&OMBTBUVSBDJÓOMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSQFSNBOFDFDBTJDPOTUBOUF4JFMWPMUBKFEFTBUVSB
DJÓOEFDPMFDUPSBFNJTPSFTVCE TBU
MBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSFT
RC
ZFMWBMPSDPSSFTQPOEJFOUFEFMBDPSSJFOUFEFCBTFFT
ICS
IBS =
βF
/PSNBMNFOUFFMDJSDVJUPTFEJTFÒBEFNPEPRVFIBTFBNBZPSRVFIBS-BSFMBDJÓOEFIBBIBSTF
MMBNBfactor de sobreexcitación 0%'
IB
ODF =
IBS
IB
4.6 Transistores bipolares de unión 161
-BQÊSEJEBUPUBMEFQPUFODJBFOMBTEPTVOJPOFTFT
6OBMUPWBMPSEFMGBDUPSEFTPCSFFYDJUBDJÓOOPQVFEFSFEVDJSTJHOJGJDBUJWBNFOUFFMWPMUBKFEF
DPMFDUPSBFNJTPS4JOFNCBSHP
VBETFJODSFNFOUBEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFCBTFBVNFOUBEB
Z
FMSFTVMUBEPFTVOBQÊSEJEBEFQPUFODJBJODSFNFOUBEBFOFM#&+
Solución
VCC =7
βNÎO =
βNÃY =
RC =Ω
0%'=
VB =7
VCE TBU
=7
ZVBE TBU
=7
$POMBFDVBDJÓO
ICS = −
="$POMBFDVBDJÓO
IBS =βNÎO ==
"-BFDVBDJÓO
EBMBDPSSJFOUFEFCBTFQBSBVOGBDUPSEFTPCSFFYDJUBDJÓOEF
IB = 5 × 2.2625 = 11.3125 A
iB ic ic
B C B ⫹ C
Ccb Ccb
rbe ro ⫽ rce rbe gmvbe ro ⫽ rce
Cbe  iB vbe Cbe
⫺
iE i
iE, gm ⫽ v c
be
E E
(a) Modelo con ganancia de corriente (b) Modelo con transconductancia
FIGURA 4.32
.PEFMPUSBOTJUPSJPEFVO#+5
CcbBGFDUBMBDBQBDJUBODJBEFFOUSBEBEFGPSNBTJHOJGJDBUJWBEFCJEPBMFGFDUPEFNVMUJQMJDBDJÓO
.JMMFS<>-BTSFTJTUFODJBTEFDPMFDUPSBFNJTPSZEFCBTFBFNJTPSTPOrceZrbe
SFTQFDUJWBNFOUF
"DBVTBEFMBTDBQBDJUBODJBTJOUFSOBTFMUSBOTJTUPSOPTFFODJFOEFEFJONFEJBUP-BGJHVSB
JMVTUSBMBTGPSNBTEFPOEBZUJFNQPTEFDPONVUBDJÓO$POGPSNFFMWPMUBKFEFFOUSBEBvB
TVCFEFDFSPBVZMBDPSSJFOUFEFCBTFTVCFBIB
MBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSOPSFTQPOEFEF
JONFEJBUP)BZVOSFUSBTP
DPOPDJEPDPNPtiempo de retraso td
BOUFTEFRVFGMVZBDVBMRVJFS
vB
V1
0 t
kT (1 ⫺ k)T
⫺V2
iB
IB1
0 t
⫺IB2
iC
ICS
0.9 ICS
0.1 ICS
0 t
t d tr tn ts tf to
FIGURA 4.33
5JFNQPTEFDPONVUBDJÓOEFUSBOTJTUPSFTCJQPMBSFT
4.6 Transistores bipolares de unión 163
DPSSJFOUFEFDPMFDUPS&TUFSFUSBTPTFSFRVJFSFQBSBDBSHBSMBDBQBDJUBODJBEFMB#&+BMWPMUBKF
EFQPMBSJ[BDJÓOEJSFDUBVBE BQSPYJNBEBNFOUF7
%FTQVÊTEFFTUFSFUSBTP
MBDPSSJFOUFEFDP
MFDUPSTVCFBMWBMPSEFFTUBEPFTUBCMFEFICS&MUJFNQPEFTVCJEBtrEFQFOEFEFMBDPOTUBOUF
EFUJFNQPEFUFSNJOBEBQPSMBDBQBDJUBODJBEFMB#&+
-BDPSSJFOUFEFCBTFFTOPSNBMNFOUFFTNBZPSRVFMBSFRVFSJEBQBSBTBUVSBSFMUSBOTJT
UPS$PNPSFTVMUBEP
MBDBSHBEFQPSUBEPSFTNJOPSJUBSJPTFYDFEFOUFTFBMNBDFOBFOMBSFHJÓO
EFMBCBTF"NBZPS0%'
NBZPSDBOUJEBEEFDBSHBFYUSBBMNBDFOBEBFOMBCBTF&TUBDBSHB
FYUSB
EFOPNJOBEBcarga de saturación
FTQSPQPSDJPOBMBMBFYDJUBDJÓOEFCBTFFYDFEFOUFZMB
DPSSJFOUFDPSSFTQPOEJFOUFIe
ZMBDBSHBEFTBUVSBDJÓOFTUÃEBEBQPS
b
Almacenamiento
de carta
d c
FIGURA 4.34
"MNBDFOBNJFOUPEFDBSHBFOUSBOTJTUPSFTCJQPMBSFT
164 Capítulo 4 Transistores de potencia
&MUJFNQPEFFODFOEJEPtnFTMBTVNBEFMUJFNQPEFSFUSBTPtdZFMUJFNQPEFTVCJEBtr
tn = td + tr
FMUJFNQPEFBQBHBEPtoFTMBTVNBEFMUJFNQPEFBMNBDFOBNJFOUPtsZFMUJFNQPEFDBÎEBtf
to = ts + tf
Solución
T =fs =μT
k =
kT = td + tr + tn =μT
tn =−−=μT
− k) T = ts + tf + to =
μT
Zto =−−=μT
vCE
VCC
VCE(sat)
0 t
ton toff
iC ICS
0.9 ICS
ICEO
0 t
td tr tn ts tf to
iB
IBs
0 t
T ⫽ 1/fs
vBE
VBE(sat)
0 t
FIGURA 4.35
'PSNBTEFPOEBEFVOUSBOTJTUPSJOUFSSVQUPS
4.6 Transistores bipolares de unión 165
ic 1 t2 = ICEO
vCE 1 t2 = VCC
-BQPUFODJBJOTUBOUÃOFBEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSFT
-BQÊSEJEBEFQPUFODJBQSPNFEJPEVSBOUFFMUJFNQPEFSFUSBTPFT
t
P 1 t2 dt = ICEO VCC t d fs
d
1
Pd =
T L0 c
= 3 × 10−3 × 250 × 0.5 × 10−6 × 10 × 103 = 3.75 mW
ic 1 t2 =
ICS
t
tr
tr tr
-BQPUFODJBPc(t
FTNÃYJNBDVBOEPt = tm
EPOEF
t r VCC
tm =
250
=1× = 0.504 μs
21 250 − 22
ZMBFDVBDJÓO
EFMBQPUFODJBQJDP
V 2CC ICS
Pp =
100
= 2502 × = 6300 W
41 250 − 22
tr VCE1 sat2 − VCC
Pc 1 t2 dt = fs ICS t r c d
1 VCC
Pr = +
T L0 2 3
2 − 250
= 10 × 103 × 100 × 1 × 10−6 c d = 42.33 W
250
+
2 3
-BQÊSEJEBUPUBMEFQPUFODJBEVSBOUFFMFODFOEJEPFT
Pon = Pd + Pr
ic 1 t2 = ICS
vCE 1 t2 = VCE1 sat2
Pc 1 t2 = ic vCE = VCE1 sat2 ICS
= 2 × 100 = 200 W
t
P 1 t2 dt = VCE1 sat2 ICS t n fs
n
1
Pn =
T L0 c
= 2 × 100 × 48.5 × 10−6 × 10 × 103 = 97 W
ic 1 t2 = ICS
vCE 1 t2 = VCE1 sat2
Pc 1 t2 = ic vCE = VCE1 sat2 ICS
= 2 × 100 = 200 W
t
P 1 t2 dt = VCE1 sat2 ICS t s fs
s
1
Ps =
T L0 c
= 2 × 100 × 5 × 10−6 × 10 × 103 = 10 W
vCE 1 t2 =
VCC
t, ignorando ICEO
tf
&TUBQÊSEJEBEFQPUFODJBEVSBOUFFMUJFNQPEFDBÎEBFTNÃYJNBDVBOEPt = tf=μTZMB
FDVBDJÓO
EBMBQPUFODJBQJDP
VCC ICS
Pm =
4
100
= 250 × = 6250 W
4
tf VCC ICS t f fs
Pc 1 t2 dt =
1
Pf =
T L0 6
250 × 100 × 3 × 10−6 × 10 × 103
= = 125 W
6
-BQÊSEJEBEFQPUFODJBEVSBOUFFMBQBHBEPFT
VCC t f
Poff = Ps + Pf = ICS fs at s VCE1 sat2 + b
6
= 10 + 125 = 135 W
4.6 Transistores bipolares de unión 167
200
0.75
0 t
td tr tn ts tf
2
tf
FIGURA 4.36
(SÃGJDBEFMBQPUFODJBJOTUBOUÃOFBEFMFKFNQMP
ic 1 t2 = ICEO
vCE 1 t2 = VCC
Pc 1 t2 = ic vCE = ICEO VCC
−3
= 3 × 10 × 250 = 0.75 W
to
P 1 t2 dt = ICEO VCC t o fs
1
P0 =
T L0 c
= 3 × 10−3 × 250 × 42 × 10−6 × 10 × 103 = 0.315 W
e. -BQÊSEJEBUPUBMEFQPUFODJBFOFMUSBOTJTUPSEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSFT
f. -BGJHVSBNVFTUSBMBHSÃGJDBEFMBQPUFODJBJOTUBOUÃOFB
Nota: -BT QÊSEJEBT QPS DPONVUBDJÓO EVSBOUF MB USBOTJDJÓO EFM FTUBEP EF FODFOEJEP BM
FTUBEPEFBQBHBEPZWJDFWFSTBTPONVDIBTNÃTRVFMBTQÊSEJEBTFOFTUBEPEFFODFOEJEP&M
USBOTJTUPSEFCFFTUBSQSPUFHJEPDPOUSBSVQUVSBTEFCJEPBVOBBMUBUFNQFSBUVSBFOMBVOJÓO
Solución
VBE1 sat 2 = 3 V, IB = 8 A, T = 1/fs = 100 μs, k = 0.5, kT = 50 μs, t d = 0.5 μs, t r = 1 μs,
t n = 50 − 1.5 = 48.5 μs, t s = 5 μs, t f = 3 μs, t on = t d + t r = 1.5 μs, y t off = t s + t f = 5 +
3 = 8 μs.
168 Capítulo 4 Transistores de potencia
ib 1 t2 = IBS
vBE 1 t2 = VBE1 sat2
-BQPUFODJBJOTUBOUÃOFBEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFCBTFFT
Pb 1 t2 = ib vBE = IBS VBS1 sat2
= 8 × 3 = 24 W
%VSBOUFFMQFSJPEP
≤ t ≤ to (T − tPO − tn − ts − tfPb(t) =-BQÊSEJEBEFQPUFODJBQSPNFEJPFT
= 8 × 3 × 1 1.5 + 48.5 + 5 + 32 × 10 −6
× 10 × 10 = 13.92 W
3
Nota$PNPMBDPSSJFOUFEFDPNQVFSUBEFVO.04'&5FTJOTJHOJGJDBOUF
MBQÊSEJEBEF
FYDJUBDJÓOEFMBDPNQVFSUBEFVO.04'&5EFQPUFODJBFTJOTJHOJGJDBOUFNFOUFQFRVFÒB
Área de operación segura polarizada a la inversa (RBSOA). %VSBOUF FM BQBHBEP
FM
USBOTJTUPSEFCFNBOUFOFSVOBBMUBDPSSJFOUFZVOBMUPWPMUBKF
FOMBNBZPSÎBEFMPTDBTPTDPOMB
VOJÓOCBTFBFNJTPSQPMBSJ[BEBBMBJOWFSTB&MWPMUBKFEFDPMFDUPSBFNJTPSEFCFNBOUFOFSTF
BVOOJWFMTFHVSPB
PQPSEFCBKP
EFVOWBMPSFTQFDJGJDBEPEFDPSSJFOUFEFDPMFDUPS-PTGBC
SJDBOUFTQSPQPSDJPOBOMPTMÎNJUFTIC − VCEEVSBOUFFMBQBHBEPFOQPMBSJ[BDJÓOJOWFSTBDPNP
3#40"
VEBOFMWPMUBKFNÃYJNPFOUSFMBUFSNJOBMFNJTPSZMBUFSNJOBMCBTFDPOMBUFSNJOBMDPMFD
UPSBCJFSUB
4.6 Transistores bipolares de unión 169
IC IC
LC
ICS C B
D
sw ⫹
RB RC
⫹ VCE ⫹ Carga
VB VCC resistiva
⫺ ⫺ ⫺ pura
A
0 VCE
VCC VCE(sus)
(a) Circuito de prueba (b) Líneas de carga
FIGURA 4.37
-ÎOFBTEFDBSHBEFFODFOEJEPZBQBHBEP
VCEVPVCEXFMWPMUBKFNÃYJNPFOUSFMBUFSNJOBMDPMFDUPSZMBUFSNJOBMFNJTPSBVOWPM
UBKFOFHBUJWPFTQFDJGJDBEPBQMJDBEPFOUSFMBCBTFZFMFNJTPS
VCEO 464
&M WPMUBKF NÃYJNP EF TVTUFOUBDJÓO FOUSF MB UFSNJOBM DPMFDUPS Z MB UFSNJOBM
FNJTPSDPOMBCBTFBCJFSUB&TUFWBMPSTFFTQFDJGJDBDPNPMBDPSSJFOUFZWPMUBKFEFDPMFDUPS
NÃYJNPT
RVFBQBSFDFOTJNVMUÃOFBNFOUFBUSBWÊTEFMEJTQPTJUJWPDPOVOWBMPSFTQFDÎGJDP
EFJOEVDUBODJBEFDBSHB
$POTJEFSFNPT FM DJSDVJUP EF MB GJHVSB B $VBOEP FM JOUFSSVQUPS 48 TF DJFSSB MB DP
SSJFOUFEFDPMFDUPSTFJODSFNFOUB
ZEFTQVÊTEFVOUSBOTJUPSJPMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSFOFTUBEP
FTUBCMFFTICS = (VCC − VCE TBU
)/RC1BSBVOBDBSHBJOEVDUJWB
MBMÎOFBEFDBSHBTFSÎBMBUSB
ZFDUPSJBABCEFMBGJHVSBC4JFMJOUFSSVQUPSTFBCSFQBSBFMJNJOBSMBDPSSJFOUFEFCBTF
MB
DPSSJFOUFEFDPMFDUPSDPNJFO[BBDBFSZTFJOEVDFVOWPMUBKFL(di/dt
BUSBWÊTEFMJOEVDUPSRVF
TFPQPOFBMBSFEVDDJÓOEFDPSSJFOUFZFMUSBOTJTUPSTFWFTPNFUJEPBVOWPMUBKFUSBOTJUPSJP4J
FTUFWPMUBKFBMDBO[BFMOJWFMEFWPMUBKFEFTVTUFOUBDJÓO
FMWPMUBKFEFMDPMFDUPSQFSNBOFDFBQSPYJ
NBEBNFOUFDPOTUBOUFZMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSDBFEFTQVÊTEFVOCSFWFUJFNQPFMUSBOTJTUPS
RVFEBFOFTUBEPJOBDUJWP-BGJHVSBCQSFTFOUBMBMÎOFBEFDBSHBEFBQBHBEPJOEJDBEBQPSMB
USBZFDUPSJBCDA
WE
Rc-emisor
Terminación de Emisor SiO2 E
alto voltaje Rc-base
JTE Base ND = 5 × 10+19 cm–3 g Base
Emisor B
100
+
μm
n VBE Base
p+ p+
p– NA = 4 × 1017 cm–3 , 700 μm
p+ p+ VBC Rc
JTE JTE Colector
n– ND = 4 × 1015 cm–3, 15 μm
VCE =
Rsub
n+, 4H-SiC VBE VBC Sustrato
Sustrato n+
C
Rc-colector
Colector
(a) Corte transversal (b) Resistencia en estado de conducción
FIGURA 4.38
7JTUBEFDPSUFUSBOTWFSTBMEFMEJTQPTJUJWP#+5)4J$
-PT#+5EF4J$EJTQPOJCMFTUJFOFOVOBDBQBDJEBEEFWPMUBKFEFL7ZDBQBDJEBEFTEF
DPSSJFOUFFOFMSBOHPEFB"
DPOHBOBODJBTEFDPSSJFOUFEFNÃTEFBUFNQFSBUVSBBN
CJFOUFQBSBVOEJTQPTJUJWPEF"<>4JOFNCBSHP
MBHBOBODJBEFDPSSJFOUFEFQFOEFFOHSBO
NFEJEBEFMBUFNQFSBUVSBZ
FOQBSUJDVMBS
DBFNÃTEFB°$FODPNQBSBDJÓODPOMBUFN
QFSBUVSBBNCJFOUF&MEFTBSSPMMPEF#+5TEF4J$IBTJEPFYJUPTP
ZBQFTBSEFMBOFDFTJEBEEFMB
DPSSJFOUFEFCBTF
MPT#+5EF4J$PGSFDFOVOEFTFNQFÒPDPNQFUJUJWPFOFMSBOHPEFLJMPWPMUT
&OMBGJHVSBBTFNVFTUSBVO#+5/1/EF4J$<>-BFYUFOTJÓOEFUFSNJOBDJÓOEFVOJÓO
+5&
FYIJCFVOBMUPWPMUBKFEFSVQUVSBFODPNQBSBDJÓODPOMPT#+5TEF4J$-BGJHVSBC
NVFTUSBFMDJSDVJUPFRVJWBMFOUFEFSFTJTUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓO<>-BFTUSVDUVSB
EJ
NFOTJPOFT Z DPODFOUSBDJPOFT EF MBT DBQBT n+ Z p+ EFUFSNJOBSÃO MBT DBSBDUFSÎTUJDBT EFM #+5
DPNPDBQBDJEBEFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUF
4.7 IGBTs
6O*(#5DPNCJOBMBTWFOUBKBTEFMPT#+5ZMPT.04'&56O*(#5UJFOFBMUBJNQFEBODJBEF
FOUSBEB
DPNPMPT.04'&5
ZCBKBTQÊSEJEBTQPSDPOEVDDJÓOFOFTUBEPBDUJWP
DPNPMPT#+5
4JOFNCBSHP
OPUJFOFFMQSPCMFNBEFTFHVOEBSVQUVSB
DPNPMPT#+51PSFMEJTFÒPZFTUSVD
UVSB EFM NJDSPDJSDVJUP chip
MB SFTJTUFODJB FRVJWBMFOUF EF ESFOBKF B GVFOUF RDS TF DPOUSPMB
QBSBRVFTFDPNQPSUFDPNPMBEFVO#+5<>
&OMBGJHVSBBTFNVFTUSBMBTFDDJÓOUSBOTWFSTBMEFMBFTUSVDUVSBEFTJMJDJPEFVO*(#5
MBDVBMFTJEÊOUJDBBMBEFVO.04'&5
FYDFQUPQPSFMTVTUSBUPp+/PPCTUBOUF
FMEFTFNQFÒP
EFVO*(#5TFQBSFDFNÃTBMEFVO#+5RVFBMEFVO.04'&5&TUPTFEFCFBMTVTUSBUPp+
FM
DVBMFTSFTQPOTBCMFEFJOZFDUBSQPSUBEPSFTNJOPSJUBSJPTFOMBSFHJÓOn&MDJSDVJUPFRVJWBMFOUF
TFNVFTUSBFOMBGJHVSBC
RVFTFQVFEFTJNQMJGJDBSDPNPFMEFMBGJHVSBD6O*(#5TF
DPOTUSVZFDPODVBUSPDBQBTBMUFSOBTPNPN
ZQPESÎBFOHBODIBSDPNPVOUJSJTUPSTJTFDVNQMF
MBDPOEJDJÓOOFDFTBSJB αnpn + αpnp) >-BDBQBJOUFSNFEJBn+ZMBBODIBCBTFFQJUBYJBM
SFEVDFOMBHBOBODJBEFMBUFSNJOBMNPNNFEJBOUFEJTFÒPJOUFSOPDPOMPDVBMTFFWJUBFMFOHBO
DIF-PT*(#5UJFOFOEPTFTUSVDUVSBTEFQFSGPSBDJÓO 15
ZEFOPQFSGPSBDJÓO /15
&O
MBFTUSVDUVSB*(#5EFQFSGPSBDJÓO
FMUJFNQPEFDPONVUBDJÓOTFSFEVDFDPOFMVTPEFVOBDBQB
JOUFSNFEJBnBMUBNFOUFEPQBEBFOMBSFHJÓOEFEFSJWBDFSDBEFMDPMFDUPS&OMBFTUSVDUVSB/15
MPTQPSUBEPSFTUJFOFOVOBWJEBNÃTMBSHBRVFFOMBFTUSVDUVSB15
MPRVFPDBTJPOBNPEVMBDJÓO
4.7 IGBTs 171
Colector
Sustrato p⫹
Capa intermedia n⫹
epi n⫺
p⫹
p p
n⫹ p⫺ n⫹
Compuerta Compuerta
Emisor
(a) Corte transversal
C C
RMOD RMOD
PNP PNP
NPN
G G RBE
RBE
E E
(b) Circuito (c) Circuito
equivalente simplificado
FIGURA 4.39
$PSUFUSBOTWFSTBMZDJSDVJUPFRVJWBMFOUFEF*(#5T
172 Capítulo 4 Transistores de potencia
QPSDPOEVDUJWJEBEEFMBSFHJÓOEFEFSJWBZSFEVDFMBDBÎEBEFWPMUBKFFOFTUBEPEFFODFOEJEP
6O*(#5FTVOEJTQPTJUJWPDPOUSPMBEPQPSWPMUBKFTJNJMBSBVO.04'&5EFQPUFODJB"MJHVBM
RVFVO.04'&5
DVBOEPMBDPNQVFSUBTFWVFMWFQPTJUJWBDPOSFTQFDUPBMFNJTPSQBSBFMFODFO
EJEP
TFBUSBFOQPSUBEPSFTnIBDJBFMDBOBMpDFSDBEFMBSFHJÓOEFMBDPNQVFSUBFTUPQSPEVDF
VOBQPMBSJ[BDJÓOEJSFDUBEFMBCBTFEFMUSBOTJTUPSNPNDPOMBDVBM
QPSUBOUP
TFFODJFOEF6O
*(#5TFFODJFOEFDPOTÓMPBQMJDBSVOWPMUBKFEFDPNQVFSUBQPTJUJWPQBSBBCSJSFMDBOBMBMPT
QPSUBEPSFTnZTFBQBHBBMFMJNJOBSFMWPMUBKFEFDPNQVFSUB
DPOMPRVFTFDJFSSBFMDBOBM4ÓMP
SFRVJFSFVOTFODJMMPDJSDVJUPEFDPOUSPM5JFOFQÊSEJEBTEFDPOEVDDJÓOZDPONVUBDJÓONÃTCBKBT
BMNJTNPUJFNQPRVFDPNQBSUFNVDIBTEFMBTBUSBDUJWBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFMPT.04'&5EFQP
UFODJB
DPNPMBGBDJMJEBEEFFYDJUBDJÓOEFDPNQVFSUB
DPSSJFOUFQJDP
DBQBDJEBEZSPCVTUF[6O
*(#5FTJOIFSFOUFNFOUFNÃTSÃQJEPRVFVO#+5TJOFNCBSHP
MBWFMPDJEBEEFDPONVUBDJÓOEF
MPT*(#5FTJOGFSJPSBMBEFMPT.04'&5
-BGJHVSBNVFTUSBFMTÎNCPMPZFMDJSDVJUPEFVOJOUFSSVQUPS*(#54VTUSFTUFSNJOBMFT
TPO DPNQVFSUB
DPMFDUPS Z FNJTPS FO MVHBS EF DPNQVFSUB
ESFOBKF Z GVFOUF EF VO .04'&5
&OMBGJHVSBBTFNVFTUSBOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBUÎQJDBTEFiCFOGVODJÓOEFvCEQBSB
WBSJPT WPMUBKFTvGE EF DPNQVFSUB B FNJTPS -B DBSBDUFSÎTUJDB EF USBOTGFSFODJB UÎQJDB EF iC FO
GVODJÓOEFvGETFNVFTUSBFOMBGJHVSBC-PTQBSÃNFUSPTZTVTTÎNCPMPTTPOTJNJMBSFTBMPT
EFMPT.04'&5
FYDFQUPRVFMPTTVCÎOEJDFTQBSBGVFOUFZESFOBKFTFDBNCJBOBFNJTPSZDPMFD
UPS
SFTQFDUJWBNFOUF-BDBQBDJEBEEFDPSSJFOUFEFVO*(#5QVFEFTFSIBTUBEF7
"
Señal de IC
compuerta C
RD
Rs G
⫹ ⫹
VCC
VG RGE E ⫺
FIGURA 4.40 ⫺
4ÎNCPMPZDJSDVJUPEFVO*(#5
iC iC
7 3
VGE ⫽ 10 V
Corriente de colector (A)
6
5
2
9V
4
3 8V
1
2
7V
1 6V
0 vCE 0 vGE
0 2 4 6 8 10 12 0 2 4 6
(a) Voltaje colector-emisor (b) Voltaje compuerta-emisor
FIGURA 4.41
$BSBDUFSÎTUJDBTUÎQJDBTEFTBMJEBZEFUSBOTGFSFODJBEF*(#5T
4.7 IGBTs 173
ZMBGSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓOQVFEFTFSIBTUBEFL)[-PT*(#5TFVUJMJ[BODBEBWF[NÃT
FOBQMJDBDJPOFTEFNFEJBOBQPUFODJBDPNPDPOUSPMBEPSFTEFNPUPSEFDB
GVFOUFTEFQPUFODJB
SFMFWBEPSFTEFFTUBEPTÓMJEP
ZDPOUBDUPSFT
$POGPSNFTFBNQMÎBOMPTMÎNJUFTTVQFSJPSFTEFMBTDBQBDJEBEFTEFMPT*(#5DPNFSDJBM
NFOUFEJTQPOJCMFT QPSFKFNQMP
UBOBMUPTDPNP7Z"
MPT*(#5FTUÃOFODPOUSBOEPZ
SFFNQMB[BOEPBQMJDBDJPOFTFOMBTRVFMPT#+5ZMPT.04'&5DPOWFODJPOBMFTTFIBOVUJMJ[BEP
QSFEPNJOBOUFNFOUFDPNPJOUFSSVQUPSFT
n+ p+ p+ n+ p+ n+ p+ p+ n+ p+
5 μm
n n Cuerpo Cuerpo Canal de
P: 8 × 1015 cm–3, 1 μm MOSFET
Drenaje de
14.5 μm MOSFET
P: 1 × 1017 cm–3, 1 μm
Sustrato n+
+
Sustrato n
Colector
Colector
(a) Corte transversal (b) Circuito equivalente de IGBT
FIGURA 4.42
&TUSVDUVSBTJNQMJGJDBEBEFVO*(#5EFDBOBMp)4J$
174 Capítulo 4 Transistores de potencia
EJNFOTJÓOZDPODFOUSBDJPOFTEFMBTDBQBTn+Zp+EFUFSNJOBSÃOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFM*(#5
DPNPFMWPMUBKFZMBDPSSJFOUF
4.8 SITs
6O4*5FTVOEJTQPTJUJWPEFBMUBQPUFODJBZBMUBGSFDVFODJB%FTEFRVF+/JTIJ[BXBJOWFOUÓ
MPTEJTQPTJUJWPTEFJOEVDDJÓOFTUÃUJDBFO+BQÓO<>
FMOÙNFSPEFEJTQPTJUJWPTEFFTUBGBNJMJBWB
FOBVNFOUP<>&TFODJBMNFOUFDPOTJTUFFOMBWFSTJÓOEFFTUBEPTÓMJEPEFMUVCPUSÎPEPEFWBDÎP
-BGJHVSBNVFTUSBMBTFDDJÓOUSBOTWFSTBMEFMBFTUSVDUVSBEFTJMJDJPEFVO4*5<>KVOUPDPO
TV TÎNCPMP &T VO EJTQPTJUJWP EF FTUSVDUVSB WFSUJDBM DPO NÙMUJQMFT DBOBMFT DPSUPT 1PS DPOTJ
HVJFOUF
OPFTUÃTVKFUPBMBMJNJUBDJÓOEFÃSFBZFTBEFDVBEPQBSBGVODJPOBSBBMUBWFMPDJEBEZ
BMUBQPUFODJB-PTFMFDUSPEPTEFDPNQVFSUBFTUÃOFOUFSSBEPTFOMBTDBQBTFQJUBYJBMFTnEFESFOBKF
ZGVFOUF6O4*5FTJEÊOUJDPBVO+'&5FYDFQUPQPSMBDPOTUSVDDJÓOWFSUJDBMZEFDPNQVFSUBFO
UFSSBEB
RVFPDBTJPOBOVOBCBKBSFTJTUFODJBEFDBOBMZVOBCBKBDBÎEB6O4*5UJFOFVODBOBMEF
DPSUBMPOHJUVE
CBKBSFTJTUFODJBFOTFSJFEFDPNQVFSUB
CBKBDBQBDJUBODJBEFDPNQVFSUBGVFOUF
ZQFRVFÒBSFTJTUFODJBUÊSNJDB1SFTFOUBVOCBKPOJWFMEFSVJEP
CBKBEJTUPSTJÓOZBMUBDBQBDJEBE
EF QPUFODJB EF BVEJPGSFDVFODJB -PT UJFNQPT EF FODFOEJEP Z BQBHBEP TPO NVZ QFRVFÒPT
UÎQJDBNFOUFEFμT
-BDBÎEBFOFTUBEPEFFODFOEJEPFTBMUB
QPSMPDPNÙOEF7QBSBVOEJTQPTJUJWPEF"
ZEF7QBSBVOEJTQPTJUJWPEF"6O4*5OPSNBMNFOUFFTVOEJTQPTJUJWPEFFODFOEJEPP
BDUJWP
ZVOWPMUBKFEFDPNQVFSUBOFHBUJWPMPNBOUJFOFBQBHBEP-BDBSBDUFSÎTUJDBEFOPSNBM
NFOUFFODFOEJEPZMBBMUBDBÎEBFOFTUBEPFODFOEJEPMJNJUBOTVTBQMJDBDJPOFTQBSBDPOWFSTJPOFT
EFQPUFODJBHFOFSBMFT-BTDBSBDUFSÎTUJDBTUÎQJDBTEFMPT4*5TFNVFTUSBOFOMBGJHVSB<>
6OBCBSSFSBEFQPUFODJBMFMFDUSPTUÃUJDBNFOUFJOEVDJEPDPOUSPMBMBDPSSJFOUFFOEJTQPTJUJWPTEF
JOEVDDJÓOFTUÃUJDB-PT4*5QVFEFOGVODJPOBSDPOVOBQPUFODJBEF,7"B,I[
PEF
7"B()[-BDBQBDJEBEEFDPSSJFOUFEFMPT4*5QVFEFTFSIBTUBEF7
"
Z
MBWFMPDJEBEEFDPONVUBDJÓOQVFEFTFSUBOBMUBDPNPL)[&TNÃTBEFDVBEPQBSBBQMJDB
DJPOFTEFBMUBQPUFODJBZBMUBGSFDVFODJB QPSFKFNQMP
BVEJP
7)'6)'ZBNQMJGJDBEPSFTEF
NJDSPPOEBT
Fuente
S
Capa de
pasivación
Compuerta
G
n n⫹
p⫹ p⫹ p⫹ p⫹ p⫹ p⫹ p⫹
D
n⫺
G
S
(b) Símbolo
D
Drenaje
(a) Corte transversal
FIGURA 4.43
$PSUFUSBOTWFSTBMZTÎNCPMPEF4*5
4.10 Reducción de potencia de transistores de potencia 175
IDS 0 ⫺1 ⫺3
⫺2 ⫺4
[mA]
⫺6
VGS
600
⫺8
400
⫺15
⫺20
⫺25
200
VDS
FIGURA 4.44
$BSBDUFSÎTUJDBTUÎQJDBTEF4*5<3FG
>
TC = TJ − PT RJC
-BUFNQFSBUVSBEFMEJTJQBEPSFT
TS = TC − PT RCS
TABLA 4.2 Comparaciones de transistores de potencia
176
Caída de
Variable de Característica Frecuencia voltaje Capacidad Capacidad
Tipo de control de de control de en estado máxima de máxima de
interruptor base/compuerta conmutación de encendido voltaje Vs corriente Is Ventajas Limitaciones
Capítulo 4
MOSFET Voltaje Continuo Muy alta Alta 1 kV 150 A Más alta velocidad de conmutación Alta caída en estado de
Ss = Vs Is Ss = Vs Is Baja pérdida por conmutación encendido, hasta de 10 V
= 0.1 MVA = 0.1 MVA Circuito simple de control Baja capacidad de voltaje
de compuerta en estado de apagado
Pequeña potencia de compuerta
Coeficiente de temperatura Dispositivo de voltaje
negativo en la corriente de drenaje unipolar
y facilita la operación en paralelo
COOLMOS Voltaje Continuo Muy alta Baja 1 kV 100 A Bajos requerimientos de Dispositivo de baja
control de compuerta potencia
y baja caída de potencia Bajas capacidades de
en estado de encendido voltaje y corriente
Transistores de potencia
BJT Corriente Continuo Mediana Baja 1.5 kV 1 kA Interruptor simple Dispositivo controlado
20 kHz Baja caída en estado de por voltaje, requiere
encendido una alta corriente de
Ss = Vs Is Ss = VsIs Más alta capacidad de base para encenderse
= 1.5 MVA = 1.5 MVA voltaje en estado y mantener la corriente
de encendido en estado de encendido
Alta pérdida por Pérdida de potencia de
conmutación control de base
Tiempo de recuperación
de carga y lenta
velocidad de conmutación
Región de segunda ruptura
Altas pérdidas por
conmutación
Dispositivo de voltaje
unipolar
IGBT Voltaje Continuo Alta Mediana 3.5 kV 2 kA Bajo voltaje en estado Baja capacidad de voltaje
Ss = Vs Is Ss = Vs Is de encendido en estado de apagado
= 1.5 MVA = 1.5 MVA Pequeña potencia de Dispositivo de voltaje
compuerta unipolar
SIT Voltaje Continuo Muy alta Alta Alta capacidad de voltaje Más alta caída de voltaje
en estado de encendido
Bajas capacidades de
corriente
Nota: se espera que las capacidades de voltaje y corriente se incrementen conforme avance la tecnología.
4.10 Reducción de potencia de transistores de potencia 177
MOSFET x x x i
MOSFET x x x
con dos
diodos
externos
BJT/IGBT x x
i
BJT/IGBT x x x i
con diodo
antiparalelo
v
BJT/IGBT x x x i
con un diodo
en serie
(continúa)
178 Capítulo 4 Transistores de potencia
Dos BJT/IGBT x x x x i
con dos diodos
antiparalelos
BJT/IGBT x x x x i
con cuatro
diodos
conectados
en puente
v
-BUFNQFSBUVSBBNCJFOUFFT
TA = TS − PT RSA
Z
TJ − TA = PT 1RJC + RCS + RSA 2
TC
TJ TS
RJC RCS
PT RSA
FIGURA 4.45
$JSDVJUPFRVJWBMFOUFUÊSNJDPEFVOUSBOTJTUPS TA
4.11 Limitaciones de di/dt y dv/dt 179
-BEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBNÃYJNBPTOPSNBMNFOUFTFFTQFDJGJDBBTC =°$4JMBUFN
QFSBUVSB BNCJFOUF TF JODSFNFOUB B TA = TJ NÃY
= °$
FM USBOTJTUPS QVFEF EJTJQBS DFSP
QPUFODJB1PSPUSBQBSUF
TJMBUFNQFSBUVSBFOMBVOJÓOFTTC =°$
FMEJTQPTJUJWPQVFEFEJTJ
QBSQPUFODJBNÃYJNBZFTUPOPFTQSÃDUJDP1PSDPOTJHVJFOUF
BMJOUFSQSFUBSMBTDBQBDJEBEFTEF
EJTQPTJUJWPTTFEFCFODPOTJEFSBSMBUFNQFSBUVSBBNCJFOUFZMBTSFTJTUFODJBTUÊSNJDBT-PTGBCSJ
DBOUFTNVFTUSBOMBTDVSWBTEFSFEVDDJÓOEFSFEVDDJÓOEFDBQBDJEBEUÊSNJDBZEFSFEVDDJÓO
EFDBQBDJEBEEFTFHVOEBSVQUVSB
Solución
a. TJ − TA = PT(RJC + RCS + RSA) = PTRJA
RJA =++=
Z−=PT
MB
DVBMEBMBEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBNÃYJNBDPNPPT =8
b. TC = Tj − PTRJC =−×=°$
di IL Ics
= =
dt tr tr
Vcc ⫽ Vs
0 t
IL
IC ⫽ ICs
t
tr tf
FIGURA 4.46
'PSNBTEFPOEBEFWPMUBKFZDPSSJFOUF
180 Capítulo 4 Transistores de potencia
%VSBOUFFMBQBHBEP
FMWPMUBKFEFDPMFDUPSBFNJTPSEFCFTVCJSFOSFMBDJÓODPOMBDBÎEBEFMB
DPSSJFOUFEFDPMFDUPS
Zdv/dtFT
dv Vs Vcs
= =
dt tf tf
-BTDBSBDUFSÎTUJDBTEFDPONVUBDJÓOEFMUSBOTJTUPSFTUBCMFDFOMBTDPOEJDJPOFTdi/dtZdv/dtRVF
BQBSFDFOFOMBTFDVBDJPOFT
Z
ZEFCFOTBUJTGBDFSTFEVSBOUFFMFODFOEJEPZBQBHBEP
/PSNBMNFOUFTFSFRVJFSFODJSDVJUPTEFQSPUFDDJÓOQBSBNBOUFOFSMBdi/dtZMBdv/dtEFGVODJP
OBNJFOUPEFOUSPEFMPTMÎNJUFTQFSNJUJEPTEFMUSBOTJTUPS-BGJHVSBBNVFTUSBVOUSBOTJTUPS
JOUFSSVQUPSUÎQJDPDPOdi/dtZdv/dtEFQSPUFDDJÓO
ZFOMBGJHVSBCDPOMBTGPSNBTEFPOEB
EFGVODJPOBNJFOUP-BSFERCBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSTFDPOPDFDPNPcircuito amortiguador
Pamortiguador
ZMJNJUBMBdv/dt&OPDBTJPOFTBMJOEVDUPSLs
RVFMJNJUBMBdi/dt
TFMFMMBNB
amortiguador en serie
4VQPOHBNPTRVFFODPOEJDJPOFTEFFTUBEPFTUBCMFMBDPSSJFOUFEFDBSHBILDJSDVMBMJCSF
NFOUFBUSBWÊTEFMEJPEPDm
FMDVBMUJFOFVOUJFNQPEFSFDVQFSBDJÓOJOWFSTBJOTJHOJGJDBOUF
$VBOEPTFFODJFOEFFMUSBOTJTUPSQ
MBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSTVCFZMBDPSSJFOUFEFMEJPEPDm
DBF
QPSRVFDmTFDPNQPSUBDPNPVODPSUPDJSDVJUP-BGJHVSBBNVFTUSBFMDJSDVJUPFRVJWB
MFOUFEVSBOUFFMFODFOEJEP
ZMBdi/dtEFFODFOEJEPFT
di Vs
=
dt Ls
*HVBMBOEPMBFDVBDJÓO
BMBFDVBDJÓO
TFPCUJFOFFMWBMPSEFLs
Vs t r
Ls =
IL
%VSBOUFFMBQBHBEP
FMDBQBDJUPSCsTFDBSHBHSBDJBTBMBDPSSJFOUFEFMBDBSHBZFMDJSDVJUPFRVJ
WBMFOUFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC&MWPMUBKFEFMDBQBDJUPSBQBSFDFBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSZ
MBdv/dtFT
dv IL
=
dt Cs
VG
V1
⫹ Ls i IL
0 t
R
Dm i
IL
if L
VS
0 t
RS
Q1 Cs if tf
⫹ tr
IL
VG RG Rs Ds
⫺ ⫺
0 t
(a) Circuitos de protección (b) Formas de onda
FIGURA 4.47
5SBOTJTUPSJOUFSSVQUPSDPOQSPUFDDJÓOEFdi/dtZdv/dt
4.11 Limitaciones de di/dt y dv/dt 181
i IL
IL ⫹ Ls Dm
i i IL
⫹ Ls ⫹ Ls ⫹
Dm IL IL
VS Cs VS
VS VS ⫺
Q1 Cs Rs
G
⫺ ⫺ ⫺
(a) Modo 1 (b) Modo 2 (c) Modo 3
FIGURA 4.48
$JSDVJUPTFRVJWBMFOUFT
4JJHVBMBNPTMBFDVBDJÓO
BMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPTFMWBMPSSFRVFSJEPEFDBQBDJUBODJB
IL t f
Cs =
Vs
6OBWF[RVFFMDBQBDJUPSTFDBSHBBVs
FMEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSFTFFODJFOEF%FCJEP
BMBFOFSHÎBBMNBDFOBEBFOLsIBZVODJSDVJUPSFTPOBOUFBNPSUJHVBEP
DPNPTFNVFTUSBFOMB
GJHVSBD &MBOÃMJTJTUSBOTJUPSJPEFMDJSDVJUPRLCTFBOBMJ[BFOFMDBQÎUVMP
TFDDJÓO
RVFTFFODVFOUSBFOJOHMÊTFOFMTJUJPXFCEFFTUFMJCSP
1PSMPDPNÙOFMDJSDVJUPRLCFTUÃDSÎ
UJDBNFOUFBNPSUJHVBEPQBSBFWJUBSPTDJMBDJPOFT1BSBBNPSUJHVBDJÓODSÎUJDBVOJUBSJB
δ =
ZMB
FDVBDJÓOEB
Ls
Rs = 2
A Cs
&MDBQBDJUPSCsTFUJFOFRVFEFTDBSHBSBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSZFTUPBVNFOUBMBDBQBDJEBEEF
DPSSJFOUFQJDPEFMUSBOTJTUPS-BEFTDBSHBBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSTFQVFEFFWJUBSDPMPDBOEPFM
SFTJTUPSRsBUSBWÊTEFCsFOWF[EFBUSBWÊTEFDs
-B GJHVSB NVFTUSB MB DPSSJFOUF EF EFTDBSHB "M TFMFDDJPOBS FM WBMPS EF Rs UBNCJÊO
EFCFDPOTJEFSBSTFFMUJFNQPEFEFTDBSHBRsCs = τT1PSMPHFOFSBM
VOUJFNQPEFEFTDBSHBEFVO
UFSDJPEFMQFSJPEPEFDPONVUBDJÓOTsTFDPOTJEFSBBEFDVBEP
1
3Rs Cs = Ts =
fs
P
1
Rs =
3fs Cs
s
iCs
0 t FIGURA 4.49
T ⫽ 1/fs $PSSJFOUFEFEFTDBSHBEFVODBQBDJUPSBNPSUJHVBEPS
182 Capítulo 4 Transistores de potencia
Ejemplo 4.5 Cómo determinar los valores de amortiguamiento para limitar los valores de
dv/dt y di/dt de un interruptor BJT
6OUSBOTJTUPSGVODJPOBDPNPVOJOUFSSVQUPSUSPDFBEPS
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
BVOBGSFDVFODJB
EFfs =L)[-BGJHVSBBNVFTUSBMBDPOGJHVSBDJÓOEFMDJSDVJUP&MWPMUBKFEFDEEFMUSPDFBEPS FT
Vs =7ZMBDPSSJFOUFEFMBDBSHBFTIL ="VCE TBU
=7-PTUJFNQPTEFDPONVUBDJÓOTPOtd =
tr =μT
Ztf =μT%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEF B
Ls C
Cs D
Rs
QBSBVOBDPOEJDJÓODSÎUJDBNFOUF
BNPSUJHVBEB E
Rs
TJFMUJFNQPEFEFTDBSHBTFMJNJUBBVOUFSDJPEFMQFSJPEPEFDPONVUBDJÓO F
Rs
TJMB
DPSSJFOUFEFEFTDBSHBQJDPTFMJNJUBBEFMBDPSSJFOUFEFMBDBSHB
Z G
MBQÊSEJEBEFQPUFODJBPsEF
CJEPBMBNPSUJHVBEPSRC
JHOPSBOEPFMFGFDUPEFMJOEVDUPSLsFOFMWPMUBKFEFMDBQBDJUPSBNPSUJHVBEPSCs
Solución
IL = 100 A, Vs = 220 V, fs = 10 kHz, t r = 3 μs, y t f = 1.2 μs.
a. $POMBFDVBDJÓO
Ls = Vs t r /IL = 220 × 3/100 = 6.6 μH.
b. $POMBFDVBDJÓO
Cs = IL t f /Vs = 100 × 1.2/220 = 0.55 μF.
c. $POMBFDVBDJÓO
Rs = 22Ls/Cs = 216.6/0.55 = 6.93 Ω.
d. $POMBFDVBDJÓO
Rs = 1/1 3fs Cs 2 = 103/1 3 × 10 × 0.552 = 60.6 Ω.
e. Vs/Rs = 0.1 × IL o 220/Rs = 0.1 × 100 o Rs = 22 Ω.
f. -BQÊSEJEBEFCJEPBMBNPSUJHVBEPS
JHOPSBOEPMBQÊSEJEBFOFMEJPEPDs
FT
Ps ≅ 0.5Cs V 2s fs
-6
= 0.5 × 0.55 × 10 × 220 × 10 × 10 = 133.1 W
2 3
IT
RC
Q2 Q1
IE2 IE1 ⫹
VCC
Re2 Re1 ⫺
FIGURA 4.50
$POFYJÓOFOQBSBMFMPEFUSBOTJTUPSFT
IT
RC
Q2 Q1
IE2 IE1
⫹
Re2 Re1 VCC
⫺
L2 L1
FIGURA 4.51
3FQBSUPEJOÃNJDPEFMBDPSSJFOUF
TFJODSFNFOUBBÙONÃT
FOUBOUPRVFMPT.04'&5TUJFOFOVODPFGJDJFOUFEFUFNQFSBUVSBQPTJ
UJWPZTVPQFSBDJÓOFOQBSBMFMPFTSFMBUJWBNFOUFGÃDJM&M.04'&5TRVFJOJDJBMNFOUFBCTPSCF
NÃT DPSSJFOUF TF DBMJFOUB NÃT SÃQJEP Z TV SFTJTUFODJB FO FTUBEP EF FODFOEJEP TF JODSFNFOUB
DPOMPRVFMBDPSSJFOUFTFEFTQMB[BBMPTEFNÃTEJTQPTJUJWPT-PT*(#5TSFRVJFSFOVODVJEBEP
FTQFDJBMQBSBJHVBMBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTPDBTJPOBEBTQPSMBTWBSJBDJPOFTEFMPTDPFGJDJFOUFTEF
UFNQFSBUVSBDPOMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPS
Ejemplo 4.6 Cómo determinar la corriente compartida por dos MOSFETs en paralelo
%PT.04'&5RVFFTUÃODPOFDUBEPTFOQBSBMFMPDPNPFOMBGJHVSBDPOEVDFOVOBDPSSJFOUF
UPUBMEFIT ="&MWPMUBKFEFESFOBKFBGVFOUFEFM.04'&5MFTVDS =7ZFMEFM
.04'&5MFTVDS =7%FUFSNJOFMBDPSSJFOUFEFESFOBKFEFDBEBUSBOTJTUPSZMBEJGF
SFODJBFOFMSFQBSUPEFDPSSJFOUFTJMBTSFTJTUFODJBTFOTFSJFRVFDPNQBSUFOMBDPSSJFOUFTPO
B
Rs =ΩZRs =Ω
Z C
Rs = Rs =Ω
Solución
a. ID1 + ID2 = IT y VDS1 + ID1 RS1 = VDS2 + ID2 RS2 = VDS2 = RS2 1 IT − ID1 2 .
Rs1 + Rs2
3 − 2.5 + 20 × 0.2
= = 9 A o 45%
0.3 + 0.2
ID2 = 20 − 9 = 11 A o 55%
∆I = 55 − 45 = 10%
184 Capítulo 4 Transistores de potencia
3 − 2.5 + 20 × 0.5
b. ID1 = = 10.5 A o 52.5%
0.5 + 0.5
ID2 = 20 − 10.5 = 9.5 A o 47.5%
∆I = 52.5 − 47.5 = 5%
ZMBGPSNBHFOFSBMEFUSBOTJTUPSFTPNPFT
EPOEF2/".&FTFMOPNCSFEFMNPEFMPEF#+5NPNZPNPTPOMPTTÎNCPMPTEFUJQPQBSB
MPTUSBOTJTUPSFTNPNZPNP
SFTQFDUJWBNFOUF1
1
wZV
V
wTPOMPTQBSÃNFUSPTZTVT
WBMPSFTDPSSFTQPOEJFOUFT-PTQBSÃNFUSPTRVFBGFDUBOFMDPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUBDJÓOEF
VO#+5FOFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBTPO*4
#'
$+&
$+$
53
5'&MTÎNCPMPEFVO#+5FTQZ
TVOPNCSFEFCFJOJDJBSDPO2MBGPSNBHFOFSBMFT
*4 $PSSJFOUFEFTBUVSBDJÓOpn
#' #FUBJEFBMNÃYJNBFOTFOUJEPEJSFDUP
$+& $BQBDJUBODJBpnEFCBTFBFNJTPSDPOQPMBSJ[BDJÓODFSP
$+$ $BQBDJUBODJBpnEFCBTFBDPMFDUPSDPOQPMBSJ[BDJÓODFSP
53 5JFNQPEFUSÃOTJUPJEFBMFOTFOUJEPJOWFSTP
5' 5JFNQPEFUSÃOTJUPJEFBMFOTFOUJEPEJSFDUP
4.13 Modelos SPICE 185
C Colector
Rc
Ccs
S
Sustrato
Cjc Cjc
Ibc2 Ibc1/ R
B RB
(Ibe1 ⫺ Ibc1)/Kqb
Base
Ibe2 Ibe1/ F
Cje
RE
E Emisor
(a) Modelo de Gummel-Poon
C
C
Rc
Rc
IC
Cbc
Ibc2 Ibc1/ R ␣FIE
RB RB
(Ibe1 ⫺ Ibc1)/Kqb
B B
Ibe2 Ibe1/ F
Cbe
␣ R Ic
RE RE
E IE
E
(b) Modelo de cd Modelo de Ebers-Moll
FIGURA 4.52
.PEFMP14QJDFEFVO#+5
186 Capítulo 4 Transistores de potencia
ZMBGPSNBEFMFOVODJBEPEF.04'&5EFDBOBMpFT
EPOEF./".&FTFMOPNCSFEFMNPEFMP/.04Z1.04TPOMPTTÎNCPMPTEFUJQPEF.04'&5
EFDBOBMnZDBOBMp
SFTQFDUJWBNFOUF-PTQBSÃNFUSPTRVFBGFDUBOFMDPNQPSUBNJFOUPEFDPO
NVUBDJÓOEFVO.04'&5FOFMFDUSÓOJDBEFQPUFODJBTPO-
8
750
,1
*4
$(40Z$(%0
&MTÎNCPMPEFVO.04'&5FT.&MOPNCSFEFMPT.04'&5EFCFDPNFO[BSDPO.Z
BEPQUBMBTJHVJFOUFGPSNBHFOFSBM
D Drenaje
RD
Cgd Cbd D
RD
⫹ Vgd ⫺
⫺ Vbd ⫹ ⫺ Vbd ⫹
G ⫹ B
RDS Id Vds G RDS Id B
Compuerta ⫺ Masa
⫺ Vbs ⫹ ⫺ Vbs ⫹
⫹ Vgs ⫺
RS
Cgs Cbs
S
(b) Modelo de cd
Cgb
RS
S Fuente
(a) Modelo SPICE
FIGURA 4.53
.PEFMP14QJDFEF.04'&5EFDBOBMn
4.13 Modelos SPICE 187
M<name> ND NG NS NB MNAME
+ [L=<value>] [W=<value>]
+ [AD=<value>] [AS=<value>]
+ [PD=<value>] [PS=<value>]
+ [NRD=<value>] [NRS=<value>]
+ [NRG=<value>] [NRB=<value>]
EPOEF /%
/(
/4 Z /# TPO MPT OPEPT EF ESFOBKF
DPNQVFSUB
GVFOUF Z NBTB P TVTUSBUP
SFTQFDUJWBNFOUF
-PTQBSÃNFUSPTRVFJOGMVZFOEFNBOFSBTJHOJGJDBUJWBFOFMDPNQPSUBNJFOUPEFDPONVUB
DJÓOEFVO.04'&5TPO
- -POHJUVEEFDBOBM
8 "ODIPEFDBOBM
750 7PMUBKFEFVNCSBMDPOQPMBSJ[BDJÓODFSP
*4 $PSSJFOUFEFTBUVSBDJÓOpnEFNBTB
$(40 $BQBDJUBODJBEFUSBTMBQFFOUSFDPNQVFSUBZGVFOUFZBODIPEFDBOBM
$(%0 $BQBDJUBODJBEFUSBTMBQFFOUSFDPNQVFSUBZESFOBKFZBODIPEFDBOBM
41*$& OP TPQPSUB NPEFMPT QBSB $00-.04 4JO FNCBSHP
MPT GBCSJDBOUFT QSPQPSDJPOBO
NPEFMPTQBSB$00-.04<>
Compuerta
Emisor
g
Cgs Cgd
Emisor Compuerta
Cm
c s
Imos d
Coxs Coxd
n⫹
Cdsj
s
Base p⫺
p⫹
Cgdj
Cdsj
c Ic Imult
b
d
b
Rb Iccer Iceb
Cebj ⫹ Cebd
e
Deriva n⫺ e
Sustrato p⫹
Rb
Colector a
Colector
(a) Modelo del circuito interno (b) Modelo del circuito
FIGURA 4.54
.PEFMPEF*(#5<3FG
,4IFOBJ>
)BZOVNFSPTPTFOTBZPTEFNPEFMBEPDPO41*$&EF*(#5T
Z4IFOH<>DPNQBSBMPT
NÊSJUPT Z MJNJUBDJPOFT EF WBSJPT NPEFMPT -B GJHVSB C NVFTUSB FM DJSDVJUPFRVJWBMFOUF
EFMNPEFMPEF4IFOH<>RVFBHSFHBVOBGVFOUFEFDPSSJFOUFEFMESFOBKFBMBDPNQVFSUB4FIBFO
DPOUSBEPRVFMBNBZPSJOFYBDUJUVEFOMBTQSPQJFEBEFTFMÊDUSJDBTEJOÃNJDBTUJFOFRVFWFSDPO
FMNPEFMBEPEFMBDBQBDJUBODJBEFMESFOBKFBDPNQVFSUBEFM.04'&5EFDBOBMn%VSBOUF
MBDPONVUBDJÓOEFBMUPWPMUBKFMBDBQBDJUBODJBEFESFOBKFBDPNQVFSUBC dgDBNCJBFOEPT
ÓSEFOFTEFNBHOJUVEQPSDBNCJPTFOFMWPMUBKFEFESFOBKFBDPNQVFSUBVdg&TEFDJS
C dgTF
FYQSFTBDPNP
ϵsi Coxd
Cdg =
2ϵsi Vdg
Coxd + Adg ϵsi
B qNB
4.14 Control de compuerta de MOSFET 189
C C
PNP PNP
Idg 5
Q1 Q1
6
G M1 G M1
MOSFET MOSFET
E E
(a) Modelo compuesto (b) Modelo PSpice de Sheng
FIGURA 4.55
$JSDVJUPTFRVJWBMFOUFTEFNPEFMPT41*$&EF*(#5<3FG
,4IFOH>
EPOEF AdgFTFMÃSFBEFMBDPNQVFSUBTPCSFMBCBTF
ϵsiFTMBDPOTUBOUFEJFMÊDUSJDBEFMTJMJDJP
CoxdFTMBDBQBDJUBODJBEFÓYJEPEFUSBTMBQFEFDPNQVFSUBBESFOBKF
q &TMBDBSHBEFVOFMFDUSÓO
NbFTMBEFOTJEBEEFEPQBKFEFMBCBTF
14QJDFOPJODPSQPSBVONPEFMPEFDBQBDJUBODJBRVFJNQMJRVFMBSBÎ[DVBESBEB
MBDVBMNPEFMBMB
WBSJBDJÓOEFMBDBQBEFDBSHBFTQBDJBMQBSBVOBVOJÓOEFFTDBMÓO&MNPEFMP14QJDFQVFEFJN
QMFNFOUBSMBTFDVBDJPOFTRVFEFTDSJCFOMBDBQBDJUBODJBOPMJOFBMEFDPNQVFSUBBESFOBKFFOFM
NPEFMPDPNQVFTUPVUJMJ[BOEPMBGVODJÓOEFNPEFMBEPEFDPNQPSUBNJFOUPBOBMÓHJDPEF14QJDF
RS
ZFMWBMPSEFFTUBEPFTUBCMFEFMWPMUBKFEFDPNQVFSUBFT
RG VG
VGS =
RS + R1 + RG
EPOEFRsFTMBSFTJTUFODJBJOUFSOBEFVOBGVFOUFEFDPOUSPMEFDPNQVFSUB
190 Capítulo 4 Transistores de potencia
ID
RD
⫹
Señal de compuerta C1 VDD
⫺
Rs
⫹
R1
VG RG
⫺
FIGURA 4.56
$JSDVJUPEFDPNQVFSUBEFFODFOEJEPSÃQJEP
1BSBBMDBO[BSWFMPDJEBEFTEFDPONVUBDJÓOEFOTPNFOPSFT
FMDJSDVJUPEFDPOUSPM
EFDPNQVFSUBEFCFUFOFSVOBCBKBJNQFEBODJBEFTBMJEBZMBDBQBDJEBEEFSFDJCJSZTVNJOJTUSBS
DPSSJFOUFTSFMBUJWBNFOUFHSBOEFT-BGJHVSBNVFTUSBVOBSSFHMPEFQPTUFEFUÓUFNRVFFT
DBQB[EFTVNJOJTUSBSZSFDJCJSVOBHSBODPSSJFOUF-PTUSBOTJTUPSFTPNPZNPNBDUÙBODPNP
TFHVJEPSFTEFFNJTPSZPGSFDFOVOBCBKBJNQFEBODJBEFTBMJEB&TUPTUSBOTJTUPSFTPQFSBOFO
MBSFHJÓOMJOFBMFOWF[EFFOFMNPEPEFTBUVSBDJÓO
MPDVBMNJOJNJ[BFMUJFNQPEFSFUSBTP-B
TFÒBM EF DPNQVFSUB QBSB FM .04'&5 EF QPUFODJB QVFEF TFS HFOFSBEB QPS VO BNQMJGJDBEPS
PQFSBDJPOBM-BSFUSPBMJNFOUBDJÓOQPSNFEJPEFMDBQBDJUPSCSFHVMBMBWFMPDJEBEEFTVCJEBZ
DBÎEBEFMWPMUBKFEFDPNQVFSUB
ZBTÎTFDPOUSPMBMBWFMPDJEBEEFTVCJEBZDBÎEBEFMBDPSSJFOUF
EF ESFOBKF EFM .04'&5 6O EJPEP B USBWÊT EFM DBQBDJUPS C QFSNJUF RVF FM WPMUBKF EF DPN
QVFSUBDBNCJFDPOSBQJEF[FOTÓMPVOBEJSFDDJÓO&OFMNFSDBEPIBZWBSJPTDJSDVJUPTJOUFHSBEPTEF
DPOUSPMRVFFTUÃOEJTFÒBEPTQBSBDPOUSPMBSUSBOTJTUPSFTZTPODBQBDFTEFTVNJOJTUSBSZSFDJCJS
HSBOEFTDPSSJFOUFTQBSBMBNBZPSÎBEFMPTDPOWFSUJEPSFT&MBSSFHMPEFQPTUFEFUÓUFNFODJSDVJ
UPTJOUFHSBEPTEFDPOUSPMEFDPNQVFSUBTVFMFDPOTUBSEFEPTEJTQPTJUJWPT.04'&5
NPN
M1
⫹
vin ⫺
PNP
FIGURA 4.57
$POUSPMEFDPNQVFSUBFODPOGJHVSBDJÓOEFQPTUF
EFUÓUFNDPOGPSNBDJÓOEFCPSEFEFQVMTP
4.15 Control de compuerta de JFET 191
VDD
Amplificador Rp Cdg
operacional
g Rg
JFET de SiC
D1 normalmente
Señal encendido
de entrada Cgs
–Vs C
FIGURA 4.58
$POUSPMEFDPNQVFSUBEFM+'&5EF4J$OPSNBMNFOUFFODFOEJEP<>
192 Capítulo 4 Transistores de potencia
VCC
cd
cd
RDRV
JFET
de SiC
RB2
FIGURA 4.59
Interruptor
6OJEBEEFDPOUSPMEFDPNQVFSUBEFEPTFUBQBT
VEE
QBSB+'&5TEF4J$OPSNBMNFOUFBQBHBEPT<]
CCC
RGD RCD DCD RG
vo G DGD
0V GD iD CDS
DGS
D1 D2
CEE
D3
D4 CGS RS
VEE
S
FIGURA 4.60
$POUSPMEFDPNQVFSUBEFEPTFUBQBTEF+'&5TEF4J$OPSNBMNFOUFBQBHBEPT<]
DPSSJFOUFEFDPNQVFSUBEVSBOUFFMFTUBEPEFFODFOEJEPEFM+'&5&TUFDJSDVJUPOPSFRVJFSF
FMDBQBDJUPSBDFMFSBEPS
FMDVBMQPESÎBMJNJUBSFMSBOHPEFMDJDMPEFUSBCBKPEFCJEPBMPTUJFNQPT
EFDBSHBZEFTDBSHBBTPDJBEPT
&MDJSDVJUPEFDPOUSPMEFDPNQVFSUB<>RVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBQSPQPSDJPOBVO
EFTFNQFÒPEFDPONVUBDJÓOSÃQJEB%VSBOUFFMFTUBEPEFFODFOEJEPEFM+'&5
VOBDPSSJFOUF
DEGMVZFBUSBWÊTEFRDCZDDCRVFPDBTJPOBQÊSEJEBTNVZCBKBTFOFTUPTEJTQPTJUJWPTEFCJEPB
MBCBKBDBÎEBEFWPMUBKF%VSBOUFFMBQBHBEPZFMFTUBEPEFJOBDUJWJEBETFBQMJDBFMWPMUBKF[FOFS
EFMEJPEPD (VZ(D
BMBDPNQVFSUBQBSBVOBBMUBJONVOJEBEBMSVJEPRVFIBDFFTUFDPOUSPMEF
DPNQVFSUB-PTEJPEPTDZDNJOJNJ[BOFMFGFDUP.JMMFS%VSBOUFFMFODFOEJEPTFBQMJDB
BMBDPNQVFSUBMBTVNBEFVCCZFMWPMUBKFBUSBWÊTEFCAC(VCAC
QBSBVOSÃQJEPFODFOEJEP
&TUFDPOUSPMEFDPNQVFSUBOPUJFOFMJNJUBDJPOFTEFDJDMPEFUSBCBKPPGSFDVFODJBQPSBVUPDBMFO
UBNJFOUPJNQPSUBOUF
iB
IB1
IBs
0 t
FIGURA 4.61
'PSNBEFPOEBEFDPSSJFOUFEFFYDJUBDJÓOEF
⫺IB2
CBTF
EFMFODFOEJEP
βFTFQVFEFJODSFNFOUBSBVOWBMPSMPCBTUBOUFBMUPQBSBNBOUFOFSFMUSBOTJTUPSFO
MBSFHJÓOEFDVBTJTBUVSBDJÓO&MtPGGTFQVFEFSFEVDJSJOWJSUJFOEPMBDPSSJFOUFEFCBTFZEFKBOEPRVF
BMDBODFTVWBMPSQJDPEVSBOUFFMBQBHBEP4JFMWBMPSEFMBDPSSJFOUFEFCBTFJOWFSTBIBTFBVNFOUB
FMUJFNQPEFBMNBDFOBNJFOUPTFSFEVDF&OMBGJHVSBTFNVFTUSBVOBGPSNBEFPOEBUÎQJDBEF
MBDPSSJFOUFEFCBTF
"EFNÃTEFMBGPSNBGJKBEFMBDPSSJFOUFEFCBTFRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
MBβGPS
[BEBTFQVFEFDPOUSPMBSDPOUJOVBNFOUFQBSBRVFDPJODJEBDPOMBTWBSJBDJPOFTEFMBDPSSJFOUFEF
DPMFDUPS-BTUÊDOJDBTEFVTPDPNÙOQBSBPQUJNJ[BSMBFYDJUBDJÓOEFCBTFEFVOUSBOTJTUPSTPO
1. $POUSPMEFFODFOEJEP
2. $POUSPMEFBQBHBEP
3. $POUSPMEFCBTFQSPQPSDJPOBM
4. $POUSPMEFBOUJTBUVSBDJÓO
R1
ZTVWBMPSGJOBMFT
V1 − VBE
IBS =
R1 + R2
C1
IC
RC
vB R1 R2
V1
⫹ IB ⫹
t1 t2 ⫹ VC1 ⫺
vB VCC
0 t IE ⫺
⫺
⫺V2
FIGURA 4.62
$PSSJFOUFEFCBTFRVFBMDBO[BTVWBMPSQJDPEVSBOUFFMFODFOEJEP
194 Capítulo 4 Transistores de potencia
&MDBQBDJUPSCTFDBSHBIBTUBVOWBMPSGJOBMEF
R2
Vc ≅ V1
R1 + R2
-BDPOTUBOUFEFUJFNQPEFDBSHBEFMDBQBDJUPSFTBQSPYJNBEBNFOUF
R1 R2 C1
τ1 =
R1 + R2
6OWF[RVFFMWPMUBKFEFFOUSBEBvBTFWVFMWFDFSP
MBVOJÓOCBTFFNJTPSTFQPMBSJ[BBMBJO
WFSTBZCTFEFTDBSHBBUSBWÊTEFR -BDPOTUBOUFEFUJFNQPEFEFTDBSHBFTτ = R C1BSB
QFSNJUJSUJFNQPTEFDBSHBZEFTDBSHBTVGJDJFOUFT
FMBODIPEFMQVMTPEFMBCBTFEFCFTFSt ≥τ
ZFMQFSJPEPJOBDUJWPEFMQVMTPEFCFTFSt ≥τ -BGSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓONÃYJNBFT
fs =5= t + t ) = τ + τ
Control de apagado. 4JFMWPMUBKFEFFOUSBEBRVFBQBSFDFFOMBGJHVSBDBNCJBB−V
EVSBOUF FM BQBHBEP
FM WPMUBKF EFM DBQBDJUPS Vc FO MB FDVBDJÓO
TF TVNB B V DPNP VO
WPMUBKFJOWFSTPBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPS-BDPSSJFOUFEFCBTFBMDBO[BSÃTVWBMPSQJDPEVSBOUFFM
BQBHBEP$POGPSNFFMDBQBDJUPSCTFEFTDBSHB
FMWPMUBKFJOWFSTPTFSFEVDFBVWBMPSEFFTUBEP
QFSNBOFOUF V 4J TF SFRVJFSFO DBSBDUFSÎTUJDBT EJGFSFOUFT EF FODFOEJEP Z BQBHBEP TF QVFEF
BHSFHBSVODJSDVJUPEFBQBHBEP RVFJODMVZBBC
RZR
DPNPFMEFMBGJHVSB&MEJPEP
DBÎTMBFMDJSDVJUPEFFYDJUBDJÓOEFCBTFFOTFOUJEPEJSFDUPEFMDJSDVJUPEFFYDJUBDJÓOEFCBTF
JOWFSTPEVSBOUFFMBQBHBEP
Control de base proporcional. &TUFUJQPEFDPOUSPMUJFOFWFOUBKBTTPCSFFMDJSDVJUPEF
FYDJUBDJÓODPOTUBOUF4JMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSDBNCJBQPSRVFMBEFNBOEBEFDBSHBDBNCJB
MBDPSSJFOUFEFFYDJUBDJÓOEFCBTFDBNCJBFOQSPQPSDJÓOBMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPS&OMBGJHVSB
TFNVFTUSBVOBDPOGJHVSBDJÓO$VBOEPFMJOUFSSVQUPSSTFBDUJWB
VOBDPSSJFOUFQVMTBOUF
EFDPSUBEVSBDJÓOGMVZFBUSBWÊTEFMBCBTFEFMUSBOTJTUPS QZQTFFODJFOEFZTBUVSB6OBWF[
RVFMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSDPNJFO[BBGMVJS
TFJOEVDFVOBDPSSJFOUFEFCBTFDPSSFTQPOEJFOUF
BDBVTBEFMBBDDJÓOEFMUSBOTGPSNBEPS&MUSBOTJTUPSTFFOHBODIBBTÎNJTNP
ZSTFQVFEF
EFTBDUJWBS-BSFMBDJÓOEFWVFMUBTFTN/N = IC/IB = β1BSBRVFFMDJSDVJUPGVODJPOFEFGPSNB
BQSPQJBEB
MB DPSSJFOUF NBHOFUJ[BOUF
RVF EFCF TFS NVDIP NÃT QFRVFÒB RVF MB DPSSJFOUF EF
DPMFDUPS
EFCFTFSMPNÃTQFRVFÒBQPTJCMF&MJOUFSSVQUPSSTFQVFEFJNQMFNFOUBSDPOVOUSBO
TJTUPSEFTFÒBMQFRVFÒB
ZTFSFRVJFSFVODJSDVJUPBEJDJPOBMQBSBEFTDBSHBSFMDBQBDJUPSCZQBSB
SFJOJDJBSFMOÙDMFPEFMUSBOTGPSNBEPSEVSBOUFFMBQBHBEPEFMUSBOTJTUPSEFQPUFODJB
C1
D1
R2
RC
vB R1 R3
V1
⫹ R4 ⫹
0 t vB VCC
⫺
⫺ C2
⫺V2
FIGURA 4.63
$PSSJFOUFEFCBTFQJDPEVSBOUFFMFODFOEJEPZBQBHBEP
4.16 Excitación de base de BJT 195
N2
RC
S1 IC
Secundario
vB
Q1
V1 ⫹ C1 R1 IB ⫹
VCC
0 t vB N3 N1 IE ⫺
FIGURA 4.64
$JSDVJUPEFFYDJUBDJÓOEFCBTFQSPQPSDJPOBM
VCC − Vcm
IC =
RC
RB
ZMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSDPSSFTQPOEJFOUFFT
IC = βIB
I2 ⫽ IC ⫺ IL D2
⫹ Vd2 ⫺ IL
IC
RB D1 ⫹ RC
IB
VCE
⫹ I1 ⫹
⫹ Vd1 ⫺ ⫺
VB ⫺ ⫹
VBE VCC
⫺ FIGURA 4.65
⫺
$JSDVJUPEFGJKBDJÓOEFDPMFDUPS
196 Capítulo 4 Transistores de potencia
-BDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMBDBSHBFT
RC RC
ZMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSDPOGJKBDJÓOFT
IC = βIB = β1 I1 − IC + IL 2
β
= 1I + IL 2
1+β 1
$POMBFDVBDJÓO
-B BDDJÓO EF TVKFDJÓO SFEVDF MB DPSSJFOUF EF DPMFDUPS Z DBTJ FMJNJOB FM UJFNQP EF BMNBDFOB
NJFOUP"MNJTNPUJFNQP
TFMPHSBVOFODFOEJEPSÃQJEP4JOFNCBSHP
EBEPRVFVCEIBBV
NFOUBEP
MBEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBFOFTUBEPEFDPOEVDDJÓOPBDUJWPTFJODSFNFOUBFOFMUSBO
TJTUPS
FOUBOUPRVFMBQÊSEJEBEFQPUFODJBQPSDPONVUBDJÓOTFSFEVDF
Solución
a. $PO MB FDVBDJÓO
I = − −
="4JOGJKBDJÓO
IC = × =
"
b. $POMBFDVBDJÓO
FMWPMUBKFEFGJKBDJÓOFT
VCE = 0.7 + 2.1 − 0.9 = 1.9 V
c. $POMBFDVBDJÓO
IL = −
="-BFDVBDJÓO
EBMBDPSSJFOUFEF
DPMFDUPSDPOGJKBDJÓO
4.88 + 65.4
IC = 13.6 × = 65.456 A
13.6 + 1
VCC
RDev
C
RB B
CB
FIGURA 4.66
Interruptor &YDJUBDJÓOEFCBTFDPODBQBDJUPSBDFMFSBEPS
QBSBVO#+5EF4J$<>
EFQPUFODJB1PSDPOTJHVJFOUF
EFCFIBCFSVOUSVFRVFFOUSFFMEFTFNQFÒPEFDPONVUBDJÓOZFM
DPOTVNPEFQPUFODJBEFDPNQVFSUB
r 6O#+5FTVOEJTQPTJUJWPDPOUSPMBEPQPSDPSSJFOUF
r -BDPSSJFOUFEFCBTFQJDPQVFEFSFEVDJSFMUJFNQPEFFODFOEJEPZTVJOWFSTJÓOQVFEFSF
EVDJSFMUJFNQPEFBQBHBEP
r &MUJFNQPEFBMNBDFOBNJFOUPEFVO#+5BVNFOUBMBDBOUJEBEEFDPSSJFOUFEFFYDJUBDJÓO
EFCBTF
ZEFCFFWJUBSTFMBTPCSFDPSSJFOUF
⫹
G1 g1
G3 M3 M1 G1
G2 g2
S3 RL S1 Generador
G3 g3
lógico
Vs G4 g4
G2 M2 M4 G4
⫺ S2 S4
G
C
(a) Configuración del circuito (b) Generador lógico
Vg1, Vg2
VG
0 t
Vg3, Vg4
VG
0
(c) Pulsos de compuerta
FIGURA 4.67
1VFOUFJOWFSTPSNPOPGÃTJDPZTFÒBMFTEFDPNQVFSUB
-BJNQPSUBODJBEFBDDJPOBSVOUSBOTJTUPSFOUSFTVDPNQVFSUBZGVFOUFFOWF[EFBQMJDBSVO
WPMUBKFEFBDDJPOBNJFOUPFOUSFMBDPNQVFSUBZMBUJFSSBDPNÙOTFEFNVFTUSBDPOMBGJHVSB
EPOEFMBSFTJTUFODJBEFMBDBSHBTFDPOFDUBFOUSFMBGVFOUFZUJFSSB&MWPMUBKFFGFDUJWPFOUSFMB
DPNQVFSUBZMBGVFOUFFT
EPOEFID(VGS
WBSÎBDPOVGS&MWBMPSFGFDUJWPEFVGSTFSFEVDFBNFEJEBRVFFMUSBOTJTUPSTF
FODJFOEFZVGSBMDBO[BVOWBMPSEFFTUBEPFTUBCMF
FMDVBMTFSFRVJFSFQBSBFRVJMJCSBSMBDBSHB
PMBDPSSJFOUFEFESFOBKF&MWBMPSFGFDUJWPEFVGSFTJNQSFEFDJCMFZUBMDPOGJHVSBDJÓOOPFT
BEFDVBEB#ÃTJDBNFOUFIBZEPTGPSNBTEFGMPUBSPBJTMBSMBTFÒBMEFDPOUSPMPDPNQVFSUBDPO
SFTQFDUPBUJFSSB
1. 5SBOTGPSNBEPSFTEFQVMTPT
2. 0QUPBDPQMBEPSFT
D ID
G ⫹
VDD
⫹ ⫹ ⫺
VGS S
VG ⫺
RD ⫽ RL
FIGURA 4.68 ⫺
G
7PMUBKFEFBDDJPOBNJFOUPFOUSFDPNQVFSUBZUJFSSB
4.17 Aislamiento de compuerta y excitadores de base 199
IC
RB
RC
Q1
Circuito de V1
⫹
excitación VCC
0 ⫺
lógico ⫺V2 FIGURA 4.69
&YDJUBDJÓOEFUSBTGPSNBEPSZDPNQVFSUBBJTMBEB
4.17.2 Optoacopladores
-PTPQUPBDPQMBEPSFTDPNCJOBOVOEJPEPFNJTPSEFMV[JOGSBSSPKB *-&%
ZVOGPUPUSBOTJTUPSEF
TJMJDJP-BTFÒBMEFTBMJEBTFBQMJDBBM*-&%ZMBTBMJEBTFUPNBEFMGPUPUSBOTJTUPS-PTUJFNQPT
EFTVCJEBZDBÎEBEFMPTGPUPUSBOTJTUPSFTTPONVZQFRVFÒPT
DPOWBMPSFTUÎQJDPTEFMUJFNQPEF
FODFOEJEPtn =BμTZUJFNQPEFBQBHBEPto =OT&TUPTUJFNQPTEFFODFOEJEPZBQBHBEP
MJNJUBOMBTBQMJDBDJPOFTEFBMUBGSFDVFODJB&OMBGJHVSBTFNVFTUSBVODJSDVJUPBJTMBEPSEF
DPNQVFSUBRVFVUJMJ[BVOGPUPUSBOTJTUPS&MGPUPUSBOTJTUPSQPESÎBTFSVOQBSEF%BSMJOHUPO-PT
GPUPUSBOTJTUPSFTSFRVJFSFOVOBGVFOUFEFQPUFODJBTFQBSBEBZBFTUPTFTVNBOMBDPNQMFKJEBE
MPTDPTUPTZFMQFTPEFMPTDJSDVJUPTEFFYDJUBDJÓO
Optoacoplador
⫹VCC
R
ID
⫹ R2 ID
Lógico 1 R3
D ⫹
Vg1 0 1 VDD
Q1 ⫺
1 M1
RB G
R1 Q3
⫺ S
RG
RD
G
FIGURA 4.70
"JTMBNJFOUPEFDPNQVFSUBNFEJBOUFPQUPBDPQMBEPS
200 Capítulo 4 Transistores de potencia
r &MWPMUBKFEFDPNQVFSUBEFCFTFSB7NÃTBMUPRVFFMWPMUBKFEFGVFOUFPFNJTPS
$PNPMBGVFOUFEFQPUFODJBTFDPOFDUBBMSJFMQSJODJQBMEFBMUPWPMUBKF+VS
FMWPMUBKFEF
DPNQVFSUBEFCFTFSNÃTBMUPRVFFMEFSJFM
r &MWPMUBKFEFDPNQVFSUBRVFOPSNBMNFOUFTFSFGJFSFBUJFSSBEFCFTFSDPOUSPMBCMFQPSFM
DJSDVJUP MÓHJDP 1PS DPOTJHVJFOUF
MBT TFÒBMFT EF DPOUSPM EFCFO EFTQMB[BSTF B MB UFSNJOBM
GVFOUFEFMEJTQPTJUJWPEFQPUFODJB
MBDVBMFOMBNBZPSÎBEFMBTBQMJDBDJPOFTPTDJMBFOUSFMPT
EPTSJFMFTV+
r 1PSMPHFOFSBM
VOEJTQPTJUJWPEFQPUFODJBEFMMBEPCBKPDPOUSPMBBMEJTQPTJUJWPEFQPUFODJB
EFMMBEPBMUPRVFFTUÃDPOFDUBEPBMBMUPWPMUBKF1PSDPOTJHVJFOUF
IBZVOEJTQPTJUJWPEF
QPUFODJBEFMMBEPBMUPZPUSPEFMMBEPCBKP-BQPUFODJBBCTPSCJEBQPSFMDJSDVJUPEFFYDJ
UBDJÓOEFDPNQVFSUBEFCFTFSCBKPZOPEFCFBGFDUBSEFNBOFSBTJHOJGJDBUJWBMBFGJDJFODJB
UPUBMEFMDPOWFSUJEPSEFQPUFODJB
G
Compuerta
Fuente S
Carga
FIGURA 4.71
.04'&5EFQPUFODJBDPOFDUBEPBMSJFMEFBMUPWPMUBKF
4.18 Circuitos integrados de excitación de compuerta 201
5SBOTGPSNBEPSEF 4FODJMMPZFDPOÓNJDPQFSPMJNJUBEPFONVDIPTBT
QVMTPT QFDUPTTVGVODJPOBNJFOUPEVSBOUFBNQMJPTDJDMPTEF
USBCBKPSFRVJFSFUÊDOJDBTDPNQMFKBTFMUBNBÒP
EFMUSBOTGPSNBEPSTFBVNFOUBEFGPSNBTJHOJGJDBUJWB
DPOGPSNFMBGSFDVFODJBTFSFEVDFMBTQBSÃTJUBTJN
QPSUBOUFTEFHSBEBOMBPQFSBDJÓOJEFBMDPOGPSNBTEF
POEBEFDPONVUBDJÓOSÃQJEB
Carga o
dispositivo
del lado
bajo
#PNCBEFDBSHB 4FQVFEFVUJMJ[BSQBSBHFOFSBSVOWPMUBKFiTPCSFFM
SJFMuDPOUSPMBEPQPSVOEFTQMB[BEPSEFOJWFMPQBSB
iCPNCFBSuMBDPNQVFSUBDVBOEPFM.04'&5TF
FODJFOEFFOFMQSJNFSDBTPTFUJFOFORVFSFTPMWFS
MPTQSPCMFNBTEFVOEFTQMB[BEPSEFOJWFMFOFM
TFHVOEP
MPTUJFNQPTEFFODFOEJEPUJFOEFOBTFS
EFNBTJBEPMBSHPTQBSBBQMJDBDJPOFTEFDPONVUBDJÓO
FODVBMRVJFSDBTPMBDPNQVFSUBTFQVFEFNBOUFOFS
Oscilador Carga o BDUJWBEVSBOUFVOQFSJPEPJOEFGJOJEP
MBTJOFGJDJFO
dispositivo DJBTFOFMDJSDVJUPNVMUJQMJDBEPSEFWVFMUBQVFEFO
del lado
SFRVFSJSNÃTEFEPTFUBQBTEFCPNCFP
bajo
*OJDJBMJ[BDJÓO 4FODJMMPZFDPOÓNJDPDPOBMHVOBTEFMBTMJNJUBDJPOFT
Excitación
de compuerta EFMUSBOTGPSNBEPSEFQVMTPTFMDJDMPEFUSBCBKPZ
FMUJFNQPEFFODFOEJEPFTUÃOSFTUSJOHJEPTQPSMB
OFDFTJEBEEFSFGSFTDBSFMDBQBDJUPSEFJOJDJBMJ[BDJÓO
TJFMDBQBDJUPSTFDBSHBDPOVOSJFMEFBMUPWPMUBKF
MBEJTJQBDJÓOEFQPUFODJBQVFEFTFSJNQPSUBOUF
SF
RVJFSFVOEFTQMB[BEPSEFOJWFM
DPOTVTEJGJDVMUBEFT
BTPDJBEBT
Carga o
Desplazador dispositivo
de nivel del lado
bajo
(continúa)
202 Capítulo 4 Transistores de potencia
&YDJUBEPSEF 1SPQPSDJPOBVODPOUSPMUPUBMEFMBDPNQVFSUBEV
USBOTQPSUBEPS SBOUFVOQFSJPEPJOEFGJOJEPQFSPFTUÃVOUBOUPMJNJ
UBEPFODVBOUPBEFTFNQFÒPEFDPONVUBDJÓOFTUP
TFQVFEFNFKPSBSDPODPNQMFKJEBEBÒBEJEB
Retén Carga o
dispositivo
Oscilador del lado
bajo
SFRVJFSFOQBSBJOUFSDPOFDUBSMBTTFÒBMFTEFDPOUSPMDPOMPTbuferEFTBMJEBEFMMBEPCBKPZEFM
MBEPBMUP&MUFSDFSPFTMBEFUFDDJÓOEFDPOEJDJPOFTEFTPCSFDBSHBFOFMEJTQPTJUJWPEFQPUFODJB
ZMBDPOUSBNFEJEBBQSPQJBEBUPNBEBFOFMbuferEFTBMJEB
BTÎDPNPMBSFUSPBMJNFOUBDJÓOFO
FTUBEPEFGBMMB
RESUMEN
1PSMPHFOFSBM
MPTUSBOTJTUPSFTEFQPUFODJBTPOEFDJODPUJQPT.04'&5
$00-.04
#+5
*(#5
Z4*5-PT.04'&5TPOEJTQPTJUJWPTDPOUSPMBEPTQPSWPMUBKFRVFSFRVJFSFONVZCBKB
QPUFODJBEFBDDJPOBNJFOUPZTVTQBSÃNFUSPTTPONFOPTTFOTJCMFTBMBUFNQFSBUVSBFOMBVOJÓO
/P IBZ OJOHÙO QSPCMFNB EF TFHVOEB SVQUVSB Z OP SFRVJFSFO WPMUBKF EF DPNQVFSUB OFHBUJWP
EVSBOUFFMBQBHBEP-BTQÊSEJEBTQPSDPOEVDDJÓOEFMPTEJTQPTJUJWPT$00-.04TFSFEVDFO
QPSVOGBDUPSEFDJODPFODPNQBSBDJÓODPOMPTEFUFDOPMPHÎBDPOWFODJPOBM&TDBQB[EFNBOFKBS
EPTBUSFTWFDFTNÃTQPUFODJBEFTBMJEBFODPNQBSBDJÓODPOVO.04'&5FTUÃOEBSEFMNJTNP
QBRVFUF
&M$00-.04
RVFUJFOFVOBNVZCBKBQÊSEJEBFOFTUBEPEFFODFOEJEP
TFVUJMJ[BFO
BQMJDBDJPOFTEFBMUBFGJDJFODJBZCBKBQPUFODJB-PT#+5TVGSFOEFTFHVOEBSVQUVSBZSFRVJF
SFOVOBDPSSJFOUFEFCBTFJOWFSTBEVSBOUFFMBQBHBEPQBSBSFEVDJSFMUJFNQPEFBMNBDFOB
NJFOUP
QFSP UJFOFO VO CBKP WPMUBKF EF TBUVSBDJÓO FO FTUBEP EF FODFOEJEP -PT *(#5
RVF
DPNCJOBOMBTWFOUBKBTEFMPT#+5ZMPT.04'&5TPOEJTQPTJUJWPTDPOUSPMBEPTQPSWPMUBKFZ
UJFOFOVOCBKPWPMUBKFFOFTUBEPEFFODFOEJEPTJNJMBSBMPT#+5-PT*(#5OPFYQFSJNFOUBO
GFOÓNFOPTEFTFHVOEBSVQUVSB-PT#+5TPOEJTQPTJUJWPTDPOUSPMBEPTQPSDPSSJFOUFZTVTQB
SÃNFUSPTTPOTFOTJCMFTBMBUFNQFSBUVSBEFVOJÓO-PT4*5TPOEJTQPTJUJWPTEFBMUBQPUFODJBZ
BMUBGSFDVFODJB4PONÃTBEFDVBEPTQBSBBVEJP
7)'6)'ZBNQMJGJDBEPSFTEFNJDSPPOEBT
5JFOFOMBDBSBDUFSÎTUJDBEFOPSNBMNFOUFFODFOEJEPTZVOBBMUBDBÎEBFOFTUBEPEFFODFOEJEP
-PTUSBOTJTUPSFTTFQVFEFODPOFDUBSFOTFSJFPFOQBSBMFMP-BPQFSBDJÓOFOQBSBMFMPTVFMF
SFRVFSJSFMFNFOUPTRVFDPNQBSUBOMBDPSSJFOUF-BPQFSBDJÓOFOTFSJFSFRVJFSFRVFMPTQBSÃNF
USPT
FOFTQFDJBMEVSBOUFFMFODFOEJEPZFMBQBHBEP
FTUÊOBMBQBS1BSBNBOUFOFSMBSFMBDJÓO
EFWPMUBKFZDPSSJFOUFEFMPTUSBOTJTUPSFTEVSBOUFFMFODFOEJEPZFMBQBHBEPQPSMPHFOFSBMTF
SFRVJFSFVUJMJ[BSDJSDVJUPTBNPSUJHVBEPSFTQBSBMJNJUBSMBdi/dtZMBdv/dt
-BTTFÒBMFT EF DPNQVFSUB TFQVFEFO BJTMBS EFM DJSDVJUPEF QPUFODJB NFEJBOUFUSBOTGPS
NBEPSFT EF QVMTPT V PQUPBDPQMBEPSFT -PT USBOTGPSNBEPSFT EF QVMTPT TPO TFODJMMPT
QFSP MB
JOEVDUBODJBEFGVHBEFCFTFSNVZQFRVFÒB-PTUSBOTGPSNBEPSFTTVFMFOTBUVSBSTFBVOBCBKB
GSFDVFODJBZVOQVMTPMBSHP-PTPQUPBDPQMBEPSFTSFRVJFSFOVOBGVFOUFEFQPUFODJBTFQBSBEB
Referencias 203
REFERENCIAS
[1] #BMJHB
#+
Power Semiconductor Devices. #PTUPO
."1841VCMJTIJOH
[2] (IBOEJ
4,
Semiconductor Power Devices. /VFWB:PSL+PIO8JMFZ4POT
[3] 4J[F
4.
Modern Semiconductor Device Physics. /VFWB:PSL+PIO8JMFZ& 4POT
[4] #BMJHB
#*
Z%:$IFO
Power Transistors: Device Design and Applications. /VFWB:PSL
*&&&1SFTT
[5] 8FTUJOHIPVTF &MFDUSJD
Silicon Power Transistor Handbook. 1JUUTCVSHI 8FTUJOHIPVTF
&MFDUSJD$PSQ
[6] 4FWFSOT
3
Z+"SNJKPT
MOSPOWER Application Handbook. 4BOUB$MBSB
$"4JMJDPOJY
$PSQ
[7] $MFNFOUF
4
Z#31FMMZ
i6OEFSTUBOEJOHQPXFS.04'&5TXJUDIJOHQFSGPSNBODFuSolid-
State Electronics. 7PM
OÙN
[8] (SBOU
%"
F * (PXFS
Power MOSFETs: Theory and Applications. /VFWB :PSL +PIO
8JMFZ4POT
[9] -PSFO[
-
(%FCPZ
",OBQ
Z..BS[
i$00-.045.BOFXNJMFTUPOFJOIJHIWPM
UBHFQPXFS.04uProc. ISPSD 5PSPOUP
[10] %FCPZ
(
..BS[
+14UFOHM
)4USBDL
+5JMIBOZJ
Z)8FCFS
i"OFXHFOFSBUJPOPG
IJHIWPMUBHF.04'&5TCSFBLTUIFMJNJUPGTJMJDPOuProc. IEDM 98. 4BO'SBODJTDP
[11] *OGJOFPO 5FDIOPMPHJFT
CoolMOS5. Power Semiconductors "MFNBOJB 4JFNFOT
XXXJOGJOFPODPN
[12] )V
$
i0QUJNVNEPQJOHQSPGJMFGPSNJOJNVNPINJDSFTJTUBODFBOEIJHICSFBLEPXOWPM
UBHFuIEEE Transactions on Electronic Devices. 7PM&%
OÙN
[13] #BMJHB
#+
.$IFOH
14IBGFS
Z.84NJUI
i5IFJOTVMBUFEHBUFUSBOTJTUPS *(5
B
OFXQPXFSTXJUDIJOHEFWJDFu*&&&*OEVTUSZ"QQMJDBUJPOT4PDJFUZ$POGFSFODF3FDPSE
[14] #BMJHB
#+
.4"EMFS
31-PWF
17(SBZ
Z/;PNNFS
i5IFJOTVMBUFEHBUFUSBOTJT
UPSBOFXUISFFUFSNJOBM.04DPOUSPMMFECJQPMBSQPXFSEFWJDFuIEEE Transactions Electron Devices.
&%
[15] IGBT Designer’s Manual.
&M4FHVOEP
$"*OUFSOBUJPOBM3FDUJGJFS
[16] 4IFOBJ
,
Power Electronics Handbook, FEJUBEP QPS . ) 3BTIJE -PT "OHFMFT
$"
"DBEFNJD1SFTT$BQÎUVMP
[17] /JTIJ[BXB
*
Z , :BNBNPUP
i)JHIGSFRVFODZ IJHIQPXFS TUBUJD JOEVDUJPO USBOTJTUPSu
IEEE Transactions on Electron Devices. 7PM&%
OÙN
[18] /JTIJ[BXB
+
55FSBTBLJ
Z+4IJCBUB
i'JFMEFGGFDUUSBOTJTUPSWFSTVTBOBMPHUSBOTJTUPS TUB
UJDJOEVDUJPOUSBOTJTUPS
uIEEE Transactions on Electron Devices. 7PM
OÙN
BCSJM
[19] 8JMBNPXTLJ
#.
Power Electronics Handbook, FEJUBEPQPS.)3BTIJE-PT"OHFMFT
$""DBEFNJD1SFTT$BQÎUVMP
[20] 3BTIJE
.)
SPICE for Power Electronics and Electric Power. &OHMFXPPE $MJGGT
/+
1SFOUJDF)BMM
[21] 4IFOH
,
4 + 'JOOFZ
Z # 8 8JMMJBNT
i'BTU BOE BDDVSBUF *(#5 NPEFM GPS 14QJDFu
Electronics Letters. 7PM
OÙN
EFEJDJFNCSF
[22] 4USPMMP
"(.
i" OFX *(#5 DJSDVJU NPEFM GPS 41*$& TJNVMBUJPOu Power Electronics
Specialists Conference7PM
KVOJP
204 Capítulo 4 Transistores de potencia
PREGUNTAS DE REPASO
4.1 y2VÊFTVOUSBOTJTUPSCJQPMBS #+5
4.2 y$VÃMFTTPOMPTUJQPTEF#+5T
4.3 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFUSBOTJTUPSFTNPNZPNP
4.4 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFFOUSBEBEFMPTUSBOTJTUPSFTNPN
4.5 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBEFMPTUSBOTJTUPSFTNPN
4.6 ¿$VÃMFTTPOMBTUSFTSFHJPOFTEFPQFSBDJÓOEFMPT#+5T
4.7 y2VÊFTVOBCFUB β
EF#+5T
4.8 y$VÃMFTMBEJGFSFODJBFOUSFCFUB
β
ZCFUBGPS[BEB βF
EFMPT#+5T
4.9 y2VÊFTMBUSBOTDPOEVDUBODJBEFMPT#+5T
4.10 y2VÊFTFMGBDUPSEFTPCSFFYDJUBDJÓOEFMPT#+5T
4.11 y$VÃMFTFMNPEFMPEFDPONVUBDJÓOEFMPT#+5T
Preguntas de repaso 207
4.12 y$VÃMFTMBDBVTBEFMUJFNQPEFSFUSBTPFOMPT#+5T
4.13 y$ÙBMFTMBDBVTBEFMUJFNQPEFBMNBDFOBNJFOUPFOMPT#+5T
4.14 y$VÃMFTMBDBVTBEFMUJFNQPEFTVCJEBFOMPT#+5T
4.15 y$VÃMFTMBDBVTBEFMUJFNQPEFDBÎEBFOMPT#+5T
4.16 y2VÊFTFMNPEPEFTBUVSBDJÓOEFMPT#+5T
4.17 y2VÊFTFMUJFNQPEFFODFOEJEPEFMPT#+5T
4.18 y2VÊFTFMUJFNQPEFBQBHBEPEFMPT#+5T
4.19 y2VFFTVOB'#40"EFMPT#+5T
4.20 y2VÊFTVOB3#40"EFMPT#+5T
4.21 y1PSRVÊOFDFTBSJPJOWFSUJSMBQPMBSJ[BDJÓOEFMPT#+5TEVSBOUFTVBQBHBEP
4.22 y2VÊFTMBTFHVOEBSVQUVSBEFMPT#+5T
4.23 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZEFTWFOUBKBTEFMPT#+5T
4.24 y2VÊFTVO.04'&5
4.25 y$VÃMFTTPOMPTUJQPTEF.04'&5T
4.26 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFMPT.04'&5UJQPFOSJRVFDJNJFOUPZMPT.04'&5UJQPBHPUBNJFOUP
4.27 y2VÊFTVOWPMUBKFEFFTUSFDIBNJFOUPEF.04'&5T
4.28 y2VÊFTVOWPMUBKFEFVNCSBMEF.04'&5T
4.29 y2VÊFTMBUSBOTDPOEVDUBODJBEF.04'&5T
4.30 y$VÃMFTFMNPEFMPEFDPONVUBDJÓOEF.04'&5TEFDBOBMn
4.31 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFUSBOTGFSFODJBEFMPT.04'&5
4.32 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBEFMPT.04'&5
4.33 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZEFTWFOUBKBTEFMPT.04'&5
4.34 y1PSRVÊMPT.04'&5OPSFRVJFSFOWPMUBKFEFDPNQVFSUBOFHBUJWPEVSBOUFTVBQBHBEP
4.35 y1PSRVÊFMDPODFQUPEFTBUVSBDJÓOFTEJGFSFOUFFOMPT#+5ZFOMPT.04'&5
4.36 y2VÊFTFMUJFNQPEFFODFOEJEPEFMPT.04'&5
4.37 y2VÊFTFMUJFNQPEFBQBHBEPEFMPT.04'&5
4.38 2VÊFTVO4*5
4.39 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTEFMPT4*5
4.40 y$VÃMFTTPOMBTEFTWFOUBKBTEFMPT4*5
4.41 y2VÊFTVO*(#5
4.42 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFUSBOTGFSFODJBEFMPT*(#5
4.43 y$VÃMFTTPOMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFTBMJEBEFMPT*(#5
4.44 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZEFTWFOUBKBTEFMPT *(#5
4.45 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTQSJODJQBMFTFOUSFMPT.04'&5ZMPT#+5
4.46 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOQBSBMFMPEFMPT#+5
4.47 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOQBSBMFMPEFMPT.04'&5
4.48 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOQBSBMFMPEFMPT*(#5
4.49 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOTFSJFEFMPT#+5
4.50 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOTFSJFEFMPT.04'&5
4.51 y$VÃMFTTPOMPTQSPCMFNBTEFGVODJPOBNJFOUPFOTFSJFEFMPT*(#5
4.52 y$VÃMFTTPOMPTQSPQÓTJUPTEFMBNPSUJHVBEPSFOEFSJWBDJÓOFOUSBOTJTUPSFT
4.53 y$VÃMFTFMQSPQÓTJUPEFMBNPSUJHVBEPSFOTFSJFFOUSBOTJTUPSFT
4.54 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTEFMPTUSBOTJTUPSFTEF4J$
4.55 y$VÃMFTTPOMBTMJNJUBDJPOFTEFMPTUSBOTJTUPSFTEF4J$
4.56 y2VÊFTFMWPMUBKFEFFTUSFDIBNJFOUPEFVO+'&5
4.57 y2VÊFTMBDBSBDUFSÎTUJDBEFUSBOTGFSFODJBEFVO+'&5
4.58 y$VÃMFTTPOMBTEJGFSFODJBTFOUSFVO.04'&5ZVO+'&5
208 Capítulo 4 Transistores de potencia
PROBLEMAS
4.1 -PTQBSÃNFUSPTEFM.04'&5RVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBBTPOVDD = 7
RD = ΩN
KO = N"72
VT = 7
VDS =7
ZVGS =7$POMBFDVBDJÓO
EFUFSNJOFMB
DPSSJFOUFEFESFOBKFID ZMBSFTJTUFODJBFOUSFFMESFOBKFZMBGVFOUFRDS = VDS/ID
4.2 $POMPTQBSÃNFUSPTEFMDJSDVJUPEFMQSPCMFNBZDPOMBFDVBDJÓO
EFUFSNJOFMBDPSSJFOUFEF
ESFOBKFID ZMBSFTJTUFODJBFOUSFESFOBKFZGVFOUFRDS = VDS/ID
4.3 6UJMJ[BOEPMBFDVBDJÓO
USBDFMBHSÃGJDBEFID FOGVODJÓOEFvDS ZMVFHPMBSFMBDJÓORDS = vDS/iD
QBSBvDS =B7DPOVOJODSFNFOUPEF74VQPOHBKn = N"72BOEVT = 7
4.4 6UJMJ[BOEPMBFDVBDJÓO
USBDFMBHSÃGJDBEFID FOGVODJÓOEFvDS ZMVFHPMBSFMBDJÓORDS = vDS/iD
QBSBvDS =B7DPOVOJODSFNFOUPEF74VQPOHBRVFKn = N"72ZRVFVT = 7
4.5 6UJMJ[BOEPMBFDVBDJÓO
USBDFMBHSÃGJDBEFMBSFTJTUFODJBESFOBKFGVFOUFRDS = vDS/iD QBSBvGS =
B7DPOVOJODSFNFOUPEF74VQPOHBRVFKn = N"7ZRVFVT =7
4.6 6UJMJ[BOEPMBFDVBDJÓO
USBDFMBHSÃGJDBEFMBUSBOTDPOEVDUBODJBgmFOGVODJÓOEFvGSFOMBSF
HJÓOMJOFBMQBSBvGS = B7DPOVOJODSFNFOUPEF74VQPOHBRVFKn = N"72ZRVF
VT =7
4.7 -BCFUB β
EFMUSBOTJTUPSCJQPMBSEFMBGJHVSBWBSÎBEFB-BSFTJTUFODJBEFMBDBSHBFT
RC =Ω. &MWPMUBKFEFTVNJOJTUSPEFDEFT Vcc =7ZFMWPMUBKFEFFOUSBEBBMDJSDVJUPEFMB
CBTFFTVB = 74JVCE TBU
=7ZVBE TBU
=7
EFUFSNJOF(a)FMWBMPSRBRVFQSPEVDJSÃ
TBUVSBDJÓODPOVOGBDUPSEFTPCSFFYDJUBDJÓOEF(b)MBβGPS[BEB
Z D
MBQÊSEJEBEFQPUFODJBFO
FMUSBOTJTUPSPT
4.8 -BCFUB β
EFMUSBOTJTUPSCJQPMBSUSBOTJTUPSEFMBGJHVSBWBSÎBEFB-BSFTJTUFODJBEFMB
DBSHBFTRC =Ω&MWPMUBKFEFTVNJOJTUSPEFDEFTVcc =7ZFMWPMUBKFEFFOUSBEBBMDJSDVJUP
EFMBCBTFFTVB = 74JVCE TBU
=7
VBE TBU
=7
ZRB =Ω,EFUFSNJOF(a)FMWBMPSEF
0%'(b)MBβGPS[BEB
Z(c)MBQÊSEJEBEFQPUFODJBFOFMUSBOTJTUPSPT
4.9 4FVUJMJ[BVOUSBOTJTUPSDPNPJOUFSSVQUPSZMBTGPSNBTEFPOEBTFNVFTUSBOFOMBGJHVSB-PT
QBSÃNFUSPTTPOVCC =7
VBE(TBU
=7
IB ="
VCE TBU
=7
ICS ="
td =μT
tr
= μT
ts =μT
tf = μT
Zfs = L)[&MDJDMPEFUSBCBKPFTk = -BDPSSJFOUFEFGVHBEFMDP
MFDUPSBMFNJTPSFTICEO = N"%FUFSNJOFMBQÊSEJEBEFQPUFODJBEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPS
(a)EVSBOUFFMFODFOEJEPtn = td + tr; (b)EVSBOUFFMQFSJPEPEFDPOEVDDJÓOtn; (c)EVSBOUFFMBQBHBEP
to = ts + tf; (d)EVSBOUFFMUJFNQPJOBDUJWPto
Z(e)MBTQÊSEJEBTEFQPUFODJBUPUBMFTQSPNFEJPPT.
(f) 5SBDFMBHSÃGJDBEFMBQPUFODJBJOTUBOUÃOFBEFCJEPMBDPSSJFOUFEFDPMFDUPSPc(t
4.10 -BUFNQFSBUVSBNÃYJNBFOMBVOJÓOEFMUSBOTJTUPSCJQPMBSEFMQSPCMFNBFTTj = $ZMBUFN
QFSBUVSBBNCJFOUFFT5A =$4JMBTSFTJTUFODJBTUÊSNJDBTTPORJC =$8ZRCS =$8
DBMDVMFMBSFTJTUFODJBUÊSNJDBEFMEJTJQBEPSRSA Sugerencia*HOPSFMBQÊSEJEBEFQPUFODJBEFCJEPB
MBFYDJUBDJÓOEFMBCBTF
4.11 1BSBMPTQBSÃNFUSPTEFMQSPCMFNB
DBMDVMFMBQÊSEJEBEFQPUFODJBQSPNFEJPEFCJEPBMBDPSSJFOUF
EFCBTFPB
4.12 3FQJUBFMQSPCMFNBTJV BE TBU
=7
I B ="
VCE TBU
=7
td =μT
t r = μT
t s =
μT
Zt f =μT
4.13 4FVUJMJ[BVO.04'&5DPNPJOUFSSVQUPSTFHÙOTFNVFTUSBFOMBGJHVSB-PTQBSÃNFUSPTTPO
VDD = 7
ID ="
RDS =NΩ
VGS =7
td PO
=OT
tr = OT
td PGG
=OT
tf =
OT
Zfs =L)[-BDPSSJFOUFEFGVHBEFESFOBKFBGVFOUFFTIDSS =μ"&MDJDMPEFUSB
CBKPFTk =%FUFSNJOFMBQÊSEJEBEFQPUFODJBEFCJEPBMBDPSSJFOUFEFESFOBKF(a)EVSBOUF
FMFODFOEJEPtPO = td(n) + tr; (b)EVSBOUFFMQFSJPEPEFDPOEVDDJÓOtn; (c)EVSBOUFFMBQBHBEPtPGG
= td PGG
+ tf; (d)EVSBOUFFMUJFNQPJOBDUJWPto
Z(e)MBTQÊSEJEBTEFQPUFODJBQSPNFEJPUPUBMFTPT
4.14 -BUFNQFSBUVSBNÃYJNBFOMBVOJÓOEFM.04'&5EFMQSPCMFNBFTTj =$ZMBUFNQFSBUVSB
BNCJFOUFFTTA =$4JMBTSFTJTUFODJBTUÊSNJDBTTPORJC =,8ZRCS =,8
DBMDVMFMBSF
TJTUFODJBUÊSNJDBEFMEJTJQBEPSRSA. (Nota: K = °C +
Problemas 209
Convertidores CD-CD
Al concluir este capítulo, los estudiantes deben ser capaces de hacer lo siguiente:
r &OVNFSBSMBTDBSBDUFSÎTUJDBTEFVOUSBOTJTUPSJOUFSSVQUPSJEFBM
r %FTDSJCJSMBUÊDOJDBEFDPONVUBDJÓOQBSBDPOWFSTJÓODEDE
r &OVNFSBSMPTUJQPTEFDPOWFSUJEPSFTDEDE
r %FTDSJCJSFMQSJODJQJPEFPQFSBDJÓOEFDPOWFSUJEPSFTDEDE
r &OVNFSBSMPTQBSÃNFUSPTEFEFTFNQFÒPEFDPOWFSUJEPSFTDE
r "OBMJ[BSFMEJTFÒPEFDPOWFSUJEPSFTDE
r 4JNVMBSDPOWFSUJEPSFTDEDPO41*$&
r %FTDSJCJSMPTFGFDUPTEFMBJOEVDUBODJBEFDBSHBFOMBDPSSJFOUFEFDBSHB
ZMBTDPOEJDJPOFTQBSBDPSSJFOUFDPOUJOVB
210
5.2 Parámetros de desempeño de convertidores CD-CD 211
5.1 INTRODUCCIÓN
&ONVDIBTBQMJDBDJPOFTJOEVTUSJBMFTTFSFRVJFSFDPOWFSUJSVOBGVFOUFEFDEEFWPMUBKFGJKPFO
VOBGVFOUFEFDEEFWPMUBKFWBSJBCMF6ODPOWFSUJEPSDEDEDPOWJFSUFEJSFDUBNFOUFEFDEB
DEZTFDPOPDFTJNQMFNFOUFDPNPDPOWFSUJEPSEFDE6ODPOWFSUJEPSEFDETFQVFEFDPOTJEFSBS
DPNP FRVJWBMFOUF EF DE B VO USBOTGPSNBEPS EF DB DPO VOB SFMBDJÓO EF WVFMUBT DPOUJOVB
NFOUFWBSJBCMF"MJHVBMRVFVOUSBOTGPSNBEPS
TFQVFEFVUJMJ[BSQBSBSFEVDJSPFMFWBSVOB
GVFOUFEFWPMUBKFEFDE
-PTDPOWFSUJEPSFTEFDETFVTBOBNQMJBNFOUFQBSBDPOUSPMBSNPUPSFTEFUSBDDJÓOFO
BVUPNÓWJMFTFMÊDUSJDPT
USBOWÎBT
HSÙBTNBSJOBT
NPOUBDBSHBTZDBNJPOFTEFUSBOTQPSUFEFNJ
OFSBMFT1SPQPSDJPOBOVODPOUSPMEFBDFMFSBDJÓOVOJGPSNF
BMUBFGJDJFODJBZSÃQJEBSFTQVFTUB
EJOÃNJDB-PTDPOWFSUJEPSFTDETFQVFEFOVUJMJ[BSFOFMGSFOBEPSFHFOFSBUJWPEFNPUPSFTEFDE
QBSBEFWPMWFSMBFOFSHÎBBMBGVFOUF
ZFTUBDBSBDUFSÎTUJDBQFSNJUFBIPSSBSFOFSHÎBFOTJTUFNBT
EFUSBOTQPSUFDPOQBSBEBTDPOUJOVBT-PTDPOWFSUJEPSFTDETFVUJMJ[BOFOSFHVMBEPSFTEFWPMUBKFEF
DEZUBNCJÊOTFVUJMJ[BOKVOUPDPOVOJOEVDUPSQBSBHFOFSBSDPSSJFOUFEFDE
TPCSFUPEPQBSBFM
JOWFSTPSEFGVFOUFEFDPSSJFOUF-PTDPOWFSUJEPSFTDEDETPOQBSUFTJOUFHSBMFTEFMBDPOWFSTJÓO
EFFOFSHÎBFOFMÃSFBFOFWPMVDJÓOEFUFDOPMPHÎBEFFOFSHÎBSFOPWBCMF
EPOEFVaFIaTPOFMWPMUBKFEFDBSHBZDPSSJFOUFEFDBSHBQSPNFEJP
Va
is
cd t
vs vo 0
(b) Voltaje de salida
cd is
Corriente de entrada típica
Ip
(a) Diagrama de bloques Promedio
Is
0 t
(c) Corriente de entrada
FIGURA 5.1
3FMBDJÓOEFFOUSBEBZTBMJEBEFVODPOWFSUJEPSDEDE
212 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
-BQPUFODJBEFTBMJEBEFDBFT
PDB = IoVo
EPOEFVoFIoTPOFMWPMUBKFSNTEFDBSHBZMBDPSSJFOUFEFDBSHB
-BFGJDJFODJBEFMDPOWFSUJEPS OPMBFGJDJFODJBEFQPUFODJB
FT
Pcd
hc =
Pca
&MDPOUFOJEPEFSJ[PSNTEFMWPMUBKFEFTBMJEBFT
Vr = 3V 2o − V 2a
&MDPOUFOJEPEFSJ[PSNTEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFT
Ir = 3I 2i − I 2s
EPOEFIiFIsTPOMPTWBMPSFTSNTZQSPNFEJPEFMBDPSSJFOUFEFTVNJOJTUSPEFDE
&MGBDUPSEFSJ[PEFMWPMUBKFEFTBMJEBFT
Vr
RFo =
Va
&MGBDUPSEFSJ[PEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFT
Ir
RFs =
Is
-BFGJDJFODJBEFQPUFODJB
MBDVBMFTMBSFMBDJÓOEFMBQPUFODJBEFTBMJEBBMBQPUFODJBEFFOUSBEB
EFQFOEFSÃ EF MBT QÊSEJEBT QPS DPONVUBDJÓO
MBT DVBMFT B TV WF[ EFQFOEFO EF MB GSFDVFODJB
EFDPONVUBDJÓOEFMDPOWFSUJEPS-BGSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓOfEFCFTFSBMUBQBSBSFEVDJSMPT
WBMPSFTZUBNBÒPTEFDBQBDJUBODJBTFJOEVDUBODJBT&MEJTFÒBEPSUJFOFRVFUSBOTJHJSTPCSFFTUPT
SFRVFSJNJFOUPTDPOGMJDUJWPT1PSMPHFOFSBMfsFTNÃTBMUBRVFMBBVEJPGSFDVFODJBEFL)[
T L0 T
ZMBDPSSJFOUFEFDBSHBQSPNFEJPFTIa = Va/R = kVs/R
5.3 Principio de la operación de reducción 213
vo
⫹ VH ⫺ Vs
Convertidor
io t1 t2
⫹ t⫽0 ⫹ 0 t
SW T
Vs i
Vs vo R
R
t1 t2
⫺ ⫺
0 t
(a) Circuito kT T
(b) Formas de onda
50
45
Resistencia de entrada efectiva normalizada
40
35
30
Rn(k) 25
20
15
10
0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
k
Ciclo de trabajo, %
(c) Resistencia de entrada efectiva en función del ciclo de trabajo
FIGURA 5.2
$POWFSUJEPSSFEVDUPSDPODBSHBSFTJTUJWB
EPOEF TFTFMQFSJPEPEFUSPDFBEP
k = t/TFTFMDJDMPEFUSBCBKPEFMUSPDFBEPS
fFTMBGSFDVFODJBEFUSPDFBEP
&MWBMPSSNTEFMWPMUBKFEFTBMJEBTFEFUFSNJOBDPO
kT 1>2
1
Vo = a v20 dtb = 1k Vs
T L0
214 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
4VQPOJFOEPVODPOWFSUJEPSTJOQÊSEJEBT
MBQPUFODJBEFFOUSBEBBMDPOWFSUJEPSFTJHVBMBMB
QPUFODJBEFTBMJEBZFTUÃEBEBQPS
kT kT 2
1 1 v0 V 2s
Pi = v i dt = dt = k
T L0 0 T L0 R R
-BSFTJTUFODJBEFFOUSBEBFGFDUJWBWJTUBQPSMBGVFOUFFT
Vs Vs R
Ri = = =
Ia kVs >R k
MBDVBMJOEJDBRVFFMDPOWFSUJEPSUSBOTGPSNBMBSFTJTUFODJBEFFOUSBEBRi FOVOBSFTJTUFODJBWB
SJBCMFR/k&OMBGJHVSBDTFNVFTUSBMBWBSJBDJÓOEFMBSFTJTUFODJBEFFOUSBEBOPSNBMJ[BEBFO
GVODJÓOEFMDJDMPEFUSBCBKP0CTFSWFRVFFMJOUFSSVQUPSEFMBGJHVSBTFQPESÎBJNQMFNFOUBS
DPOVO#+5
VO.04'&5
VO*(#5
PVO(50
&MDJDMPEFUSBCBKPKTFQVFEFWBSJBSEFBBMNPEJGJDBSt
T,Pf1PSDPOTJHVJFOUF
FM
WPMUBKFEFTBMJEBVoTFQVFEFWBSJBSEFBVsBMDPOUSPMBSk
ZBTÎTFQVFEFDPOUSPMBSFMGMVKPEF
QPUFODJB
Solución
Vs =7
k =
R =Ω
Zvch =7
a. $POMBFDVBDJÓO
Va =× −
=7
b. $POMBFDVBDJÓO
Vo = 10.5 × 1 220 − 22 = 154.15 V.
c. &MWPMUBKFEFTBMJEBTFDBMDVMBDPNPTJHVF
1
kT 2
v0 1
kT
1 Vs − vch 2 2 1 Vs − vch 2 2
Po = dt = dt = k
T L0 R T L0 R R
1 220 − 22 2
= 0.5 × = 2376.2 W
10
5.3 Principio de la operación de reducción 215
-BQPUFODJBEFFOUSBEBBMDPOWFSUJEPSTFDBMDVMBDPNPTJHVF
1
kT
1
kT
Vs 1 Vs − vch 2 Vs 1 Vs − vch 2
Pi = Vsi dt = dt = k
T L0 T L0 R R
220 − 2
= 0.5 × 220 × = 2398 W
10
-BFGJDJFODJBEFMDPOWFSUJEPSFT
Po 2376.2
= = 99.09,
Pi 2398
d. $POMBFDVBDJÓO
Va Ck
= 31/0.5 − 1 = 100 ,
f. &MWPMUBKFTFTBMJEBDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBCTFQVFEFFYQSFTBSFOVOBTFSJFEF'PVSJFS
DPNP
∞ V
s
vo 1 t2 = kVs + a sen 2nπk cos 2nπft
n =1 nπ
Vs ∞
+ 1 1 − cos 2nπk2 sen 2nπft
nπ na
=1
π
1 220 − 22 × 2
= sen1 2π × 1000t2 = 138.78 sen1 6283.2t2
π
ZTVWBMPSEFMBSBÎ[DVBESBEBEFMBNFEJBEFMPTDVBESBEPT SNT
FTV1 = 138.78/12 = 98.13 V.
NotaFMDÃMDVMPEFFGJDJFODJB
FMDVBMJODMVZFMBQÊSEJEBQPSDPOEVDDJÓOEFMDPOWFSUJEPS
OPUPNBFODVFOUBMBQÊSEJEBQPSDPONVUBDJÓOEFCJEPBMFODFOEJEPZBQBHBEPEFMPTDPOWFSUJ
EPSFTQSÃDUJDPT-BFGJDJFODJBEFVODPOWFSUJEPSQSÃDUJDPWBSÎBFOUSFZ
Vr
vr = t
MBDVBMEFCFTFSJHVBMBMBTFÒBMQPSUBEPSBvcr = VcrFOkT&TEFDJS
Vr
Vcr = kT
T
MBDVBMEBFMDJDMPEFUSBCBKPkDPNP
Vcr
k = = M
Vr
1. (FOFSF VOB GPSNB EF POEB USJBOHVMBS EF QFSJPEP T DPNP TFÒBM EF SFGFSFODJB vr Z VOB
TFÒBMQPSUBEPSBEFDEvcr
2. $PNQBSFFTUBTTFÒBMFTDPOVODPNQBSBEPSQBSBHFOFSBSMBEJGFSFODJBvr − vcrZMVFHPVO
MJNJUBEPSEVSPQBSBPCUFOFSVOQVMTPEFDPNQVFSUBEFPOEBDVBESBEBEFBODIPkT
MB
DVBMTFEFCFBQMJDBSBMEJTQPTJUJWPEFDPONVUBDJÓONFEJBOUFVODJSDVJUPBJTMBEPS
3. $VBMRVJFSWBSJBDJÓOEFvcrWBSÎBMJOFBMNFOUFDPOFMDJDMPEFUSBCBKPk
v
vcr
Vcr
vr
Vr
0
T t
vg
0 kT T t
FIGURA 5.3
$PNQBSBDJÓOEFVOBTFÒBMEFSFGFSFODJBDPOVOBTFÒBMQPSUBEPSB
5.4 Convertidor reductor con carga RL 217
R
&TUFNPEPFTWÃMJEPEFOUSPEFMSBOHP≤ t ≤ t (= kT
ZBMGJOBMEFFTUFNPEPMBDPSSJFOUFEF
DBSHBFT
i1 1 t = t 1 = kT2 = I2
-BDPSSJFOUFEFDBSHBQBSBFMNPEPTFQVFEFPCUFOFSEF
di2
0 = Ri2 + L +E
dt
$POMBDPSSJFOUFJOJDJBMi (t =
= IZSFEFGJOJFOEPFMPSJHFOEFMUJFNQP FTEFDJS
t =
BM
QSJODJQJPEFMNPEP
UFOFNPT
E
i2 1 t2 = I2e −tR/L − 1 1 − e −tR/L2
R
&TUFNPEPFTWÃMJEPEFOUSPEFMSBOHP≤ t ≤ t<= − k
T>"MGJOBMEFFTUFNPEPMBDPSSJFOUF
EFDBSHBFT
i2 1 t = t 2 2 = I3
Troceador
⫹ SW i
t⫽0 ⫹
L
Vs vo Dm
R
⫹
E FIGURA 5.4
⫺ ⫺
⫺
$POWFSUJEPSDEDPODBSHBTRL
218 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
vo
Vs
t1 t2
i1
0
⫹ t
T
L
i
Vs I2 i2
i1
R Corriente
⫹ continua
⫺ E I1
⫺
kT (1 ⫺ k)T
Modo 1
0 kT T t
i2
i
L I2
i1 i2
Dm Corriente
R discontinua
⫹
E
⫺
Modo 2 0 kT T t
Circuitos equivalentes (b) Formas de onda
FIGURA 5.5
$JSDVJUPTFRVJWBMFOUFTZGPSNBTEFPOEBEFMBTDBSHBTRL
"MGJOBMEFNPEPFMDPOWFSUJEPSTFFODJFOEFVOBWF[NÃTFOFMTJHVJFOUFDJDMPEFTQVÊTEFM
UJFNQPT =f = t + t
&ODPOEJDJPOFTFTUBCMFTPFTUBDJPOBSJBT
I = I-BDPSSJFOUFSJ[BEBEFDBSHBQJDPBQJDPTF
EFUFSNJOBEFMBTFDVBDJPOFT
B
$POMBTFDVBDJPOFT
Z
IFTUÃEBEBQPS
Vs − E
I2 = I1e −kTR/L + 1 1 − e −kTR/L 2
$POMBTFDVBDJPOFT
Z
IFTUÃEBEBQPS
E
I3 = I1 = I2e − 1 1 − k2 TR/L − 1 1 − e − 1 1 − k2 TR/L2
%FTQFKBOEPIFIPCUFOFNPT
VS e kz − 1 E
I1 = a b −
R ez − 1 R
5.4 Convertidor reductor con carga RL 219
TR
EPOEF z = FT MB SFMBDJÓO EFM QFSJPEP EF USPDFBEP P DPONVUBDJÓO QBSB MB DPOTUBOUF EF
L
UJFNQPEFMBDBSHB
Vs e −kz − 1 E
I2 = a −z b −
R e − 1 R
-BDPSSJFOUFSJ[BEBQJDPBQJDPFT
∆I = I2 − I1
MBDVBMEFTQVÊTEFMBTTJNQMJGJDBDJPOFTFT
Vs 1 − e −kz + e −z − e − 1 1 − k2 z
∆I =
R 1 − e −z
-BDPOEJDJÓOQBSBSJ[BEPNÃYJNP
d 1 ∆I 2
= 0
dk
EBe−kz − e− − k
z = P−k = − − k
Pk =-BDPSSJFOUFSJ[BEBQJDPBQJDPNÃYJNB
FOk =
FT
Vs R
∆I máx = tanh
R 4fL
1BSBfL >> R
UBOIθ ≈ θZMBDPSSJFOUFSJ[BEBNÃYJNBTFQVFEFBQSPYJNBSDPNP
Vs
∆I máx =
4fL
NotaMBTFDVBDJPOFT
B
TPOWÃMJEBTTÓMPQBSBGMVKPEFDPSSJFOUFDPOUJOVB1BSB
VOUJFNQPJOBDUJWPQBSUJDVMBSNFOUFMBSHPBCBKBGSFDVFODJBZCBKPWPMUBKFEFTBMJEB
MBDPSSJFOUF
QVFEFTFSEJTDPOUJOVB-BDPSSJFOUFEFDBSHBTFSÎBDPOUJOVBTJL/R >> TPLf >> R&OFMDBTP
EFDPSSJFOUFEFDBSHBEJTDPOUJOVB
I =ZMBFDVBDJÓO
TFWVFMWF
Vs − E
i1 1 t2 = 1 1 − e −tR/L 2
R
ZMBFDVBDJÓO
FTWÃMJEBEFOUSPEFMSBOHP≤ t ≤ tEFNPEPRVF t = t
= I = I =
MBDVBMEB
L RI2
t 2 = ln a1 + b
R E
1VFTUPRVFt = kT
PCUFOFNPT
Vs − E
i1 1 t2 = I2 = a1 − e −kz b
R
MBDVBMEFTQVÊTEFTVTUJUVJSITFWVFMWF
L Vs − E
t2 = ln c 1 + a b a1 − e −kz b d
R E
220 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
e kz − 1 E
a − b ≥0
ez − 1 Vs
MBDVBMEBFMWBMPSEFMBSFMBDJÓOEFMBGVFS[BFMFDUSPNPUSJ[ FNG
x = E/VsDPNP
E e kz − 1
x = ≤ z
Vs e − 1
Ejemplo 5.2 Cómo determinar las corrientes de un convertidor cd con una carga RL
6ODPOWFSUJEPSBMJNFOUBVOBDBSHBRLDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBDPOVs =7
R =Ω
L =N)
f =L)[
k =
ZE =7$BMDVMF B
MBDPSSJFOUFEFDBSHBJOTUBOUÃOFBNÎOJNBI C
MBDPSSJFOUFEFDBSHBJOTUBOUÃOFBQJDPI D
-BDPSSJFOUFSJ[BEBEFDBSHBQJDPBQJDPNÃYJNB E
FMWBMPS
QSPNFEJPEFMBDPSSJFOUFEFDBSHBIa F
MBDPSSJFOUFSNTEFDBSHBIo G
MBSFTJTUFODJBEFFOUSBEBFGFDUJWBRi
WJTUBQPSMBGVFOUF H
MBDPSSJFOUFSNTUSPDFBEPSBIR
Z I
FMWBMPSDSÎUJDPEFMBJOEVDUBODJBEFDBSHBQBSB
DPSSJFOUFEFDBSHBDPOUJOVB6TF14QJDFQBSBUSB[BSMBHSÃGJDBEFMBDPSSJFOUFEFDBSHB
MBDPSSJFOUFEF
TVNJOJTUSPZMBDPSSJFOUFBUSBWÊTEFMEJPEPEFDPOEVDDJÓOMJCSF
Solución
Vs = 7
R = Ω
L = N)
E = 7
k =
Z f = )[ 4FHÙO MB FDVBDJÓO
I =I +ZTFHÙOMBFDVBDJÓO
I =I +
a. "MEFTQFKBSFTUBTEPTFDVBDJPOFTFMSFTVMUBEPFTI ="
b. I ="
c. ∆I = I − I =−="$POMBFDVBDJÓO
∆INÃY ="ZMBFDVBDJÓO
EBFMWBMPSBQSPYJNBEP
∆INÃY ="
d. -BDPSSJFOUFEFDBSHBQSPNFEJPFT
BQSPYJNBEBNFOUF
I2 + I1 25.63 + 18.37
Ia = = = 22 A
2 2
∆It
i1 = I1 + para 0 < t < kT
kT
&MWBMPSSNTEFMBDPSSJFOUFEFDBSHBTFEFUFSNJOBBQBSUJSEF
1
kT 1/2 1 I2 − I1 2 2 1/2
Io = a i21 dtb = c I 21 + + I1 1 I2 − I1 2 d
kT L0 3
= 22.1 A
f. -BDPSSJFOUFEFGVFOUFQSPNFEJPFT
Is = kIa =×="
30 A
Probe Cursor
SEL⬎⬎ A1 ⫽ 9.509m, 25.455
0A A2 ⫽ 9.0000m, 17.960
I(R) dif ⫽ 508.929u, 7.4948
30 A
0A
- I(Vs)
30 A
0A
0s 5 ms 10 ms
I(Dm)
Tiempo
FIGURA 5.6
(SÃGJDBT41*$&EFMBTDPSSJFOUFTEFDBSHB
EFFOUSBEBZEFEJPEPEFMFKFNQMP
g. -BDPSSJFOUFSNTEFMDPOWFSUJEPSTFDBMDVMBBQBSUJSEF
1
kT 1/2 1 I2 − I1 2 2 1/2
IR = a i21 dtb = 1k c I 21 + + I1 1 I2 − I1 2 d
T L0 3
= 1kIo = 10.5 × 22.1 = 15.63 A
e kz − 1
VS a b =E
ez − 1
Ejemplo 5.3 Cómo determinar la inductancia de carga para limitar la corriente de rizo
de la carga
&MDPOWFSUJEPSEFMBGJHVSBUJFOFVOBSFTJTUFODJBEFDBSHBR =Ω
VOWPMUBKFEFFOUSBEBVs =7
ZVOWPMUBKFEFCBUFSÎBE =7-BDPSSJFOUFEFDBSHBQSPNFEJPFTIa ="ZMBGSFDVFODJBEFUSPDFBEP
FTf =)[6TFFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPQBSBDBMDVMBSMBJOEVDUBODJBEFDBSHBL
RVFMJNJUBSÎBMB
DPSSJFOUFEFSJ[PNÃYJNBEFDBSHBBEFIa
222 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Solución
Vs =7
R =Ω
E =7
f =)[
T =f =TZ∆i =×="&MWPMUBKFEF
TBMJEBQSPNFEJPVa = kVs = RIa&MWPMUBKFBUSBWÊTEFMJOEVDUPSFTUÃEBEPQPS
di
L = Vs − RIa = Vs − kVs = Vs 1 1 − k2
dt
Vs 1 1 − k2
∆i = kT
L
1BSBMBTDPOEJDJPOFTEFSJ[PFOFMQFPSEFMPTDBTPT
d1 ∆i2
=0
dk
TUBEBk =Z
ZFMWBMPSSFRVFSJEPEFMBJOEVDUBODJBFTL =N)
Vs
∆I = t
L 1
5.5 Principio de la operación de elevación 223
iL
⫹ L i ⫹
D1
⫹
Troceador o
Vs vL Carga vo
interruptor
⫺ periódico CL
⫺ ⫺
(a) Arreglo de elevación
Vo
7 Vs
4
i i1
i2 3
I2
⌬i
I1 2
t1 t2
0 t 1 k
0.2 0.4 0.6 0.8 1.0
(b) Forma de onda de la corriente (c) Voltaje de salida
FIGURA 5.7
"SSFHMPQBSBMBPQFSBDJÓOEFFMFWBDJÓO
&MWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPFT
∆I t1 1
vo = Vs + L = Vs a1 + b = Vs
t2 t2 1 − k
4JTFDPOFDUBVODBQBDJUPSHSBOEFCLBUSBWÊTEFMBDBSHBDPNPTFNVFTUSBDPOMBTMÎOFBT
EFSBZBTFOMBGJHVSBB
FMWPMUBKFEFTBMJEBFTDPOUJOVPZvoTFDPOWJFSUFFOFMWBMPSQSPNFEJP
Va1PSMBFDVBDJÓO
QPEFNPTOPUBSRVFFMWPMUBKFBUSBWÊTEFMBDBSHBTFQVFEFFMFWBS
WBSJBOEPFMDJDMPEFUSBCBKPkZFMWPMUBKFEFTBMJEBNÎOJNPFTVsDVBOEPk =4JOFNCBSHP
FM
DPOWFSUJEPSOPTFQVFEFFODFOEFSEFNBOFSBDPOUJOVBEFNPEPRVFk =1BSBWBMPSFTEFk
RVFUJFOEFOBMBVOJEBE
FMWPMUBKFEFTBMJEBMMFHBBTFSNVZHSBOEFZFTNVZTFOTJCMFBMPTDBN
CJPTEFk
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBD
&TUFQSJODJQJPTFQVFEFBQMJDBSBMBUSBOTGFSFODJBEFFOFSHÎBEFVOBGVFOUFEFWPMUBKFB
PUSBDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB-PTDJSDVJUPTFRVJWBMFOUFTEFMPTNPEPTEFPQFSBDJÓO
BQBSFDFOFOMBGJHVSBCZMBTGPSNBTEFPOEBEFMBDPSSJFOUFFOMBGJHVSBD-BDPSSJFOUFEFM
JOEVDUPSFOFMNPEPFTUÃEBEBQPS
di1
Vs = L
dt
ZTFFYQSFTBDPNP
Vs
i1 1 t2 = t + I1
L
224 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
L iL
⫹ i D1
⫹ ⫹
Vs vL Troceador E
⫺
⫺
⫺
L
⫹ i1
Vs
⫺
Modo 1
L i i2
I2
⫹ i2 D1
⫹
Vs E I1 i1
⫺
t1 t2
⫺
0 t
Modo 2 kT T
(b) Circuitos equivalentes (c) Formas de onda de la corriente
FIGURA 5.8
"SSFHMPQBSBUSBOTGFSFODJBEFFOFSHÎB
EPOEFIFTMBDPSSJFOUFJOJDJBMQBSBFMNPEP%VSBOUFFMNPEF
MBDPSSJFOUFEFCFTVCJSZMB
DPOEJDJÓOOFDFTBSJBFT
di1
>0 o Vs > 0
dt
-BDPSSJFOUFQBSBFMNPEPFTUÃEBEBQPS
di2
Vs = L +E
dt
ZTFEFTQFKBDPNP
Vs − E
i2 1 t2 = t + I2
L
EPOEFIFTMBDPSSJFOUFJOJDJBMQBSBFMNPEP1BSBVOTJTUFNBFTUBCMF
MBDPSSJFOUFEFCFDBFS
ZMBDPOEJDJÓOFT
di2
<0 o Vs < E
dt
5.6 Convertidor elevador con una carga resistiva 225
4JFTUBDPOEJDJÓOOPTFTBUJTGBDF
MBDPSSJFOUFFOFMJOEVDUPSDPOUJOÙBTVCJFOEPZTFQSFTFOUB
VOB TJUVBDJÓO JOFTUBCMF 1PS DPOTJHVJFOUF
MBT DPOEJDJPOFT QBSB MB USBOTGFSFODJB EF QPUFODJB
DPOUSPMBCMFTPO
< VT < E
-BFDVBDJÓO
JOEJDBRVFFMWPMUBKFEFGVFOUFVsEFCFTFSNFOPSRVFFMWPMUBKFEQBSBQFS
NJUJSMBUSBOTGFSFODJBEFQPUFODJBEFVOBGVFOUFGJKB PWBSJBCMF
BVOWPMUBKFGJKPEFDE&OFM
GSFOBEPFMÊDUSJDPEFNPUPSFTEFDE
DVBOEPÊTUPTGVODJPOBODPNPHFOFSBEPSFTEFDE
FMWPMUBKF
UFSNJOBMDBFBNFEJEBRVFMBWFMPDJEBEEFMBNÃRVJOBTFSFEVDF&MDPOWFSUJEPSQFSNJUFUSBOTGFSJS
QPUFODJBBVOBGVFOUFEFDEGJKBPSFÓTUBUP
$VBOEPFMDPOWFSUJEPSTFFODJFOEF
MBFOFSHÎBTFUSBOTGJFSFEFMBGVFOUFVsBMJOEVDUPSL
4JMVFHPTFBQBHBFMDPOWFSUJEPS
VOBQBSUFEFMBFOFSHÎBBMNBDFOBEBFOFMJOEVDUPSTFUSBOTGJFSF
BMBCBUFSÎBE
Nota TJO MB BDDJÓO EF JOUFSSVQDJÓO QFSJÓEJDB
vs EFCF TFS NBZPS RVF E QBSB USBOTGFSJS
QPUFODJBEFVsBE
Vs
i1 1 t2 = t + I1
L Dm L L
R R
⫹ ⫹ ⫹
S1
Vs Vs Vs
⫹ ⫹
⫺ ⫺ ⫺
E E
⫺ ⫺
FIGURA 5.9
$POWFSUJEPSFMFWBEPSDPOVOBDBSHBSFTJTUJWB
226 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Vs
I2 = i1 1 t = kT2 = kT + I1
L
$VBOEPFMJOUFSSVQUPSSTFBCSF
MBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSGMVZFBUSBWÊTEFMBDBSHBRL
&MDJSDVJUPFRVJWBMFOUFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBDZMBDPSSJFOUFEVSBOUFFMNPEPMB
EFTDSJCF
di2
Vs = Ri2 + L +E
dt
MBDVBMQBSBVOBDPSSJFOUFJOJDJBMIEB
Vs − E − tR − tR
i21 t2 = a1 − e L b + I2e L
RVFFTWÃMJEBQBSB≤ t ≤ − k
T"MGJOBMEFMNPEPFOt = − k
T
Vs − E
I1 = i2[t = 1 1 − k 2 T] = c1 − e − 1 1 − k2 z d + I2e − 1 1 − k2 z
Vskz e − 1 1 − k2 z Vs − E
I1 = −
1 1 − k2 z +
R 1 − e R
Vs kz 1 Vs − E
I2 = − 1 −
+
R 1 − e 1 k2 z R
-BDPSSJFOUFEFSJ[PFTUÃEBEBQPS
Vs
∆I = I2 − I1 = kT
Solución
-BTFDVBDJPOFT
Z
EBOI =" "EF41*$&
FI =" "EF41*$&
-BT
HSÃGJDBTEFMBDPSSJFOUFEFDBSHBI(L
MBDPSSJFOUFEFMEJPEPI(Dm
ZMBDPSSJFOUFEFMJOUFSSVQUPSIC(Q
TFNVFTUSBOFOMBGJHVSB
5.7 Parámetros que limitan la frecuencia 227
5.0 A
Probe Cursor
SEL⬎⬎
A1 ⫽ 14.507m, 4.1507
0A
A2 ⫽ 14.013m, 3.3582
I (L)
dif ⫽ 493.421u, 792.449m
5.0 A
0A
IC(Q1)
5.0 A
0A
0s 5 ms 10 ms 15 ms
I (Dm)
Tiempo
FIGURA 5.10
(SÃGJDBTPCUFOJEBTDPO41*$&EFMBDPSSJFOUFEFDBSHB
EFFOUSBEBZEFEJPEPEFMFKFNQMP
-BDPSSJFOUFEFSJ[PEFMJOEVDUPS
∆IL
-BGSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓONÃYJNB
fNÃY
-BDPOEJDJÓOQBSBDPSSJFOUFDPOUJOVBPEJTDPOUJOVBEFMJOEVDUPS
&MWBMPSNÎOJNPEFMJOEVDUPSQBSBNBOUFOFSMBDPSSJFOUFDPOUJOVBBUSBWÊTEFÊM
228 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
&MDPOUFOJEPEFSJ[PEFMWPMUBKFZDPSSJFOUFEFTBMJEB
UBNCJÊODPOPDJEPDPNPDPOUFOJEP
BSNÓOJDPUPUBM 5)%
&MDPOUFOJEPEFSJ[PEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEB
5)%
1. $POWFSUJEPSEFQSJNFSDVBESBOUF
2. $POWFSUJEPSEFTFHVOEPDVBESBOUF
3. $POWFSUJEPSEFQSJNFSPZTFHVOEPDVBESBOUFT
4. $POWFSUJEPSEFUFSDFSPZDVBSUPDVBESBOUFT
5. $POWFSUJEPSEFDVBSUPDVBESBOUF
vL vL vL
VL VL VL
0 IL iL ⫺IL 0 iL ⫺IL 0 IL iL
vL vL
⫹VL
⫺IL 0 IL iL ⫺IL 0 IL iL
⫺vL
⫺vL
FIGURA 5.11
$MBTJGJDBDJÓOEFMPTDPOWFSUJEPSFTEFDE
5.8 Clasificación de los convertidores 229
iL
I2
I1
0 t
(b) Corriente de carga
D1 is iL L R
⫹ vL
vs
Vs vL E
S4
⫺
0 kT T (1 ⫹ k) T t
(a) Circuito (c) Voltaje de carga
FIGURA 5.12
$POWFSUJEPSEFTFHVOEPDVBESBOUF
TUF FT VO DPOWFSUJEPS EF VO TPMP DVBESBOUF Z TF EJDF RVF GVODJPOB DPNP SFDUJGJDBEPS 1BSB
FWBMVBSFMEFTFNQFÒPEFVODPOWFSUJEPSEFQSJNFSDVBESBOUFTFQVFEFOBQMJDBSMBTFDVBDJPOFT
EFMBTTFDDJPOFTZ
R
$POt = t
iL 1 t = t 1 = kT2 = I2
$VBOEP FM JOUFSSVQUPS S TF EFTBDUJWB
VOB QBSUF EF MB FOFSHÎB BMNBDFOBEB FO FM JOEVDUPS L
SFHSFTBBMBGVFOUFVsWÎBFMEJPEPD-BDPSSJFOUFEFDBSHBiLDBF4JTFSFEFGJOFFMPSJHFOEFM
UJFNQPt =
MBTJHVJFOUFFDVBDJÓOEFTDSJCFMBDPSSJFOUFEFDBSHBiL
diL
− Vs = L + RiL − E
dt
230 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
MBDVBM
DPOMBDPOEJDJÓOJOJDJBMi(t = t
= I
EB
− Vs + E
iL = I2e − 1 R/L2 t + 1 1 − e − 1 R/L2 t 2 para 0 ≤ t ≤ t 2
EPOEFt = − k
T$POt = t
iL(t = t
= ILQBSBDPSSJFOUFDPOUJOVBFTUBCMF
=QBSBDPSSJFOUFEJTDPOUJOVBFTUBCMF
4JVUJMJ[BNPTMBTDPOEJDJPOFTMJNJUBOUFTFOMBTFDVBDJPOFT
Z
QPEFNPTEFTQFKBSI
FIDPNP
− VS 1 − e − 1 1 − k2 z E
I1 = c d +
R 1 − e −z R
− VS e −kz − e −z E
I2 = a b +
R 1 − e −z R
EPOEFz = TR/L
Convertidor de primero y segundo cuadrantes. -B DPSSJFOUF EF DBSHB FT QPTJUJWB P
OFHBUJWB
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBD&MWPMUBKFEFDBSHBTJFNQSFFTQPTJUJWP&TUPTF
DPOPDFDPNPconvertidor de dos cuadrantes-PTDPOWFSUJEPSFTEFQSJNFSPZTFHVOEPDVBESBO
UFTTFQVFEFODPNCJOBSQBSBGPSNBSMP
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBS y DGVODJPOBO
DPNPVODPOWFSUJEPSEFQSJNFSDVBESBOUFS y DGVODJPOBODPNPVODPOWFSUJEPSEFTFHVOEP
DVBESBOUF&TNVZJNQPSUBOUFBTFHVSBSTFEFRVFMPTEPTJOUFSSVQUPSFTOPTFEJTQBSFOBMNJTNP
UJFNQPEFMPDPOUSBSJP
MBGVFOUFVsTFQPOFFODPSUPDJSDVJUP&TUFUJQPEFDPOWFSUJEPSQVFEF
GVODJPOBSDPNPSFDUJGJDBEPSPDPNPJOWFSTPS
S1 D1
⫹ iL L R
VS
⫺
⫹
S4 D4 vL E
FIGURA 5.13 ⫺
$POWFSUJEPSEFQSJNFSPZTFHVOEPDVBESBOUFT
5.8 Clasificación de los convertidores 231
⫹
VS D3 S3
⫺
E
iL L R
⫹ vL ⫺ D2 S2
FIGURA 5.14
$POWFSUJEPSEFUFSDFSPZDVBSUPDVBESBOUFT
S1 D1 S3 D3
L
E
iL R
VS
vL
S4 D4 S2 D2
(a) Circuito
vL
iL
vL vL S3 (modula), S2 (modula), D4
iL iL S4 (continuamente D3, D4
Rectificación Inversión encendido) S4, D2
FIGURA 5.15
$POWFSUJEPSEFDVBUSPDVBESBOUFT
232 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
FOMBEJSFDDJÓOEJSFDUB vLQPTJUJWPFiLQPTJUJWB
GSFOBEPSFHFOFSBUJWPFOTFOUJEPEJSFDUP vLQP
TJUJWPFiLOFHBUJWB
EJSFDDJÓOJOWFSTB vLOFHBUJWPFiLOFHBUJWB
ZGSFOBEPSFHFOFSBUJWPFO
TFOUJEPJOWFSTP vLOFHBUJWPFiLQPTJUJWB
Entrada Salida
Troceador
de cd
vg
Vs Va
vr Vcr ve Vref
Control
FIGURA 5.16
Amplificador Referencia
&MFNFOUPTEFSFHVMBEPSFTFONPEPEFDPONVUBDJÓO
5.9 Reguladores en modo de conmutación 233
I2 − I1 ∆I
Vs − Va = L =L
t1 t1
P
∆I L
t1 =
Vs − Va
ZMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSDBFMJOFBMNFOUFEFIBIFOFMUJFNQPt
∆I
− Va = − L
t2
P
∆I L
t2 =
Va
EPOEF∆I = I − IFTMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDPEFMJOEVDUPSL4JJHVBMBNPTFMWBMPSEF∆I
FOMBTFDVBDJPOFT
Z
OPTEB
1 Vs − Va 2 t 1 Vat 2
∆I = =
L L
234 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
eL
is , Is Q1 L iL
iL, IL
ic, Ic io, Ia
Dm
C
Vs vc vo, Va
Carga
Control
(a) Diagrama del circuito
vD
Vs
L t1 t2
1 S1
0 t
2 kT T
iL
Vs C vc R I2
I
IL
I1
0 t
(b) Representación del interruptor kT T
is
I2
I1 Is
0 t
kT T
is iL L ic io Ia
ic
vc
Vs Carga I2 Ia
T
0 t
I1 Ia kT
(l k) T
Modo 1 Vc Vo
Va Vc
iL L ic io Ia
Dm vc
Carga 0 t
io
kT T
Ia
Modo 2 0 t
(c) Circuitos equivalentes (d) Formas de onda
FIGURA 5.17
3FHVMBEPSSFEVDUPSDPOiLDPOUJOVB
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
TTFPCUJFOFFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPDPNP
t1
Va = Vs = kVs
T
5.9 Reguladores en modo de conmutación 235
Is = kIa
Corriente de rizo pico a pico del inductor. &M QFSJPEP EF DPONVUBDJÓO T TF QVFEF
FYQSFTBSDPNP
1 ∆I L ∆I L ∆I LVs
T = = t1 + t2 = + =
f Vs − Va Va Va 1 Vs − Va 2
MBDVBMEBMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDPDPNP
Va 1 Vs − Va 2
∆I =
f LVs
P
Vsk 1 1 − k 2
∆I =
fL
∆I
Ic =
4
&MWPMUBKFEFMDBQBDJUPSTFFYQSFTBDPNP
1
vc = i dt + vc 1 t = 02
CL c
ZFMWPMUBKFEFSJ[PQJDPBQJDPEFMDBQBDJUPSFT
T/2
1 ∆I ∆I T ∆I
∆Vc = vc − vc 1 t = 02 = dt = =
C L0 4 8C 8fC
4VTUJUVZFOEPFMWBMPSEF∆IEFMBFDVBDJÓO
P
FOMBFDVBDJÓO
TFPCUJFOF
Va 1 Vs − Va 2
∆Vc =
8LCf 2Vs
P
Vsk 1 1 − k 2
∆Vc =
8LCf 2
236 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Condición para corriente continua del inductor y voltaje continuo del capacitor. 4JILFT
MBDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVDUPS
TVDPSSJFOUFEFSJ[PFT∆I =IL
$POMBTFDVBDJPOFT
Z
PCUFOFNPT
VS 1 1 − k 2 k 2kVs
= 2IL = 2Ia =
fL R
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMJOEVDUPSLcDPNP
1 1 − k2 R
Lc = L =
2f
Vs 1 1 − k 2 k
= 2Va = 2kVs
8LCf 2
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMDBQBDJUPSCcDPNP
1 − k
Cc = C =
16Lf 2
&MSFHVMBEPSSFEVDUPSSFRVJFSFTÓMPVOUSBOTJTUPS
FTTJNQMFZTVFGJDJFODJBFTBMUB
EFNÃT
EF&MJOEVDUPSLMJNJUBMBdi/dtEFMBDPSSJFOUFEFDBSHB4JOFNCBSHP
MBDPSSJFOUFEFFO
USBEBFTEJTDPOUJOVBZOPSNBMNFOUFTFSFRVJFSFVOGJMUSPEFFOUSBEBEFTVBWJ[BDJÓO1SPQPSDJPOB
VOWPMUBKFEFTBMJEBVOJQPMBSZVOBDPSSJFOUFEFTBMJEBVOJEJSFDDJPOBM3FRVJFSFVODJSDVJUPEF
QSPUFDDJÓOFODBTPEFVOQPTJCMFDPSUPDJSDVJUPBUSBWÊTEFMBUSBZFDUPSJBEFMEJPEP
Ejemplo 5.5 Cómo determinar los valores del filtro LC para el regulador reductor
&MSFHVMBEPSSFEVDUPSEFMBGJHVSBBUJFOFVOWPMUBKFEFFOUSBEBVs =7&MWPMUBKFEFTBMJEBQSP
NFEJPSFRVFSJEPFTVa =7DPOR =ΩZFMWPMUBKFEFSJ[PEFTBMJEBQJDPBQJDPFTEFN7-B
GSFDVFODJBEFDPONVUBDJÓOFTEFL)[4JMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDPEFMJOEVDUPSTFMJNJUBB"
EFUFSNJOF B
FMDJDMPEFUSBCBKPk C
MBJOEVDUBODJBEFMGJMUSPL D
FMDBQBDJUPSCEFMGJMUSP
Z E
MPTWBMPSFT
DSÎUJDPTEFL y C
Solución
0.8
C = = 200 μF
8 × 20 × 10−3 × 25,000
5.9 Reguladores en modo de conmutación 237
1 1 − k2 R 1 1 − 0.41672 × 500
d. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT Lc = = = 5.83 mH
2f 2 × 25 × 103
1 − k 1 − 0.4167
e. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT Cc = = = 0.4 μF
16Lf 2 16 × 145.83 × 10−6 × 1 25 × 103 2 2
I2 − I1 ∆I
Vs = L =L
t1 t1
P
∆IL
t1 =
Vs
ZMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSDBFMJOFBMNFOUFEFIBIFOFMUJFNQPt
∆I
Vs − Va = − L
t2
PCJFO
∆IL
t2 =
Va − Vs
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
TTFPCUJFOFFMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJP
T Vs
Va = Vs =
t2 1 − k
238 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
is, Is eL i , I i1 Dm
L L
L
ic, Ic io, Is
Vs vD vc C vo, Va
M1 Carga
G
vu
L S1 2 Vs
1 0 t
Vs C vc R is, iL kT T
I2 I
I1
(b) Representación del interruptor 0 t
kT T
i1
I2
I1
iL, is L ic io Ia
0 t
C ic kT T
Vs vc Carga I2 Ia
0 t
Ia kT T
Modo 1
vc
is, iL Dm
Va Vc
L i1 ic io Ia
0 t
Vs vc C Carga kT T
io
Ia
0 t
Modo 2
(c) Circuitos equivalentes (d) Formas de onda
FIGURA 5.18
3FHVMBEPSFMFWBEPSDPOiLDPOUJOVB
MBDVBMEB
Vs
1 1 − k2 =
Va
Va − Vs
t1 =
Vaf
5.9 Reguladores en modo de conmutación 239
1 − k
f Vs Va − Vs Vs 1 Va − Vs 2
ZÊTUBEBMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDP
Vs 1 Va − Vs 2
∆I =
fLVa
P
Vsk
∆I =
fL
t1 t1
1 1 Iat 1
∆Vc = vc − vc 1 t = 02 = Ic dt = Ia dt =
C L0 C L0 C
4VTUJUVZFOEPt = (Va − Vs
Vaf
EFMBFDVBDJÓO
EB
Ia 1 Va − Vs 2
∆Vc =
VafC
P
Iak
∆Vc =
fC
Condición para la corriente continua del inductor y el voltaje continuo del capacitor. 4JIL
FTMBDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVDUPS
FOMBDPOEJDJÓODSÎUJDBQBSBDPOEVDDJÓODPOUJOVBMB
DPSSJFOUFEFSJ[PEFMJOEVDUPSFT∆I =IL
$POMBTFDVBDJPOFT
Z
PCUFOFNPT
kVs 2Vs
= 2IL = 2Is =
fL 1 1 − k2 2
MPDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMJOEVDUPSLcDPNP
k1 1 − k2 R
Lc = L =
2f
240 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
4JVcFTFMWPMUBKFQSPNFEJPEFMDBQBDJUPS
FOMBDPOEJDJÓODSÎUJDBQBSBDPOEVDDJÓODPOUJOVBFM
WPMUBKFEFSJ[PEFMDBQBDJUPSFT∆Vc =Va$POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
Iak
= 2Va = 2IaR
Cf
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMDBQBDJUPSCcDPNP
k
Cc = C =
2fR
6OSFHVMBEPSFMFWBEPSQVFEFFMFWBSFMWPMUBKFEFTBMJEBTJOVOUSBOTGPSNBEPS%FCJEP
BTVUSBOTJTUPSÙOJDPUJFOFVOBBMUBFGJDJFODJB-BDPSSJFOUFEFFOUSBEBFTDPOUJOVB4JOFN
CBSHP
VOBBMUBDPSSJFOUFQJDPUJFOFRVFGMVJSBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSEFQPUFODJB&MWPMUBKF
EFTBMJEBFTNVZTFOTJCMFBMPTDBNCJPTEFMDJDMPEFUSBCBKPkZQPESÎBTFSEJGÎDJMFTUBCJMJ[BS
FMSFHVMBEPS-BDPSSJFOUFEFTBMJEBQSPNFEJPFTNFOPSRVFMBDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVD
UPSQPSVOGBDUPSEF − k
ZVOBDPSSJFOUFSNTNVDIPNÃTBMUBGMVJSÎBBUSBWÊTEFMDBQBDJUPS
EFMGJMUSP
ZQPSFTPTFUFOESÎBRVFVUJMJ[BSVODBQBDJUPSZVOJOEVDUPSNÃTHSBOEFTRVFMPTEFM
SFHVMBEPSSFEVDUPS
Solución
Vs =7
Va =7
f =L)[
L =μ)
ZC =μ'
a. $POMBFDVBDJÓO
= − k
Pk ===
b. $POMBFDVBDJÓO
5 × 1 15 − 52
∆I = = 0.89 A
25,000 × 150 × 10−6 × 15
∆I 0.89
I2 = Is + = 1.5 + = 1.945 A
2 2
0.5 × 0.6667
∆Vc = = 60.61 mV
25,000 × 220 × 10−6
5.9 Reguladores en modo de conmutación 241
Va 15
e. R = = = 30 Ω
Ia 0.5
1 1 − k2 kR 1 1 − 0.66672 × 0.6667 × 30
f. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPTLc = = = 133 μH
2f 2 × 25 × 103
k 0.6667
g. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT Cc = = = 0.44 μF
2fR 2 × 25 × 103 × 30
I2 − I1 ∆I
Vs = L =L
t1 t1
P
∆IL
t1 =
Vs
ZMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSDBFMJOFBMNFOUFEFIBIFOFMUJFNQPt
∆I
Va = − L
t2
P
− ∆IL
t2 =
Va
is Q1 vD Dm
i1
vc vo
C
Vs L Carga vo, Va
G
iL, IL ic
io, Ia
(a) Diagrama del circuito
vD
Vs
t1 t2
S1
1 2 0 t
kT T
Vs C vc R Vs
iL
L
I2
I
I1
(b) Representación del interruptor
0 t
i1 kT T
I2
I1
is iL 0 t
kT T
ic
Vs L C Carga
I2 Ia
ic io ia
0 t
kT T
Modo 1 Ia
vc
Dm
Va Vc
iL i1
C 0 t
L Carga
io
ic
io ia Ia
0 t
Modo 2
(c) Circuitos equivalentes (d) Formas de onda
FIGURA 5.19
3FHVMBEPSSFEVDUPSFMFWBEPSDPOiLDPOUJOVB
Vst 1 − Vat 2
∆I = =
L L
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
T
FMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPFT
Vsk
Va = −
1 − k
5.9 Reguladores en modo de conmutación 243
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
TFOMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
− Vs
1 1 − k2 =
Va − Vs
4VTUJUVZFOEPt = − k
T,Z − k
EFMBFDVBDJÓO
FOMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
Va
t1 =
1 Va − Vs 2 f
1 − k
f Vs Va VsVa
ZÊTUBEBMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDP
VsVa
∆I =
fL 1 Va − Vs 2
P
Vsk
∆I =
fL
-BDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVDUPSFTUÃEBEBQPS
kIa Ia
IL = Is + Ia = + Ia = B
1 − k 1 − k
C L0 C L0 C
4VTUJUVZFOEPt = Va / < Va − Vs
f>EFMBFDVBDJÓO
TFFTDSJCFDPNPTJHVF
IaVa
∆Vc =
1 Va − Vs 2 fC
P
Iak
∆Vc =
fC
244 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Condición para corriente continua del inductor y voltaje continuo del capacitor. 4JiLFTMB
DPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVDUPS
FOMBDPOEJDJÓODSÎUJDBQBSBDPOEVDDJÓODPOUJOVB
MBDPSSJFOUF
EFSJ[PEFMJOEVDUPSFT∆I =IL6UJMJ[BOEPMBTFDVBDJPOFT
Z
PCUFOFNPT
kVs 2kVs
= 2IL = 2Ia =
fL 1 1 − k2 R
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMJOEVDUPSLcDPNP
1 1 − k2 R
Lc = L =
2f
4JVcFTFMWPMUBKFQSPNFEJPEFMDBQBDJUPSFOMBDPOEJDJÓODSÎUJDBQBSBDPOEVDDJÓODPOUJOVB
FM
WPMUBKFEFSJ[PEFMDBQBDJUPSFT∆Vc = −Va$POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
Iak
− = − 2Va = − 2IaR
Cf
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMDBQBDJUPSCcDPNP
k
Cc = C =
2fR
6OSFHVMBEPSSFEVDUPSFMFWBEPSQSPQPSDJPOBVOWPMUBKFEFTBMJEBEFQPMBSJEBEJOWFSTBTJO
VOUSBOTGPSNBEPSZFTBMUBNFOUFFGJDJFOUF&ODPOEJDJPOFTEFGBMMBEFMUSBOTJTUPS
MBdi/dtEFMB
DPSSJFOUFEFGBMMBFTUÃMJNJUBEBQPSFMJOEVDUPSLZTFSÃVs/L-BQSPUFDDJÓODPOUSBDPSUPDJS
DVJUPBMBTBMJEBTFSÎBGÃDJMEFJNQMFNFOUBS4JOFNCBSHP
MBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFTEJTDPOUJOVBZ
VOBBMUBDPSSJFOUFQJDPGMVZFBUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSQ
Solución
Vs =7
k =
Ia ="
f =L)[
L =μ)
ZC =μ'
a. $POMBFDVBDJÓO
Va = −× −
= −7
b. $POMBFDVBDJÓO
FMWPMUBKFEFSJ[PQJDPBQJDPEFTBMJEBFT
1.25 × 0.25
∆Vc = = 56.8 mV
25,000 × 220 × 10−6
12 × 0.25
∆I = = 0.8 A
25,000 × 150 × 10−6
5.9 Reguladores en modo de conmutación 245
d. $POMBFDVBDJÓO
Is =× −
="$PNPIsFTFMQSPNFEJPEFMB
EVSBDJÓOkT
MBDPSSJFOUFQJDPBQJDPEFMUSBOTJTUPSFT
Is ∆I 0.4167 0.8
Ip = + = + = 2.067 A
k 2 0.25 2
− Va 4
e. R = = = 3.2 Ω
Ia 1.25
1 1 − k2 R 1 1 − 0.252 × 3.2
f. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT Lc = = = 450 μH.
2f 2 × 25 × 103
k 0.25
g. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT Cc = = = 1.56 μF.
2fR 2 × 25 × 103 × 3.2
t1 t1
P
∆I1L1
t1 =
Vs
ZQPSFMDBQBDJUPSDBSHBEPC
MBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSLDBFMJOFBMNFOUFEFILBILFOFM
UJFNQPt
∆I1
Vs − Vc1 = − L1
t2
246 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
vT
dis
Vs L1
dt
L1 L2
C1
0 t
kT T
vdm
1 2
Vs C2 vc2 R
S1 Vc1
t1 t2
0 t
iL1 kT T
(b) Representación del interruptor IL12
Is I1
IL11
0 t
iL2 kT T
IL22
IL2 I2
IL21
0 t
Vc1 i kT T
L2
L1 iL1 ic1 L2 ic2
C1
C2
Vs vdm Carga
0 T t
ic2 io vc2
Va Vc2
Modo 1
0 t
ic1 C1 L2
ic1
L1 iL1 iL2
vT C2 0 t
kT T
Vs Vdm Carga io
i1 ic2
io Ia Ia
Modo 2 0 t
(c) Circuitos equivalentes (d) Formas de onda
FIGURA 5.20
3FHVMBEPS$ÙL
5.9 Reguladores en modo de conmutación 247
P
− ∆I1L1
t2 =
Vs − Vc1
EPOEF Vc FT FM WPMUBKF QSPNFEJP EFM DBQBDJUPS C
Z ∆I = IL − IL $PO MBT FDVBDJPOFT
Z
Vst 1 − 1 Vs − Vc1 2 t 2
∆I1 = =
L1 L1
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
T
FMWPMUBKFQSPNFEJPEFMDBQBDJUPSCFT
Vs
Vc1 =
1 − k
4VQPOJFOEP RVF MB DPSSJFOUF EFM JOEVDUPS EFM GJMUSP L TVCF MJOFBMNFOUF EF IL B IL FO FM
UJFNQPt
IL22 − IL21 ∆I2
Vc1 + Va = L2 = L2
t1 t1
P
∆I2L2
t1 =
Vc1 + Va
ZMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSLDBFMJOFBMNFOUFEFILBILFOFMUJFNQPt
∆I2
Va = − L2
t2
P
∆I2L2
t2 = −
Va
1 Vc1 + Va 2 t 1 Va t 2
∆I2 = =−
L2 L2
4VTUJUVZFOEPt = kT y t = − k
T
FMWPMUBKFQSPNFEJPEFMDBQBDJUPSCFT
Va
Vc1 = −
4JJHVBMBNPTMBFDVBDJÓO
BMBFDVBDJÓO
QPEFNPTDBMDVMBSFMWPMUBKFQSPNFEJPEF
TBMJEBDPNP
kVs
Va = −
1 − k
MBDVBMEB
Va
k =
Va − Vs
248 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Vs
1 − k =
Vs − Va
4VQPOJFOEPVODJSDVJUPTJOQÊSEJEBT
VsIs = −VaIa = VsIak − k
ZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPEF
FOUSBEBFT
kIa
Is =
1 − k
f Vs Vs − Vc1 Vs 1 Vs − Vc1 2
MBDVBMEBMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDPEFMJOEVDUPSLDPNP
− Vs 1 Vs − Vc1 2
∆I1 =
fL1Vc1
P
Vsk
∆I1 =
fL1
&MQFSJPEPEFDPONVUBDJÓOTUBNCJÊOTFQVFEFDBMDVMBSDPOMBTFDVBDJPOFT
Z
f Vc1 + Va Va Va 1 Vc1 + Va 2
ZÊTUBEBMBDPSSJFOUFEFSJ[PQJDPBQJDPEFMJOEVDUPSLDPNP
− Va 1 Vc1 + Va 2
∆I2 =
fL2Vc1
P
Va 1 1 − k 2 kVs
∆I2 = − =
fL2 fL2
C1 L0 C1 L0 s C1
-BFDVBDJÓO
EBt = Vs/< Vs − Va
f>ZMBFDVBDJÓO
TFFTDSJCFDPNP
IsVs
∆Vc1 =
1 Vs − Va 2 fC1
5.9 Reguladores en modo de conmutación 249
P
Is 1 1 − k 2
∆Vc1 =
fC1
C2 L0 C2 L0 4 8fC2
P
Va 1 1 − k 2 kVs
∆Vc2 = 2
=
8C2L2f 8C2L2f 2
Condición para corriente continua del inductor y voltaje continuo del capacitor. 4JIL
FTMBDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMJOEVDUPSL
TVDPSSJFOUFEFSJ[PFT∆I1 =IL$POMBTFDVBDJPOFT
Z
PCUFOFNPT
kVS 2kIa 2 V
k S
= 2IL1 = 2IS = = 2a b
fL1 1 − k 1 − k R
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMJOEVDUPSLcDPNP
1 1 − k 2 2R
Lc1 = L1 =
2kf
MBDVBMEBFMWBMPSDSÎUJDPEFMJOEVDUPSLcDPNP
1 1 − k2 R
Lc2 = L2 =
2f
4JVcFTFMWPMUBKFQSPNFEJPEFMDBQBDJUPS
TVWPMUBKFEFSJ[PFT∆Vc =Va6UJMJ[BOEP∆Vc =Va
FOMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPT
IS 1 1 − k 2
= 2Va = 2IaR
fC1
k
Cc1 = C1 =
2fR
250 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
kVS 2kVS
= 2Va =
8C2L2f 2 1 − k
1
Cc2 = C2 =
8fR
&MSFHVMBEPS$ÙLTFCBTBFOMBUSBOTGFSFODJBEFFOFSHÎBEFMDBQBDJUPS$PNPSFTVMUBEP
MBDPSSJFOUFEFFOUSBEBFTDPOUJOVB&MDJSDVJUPTVGSFQPDBTQÊSEJEBTQPSDPONVUBDJÓOZFTBM
UBNFOUFFGJDJFOUF$VBOEPFMUSBOTJTUPSQTFFODJFOEFUJFOFRVFDPOEVDJSMBTDPSSJFOUFTEFMPT
JOEVDUPSFTL y L1PSDPOTJHVJFOUF
BUSBWÊTEFMUSBOTJTUPSQ GMVZFVOBBMUBDPSSJFOUFQJDP
$PNPFMDBQBDJUPSQSPQPSDJPOBMBUSBOTGFSFODJBEFFOFSHÎB
MBDPSSJFOUFEFSJ[PEFMDBQBDJUPSC
UBNCJÊOFTBMUB&TUFDJSDVJUPUBNCJÊOSFRVJFSFVODBQBDJUPSZVOJOEVDUPSBEJDJPOBMFT
&M DPOWFSUJEPS $ÙL
FM DVBM UJFOF VOB DBSBDUFSÎTUJDB EF SFEVDDJÓOFMFWBDJÓO JOWFSTPSB
FYIJCFDPSSJFOUFTUFSNJOBMFTEFFOUSBEBZTBMJEBOPQVMTBOUFT&MDPOWFSUJEPSEFJOEVDUBODJB
QSJNBSJBBTJNÊUSJDP 4&1*$
FMDVBMFTVODPOWFSUJEPS$ÙLOPJOWFSTPS
TFQVFEFGPSNBSJOUFS
DBNCJBOEPMBTMPDBMJ[BDJPOFTEFMEJPEPDmZFMJOEVDUPSLFOMBGJHVSBB&M4&1*$<>
TFNVFTUSBFOMBGJHVSBB&M$ÙLZFM4&1*$UBNCJÊOQSFTFOUBOVOBDBSBDUFSÎTUJDBEFTFBCMF
EFUBMNPEPRVFMBUFSNJOBMGVFOUFEFM.04'&5EFDPONVUBDJÓOTFDPOFDUBEJSFDUBNFOUFB
MB UJFSSB DPNÙO &TUP TJNQMJGJDB MB DPOTUSVDDJÓO EFM DJSDVJUP EF FYDJUBDJÓO EF DPNQVFSUB &M
WPMUBKFEFTBMJEBUBOUPEFM4&1*$DPNPEFTVJOWFSTPFTVa = Vsk − k
&MJOWFSTPEFVO
L1 S2
C1
S1
Vs 1 L2 C2 vc2 R
(a) SEPIC
1 L2
S1 C1
Vs L1 S2 C2 vc2 R
2
FIGURA 5.21
$POWFSUJEPS4&1*$ (b) Inverso del SEPIC
5.9 Reguladores en modo de conmutación 251
4&1*$TFGPSNBJOUFSDBNCJBOEPMBTVCJDBDJPOFTEFMPTJOUFSSVQUPSFTZMPTJOEVDUPSFT
DPNP
TFNVFTUSBFOMBGJHVSBC
Solución
Vs =7
k =
Ia ="
f =L)[
L =μ)
C =μ'
L =μ)
ZC =μ'
a. $POMBFDVBDJÓO
Va = −× −
= −7
b. $POMBFDVBDJÓO
Is =× −
="
c. $POMBFDVBDJÓO
∆I =×
××−
="
d. $POMBFDVBDJÓO
∆Vc =× −
××−
=N7
e. $POMBFDVBDJÓO
∆I =×
××−
="
f. $POMBFDVBDJÓO
∆Vc = ×
××−
=N7
g. &MWPMUBKFQSPNFEJPBUSBWÊTEFMEJPEPTFDBMDVMBDPNPTJHVF
1
Vdm = − kVc1 = − Vak = Va
−k
IaVa
IL2 = = Ia
Vdm
= 1.25 A
1PSDPOTJHVJFOUF MBDPSSJFOUFQJDPEFMUSBOTJTUPSFT
1 1 1 1 − k 2 2R
1 − k £ §
&MFWBEPS
1 − k
1 1 − k 2 2R + r L + k 1 1 − k 2 a b
rCR
rC + R
−k −k 1 1 − k 2 2R
1 − k £ §
3FEVDUPSFMFWBEPS
1 1 − k 2 2R + r L + k 1 1 − k 2 a b
1 − k rCR
rC + R
5.11 Convertidor elevador de múltiples salidas 253
G(k) G(k)
1 G(k) = k G(k) = 1
4 1–k
3
0.5 2
1
0 k 0 k
0 0.5 1 0 0.5 1
(a) Reductor (b) Elevador
0 0.5 1 0 0.5 1
0 k 0 k
–1 –1
–2 –2
–3 –3
G(k) = –k –4 G(k) = –k
–4 1–k 1–k
G(k) G(k)
(c) Reductor-elevador (d) Cúk
G(k) G(k)
G(k) = k G(k) = k
4 1–k 4 1–k
3 3
2 2
1 1
0 k 0 k
0 0.5 1 0 0.5 1
(e) SEPIC (f) Inverso del SEPIC
FIGURA 5.22
$PNQBSBDJÓOEFHBOBODJBTEFWPMUBKFEFDPOWFSUJEPSFT
-PT JOEVDUPSFT Z DBQBDJUPSFT BDUÙBO DPNP FMFNFOUPT EF BMNBDFOBNJFOUP EF FOFSHÎB
FO SFHVMBEPSFT EF NPEP DPONVUBEP Z GJMUSPT QBSB TVBWJ[BS MPT BSNÓOJDPT EF MB DPSSJFOUF
&OMBTFDVBDJPOFT #
Z #
FOFM"QÊOEJDF#PCTFSWBNPTRVFMBQÊSEJEBNBHOÊUJDB
TFJODSFNFOUBDPOFMDVBESBEPEFMBGSFDVFODJB1PSPUSBQBSUF
VOBNBZPSGSFDVFODJBSFEVDF
FTFMUBNBÒPEFMPTJOEVDUPSFTQBSBFMNJTNPWBMPSEFDPSSJFOUFEFSJ[PZSFRVFSJNJFOUPEF
GJMUSBEP&MEJTFÒPEFVODPOWFSUJEPSDEDESFRVJFSFVOBSSFHMPFOUSFGSFDVFODJBEFDPONV
UBDJÓO
UBNBÒPTEFJOEVDUPSFT
UBNBÒPTEFDBQBDJUPSFTZQÊSEJEBTEFDPONVUBDJÓO
Sa
L
Voa
Vob
⫹ Sb
Vs ⫺
SI Cb Ca
FIGURA 5.23
$POWFSUJEPSFMFWBEPSDPOVOJOEVDUPSZTBMJEBEVBM<3FG
%.B>
BDDJPOBSMPTOÙDMFPTEFQSPDFTBEPSFTEFBMUBWFMPDJEBEDPOVONVZCBKPWPMUBKFEFBMJNFO
UBDJÓO&OMBGJHVSBTFNVFTUSBMBUPQPMPHÎBEFVODPOWFSUJEPSFMFWBEPSDPOVOJOEVDUPS
ZTBMJEBEVBM 4*%0
-BTEPTTBMJEBTVoa y VobDPNQBSUFOFMJOEVDUPSLZFMJOUFSSVQUPSS l-BGJHVSB
NVFTUSB MPT UJFNQPT EFM DPOWFSUJEPS 'VODJPOB DPO EPT GBTFT DPNQMFNFOUBSJBT ϕa y ϕb
%VSBOUFϕa =
S bTFBCSFZOPGMVZFDPSSJFOUFIBDJBVob
NJFOUSBTRVFS lTFDJFSSBQSJNFSP
a
k1aT k1bT
SI
k2aT
k3aT
Sa
b
k2bT
k3bT
Sb
iL
FIGURA 5.24
%JBHSBNBEFUJFNQPTEFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPSEFTBMJEBEVBM
5.11 Convertidor elevador de múltiples salidas 255
-BDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSILTFJODSFNFOUBIBTUBRVFFMUJFNQPktaTFYQJSB EFUFSNJOBEPQPSMB
TBMJEBEFVOBNQMJGJDBEPSEFFSSPS
EPOEFTFTFMQFSJPEPEFDPONVUBDJÓOEFMDPOWFSUJEPS
%VSBOUFFMUJFNQPk aT
S1TFBCSFZS aTFDJFSSBQBSBEFTWJBSMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPSIBDJB
MBTBMJEBVoa 6OEFUFDUPSEFDPSSJFOUFDFSPQFSDJCFMBDPSSJFOUFEFMJOEVDUPS
ZDVBOEPTF
WVFMWFDFSP
FMDPOWFSUJEPSFOUSBFMUJFNQPk aT
ZS aTFBCSFPUSBWF[-BDPSSJFOUFEFMJO
EVDUPSQFSNBOFDFFODFSPIBTUBRVFϕb =1PSDPOTJHVJFOUFk a
k a y k aEFCFODVNQMJS
DPOMPTTJHVJFOUFTSFRVFSJNJFOUPT
L S1
Vo1
VoN⫺1
SN⫺1
⫹
⫺ Vs VoN
SN
So
CN CN⫺1 C1
FIGURA 5.25
5PQPMPHÎBEFVODPOWFSUJEPSFMFWBEPSDPONTBMJEBT
256 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
L
⫹ Dm
⫹
Compuerta
Fuente Circuito
Vin de M1 Vo Ce Carga
de ca
excitación
Ifb
⫺ ⫺
⫺ ⫹ Iref
Vo
⫺
Convertidor Controlador ⫹
Vin Vref
V/I K1
Ve
(a) Circuito
Ventana
de histéresis
Corriente de
referencia
senoidal
Onda senoidal
Iref
Onda
triangular
Ventana
de histéresis
Onda de referencia
y onda triangular
Ifb sobrepuestas
FIGURA 5.26
"DPOEJDJPOBNJFOUPEFMGBDUPSEFQPUFODJBEFEJPEPTSFDUJGJDBEPSFT
258 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
Dm
⫹
Vo
va
⬃ L
vb
⬃ L
CL RL
S1
vc
⬃ L
FIGURA 5.27
$POWFSUJEPSFMFWBEPSBMJNFOUBEPQPSVOSFDUJGJDBEPSUSJGÃTJDP<3FG
$".VGJP[>
Inductor Dm
elevador
L
ia
Va ⫹
CARGA
ib C Vo
Vb Filtro S1
EMI
ic ⫺
Vc
Circuito sensor
y escalador Modulador
PWM
Divisor de voltaje
⫹
vcr de salida
Z2
vr
R3
TS VRAMPA
R1 ⫺ Z1
Filtro
EA
pasa altas Vin VEA ⫹
R1
Amplificador R4
A ⫹
R2 de error Vref
⫺
FIGURA 5.28
3FDUJGJDBEPSFMFWBEPSUSJGÃTJDPFONPEPEFDPOEVDDJÓOEJTDPOUJOVBDPOVONÊUPEPEFJOZFDDJÓOEF
BSNÓOJDPT<3FG
:+BOH>
QFRVFÒPDBNCJPEFMWPMUBKFEFTBMJEB1BSBBOBMJ[BSZEJTFÒBSFMDJSDVJUPEFSFUSPBMJNFOUBDJÓO
TFSFRVJFSFVONPEFMPEFTFÒBMQFRVFÒBEFMPTDPOWFSUJEPSFT
&MWPMUBKFEFTBMJEB
MBDPSSJFOUFEFTBMJEB
ZMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBEFVODPOWFSUJEPS
WBSÎBODPOFMUJFNQP4VTGPSNBTEFPOEBEFQFOEFOEFMNPEPEFPQFSBDJÓO6ONPEFMPQSPNFEJP
DPOTJEFSBMBSFERVFDPOTJTUFFOVOJOUFSSVQUPSZVOEJPEPDPNPVOBSFEEFDPONVUBDJÓOEF
EPTQVFSUPT
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB
ZVUJMJ[BMBTDBOUJEBEFTQSPNFEJPQBSBPC
UFOFSVONPEFMPEFTFÒBMQFRVFÒBEFMBSFEEFDPONVUBDJÓO$PNPSFTVMUBEP
MBTWBSJBCMFT
i1(t) i2(t)
i1(t) i2(t)
Puerto 1
Puerto 2
Entrada k(t)
de control
(a) Red general de conmutación (b) Red de conmutación elevadora
de dos puertos
FIGURA 5.29
3FEEFDPONVUBDJÓOFMFWBEPSBEFEPTQVFSUPT
260 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
EF DPONVUBDJÓO Z FM NPEFMP TF WVFMWFO JOWBSJBCMFT DPO FM UJFNQP Z FM QSPDFEJNJFOUP TF
MMBNBmodelo de conmutación promediado.
&MNÊUPEPEFQSPNFEJBEPEFDJSDVJUPTFTTFODJMMPZTFQVFEFVUJMJ[BSQBSBPCUFOFSFM
NPEFMP EF DJSDVJUP EF TFÒBM QFRVFÒB UBNCJÊO DPOPDJEP DPNP EF DB
EF VO DPOWFSUJEPS
%FTDSJCJSFNPTMPTQBTPTQBSBEFSJWBSFMNPEFMPEFDBEFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPS
FMDVBMTF
VUJMJ[BDBEBWF[NÃTFOBQMJDBDJPOFTEFDPSSFDDJÓOEFMGBDUPSEFQPUFODJBEFFOUSBEBZBQMJ
DBDJPOFTEFFOFSHÎBSFOPWBCMFQBSBFMFWBSFMWPMUBKF-PTNPEFMPTQSPNFEJPTFQVFEFOBQMJDBS
BPUSPTUJQPTEFDPOWFSUJEPSFTDPNPSFDUJGJDBEPSFT
JOWFSTPSFT
DPOWFSUJEPSFTSFTPOBOUFT
Z
SFDUJGJDBEPSFTDPOUSPMBEPTQPSGBTF
Paso 1. *EFOUJGJRVFMBTUFSNJOBMFTEFMBSFEEFDPONVUBDJÓOEFEPTQVFSUPTDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSBC<>
Paso 2.4FMFDDJPOFMBTWBSJBCMFTJOEFQFOEJFOUFTZEFQFOEJFOUFT$VBOEPTFFODJFOEFFM
JOUFSSVQUPS
vFiOPWBSÎBOZMBTEFGJOJSFNPTDPNPWBSJBCMFTJOEFQFOEJFOUFTi(t
GMVZFB
USBWÊTEFMJOUFSSVQUPSZMVFHPIBDJBMBUFSNJOBMEFMQVFSUPv(t
Fi(t
EFQFOEFOEFMBT
DPOEJDJPOFTEFMDJSDVJUP-BTWBSJBCMFTEFQFOEJFOUFTvFiTFWVFMWFO
v1 = f11i1, v2 2
i2 = f2 1i1, v2 2
3FFNQMB[BOEP MB SFE EF DPONVUBDJÓO DPO FTUBT GVFOUFT EFQFOEJFOUFT TF PCUJFOF FM
DJSDVJUPFRVJWBMFOUFRVFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBB
Paso 3: 5SBDFMBTGPSNBTEFPOEBEFMBTWBSJBCMFTEFQFOEJFOUFTFOGVODJÓOEFMBTWBSJB
CMFTJOEFQFOEJFOUFT$VBOEPFMJOUFSSVQUPSTFBCSFEVSBOUFt = kTs
UBOUPv(t
Fi(t
TF
WVFMWFODFSPDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC$VBOEPFMJOUFSSVQUPSTFDJFSSBEV
SBOUFt = − k
Ts
v(t
FTJHVBMBv(t
Fi(t
FTJHVBMBi(t
DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
C%VSBOUFFMUJFNQPJOBDUJWP
v(t
TVCFFi(t
DBFBVOSÊHJNFORVFEFQFOEFEFMB
JNQFEBODJBEFMBDBSHB 3
-
Paso 4: 4BRVFMPTWBMPSFTQSPNFEJPEFMBTWBSJBCMFTEFQFOEJFOUFTBMPMBSHPEFMQFSJPEP
EFDPONVUBDJÓO&OWF[EFQSPNFEJBSMBTDPNQMFKBTGPSNBTEFPOEBRVFWBSÎBODPOFM
UJFNQP
TJNQMFNFOUFQPEFNPTEFUFSNJOBSFMWBMPSQSPNFEJPEFVOBWBSJBCMFTVQPOJFOEP
RVFMBTDPOTUBOUFTEFUJFNQPEFMDJSDVJUPEFMDPOWFSUJEPSTPONVDIPNÃTHSBOEFTRVFFM
QFSJPEPEFDPONVUBDJÓOTs&MDPOUFOJEPEFSJ[PEFMBTGPSNBTEFPOEBv(t
Fi(t
QVFEF
TFSJOTJHOJGJDBOUF&TEFDJS
MBDPOTUBOUFEFUJFNQP3$>> TsZMBDPOTUBOUFEFUJFNQP
L/R >> Ts$POFOFTUBTTVQPTJDJPOFT
MPTWBMPSFTQSPNFEJBEPTFTUÃOEBEPTQPS
8 v1 1t2 9 Ts = 11 − k 2 8 v1 1t2 9 Ts = k′ 8 v1 1t2 9 Ts
8 i2 1t2 9 Ts
= 11 − k 2 8 i1 1t2 9 Ts = k′ 8 i1 1t2 9 Ts
<i1(t)>Ts
i1(t)
k’(t)<v2(t)>Ts
k(t)<i1(t)>Ts
1(t) i2(t) 2(t)
<V2(t)>Ts
V1(t)
V2(t)
0 kTs Ts t
i2(t)
i1(t)
0 kTs Ts t
(b) Formas de onda
FIGURA 5.30
'PSNBTEFPOEBEFMBTGVFOUFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFEFQFOEJFOUFT
k′1 t2 = k′ − d′1 t2
8 i1 t 2 9 Ts = 8 i1 1 t 2 9 Ts = I + i 1 t2
8 v1 t 2 9 Ts = 8 v2 1 t 2 9 Ts = V + v 1 t 2
8v11 t 2 9 Ts = V1 + v1 1 t 2
8 i2 1 t 2 9 Ts = I2 + i 2 1 t 2
"MJODMVJSMPTQFRVFÒPTDBNCJPTEFMBTGVFOUFTEFQFOEJFOUFTRVFBQBSFDFOFOMBGJHVSB
C
TFEBSÃFMNPEFMPDPNQMFUPEFMDJSDVJUPEFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPSDPNPTFNVFT
USBFOMBGJHVSB
262 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
I + i(t)
∼ ∼ ᎑
Vs + s(t) (k⬘–␦⬘(t)) V + (t) (k⬘–␦⬘(t)) I + i (t) C R V + ˆ(t)
FIGURA 5.31
.PEFMPEFMDJSDVJUPEFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPSDPOVOBQFRVFÒBQFSUVSCBDJÓOBMSFEFEPSEFVOBHSBOTFÒBM
Paso 6: %FUFSNJOFVONPEFMPMJOFBMEFTFÒBMQFRVFÒB-BTGVFOUFTEFQFOEJFOUFTEFHSBO
TFÒBMEFMBGJHVSBUJFOFOUÊSNJOPTOPMJOFBMFTRVFTVSHFOEFMQSPEVDUPEFEPTDBOUJEB
EFTWBSJBCMFTDPOFMUJFNQP1PEFNPTTJNQMJGJDBSMBTFYQBOEJFOEPFMQVOUPEFPQFSBDJÓOZ
FMJNJOBOEPMPTUÊSNJOPTEFTFHVOEPHSBEPRVFDPOUJFOFOFMQSPEVDUPEFQFRVFÒBTDBOUJ
EBEFT-BGVFOUFEFWPMUBKFEFQFOEJFOUFEFMMBEPEFFOUSBEBTFQVFEFFYQBOEJSB
RVFTFQVFEFBQSPYJNBSB
1 k′ − d′1 t 2 2 1 V + v 1 t 2 2 ≈ k′1 V + v1 t 2 2 − Vd′1 t 2
%FMNJTNPNPEP
MBGVFOUFEFDPSSJFOUFEFQFOEJFOUFEFMMBEPEFMBTBMJEBTFQVFEFFY
QBOEJSB
1 k′ − d′1 t 2 2 1 I + i 1 t 2 2 = k′1 I + i 1 t 2 2 − Id′1 t 2 − i 1 t 2 δ′1 t 2
MPDVBMTFQVFEFBQSPYJNBSB
&MQSJNFSUÊSNJOPFOMBFDVBDJÓO
TFEFCFBMBUSBOTGPSNBDJÓOEFMWPMUBKFEFTBMJEBFOFM
MBEPEFFOUSBEBDPNPTFEFTDSJCFDPOMBFDVBDJÓO
&MQSJNFSUÊSNJOPFOMBFDVBDJÓO
TFEFCFBMBUSBOTGPSNBDJÓOEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBBMMBEPEFMBTBMJEBDPNPTFEFTDSJCFDPO
MBFDVBDJÓO
&TEFDJS
MPTQSJNFSPTUÊSNJOPTTFEFCFOBMFGFDUP EFUSBOTGPSNBDJÓO EFVO
USBOTGPSNBEPSDPOVOBSFMBDJÓOEFWVFMUBTEFk′"MDPNCJOBSMBTFDVBDJPOFT
Z
TFPCUJFOFFMNPEFMPQSPNFEJBEPEFMDJSDVJUPEFDBEFQFRVFÒBTFÒBMZGJOBMEFDEEFMDPOWFSUJEPS
FMFWBEPSDPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
4JHVJFOEPMPTTFJTQBTPTEFTDSJUPT
QPESÎBNPTPCUFOFSMPTNPEFMPTQSPNFEJPEFMDPOWFS
UJEPSSFEVDUPS<
>ZEFMDPOWFSUJEPSSFEVDUPSFMFWBEPS<
>DPNPTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
-BSFEEFDPONVUBDJÓOQBSBFM4&1*$TFNVFTUSBFOMBGJHVSBBZFMNPEFMPQSPNFEJP
FOMBC1PESÎBNPTIBDFSMBTTJHVJFOUFTPCTFSWBDJPOFTDPOCBTFFOMBTEFSJWBDJPOFTEFMNP
EFMPQSPNFEJPEFDPOWFSUJEPSFT
r -BUSBOTGPSNBDJÓOEFWPMUBKFZDPSSJFOUFEFQFRVFÒBTFÒBMEFDBZDEFOUSFMPTMBEPTEF
FOUSBEBZTBMJEBPDVSSFEFBDVFSEPDPOVOBSFMBDJÓOEFDPOWFSTJÓO
r -BWBSJBDJÓOEFMDJDMPEFUSBCBKPEFCJEBBMBTFÒBMEFDPNQVFSUBEFDPOUSPMEFMJOUFSSVQUPS
JOUSPEVDFWBSJBDJPOFTEFWPMUBKFZDPSSJFOUFEFDBEFQFRVFÒBTFÒBM
5.13 Modelos promediados de convertidores 263
ˆ
1 + i(t) V␦⬘(t)
k:1
FIGURA 5.32
.PEFMPQSPNFEJBEPEFMDJSDVJUPEFDBEFQFRVFÒBTFÒBMZEFDEEFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPS
i1(t) i2(t) ⬃ ⬃
I1 + i1 1:k V1␦ I2 + i2
V1(t) V2(t) V1 + ⬃
v1 I2␦ V2 + ⬃
v2
i1(t) i2(t) ⬃ ⬃
I1 + i1 k⬘:k I2 + i2
V1
␦
kk
V2 + ⬃
I2
V1(t) V2(t) V1 + ⬃
v1 ␦ v2
kk
FIGURA 5.33
.PEFMPQSPNFEJBEPEFMDJSDVJUPEFDBEFTFÒBMQFRVFÒBZEFDEEFDPOWFSUJEPSFTSFEVDUPSZSFEVDUPSFMFWBEPS
r &MJOUFSSVQUPSEFMEJPEPQFSNJUFFMGMVKPEFDPSSJFOUFNJFOUSBTFMJOUFSSVQUPSEFMUSBOTJTUPS
TVFMFFTUBSBQBHBEP&TEFDJS
PFMUSBOTJTUPSPFMEJPEPDPOEVDFBMNJTNPUJFNQP
r 4J TF DPOFDUB VO JOUFSSVQUPS B USBWÊT EF MBT UFSNJOBMFT EFM QVFSUP P EFM QVFSUP
TF
DPOFDUBVOBGVFOUFEFWPMUBKFEFQFOEJFOUFBUSBWÊTEFMBTUFSNJOBMFT1PSFKFNQMP
USBO
TJTUPSFTFOMPTDPOWFSUJEPSFTFMFWBEPSZSFEVDUPSFMFWBEPS
ZEJPEPTFOMPTDPOWFSUJEPSFT
SFEVDUPSZSFEVDUPSFMFWBEPS
r 4JTFDPOFDUBVOJOUFSSVQUPSFOUSFMBTUFSNJOBMFTEFMQVFSUPZFMQVFSUP
VOBGVFOUFEF
DPSSJFOUFEFQFOEJFOUFTFDPOFDUBBUSBWÊTEFMBTUFSNJOBMFT1PSFKFNQMP
FMUSBOTJTUPS
FOFMDPOWFSUJEPSSFEVDUPSZMPTEJPEPTFOFMDPOWFSUJEPSSFEVDUPSFMFWBEPS<>
264 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
L1 C1
iL1(t) vC1(t)
vs(t) C2 vC2(t) R
L2
iL2(t)
Red de
i1(t) conmutación i2(t)
v1(t) v2(t)
Q1 D1
Ciclo k(t)
de trabajo
(a) Red de conmutación
L1 C1
⬃
IL1 + iL1 VC1 + ⬃
vC1
⬃
Vs + vs(t) L2 C2 VC2 + vC2 R
⬃
IL2 + iL2
k⬘:k
V1
␦ I1
kk⬘ ␦
kk⬘
FIGURA 5.34
.PEFMPQSPNFEJBEPEFMDJSDVJUPEFDBEFTFÒBM
QFRVFÒBZEFDEEFM4&1*$ (b) Convertidor SEPIC
x 2″ = x3
&ODBEBDBTPTFEFCFODPOPDFSMBTnDPOEJDJPOFTJOJDJBMFTBOUFTEFRVFTFQVFEBEFUFSNJOBS
VOBTPMVDJÓOFYBDUB1BSBDVBMRVJFSTJTUFNBEFnÊTJNPPSEFO
VODPOKVOUPEFnWBSJBCMFTJO
EFQFOEJFOUFTFTOFDFTBSJPZTVGJDJFOUFQBSBEFTDSJCJSFTFTJTUFNBQPSDPNQMFUP&TUBTWBSJBCMFT
x
x
w
xnTFMMBNBOvariables de estadoEFMTJTUFNB4JMBTDPOEJDJPOFTJOJDJBMFTEFVOTJTUFNB
MJOFBMTFDPOPDFOFOFMUJFNQPtFOUPODFTQPEFNPTEFUFSNJOBSMPTFTUBEPTEFMPTTJTUFNBTFO
UPEPTMPTUJFNQPTt > tZQBSBVODPOKVOUPEBEPEFGVFOUFTEFFOUSBEB
5PEBTMBTWBSJBCMFTEFFTUBEPTPOxDPOTVCÎOEJDFZUPEBTMBTGVFOUFTTPOuDPOTVCÎOEJDF
$POTJEFSFNPTFMDPOWFSUJEPSSFEVDUPSCÃTJDPEFMBGJHVSBB
FMDVBMTFSFEJCVKÓFOMBGJHVSB
B-BGVFOUFVs EFDETFSFFNQMB[BDPOMBGVFOUFuNÃTHFOFSBM
Modo 1. &MJOUFSSVQUPSSFTUÃBCJFSUPZFMJOUFSSVQUPSSFTUÃDFSSBEP&MDJSDVJUPFRVJWB
MFOUFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBC"QMJDBOEPMBMFZEFMWPMUBKFEF,JSDIPGG ,7-
PCUFOFNPT
u 1 = Lx1′ + x2
1
Cx2′ = x1 − x2
R
x1
S1
L
⫹ ⫹
u1 S2 C x2 R
⫺ ⫺
x1 x1
L
L
⫹ ⫹ ⫹
u1 C x2 R S2 C x2 R
⫺ ⫺ ⫺
FIGURA 5.35
$POWFSUJEPSSFEVDUPSDPOWBSJBCMFTEFFTUBEP
266 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
RVFTFQVFEFOSFPSEFOBSDPNPTJHVF
−1 1
x1′ = x + u
L 2 L 1
−1 1
x2′ = x + x
C 2 RC 2
&TUBTFDVBDJPOFTTFQVFEFOFTDSJCJSFOFMGPSNBUPVOJWFSTBM
x′ = A1x + B1u 1
x = vector de estado = a b
x1
EPOEF
x2
−1
0
A1 = matriz de coeficientes de estado = ±
L
≤
1 −1
C RC
u1 = vector de fuente
1
B1 = matriz de coeficientes de fuente = ° ¢
L
0
Modo 2. &MJOUFSSVQUPSSFTUÃDFSSBEPZFMJOUFSSVQUPSSFTUÃBCJFSUP&MDJSDVJUPFRVJWB
MFOUFTFNVFTUSBFOMBGJHVSBD"QMJDBOEPMBMFZEFMWPMUBKFEF,JSDIPGG
UFOFNPT
0 = Lx1′ + x2
1
Cx2 ′ = x1 − x
R 2
RVFTFQVFEFOSFPSEFOBSDPNPTJHVF
−1
x1 ′ = x
L 2
−1 1
x2 ′ = x + x
C 2 RC 2
&TUBTFDVBDJPOFTTFQVFEFOFTDSJCJSFOFMGPSNBUPVOJWFSTBM
x = vector de estado = a 1 b
x
EPOEF
x2
−1
0
A2 = matriz de coeficientes de estado = ± ≤
L
1 −1
C RC
5.14 Análisis de espacio de estados de reguladores 267
u1 = vector de fuente = 0
&OTJTUFNBTEFSFUSPBMJNFOUBDJÓOFMDJDMPEFUSBCBKPFTVOBGVODJÓOEFxZUBNCJÊOQVFEFTFS
VOBGVODJÓOEFu1PSDPOTJHVJFOUF
MBTPMVDJÓOUPUBMTFPCUJFOFQSPNFEJBOEPFMFTQBDJPEFFTUB
EPT
FTEFDJS
TVNBOEPMPTUÊSNJOPTEFDBEBBOÃMJTJTFOFMNPEPMJOFBMDPONVUBEP6UJMJ[BOEP
FMGPSNBUPVOJWFSTBMPCUFOFNPT
A = A1k + A2 11 − k 2
B = B1k + B2 11 − k 2
−1
0
A=± ≤
L
1 1
C RC
k
B = °L¢
RVFBTVWF[DPOEVDFBMBTTJHVJFOUFTFDVBDJPOFTEFFTUBEP
−1 k
x1 ′ = x2 + u 1
L L
−1 1
x2 ′ = x + x
C 2 RC 2
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBVODJSDVJUPDPOUJOVPQFSPOPMJOFBMEFTDSJUPQPSMBTFDVBDJPOFT
Z
&TVODJSDVJUPOPMJOFBMZBRVFQPSMPHFOFSBMkQVFEFTFSVOBGVODJÓOEF
x
x y u
&MQSPNFEJBEPEFFTQBDJPEFFTUBEPTFTVOBUÊDOJDBEFBQSPYJNBDJÓORVF
QBSBGSFDVFO
DJBTEFDPONVUBDJÓOTVGJDJFOUFNFOUFBMUBT
QFSNJUFVOBOÃMJTJTEFGSFDVFODJBEFTFÒBMFOUJFNQP
DPOUJOVP BQBSUF EFM BOÃMJTJT EF GSFDVFODJB EF DPONVUBDJÓO "VORVF FM TJTUFNB PSJHJOBM FT
MJOFBMFODVBMRVJFSDPOEJDJÓOEFDPONVUBDJÓOEBEB
FMTJTUFNBSFTVMUBOUF QPSFKFNQMP
FMEFMB
GJHVSB
OPTVFMFTFSMJOFBM1PSUBOUP
TFUJFOFORVFFNQMFBSBQSPYJNBDJPOFTQBSBPCUFOFS
x1 L
⫹ ⫹
ku1 C x2 R
⫺ ⫺
FIGURA 5.36
$JSDVJUPFRVJWBMFOUFDPOUJOVPEFMDPOWFSUJEPS
SFEVDUPSDPOWBSJBCMFTEFFTUBEP
268 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
FMDPNQPSUBNJFOUPEFTFÒBMQFRVFÒBMJOFBMJ[BEPBOUFTEFRVFTFQVFEBOBQMJDBSPUSBTUÊDOJDBT
<
>
DPNPMBTUSBOTGPSNBEBTEF-BQMBDFZHSÃGJDBTEF#PEF
nπ na
=1
Ia ∞
+ 11 − cos 2nπk2 sen 2nπft
nπ na
=1
&MDPNQPOFOUFGVOEBNFOUBM n =
EFMBDPSSJFOUFBSNÓOJDBHFOFSBEBQPSFMDPOWFSUJEPSFOFM
MBEPEFFOUSBEBFTUÃEBEPQPS
π π
&OMBQSÃDUJDB
QPSMPDPNÙOTFDPOFDUBVOGJMUSPEFFOUSBEBDPNPFMEFMBGJHVSBQBSB
GJMUSBSMPTBSNÓOJDPTHFOFSBEPTQPSFMDPOWFSUJEPSEFMBMÎOFBEFTVNJOJTUSP&MDJSDVJUPFRVJWB
MFOUFQBSBMBTDPSSJFOUFTBSNÓOJDBTHFOFSBEBTQPSFMDPOWFSUJEPSTFNVFTUSBFOMBGJHVSB
Z
FMWBMPSSNTEFMnÊTJNPDPNQPOFOUFBSNÓOJDPFOFMTVNJOJTUSPTFQVFEFDBMDVMBSDPO
Troceado ih
⫹ ih ia ⫽ Ia Ia
Dm
Vs Carga
⫺ 0 t
kT T
(a) Diagrama del circuito (b) Corriente del troceador
FIGURA 5.37
'PSNBEFPOEBEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBEFMDPOWFSUJEPS
5.15 Consideraciones de diseño para filtro de entrada y convertidores 269
is Convertidor
⫹ Le ih Ia
Carga
Ce Dm
Vs
FIGURA 5.38
⫺
$POWFSUJEPSDPOGJMUSPEFFOUSBEB
Le
XL 2 nfLe
Ins Ce Inh
Xc 1 FIGURA 5.39
2 nfCe
$JSDVJUPFRVJWBMFOUFQBSBDPSSJFOUFTBSNÓOJDBT
1 1
Ins = Inh =
1 + 1 2nπf 2 LeCe 1 + 1 nf/f0 2 2
2
Inh
nf
6OB BMUB GSFDVFODJB EF USPDFBEP SFEVDF MPT UBNBÒPT EF MPT FMFNFOUPT EFM GJMUSP EF FOUSBEB
BVORVFMBTGSFDVFODJBTEFMPTBSNÓOJDPTHFOFSBEPTQPSFMDPOWFSUJEPSFOMBMÎOFBEFTVNJOJTUSP
UBNCJÊOTFJODSFNFOUBOFTUPQVFEFDBVTBSQSPCMFNBTEFJOUFSGFSFODJBDPOTFÒBMFTEFDPOUSPM
ZEFDPNVOJDBDJÓO
4JMBGVFOUFUJFOFBMHVOBTJOEVDUBODJBT
Ls
ZFMJOUFSSVQUPSEFMDPOWFSUJEPSDPNPFMEFMB
GJHVSBBTFBCSF
TFQVFEFBMNBDFOBSVOBDBOUJEBEEFFOFSHÎBFOMBJOEVDUBODJBEFMBGVFOUF
4JTFJOUFOUBBCSJSFMJOUFSSVQUPSEFMDPOWFSUJEPS
MPTEJTQPTJUJWPTTFNJDPOEVDUPSFTQPESÎBO
EBÒBSTFEFCJEPBVOWPMUBKFJOEVDJEPBDPOTFDVFODJBEFFTUBFOFSHÎBBMNBDFOBEB&MGJMUSPLCEF
FOUSBEBQSPQPSDJPOBVOBGVFOUFEFCBKBJNQFEBODJBQBSBMBBDDJÓOEFMDPOWFSUJEPS
Solución
$PO Ia = "
f = )[
k =
Ce = μ'
Z Le = N)
Le = 0.3 mH,
f0 = 1/ 1 2π 1CeLe 2 = )[-BFDVBDJÓO
TFQVFEFFTDSJCJSDPNP
EPOEFA = (Iaķ
TFOķk y B = (Iaķ
−DPTķk
-BNBHOJUVEQJDPEFFTUBDPSSJFOUFTF
DBMDVMBDPO
12Ia
Iph = 1A21 + B21 2 1/2 = 11 − cos 2πk2 1/2
π
&MWBMPSSNTEFFTUBDPSSJFOUFFT
ZÊTUBBMDBO[BTVWBMPSNÃYJNPFOk =&MDPNQPOFOUFGVOEBNFOUBMEFMBDPSSJFOUFBSNÓ
OJDBHFOFSBEBQPSFMDPOWFSUJEPSFOMBMÎOFBEFTVNJOJTUSPTFDBMDVMBDPOMBFDVBDJÓO
Z
FTUÃEBEBQPS
1 45.02
I1s = I1h = = 5.98 A
1 + 1 f/f0 2 2 1 + 1350/136.982 2
f0 2
I1s = I1ha b
f
Ejemplo 5.10
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBVODPOWFSUJEPSSFEVDUPS&MWPMUBKFEFFOUSBEBFTVs =7
FMWPMUBKF
QSPNFEJPEFMBDBSHBFTVa =7
ZMBDPSSJFOUFQSPNFEJPEFMBDBSHBFTIa ="-BGSFDVFODJBEF
USPDFBEPFTf =L)[-PTSJ[PTQJDPBQJDPTPOEFMWPMUBKFEFMBDBSHB
EFMBDPSSJFOUFEFMBDBSHB
ZEFMBDPSSJFOUFEFMGJMUSPL e B
%FUFSNJOFMPTWBMPSFTEFL e
L, y C e 6TF14QJDF C
QBSBWFSJ
GJDBSMPTSFTVMUBEPTHSBGJDBOEPFMWPMUBKFvcJOTUBOUÃOFPEFMDBQBDJUPSZMBDPSSJFOUFJOTUBOUÃOFBiL EF
MBDBSHB
Z D
QBSBDBMDVMBSMPTDPFGJDJFOUFTEF'PVSJFSZMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBi s-PTQBSÃNFUSPTEFM
NPEFMP41*$&EFMUSBOTJTUPSTPO*4=G
#'=
#3=
$+$=1
$+&=1
TR =/
5'=1
ZMPTEFMEJPEPTPO*4=&−
#7=7
55=
Solución
Vs = 110 V, Va = 60 V, Ia = 20 A
∆Vc = 0.025 × Va = 0.025 × 60 = 1.5 V
Va 60
R = = = 3Ω
Ia 20
$POMBFDVBDJÓO
Va 60
k = = = 0.5455
Vs 110
i1 Le 4 L iL
Q1
Vs 110 V Dm Ce vc R
FIGURA 5.40
$POWFSUJEPSSFEVDUPS 0
5.15 Consideraciones de diseño para filtro de entrada y convertidores 271
$POMBFDVBDJÓO
Is = kIa = 0.5455 × 20 = 10.91 A
∆IL = 0.05 × Ia = 0.05 × 20 = 1 A
∆I = 0.1 × Ia = 0.1 × 20 = 2 A
a. $POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPTFMWBMPSEFLe:
$POMBFDVBDJÓO
PCUFOFNPTFMWBMPSEFCe:
∆I 2
Ce = = = 8.33 μF
∆Vc × 8f 1.5 × 8 × 20 kHz
4VQPOJFOEPVOBTVCJEBMJOFBMEFMBDPSSJFOUFiLEFMBDBSHBEVSBOUFFMUJFNQPEFt =Bt = kT
QPEFNPTFTDSJCJSBQSPYJNBEBNFOUF
∆IL ∆IL
L =L = ∆VC
t1 kT
RVFEBFMWBMPSBQSPYJNBEPEFL:
kT∆Vc k∆Vc
L = =
∆IL ∆ILf
0.5454 × 1.5
= = 40.91 μH
1 × 20 kHz
Vy Le
1 2 Q1 3 4 L
8
681.82 H 40.91 H
0V
6 R 3⍀
RB 250 ⍀ Dm Ce 8.33 F
Vs 110 V 5
7 ⫹ ⫺
Vx 0V
Vg
0
(a) Circuito
vg
20 V
FIGURA 5.41
0 27.28 s 50 s t 5SPDFBEPSSFEVDUPSQBSB
(b) Voltaje de control TJNVMBDJÓODPO14QJDF
272 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
-BTHSÃàDBTPCUFOJEBTDPO14QJDFTFNVFTUSBOFOMBàHVSB
EPOEFI(VX
=DPSSJFOUF
EF MB DBSHB
I(Le
= DPSSJFOUF Le EFM JOEVDUPS
Z V
= WPMUBKF EFM DBQBDJUPS $PO FM DVSTPS
14QJDFRVFBQBSFDFFOMBàHVSBTFPCUJFOFVa = Vc =7
∆Vc =7
∆I ="
∆IL ="
FIa ="&TUPDPNQSVFCBFMEJTFÒPTJOFNCBSHP
∆ILSFTVMUBNFKPSEF
MPRVFTFFTQFSBCB
c. -PTDPFGJDJFOUFTEF'PVSJFSEFMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBTPO
60.0 V
40.0 V
V (4)
20.0 A
19.6 A
I (VX)
40.0 A
20.0 A
0.0 A
1.50 ms 1.52 ms 1.54 ms 1.56 ms 1.58 ms 1.60 ms
I (Le)
Tiempo
FIGURA 5.42
(SÃGJDBTPCUFOJEBTDPO14QJDFQBSBFMFKFNQMP
CINICIALIZACIÓN
vB
Traductor Detección
de nivel de UV
VDD vDD/vBS Q M1
HO
Discriminador Lógica de
de pulsos enganche
Q
Convertidores CD-CD
HIN Traductor vS
de nivel Generador
Cd-sub
R vDD/vCC y de pulsos Cb-sub
S discriminador vCC
de PW
SD Detección
Traductor de UV M2
S de nivel LO
R vDD/vCC y
discriminador Retardo
LIN de PW
2
VSS
COMM
FIGURA 5.43
%JBHSBNBEFCMPRVFTEFVOFYDJUBEPSEFDPNQVFSUB.04
3FG $PSUFTÎBEF*OUFSOBUJPOBM3FDUJGJFS
*OD
Resumen 275
DPNQVFSUBUJFOFOFMVNCSBMEFUSBOTJDJÓOQSPQPSDJPOBMBMBGVFOUFMÓHJDBVDD B7
Z
BDPQMBEPSFTEFEJTQBSP4DINJUUDPOIJTUÊSFTJTJHVBMBMEF7DDQBSBBDFQUBSFOUSBEBT
DPO VO MBSHP UJFNQP EF TVCJEB NJFOUSBT RVF PUSPT FYDJUBEPSFT .04 EF DPNQVFSUB UJFOFO
VOBUSBOTJDJÓOGJKBEFMÓHJDPBMÓHJDPEFFOUSFZ7"MHVOPTFYDJUBEPSFT.04EF
DPNQVFSUBQVFEFOFYDJUBSTÓMPVOEJTQPTJUJWPFOFMMBEPEFBMUBQPUFODJB
FOUBOUPRVFPUSPT
QVFEFOFYDJUBSVOEJTQPTJUJWPFOFMMBEPEFBMUBQPUFODJBZPUSPFOFMMBEPEFCBKBQPUFODJB
0USPT NÃT QVFEFO FYDJUBS VO QVFOUF USJGÃTJDP DPNQMFUP $VBMRVJFS FYDJUBEPS EFM MBEP EF
BMUBQPUFODJBUBNCJÊOQVFEFFYDJUBSVOEJTQPTJUJWPFOFMMBEPEFCBKBQPUFODJB-PTFYDJUB
EPSFT.04EFDPNQVFSUBDPOEPTDBOBMFTEFFYDJUBDJÓOQVFEFOUFOFSDPNBOEPTEFFOUSBEB
EVBMFT
ZQPSDPOTJHVJFOUFJOEFQFOEJFOUFT
PVODPNBOEPEFFOUSBEBÙOJDPDPOFYDJUBDJÓO
DPNQMFNFOUBSJBZUJFNQPPDJPTPQSFEFUFSNJOBEP
-B FUBQB EF TBMJEB EFM MBEP EF CBKB QPUFODJB TF JNQMFNFOUB ZB TFB DPO EPT .04'&5T
EFDBOBMNFODPOGJHVSBDJÓOEFQPTUFEFUÓUFNPDPOVOBFUBQBEFJOWFSTPS$.04EFDBOBMN
ZVOBEFDBOBMP&MTFHVJEPSEFMBGVFOUFBDUÙBDPNPVOBGVFOUFEFDPSSJFOUFZDPNPGVFOUF
DPNÙO QBSB EJTJQBS DPSSJFOUF -B GVFOUF EFM FYDJUBEPS EF CBKB TF DPOFDUB EF GPSNB JOEFQFO
EJFOUFBMBUFSNJOBMEFNPEPRVFTFQVFEBIBDFSVOBDPOFYJÓOEJSFDUBDPOMBGVFOUFEFMEJTQP
TJUJWPEFQPUFODJBQBSBFMSFHSFTPEFMBDPSSJFOUFEFFYDJUBDJÓOEFDPNQVFSUB&TUPQVFEFFWJUBS
RVFBMHÙODBOBMGVODJPOFFOVOBTJUVBDJÓOEFCMPRVFPEFWPMUBKFTJVCCUJFOFVOWBMPSNFOPS
RVFFMFTQFDJGJDBEP UÎQJDBNFOUF7
&MDBOBMEFMMBEPEFBMUBQPUFODJBTFJOUFHSBBVOBiUJOBEFBJTMBNJFOUPuDBQB[EFGMPUBS
DPOSFTQFDUPBVOBUJFSSBDPNÙO $0.
-BUJOBiGMPUBuBMQPUFODJBMEFVs
FMDVBMTFIBFTUB
CMFDJEPQPSFMWPMUBKFBQMJDBEPBVCC EF7
ZPTDJMBFOUSFMPTEPTDBOBMFTPSJFMFT-BDBSHB
EF DPNQVFSUB QBSB FM MBEP EF BMUB QPUFODJB EFM .04'&5 MB QSPQPSDJPOB FM DBQBDJUPS CB EF
JOJDJBMJ[BDJÓO
FMDVBMTFDBSHBDPOMBGVFOUFEFVCCBUSBWÊTEFMEJPEPEFJOJDJBMJ[BDJÓOEVSBOUFFM
UJFNQPFORVFFMEJTQPTJUJWPFTUÃBQBHBEP%BEPRVFFMDBQBDJUPSTFDBSHBEFTEFVOBGVFOUF
EFCBKPWPMUBKF
MBQPUFODJBDPOTVNJEBQBSBFYDJUBSMBDPNQVFSUBFTQFRVFÒB1PSDPOTJHVJFOUF
MPTUSBOTJTUPSFTDPOUSPMBEPTQPSDPNQVFSUB.04FYIJCFOVOBDBSBDUFSÎTUJDBEFFOUSBEBDBQBDJ
UJWB
FTEFDJS
FMTVNJOJTUSPEFDBSHBBMBDPNQVFSUB
FOWF[EFTFSVOBDPSSJFOUFDPOUJOVB
QVFEF
FODFOEFSFMEJTQPTJUJWP
&OMBGJHVSBTFNVFTUSBVOBBQMJDBDJÓOUÎQJDBEFVODPOUSPMBEPS18.FONPEPEF
DPSSJFOUF 4VT DBSBDUFSÎTUJDBT JODMVZFO VOB CBKB QPUFODJB EF SFTFSWB
JOJDJBMJ[BDJÓO TVBWF
EFUFDDJÓO EF DPSSJFOUF QJDP
CMPRVFP QPS CBKP WPMUBKF EF FOUSBEB
EFTDPOFYJÓO UÊSNJDB Z
QSPUFDDJÓODPOUSBTPCSFWPMUBKF
BTÎDPNPVOBGSFDVFODJBEFL)[EFBMUBDPONVUBDJÓO
RESUMEN
4FQVFEFVUJMJ[BSVODPOWFSUJEPSEFDEDPNPUSBOTGPSNBEPSEFDEQBSBFMFWBSPSFEVDJSVOWPM
UBKFGJKPEFDE&MDPOWFSUJEPSUBNCJÊOTFQVFEFVUJMJ[BSQBSBSFHVMBEPSFTEFWPMUBKFFONPEP
EF DPONVUBDJÓO Z QBSB USBOTGFSJS FOFSHÎB FOUSF EPT GVFOUFT EF DE 4JO FNCBSHP
TF HFOFSBO
BSNÓOJDPTBMBFOUSBEBZFOFMMBEPEFMBDBSHBEFMDPOWFSUJEPS
MPTDVBMFTTFQVFEFOSFEVDJS
DPOGJMUSPTEFFOUSBEBZTBMJEB6ODPOWFSUJEPSQVFEFGVODJPOBSBVOBGSFDVFODJBGJKBPWBSJB
CMF6ODPOWFSUJEPS EF GSFDVFODJB WBSJBCMF HFOFSB BSNÓOJDPT EF GSFDVFODJBT WBSJBCMFT Z FM
EJTFÒPEFVOGJMUSPTFEJGJDVMUBQPSMPDPNÙOTFVUJMJ[BVODPOWFSUJEPSEFGSFDVFODJBGJKB1BSB
SFEVDJSMPTUBNBÒPTEFMPTGJMUSPTZMBDPSSJFOUFEFSJ[PEFMBDBSHB
MBGSFDVFODJBEFUSPDFBEP
EFCFTFSBMUB6ONÊUPEPQSPNFEJPVUJMJ[BMBTDBOUJEBEFTQSPNFEJPQBSBPCUFOFSVONPEFMPEF
QFRVFÒBTFÒBMEFMBSFEEFDPONVUBDJÓO1PSDPOTJHVJFOUF
MBTWBSJBCMFTEFDPONVUBDJÓOZFM
NPEFMPTFWVFMWFOJOWBSJBCMFTFOFMUJFNQPZFMQSPDFEJNJFOUPTFMMBNBmodelo de conmutación
promediado4FQVFEFBQMJDBSMBUÊDOJDBEFQSPNFEJPEFFTQBDJPEFFTUBEPTQBSBEFTDSJCJSMBT
SFMBDJPOFTEFFOUSBEBZTBMJEBEFVODPOWFSUJEPSEFDPONVUBDJÓO
RVFUJFOFEJGFSFOUFTNPEPT
EFPQFSBDJÓOEFDPONVUBDJÓO
276
Capítulo 5
⫹
Amortiguador Salida de cd
85 ... 270 VAC RArranque del convertidor
⫺
CVCC
VCC
Convertidores CD-CD
Retroalimentación
Baja potencia Gestión de Compuerta
de reserva la potencia
ICE2AS01
Retroalimentación
FIGURA 5.44
"QMJDBDJÓOUÎQJDBEFVODJSDVJUPJOUFHSBEPEFDPOUSPMEFNPEFMPEFDPSSJFOUFQBSBGVFOUFEFQPUFODJBFONPEPDPONVUBEP
3FG
$PSUFTÎBEF4JFNFOT(SPVQ
"MFNBOJB
Referencias 277
REFERENCIAS
[1] #MFJKT
+".
Z+"(PX
i'BTUNBYJNVNQPXFSQPJOUDPOUSPMPGDVSSFOUGFE%$%$DPO
WFSUFSGPSQIPUPWPMUBJDBSSBZTu. Electronics Letters7PM
OÙN
FOFSP
[2] 'PSTZUI
"+
Z 4 7 .PMMPW
i.PEFMJOH BOE DPOUSPM PG %$%$ DPOWFSUFSTu Power
Engineering Journal7PM
OÙN
[3] #BSBOPWTLJ
"-
" .PHFM
8 4DIXBS[
Z 0 8PZXPEF
i$IBPUJD DPOUSPM PG B %$%$
$POWFSUFSu Proc. IEEE International Symposium on Circuits and Systems (JOFCSB
4VJ[B 7PM
****
[4] .BUTVP
)
' ,VSPLBXB
) &UPV
: *TIJ[VLB
Z $ $IFO
$IBOHGFOH
i%FTJHO PSJFOUFE
BOBMZTJTPGUIFEJHJUBMMZDPOUSPMMFEEFEDDPOWFSUFSuProc. IEEE Power Electronics Specialists Conference
(BMXBZ
36
[5] 3PESJHVF[.BSSFSP
+-
34BOUPT#VFOP
Z($7FSHIFTF
i"OBMZTJTBOEDPOUSPMPGDIBP
UJD%$%$TXJUDIJOHQPXFSDPOWFrtFSTuProc. IEEE International Symposium on Circuits and Systems.
0SMBOEP
'-7PM 77
[6] *PBOOJEJT
(
",BOEJBOJT
Z4/.BOJBT
i/PWFMDPOUSPMEFTJHOGPSUIFCVDLDPOWFSUFSu
IEE Proceedings: Electric Power Applications7PM
OÙN
FOFSP
[7] 0SVHBOUJ
3
Z.1BMBOJBQQBO
j*OEVDUPSWPMUBHFDPOUSPMPGCVDLUZQFTJOHMFQIBTFBDED
DPOWFSUFSvIEEE Transactions on Power Electronics. 7PM.
OÙN
[8] 5IPUUVWFMJM
7+
Z($7FSHIFTF
i"OBMZTJTBOEDPOUSPMEFTJHOPGQBSBMMFMFE%$%$DPO
WFSUFSTXJUIDVSSFOUTIBSJOHu
IEEE Transactions on Power Electronics7PM
OÙN
[9] #FSLPWJDI
:
Z " *PJOPWJDJ
i%ZOBNJD NPEFM PG 18. [FSPWPMUBHFUSBOTJUJPO %$%$
CPPTU DPOWFSUFSu Proc. IEEE International Symposium on Circuits and Systems, 0SMBOEP
'- 7PM
77
[10] $ÙL
4
Z 3 % .JEEMFCSPPL
i"EWBODFT JO TXJUDIFE NPEF QPXFS DPOWFSTJÓOu IEEE
Transactions on Industrial Electronics
7PM. *&
OÙN
[11] ,JU 4VN
,
Switch Mode Power Conversion—Basic Theory and Design /VFWB :PSL
.BSDFM%FLLFS$ÃQJUVMP
[12] .B
%
8),J
$:5TVJ
Z1,5.PL
i"7TJOHMFJOEVDUPSEVBMPVUQVUTXJUDIJOH
DPOWFSUFSGPSQPXFSSFEVDUJPOUFDIOJRVFTu4ZNQPTJVNPO7-4*$JSDVJUT
[13] .JEEMFCSPPL
3%
Z4$ÙL
i"HFOFSBMVOJGJFEBQQSPBDIUPNPEFMJOHEDUPEDDPOWFSUFST
JOEJTDPOUJOVPVTDPOEVDUJPONPEFuIEEE Power Electronics Specialist Conference.
[14] $IVOH
)4)
i%FTJHOBOEBOBMZTJTPGBTXJUDIFEDBQBDJUPSCBTFETUFQVQ%$%$DPO
WFSUFSXJUIDPOUJOVPVTJOQVUDVSSFOUuIEEE Transactions on Circuits and Systems I: Fundamental Theory
and Applications7PM.
OÙN
[15] $IVOH
)4)
4:3)VJ
Z4$5BOH
i%FWFMPQNFOUPGMPXQSPGJMF%$%$DPOWFSUFS
VTJOHTXJUDIFEDBQBDJUPSDJSDVJUTBOEDPSFMFTT1$#HBUFESJWFuProc. IEEE Power Electronics Specialists
Conference, $IBSMFTUPO
4$7PM
[16] ,B[FSBOJ
.
1 % ;JPHBT
Z ( *PPT
i" OPWFM BDUJWF DVSSFOU XBWF TIBQJOH UFDIOJRVF
GPSTPMJETUBUFJOQVUQPXFSGBDUPSDPOEJUJPOFSTuIEEE Transactions on Industrial Electronics, 7PM*&
OÙN
[17] 5BLBIBTIJ
#*
i1PXFSGBDUPSJNQSPWFNFOUTPGBEJPEFSFDUJGJFSDJSDVJUCZEJUIFSTJHOBMTu
Conference Proc. IEEE-IAS Annual Meeting. 4FBUUMF
8"0DUVCSF
[18] 1SBTBE
"3
Z1%;JPHBT
i"OBDUJWFQPXFSGBDUPSDPSSFDUJPOUFDIOJRVFGPSUISFFQIBTF
EJPEFSFDUJGJFSTuIEEE Transactions on Power Electronics7PM.
OÙN
278 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
PREGUNTAS DE REPASO
5.1 y2VÊFTVOUSPDFBEPSEFDE
PDPOWFSUJEPSDEDE
5.2 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFGVODJPOBNJFOUPEFVODPOWFSUJEPSSFEVDUPS
5.3 y$VÃMFTFMQSJODJQJPEFGVODJPOBNJFOUPEFVODPOWFSUJEPSFMFWBEPS
5.4 y2VÊFTFMDPOUSPMEFNPEVMBDJÓOEFBODIPEFQVMTPEFVODPOWFSUJEPS
5.5 y2VÊFTFMDPOUSPMEFNPEVMBDJÓOEFGSFDVFODJBEFVODPOWFSUJEPS
5.6 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZMBTEFTWFOUBKBTEFDPOWFSUJEPSEFGSFDVFODJBWBSJBCMF
5.7 y$VÃMFTFMFGFDUPEFMBJOEVDUBODJBEFMBDBSHBFOMBDPSSJFOUFEFSJ[P
5.8 y$VÃMFTFMFGFDUPEFMBGSFDVFODJBEFUSPDFBEPFOMBDPSSJFOUFEFSJ[PEFMBDBSHB
5.9 y$VÃMFTTPOMBTSFTUSJDDJPOFTQBSBMBUSBOTGFSFODJBDPOUSPMBCMFEFFOFSHÎBFOUSFEPTGVFOUFTEF
WPMUBKFEFDE
5.10 y$VÃMFTFMBMHPSJUNPQBSBHFOFSBSFMDJDMPEFUSBCBKPEFVODPOWFSUJEPS
5.11 y$VÃMFTFMÎOEJDFEFNPEVMBDJÓOQBSBVODPOUSPMEF18.
5.12 y2VÊFTVODPOWFSUJEPSEFQSJNFSPZTFHVOEPDVBESBOUFT
5.13 y2VÊFTVODPOWFSUJEPSEFUFSDFSPZDVBSUPDVBESBOUFT
5.14 y2VÊFTVODPOWFSUJEPSEFDVBUSPDVBESBOUFT
5.15 y$VÃMFTTPOMPTQBSÃNFUSPTRVFMJNJUBOMBGSFDVFODJBEFVODPOWFSUJEPS
5.16 y2VÊFTVOSFHVMBEPSEFNPEPEFDPONVUBDJÓO
5.17 y$VÃMFTTPOMPTDVBUSPUJQPTCÃTJDPTEFSFHVMBEPSFTEFNPEPEFDPONVUBDJÓO
5.18 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZMBTEFTWFOUBKBTEFVOSFHVMBEPSSFEVDUPS
5.19 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZMBTEFTWFOUBKBTEFVOSFHVMBEPSFMFWBEPS
5.20 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZMBTEFTWFOUBKBTEFVOSFHVMBEPSSFEVDUPSFMFWBEPS
5.21 y$VÃMFTTPOMBTWFOUBKBTZMBTEFTWFOUBKBTEFVOSFHVMBEPS$ÙL
5.22 y$PORVÊDJDMPEFUSBCBKPTFWVFMWFNÃYJNBMBDPSSJFOUFEFSJ[PEFMBDBSHB
5.23 y$VÃMFTTPOMPTFGFDUPTEFMBGSFDVFODJBEFUSPDFBEPFOMPTUBNBÒPTEFMPTGJMUSPT
5.24 y2VÊFTFMNPEPEFPQFSBDJÓOEJTDPOUJOVPEFVOSFHVMBEPS
5.25 y2VÊFTVODPOWFSUJEPSFMFWBEPSEFNÙMUJQMFTTBMJEBT
5.26 y1PSRVÊFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPSEFNÙMUJQMFTTBMJEBTTFEFCFPQFSBSDPODPOUSPMEFNVMUJQMFYJÓO
EFMUJFNQP
5.27 y1PSRVÊFMDPOWFSUJEPSFMFWBEPSEFNÙMUJQMFTTBMJEBTTFEFCFPQFSBSFONPEPEJTDPOUJOVP
5.28 y$ÓNPQVFEFIBDFSTFTFOPJEBMMBDPSSJFOUFEFFOUSBEBEFMDPOWFSUJEPSBMJNFOUBEPQPSSFDUJGJDBEPS
ZFOGBTFDPOFMWPMUBKFEFFOUSBEB
5.29 y2VÊFTVONPEFMPEFDPONVUBDJÓOQSPNFEJBEPEFVODPOWFSUJEPS
5.30 y$VÃMFTMBUÊDOJDBEFQSPNFEJPEFFTQBDJPEFFTUBEPT
PROBLEMAS
5.1 &MDPOWFSUJEPSEFMBGJHVSBBUJFOFVOBDBSHBSFTJTUJWBR =ΩZWPMUBKFEFFOUSBEBVs =7
$VBOEPFMDPOWFSUJEPSQFSNBOFDFFODFOEJEP
TVDBÎEBEFWPMUBKFFTVch =7ZMBGSFDVFODJBEF
USPDFBEPFTf =L)[4JFMDJDMPEFUSBCBKPFTEF
EFUFSNJOF(a)FMWPMUBKFEFTBMJEBQSPNFEJPVa
(b)FMWPMUBKFSNTEFTBMJEBVo(c)MBFGJDJFODJBEFMDPOWFSUJEPS(d)MBSFTJTUFODJBEFFOUSBEBFGFDUJWB
Ri
Z(e)FMWBMPSSNTEFMDPNQPOFOUFGVOEBNFOUBMEFMPTBSNÓOJDPTFOFMWPMUBKFEFTBMJEB
280 Capítulo 5 Convertidores CD-CD
C A P Í T U L O 6
Convertidores CD-CA
Al concluir este capítulo, los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente:
r Describir las técnicas de conmutación para convertidores cd-ca conocidos como inversores
y enumerar los tipos de inversores.
r Explicar el principio de funcionamiento de los inversores.
r Enumerar y determinar los parámetros de desempeño de los inversores.
r Enumerar los diferentes tipos de técnicas de modulación para obtener una forma de onda
de salida casi senoidal y las técnicas para eliminar determinados armónicos de la salida.
r Diseñar y analizar inversores.
r Evaluar el desempeño de los inversores mediante simulaciones con PSpice.
r Evaluar los efectos de las impedancias de carga en la corriente de carga.
282
6.2 Parámetros de desempeño 283
6.1 INTRODUCCIÓN
Los convertidores cd a ca se conocen como inversores. La función de un inversor es cambiar
un voltaje de entrada de cd a un voltaje simétrico de salida de ca de magnitud y frecuencia
deseadas [1]. El voltaje de salida podría ser fijo o variable a una frecuencia fija o variable.
Se puede obtener un voltaje de salida variable si se varía el voltaje de cd de entrada y se
mantiene constante la ganancia del inversor. Por otra parte, si el voltaje de entrada de cd
es fijo y no es controlable, se puede obtener un voltaje de salida variable si se hace que la
ganancia del inversor varíe, lo que normalmente se consigue mediante el control de modu-
lación por ancho de pulso (PWM) dentro del inversor. La ganancia del inversor se puede
definir como la relación del voltaje de salida de ca al voltaje de entrada de cd.
Las formas de onda del voltaje de salida de los inversores ideales debería ser senoidal.
Pero las formas de onda de los inversores prácticos no son senoidales y contienen ciertos ar-
mónicos. Para aplicaciones de baja y mediana frecuencia, se pueden aceptar voltajes de onda
cuadrada o de onda cuasi cuadrada; para aplicaciones de alta potencia, se requieren formas de
onda senoidales poco distorsionadas. Con la disponibilidad de dispositivos semiconductores
de potencia de alta velocidad, el contenido armónico del voltaje de salida se puede minimizar
o reducir de manera significativa mediante técnicas de conmutación.
Los inversores se utilizan ampliamente en aplicaciones industriales (por ejemplo, excita-
dores de motores de ca de velocidad variable, energía renovable [26], transporte, calefacción
por inducción, fuentes de potencia de reserva, y fuentes de potencia ininterrumpible). La en-
trada puede ser una batería, una celda de combustible, una celda solar u otra fuente de cd. Las
salidas monofásicas comunes son (1) 120 V a 60 Hz; (2) 220 V a 50 Hz, y (3) 115 V a 400 Hz.
Para sistemas trifásicos de alta potencia, las salidas típicas son (1) 220 a 380 V a 50 Hz; (2) 120
a 208 V a 60 Hz, y (3) 115 a 200 V a 400 Hz.
Los inversores se pueden clasificar ampliamente en dos tipos: (1) inversores monofási-
cos y (2) inversores trifásicos. Cada tipo puede usar dispositivos de encendido y apagado con-
trolados (por ejemplo, transistores bipolares de unión [BJT], transistores de efecto de campo
semiconductores de óxido metálico [MOSFET], transistores bipolares de compuerta aislada
[IGBT], tiristores controlados semiconductores de óxido metálico [MCT], transistores de
inducción estática [SIT], y tiristores de bloqueo o apagado por compuerta [GTO]. Por lo general
estos inversores utilizan señales de control de PWM para producir un voltaje de salida de ca.
Un inversor se conoce como inversor alimentado por voltaje (VFI) si el voltaje de entrada
permanece constante; inversor alimentado por corriente (CFI) si la corriente de entrada se
mantiene constante, e inversor enlazado en cd variable si el voltaje de entrada es controlable.
Si al voltaje o a la corriente de salida del inversor se le hace pasar a través de cero al crear un
circuito LC resonante, a este tipo de inversor se le conoce como inversor de pulsos resonante,
y tiene vastas aplicaciones en electrónica de potencia. El capítulo 7 está dedicado a los inver-
sores de pulsos resonantes.
contiene armónicos como se muestra en la figura 6.1c. Por lo común la calidad de un inversor
se evalúa en función de los siguientes parámetros de desempeño:
La potencia de salida está dada por
= I 2o R (6.1a)
PS = IS VS (6.2)
Ir = 2I 2i − I 2s (6.3)
Ir
RFs = (6.4)
Is
vo
is Vs
CD
vs vo
0 t
T T
CA 2
−Vs
(a) Diagrama de bloques (b) Voltaje de salida
is
Ip
Valor promedio
Is
Ii
0 t
T T
2
(c) Corriente de entrada
FIGURA 6.1
Relaciones de entrada y salida de un convertidor cd-ca.
6.3 Principio de funcionamiento 285
Factor armónico del n-ésimo armónico (HFn). El factor armónico (del n-ésimo
armónico), que mide la contribución armónica individual, se define como
Von
HFn = para n > 1 (6.5)
Vo1
donde Vo1 es el valor rms del componente fundamental y Von es el valor rms del n-ésimo
componente armónico.
Distorsión armónica total (THD). La distorsión armónica total, que mide la cercanía
en cuanto a forma entre una forma de onda y su componente fundamental, se define como
∞ 1/2
a a V 2on b
1
THD = (6.6)
Vo1 n =2,3,c
Factor de distorsión (DF). La THD da el contenido armónico total, pero no indica el nivel
de cada componente armónico. Si se utiliza un filtro a la salida de los inversores, el armónico de
mayor orden se atenuaría con más eficacia, por lo que es importante conocer tanto la frecuencia
como la magnitud de cada armónico. El DF indica la cantidad de distorsión armónica que perma-
nece en una forma de onda particular después de que los armónicos de esa forma de onda se han
sometido a una atenuación de segundo orden (es decir, divididos entre n2). Entonces, el DF es una
medida de la eficacia con que se reducen los armónicos indeseables sin tener que especificar los
valores de un filtro de carga de segundo orden y se define como
∞
c a a 2 b d
1 Von 2 1/2
DF = (6.7)
Vo1 n =2,3,c n
Von
DFn = para n > 1 (6.8)
Vo1n2
Corriente
Vs vao ⫽ vo fundamental, io1
2
0 t
1 To To
V
⫺ s 2
2 1 = 0 para una carga resistiva
i
Vs ⫹ Q1 Vs 1
C1 D1 2R
2
⫺ io
⫹ L R i1 0 t
0 To To
Vs ⫺v ⫽ vo ⫹ a
⫺ ao i2 Vs i2 2
Vs ⫹ Q2 2R
C2 D2
2 ⫺
0 t
To To
2
(a) Circuito (b) Formas de onda con carga resistiva
Vs io
4fL
0 t
D1 Q1 D2 Q2 D1
on on on on on
FIGURA 6.2
Inversor monofásico de medio puente.
diseñar de tal modo que Q 1 y Q 2 no se enciendan al mismo tiempo. La figura 6.2b muestra
las formas de onda del voltaje de salida y las corrientes en el transistor con una carga resistiva.
Observemos que el desplazamiento de fase es θ1 = 0 para una carga resistiva. Este inversor
requiere una fuente de cd de tres hilos, y cuando un transistor está apagado su voltaje inverso es
Vs en vez de Vs /2. A este inversor se le conoce como inversor de medio puente.
El voltaje de salida de raíz media cuadrática (rms) se calcula como sigue
1/2
T0/2
V 2s
Vo = °
2 Vs
dt¢ = (6.9)
T0 L0 4 2
A causa de la simetría de cuarto de onda a lo largo del eje x, tanto a0 como como an son cero.
Obtenemos bn como
0 π V
− Vs
bn = £ − π
1 s 2Vs
sen (nωt) d(ωt) + 2 sen(nωt) d(ωt)§ =
π L 2 L0 2 nπ
2
6.3 Principio de funcionamiento 287
∞ 2Vs
v0 = a sen nωt
n =1,3,5,c
nπ
=0 para n = 2, 4, c (6.10)
donde ω = 2πf0 es la frecuencia del voltaje de salida en radianes por segundo. Debido a la
simetría de cuarto de onda del voltaje de salida a lo largo del eje x, no hay voltajes armónicos
pares. Para n = 1, la ecuación (6.10) da el valor rms del componente fundamental como
2Vs
Vo1 = = 0.45Vs (6.11)
12π
Para una carga inductiva, la corriente en la carga no puede cambiar de inmediato con el
voltaje de salida. Si Q 1 se apaga en el tiempo t = T 0 /2, la corriente de carga seguiría flu-
yendo a través de D2, de la carga y de la mitad inferior de la fuente de cd hasta que la corriente
cayera a cero. Asimismo, cuando Q2 se apaga en el tiempo t = T0, la corriente de carga fluye a
través de D1, de la carga y de la mitad superior de la fuente de cd. Cuando los diodos D1 o D2
conducen, se retroalimenta energía a la fuente de cd y estos diodos se conocen como diodos de
retroalimentación. La figura 6.2c muestra la corriente de carga y los intervalos de conducción
de los dispositivos con una carga puramente inductiva. Observamos que con una carga puramente
inductiva, un transistor conduce sólo durante T 0 /4 (o 90°). Dependiendo del ángulo de impe-
dancia de la carga, el periodo de conducción de un transistor variaría de 90° a 180°.
Cualesquier dispositivos de conmutación pueden reemplazar a los transistores. Si to es el
tiempo de apagado de un dispositivo, debe haber un tiempo mínimo de retardo td(= to) entre
el dispositivo saliente y el disparo del siguiente dispositivo entrante. De lo contrario, a tra-
vés de los dos dispositivos se presentaría una condición de cortocircuito. Por tanto el tiempo
máximo de conducción de un dispositivo sería tn(máx) = To/2 − td. Todos los dispositivos prácticos
requieren un determinado tiempo de encendido y apagado. Para un funcionamiento exitoso de
los inversores, el circuito lógico los debe tener en cuenta.
Para una carga RL se puede determinar la corriente instantánea de carga i0 al dividir el
voltaje instantáneo de salida entre la impedancia de carga Z = R + jnωL. En consecuencia,
obtenemos
∞
sen 1nωt − θn 2
2Vs
i0 = a (6.12)
n =1,3,5,c nπ3R2 + 1nωL 2 2
=£ § R
2Vs
(6.13a)
12π3R2 + 1 ωL 2 2
donde T es el periodo del voltaje de salida de ca. Para una carga inductiva y una frecuencia de
conmutación relativamente alta, la corriente io en la carga es casi senoidal; por consiguiente
sólo el componente fundamental del voltaje de salida de ca suministra potencia a la carga.
Puesto que el voltaje de suministro permanece constante v s (t) = Vs, podemos escribir
T T
is 1 t 2 dt = 12Vo1 sen 1ωt2 12Io sen 1ωt − θ1 2 dt = TIs
1
L0 Vs L0
I cos 1 θ1 2
Vo1
Is = (6.14)
Vs o
1. Genere una señal de control de compuerta de onda cuadrada vg1 a una frecuencia de
salida fo y un ciclo de trabajo de 50%. La señal de control de compuerta vg2 debe ser una
inversión lógica de vg1.
2. La señal vg1 controlará al interruptor Q1 por medio de un circuito aislador de compuerta,
y vg2 puede controlar a Q2 sin ningún circuito aislador.
Ejemplo 6.1 Cómo determinar los parámetros del inversor monofásico de medio puente
El inversor monofásico de medio puente de la figura 6.2a tiene una carga resistiva R = 2.4 Ω y
el voltaje de entrada de cd es Vs = 48 V. Determine (a) el voltaje rms de salida Vo1 a la frecuencia
fundamental; (b) la potencia de salida Po; (c) las corrientes promedio y pico de cada transistor;
(d) El voltaje de bloqueo inverso pico VBR de cada transistor; (e) la corriente de suministro
promedio Is; (f) la THD; (g) el DF, y (h) el HF y el LOH.
6.4 Puentes inversores monofásicos 289
Solución
Vs = 48 V y R = 2.4 Ω.
a. Con la ecuación (6.11), Vo1 = 0.45 × 48 = 21.6 V.
b. Con la ecuación (6.9), Vo = Vs/2 = 24 V. La potencia de salida es Po = Vo2/R = 242/2.4 = 240 W.
c. La corriente pico del transistor es Ip = 24/2.4 = 10 A. Como cada transistor conduce durante un
ciclo de trabajo de 50%, la corriente promedio de cada transistor es IQ = 0.5 × 10 = 5 A.
d. El voltaje de bloqueo inverso pico es VBR = 2 × 24 = 48 V.
e. La corriente promedio de suministro es Is = Po/VS = 240/48 = 5 A.
f. Según la ecuación (6.11), Vo1 = 0.45Vs y el voltaje rms armónico Vh es
∞ 1/2
Vh = a a V 2on b = 1V 20 − V 2o1 2 1/2 = 0.2176Vs
n =3,5,7,c
∞ 2 1/2 2 2 2 1/2
c a b d = ca b +a b +a b + cd
Von Vo3 Vo5 Vo7
a = 0.024Vs
n =3,5,c n2 32 52 72
h. El LOH es el tercero, Vo3 = Vo1/3. Por la ecuación (6.5), HF3 = Vo3/Vo1 = 1/3 = 33.33%, y de
la ecuación (6.8), DF3 = (Vo3/32)/Vo1 = 1/27 = 3.704%. Como Vo3/Vo1 = 33.33%, que es mayor
que 3%, LOH = Vo3.
La ecuación (6.10) se puede ampliar para expresar el voltaje instantáneo de salida en una serie
de Fourier como
∞ 4Vs
vo = a sen nωt (6.16)
nπ n =1,3,5,c
290 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
Vs vao
2
0
t
Vs vbo
Q1 Q3 2
Vs ⫹ C1
D1 D3 0
2 To To t
⫺
⫹ 2
b vab Corriente
0
Vs a Carga i Vs fundamental
⫺ Q4 o Q2 io1
Vs ⫹ C2 D4 D2 0
1 To To t
2 ⫺
2
Vs io
4fL
0 t
abiertos
abiertos
abiertos
D1 D2
Q1 Q2
D3 D4
Q3 Q4
abiertos
(c) Corriente de carga con una carga altamente inductiva
FIGURA 6.3
Inversor monofásico de puente completo.
TABLA 6.1 Estados de conmutación para un inversor monofásico fuente-voltaje de puente completo
4Vs
Vo1 = = 0.90Vs
12π (6.17)
∞
sen 1nωt − θn 2
4Vs
i0 = a (6.18)
n =1,3,5,c nπ3R2 + 1 nωL 2 2
Corriente de suministro de cd. Sin tener en cuenta las pérdidas, el balance instantáneo
de potencia da,
vs 1 t2 is 1 t2 = vo 1 t2 io 1 t2
Para una carga inductiva y frecuencias de conmutación relativamente altas, se puede suponer que
la corriente io en la carga y el voltaje de salida son senoidales. Como el voltaje de suministro de cd
permanece constante vs(t) = Vs, obtenemos
Ejemplo 6.2 Cómo determinar los parámetros del puente inversor monofásico completo
Repita el ejemplo 6.1 para el puente inversor monofásico de la figura 6.3a.
Solución
Vs = 48 V y R = 2.4 Ω.
a. De la ecuación (6.17), V1 = 0.90 × 48 = 43.2 V.
b. De la ecuación (6.15), Vo = Vs = 48 V. La potencia de salida es Po = V s2/R = 482/2.4 = 960 W.
c. La corriente pico en el transistor es Ip = 48/2.4 = 20 A. Como cada transistor conduce durante
un ciclo de trabajo de 50%, la corriente promedio de cada transistor es IQ = 0.5 × 20 = 10 A.
d. El voltaje de bloqueo inverso pico es VBR = 48 V.
e. La corriente de suministro promedio es IS = Po/VS = 960/48 = 20 A.
292 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
∞ 1/2
Vh = a a V 2on b = 1 V 20 − V 2o1 2 1/2 = 0.4359Vs
n =3,5,7,c
∞ 2 1/2
c a b d
Von
g. a = 0.048Vs
n =3,5,7,c n2
De la ecuación (6.7), DF = 0.048Vs/(0.9Vs) = 5.333%.
h. El LOH es el tercero, V3 = V1/3. Según la ecuación (6.5), HF3 = Vo3/Vo1 = 1/3 = 33.33% y de
la ecuación (6.8), DF3 = (Vo3/32)/Vo1 = 1/27 = 3.704%.
Nota: el voltaje de bloqueo inverso pico de cada transistor y la calidad del voltaje de
salida para los puentes inversores medio y completo son iguales. Sin embargo, la potencia
de salida de los puentes inversores completos es cuatro veces más alta y el componente funda-
mental es dos veces el de los puentes inversores medios.
Solución
Vs = 220 V, f0 = 60 Hz, R = 10 Ω, L = 31.5 mH, C = 112 μF, y ω = 2π × 60 = 377 rad/s. La reactancia
inductiva del n-ésimo voltaje armónico es
j j106 − j23.68
Xc = =− = Ω
nωC 2nπ × 60 × 112 n
0 Zn 0 =
2
R2 + anωL − b = [102 + 1 11.87n − 23.68/n2 2]1/2
1
C nωC
11.87n − 23.68/n
= tan−1 a1.187n − b
2.368
θn = tan−1
10 n
6.4 Puentes inversores monofásicos 293
que da θ = 53.73°.
294 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
i(t)
25
io(t)
21.14
20
15 Corriente
fundamental, io1
10
5 8.333 ms
0 t
⫺5 1.944 ms 16.667 ms
1.8638 ms
⫺10 5.694 ms
td ⫽ 2.639 ms
⫺15
⫺20 Q1 encendido D1
encendido
⫺25 Q2 encendido D2
encendido
FIGURA 6.4
Formas de onda del ejemplo 6.3
Notas:
1. Para calcular los valores exactos de la corriente pico, el tiempo de conducción de los tran-
sistores y de los diodos, se debe trazar la gráfica de la corriente instantánea de carga io(t)
como se muestra en la figura 6.4. El tiempo de conducción de un transistor debe satisfacer
la condición io(t = t0) = 0, y una gráfica de io(t) trazada por un programa de computadora da
Ip = 21.14 A, t0 = 5694 μs, y td = 26.39 μs.
2. Este ejemplo se puede repetir para evaluar el desempeño de un inversor con carga R, RL o
RLC con un cambio apropiado de la impedancia de carga ZL y el ángulo de carga θn.
1. Genera dos señales de control de compuerta de onda cuadrada vg1 y vg2 a una frecuencia
de salida fo y a un ciclo de trabajo de 50%. Las señales de control de compuerta vg3 y vg4
deben ser la inversión lógica de vg1 y vg2, respectivamente.
2. Las señales vg1 y vg3 controlan Q1 y Q3, respectivamente, a través de circuitos de aislamiento
de compuerta. Las señales vg2 y vg4 pueden controlar Q 2 y Q 4 respectivamente, sin
circuitos de aislamiento.
⫺ Vs ⫹
A
a
⫹ ⫹
Inversor
vAD van
1
⫺ D ⫺
B
b
⫹ ⫹
Inversor
vBE vbn
2
⫺ E ⫺
C
c
⫹ ⫹
Inversor
vCF vcn
3
⫺ F ⫺ n
(a) Esquema
R Carga
conectada en Y
n n
R R
b
c
FIGURA 6.5
Inversor trifásico formado por tres inversores monofásicos.
296 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
⫹V
s
C1 Q1 D1 Q3 D3 Q5 D5
2
⫺
⫹ g1 ia ib ic
Vs 0 a b c
⫺
⫹V
C2 s D4 D6 D2
Q4 Q6 Q2
⫺ 2
(a) Circuito
g1
0 t
2
g2
0 t
/3
g3
0 t
2 /3
g4
0 t
g5
0 t
g6
0 t
vab
Vs
0 t
2
vbc
Vs
2
0 t
vca
Vs
0 t
2
⬃
VSI ic
Generador
eólico Rectificador Inversor de Rejilla de ca
fuente de voltaje
(c) Generador eólico conectado a la rejilla de ca a través de un rectificador y un inversor
FIGURA 6.6
Puente inversor trifásico.
298 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
a a
R
R R
n
R R R
b
b
FIGURA 6.7 c c
Carga conectada en delta y en Y. (a) Conectada en delta (b) Conectada en Y
Para una carga conectada en delta, las corrientes de fase se pueden obtener directa-
mente con los voltajes de línea a línea pues una vez que se determinan las corrientes de fase
se pueden determinar las de línea. Para una carga conectada en Y se deben determinar los
voltajes de línea a neutro para determinar las corrientes de línea (o fase). Hay tres modos de
funcionamiento en un medio ciclo y para una carga conectada en Y los circuitos equivalentes
se muestran en la figura 6.8a.
Durante el modo 1 para 0 ≤ ωt ≤ π/3, los transistores Q1, Q5 y Q6 conducen
R 3R
Req = R + =
2 2
Vs 2Vs
i1 = =
Req 3R
i1R Vs
van = vcn = =
2 3
− 2Vs
vbn = − i1R =
3
a R b R a R
i1 i3
⫹ R ⫺ c R ⫹ b R
n n n
Vs c Vs Vs
⫺ b R ⫹ i2 a R ⫺ c R
van
2Vs /3
Vs
3
0 t
2 3
vbn
Vs
3 2
0 t
3
Vs
⫺
3
vcn
Vs
3 3
0 t
2
2Vs
⫺
3
(b) Voltajes de fase para conducción de 180
FIGURA 6.8
Circuitos equivalentes con una carga resistiva conectada en Y.
Durante el modo 2 para π/3 ≤ ωt < 2π/3, los transistores Q1, Q2 y Q6 conducen
R 3R
Req = R + =
2 2
Vs 2Vs
i2 = =
Req 3R
2Vs
van = i2R =
3
− i2R − Vs
vbn = vcn = =
2 3
R 3R
Req = R + =
2 2
Vs 2Vs
i3 = =
Req 3R
300 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
i3R Vs
van = vbn = =
2 3
− 2Vs
vcn = − i3R =
3
Los voltajes de línea a neutro se muestran en la figura 6.8b. El voltaje instantáneo de línea a
línea vab de la figura 6.6b se puede expresar en una serie de Fourier,
∞
+ a 1an cos 1nωt2 + bn sen 1nωt2 2
a0
vab =
2 n =1
Por la simetría de cuarto de onda a lo largo del eje x, a0 y an son cero. Suponiendo simetría a lo
largo del eje y en ωt = π/6, podemos escribir bn como
−π/6 5π/6
c
1
sen a b sen a b
4Vs nπ nπ
bn = − Vs sen1nωt2 d1 ωt2 + Vs sen1nωt2 d1ωt2d =
π L−5π/6 Lπ/6 nπ 2 3
la cual, reconociendo que la fase de vab está desplazada por π/6 y que los armónicos pares son
cero, da el voltaje instantáneo de línea a línea vab (para una carga conectada en Y) como
∞ π
sen a b sen sen naωt + b
4Vs nπ nπ
vab = a (6.20a)
n =1,3,5,c nπ 2 3 6
Tanto vbc como vca se pueden determinar con la ecuación (6.20a) desplazando 120° y 240° a vab,
respectivamente,
∞ π
sen a b sen sen n aωt − b
4Vs nπ nπ
vbc = a (6.20b)
n =1,3,5,c nπ 2 3 2
∞
sen a b sen sen n aωt − b
4Vs nπ nπ 7π
vca = a (6.20c)
n =1,3,5,c
nπ 2 3 6
En las ecuaciones (6.20a) a (6.20c) observamos que los armónicos múltiplos impares del tercer
armónico (n = 3, 9, 15….) serían cero en los voltajes de línea a línea.
El voltaje rms de línea a línea se puede calcular con
2π/3 1/2
VL = c V 2s d 1ωt2 d
2 2
= V = 0.8165Vs (6.21)
2π L0 A3 s
4Vs nπ
VLn = sen (6.22)
12nπ 3
van
2V s /3
V s /3
t
To To
2
ia
0 t
t1 t2
Q1 FIGURA 6.9
D1 D4 Q4 Inversor trifásico con carga RL.
El valor rms de los voltajes línea a neutro se determina del voltaje de línea
VL 12 Vs
Vp = = = 0.4714Vs (6.24)
13 3
Con cargas resistivas, los diodos a través de los transistores no tienen funciones. Si la carga
es inductiva, la corriente en cada rama del inversor se retardaría con respecto a su voltaje
como se muestra en la figura 6.9. Cuando el transistor Q 4 de la figura 6.6a está apagado, la
única trayectoria para la corriente de línea negativa i a es a través de D 1. Por tanto, la ter-
minal de carga a se conecta a la fuente de cd a través de D 1 hasta que la corriente de carga
invierte su polaridad en el tiempo t = t 1. Durante el periodo de 0 ≤ t ≤ t 1, el transistor Q 1
no puede conducir. Asimismo, el transistor Q 4 sólo comienza a conducir en el tiempo t = t 2 .
Los transistores deben ser controlados de forma continua, porque el tiempo de conducción
de éstos y los diodos depende del factor de potencia de carga.
Para una carga conectada en Y, el voltaje de fase es van = vab/13 con un retardo de
30° para una secuencia positiva, n = 1, 7, 13, 19,…, y con un adelanto de fase de 30° para una
secuencia negativa, n = 5, 11, 17, 23, . . . , con respecto a vab. Este desplazamiento de fase es
independiente del orden armónico. Por consiguiente, los voltajes instantáneos de fase (para
una carga conectada en Y) son
∞ 4Vs π π
sen a b sen a b sen cn aωt + b | d
nπ nπ
vaN = a (6.25a)
n =1 13nπ 2 3 6 6
∞ 4Vs π π
sen a b sen a b sen cn aωt − b | d
nπ nπ
vbN = a (6.25b)
n =1 13nπ 2 3 2 6
∞ 4Vs π
sen a b sen a b sen cn aωt − b | d
nπ nπ 7π
vbN = a (6.25c)
n =1 13nπ 2 3 6 6
∞
sen a b sen
4Vs nπ nπ π π
ia = £ 3 § sen cnaωt + 6 b | 6 − θn d (6.26)
13[nπ3R + 1 nωL 2 ]
a 2 2 2
n =1,3,5,c
Nota: para una carga conectada en delta, los voltajes de fase (vaN, vbN y vcN) son iguales a
los voltajes de línea a línea (vab, vbc y vca) como se muestra en la figura 6.7a y como lo describe
la ecuación (6.20).
Donde ia(t), ib(t), e ic(t) son las corrientes de fase en una carga conectada en delta. Suponiendo
que los voltajes de ca de salida son senoidales y que el voltaje de suministro de cd es constante
vs(t) = Vs, obtenemos la corriente de suministro de cd para una secuencia positiva
Io cos 1 θ1 2 = 13 I cos 1 θ1 2
Vo1 Vo1
Is = 3 (6.27)
Vs Vs L
donde IL = 13Io es la corriente rms de línea en la carga;
Vo1 es el voltaje rms fundamental de línea de salida;
Io es la corriente de fase rms en la carga;
θ1 = es el ángulo de impedancia de carga a la frecuencia fundamental
Por consiguiente, si los voltajes de carga no tienen armónicos, la corriente de suministro
de cd se libera de armónicos. Sin embargo, como los voltajes de línea de carga contienen
armónicos, la corriente de suministro de cd también contiene armónicos.
1. Genere tres señales de compuerta de onda cuadrada vg1, vg3 y vg5 a una frecuencia de
salida fo y a un ciclo de trabajo de 50%. Las señales vg4, vg6 y vg2 deben ser las señales
inversas lógicas de vg1, vg3 y vg5, respectivamente. Cada señal está desplazada 60° con
respecto de la otra.
2. Las señales vg1, vg3 y vg5 controlan Q1¸ Q3 y Q5, respectivamente, a través de circuitos
aisladores. Las señales vg2, vg4 y vg6 pueden controlar Q2, Q4 y Q6, respectivamente, sin
circuitos aislantes.
Solución
Vs = 220 V, R = 5 Ω, L = 23 mH, f0 = 60 Hz, y ω = 2π × 60 = 377 rad/s.
a. Utilizando la ecuación (6.20a), el voltaje instantáneo de línea a línea vab(t) se puede escribir
para una secuencia positiva como
Utilizando la ecuación (6.26) la corriente instantánea de línea (o fase) para una secuencia
positiva está dada por
ia1 t2 = 14 sen 1377t − 60° 2 − 0.64 sen 15 × 377t + 36.6° 2
− 0.33 sen 1 7 × 377t + 94.7° 2 + 0.13 sen 111 × 377t + 213° 2
+0.10 sen 113 × 377t + 272.5° 2 − 0.06 sen 117 × 377t + 391.9° 2 − c
De la ecuación (6.6), THD = 0.24236Vs /(0.7797Vs) = 31.08%. El voltaje rms de línea armónico es
∞ 2 1/2
g. VLh = c a b d
VLn
a 2
= 0.00941Vs
n =5,7,11,c n
De la ecuación (6.7), DF = 0.00941Vs /(0.7797Vs) = 1.211%.
h. El LOH es el quinto, VL5 = VL1/5. Con la ecuación (6.5), HF5 = VL5/VL1 = 1/5 = 20% y de la
ecuación (6.8), DF5 = (VL5/52)/VL1 = 1/125 = 0.8%.
i. Para cargas conectadas en Y, la corriente de línea es igual a la corriente de fase y la corriente
rms de línea,
k. Como la corriente de línea se reparte entre tres transistores, el valor rms de la corriente en un
transistor es IQ1 rms 2 = IL/13 = 9.91/13 = 5.72 A.
g1
g2 t
g3 t
g4 t
g5 t
g6 t
van t
Vs
2
0 t
Vs
vbn ⫺
2
Vs
2
0
t
Vs
⫺
vcn 2
Vs
2
0
t
Vs
⫺
2
FIGURA 6.10
Señales de control para conducción de 120°.
de funcionamiento en un medio ciclo y los circuitos equivalentes con una carga conectada en Y
como se muestra en la figura 6.11. Durante el modo 1 dentro del rango 0 ≤ ωt ≤ π/3, los tran-
sistores 1 y 6 conducen.
Vs Vs
van = vbn = − vcn = 0
2 2
Durante el modo 2 dentro del rango π/3 ≤ ωt ≤ 2π/3, los transistores 1 y 2 conducen.
Vs Vs
van = vbn = 0 vcn = −
2 2
6.5 Inversores trifásicos 305
i1 a R i2 a R a R
Vs R R i3 b R
b b
n Vs n n
c R c R Vs c R
FIGURA 6.11
Circuitos equivalentes con una carga resistiva conectada en Y.
Durante el modo 3 dentro del rango 2π/3 ≤ ωt ≤ 3π/3, los transistores 2 y 3 conducen.
Vs Vs
van = 0 vbn = vcn = −
2 2
Los voltajes de línea a neutro que aparecen en la figura 6.10 se pueden expresar en una serie de
Fourier como sigue
∞ π
sen a b sen sen n aωt + b
2Vs nπ nπ
van = a (6.28a)
n =1,3,5,c nπ 2 3 6
∞ π
sen a b sen sen n aωt − b
2Vs nπ nπ
vbn = a (6.28b)
nπ
n =1,3,5,c 2 3 2
∞
sen a b sen sen n aωt − b
2Vs nπ nπ 7π
vcn = a (6.28c)
n =1,3,5,c nπ 2 3 6
El voltaje de línea de a a b es vab = 13 van con un adelanto de fase de 30° para una secuencia
positiva, n = 1, 7, 13, 19,…,y un retardo de fase de 30° para una secuencia negativa, n = 5, 11,
17, 23, . . . Este desplazamiento de fase es independiente del orden armónico. Por consiguiente,
los voltajes instantáneos de línea a línea (para una carga conectada en Y) son
∞ 213VS π π
sen a b sen a b sen c n aωt + b { d
nπ nπ
vab = a (6.29a)
n =1 nπ 2 3 6 6
∞ 213VS π π
sen a b sen a b sen c n aωt − b { d
nπ nπ
vbc = a (6.29b)
n =1 nπ 2 3 2 6
∞ 213VS π
sen a b sen a b sen c naωt − b { d
nπ nπ 7π
vca = a (6.29c)
nπ
n =1 2 3 6 6
Entre todas estas técnicas, la modulación por ancho de pulso senoidal (SPWM) se suele
utilizar para controlar el voltaje. Sin embargo, la modulación por ancho de pulsos múltiples
constituye el fundamento para entender mejor la técnica de modulación por PWM. La
SPWM modificada permite un control limitado del voltaje de salida de ca. Por lo común,
el control por desplazamiento de fase se utiliza en aplicaciones de alto voltaje, en especial
para el desplazamiento de fase mediante conexiones de transformador.
La SPWM, que es la de uso más común, tiene desventajas (por ejemplo, un bajo voltaje
fundamental de salida). También se utilizan con frecuencia las siguientes técnicas de modu-
lación avanzadas [26] que ofrecen mejores desempeños. Sin embargo, éstas no se abordan
en este libro.
1
e Señal portadora
fc
Acr
Señal de referencia
1 3 5 7 9
Ar 11
2 4 6 8 10
2
0 t
g1
2
0 t
g4
0 t
(b) Señales de compuerta
vo m
2
Vs
m 2 2
0 t
Vs m m
FIGURA 6.12
Modulación por ancho de pulsos múltiples.
de referencia con una onda portadora triangular. Las señales de compuerta se muestran
en la figura 6.12b. La frecuencia de la señal de referencia establece la frecuencia de salida
fo, y la frecuencia portadora fc determina el número de ciclos por medio ciclo p. El índice
de modulación controla el voltaje de salida. Este tipo de modulación también se conoce como
modulación por ancho de pulso uniforme (UPWM). El número de pulsos por medio ciclo se
determina por
fc mf
P= = (6.30)
2fo 2
donde mf = fc/fo se define como la relación de modulación de frecuencia.
308 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
α +δ π +αm +δ
c sen (nωt) d 1 ωt2 d
m
2
bn = sen(nωt) d1 ωt2 −
π Lαm Lπ +αm
δ
csen n aαm + b d
4Vs nδ
= sen (6.33)
nπ 2 2
αm
= 1m − M 2
Ts
tm = para m = 1, 3, c, 2p (6.35a)
ω 2
αm
= 1m − 1 + M 2
Ts
tm = para m = 2, 4, c, 2p (6.35b)
ω 2
6.6 Control de voltaje de inversores monofásicos 309
Vn
DF (%)
Vs
1.0 5.0
p5
0.8 DF 4.0
0.6 3.0
V1
0.4 2.0
V3
0.2 V5 1.0
V7
0 0
1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0
Índice de modulación, M
FIGURA 6.13
Perfil armónico de modulación por ancho de pulsos múltiples.
Como todos los anchos son iguales, obtenemos el ancho de pulso d (o ángulo de pulso δ) como
δ
d= = t m+1 − t m = MTs
ω (6.35c)
donde Ts = T/2p.
1. Genere una señal portadora triangular vcr del periodo de conmutación TS = T/(2p).
Compare vcr con una señal vr de referencia de cd para producir la diferencia ve = vcr − vr,
la cual debe pasar por un limitador de ganancia para producir una onda cuadrada de
ancho d a un periodo de conmutación TS.
2. Para producir la señal de señal de compuerta g1, multiplique la onda cuadrada resultante
por una señal unitaria vz, que debe ser un pulso unitario de un ciclo de trabajo de 50% en
un periodo T.
3. Para producir la señal de control de compuerta g2, multiplique la onda cuadrada por una
señal inversa lógica de vz.
figura 6.14a, se generan al comparar una señal de referencia senoidal con una onda porta-
dora triangular de frecuencia fc. Por lo común esta modulación por ancho de pulso senoidal
(SPWM) se utiliza en aplicaciones industriales. La frecuencia de una señal de referencia f r
determina la frecuencia de salida fo del inversor y su amplitud pico Ar controla el índice de
modulación M, y luego a su vez al voltaje rms de salida Vo. Comparando la señal portadora bidi-
reccional vcr con dos señales de referencia senoidales vr y −vr como se muestra en la figura 6.14a,
se producen las señales de control de compuerta g 1 y g4, respectivamente, como se muestra
en la figura 6.14b. El voltaje de salida es vo = Vs (g 1 − g4). Sin embargo, g 1 y g4 no se pueden
liberar al mismo tiempo. El número de pulsos por medio ciclo depende de la frecuencia
portadora. Con la restricción de que dos transistores de la misma rama (Q 1 y Q 4) no pueden
conducir al mismo tiempo, el voltaje instantáneo de salida se muestra en la figura 6.14c. Se
pueden generar las mismas señales de control de compuerta con una onda portadora trian-
gular unidireccional como se muestra en la figura 6.14d. Se prefiere este método porque es
(a) t
2
1
g1 fc
0 t
2
g4
(b) 0 t
2
vo m
Vs
(c) 0 t
m 2
m
Vs
m
v
Ac
Ar
Ar
M
Ac
(d) 2 t
0
FIGURA 6.14
Modulación por ancho de pulso senoidal.
6.6 Control de voltaje de inversores monofásicos 311
más fácil de implementar. La señal de control de compuertas g1, que es igual a g 2, se genera de-
terminando la intersección de la señal portadora triangular Vcr con la señal de referencia senoidal
vr = Vrsen ωt. Asimismo, las señales de control de compuerta g4, que son iguales a g 3, se generan
determinando las intersecciones de la señal portadora triangular vcr con la señal de referencia
senoidal negativa vr = −Vr sen ωt. El algoritmo para generar las señales de control de compuerta
es similar al de la PWM uniforme de la sección 6.6.1, excepto que la señal de referencia es una
onda seno vr = Vr sen ωt, en vez de una señal de cd. El voltaje de salida es vo = Vs(g1 − g4).
Se puede hacer que el voltaje rms de salida varíe si se modifica el índice de modu-
lación M, definido por M = Ar /Ac. Observamos que el área de cada pulso corresponde
aproximadamente al área bajo la onda seno entre los puntos intermedios de periodos inacti-
vos adyacentes en las señales de control de compuerta. Si δm es el ancho del pulso m-ésimo.
La ecuación (6.31) se puede ampliar para determinar el voltaje de salida sumando las áreas
promedio bajo cada pulso como
2p δ 1/2
Vo = Vs a a b
m
(6.36)
m =1 π
La ecuación (6.34) también se puede aplicar para determinar el coeficiente de Fourier del
voltaje de salida como
2p 4V δm
csen n aαm + b d para n = 1, 3, 5, c
s nδm
Bn = a sen (6.37)
m =1 nπ 2 2
αm Ts
tm = = tx + m (6.38a)
ω 2
Vn DF (%)
1.0
Vs
0.8
p5
0.8
V1
0.6
DF
0.6
0.4
0.4
V11 V13
0.2
0.2
V9 V15
0 0 FIGURA 6.15
1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0 Perfil armónico de la modulación por ancho
Índice de modulación, M de pulso sinusoidal.
312 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
= M sen cω at x + bd
2t mTs
1 − para m = 1, 3, c , 2p (6.38b)
Ts 2
= M sen cω at x + b d para m = 2, 4, c , 2p
2t mTs
(6.38c)
Ts 2
donde Ts = T/2(p + 1). El ancho del pulso m-ésimo d m (o ángulo de pulso δm) se puede
determinar de
δm
dm = = t m+1 − t m (6.38d)
ω
El voltaje de salida de un inversor contiene armónicos. La PWM los empuja hacia un
rango de frecuencia alrededor de la frecuencia de conmutación fc y sus múltiplos, es decir,
en torno a los armónicos mf, 2mf, 3mf, etc. La frecuencia a que ocurren los armónicos de voltaje
se puede relacionar mediante
fn = 1 jmf { k 2 fc (6.39)
donde el n-ésimo armónico es igual a la k-ésima banda lateral de la j-ésima vez por la relación
mf de frecuencia a modulación.
n = jmf { k
= 2jp { k para j = 1, 2, 3, c y k = 1, 3, 5, c (6.40)
El voltaje fundamental de salida pico para el control PWM y SPWM se determina de forma
aproximada con
Para d = 1, la ecuación (6.41) da la amplitud pico máxima del voltaje fundamental de salida
como Vm1(máx) = Vs. De acuerdo con la ecuación (6.6), Vm(máx) podría ser tan alto como
4Vs /π = 1.273 Vs para una onda de salida cuadrada. Para aumentar el voltaje fundamental
de salida se debe incrementar d más allá de 1.0. La operación más allá de d = 1.0 se llama
sobremodulación. El valor de d al cual Vm1(máx) es igual a 1.273Vs, depende del número de
ciclos por medio ciclo p y es aproximadamente 3 para p = 7, como se muestra en la figura
6.16. Básicamente, la sobremodulación conduce a un funcionamiento de onda cuadrada y
agrega más armónicos en comparación con el funcionamiento en el rango lineal (con d ≤ 1.0.
Por lo común la sobremodulación se evita en aplicaciones que requieren baja distorsión
(por ejemplo, en fuentes de poder ininterrumpibles. [UPS]).
Vm1
Vs
4
1
No lineal
Lineal
FIGURA 6.16
Voltaje fundamental pico de salida en función
0 1 2 3 M del índice de modulación M.
αm Ts
tm = = tx + m para m = 1, 2, 3, c, p (6.42a)
ω 2
e
Ac Señal portadora
Ar Señal de referencia
g1 m
0 t
m 2
g4
0 t
2
FIGURA 6.17
Modulación por ancho de pulso senoidal modificada.
314 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
= M sen cω at x + bd
2t mTs
1 − para m = 1, 3, c, p (6.42b)
Ts 2
= M sen cω at x + bd
2t mTs
para m = 2, 4, c, p (6.42c)
Ts 2
Las intersecciones de tiempo durante los últimos intervalos de 60° se determinan con
αm +1 T
t m +1 = = − t 2p − m para m = p, p + 1c, 2p − 1 (6.42d)
ω 2
donde Ts = T/6(p + 1). El ancho del pulso m-ésimo dm (o ángulo de pulso δm) se calcula de
δm
dm = = t m +1 − t m (6.42e)
ω
Se utilizó un programa de computadora para determinar los anchos de pulso y para eva-
luar el desempeño de la SPWM modificada. El perfil armónico se muestra en la figura 6.18
para cinco pulsos por medio ciclo. El número de pulsos q en el periodo de 60° normalmente
está vinculado con la relación de frecuencia, sobre todo en inversores trifásicos, por
fc
= 6q + 3 (6.43)
fo
El voltaje instantáneo de salida es vo = Vs(g1 − g4). El algoritmo para generar las señales de
control de compuerta es similar al de la PWM senoidal de la sección 6.6.1 excepto que la señal
de referencia es una onda seno sólo de 60° a 120°.
Vn
DF %
Vs
1.0 10
0.9 9
p5
0.8 8
0.7 V01 7
DF
0.6 6
0.5 5
0.4 4
0.3 V3 3
0.2 2
0.1 1
V13
FIGURA 6.18
0 0
Perfil armónico de la modulación por ancho 1 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0
de pulso senoidal modificada. Índice de modulación, M
6.6 Control de voltaje de inversores monofásicos 315
α
Vo = Vs (6.44)
Aπ
Si
∞ 2Vs
Vao = a sen nωt
n =1,3,5,c
nπ
vao
Vs
2
(a) 0 t
180 360
vbo
Vs
2
(b) 0 t
180
vab
Vs
(c) 0 t
180 360
vbo
␣
Vs
2 360
(d) 0 t
180
vab
Vs
␣ 180
(e) 0 t
360
vab
Vs 180 ⫹ ␣
180
(f) 0 t
␣
⫺Vs 180 ⫺ ␣
FIGURA 6.19
Control por desplazamiento de fase.
316 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
entonces
∞ 2Vs
vbo = a sen n1ωt − α2
n =1,3,5,c nπ
la que, después de usar sen A − sen B = 2 sen[(A − B)/2]cos [(A + B)/2], se puede simplificar a
∞ α
cos n aωt − b
4Vs nα
vab = a sen (6.45)
n =1,3,5,c nπ 2 2
4Vs α
Vo1 = sen (6.46)
π12 2
La ecuación (6.46) indica que el voltaje de salida puede variar al cambiar el ángulo de retardo.
Este tipo de control es especialmente útil para aplicaciones de alta potencia que requieren un
gran número de dispositivos de conmutación en paralelo.
Si las señales de compuerta g 1 y g 2 se retardan por los ángulos α1 = α y α2(= π − α),
el voltaje de salida vab tiene una simetría de cuarto de onda en π/2 como se muestra en la
figura 6.19f. Por consiguiente, obtenemos
∞ 2Vs
vao = a sen 1n 1 ωt − α2 2 para n = 1, 3, 5, c
n =1 nπ
∞ 2Vs
vbo = a sen [n1 ωt − π + α2 ] para n = 1, 3, 5, c
n =1 nπ
∞ 4Vs
vab = vao − vbo = a cos 1 nα2 sen 1nωt2 para n = 1, 3, 5 (6.47)
n =1 nπ
PWM senoidal
PWM de tercer armónico
PWM de 60o
Modulación por vector espacial
6.7 Control de voltaje de inversores trifásicos 317
La PWM senoidal se utiliza para un control de voltaje, pero la amplitud pico del voltaje de
salida no puede exceder el voltaje de suministro de cd VS sin funcionamiento en la región
de sobremodulación. La SPWM modificada (o de 60o) da un control de voltaje de salida de ca
limitado. La PWM de tercer armónico da el componente fundamental, el cual es más alto que el
voltaje VS de suministro disponible. La modulación por vector espacial es más flexible y se puede
programar para sintetizar el voltaje de salida con una implementación digital.
vbN9 1 t 2 = v^ 9 sen 191 ωt − 120°2 2 = v^9 sen 19ωt − 1080°2 2 = v^9 sen 19ωt2 (6.49)
De este modo, el voltaje de línea de salida de ca vab = vaN − vbN no contiene el noveno armónico.
Por consiguiente, para múltiplos impares de tres por la frecuencia portadora normalizada mf,
los armónicos en el voltaje de salida de ca aparecen a frecuencias normalizadas fh centradas en
torno a mf y sus amplitudes, específicamente, en
n = jmf { k (6.50)
n = jmf { k { 1 (6.51)
318 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
cr ra
Acr rb rc
Acr Ar
(a) 0
2
g1 t
g2 t
(b) g3 t
g4
g5 t
g6 t
2
␣n
Vs
0 t
(c)
␣n
Vs
0 t
ab1
ab
(d) Vs
0 t
2
FIGURA 6.20
Modulación por ancho de pulso senoidal para un inversor trifásico.
Vs
v^ ab1 = M 13 para 0 < M ≤ 1 (6.52)
2
6.7 Control de voltaje de inversores trifásicos 319
Sobremodulación. Para incrementar aún más la amplitud del voltaje de carga, la ampli-
tud de la señal moduladora v^ r se puede hacer mayor que la amplitud de la señal portadora v^ cr,
lo que conduce a sobremodulación [11]. La relación entre la amplitud del voltaje fundamental
de línea de salida de ca y el voltaje de enlace de cd se vuelve no lineal. Así, en la región de
sobremodulación, los voltajes de línea oscilan en
Vs 4 Vs
13 < v^ ab1 = v^ bc1 = v^ ca1 < 13 (6.53)
2 π 2
4 Vs
v^ ab1 = 13 (6.54)
π 2
1 4 Vs
v^ abn = 13 (6.55)
nπ 2
S1
on
t
0 90 180 270 360
S3
on
t
0 90 180 270 360
vab vab1
vi
t
0 90 180 270 360 FIGURA 6.21
Funcionamiento de onda cuadrada.
320 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
Solución
a. Vs = 220 V, p = 5, y δ = 30°. Con la ecuación (6.31), Vo = 22025 × 30/180 = 200.8 V.
b. Vs = 1.1 × 220 = 242 V. Al utilizar la ecuación (6.31), 24225δ/180 = 200.8 y esto da el valor
requerido del ancho de pulso, δ = 24.75°.
Para mantener el voltaje de salida de 200.8 V al ancho de pulso máximo posible de δ = 35°,
el voltaje de entrada se puede calcular a partir de 200.8 = Vs 25 × 35/180, y esto da el voltaje
de entrada mínimo permisible, Vs = 203.64 V.
Fundamental
Modulación de 60
F(x) ⫽ 2 sen(x)⫹ 1 sen(3x)⫹ 1 sen(9x)⫹ 1 sen(15x) ⫹ ...
VCD 3 2 60 280
0.75 vCD
0.5 vCD
Común
0 /2 3/2 2
Modulación de 60
0.5
Voltaje de salida, V
v0(x)
v1(x)
0
v3(x)
⫺0.5
⫺1
0 1 2 3 4 5 6
x
60
Fundamental
Tercer armónico
FIGURA 6.22
Forma de onda de salida con PWM de 60°.
322 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
Fundamental
Modulación de terceros armónicos
F(x) ⫽ 2 sen(x)⫹ 1 sen(3x)
3 3 3
VDC
0.75 vDC
0.5 vDC
Common
0 /2 3/2 2
0.5
Voltaje de salida, V
v0(x)
v1(x)
0
v3(x)
⫺0.5
⫺1
⫺1.2
0 1 2 3 4 5 6
0 x 2
Inyección de terceros armónicos
Fundamental
Tercer armónico
FIGURA 6.23
Forma de onda de salida con PWM de terceros armónicos.
6.7 Control de voltaje de inversores trifásicos 323
2
u1 t2 = [u + u be j12/32 π + u ce −j12/32 π] (6.57)
3 a
jIm
0
2 u
3 b
0
u(t)
t ua
2
0 0
Re 3
0
0 FIGURA 6.24
2 0
3 u Tres vectores coordenados de fase
c y vector espacial u(t).
324 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
donde 2/3 es un factor de escala o graduación. La ecuación (6.57) se puede escribir en compo-
nentes reales e imaginarios en el dominio x−y como
u1 t2 = u x + ju y (6.58)
Con las ecuaciones (6.57) y (6.58) podemos realizar la transformación de coordenadas de los
ejes a−b−c a los ejes x−y como está dado por
−1 −1
1 ua
a b = §
ux 2 2 2
¥ £ ub ≥ (6.59)
uy 3 13 − 13
0 uc
2 2
[v − 0.51 vb + vc 2]
2
ux = (6.60a)
3 a
13
uy = 1v − vc 2 (6.60b)
3 b
La transformación de los ejes x−y a los ejes α−β, que se realiza girando con una velocidad
angular de ω, se obtiene al girar los ejes x−y con ωt como está dado por (Apéndice G)
π
cos(ωt) cos ¢ + ωt≤
cos(ωt) − sen(ωt) u x
a b =§ ¥ a xb = a ba b
uα 2 u
(6.61)
uβ π uy sen(ωt) cos(ωt) u y
sen(ωt) sen¢ + ωt≤
2
u a = Re1u 2 (6.62a)
u b = Re1ue −j12/32 π 2 (6.62b)
u c = Re1ue j12/32 π
2 (6.62c)
Por ejemplo, si ua, ub y uc son los tres voltajes de fase de una fuente balanceada con un valor
pico de Vm, podemos escribir
1 2 3 4
5 6 7 8
FIGURA 6.25
Estados de encendido y apagado de los interruptores del inversor. [Ref. 13].
Vector espacial (SV). Los estados de conmutación del inversor se pueden representar
por valores binarios q 1, q 2 , q 3, q4, q5 y q 6; es decir qk = 1 cuando un interruptor está abierto
y qk = 0 cuando un interruptor está cerrado. Los pares q1q4 , q3q6 y q5q2 son complementarios.
Por consiguiente, q4 = 1 − q 1, q 6 = 1 − q 3 y q 2 = 1 − q5. Los estados de encendido y apa-
gado se muestran en la figura 6.25 [13]. Utilizando la relación de trigonometría e jθ = cos θ +
jsen θ para θ = 0,2π/3, o 4π/3, la ecuación (6.57) da el voltaje de fase se salida en el estado
de conmutación (100) como
−1 −1
va 1 t2 = V ; vb 1 t2 = V ; vc 1 t2 =
2
V (6.65)
3 S 3 S 3 S
2 π
j1 n − 12
Vn = VSe 3 para n = 1, 2, c 6 (6.67)
3
El vector cero tiene dos estados de conmutación (111) y (000), uno de los cuales es redun-
dante. El estado de conmutación redundante se puede utilizar para optimizar la operación
del inversor, como minimizar la frecuencia de conmutación. La tabla 6.2 da la relación
entre los vectores espaciales y sus estados de conmutación correspondientes. Observemos
que estos vectores no se mueven en el espacio, por lo que se les conoce como vectores es-
tacionarios, en tanto que el vector u(t) de la figura 6.24 y en la ecuación (6.64) gira a una
velocidad angular de
ω = 2πf (6.68)
−1 −1
1 q1
a Lα b =
V 2 3 2 2
V§ ¥ £ q3 ≥ (6.69)
VLβ 3A2 s 13 − 13
0 q5
2 2
Con el factor U2 para convertir el voltaje rms en su valor pico, el valor pico del voltaje de línea
es VL(pico) = 2VS /U3 y el del voltaje de fase es Vp(pico) = Vs /U3. Utilizando el voltaje de fase Va
como referencia, lo que usualmente es el caso, el vector del voltaje de línea Vab va π/6 adelante
del vector de fase. El valor pico normalizado del n-ésimo vector de voltaje de línea se calcula
a partir de
12 × 12 j1 2n − 12 π/6 1 2n − 12 π 1 2n − 12 π
c cos a b + j sen a bd
2
Vn = e =
13 13 6 6
para n = 0, 1, 2, 6 (6.70)
Hay seis vectores no cero V1−V6 y dos vectores cero, V0 y V7 como se muestra en la figura 6.26.
Definamos un vector de desempeño U como la función integral de tiempo de Vn de tal
modo que
U = Vn dt + U0 (6.71)
L
donde U0 es la condición inicial. De acuerdo con la ecuación (6.71), U traza un lugar geométrico
hexagonal determinado por la magnitud y el periodo de los vectores de voltaje. Si los voltajes
de salida son puramente senoidales entonces el vector de desempeño U es
∗
U = Me jθ = Me jωt (6.72)
donde M es el índice de modulación (0 < M < 1) para controlar la amplitud del voltaje de
salida y ω es la frecuencia de salida en radianes por segundo. U* traza un lugar geométrico
circular puro como se muestra en la figura 6.26 mediante un círculo de puntos de radio M = 1 y
se convierte en el vector de referencia Vr. El lugar geométrico U se puede controlar selec-
cionando Vn y ajustando el ancho de Vn para que siga el lugar geométrico U* con la mayor
precisión posible. Este método se conoce como método del lugar geométrico cuasi circular.
Los lugares geométricos de U y U*(= Vr) también se muestran en la figura 6.26.
El desplazamiento angular entre el vector de referencia Vr y el eje α del marco α−β se
obtiene por
t
θ1 t2 = ω1 t2 dt + θo (6.73)
L0
Cuando el vector Vr de referencia (o modulador) pase a través de uno por uno de los sectores,
se abrirán o cerrarán diferentes conjuntos de interruptores según el orden en que aparecen los
estados de conmutación en la tabla 6.2. El resultado es que cuando Vr realiza una revolución
en el espacio, el voltaje de salida del inversor completa un ciclo. La frecuencia de salida del
inversor corresponde a la velocidad de rotación de Vr y su voltaje de salida se puede ajustar
variando la magnitud de Vr.
6.7 Control de voltaje de inversores trifásicos 327

Vector modulador
(rotatorio) Vr ⫽ [vr]␣ Número de sector
V2 ⫽ Vi⫹1
110
2 1
Estado
estacionario
V3 vr V1 ⫽ Vi
010 100
o
3 V7, 8 6 ␣
‹
vc
1
V4 V6
011 101
4 5
V5 011
FIGURA 6.26
Representación del vector espacial.
[v − 0.51vrb = vcr 2 ]
2
vrα = (6.74)
3 ra
13
vrβ = 1vrb − vrc 2 (6.75)
3
Si las señales moduladoras de línea [vr]abc son tres formas de onda senoidales balanceadas
con una amplitud de Ac = 1 y una frecuencia angular ω, las señales moduladoras resultan-
tes en el marco estacionario α−β Vc = [vr] αβ se convierten en un vector de amplitud fija
MAc (= M) que gira a una frecuencia ω. Éste también se muestra en la figura 6.26 como un
círculo de puntos de radio M.
vector espacial es aproximar la señal moduladora de línea senoidal Vr con los ocho vec-
tores espaciales (Vn, n = 0, 2, . . . ,7). Sin embargo, si la señal moduladora Vr queda entre
los vectores Vn y Vn+1 , entonces deben usarse los dos vectores no cero (Vn y Vn+1) y un SV
cero (Vz = V0 o V 7) para obtener el voltaje de línea de carga máximo y para minimizar la
frecuencia de conmutación. Como un ejemplo, se puede realizar un vector de voltaje Vr en
la sección 1 con los vectores V1 y V2 y uno de los dos vectores nulos (V0 o V 7). Es decir, el
estado V1 está activo durante el tiempo T 1, V2 está activo durante T 2 y uno de los vectores
nulos (V0 o V 7) está activo durante Tz. Para una frecuencia de conmutación lo bastante alta
se puede suponer que el vector de referencia Vr permanece constante durante un periodo
de conmutación. Como los vectores V1 y V2 son constantes y Vz = 0, podemos igualar el
tiempo de volts del vector de referencia a los vectores espaciales como
Vr × Ts = V1 × T1 + V2 × T2 + Vz × Tz (6.76a)
Ts = T1 + T2 + Tz (6.76b)
lo cual se define como la SVM. T 1, T 2 y Tz son los tiempos de permanencia de los vectores
V1, V2 y Vz, respectivamente. La ecuación (6.67) da los vectores espaciales en el sector 1 como
2 2 π
V1 = VS ; V2 = VS e j 3 ; Vz = 0 ; Vr = Vr e jθ (6.77)
3 3
donde Vr es la magnitud del vector de referencia y θ es el ángulo de Vr.
Esto se logra utilizando dos vectores espaciales adyacentes con el ciclo de trabajo
apropiado [15-18]. El diagrama vectorial se muestra en la figura 6.27.
Sustituyendo la ecuación (6.77) en la ecuación (6.76a) se obtiene
2 2 π
Ts Vr e jθ = T1 VS + T2 VS e j 3 + Tz × 0
3 3
V2
Q
T2V2
Ts Vr
V2T2
Ts
13 Ts Vr π
T1 = sena − θb (6.79a)
VS 3
13 Ts Vr
T2 = sen 1 θ2 (6.79b)
VS
Tz = Ts − T1 − T2 (6.79c)
TABLA 6.3 Relación entre los tiempos de permanencia y el ángulo θ del vector espacial en el sector 1
Vr = 12Va1
13 Vr 16 Va1
M = = (6.83)
VS VS
donde se aprecia que el voltaje rms de salida Va1 es proporcional al índice de modulación M.
Dado que el hexágono de la figura 6.26 está formado por seis vectores estacionarios que tienen
una longitud de 2VS/3, el valor máximo del vector de referencia está dado por
2 13 VS
Vr 1máx2 = VS × = (6.84)
3 2 13
Sustituyendo Vr(máx) en la ecuación (6.82) se obtiene el índice máximo de modulación Mmáx
como
13 VS
M máx = × =1 (6.85)
VS 13
la cual da el rango del índice de modulación para SVM como
0 ≤ M máx ≤ 1 (6.86)
Ts Ts
vaN
V0 V1 V2 V7 V7 V2 V1 V0
vbN
0
t
vcN
0
t
FIGURA 6.28
Patrón de la SVM.
3. La transición del estado (000) al estado (100) implica sólo dos interruptores y se logra
activando Q1 y desactivando Q4.
4. El estado de conmutación (111) se selecciona para el segmento Tz/2 en el centro para
reducir el número de conmutaciones por periodo de muestreo. El estado de conmutación
(000) se selecciona para los segmentos Tz/2 en ambos lados.
5. Cada uno de los interruptores del inversor se activa y desactiva una vez por periodo de
muestreo. Por tanto, la frecuencia de conmutación fsw de los dispositivos es igual a la fre-
cuencia de muestreo fs = 1/Ts o a su múltiplo.
6. El patrón de una forma de onda como se muestra en la figura 6.28 se puede producir
durante nTs que es un múltiplo (n) o una fracción (1/n) del periodo de muestreo Ts
multiplicando por o dividiendo entre n los tiempos de permanencia. Es decir, si multi-
plicamos por 2, los segmentos abarcarán dos periodos de muestreo.
Vs − Tz π
a b= sen a + θb
Tz Vs
vaN = + T1 + T2 + (6.87a)
2Ts 2 2 2 3
332 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
Vs − Tz 13 π
a b = Vs sen aθ − b
Tz
vbN = − T1 + T2 + (6.87b)
2Ts 2 2 2 6
Vs − Tz
a b = − VaN
Tz
vcN = − T1 − T2 + (6.87c)
Ts 2 2
vc vc
t
90 180 270 360
S1
activo
t
0 90 180 270 360
(b) Estado del interruptor S1
S3
activo
t
0 90 180 270 360
(c) Estado del interruptor S3
vab vab1
vi
t
FIGURA 6.29 0 90 180 270 360
Formas de onda trifásicas para modulación
por vector espacial (M = 0.8, fsn = 18). (d) Espectro del voltaje de salida de ca
6.7 Control de voltaje de inversores trifásicos 333
3 cos(
) sen(
)
T1 T .
3 cos(
) sen(
)
. 2 sen(
)
v3 010 v2 110 T2 T 3 cos(
) sen(
)
T0 0
(T T1 T2)
v1 100
v4 011
T1 m.T.sen(60
)
T2 m.T.sen(
)
T0 T (T1 T2)
v5 001 v6 101
FIGURA 6.30
Sobremodulación. [Ref. 20, R. Valentine].
estados Tn , Tn+1 y Tz en la ecuación (6.81). Sin embargo, las partes del círculo afuera del
hexágono están limitadas por las fronteras del hexágono, como se muestra en la figura 6.30,
y los estados de tiempo correspondientes. Tn y Tn+1 se calcula a partir de [20]:
13 cos 1 θ2 − sen1θ2
Tn = Ts
13 cos 1 θ2 + sen1θ2
(6.88a)
2sen 1θ2
Tn +1 = Ts
13 cos 1θ2 + sen1θ2
(6.88b)
Tz = Ts − T1 − T2 = 0 (6.88c)
El índice máximo de modulación M para SVM es Mmáx = 2/U3. Para 0 < M ≤ 1, el inversor
funciona en la SVM normal, y para M ≥ 2/U3, el inversor funciona por completo en el modo
de salida de seis pasos. El funcionamiento de seis pasos conmuta el inversor a los seis vecto-
res que se muestran en la tabla 6.2, y de este modo se minimiza el número de conmutación
en una vez. Para 1 < m < 2/U3, el inversor funciona en sobremodulación, lo cual normalmente se
utiliza como paso de transición de las técnicas de SVM a un funcionamiento de seis pasos.
Aunque la sobremodulación permite utilizar más el voltaje de entrada de cd que las técni-
cas SVM estándar, produce voltajes de salida no senoidales con un alto grado de distorsión,
en especial a una baja frecuencia de salida.
334 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
Sector Segmento 1 2 3 4 5 6 7
1 Estado V0 V1 V2 V7 V2 V1 V0
del vector 000 100 110 111 110 100 000
2 Estado V0 V3 V2 V7 V2 V3 V0
del vector 000 010 110 111 110 010 000
3 Estado V0 V3 V4 V7 V4 V3 V0
del vector 000 010 011 111 011 010 000
4 Estado V0 V5 V4 V7 V4 V5 V0
del vector 000 001 011 111 011 001 000
5 Estado V0 V5 V6 V7 V6 V5 V0
del vector 000 001 101 111 101 001 000
6 Estado V0 V1 V6 V7 V6 V1 V0
del vector 000 100 101 111 101 100 000
Señales
de compuerta
Sectores # 1–6
vr θ Calculador g1
va* de sector
vr θk g2
tan−1 v
r
vb* abc/ Generador g3
Calculador del de secuencia
v2 + v2 vr de g4
M tiempo de
vc* 3 ÷
permanencia conmutación g5
Señales de Vs
Ts g6
referencia vr
FIGURA 6.31
Diagrama de bloques para la implementación digital del algoritmo de SVM.
6.8 Reducciones armónicas 335
Puntos clave de la sección 6.7 Las técnicas de modulación senoidal, de inyección de armó-
nicos y SVM se suelen utilizar para inversores trifásicos. Por la flexibilidad de manipulación e
implementación digital, la SVM tiene cada vez más aplicaciones en convertidores de potencia
y control de motores.
vao
Vs
␣1
0 t
2
2
␣2
␣1
␣2
⫺Vs
⫺ ␣2 ⫺ ␣2
⫺ ␣1 ⫺ ␣1
FIGURA 6.32
Voltaje de salida con dos muescas bipolares por media onda.
cos nα = 0
o
90°
α= (6.90)
n
y el tercer armónico se elimina si α = 90/3 = 30°.
donde
α1 α2 π/2
c sen nωt d1 ωt2 d
4Vs
Bn = sen nωt d1ωt2 − sen nωt d1 ωt2 +
π L0 Lα1 Lα2
4Vs 1 − 2 cos nα1 + 2 cos nα2
= (6.92)
π n
π
donde α1 < α2 < c < αk < .
2
6.8 Reducciones armónicas 337
α1 π/2
c sen nωt d1ωt2 d
4Vs
Bn = sen nωt d1 ωt2 +
π L0 Lα2
4Vs 1 − cos nα1 + cos nα2
= (6.95)
π n
m
c 1 + a 1 −12 k cos 1 nαk 2 d
4Vs
Bn = para n = 1, 3, 5, c (6.96)
nπ k =1
π
donde α1 < α2 < c < αk < .
2
El tercero y quinto armónicos se eliminarían si
vo
Vs
⫹ ␣1
2 ⫹ ␣2 2
0
␣1 ␣2 ⫺ ␣2 t
⫺ ␣1 3 ␣1
2
␣2
⫺Vs
FIGURA 6.33
Voltaje de salida unipolar con dos muescas por medio ciclo.
338 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
vn
Vs
60 240 300
0 t
180 360
␣1 ␣3 ␣5 120
⫺Vs ␣2 ␣4 ␣6
FIGURA 6.34
Voltaje de salida para modulación por ancho de pulso senoidal modificada.
α2 α4 α6
c sen 1 nωt2 d 1ωt 2 + sen 1nωt2 d 1ωt2 + sen 1nωt2 d 1 ωt2
4Vs
Bn =
nπ Lα1 Lα3 Lα5
π/2
+ sen 1nωt2 d1 ωt2 d
Lπ/3
m
c − a 1 − 12 k cos 1 nαk 2d
4Vs 1
Bn = para n = 1, 3, 5, c (6.97)
nπ 2 k =1
Las técnicas de PWM senoidal modificada se pueden aplicar para generar las muescas
que eliminarían ciertos armónicos de forma efectiva en el voltaje de salida como se muestra en
la figura 6.34.
Como la salida del segundo inversor, vo2, está retrasada por π/3,
π π π
vo2 = A1 sen aωt − b + A3 sen 3 aωt − b + A5 sen 5 aωt − b + c
3 3 3
π π
vo = vo1 + vo2 = 13 c A1 sen aωt − b + As sen 5 aωt + b + c d
6 6
Por consiguiente, un desplazamiento de fase de π/3 y la combinación de los voltajes con la co-
nexión de un trasformador eliminarían los terceros armónicos (y todos los armónicos múltiplos
impares del tercer armónico). Observemos que el componente fundamental resultante no es
6.8 Reducciones armónicas 339
vo1
Vs
1:1 0 t
2
⫹ ⫹ ⫺Vs
vo2
vo1 Inversor
1 Vs
⫺ 0 t
2
vo ⫺Vs 3
⫹ vo
Vs 4
vo2 Inversor 3 2
2 0 t
⫺ ⫺ ⫺Vs 3
FIGURA 6.35
Eliminación de armónicos mediante una conexión con trasformador.
dos veces el voltaje individual, sino que es 13/21 =0.8662 veces el de los voltajes de salida indi-
viduales y la salida efectiva se ha reducido mediante (1 − 0.866 =) 13.4%.
Las técnicas de eliminación armónica, las cuales son adecuadas sólo para voltaje fijo,
aumentan el orden de los armónicos y reducen los tamaños del filtro de salida. Sin embargo,
esta ventaja se debe valorar en función de las pérdidas por conmutación incrementada de
los dispositivos de potencia y el hierro aumentado (o pérdidas magnéticas) en el transformador
por frecuencias armónicas más altas.
Solución
Para eliminar el quinto, séptimo, undécimo y decimotercer armónicos, A5 = A7 = A11 = A13 = 0; es decir,
m = 4. Se requerirían cuatro muescas por cuarto de onda. La ecuación (6.93) da el siguiente conjunto de
ecuaciones simultáneas no lineales para despejar los ángulos.
La solución de estas ecuaciones por iteración con el programa Mathcad da por resultado
Nota: no siempre es necesario eliminar el tercer armónico (ni los armónicos múltiplos
impares del tercer armónico), que normalmente no está presente en conexiones trifásicas. Por
consiguiente, en inversores trifásicos, es preferible eliminar el quinto, séptimo y undécimo
armónicos de los voltajes de salida, de modo que el LOH sea el decimotercero.
r Se pueden seleccionar con anticipación los ángulos de conmutación de los inversores para
eliminar ciertos armónicos en los voltajes de salida.
r La técnica de eliminación de armónicos que son adecuadas sólo para voltajes de salida fijos
incrementan el orden de los armónicos y reducen los tamaños de filtros de salida.
∞ 4IL nδ
i0 = a sen sen n1ωt2 (6.98)
n =1,3,5,c
nπ 2
TABLA 6.6 Estados de conmutación para un inversor monofásico de puente completo con fuente de corriente (CSI)
L IL
⫹ Le
Qc
Q1 Q3
⫹Vs
D1 D3
io
Vs Dm Ce Carga
Q4 Q2
D4 D2
⫺
Voltaje variable de cd
g1
g2 2 3 t
g3 t
g4 t
io
IL Corriente fundamental
2 t
FIGURA 6.36
Fuente de corriente monofásica.
342 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
La figura 6.37a muestra el diagrama del circuito de un inversor trifásico con fuente de
corriente. La figura 6.37b muestra las formas de onda de las señales de control de compuerta y
las corrientes de línea para una carga conectada en Y. En todo momento, sólo dos tiristores
conducen al mismo tiempo y cada dispositivo conduce durante 120°. Según la ecuación (6.20a),
la corriente instantánea de la fase a de una carga conectada en Y se puede expresar como
∞ π
sena b sen senn aωt + b
4IL nπ nπ
ia = a (6.99)
n =1,3,5,c nπ 2 3 6
Según la ecuación (6.25a), la corriente instantánea de fase para una carga conectada en delta
está dada por
∞ 4IL
sen a b sen a b sen 1nωt2
nπ nπ
ia = a para n = 1, 3, 5, c (6.100)
n =1 13nπ 2 3
Las técnicas PWM, SPWM, MSPWM, MSPWN o SVM se puedne aplicar para variar la
corriente de carga y para mejorar la calidad de su forma de onda.
El inversor con fuente de corriente es el dual de un VSI. En un VSI el voltaje de línea
a línea es similar en cuanto a forma a la corriente de línea de un CSI. Las ventajas del CSI
son (1) como la corriente de cd de entrada se controla y limita, el disparo fallido de los dis-
positivos de conmutación, o cortocircuito, no serían problemas graves; (2) la corriente pico
de los dispositivos de potencia está limitada; (3) los circuitos de conmutación de tiristores
son más simples, y (4) tiene la capacidad de manejar una carta reactiva o regenerativa sin
diodos de conducción libre.
Un CSI requiere un reactor relativamente grande para exhibir características de fuente
de corriente y una etapa convertidora extra para controlar la corriente. La respuesta dinámica
es más lenta. Por la transferencia de corriente de un par de interruptores a otro, se requiere un
filtro de salida para suprimir los picos de voltaje de salida.
L IL
Q1 Q3 Q5
D1 D3 D5
Vs
a b c
Q4 Q6 Q2
ic
D4 D6 D2
R
Voltaje ia ib
variable de cd R n R
(a) Circuito
g1
0 t
2
g2
0 t
2
g3
0 t
2
g4
0 t
g5
0 t
g6 2
0 t
ia 2
IL
0 t
2
ib
IL
0 t
2
ic
IL
0 t
2
FIGURA 6.37
Inversor transistorizado con fuente de corriente trifásica.
344 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
IL
⫹ Le
Q1 D1 D3 Q3
Q
Vs Dm Ce
Carga
Q4 D4 D2 Q2
⫺
Voltaje variable de cd
FIGURA 6.38
Inversor de enlace de cd variable.
deseados del voltaje de salida, la forma del voltaje de salida se puede predeterminar, como
se muestra en la figura 6.1b o en la figura 6.36. Se hace variar la fuente de cd para que produzca
una salida de ca variable.
Principio básico. Consideremos dos convertidores cd-cd que alimentan una carga
resistiva R como se muestra en la figura 6.39a. Los dos convertidores producen una salida de onda
seno de cd polarizada de tal modo que cada fuente sólo produce un voltaje unipolar como se
muestra en la figura 6.39b. La modulación de cada convertidor está desfasada 180° con la
otra de modo que la excursión del voltaje a través de la carga se minimiza. De este modo,
los voltajes de salida de los convertidores se describen como
Por tanto, aparece un voltaje de cd polarizado en cada extremo de la carga con respecto a
tierra, pero el diferencial de voltaje de cd a través de la carga es cero.
6.11 Inversor elevador 345
Carga
⫹ ⫹
VCD
Convertidor V V2 Convertidor
1
A B tiempo
⫺ ⫺
VCD
0V
tiempo
(a) Dos convertidores cd-cd (b) Voltajes de salida
FIGURA 6.39
Principio del inversor elevador.
⫹ vo ⫺
RI
S2 S4
D2 D4
⫹
⫹ L1 L2
V1 V2
⫹ ⫺ C1 C2
L
RI ⫹ ⫺
VI
Vin
C S1 S3
⫹
⫺ D1 ⫺ D3
Vin
⫺
iL Controlador S1 S3 Controlador iL
A en modo S2 S4 B en modo
VI deslizante deslizante VI
(a) Un convertidor elevador bidireccional (b) Dos convertidores elevadores bidireccionales
FIGURA 6.40
Inversor elevador compuesto de dos convertidores elevadores. [Ref. 22, R. CaCeres].
346 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
R1
Va ⫹ Vo ⫺ Vb
⫹ V0 ⫺
S2
D2 R
⫹ ⫹ u ⫽ ⫺1
L1
V1 V2 ⫹ L
C
C1 ⫺ Vc
⫹ ⫺
⫺ u⫽1 IL Vin
Vin
S1
⫺ D1
FIGURA 6.41
Circuito equivalente del convertidor A.
El voltaje promedio de salida del convertidor A, que funciona en el modo elevador, se puede
calcular como sigue
Vs
Va = (6.104)
1 − k
El voltaje promedio de salida del convertidor B, que funciona en el modo elevador, se puede
calcular como sigue
Vs
Vb = (6.105)
k
iLI
Ra L1 R1 Ra L1 R1
⫹ V0 ⫺ ⫹ ABIERTO ⫹ V0 ⫺ ⫹
⫹ iLI S1 ⫹ S1 CERRADO
⫹ ⫹
Vin V1 V2 Vin V1 V2
⫺ C1 ⫺ ⫺ S2 ⫺ C1 ⫺ ⫺ S2 ABIERTO
CERRADO
(a) Modo 1: S1 abierto y S2 cerrado (b) Modo 2: S1 cerrado y S2 abierto
FIGURA 6.42
Circuitos equivalentes durante los modos de funcionamiento.
6.11 Inversor elevador 347
Vs Vs
Vo = Va − Vb = −
1 − k k
Vo 2k − 1
Gcd = =
1 1 − k2 k
(6.106)
Vs
Como un convertidor elevador no puede producir un voltaje de salida más bajo que el voltaje
de entrada, el componente de cd debe satisfacer la condición [24]
Vcd ≥ 21 Vm + Vs 2 (6.108)
lo cual implica que hay muchos posibles valores de Vcd. Sin embargo, el término igual produce
el menor esfuerzo en los dispositivos. Con las ecuaciones (6.104), (6.107) y (6.108), obtenemos
Vo1 pico2
− 2a + Vs b
2Vs
Vo1 pico2 =
1 − k 2
lo cual da la ganancia de voltaje de ca como
Vo1 pico2 k
Gca = = (6.109)
Vs 1 − k
De este modo, Vo(pico) se vuelve VS con k = 0.5. Las características de ganancia de ca y cd del
inversor elevador se muestran en la figura 6.43.
La corriente del inductor IL que depende de la resistencia R de la carga y el ciclo de
trabajo k se determina de
IL = c d
k Vs
1 − k 1 1 − k2 R
(6.110)
El esfuerzo producido por el voltaje del inversor elevador depende de la ganancia de ca Gca, el
voltaje pico de salida Vm y la corriente de carga IL.
Inversor elevador
10
4
Ganancias de voltaje
2
Gca(k)
0
Gcd(k)
⫺2
⫺4
⫺6
⫺8
⫺10
0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1
FIGURA 6.43
Características de ganancia del inversor elevador.
Vin ⫹
S2 S4
⫺
L L
S1 C C S3
Carga
Va Vb
⫹ vo ⫺
FIGURA 6.44
Inversor reductor-elevador. [Ref. 23, R. CaCeres].
6.12 Diseño del circuito inversor 349
Ejemplo 6.7 Cómo determinar el valor del filtro C para eliminar ciertos armónicos
El inversor monofásico de puente completo de la figura 6.3a alimenta una carga R = 10 Ω, L = 31.5 mH,
y C = 112 μF. El voltaje de entrada de cd es Vs = 220 V y la frecuencia del inversor es fo = 60 Hz. El
voltaje de salida tiene dos muescas de modo que el tercero y quinto armónicos se eliminan. (a) Determine
la expresión para la corriente de carga io(t). (b) Si se utiliza un filtro C de salida para eliminar el séptimo
armónico y armónicos de mayor orden, determine la capacitancia del filtro Ce.
Solución
La forma de onda del voltaje de salida se muestra en la figura 6.32. Vs = 220 V, fo = 60 Hz, R = 10 Ω,
L = 31.5 mH, y C = 112 μF, ωo = 2π × 60 = 377 rad/s.
La reactancia inductiva para el n-ésimo voltaje armónico es
Le
Ce
Carga C1
Ce Carga Ce Carga
Le
FIGURA 6.45
Filtros de salida.
350 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
0 Zn 0 = c102 + a11.87n −
23.68 2 1/2
b d
n
11.87n − 23.68/n
= tan−1 a1.187n − b
2.368
θn = tan−1
10 n
23.68 2 1/2
c 102 + a11.87n − b d =
10
n 377nCe
Ejemplo 6.8 Simulación con PSpice de un inversor monofásico con un control de PWM
El inversor monofásico de la figura 6.3a utiliza el control de PWM como se muestra en la figura 6.12a
con cinco pulsos por medio ciclo. El voltaje de suministro de cd es Vs = 100. El índice de modula-
ción M es 0.6. La frecuencia de salida es fo = 60 Hz. La carga es resistiva con R = 2.5 Ω. Use PSpice
(a) para graficar el voltaje de salida vo, y (b) para calcular sus coeficientes de Fourier. Los parámetros
del modelo SPICE del transistor son IS = 6.734F, BF = 416.4, CJC = 3.638P, y CJE = 4.493P, y los de
los diodos son IS = 2.2E − 15, BV = 1800 V, TT = 0.
6.12 Diseño del circuito inversor 351
Solución
a. M = 0.6, fo = 60 Hz, T = 1/fo = 16.667. El inversor para la simulación con PSpice se muestra
en la figura 6.46a. Se utiliza un amplificador operacional como el de la figura 6.46b como
comparador y produce las señales de control de PWM. Las señales portadora y de referencia
se muestran en la figura 6.46c. A continuación se muestra la lista del archivo del circuito:
Vy
1 is 2
0V
Rg1 Rg3
8 12
Q1 D1 Q3 D3
100 ⍀ 7 100 ⍀ 11
⫹ ⫹
⫺
vg1 ⫺
vg3
⫹ vx
3 4 R 5 L iL
Vs
100 V 2.5 ⍀ 10 mH 6
⫺ 0V
Rg4 Rg2
14 10
Q4 D4 Q2 D2
100 ⍀ 13 100 ⍀ 9
⫹ vg4 ⫹ vg2
⫺ ⫺
0
(a) Circuito
RF
R1
1 1 k⍀ 100 k⍀
5
6 3
R2 R0 ⫹
2 1 k⍀ 75 ⍀
vr ⫹
⫺ ⫹ ⫹ C0 vg
Rin ⫺
2 ⫻ 105 vi
⫹ 10 pF
vc ⫺ vi 2 M⍀
⫺ ⫺
4
0
15 16 17
⫹ Rc1 ⫹ Rc3 ⫹ Rr
⫺
vcr1 ⫺
vcr3 ⫺
vr
2 M⍀ 2 M⍀ 2 M⍀
0
(c) Señales de referencia y portadora
FIGURA 6.46
Inversor monofásico para simulación con PSpice.
6.12 Diseño del circuito inversor 353
La figura 6.47 muestra las gráficas PSpice donde V(17) = señal de referencia y V(3,6) = voltaje
de salida.
⫺100 V
V (3, 6)
50 V
0V
V (17) ⫺V (16)
50 V
0V
0 ms 2 ms 4 ms 6 ms 8 ms 10 ms 12 ms 14 ms 16 ms 18 ms
V (17) ⫺V (15)
Tiempo C1 ⫽ 0.000, 0.000
C2 ⫽ 0.000, 0.000
dif ⫽ 0.000, 0.000
FIGURA 6.47
Gráficas PSpice del ejemplo 6.8.
RESUMEN
Los inversores pueden suministrar voltajes de ca monofásicos y trifásicos desde una fuente
de voltaje de cd fija o variable. Hay varias técnicas de control de voltaje y producen un
rango de armónicos en el voltaje de salida. La SPWM es más efectiva para reducir el LOH.
Con la selección apropiada de los patrones de conmutación para dispositivos de potencia se
pueden eliminar ciertos armónicos. La modulación por vector espacial se aplica cada vez
más en convertidores de potencia y controles de motor. Un inversor con fuente de corriente
es el dual de un inversor con fuente de voltaje. Con la secuencia y control de conmutación
apropiados, el puente inversor monofásico puede funcionar como inversor elevador.
REFERENCIAS
[1] Bedford, B.D., y R. G. Hoft. (1964). Principle of Inverter Circuits. Nueva York. John Wiley & Sons.
[2] Ohnishi, T., y H. Okitsu. (1983). “A novel PWM technique for three-phase inverter/converter”.
International Power Eiectronics Conference. (384-395).
[3] Taniguchi K., y H. Irie. (1986). “Trapezoidal modulating signal for three-phase PWM inverter”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. IE3, núm. 2. (193-200).
[4] Thorborg, K., y A. Nystorm. (1988). “Staircase PWM: an uncomplicated and efficient modu-
lation technique for ac motor drives”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. PE3, núm. 4.
(391-398).
[5] Salmon, J.C., S. Olsen, y N. Durdle. (1991). “A three-phase PWM strategy using a stepped 12 refe-
rence waveform”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA27, núm. 5. (914-920).
[6] Boost, M.A., y P. D. Ziogas. (1988). “State-of-the-art carrier PWM techniques: A critical evalua-
tion”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA24, núm. 2. (271-279).
[7] Taniguchi, K., y H. Irie. (1988). “PWM technique for power MOSFET inverter”. IEEE Transactions
on Power Electronics. Vol. PE3, núm. 3. (328-334).
Referencias 355
[8] Ohsato, M.H., G. Kimura, y M. Shiova. (1991). “Five-stepped PWM inverter used in photovoltaic
systems”. IEEE Transactions in Industrial Electronics. Vol. 38. Octubre. (393-397).
[9] Ziogas, P.D. (1981). “The delta modulation techniques in static PWM inverters”. IEEE Transactions
on Industry Applications. Marzo/abril. (199-204).
[10] Espinoza, J.R. (2001). Power Electronics Handhook, editado por M. H. Rashid. San Diego, CA.
Academic Press. 2001, Capítulo 14, Inversores.
[11] Lee, D.C., y G.M. Lee. (1997). “Linear control of inverter output voltage in overmodulation”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 44, núm. 4. Agosto. (590-592).
[12] Blaahjerg, F., J. K. Pedersen, y P. Thoegersen. (1997). “Improved modulation techniques for PWM-V
SI drives”. IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 44, núm. 1. Febrero. (87-95).
[13] Van der Broeck, H.W., H.C. Skudelny, y G. V. Stanke. (1988). “Analysis and realization of a pulse-
width modulator based on voltage space vectors”. IEEE Transactions on Industry and Applications. Vol. 24,
núm. 1. Enero/febrero. (142-150).
[14] Iwaji, Y., y S. Fukuda. (1992). “A pulse frequency modulated PWM inverter for induction motor
drives”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 7, núm. 2. Abril. (404-110).
[15] Liu, H.L., y G. H. Cho. (1994). “Three-level space vector PWM in lose index modulation
region avoiding narrow pulse problem”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 9. Septiembre.
(481-486).
[16] Chen, T.P., Y. S. Lai, y C.-H. Liu. (1999). “New space vector modulation technique for inverter
control”. IEEE Power Electronics Specialists Conference. Vol. 2. (777-782).
[17] Bowes, S.R., y G. S. Singh. (2000). “Novel space-vector-hased harmonic elimination inverter
control”. IEEE Transactions on Industrv Applications. Vol. 36, núm. 2. Marzo/abril. (549-557).
[18] Jacobina, C.B., A. M. N. Lima., E. R. Cabral da Silva, R. N. C. Alves, y P. F. Seixas. “Digital scalar
pulse-width modulation: A simple approach to introduce non-sinusoidal modulating waveforms”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. 16, núm. 3. Mayo. (351-359).
[19] Zhan, C., A. Arulampalam, V. K. Ramachandaramurthy, C. Fitzer, M. Barnes, y N. Jenkins.
(2001). “Novel voltage space vector PWM algorithm of 3-phase 4-wire power conditioner”. IEEE Power
Engineering Society Winter Meeting. Vol. 3. (1045-1050).
[20] Valentine, R. (1996). Motor Control Electronics Handbook. Nueva York. McGraw-Hill. Capítulo 8.
[21] Patel, H.S., y R. G. Hoft. (1974). “Generalized techniques of harmonic elimination and voltage
control in thyristor converter”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA9, núm. 3. (310-317).
Vol. IA10, núm. 5. (666-673).
[22] Caceres R.O, e I. Barbi. (1995). “A boost dc—ac converter: Operation, analysis, control and
experimentation”. Industrial Electronics Control and Instrumentation Conference. Noviembre.
(546-551).
[23] CaCeres, R.O., e I. Barbi. (1999). “A boost dc—ac converter: Analysis, design, and experimentation”.
IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 14, núm. 1. Enero. (134-141).
[24] Almazan, J., N. Vazquez, C. Hernandez, J. Alvarez, y J. Arau. (2000). “Comparison between the
buck-boost and buck—boost inverters”. International Power Electronics Congress. Acapulco, México.
Octubre. (341-346).
[25] Kwon, B.H., y B. D. Min. (1993). “A fully software-controlled PWM rectifier with current link”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 40, núm. 3. Junio. (355-363).
356 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
[26] Rashid, M.H (2013). Power Electronics-Devices, Circuits, and Applications. Upper Saddle River.
NJ. Prentice Hall Inc. 3a. ed. Capítulo 6.
[27] Bin Wu, Y. Lang, N. Zargari, y S. Kouro. (2011). Power Conversion and Control of Wind Energy
Systems. Nueva York: Wiley-IEEE Press.
PREGUNTAS DE REPASO
6.1 ¿Qué es un inversor?
6.2 ¿Cuál es el principio de funcionamiento de un inversor?
6.3 ¿Cuáles son los tipos de inversores?
6.4 ¿Cuáles son las diferencias entre inversores de medio puente y puente completo?
6.5 ¿Qué son los parámetros de desempeño de inversores?
6.6 ¿Cuáles son los propósitos de los diodos de retroalimentación en los inversores?
6.7 ¿Cuáles son los arreglos para obtener voltajes de salida trifásicos?
6.8 ¿Cuáles son los métodos de control de voltaje dentro de los inversores?
6.9 ¿Qué es la PWM senoidal?
6.10 ¿Cuál es el propósito de la sobremodulación?
6.11 ¿Por qué debe ser un múltiplo impar de 3 la frecuencia portadora normalizada mf de un inversor
trifásico?
6.12 ¿Qué es la PWM de terceros armónicos?
6.13 ¿Qué es una PWM de 60o?
6.14 ¿Qué es la modulación por vector espacial?
6.15 ¿Cuáles son las ventajas de la SVM?
6.16 ¿Qué es la transformación del vector espacial?
6.17 ¿Qué son los vectores espaciales?
6.18 ¿Cuáles son los estados de conmutación de un inversor?
6.19 ¿Qué son los vectores moduladores de referencia?
6.20 ¿Qué es la conmutación por vector espacial?
6.21 ¿Qué es la secuencia de vector espacial?
6.22 ¿Qué son los vectores nulos?
6.23 ¿Cuáles son las ventajas y desventajas del control de ángulo de desplazamiento?
6.24 ¿Cuáles son las técnicas para reducciones armónicas?
6.25 ¿Cuáles son los efectos de eliminar los armónicos de menor orden?
6.26 ¿Cuál es el efecto del tiempo de apagado de un tiristor en la frecuencia de un inversor?
6.27 ¿Cuáles son las ventajas y desventajas de los inversores con fuente de corriente?
6.28 ¿Cuáles son las diferencias principales entre inversores con fuente de voltaje y fuente de corriente?
6.29 ¿Cuáles son las principales ventajas y desventajas de los inversores de enlace variable de cd?
6.30 ¿Cuál es el principio básico de un inversor elevador?
6.31 ¿Cuáles son los dos métodos de control de voltaje del inversor elevador?
6.32 ¿Qué es la ganancia de voltaje de cd del inversor elevador?
6.33 ¿Qué es la ganancia de voltaje de ca del inversor elevador?
6.34 ¿Cuáles son las razones para agregar un filtro en la salida del inversor?
6.35 ¿Cuáles son las diferencias entre los filtros de ca y cd?
Problemas 357
PROBLEMAS
6.1 El inversor monofásico de medio puente de la figura 6.2a tiene una carga resistiva R = 5 Ω y el voltaje
de entrada de cd es Vs = 220 V. Determine (a) el voltaje rms de salida V1 a la frecuencia fundamental;
(b) la potencia de salida Po; (c) las corrientes promedio, rms y pico de cada transistor; (d) el voltaje
pico en estado de bloqueo VBB de cada transistor; (e) la distorsión armónica total THD; (f) el factor
de distorsión DF; y (g) el factor armónico y el factor de distorsión del armónico de menor orden.
6.2 Repita el problema 6.1 para el inversor monofásico de puente completo de la figura 6.3a.
6.3 El inversor de puente completo de la figura 6.3a tiene una carga RLC con R = 6.5 Ω, L = 10mH,
y C = 26 μF. La frecuencia del inversor, fo = 400 Hz, y el voltaje de entrada de cd, Vs = 220 V.
(a) Exprese la corriente instantánea de carga en una serie de Fourier. Calcule (b) la corriente rms de
carga I1 a la frecuencia fundamental; (c) la THD de la corriente de carga; (d) la corriente promedio
de suministro Is, y (e) las corrientes rms y promedio de cada transistor.
6.4 Repita el problema 6.3 para fo = 60 Hz, R = 5 Ω, L = 25 mH, y C = 10 μF.
6.5 Repita el problema 6.3 para fo = 60 Hz, R = 6.5 Ω, C = 10 μF, y L = 20 mH.
6.6 El inversor monofásico de puente completo de la figura 6.6a tiene una carga resistiva conectada en
Y de R = 6.5 Ω. La frecuencia del inversor es fo = 400 Hz y el voltaje de entrada de cd es Vs = 220 V.
Exprese los voltajes instantáneos de fase y las corrientes de fase en una serie de Fourier.
6.7 Repita el problema para los voltajes de línea a línea y las corrientes de línea.
6.8 Repita el problema 6.6 para una carga conectada en delta.
6.9 Repita el problema 6.7 para una carga conectada en delta.
6.10 El puente inversor trifásico completo de la figura 6.6a tiene una carga conectada en Y y cada fase se
compone de R = 4 Ω, L = 10 mH, y C = 25 μF. La frecuencia del inversor es fo = 60 Hz y el voltaje
de entrada de cd es Vs = 220. Determine las corrientes rms, promedio y pico de los transistores.
6.11 El voltaje de salida de un inversor monofásico de puente completo se controla mediante modulación
por ancho de pulso con un pulso por medio ciclo. Determine el ancho de pulso requerido de modo
que el componente rms fundamental sea 70% del voltaje de entrada de cd.
6.12 Un inversor monofásico de puente completo utiliza una PWM uniforme con dos pulsos por medio
ciclo para controlar el voltaje. Grafique el factor de distorsión, el componente fundamental y los
armónicos de menor orden en función del índice de modulación.
6.13 Un inversor monofásico de puente completo, que utiliza una PWM uniforme con dos pulsos por medio
ciclo, tiene una carga de R = 4 Ω, L = 15 mH, y C = 25μF. El voltaje de entrada de cd es Vs = 220 V.
Exprese la corriente instantánea de la carga i0(t) en una serie de Fourier con M = 0.8, fo = 60 Hz.
6.14 El inversor monofásico de puente completo funciona a 1 KHz y utiliza una PWM uniforme con cuatro
pulsos por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el componente fundamental, el factor de
distorsión y la THD en función del índice de modulación M.
6.15 Un inversor monofásico de puente completo utiliza una PWM uniforme con siete pulsos por medio
ciclo para controlar el voltaje. Grafique el factor de distorsión, el componente fundamental y los
armónicos de menor orden en función del índice de modulación.
6.16 El inversor monofásico de puente completo funciona a 1 kHz y utiliza una SPWM con cuatro pulsos
por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el componente fundamental, el factor de distorsión
y la THD en función del índice de modulación M.
6.17 Un inversor monofásico de puente completo utiliza una SPWM con siete pulsos por medio ciclo
para controlar el voltaje. Grafique el factor de distorsión, el componente fundamental y los armónicos
de menor orden en función del índice de modulación.
6.18 Repita el problema 6.17 para la SPWM modificada con cinco pulsos por medio ciclo.
358 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
6.19 El inversor monofásico de puente completo funciona a 1 kHz y utiliza una SPWM modificada como
se muestra en la figura 6.17 con tres pulsos por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el
componente fundamental, el factor de distorsión y la THD en función del índice de modulación M.
6.20 Un inversor monofásico de puente completo utiliza una PWM uniforme con cinco pulsos por medio
ciclo. Determine el ancho de pulso si el voltaje rms de salida es 80% del voltaje de entrada de cd.
6.21 Un inversor monofásico de puente completo utiliza un control por ángulo de desplazamiento para
variar el voltaje de salida y tiene un pulso por medio ciclo, como se muestra en la figura 6.19f.
Determine el ángulo de retardo (o desplazamiento) si el componente fundamental del voltaje de
salida es 70% del voltaje de entrada de cd.
6.22 El inversor monofásico de medio puente funciona a 1 kHz y utiliza la modulación trapezoidal que
se muestra en la figura P6.22 con cinco pulsos por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el
componente fundamental, el factor de distorsión y la THD en función del índice de modulación M.
v
A r(máx)
Acr cr
r
Ar
2
2 t
6.23 El inversor monofásico de medio puente funciona a 1 kHz y utiliza la modulación en escalera que
se muestra en la figura P6.23 con siete pulsos por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el
componente fundamental, el factor de distorsión y la THD en función del índice de modulación M.
vcr
Acr
r
Ar
0
2 t
6.24 El inversor monofásico de medio puente funciona a 1 kHz y utiliza la modulación escalonada que
se muestra en la figura P6.24 con cinco pulsos por medio ciclo para controlar el voltaje. Grafique el
componente fundamental, el factor de distorsión y la THD en función del índice de modulación M.
Problemas 359
v cr
vr
Ac
Ar
0
t
6.25 El inversor monofásico de medio puente funciona a 1 kHz y utiliza una modulación de tercer y
noveno armónicos como se muestra en la figura P6.25 con seis pulsos por medio ciclo para controlar
el voltaje. Grafique el componente fundamental, el factor de distorsión y la THD en función del
índice de modulación M.
v cr
Ac
vr
0
t
6.26 Un inversor monofásico de puente completo utiliza múltiples muescas bipolares y se requiere para
eliminar el tercero, quinto, séptimo y undécimo armónicos de la forma de onda de salida. Determine
el número de muescas y sus ángulos.
6.27 Repita el problema 6.26 para eliminar el tercero, quinto, séptimo y noveno armónicos.
6.28 El inversor monofásico de puente completo funciona a 1 kHz y utiliza muescas unipolares como se
muestra en la figura 6.33. Se requiere para eliminar el tercero, quinto, séptimo y noveno armónicos.
Determine el número de muescas y sus ángulos. Use PSpice para verificar la eliminación de esos
armónicos.
6.29 El inversor monofásico de puente completo funciona a 1 kHz y utiliza la SPWM modificada como
se muestra en la figura 6.34. Se requiere para eliminar el tercero y quinto armónicos. Determine el
número de pulsos y sus ángulos. Use PSpice para verificar la eliminación de esos armónicos.
6.30 Grafique los tiempos de estado normalizados T1/(MTs), T2/(MTs) y Tz/(MTs) en función del ángulo
θ (= 0 a π/3) entre dos vectores espaciales adyacentes.
360 Capítulo 6 Convertidores CD-CA
6.31 Dos vectores adyacentes son V1 = 1 + j0.577 y V2 = j1.155. Si el ángulo entre ellos es θ = π/6,
y el índice de modulación M es 0.8, determine el vector de modulación Vcr.
6.32 Grafique el patrón y expresión de la SVM para los segmentos de los voltajes de salida trifásicos van,
vbn, vcn en el sector 2 durante dos intervalos de muestreo.
6.33 Grafique el patrón y expresión de la SVM para los segmentos de los voltajes de salida trifásicos van,
vbn, vcn en el sector 3 durante dos intervalos de muestreo.
6.34 Grafique el patrón y expresión de la SVM para los segmentos de los voltajes de salida trifásicos van,
vbn, vcn en el sector 4 durante dos intervalos de muestreo.
6.35 Grafique el patrón y expresión de la SVM para los segmentos de los voltajes de salida trifásicos van,
vbn, vcn en el sector 5 durante dos intervalos de muestreo.
6.36 Grafique el patrón y expresión de la SVM para los segmentos de los voltajes de salida trifásicos van,
vbn, y vcn en el sector 6 durante dos intervalos de muestreo.
6.37 Los parámetros del inversor elevador de la figura 6.40b funciona con un ciclo de trabajo k = 0.6.
Determine (a) la ganancia de voltaje de cd Gcd; (b) la ganancia de voltaje de ca Gca, y (c) los voltajes
instantáneos va y vb del capacitor.
6.38 El inversor monofásico de puente completo de la figura 6.3a alimenta una carga de R = 4 Ω,
L = 15 mH, y C = 30 μF. El voltaje de salida de cd es Vs = 220 V y la frecuencia del inversor
es f 0 = 400 Hz. El voltaje de salida tiene dos muescas, de modo que el tercero y quinto armónicos se
eliminan. Si se utiliza un filtro LC sintonizado para eliminar el séptimo armónico del voltaje de sa-
lida, determine los valores adecuados de los componentes del filtro.
6.39 El inversor monofásico de puente completo de la figura 6.3a alimenta una carga de R = 4 Ω,
L = 25 mH, y C = 40 μF. El voltaje de entrada de cd es Vs = 220 V y la frecuencia del inversor
es f 0 = 60 Hz. El voltaje de salida tiene tres muescas, de modo que el tercero, quinto y séptimo
armónicos se eliminan. Si se utiliza un filtro C de salida para eliminar el noveno armónico y los
de mayor orden, determine el valor del capacitor C e del filtro.
C A P Í T U L O 7
Al concluir este capítulo, los estudiantes deben ser capaces de hacer lo siguiente:
r
Enumerar los tipos de inversores de pulsos resonantes.
r
Explicar la técnica de conmutación para inversores de pulsos resonantes.
r
Explicar el funcionamiento de los inversores de pulsos resonantes.
r
Explicar las características de frecuencia de los inversores de pulsos resonantes.
r
Enumerar los parámetros de desempeño de los inversores de pulsos resonantes.
r
Explicar las técnicas de conmutación por voltaje cero y corriente cero de inversores
de pulsos resonantes.
r Diseñar y analizar inversores de pulsos resonantes.
Símbolos y su significado
Símbolos Significado
fo; fr; fmáx Frecuencias de salida, resonante y máxima de salida, respectivamente
361
362 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
7.1 INTRODUCCIÓN
Los dispositivos de conmutación en convertidores con control de modulación por ancho de
pulso (PWM) se pueden controlar para sintetizar la forma deseada del voltaje o corriente de sa-
lida. Sin embargo, los dispositivos se activan y desactivan mediante la corriente de la carga con
un alto valor de di/dt. Los interruptores se someten a un esfuerzo de alto voltaje, y la pérdida
de potencia por conmutación de un dispositivo se incrementa linealmente con la frecuencia de
conmutación. La pérdida por activación y desactivación podría ser una parte importante de la
pérdida total de potencia. La interferencia electromagnética también se produce debido a unas
altas di/dt y dv/dt en las formas de onda del convertidor.
Las desventajas del control PWM se pueden eliminar o minimizar si los dispositivos de
conmutación se “encienden” y “apagan” cuando el voltaje a través de un dispositivo o su co-
rriente es cero [1]. Se hace que el voltaje y la corriente pasen por cero con lo que se crea un
circuito LC resonante, y por eso se le llama convertidor de pulso resonante. Los convertidores
resonantes se pueden clasificar ampliamente en ocho tipos:
Los inversores resonantes en serie producen un voltaje de salida casi senoidal y la corriente de
salida depende de las impedancias de la carga. El inversor resonante en paralelo produce una
corriente de salida casi senoidal y el voltaje de salida depende de las impedancias de la carga.
Estos tipos de inversores [13] se utilizan para producir voltaje o corriente a alta frecuencia y a
menudo se utilizan como intermediarios entre una fuente de cd y una fuente de potencia de cd.
El voltaje se eleva con un transformador de alta frecuencia y luego se rectifica como una fuente
de potencia de cd.
El inversor y el rectificador clase E se utilizan en aplicaciones de baja potencia. Los
convertidores de conmutación por voltaje cero y corriente cero encuentran cada vez más
aplicaciones donde se requieren bajas pérdidas por conmutación y una mayor eficiencia del
convertidor. Los convertidos ZVS pueden funcionar para obtener una salida de dos cua-
drantes. Los inversores resonantes de enlace de cd se utilizan para producir un voltaje de
salida variable mientras se mantiene fija la forma de onda de salida.
Un inversor debe convertir un voltaje de suministro de cd en un voltaje de salida casi
senoidal de una magnitud y frecuencia conocidas. Los parámetros de desempeño de los inver-
sores resonantes son similares a los de los inversores PWM analizados en el capítulo 6.
se dice que es autoconmutado. Este tipo de inversor produce una forma de onda aproxima-
damente senoidal a una alta frecuencia de salida, que va de 200 a 100 kHz, y por lo común
se utiliza en aplicaciones de salida relativamente fija (por ejemplo, calefacción por inducción,
transmisores de sonar, alumbrado fluorescente o generadores ultrasónicos). Debido a la alta
frecuencia de conmutación, el tamaño de los componentes resonantes es pequeño.
Hay varias configuraciones de inversores resonantes en serie, dependiendo de las co-
nexiones de los dispositivos de conmutación y la carga. Los inversores en serie se pueden clasi-
ficar en dos categorías:
Hay tres tipos de inversores resonantes en serie con interruptores unidireccionales: básico, de
medio puente y de puente completo. Los tipos de medio puente y puente completo son los que
más se utilizan. El análisis del inversor de tipo básico sirve para entender el principio de fun-
cionamiento y se puede aplicar a los otros tipos. Asimismo, los interruptores bidireccionales se
pueden usar en los inversores básico, de medio puente y de puente completo, para mejorar la
calidad de las formas de onda de entrada y salida.
i dt + vc1 1 t = 02 = Vs
di1 1
L + Ri1 + (7.2)
dt CL 1
con las condiciones iniciales i1(t = 0) = 0 y vc1 (t = 0) = −Vc. Como el circuito es subamorti-
guado, la solución de la ecuación (7.2) da
i1(t) = A1 e −tR/2L sen ωr t (7.3)
Q1
L1 L
io
Vs
C
L1 L
vo(t) R
Q2
(a)
g1
0 t (c)
To
Q1 i1 L g2
Vc C
Vs 0 t
R To To
2
io i1
Modo 1
t3m i1
C tm
L i2 0 0 t (d)
Vc1
R t1m t1 i3
vc toff
Modo 2
Vc1
C Vs Vc
L
Vc1 Vc2
0 t (e)
Q2 t1m
R
2
Vc
i3
Modo 3
(b)
FIGURA 7.1
Inversor resonante en serie básico. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Señales de control de com-
puerta; (d) Corriente de salida, y (c) Voltaje del capacitor.
Vs + Vc
`
di1
= = A1
dt t=0 ωrL
y
Vs + Vc −αt
i1 1 t 2 = e sen ωrt (7.5)
ωrL
7.2 Inversores resonantes en serie 365
donde
R
α = (7.6)
2L
El tiempo tm cuando la corriente i1(t) en la ecuación (7.5) se vuelve máxima se puede calcular
a partir de la condición
di1
= 0 o ωr e −αtm cos ωrt m − αe −αtm sen ωrt m = 0
dt
y ésta da
1 ωr
tm = tan−1 (7.7)
ωr α
Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t1m(= π/ω) y termina cuando i1(t) se vuelve cero en el tiempo
t1m. Al final de este modo,
i1 1 t = t 1m 2 = 0
Modo 3. Este modo comienza cuando Q2 se enciende y una corriente resonante inversa
fluye a través de la carga. Redefinamos el origen del tiempo, t = 0, al comienzo de este modo.
La corriente de carga se calcula desde
i dt + vc3 1t = 02 = 0
di3 1
L + Ri3 + (7.10)
dt CL 3
con las condiciones iniciales i3(t = 0) = 0 y vc3(t = 0) = −Vc2 = −Vc1. La solución de la ecua-
ción (7.10) da
Vc1 −αt
i3(t) = e sen ωrt (7.11)
ωrL
366 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
t
vc3 1t 2 = i 1t2 dt − Vc1
1
C L0 3
Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t3m = π/ω, y termina cuando i3(t) se vuelve cero. Al final de
este modo,
i3 1t = t 3m 2 = 0
y en el estado estable,
1 + e −z ez + 1 Vs
Vc = Vs −z = Vs 2z = z (7.14)
e − e
z
e − 1 e − 1
1 + ez e z 11 + e z 2 Vse 2
Vc1 = Vs = V = (7.15)
e z − e −z s
e 2z − 1 ez − 1
Vs + Vc = Vc1 (7.16)
La ecuación (7.16) indica que en condiciones de estado permanente, los valores pico de la co-
rriente positiva de la ecuación (7.5) y la corriente negativa de la ecuación (7.11) que fluyen a
través de la carga son los mismos.
La corriente de la carga i1(t) debe ser cero y Q1 debe apagarse antes de que Q 2 se en-
cienda, de lo contrario se presenta un cortocircuito a través de los transistores y la fuente de cd.
Por tanto, el tiempo inactivo disponible t 2m(= toff), conocido como zona muerta, debe ser
mayor que el tiempo de apagado de los transistores, toff.
π π
− = t > t off (7.17)
ωo ωr
donde ω0 es la frecuencia del voltaje de salida en rads por segundo. La ecuación (7.17) indica
que la frecuencia de salida máxima posible está limitada a
1
fo ≤ f máx =
21 t off + π/ωr 2
(7.18)
El circuito del inversor resonante de la figura 7.1a es muy sencillo. Sin embargo, da el concepto
básico y describe las ecuaciones características, las cuales se pueden aplicar a otros tipos de
inversores resonantes. El flujo de potencia desde la fuente de cd es discontinuo. La fuente de cd
7.2 Inversores resonantes en serie 367
tiene una alta corriente pico y debiera contener ciertos armónicos. Se puede mejorar el inver-
sor básico de la figura 7.1a si los inductores se acoplan estrechamente, como se muestra en la
figura 7.2. Cuando Q1 se enciende y la corriente i1(t) comienza a subir, el voltaje a través de L1
es positivo con la polaridad como se muestra. El voltaje inducido en L2 ahora se suma al voltaje
de C, y Q 2 se polariza a la inversa y se puede apagar. El resultado es que el disparo de un tran-
sistor apaga al otro, incluso antes de que la corriente de carga llegue a cero.
La desventaja de una alta corriente pulsante suministrada por la fuente de cd se puede sol-
ventar con una configuración de medio puente, como se muestra en la figura 7.3, donde L1 = L2 y
C 1 = C 2 . La potencia se extrae de la fuente de cd durante ambos medios ciclos del voltaje de
salida. C 3 o C 2 suministran una mitad de la corriente de carga, y la fuente de cd suministra
la otra mitad.
En la figura 7.4 se muestra un inversor de puente completo que permite una mayor poten-
cia de salida. Cuando Q1 y Q2 se encienden, una corriente resonante positiva fluye a través de la
carga; y cuando Q3 y Q4 se encienden fluye una corriente de carga negativa. La corriente de
suministro es continua, pero pulsante.
La frecuencia resonante y la zona muerta disponible dependen de la carga y por eso los
inversores resonantes son más adecuados para aplicaciones de carga fija. La carga (o resistor R)
del inversor también se podría conectar en paralelo con el capacitor.
⫹
Q1
⫹
L1
C ⫺
Vs
⫹ ⫺ ⫹
L2
R ⫺
Q2 FIGURA 7.2
⫺
Inversor resonante en serie con inductores acoplados.
⫹
Q1
⫹
C1 ⫹
⫺
L1
R ⫺
Vs
⫹
⫹ L2
C2 ⫺
⫺
Q2 FIGURA 7.3
⫺ Inversor resonante en serie de medio puente.
368 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
⫹
Q1 Q3
Vs
R L C
Q4 Q2
FIGURA 7.4
⫺
Inversor resonante en serie de puente completo.
Solución
Vs = 220 V, C = 6 μF, L = 50 μH, R = 2 Ω, fo = 7 kHz, tq = 10 μs y ωo = 2π × 7000 = 43,982 rad/s. Según
la ecuación (7.4),
R2 1/2 1012 22 × 1012 1/2
ωr = a b a b = 54,160 rad/s
1
− = −
LC 4L2 50 × 6 4 × 502
La frecuencia resonante es f r = ωr /2π = 8619.8 Hz, Tr = 1/f r = 116 μs. Por la ecuación (7.6), α =
2/(2 × 50 × 10 −6) = 20,000.
a. De la ecuación (7.17),
π π
t off = − = 13.42 μs
43,982 54,160
Vs 220
Vc = = = 100.4 V
e απ/ωr − 1 e 20π/54.16 − 1
Con la ecuación (7.16), Vc1 = 220 + 100.4 = 320.4 V. El voltaje pico a pico del capacitor es
Vpp = 100.4 + 320.4 = 420.8 V.
d. De la ecuación (7.7) la corriente pico de carga, que es la misma que la corriente pico de suminis-
tro, se presenta en el tiempo
1 ωr 1 54.16
tm = tan−1 = tan−1 = 22.47 μs
ωr α 54,160 20
io(t)
70.82
58 s
71.4 s 120
(a)
0 ts
20 40 60 80 100 140
tm ⫽ 22.47 s
is(t)
toff ⫽ 13.42 s
70.82
(b)
0 ts
vc(t)
320.4
tm
78.36
0 ts
(c) t1m 141.6 s
⫺100.4
16 s
FIGURA 7.5
Formas de onda del ejemplo 7.1. (a) Corriente de salida; (b) corriente de suministro
de entrada, y (c) voltaje del capacitor.
370 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
Tr/2
IA = fo i0 1t2 dt = 17.68 A
L0
La corriente pico del transistor es Ipico = Ip = 70.82 A, y la corriente efectiva (rms) del transis-
tor es IR = Io/12 = 44.1/ 12 = 31.18 A.
Solución
Vs = 220 V, C = 3 μHF, L = 50 μH, R = 2 Ω y fo = 7 kHz. La figura 7.6a muestra el circuito equivalente
cuando el transistor Q1 está conduciendo y el Q2 está apagado. Los capacitores C1 y C2 se cargan al inicio
a Vc1(= Vs + Vc) y Vc, respectivamente, con las polaridades que se muestran, en condiciones estables.
Como C1 = C2, la corriente de carga se comparte equitativamente entre C1 y la fuente de cd, como se
muestra en la figura 7.6b.
La figura 7.6c muestra el circuito equivalente cuando el transistor Q2 está conduciendo
y el Q1 está apagado. Los capacitores C1 y C2 se cargan al inicio a Vc1 y Vs − Vc1, respectiva-
mente, con las polaridades mostradas. La corriente de carga se reparte de manera equitativa
entre C1 y C2 como se muestra en la figura 7.6d, que una vez simplificada es la figura 7.6e.
Considerando el lazo formado por C2, la fuente de cd, L, y la carga, la corriente instantánea
de carga se puede describir (según la figura 7.6b) por
io dt + vc2 1 t = 02 − Vs = 0
dio 1
L + Ri0 + (7.19)
dt 2C2 L
con las condiciones iniciales i0(t = 0) y vc2(t = 0) = −Vc. Para una condición subamortiguada y
C1 = C2 = C, la ecuación (7.5) es aplicable:
Vs + Vc −αt
i0 1 t2 = e sen ωrt (7.20)
ωrL
R2 1/2
ωr = a b
1
− (7.21)
2LC2 4L2
⫹ io io io
⫹ Q1 V
Vc1 C1 ⫺ s 2 2 ⫹ Vc1 ⫽ Vs ⫹ Vc
⫺ L C1
⫹ ⫺
V L ⫹
⫺ s R Vc C2
io
⫺
⫺ R
Vc C2
⫹
io
2 R io R io
⫹
C1 Vs ⫺ Vc1 io
⫹ ⫺ R 2
V ⫹ ⫹
⫺ s C1 C2 L C Vc1 L
⫺ ⫺
⫹ L
C2 Vc1
⫺
Q2
FIGURA 7.6
Circuito equivalente para el ejemplo 7.2. (a) Cuando el interruptor S1 está abierto y el S2 está cerrado;
(b) Simplificado (a); (c) Cuando el interruptor S1 está cerrado y el S2 está abierto; (d) Simplificado (c),
y (e) aún más simplificado (c).
a. Como la frecuencia resonante es igual a la del ejemplo 7.1, los resultados del ejemplo 7.1 son
válidos, siempre que la capacitancia equivalente sea Ce = C1 + C 2 = 6 μF. Del ejemplo 7.1,
Vc = 100.4 V, t m = 22.47 μs, e Io = 44.1 A. Según la ecuación (7.20) la corriente pico de
carga es Ip = 70.82 A. La corriente pico de suministro, que es la mitad de la corriente pico
de carga, es Ip = 70.82/2 = 35.41 A.
b. La corriente promedio en el transistor es IA = 17.68 A
io Q1 D1
activo activo
⫹ lp
Q1 D1
0 t (b)
t1
io vc(t)
Vc1
Vs
L
⫹ ⫹ (c)
0 t
1
vc C vo Tr ⫽
fr
⫺ ⫺ ⫺ 1
To ⫽
fo
(a)
FIGURA 7.7
Inversor resonante en serie básico con interruptores bidireccionales. (a) Circuito; (b) Corriente
de salida, y (c) Voltaje del capacitor.
7.2 Inversores resonantes en serie 373
io
⫹
D1 Q1 lp
C1
L R 0
t1 t
Vs
io
Tr
C2
D2 Q2
Q1 D1 Q2 D2
⫺
activo activo activo activo
(a) Circuito (b) Forma de onda de la corriente en la carga
FIGURA 7.8
Inversores en serie de medio puente con interruptores bidireccionales.
374 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
io(t)
Q3 D3 D1 Q1
0 t
⫹ C R
v
⫺ s L io
activo
activo
activo
activo
Q1
D1
Q2
D2
Q2 D2 D4 Q4
To
(a) Circuito (b) Forma de onda de la corriente en la carga
FIGURA 7.9
Inversores en serie de medio puente con interruptores bidireccionales.
⫹
D1 Q1
C1 vo
C L
Vs
C2
FIGURA 7.10 D2 Q2
⫺ b a
Inversor resonante transistorizado de medio puente.
Ejemplo 7.3 Cómo determinar las corrientes y voltajes de un inversor resonante simple
El inversor resonante de la figura 7.7a tiene C = 2 μF, L = 20 μH, R = ∞, y Vs = 220 V. El tiempo
de conmutación del transistor es tsw = 12 μs. La frecuencia de salida es fo = 20 kHz. Determine (a) la co-
rriente pico de suministro Ip; (b) la corriente promedio en el dispositivo I A; (c) la corriente rms en el
dispositivo I R ; (d) el voltaje pico a pico en el capacitor Vpp; (e) la frecuencia de salida máxima permi-
sible fmáx , y (f) la corriente promedio de suministro I s.
Solución
Cuando el dispositivo Q1 se activa la corriente se describe como
i dt + vc 1t = 02 = Vs
di0 1
L +
dt CL 0
C
i0(t) = Vs sen ωrt (7.26)
AL
y el voltaje del capacitor es
donde
ωr = 1/1LC
106 158,114
ωr = = 158,114 rad/s y fr = = 25,165 Hz
120 × 2 2π
1 1 Tr 39.74
Tr = = = 39.74 μs t 1 = = = 19.87 μs
fr 25,165 2 2
En ωrt = π,
vc 1ωr t = π 2 = Vc1 = 2Vs = 2 × 220 = 440 V
vc 1ωr t = 02 = Vc = 0
Ejemplo 7.4 Análisis del inversor resonante de medio puente con interruptores
bidireccionales
El inversor resonante de medio puente de la figura 7.8a funciona en una frecuencia de fo = 3.5 kHz. Si
C1 = C2 = C = 3 μF, L1 = L2 = L = 50 μH, R = 2 Ω, y Vs = 220 V, determine (a) la corriente pico de
suministro Ip; (b) la corriente promedio en el dispositivo IA; (c) la corriente rms en el dispositivo IR; (d) la
corriente rms en la carga Io, y (e) la corriente promedio de suministro Is.
Solución
Vs = 220 V, Ce = C1 + C2 = 6 μF, L = 50 μH, R = 2 Ω, y fo = 3500 Hz. El análisis de este inversor es
semejante al del inversor de la figura 7.3. En vez de dos pulsos de corriente, hay cuatro pulsos en un ciclo
completo del voltaje de salida con un pulso a través de cada uno de los dispositivos Q1, D1, Q2 y D2. Se
puede aplicar la ecuación (7.20). Durante el medio ciclo positivo, la corriente fluye a través de Q 1 y
durante el medio ciclo negativo la corriente fluye a través de D1. En un control no traslapado hay dos
ciclos resonantes durante todo el periodo de la frecuencia de salida fo. Según la ecuación (7.21),
54,160
ωr = 54,160 rad/s fr = = 8619.9 Hz
2π
1 116
Tr = = 116 μs t 1 = = 58 μs
8619.9 2
1
T0 = = 285.72 μs
3500
Como td es mayor que cero, el inversor funcionaría en el modo de no traslapado. Por la ecuación (7.14),
Vc = 100.4 V y Vc1 = 220 + 100.4 = 320.4 V.
a. De la ecuación (7.7),
1 54,160
tm = tan−1 = 22.47 μs
54,160 20,000
Vs + Vc −αt
i0(t) = e sen ωrt
ωrL
r1 1/2
IR = c fo i20 1 t2 dt d = 22.05A
L0
Ejemplo 7.5 Análisis del inversor resonante de puente completo con interruptores
bidireccionales
El inversor resonante de puente completo de la figura 7.9a funciona a una frecuencia fo = 3.5 kHz.
Si C = 6 μF, L = 50 μH, R = 2 Ω, y Vs = 220 V, determine (a) la corriente pico de suministro Ip; (b) la co-
rriente promedio en el dispositivo I A;(c) la corriente rms en el dispositivo I R ; (d) la corriente rms en
la carga Io, y (e) la corriente promedio de suministro I s.
Solución
Vs = 220 V, C = 6 μF, L = 50 μH, R = 2 Ω, y fo = 3500 Hz. Por la ecuación (7.21), ωr = 54,160 rad/s,
fr = 54,160/(2π) = 8619.9 Hz, α = 20,000, Tr = 1/8619.9 = 116 μs, t1 = 116/2 = 58 μs, y T0 = 1/3500 =
285.72 μs. El periodo inactivo de la corriente en la carga es td = T0 − Tr = 285.72 − 116 = 169.72 μs, y el
inversor funcionaría en el modo de no traslapado.
Modo 1. Este modo comienza cuando Q1 y Q2 se activan. Una corriente resonante fluye a través
de Q1, Q2, la carga y la fuente. El circuito equivalente durante el modo 1 se muestra en la figura 7.11a con
un voltaje inicial en el capacitor indicado. La corriente instantánea se describe por
i dt + vc 1 t = 02 = Vs
di0 1
L + Ri0 +
dt CL 0
7.2 Inversores resonantes en serie 377
io C R L io C R L
Vc Vc1
Vs Vs
FIGURA 7.11
Circuitos equivalentes durante los modos de un inversor resonante de puente
completo.
con las condiciones iniciales i0(t = 0) = 0, vc1(t = 0) = −Vc, y la solución para la corriente da
Vs + Vc −αt
i0 1 t2 = e sen ωr t (7.28)
ωrL
vc 1 t2 = − 1Vs + Vc 2 e −αt 1α sen ωr t + ωr cos ωrt2 + Vs (7.29)
Modo 2. Este modo comienza cuando Q3 y Q4 se activan. Una corriente resonante inversa fluye a
través de Q3, Q4, la carga y la fuente. El circuito equivalente durante el modo 2 se muestra en la figura 7.11b
con un voltaje inicial en el capacitor indicado. La corriente instantánea en la carga se describe por
i dt + vc 1 t = 02 = − Vs
di0 1
L + Ri0 +
dt CL 0
con las condiciones iniciales i2(t = 0) = 0 y vc(t = 0) = Vc1, y la solución para la corriente da
Vs + Vc1 −αt
i0 1 t2 = − e sen ωrt (7.31)
ωrL
vc 1 t2 = 1Vs + Vc1 2 e −αt 1α sen ωrt + ωr cos ωrt2 /ωr − Vs (7.32)
ez + 1
Vc = Vc1 = Vs (7.34)
ez − 1
t1 1/2
IR = c fo i20 1 t 2 dt d = 44.1 A
L0
Nota: con los mismos parámetros de circuito, la potencia de salida es cuatro veces, y las
corrientes en los dispositivos son dos veces las de un inversor de medio puente.
1 jω2 =
Vo 1
G1jω2 =
Vi 1 + jωL/R − j/1ωCR 2
7.3 Respuesta a la frecuencia de inversores resonantes en serie 379
vo
1 jω2 =
1 1
G1 jω2 = =
vi 1 + jQs 1 ω/ω0 − ω0/ω2 1 + jQs 1 u − 1/u 2
0 G1 jω2 0 =
1
+ Q2s 1 u − 1/u 2 2]1/2
(7.35)
[1
C L
vi
Vs
vi ⬃ 0
t
vo R
Vs
Fundamental
(a) Circuito con carga en serie
1.0
0.8
Qs 1
兩G( j)兩
0.6
2
0.4
3
4
0.2
5
0.0V
0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0
Relación de frecuencia
(b) Respuesta a la frecuencia
FIGURA 7.12
Respuesta de frecuencia para carga en serie.
380 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
Ejemplo 7.6 Cómo determinar los valores de L y C para un inversor resonante con carga
en serie para producir una determinada potencia de salida
El inversor resonante en serie de la figura 7.8a con una carga en serie suministra una potencia de carga
de PL = 1 kW en resonancia. La resistencia de la carga es R = 10 Ω. La frecuencia resonante es f0 = 20 kHz.
Determine (a) el voltaje de entrada de cd Vs; (b) el factor de calidad Qs si se requiere para reducir la
potencia de carga a 250 W mediante control de frecuencia, de modo que u = 0.8; (c) el inductor L, y
(d) el capacitor C.
Solución
a. Como en resonancia u = 1 y ∣G(jω) ∣máx = 1, el voltaje fundamental pico de carga es Vp =
Vi(pico) = 4Vs /π.
V 2p 42V 2s 42V 2s
PL = = o 1000 =
2R 2Rπ 2
2π2 × 10
que da Vs = 110 V.
b. Para reducir la potencia de la carga por un factor de (1000/250 = ) 4, la ganancia de voltaje
se debe reducir en 2 en u = 0.8. Es decir, por la ecuación (7.35) obtenemos 1 + Q2s (u − 1/u)2 = 22,
que da Q s = 3.85
c. Qs se define por
ω0L
Qs =
R
o
2π × 20 kHz × L
3.85 =
10
lo cual da L = 306.37 μH.
d. f0 = 1/2π 1LC o 20 kHz − 1/[2π 11 306.37 μH × C 2 ], que da C = 0.2067 μF.
7.3 Respuesta a la frecuencia de inversores resonantes en serie 381
G 1 jω2 = 1 jω2 =
Vo 1
Vi 1 − ω2LC + jωL/R
1 jω2 =
Vo 1 1
G1 jω2 = =
Vi [1 − 1 ω/ωo 2 2] + j1 ω/ωo 2 /Q 1 1 − u2 2 + ju/Q
L vi
Vs
⬃ vi C vo R
0
t
Vs
5.0
Q5
4.0 4
兩G(j)兩
3.0 3
2
2.0
Q1
1.0
0.0
0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0
Relación de frecuencia
(b) Respuesta de frecuencia
FIGURA 7.13
Respuesta de frecuencia para carga en serie-paralelo.
382 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
0 G1 jω2 0 =
1
[11 − u2 2 2 + 1u/Q2 2]1/2
(7.36)
Ejemplo 7.7 Cómo determinar los valores de L y C para que un inversor resonante con carga
en paralelo produzca una potencia de salida específica
Un inversor resonante en serie con carga en paralelo suministra una potencia de carga PL = 1 kW con
un voltaje sinusoidal de carga pico de Vp = 330 V y en resonancia. La resistencia de carga es R = 10 Ω.
La frecuencia resonante es f 0 = 20 kHz. Determine (a) el voltaje de cd de entrada Vs; (b) la relación
de frecuencia u si se requiere para reducir la potencia de carga a 250 W por control de la frecuencia;
(c) el inductor L, y (d) el capacitor C.
Solución
a. El componente fundamental pico de un voltaje de onda cuadrada es Vp = 4Vs/π.
V 2p 42V 2s 42V 2s
PL = = o 1000 =
2R 2
2π R 2π2 × 10
que da Vs = 110 V. Vi(pico) = 4Vs/π = 4 × 110/π = 140.06 V.
b. De la ecuación (7.37), el factor de calidad es Q = Vp/Vi(pico) = 330/140.06 = 2.356. Para reducir
la potencia de carga por un factor de (1000/50 = ) 4, la ganancia de voltaje debe reducirse por 2.
Es decir, de la ecuación (7.36), obtenemos
11 − u2 2 2 + 1u/2.3562 2 = 22
la cual da u = 1.693.
c. Q se define por
R R
Q = o 2.356 =
ωoL 2 π × 20 kHz L
lo caul da L = 33.78 μF.
d. f0 = 1/2π 1LC o 20 kHz = 1/2π 1133.78 μH × C 2, lo que da C = 1.875 μF.
7.3 Respuesta a la frecuencia de inversores resonantes en serie 383
G 1 jω2 = 1 jω2 =
Vo 1
Vi 1 + Cp/Cs − ω LCp + jωL/R − j/1ωCsR 2
2
1 jω2 =
V0 1
G1 jω2 =
Vi 1 + Cp/Cs − ω LCp + jQs 1 ω/ωo − ωo /ω2
2
1
=
1 + 1Cp/Cs 2 1 1 − u2 2 + jQs 1 u − 1/u 2
Cs L
vi
Vs
⬃ vi
0
Cp R vo
t
Vs
2.0
1.5
Cs Cp
兩G(j )兩
Qs 1
1.0
2
3
0.5 4
5
0.0
0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0
Relación de frecuencia
(b) Respuesta de frecuencia
FIGURA 7.14
Respuesta de frecuencia para carga en serie-paralelo.
384 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
1
G1 jω2 =
{[1 + 1Cp/Cs 2 11 − u 2 ]2 + Q2s 1u − 1/u 2 2}1/2
2
(7.38)
dv v 1
C + + v dt = Is
dt R LL
con la condición inicial v(t = 0) = 0 e iL(t = 0) = 0. Esta ecuación es semejante a la ecuación (7.2)
si i se reemplaza por v, R por 1/R, L por C, C por L, y Vs por Is. Con la ecuación (7.5), el voltaje v
está dado por
Is −αt
v = e sen ωrt (7.39)
ωrC
7.4 Inversores resonantes en paralelo 385
ii
Fundamental
ii R L C vo Ii Icd
0
2 t
Is
FIGURA 7.15
Circuito resonante en paralelo.
1/2
ωr = a b
1 1
− 2 2 (7.40)
LC 4R C
Z 1 jω2 = 1 jω2 = R
Vo 1
Ii 1 + jR/ωL + jωCR
R C
Qp = ωoCR = =R = 2δ (7.42)
ω0L CL
Z 1 jω2 = 1 jω2 =
Vo 1 1
=
Ii 1 + jQp 1ω/ωo − ωo /ω2 1 + jQp 1u − 1/u 2
Z 1 jω2
1
=
[1 + Q2p 1u − 1/u 2 2]1/2
(7.43)
que es idéntica a la ganancia de voltaje ∣G(jω)∣ de la ecuación (7.35). La figura 7.12 mues-
tra la gráfica de la magnitud de la ganancia. En la figura 7.16a se muestra un inversor en
386 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
iL
Is Le
vL RL
C
Vs
Q2 Q1
(a) Circuito
Is Icd R Lm vo C
vg1
0 2 t
vg2
0 2 t
(c) Señales de compuerta
FIGURA 7.16
Inversor resonante en paralelo.
FIGURA 7.17
Inversor resonante práctico. (Cortesía de Universal Lighting Technologies).
de carga R L se remite al lado del primario y se pasan por alto las inductancias de fuga del
transformador, el circuito equivalente se muestra en la figura 7.16b. La figura 7.17 ilustra un
inversor resonante que alimenta a una lámpara fluorescente.
Ejemplo 7.8 Cómo determinar los valores de L y C para un inversor resonante en paralelo
y obtener una potencia de salida específica
El inversor resonante en paralelo de la figura 7.16a suministra una potencia de carga de PL = 1 kW en
un voltaje de carga senoidal pico de Vp = 170 V y en resonancia. La resistencia de carga es R = 10 Ω.
La frecuencia resonante es f 0 = 20 kHz. Determine (a) la corriente de entrada I s de suministro de cd;
(b) el factor de calidad Q p si se requiere para reducir la potencia de carga a 250 W mediante el control
de frecuencia de modo que u = 1.25; (c) el inductor L, y (d) el capacitor C.
Solución
a. Ya que en resonancia u = 1 y Z(jω)máx = 1, la corriente fundamental pico es Ip = 4Is/π.
Q1 D1 D3 Q3
R io L C
Vs
vo
Q4 D4 D2 Q2
(a) Circuito
vo
Vs
2
0 2 t
Vs
FIGURA 7.18
Control de voltaje de onda casi cuadrada para un inversor resonante en serie.
7.5 Control de voltaje de inversores resonantes 389
Q1 Q3
C
D1 D3
is L
Is
D4 io R D2
vo
Q4 Q2
(a) Circuito
ii
Ii
2
0 2 t
Ii
Icd Le
Q1 Q3
D1 D3
io
Vs C Vcd1 Vcd2 Carga
vo
D4 D2
Q4 Q2
FIGURA 7.19
Control de corriente casi cuadrada para un inversor resonante en paralelo.
390 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
dispositivos al mismo tiempo se puede obtener una onda casi cuadrada como se muestra en la
figura 7.19b. La corriente fundamental rms de entrada está dada por
4Is
Ii = cos α (7.45)
12π
Variando α de 0 a π/2 a una frecuencia constante, la corriente Ii se puede controlar de
4Is/1 12π2 a 0.
Este concepto se puede ampliar a aplicaciones de alto voltaje (HVDC) en las cuales el
voltaje de ca se convierte en voltaje de cd y luego se vuelve a convertir en ca. La transmisión
normalmente se hace a una corriente de cd constante Icd. En la figura 7.19c se muestra una
versión monofásica.
Le = 0.4001R/ωs
2.165
Ce =
Rωs
1
ωsL − = 0.3533R
ωsC
7.6 Inversor resonante clase E 391
Le is L C io
iT iC
Vs Q1 vT D1 Ce vo R
(a)
Is Le is L C io Is Le is L C io
Io Io I1 I1 vC1
iC
Vs iT vo R Vs vo R
Ce
Modo 1 Modo 2
(b)
io
Is Icd
0 (c)
t
iT
0 (d)
iC t
Q1 Q1
cerrado abierto
0 (e)
t
vT
VT(máx)
0 (f)
t
FIGURA 7.20
Inversor resonante clase E. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Corriente de salida;
(d) Corriente del transistor; (e) Corriente del capacitor, y (f) Voltaje del transistor.
392 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
Ejemplo 7.9 Cómo determinar los valores óptimos de los capacitores (C) y los inductores (L)
para un inversor clase E
El inversor clase E de la figura 7.20a funciona en resonancia y tiene Vs = 12 V y R = 10 Ω. La frecuencia
de conmutación es fs = 25 kHz. (a) Determine los valores óptimos de L, C, Ce y Le. (b) Use PSpice para
graficar el voltaje de salida vo y el voltaje del interruptor vT para k = 0.304. Suponga que Q = 7.
Solución
Vs = 12 V, R = 10 Ω, y ωs = 2πfs = 2π × 25 kHz = 157.1 krad/s.
a.
0.4001R 10
Le = = 0.4001 × = 25.47 μH
ωs 157.1 krad/s
2.165 2.165
Ce = = = 1.38 μF
Rωs 10 × 157.1 krad/s
QR 7 × 10
L = = = 445.63 μH
ωs 157.1 krad/s
ωsL − 1/ωsC = 0.3533R o 7 × 10 − 1/ωsC = 0.3533 × 10, lo que da C = 0.0958 μF. El factor de
amortiguamiento es
que es muy pequeño, y la corriente de salida en esencia debe ser senoidal. La frecuencia reso-
nante es
1 1
f0 = = = 24.36 kHz
2π 1LC 2π 1(445.63 μH × 0.0958 μF)
b. Ts = 1/fs = 1/25 kHz = 40 μs, y ton = kTs = 0.304 × 40 = 12.24 μs. El circuito para la simulación
con PSpice se muestra en a figura 7.21a y el voltaje de control en la figura 7.21b. La lista del
archivo del circuito es la siguiente:
Vy C Vx
1 is 2 Le 3 4 5 L io 6
25.47 H 445.63 H
0V 0.0958 F 0V
8 RB 7
Ce
Vs 12 V Q1 VT vo R 10
1.38 F
250
vg
0
(a) Circuito
vg
20
0
12.24 40 t, s
(b) Voltaje de compuerta
FIGURA 7.21
Inversor resonante clase E para simulación con PSpice.
Los gráficas obtenidas con PSpice se muestran en la figura 7.22, donde V(3) = voltaje del
interruptor y V(6) = voltaje de salida. Utilizando el cursor PSpice de la figura 7.22 se obtiene
Vo(pp) = 29.18 V, VT(pico) = 31.481 V, y la frecuencia de salida fo = 1/(2 × 19.656 μ) = 25.44
kHz (esperada 24.36 kHz).
0V
20 V
V (6)
40 V
20 V
0V
20 V
180 s 200 s 220 s 240 s 260 s 280 s 300 s
V (3)
Tiempo C1 226.209 , 14.969
C2 245.864 , 14.481
dif 19.656 , 29.449
FIGURA 7.22
Gráficas obtenidas con PSpice para el ejemplo 7.9.
iC C
vc
L iL iD iL Io
D1
vs ⬃ Ci Cf R Vo
Cj
(a)
iL L C iL L
vc D1
⬃ vs vD Vo ⬃ vs Vo
Modo 1 Modo 2
(b)
vs
Vm
0 (c)
T t
iL
Io
0 (d)
t
iD
Io
0 (e)
t
iC
0 (f)
t
FIGURA 7.23
Rectificador resonante clase E. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Voltaje
de entrada; (d) Corriente del inductor; (e) Corriente del diodo, y (f) Corriente del
capacitor.
396 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
Cuando la corriente del diodo iD, que es la misma que la corriente del inductor iL, llega a cero,
el diodo se desactiva. En este momento, iD = iL = 0 y vD = vC = 0. Es decir, ic = Cdvc/dt = 0,
así que dvc/dt = 0. Por tanto, el voltaje del diodo es cero en el momento de desactivación, y de
este modo se reducen las pérdidas por conmutación. La corriente del inductor se puede expre-
sar de forma aproximada como sigue
Ejemplo 7.10 Cómo determinar los valores de los inductores (L) y los capacitores (C)
para un rectificador clase E
El rectificador clase E de la figura 7.23a suministra a la carga una potencia de PL = 400 mW en Vo = 4 V. El
voltaje pico de suministro es Vm = 10 V. La frecuencia de suministro es f = 250 kHz. El rizo pico a pico en
el voltaje de salida de cd es ∆Vo = 40 mV. (a) Determine los valores de L, C y Cf, y (b) las corrientes rms y de
cd de L y C. (c) Use PSpice para graficar el voltaje de salida vo y la corriente del inductor iL .
Solución
Vm = 10 V, Vo = 4 V, ∆Vo = 40 mV y f = 250 kHz.
a. Seleccione un valor adecuado de C. Sea C = 10 nF. Sea fo = f = 250 kHz la frecuencia resonante.
250 kHz = fo = 1/[2π 11 L × 10 nF2 ], la cual da L = 40.5 μH. PL = V 2o/R o 400 mV = 42/R, la
cual da R = 40 Ω. Io = Vo/R = 4/40 = 100 mA. El valor de la capacitancia Cf está dado por
Io 100 mA
Cf = = = 5 μF
2f ∆Vo 2 × 250 kHz × 40 mV
2502
IL(rms) = 1002 + = 203.1 mA
C 2
IL(cd) = 100 mA
250
IC(rms) = = 176.78 mA
12
IC1cd2 = 0
7.7 Rectificador resonante clase E 397
10 nF
Vy
1 2 L 4
40.5 H 3 D1
0V
⫹ R 40 ⍀
⬃ Vs ⫽ 10 V, 250 kHz Cf 5 F
5
⫺
Vx 0V FIGURA 7.24
Rectificador resonante clase E para simulación
0 con PSpice.
c. T = 1/f = 1/250 kHz = 4 μs. En la figura 7.24 se muestra el circuito para la simulación con
PSpice. La lista del archivo del circuito es la siguiente:
La gráfica trazada Por PSpice se muestra en la figura 7.25, donde I(L) = corriente del
inductor y V(4) = voltaje de salida. Utilizando el cursor PSpice de la figura 7.25 se obtiene
Vo = 3.98 V, ∆ =Vo = 63.04 mV, e iL(pp) = 489.36 mA.
4.0 V
3.8 V
V (4)
20 V
20 V
V (1, 4)
400 mA
400 mA
1.200 ms 1.205 ms 1.210 ms 1.215 ms 1.220 ms
I (L) Tiempo C1 1.2028 m, 4.0122
C2 1.2047 m, 3.9493
dif 1.8333 , 62.894 m
FIGURA 7.25
Gráficas trazadas por PSpice para el ejemplo 7.10.
L L
S1 S1
C
C
Tipo L Tipo M
(a) Tipos de interruptor
D1 L D1 L
S1 S1
C
C
D1 D1
L L
S1
S1 C
C
FIGURA 7.26
Configuraciones de interruptor para convertidores resonantes de ZCS.
Vs
iL = t (7.47)
L
Este modo termina en el tiempo t = t1 cuando iL(t = t1) = Io. Es decir, t1 = IoL/Vs.
Modo 2. Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t2. El interruptor S1 permanece activo, pero
el diodo Dm está inactivo. La corriente del inductor iL está dada por
iL = Im sen ωo t + Io (7.48)
vc = Vs 11 − cos ωo t2
400 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
S1
L iL io Io Le
ic
Vs vc C Dm Cf vo R
(a)
iL L iL L iL L
I Io
o ic ic
Vs Dm Io Vs vc C Io Vs 2Vs C Io
S1 S1
ic
Vs VC3 C Io Vs Dm Io
Modo 4 Modo 5
(b)
iL
Io Im
Im
Io
(c)
0
T t
vc
2Vs
Vs
0 (d)
t
t1 t2 t3 t4 t5
FIGURA 7.27
Convertidor resonante ZCS tipo L. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Corriente del inductor,
y (d) Voltaje del capacitor.
7.8 Convertidores resonantes de conmutación por corriente cero 401
Ip = Im + Io
El voltaje pico del capacitor es
Vc1pico2 = 2Vs
Este modo termina en el tiempo t = t2 cuando iL(t = t2) = Io, y vc(t = t2) = Vc2 = 2Vs. Por con-
siguiente, t 2 = π1LC.
Modo 3. Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t3. La corriente del inductor que cae de Io a
cero está dada por
iL = Io − Im sen ωot (7.49)
Este modo termina en el tiempo t = t3 cuando iL(t = t3) = 0 y vc (t = t3) = Vc3. Por consiguiente,
t3 = 1LC sen−1 11/x2 donde x = Im/Io = 1Vs/Io 2 1C/L.
Modo 4. Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t4. El capacitor suministra la corriente de la
carga Io, y su voltaje está dado por
Io
vc = Vc3 − t (7.51)
C
Este modo termina en el tiempo t = t4 cuando vc(t = t4) = 0. Por consiguiente, t4 = Vc3C/Io.
Modo 5. Este modo es válido para 0 ≤ t ≤ t5. Cuando el voltaje del capacitor tiende a
ser negativo, el diodo Dm conduce. La corriente de la carga Io fluye a través del diodo Dm. Este
modo termina en el tiempo t = t5 cuando el interruptor S1 se activa de nuevo, y el ciclo se repite.
Es decir, t5 = T − (t1 + t2 + t3 + t4).
Las formas de onda para iL y vc se muestran en la figura 7.27c y d. El voltaje pico del inte-
rruptor es igual al voltaje Vs de suministro de cd. Como la corriente del interruptor es cero en el
momento de activación y desactivación, la pérdida por conmutación, la cual es el producto de v
por i, se vuelve muy pequeña. La corriente resonante pico Im debe ser más alta que la corriente
de la carga Io, y esto fija un límite en el valor mínimo de la resistencia de la carga. Sin embargo,
colocando un diodo en antiparalelo a través del interruptor, el voltaje de salida se puede hacer
insensible a las variaciones de la carga.
Solución
Vs = 12 V, f = fmáx = 50 kHz y T = 1/50 kHz = 20 μs, PL = VoIo o 400 mW = 4Io, lo que da Io = 100 mA.
La frecuencia máxima se presenta cuando t5 = 0. Como t1 = t3 = t5 = 0, t2 + t4 = T. Sustituyendo t4 =
2VsC/Im y utilizando x = 1 Vs/Io 2 1C/L da
El voltaje pico del capacitor es Vc(pico) = Vs. Al final de este modo cuando t = t2, vc(t = t2) =
Vc2 = − Vs.
Modo 3. El voltaje del capacitor está dado por
Al final de este modo cuando t = t3, vc(t = t3) = Vc3. Observemos que Vc3 puede tener un valor
negativo.
Modo 4. Este modo termina en el tiempo t = t4 cuando vc(t = t4) = Vs. Por consiguiente,
t4 = (Vs − Vc3)C/Io. Las formas de onda de iL y vc se muestran en la figura 7.28c y d.
vc
L iL io Io Le
S1
Vs Dm Cf vo R
(a)
C Vs Vs
C C
iL L iL L iL L
Io Io
Vs Io Vs Io Vs Io
iL Dm Io
Vs Vs
C C
L L
S1 S1
Vs Io Vs Dm Io
Io
Modo 4 Modo 5
(b)
iL
Io Im
Im
Io
0 (c)
T t
vc
Vs
0 (d)
T t
Vs
t1 t2 t3 t4 t5
FIGURA 7.28
Convertidor resonante ZCS tipo M. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Corriente del inductor,
y (d) Voltaje del capacitor.
404 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
C
S1
L
D1 L
C
Q1
(a) Circuito de ZVS S1
L
Q1
S1 D1
FIGURA 7.29
Configuraciones de interruptores para convertidores resonantes ZVS.
Io
vc = t (7.54)
C
donde Vm = Io 1L/C. El voltaje pico del interruptor, que se presenta en el tiempo t = 1π/22 1LC,
es
L
VT1 pico2 = Vc1 pico2 = Io + Vs (7.56)
AC
7.9 Convertidores resonantes de conmutación por voltaje cero 405
S1
iL L io Io Le
D1
Vs Dm Cf vo R
C
vc
(a)
iL C L iL C L iL Vs L
Io V Io C Io
s
Io Io Io
Vs Vs Vs
Dm
Io Io
iL iL
iL L iL L
IL3 Io
Vs Io Vs
Modo 4 Modo 5
(b)
vc
Vs Vm
Vm
Vs
0 (c)
T t
iL
Io
0 (d)
T t
Io
t1 t2 t3 t4 t5
FIGURA 7.30
Convertidor resonante ZVS. (a) Circuito; (b) Circuitos equivalentes; (c) Voltaje del capacitor,
y (d) Corriente del inductor.
406 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
Este modo termina en el tiempo t = t3 cuando vc(t = t3) = 0, e iL(t = t3) = IL3. Por consiguiente,
t 3 = 1LC sen−1 x
iL = 1Vs − Vcd 2
L
sen ωot + IL1 (7.62)
AC
408 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
S D C S D C
iL L Icd iL L
Vs Vs
S D C vL Ce Vcd R S D C vL Vcd
(a) (b)
vL
Vs
(c)
t
iL
IL1 activo
activo
Sactivo S S D S S Sactivo S S
D
S
t1 t2 t3 t4 t5 t6
iL L iL L iL L iL L
IL1 IL1 IL2
C C C 2C
Vs Vcd Vcd Vcd D Vcd
Vs Vs Vs
(e)
FIGURA 7.31
Convertidor resonante ZVS de dos cuadrantes. (a) Circuito; (b) Circuitos simplificados;
(c) Voltaje de salida de la carga; (d) Corriente de carga en el inductor, y (e) Circuitos equivalentes.
7.12 Inversores resonantes de enlace de CD 409
La caída lineal del voltaje vo de Vs a cero se puede representar de forma aproximada. Es decir,
VsC
vo = Vs − t (7.63)
IL1
Este modo termina cuando vo llega a cero y el diodo D− se activa.
Modo 3. El diodo D− se activa. La corriente iL baja linealmente de IL2(= IL1) a 0.
Modo 4. El interruptor S− se activa cuando iL y vo llegan a cero. La corriente iL en el
inductor sigue bajando en la dirección negativa a IL4 hasta que el voltaje del interruptor llega a
cero, y S− se desactiva.
Modo 5. Los interruptores S+ y S− están desactivados. Este modo comienza con C− a
un voltaje cero y C+ a un voltaje Vs, y es semejante al modo 2. El voltaje vo se puede aproximar
subiendo linealmente de 0 a Vs. Este modo termina cuando vc tiende a volverse mayor que Vs
y el diodo D1 se activa.
Modo 6. El diodo D+ se activa; iL baja linealmente de IL5 a cero. Este modo termina
cuando iL = 0. Pero S+ se activa y el ciclo se repite.
Las formas de onda de iL y vo se muestran en las figuras 7.31c y d. Para el convertidor
ZVS, iL debe fluir en ambas direcciones de modo que un diodo conduzca antes de que su
interruptor se active. El voltaje de salida puede hacerse casi de onda cuadrada al elegir la fre-
cuencia resonante fo mucho más grande que la frecuencia de conmutación. El voltaje de salida
se puede regular con un control de frecuencia. El voltaje del interruptor se fija a sólo Vs. Sin
embargo, los interruptores tienen que conducir iL, la cual tiene rizos altos y picos más altos
que la corriente Io de la carga. El convertidor puede funcionar en un modo de regulación por
corriente para obtener la forma de onda deseada de iL.
El circuito de la figura 7.31a se puede ampliar para que represente un inversor mo-
nofásico de medio puente como se muestra en la figura 7.32. En la figura 7.33a se muestra
una versión trifásica, donde la inductancia L de la carga constituye el circuito resonante. En
la figura 7.33b se muestra una rama de un circuito trifásico en el que se utiliza un inductor
resonante aparte [10].
VS C⫹ S⫹
Cs D⫹
2
L
⫹ ⫺
Vs
⫺ ⫹ R
VS S⫺
Cs D⫺ C⫺
2
FIGURA 7.32
⫺ Inversor resonante ZVS monofásico.
410 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
⫹
A B C
Vs ia ib ic
⫺
(a) Circuito
Cs Q⫹ D⫹ C⫹
⫹
L
Vs
⫺ IL
Cs Q⫺ D⫺ C⫺
FIGURA 7.33
Inversor resonante ZVS trifásico.
C
iL = Vs sen ωot + Io (7.65)
AL
R iL L
⫹
Q1
⫹
Vs C vT Io
⫺
⫺
(a)
iL
iLo
Io (b)
ILo ⫺ Io ⫽ Im
0
vT t
(c)
0
t
Q1 Q1
abierto cerrado
FIGURA 7.34
Enlace resonante de cd. (a) Circuito; (b) Corriente en el inductor, y (c) Voltaje en el transistor.
y el voltaje vc en el capacitor es
Q1 Q3 Q5
⫹
Vs C vLK a ia b ib c ic
⫺
Q4 Q6 Q2
(a)
vLK
(b)
0
t
vab
(c)
0
t
FIGURA 7.35
Inversor trifásico resonante de enlace de cd. (a) Inversor de enlace de cd; (b) Voltaje del circuito
tanque, y (c) Voltaje de salida.
y todos los dispositivos inversores se someten a este esfuerzo por alto voltaje. Un fijador activo
[12], como se muestra en la figura 7.36a, puede limitar el voltaje de enlace que se muestra en la
figura 7.36b y c. El factor de fijación k está relacionado con el periodo Tk del circuito tanque y
con la frecuencia resonante ωo = 1/1LC por
1k 1 2 − k 2
Tkωo = 2ccos−1 11 − k 2 + d para 1 ≤ k ≤ 2 (7.68)
k−1
Es decir, para un valor fijo de k, Tk se puede determinar para un circuito resonante dado. Con
k = 1.5 el periodo Tk del circuito tanque debe ser Tk = 7.651LC.
Resumen 413
⫹
Cc (k ⫺ 1) Vs Q1 D1
⫺
L
⫹
Vs C Q2 D2 Io Inversor
(a)
vLK
(b)
0
vab t
(c)
0
t
FIGURA 7.36
Inversor resonante de enlace de cd con fijación activa. (a) Circuito; (b) Voltaje del circuito tanque, y (c)
Voltaje de salida.
RESUMEN
Los inversores resonantes se utilizan en aplicaciones de alta frecuencia que requieren un
voltaje fijo de salida. La frecuencia máxima resonante está limitada por los tiempos de
desactivación de los tiristores o transistores. Los inversores resonantes permiten una re-
gulación limitada del voltaje de salida. Los inversores resonantes en paralelo se abastecen
con una fuente de cd constante y producen un voltaje senoidal de salida. Los inversores y
rectificadores resonantes clase E son sencillos y se utilizan sobre todo para aplicaciones
de baja potencia y alta frecuencia. Los convertidores ZVS y ZCS se vuelven cada vez más
populares porque se activan y desactivan con corriente o voltaje cero, por lo que se elimi-
nan las pérdidas por conmutación. En inversores resonantes de enlace de cd se conecta un
circuito resonante entre el inversor y la fuente de cd. Los pulsos de voltaje resonante se
producen a la entrada del inversor, y los dispositivos inversores se activan y desactivan con
voltajes cero.
414 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
REFERENCIAS
[1] Forsyth, A.J. (1996). “Review of resonant techniques in power electronic systems”. IEEE Power
Engineering Journals. (110−120).
[2] Steigerwald, R.L. (1998). “A compromise of hall-bridge resonance converter topologies”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. PE3, núm. 2. (174-182).
[3] Liu, K., R. Oruganti, y F. C. Y. Lee. (1987). “Quasi-resonant converters: Topologies and characteris-
tics”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. PE2, núm. 1. (62-71).
[4] Hui. R.S.Y., y H. S. Chung. (2001). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. San
Diego, CA. Academic Press. Capítulo 15, Resonant and Soft-Switching Converter.
[5] Sokal, N.O., y A. D. Sokal. (1975). “Class E: A new class of high-efficiency tuned single-ended swit-
ching power amplifiers”. IEEE Journal of Solid-State Circuits. Vol. 10, núm. 3.(168-176).
[6] Zuliski, R.E. (1986). “A high-efficiency self-regulated class-E power inverter/converter”. IEEE
Transactions on Industrial Electronics. Vol. IE-33, núm. 3. 340-342.
[7] Kazimierczuk, M.K., e I. Jozwik. (1990). “Class-E zero-voltage switching and zero-current switching
rectifiers”. IEEE Transactions on Circuits and Systems. Vol. CS-37, núm. 3. (436-444).
[8] Lee, F.C. (1988). “High-Frequency Quasi-Resonant and Multi-Resonant Converter Technologies”.
IEEE International Conference on Industrial Electronics. (509-521).
[9] Tabisz, W.A., y F. C. Lee. (1989). “DC Analysis and Design of Zero-Voltage Switched Multi
Resonant Converters”. IEEE Power Electronics Specialist Conference. (243-251).
[10] Henze, C.P., H. C. Martin, y D. W. Parsley, (1988). “Zero-Voltage Switching in High Frequency
Power Converters Using Pulse-Width Modulation”. IEEE Applied Power Electronics Conference. (33-40).
[11] Devan, D.M. (1989). “The resonant DC link converter: A new concept in static power conversion”.
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA-25, núm. 2. (317-325).
[12] Devan, D.M., y G. Skibinski. (1989). “Zero-switching loss inverters for high power applications”.
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA-25, núm. 4. (634-643).
[13] Kazimierczuk, M.K., y D. Czarkowski. (2011). Resonant Power Converters. Nueva York. Wiley-
IEEE Press, 2ª. ed. abril.
PREGUNTAS DE REPASO
7.1 ¿Cuál es el principio de los inversores resonantes en serie?
7.2 ¿Qué es la zona muerta de un inversor resonante?
7.3 ¿Cuáles son las ventajas y desventajas de los inversores resonantes con interruptores bidireccionales?
7.4 Cuáles son las ventajas y desventajas de los inversores resonantes con interruptores unidireccionales?
7.5 ¿Cuál es la condición necesaria para la oscilación resonante en serie?
7.6 ¿Cuál es el propósito de los inductores acoplados en inversores resonantes de medio puente?
7.7 ¿Cuáles son las ventajas de los tiristores de conducción inversa en inversores resonantes?
7.8 ¿Qué es un control traslapado de inversores resonantes?
7.9 ¿Qué es un control no traslapado de inversores?
7.10 ¿Cuáles son los efectos de la carga en serie en un inversor resonante en serie?
7.11 ¿Cuáles son los efectos de la carga en paralelo en un inversor resonante en serie?
7.12 ¿Cuáles son los efectos tanto de la carga en paralelo como de la carga en serie en un inversor reso-
nante en serie?
7.13 ¿Cuáles son los métodos de control de voltaje de inversores resonantes en serie?
7.14 ¿Cuáles son las ventajas de los inversores resonantes en paralelo?
Problemas 415
PROBLEMAS
7.1 El inversor resonante en serie básico de la figura 7.la tiene L 1 = L 2 = L = 25 μH, C = 2 μF, y
R = 4 Ω. El voltaje de cd de entrada es Vs = 220 V y la frecuencia de salida es fo = 6.5 kHz.
El tiempo de desactivación de los transistores es toff = 15 μs. Determine (a) el tiempo de des-
activación toff disponible (o de circuito); (b) la frecuencia máxima permisible fmáx ; (c) el vol-
taje pico a pico Vpp del capacitor, y (d) la corriente pico de la carga Ip. (e) Trace la gráfica de la
corriente instantánea io(t) de la carga, el voltaje del capacitor vc(t) y la corriente de cd de suministro
I s (t). (f) Calcule la corriente rms de la carga Io; (g) la potencia de salida Po; (h) la corriente
promedio de suministro I s; e (i) las corrientes promedio, pico, y rms del transistor.
7.2 El inversor resonante de medio puente de la figura 7.3 utiliza control sin traslape. La frecuencia del
inversor es fo = 8.5 kHz. Si C1 = C2 = C = 2 μF, L1 = L2 = L = 40 μH, R = l.2 Ω, y Vs = 220V,
determine (a) la corriente pico de suministro Ips; (b) la corriente promedio del transistor IA, y (c) la
corriente rms IR del transistor.
7.3 El inversor resonante de la figura 7.7a tiene C = 2 μF, L = 20 μH, R = ∞, y Vs = 220 V. El tiempo
de desactivación del transistor es toff = 12μs. La frecuencia de salida es fo = 15 kHz. Determine
(a) la corriente pico de suministro Ip; (b) la corriente promedio del transistor IA; (c) la corriente rms
del transistor IR; (d) el voltaje pico a pico Vpp del capacitor; (e) la frecuencia máxima permisible
fmáx, y (f) la corriente promedio de suministro Is.
7.4 El inversor resonante de medio puente de la figura 7.8a funciona a una frecuencia f 0 = 3.5 kHz
en el modo sin traslape. Si C1 = C 2 = C = 2 μF, L = 20 μH, R = 1.5 Ω, y Vs = 220 V, determine
(a) la corriente pico de suministro Ip; (b) la corriente promedio IA del transistor; (c) la corriente rms
IR del transistor; (d) la corriente rms Io de la carga, y (e) la corriente promedio de suministro Is.
7.5 Repita el problema 7.4 con un control de traslape de modo que las activaciones de Q1 y Q2 se ade-
lanten 50% de la frecuencia resonante.
7.6 El inversor resonante de puente completo de la figura 7.9a funciona a una frecuencia de f0 = 3.5 kHz.
Si C = 2 μF, L = 20 μH, R = 1.2 Ω, y Vs = 220 V, determine (a) la corriente pico de suministro Ip;
(b) la corriente promedio del transistor IA; (c) la corriente rms del transistor IR; (d) la corriente rms
de la carga Ia; y (e) la corriente promedio de suministro Is.
7.7 Un inversor resonante en serie con una carga conectada en serie suministra una potencia de carga
PL = 2kW en resonancia. La resistencia de la carga es R = 5 Ω. La frecuencia resonante es f0 = 25 kHz.
Determine (a) el voltaje de cd de entrada Vs; (b) el factor de calidad Q, si se requiere para reducir
la potencia de la carga a 500 W mediante control de frecuencia de modo que u = 0.8; (c) el inductor L,
y (d) el capacitor C.
7.8 Un inversor resonante en serie con una carga conectada en paralelo suministra una potencia de
carga de PL = 2 kW a un voltaje pico de carga sinusoidal de Vp = 330 V y en resonancia. La resis-
tencia de la carga es R = 5 Ω. La frecuencia resonante es f0 = 25 kHz. Determine (a) el voltaje de
cd de entrada Vs; (b) la relación de frecuencia u si se requiere para reducir la potencia de la carga a
500 W mediante control de frecuencia; (c) el inductor L, y (d) el capacitor C.
7.9 Un inversor resonante en paralelo suministra una potencia de carga de PL = 2 kW en un voltaje pico
de carga senoidal de Vp = 170 V y en resonancia. La resistencia de la carga es R = 5 Ω. La frecuencia
416 Capítulo 7 Inversores de pulsos resonantes
resonante es f 0 = 25 kHz. Determine (a) la corriente de entrada de suministro de cd Is; (b) el factor de
calidad Qp si se requiere para reducir la potencia de carga a 500 W mediante control de frecuencia
de modo que u = 1.25; (c) el inductor L, y (d) el capacitor C.
7.10 El inversor clase E de la figura 7.20a opera en resonancia y tiene Vs = 18 V y R = 5 Ω. La frecuencia
de conmutación es fs = 50 kHz. (a) Determine los valores óptimos de L, C, Ce y Le. (b) Use PSpice
para graficar el voltaje de salida vo y el voltaje del interruptor vT para k = 0.304. Suponga que Q = 7.
7.11 El rectificador clase E de la figura 7.23a suministra una potencia de carga de PL = 1.5 W a
Vo = 5 V. El voltaje pico de suministro es Vm = 12 V. La frecuencia de suministro es f = 350
kHz. El rizo pico a pico en el voltaje de salida es ∆Vo = 20 mV. (a) Determine los valores de L,
C y Cf, y (b) las corrientes rms y de cd de L y C. (c) Use PSpice para graficar el voltaje de salida
vo y la corriente del inductor iL .
7.12 El convertidor resonante ZCS de la figura 7.27a suministra una potencia máxima de PL = 1.5 W
a Vo = 5 V. El voltaje de suministro es Vs = 15 V. La frecuencia máxima de funcionamiento es
fmáx = 40 kHz. Determine los valores L y C. Suponga que los intervalos t 1 y t 3 son muy peque-
ños, y que x = I m /Io = 1.5.
7.13 El convertidor resonante ZVS de la figura 7.30a suministra una potencia de carga de PL = 1 W a
Vo = 5 V. El voltaje de suministro es Vs = 15 V. La frecuencia de funcionamiento es f = 40 kHz.
Los valores de L y C son L = 150 μH y C = 0.05 μF. (a) Determine el voltaje pico Vpico y la
corriente pico Ipico del interruptor, y (b) las duraciones de cada modo.
7.14 Para el circuito de fijación activa de la figura 7.36, trace la gráfica de la relación fc/fk para 1 < k ≤ 2.
C A P Í T U L O 8
Inversores multinivel
Al concluir este capítulo los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente:
r Enumerar los tipos de inversores multinivel.
r Describir la técnica de conmutación para inversores multinivel y sus tipos.
r Describir el principio de funcionamiento de los inversores multinivel.
r Enumerar las características principales de los inversores multinivel y sus tipos.
r Enumerar las ventajas y desventajas de los inversores multinivel.
r Describir la estrategia de control para abordar el desbalanceo del voltaje del capacitor.
r Enumerar las aplicaciones potenciales de los inversores multinivel.
8.1 INTRODUCCIÓN
Los inversores de fuente de voltaje producen un voltaje o una corriente de salida con ni-
veles de 0 o ± Vcd. Se conocen como inversores de dos niveles. Para obtener una forma de
onda de voltaje o corriente de salida de calidad con un contenido mínimo de rizo requieren
una alta frecuencia de conmutación junto con varias técnicas de modulación por ancho de
pulso (PWM). Sin embargo, en aplicaciones de alta potencia y alto voltaje estos inversores
de dos niveles tienen algunas limitaciones al funcionar a alta frecuencia, sobre todo a causa de
pérdidas por conmutación y restricciones de capacidad de los dispositivos. Además, los
dispositivos semiconductores de conmutación deben utilizarse de modo que se eviten los pro-
blemas asociados con sus combinaciones en serie-paralelo necesarias para obtener capacidad
de manejo de altos voltajes y corrientes.
Los inversores multinivel han despertado un gran interés en las industrias de la potencia,
el transporte y la energía renovable [12]. Ofrecen un nuevo conjunto de características que
son muy adecuadas para usarse en la compensación de potencia reactiva. Puede ser más fácil
producir un inversor de alta potencia y alto voltaje con una estructura multinivel por la forma
417
418 Capítulo 8 Inversores multinivel
Vm Im
⫹ Va Ia
Em Vm⫺1 Im⫺1
Vcd ⫹
⫹
2 Em I3 Sistema de Vbn⬘ Van⬘
V3 Vb Ib ⫹ ⫺ ⫺
O procesamiento n⬘
de energía ⫺
⫹
Em CD/CA Vcn⬘
Vcd I2
V2 Vc Ic
2 ⫹ ⫹
Em
V1 I1
V5
⫹
Em ⫹
C1
⫺
V4
⫹ V5
Em V4
C2
⫺ V3 vo
Vcd V3
⫹
Em C3 Hacia la carga
V2
⫺ V1
V2
Em ⫹
C4
⫺ V1 ⫺
FIGURA 8.1
Topología general de los inversores multinivel.
8.2 Concepto multinivel 419
que proporcionan algunos nodos a los cuales se puede conectar el inversor multinivel. Cada
capacitor tiene el mismo voltaje Em, el cual está dado por
Vcd
Em = (8.1)
m− 1
donde m denota el número de niveles. El término nivel se refiere al número de nodos a los cuales
puede tener acceso el inversor. Un inversor de m niveles requiere (m − 1) capacitores.
Los voltajes de fase de salida se pueden definir como los voltajes a través de las ter-
minales de salida del inversor y el punto de tierra indicado por O en la figura 8.1a. Más aún, los
voltajes y corrientes en un nodo de entrada se refieren a los voltajes de la terminal de en-
trada del inversor en referencia con el punto de tierra y las corrientes correspondientes que
salen de cada nodo de los capacitores hacia el inversor, respectivamente. Por ejemplo, los
voltajes (cd) en un nodo de entrada se designan V1, V2 , etc., y las corrientes (cd) en un nodo
de entrada se indican por I1, I 2 , etc., como se muestra en la figura 8.1a. Va , V b y Vc son los
valores (rms) de la raíz cuadrada de la media de los cuadrados de los voltajes de carga de
línea; Ia , I b e Ic son los valores rms de las corrientes de carga de línea. La figura 8.1b mues-
tra el esquema de un polo en un inversor multinivel donde vo indica un voltaje de fase de salida
que puede asumir cualquier nivel de voltaje dependiendo de la selección del voltaje (cd) de
nodo V1, V2 , etc. Por consiguiente, un polo en un inversor multinivel se puede considerar
como un interruptor de múltiples vías y un solo polo. Al conectar el interruptor a un nodo
a la vez, se puede obtener la salida deseada. La figura 8.2 muestra el voltaje de salida típico de
un inversor de cinco niveles.
La implementación real del interruptor requiere dispositivos de conmutación bidireccio-
nales para cada nodo. La estructura topológica del inversor multinivel debe (1) tener el mínimo
posible de dispositivos de conmutación; (2) ser capaz de soportar un muy alto voltaje de en-
trada para aplicaciones de alta potencia, y (3) tener una baja frecuencia de conmutación para
cada dispositivo de conmutación.
Va0
vo
V5 Onda fundamental de VC⫺ab
V4
V3
V2
V1 t
⫺V2
⫺V3
⫺V4
V0b
⫺V5
FIGURA 8.2
Voltaje de salida típico de un inversor de cinco niveles.
420 Capítulo 8 Inversores multinivel
Hay tres tipos de inversores multinivel con diodo fijador: básico, mejorado y modificado. La
versión modificada tiene muchas ventajas. El tipo de capacitor volante utiliza capacitores
en vez de diodos de fijación y su desempeño es semejante al de los inversores con diodo
fijador. El tipo de cascada se compone de inversores de medio puente, y la calidad de las
formas de onda de salida es superior a la de otros tipos. Sin embargo, cada medio puente re-
quiere una fuente de cd distinta. A diferencia de los inversores de diodo fijador o de capaci-
tores volantes, el inversor en cascada no requiere diodos de fijación de voltaje o capacitores
de balanceo de voltaje.
V5
Lado de
⫹ E5 Lado de la entrada
Sa1 Convertidor de cd
D4 la carga
C1 Da1
Sa1 Sb1 V5 ⫹
V4 Sa2 D3
Da2 Sa2 Da1 Sb2 Db1 C1
E5 Sa3
D2 Sa3 Da2 Sb3 Db2 V4
C2 Da3
Ls Sa4 Sb4
Sa4 D1 vS⫺ab Da3 Db3 C2
vD
V3 is
S⬘a1 ⫹ ⫹ a
Vdc V3 Vcd
D⬘a1
D⫺1 ⬃ vC⫺ab
b
E5 ⫺ ⫺
C3 S⬘a2 S⬘a1 S⬘b1
D⫺2 C3
D⬘a2
S⬘a2 D⬘a1 S⬘b2 D⬘b1
S⬘a3 V2
V2
D⬘a3 D⫺3
S⬘a3 D⬘a2 S⬘b3 D⬘b2
E5 D⬘b3
C4 S⬘a4 D⬘a3 C4
D⫺4 S⬘a4 S⬘b4
⫺ 0 V1 ⫺
V1 ⫽ 0
(a) Una rama de un puente (b) Puente monofásico
FIGURA 8.3
Inversor multinivel de cinco niveles con diodo fijador. [Ref. 4].
1. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = Vcd, active los interruptores de la mitad
superior Sa1 a Sa4.
2. Para obtener un nivel de voltaje vao = 3Vcd/4, active tres interruptores superiores Sa2 a Sa4
′ .
y un interruptor inferior Sa1
3. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = Vcd/2, active dos interruptores superiores
′ y Sa2
Sb3 a Sb4 y dos interruptores inferiores Sa1 ′ .
4. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = Vcd/4, active un interruptor superior Sa4 y
′ a Sa3
tres interruptores inferiores Sa1 ′ .
5. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = 0, active todos los interruptores de la
′ .
′ a Sa4
mitad inferior Sa1
La tabla 8.1 muestra los niveles de voltaje y sus estados de conmutación correspondientes. La
condición de estado 1 significa que el interruptor está activado, y el estado 0 significa que el
422 Capítulo 8 Inversores multinivel
TABLA 8.1 Niveles de voltaje fijados con diodo y sus estados de conmutación
Estado de interruptor
Salida vao Sa1 Sa2 Sa3 Sa4 ′
Sa1 ′
Sa2 S′a3 S′a4
V5 = Vcd 1 1 1 1 0 0 0 0
V4 = 3Vcd/4 0 1 1 1 1 0 0 0
V3 = Vcd/2 0 0 1 1 1 1 0 0
V2 = Vcd/4 0 0 0 1 1 1 1 0
V1 =0 0 0 0 0 1 1 1 1
interruptor está desactivado. Observemos que cada interruptor se activa sólo una vez por ciclo
y que hay cuatro pares de interruptores complementarios. Estos pares para una rama del inversor
′ ), (Sa2, Sa2
son (Sa1, Sa1 ′ ), y (Sa4, Sa4
′ ), (Sa3, Sa3 ′ ). Por consiguiente, si uno de los pares de interrup-
tores complementarios se activa, el otro del mismo par debe desactivarse. Siempre hay cuatro
interruptores activos al mismo tiempo.
La figura 8.4 muestra la forma de onda del voltaje de salida del inversor de cinco niveles.
El voltaje de línea se compone del voltaje de rama de fase positivo de la terminal a y el voltaje
de rama de fase negativo de la terminal b. Cada voltaje de rama de fase sigue la pista de la
mitad de la onda senoidal. El voltaje de línea resultante es una onda escalonada de nueve nive-
les. Esto implica que un convertidor de m niveles tenga un voltaje de rama de fase de salida de
m niveles y un voltaje de línea de salida de (2m − 1) niveles.
1. Capacidad de alto voltaje de los diodos de bloqueo: Aunque sólo se requiere que cada
dispositivo de conmutación bloquee un nivel de voltaje de Vcd /(m − 1), los diodos fi-
jadores deben tener diferentes capacidades de bloqueo de voltaje inverso. Por ejemplo,
Va0
vo
V5 Onda
fundamental
V4 de VC⫺ab
V3
V2
V1 t
␣1 ␣2 ␣3 ␣4 ␣5 ␣6 ␣7 ␣8
⫺V2
⫺V3
⫺V4
V0b
⫺V5
FIGURA 8.4
Formas de onda de voltaje de fase y fundamental de un inversor de cinco niveles.
8.4 Inversor multinivel con diodo fijador 423
cuando todos los dispositivos inferiores Sa1′ a Sa4 ′ tiene que blo-
′ se activan, el diodo Da1
quear tres voltajes de capacitor, o 3Vcd /4. Asimismo, los diodos D a2 y Da2 ′ tienen que
bloquear dos voltajes 2Vcd /4 y Da3 tiene que bloquear un voltaje Vcd /4. Aunque se supone
que cada interruptor principal bloquea el voltaje nominal de bloqueo, el voltaje de bloqueo
de cada diodo fijador en el inverso depende de su posición en la estructura. En una
rama de m niveles puede haber dos diodos y cada uno ve un voltaje de bloqueo de
m−1−k
VD = Vcd (8.3)
m−1
donde m es el número de niveles:
k va de 1 a (m − 2);
Vcd es el voltaje total de enlace de cd.
Si el voltaje nominal de bloqueo de cada diodo es igual al del dispositivo de conmuta-
ción, el número de diodos requeridos para cada fase es ND = (m − 1) × (m − 2). Este
número representa un incremento cuadrático en m. Por tanto para m = 5, ND = (5 − 1) ×
(5 − 2) = 12. Cuando m es lo bastante grande, el número de diodos hace que el sistema
sea impráctico de implementar, lo cual de hecho limita el número de niveles.
2. Capacidad desigual del dispositivo de conmutación. En la tabla 8.1 se observa que el in-
terruptor S a1 conduce sólo durante vao = Vcd , en tanto que el interruptor S b4 conduce
durante todo el ciclo excepto durante el intervalo cuando v ao = 0. Dichos ciclos de
conducción desiguales requieren capacidades de corriente diferentes para los dispositivos
de conmutación. Por lo que si el diseño del inversor utiliza el ciclo de trabajo promedio
para determinar las capacidades del dispositivo, los interruptores superiores pueden
ser de mayor tamaño y los inferiores de menor tamaño. Si el diseño utiliza la condición
del peor de los casos, entonces cada fase tiene 2 × (m − 2) dispositivos superiores de
mayor tamaño.
3. Desbalanceo del voltaje de los capacitores. Como los niveles de voltaje en las termina-
les de los capacitores son diferentes, las corrientes suministradas por ellos también son
diferentes. Cuando funcionan con un factor de potencia unitario, el tiempo de descarga
para el funcionamiento del inversor (o tiempo de carga para el funcionamiento del recti-
ficador) de cada capacitor es diferente. Dicho perfil de carga del capacitor se repite cada
medio ciclo, y el resultado son voltajes desbalanceados en el capacitor entre los diferentes
niveles Este problema de desbalanceo de voltaje en un convertidor multinivel se puede
resolver con métodos como reemplazar los capacitores por una fuente controlada de vol-
taje de cd constante, reguladores de voltaje PWM, o baterías.
Las principales ventajas del inversor con diodo fijador se pueden resumir de la siguiente
manera:
r Cuando el número de niveles es lo bastante grande, el contenido armónico es lo bastante
bajo para evitar la necesidad de filtros.
r La eficiencia del inversor es alta porque todos los dispositivos se conmutan a la frecuencia
fundamental.
r El método de control es sencillo.
424 Capítulo 8 Inversores multinivel
Las principales desventajas del inversor con diodo fijador se pueden resumir como sigue:
r Se requieren demasiados diodos cuando el número de niveles es alto.
r Es difícil controlar el flujo de potencia real del convertidor individual en sistemas de va-
rios convertidores.
V5
S1 Ds1
C1
D1 S2 Ds2
V4
D7 D2 S3 Ds3
C2
D11 D3 D8 S4 Ds4
0 A
V3
V2
D6 S⬘3 D⬘s3
C4
S⬘4 D⬘s4
V1
FIGURA 8.5
Inversor multinivel con diodos fijadores en serie. [Ref. 6].
8.4 Inversor multinivel con diodo fijador 425
V5
S1 Ds1
C1
D1 S2 Ds2
V4
D2 D7 S3 Ds3
C2
D3 D8 D11 S4 Ds4
0 A
V3
V2
D6 S⬘3 D⬘s3
C4
S⬘4 D⬘s4
V1
FIGURA 8.6
Inversor modificado con diodos fijadores distribuidos. [Ref. 6].
en el inversor con diodo fijador con diodos conectados en serie. Esta arquitectura piramidal
se puede ampliar a cualquier nivel, a menos que se limite en la práctica. Una rama de un
inversor de cinco niveles requiere (m − 1 =) 4 capacitores; (2(m − 1) = ) 8 interruptores y
((m − 1)(m − 2) = ) 12 diodos fijadores.
En la celda final 4, S1′ , S2′ , y S3′ siempre están activados en tanto que S4 y S4′ se conmutan
alternadamente para producir un voltaje de salida −Vcd /4 y − Vcd /2, respectivamente.
Cada celda de conmutación funciona en realidad como un inversor normal de dos ni-
veles, excepto que cada trayectoria directa o de conducción libre en la celda implica (m − 1)
dispositivos en vez de sólo uno. Tomando la celda 2 como ejemplo, la trayectoria directa de
la rama superior implica D1, S2, S2 y S4, en tanto que la trayectoria de conducción libre de la
rama superior implica S1′ , D12, D8, y D2, conectando la salida del inversor al nivel Vcd/4 para un
flujo de corriente positiva o negativa. La trayectoria directa de la rama inferior implica
S1′ , S2′ , D10, y D4, en tanto que la trayectoria de conducción libre de la rama inferior implica D 3,
D 7, S 3 y S 4, conectando la salida del inversor al nivel cero para un flujo de corriente positiva
o negativa. Las siguientes reglas norman la conmutación de un inversor de m niveles:
1. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = Vcd, se activan todos los interruptores de
la mitad superior, Sa1 a Sa4.
8.5 Inversor multinivel con capacitores volantes 427
Lado de Lado de
salida de ca Convertidor salida de cd
V5 ⫹
Sa1 Sb1
⫹ C1
Sa2 Sb2
Ca3 Cb3 V4
⫹
Sa3 Sb3
Ca2 Cb2
⫹
C2
Ls Sa4 Sb4
is a V2 V4
S⫺ab
⫹ Ca1 Ca3 Cb1 Cb3
⬃ vC⫺ab V3 V3 Vcd
⫺ b
Ca2 Cb2 C3
S⬘a4 S⬘b4
⫺
Ca3 Cb3
S⬘a3 S⬘b3
⫺
V2
S⬘a2 S⬘b2 C4
⫺
S⬘a1 S⬘b1
0 ⫺
V1
FIGURA 8.7
Diagrama del circuito de un inversor monofásico de cinco niveles con capacitores volantes. [Ref. 5].
2. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = 3Vcd/4, hay cuatro combinaciones:
a. vao = Vcd − Vcd/4 al activar los dispositivos Sa1, Sa2, Sa3, y Sa4 ′ .
′
b. vao = 3Vcd/4 al activar los dispositivos Sa2, Sa3, Sa4, y Sa1.
c. vao = Vcd − 3Vcd/4 + Vcd/2 al activar los dispositivos Sa1, Sa3, Sa4, y Sa2 ′ .
d. vao = Vcd − Vcd/2 + Vcd/4 al activar los dispositivos Sa1, Sa2, Sa4, y Sa3. ′
3. Para obtener un nivel de voltaje vao = Vcd/2 hay seis combinaciones:
a. vao = Vcd − Vcd/2 al activar los dispositivos Sa1, Sa2, Sa3 ′ , y Sa4′ .
′ , y Sa2
b. vao = Vcd/2 al activar los dispositivos Sa3, Sa4, Sa1 ′ .
c. vao = Vcd − 3Vcd/4 + Vcd/2 − Vcd/4 al activar los dispositivos Sa1, Sa3, Sa2 ′ , y Sa4
′ .
d. vao = Vcd − 3Vcd/4 + Vcd/4 al activar los dispositivos Sa1, Sa4, Sa2 ′ , y Sa3
′ .
e. vao = 3Vcd/4 − Vcd/2 + Vcd/4 al activar los dispositivos Sa2, Sa4, Sa1, y Sa3 ′ ′ .
f. vao = 3Vcd/4 − Vcd/4 al activar los dispositivos Sa2, Sa3, Sa1 ′ , y Sa4
′ .
4. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = Vcd/4 hay cuatro combinaciones:
a. vao = Vcd − 3Vcd/4 al activar los dispositivos Sa1, Sa2 ′ , Sa3′ , y Sa4
′ .
b. vao = Vcd/4 al activar los dispositivos Sa4, Sa1, Sa2, y Sa3.
′ ′ ′
c. vao = Vcd/2 − Vcd/4 al activar los dispositivos Sa3, Sa1 ′ , Sa2′ , y Sa4
′ .
′ ′
d. vao = 3Vcd/4 − Vcd/2 al activar los dispositivos Sa2, Sa1, Sa3, y Sa4 ′ .
5. Para obtener un nivel de voltaje de salida vao = 0, se activan todos los interruptores de la
′ .
′ a Sa4
mitad inferior Sa1
428 Capítulo 8 Inversores multinivel
TABLA 8.2 Una posible combinación de interruptores del inversor con capacitores volantes
Salida vao Sa1 Sa2 Sa3 Sa4 S′a4 S′a3 S′a2 S′a1
V5 = Vcd 1 1 1 1 0 0 0 0
V4 = 3Vcd/4 1 1 1 0 1 0 0 0
V3 = Vcd/2 1 1 0 0 1 1 0 0
V2 = Vcd/4 1 0 0 0 1 1 1 0
V1 = 0 0 0 0 0 1 1 1 1
Hay muchas combinaciones posibles de interruptores para generar los cinco niveles del vol-
taje de salida. La tabla 8.2, sin embargo, enumera una combinación posible de los niveles
de voltaje y sus correspondientes estados de los interruptores. El uso de una combinación
como esa requiere que cada dispositivo se conmute sólo una vez por ciclo. En la tabla 8.2
se observa que los dispositivos de conmutación tienen un tiempo desigual de encendido o
activación. Al igual que el inversor con diodo fijador, el voltaje de línea se compone del
voltaje de rama de fase positivo de la terminal a y del voltaje de rama de fase negativo de la
terminal b. El voltaje de línea resultante es una onda en escalera de nueve niveles. Esto im-
plica que un convertidor tiene un voltaje de rama de fase de salida de m niveles y un voltaje
de línea de salida de (2m − 1) niveles.
Las ventajas principales del inversor con capacitores volantes se pueden resumir como sigue:
r Las grandes cantidades de capacitores de almacenamiento pueden proporcionar capaci-
dades de operación durante interrupciones de potencia.
r Estos inversores proporcionan redundancia de combinaciones de interruptores para ba-
lancear diferentes niveles de voltaje.
r Al igual que el inversor con diodo fijador con más niveles, el contenido armónico es tan
bajo que no se necesitan filtros.
r Se puede controlar el flujo de potencia tanto real como reactiva.
Las principales desventajas del inversor con capacitores volantes son las siguientes:
r Cuando el número de niveles es alto se requiere un número excesivo de capacitores de
almacenamiento. Los inversores de alto nivel son más difíciles de encapsular con los volu-
minosos capacitores de potencia y porque también son más costosos.
r El control del inversor puede ser muy complicado, además de que la frecuencia de conmu-
tación así como las pérdidas por conmutación son altas en trasmisión de potencia real.
4Vcd v an
* - fundamental
S1 S2 va1 t
Medio puente 2
⫹ ⫹
va2 Vdc
⫺ ⫺
S3 S4 va2 t
va3 t
S1 S2 Medio puente 1
⫹ ⫹
va1 ⫺ Vdc
n ⫺ Vcd
va4 t
S3 S4
FIGURA 8.8
Inversor de medio puente multinivel monofásico en cascada. [Ref. 7].
capacitor de cd es igual a cero durante un ciclo completo. Por consiguiente se pueden balan-
cear todos los voltajes de capacitor de todas las SDCS.
Cada unidad de medio puente genera una forma de onda casi cuadrada al desplazar la fase
de sus tiempos de conmutación de rama de fase positiva o negativa. La figura 8.9b muestra los
tiempos de conmutación para generar una forma de onda casi cuadrada del medio puente de la
figura 8.9a. Observemos que cada dispositivo de conmutación siempre conduce durante 180°
(o medio ciclo), independientemente del ancho de pulso de la onda casi cuadrada. Este método
de conmutación iguala todos los esfuerzos de corriente de los dispositivos de conmutación.
vai
⫹ Vcd 2
Pi 3/2
0 t
⫺Vcd 0 ␣i /2 ⫺␣i Pi
⫹ ⫹␣i 2⫺␣i
vai 1
⫺
Vcd 0 0
t
Gaip
1
⫺
0 0
t
Gaip Gain Gain
FIGURA 8.9
Generación de una forma de onda casi cuadrada. [Ref. 7].
8.6 Inversor multinivel en cascada 431
Las principales ventajas del inversor en cascada se pueden resumir como sigue:
r En comparación con los inversores con diodo fijador o con capacitores volantes, requiere
el mínimo de componentes para alcanzar el mismo número de niveles de voltaje.
r La disposición y el encapsulado optimizados del circuito son posibles porque cada nivel
tiene la misma estructura y no hay diodos fijadores adicionales o capacitores de balanceo
de voltaje.
r Se pueden usar técnicas de conmutación suave para reducir las pérdidas por conmutación
y los esfuerzos en los dispositivos.
Solución
a. Para un inversor en cascada con m niveles (incluyendo el 0) por cada media fase, el voltaje de
salida por rama es
van = va1 + va2 + va3 + … + vam − 1 (8.4)
Debido a la simetría de cuarto de onda a lo largo del eje x, ambos coeficientes de Fourier, A0 y
An, son cero. Obtenemos Bn como
π/2 π/2
c sen 1nωt2 d1ωt2 + sen 1nωt2 d 1ωt2 + …
4Vcd
Bn = (8.5)
π Lα1 Lα2
π/2
+ sen 1nωt2 d 1ωt 2 d
Lαm − 1
432 Capítulo 8 Inversores multinivel
5Vcd va⫺n
v*a⫺n
2
0 t
0 /2 3 /2
⫺5Vcd
va5
Vcd
0
P5
P1
P2
P3
P4
t
⫺Vcd va4
0
P4
P5
P1
P2
P3
t
va3
0
P3
P4
P5
P1
P2
t
va2
0
P2
P3
P4
P5
P1
t
va1
0
P1
P2
P3
P4
P5
t
FIGURA 8.10
Patrón de conmutación intercambiando el inversor en cascada para balancear la carga de la batería. [Ref. 7].
4Vcd m − 1
Bn = c cos 1 nαj 2 d (8.6)
nπ ja=1
4Vcd m − 1
van 1ωt 2 = c cos 1 nαj 2 d sen 1nωt 2 (8.7)
nπ ja=1
b. Si el voltaje de fase de salida pico Van(pico) debe ser igual al voltaje de fase de la portadora,
Vcr(pico) = (m − 1)Vcd. Por consiguiente, el índice de modulación es
Los ángulos de conducción α1, α2,...,αm −1 se pueden elegir de modo que la distorsión total
armónica del voltaje de fase se minimice. Por lo común estos ángulos se eligen de modo que
se eliminen algunos armónicos predominantes de baja frecuencia. Por consiguiente, para
eliminar el quinto, séptimo, undécimo y decimotercer armónicos siempre que el voltaje de
fase fundamental pico sea 80% de su valor máximo, debemos despejar las siguientes ecua-
ciones con el índice de modulación M = 0.8.
cos 1 5α1 2 + cos 1 5α2 2 + cos 1 5α3 2 + cos 1 5α4 2 + cos 1 5α5 2 = 0
cos 1 7α1 2 + cos 1 7α2 2 + cos 1 7α3 2 + cos 1 7α4 2 + cos 1 7α5 2 = 0
cos 1 11α1 2 + cos 1 11α2 2 + cos 1 11α3 2 + cos 1 11α4 2 + cos 1 11α5 2 = 0
8.7 Aplicaciones 433
cos 1 13α1 2 + cos 1 13α2 2 + cos 1 13α3 2 + cos 1 13α4 2 + cos 1 13α5 2 = 0 (8.9)
cos 1 α1 2 + cos 1 α2 2 + cos 1 α3 2 + cos 1 α4 2 + cos 1 α5 2
= 1 m − 12 M
= 5 × 0.8 = 4
Este conjunto de ecuaciones trascendentales no lineales se puede despejar mediante un método
iterativo como el Newton-Raphson. Utilizando Mathcad, obtenemos
Nota: el ciclo de trabajo para cada uno de los niveles de voltaje es diferente. Esto significa
que la fuente de cd del nivel 1 se descarga mucho más pronto que la fuente de cd del nivel 5. Sin
embargo, si se utiliza una técnica de intercambio del patrón de conmutación, entre los varios
niveles cada medio ciclo, como se muestra en la figura 8.10, todas las baterías se pueden usar
(descargar) o cargar por igual [7]. Por ejemplo, si la primera secuencia de pulsos es P1, P2,...,P5,
entonces la siguiente secuencia es P2, P3, P4, P5, P1, y así sucesivamente.
8.7 APLICACIONES
Hay un gran interés en utilizar inversores de fuente de voltaje en aplicaciones de alta poten-
cia como en sistemas eléctricos para fuentes controladas de potencia reactiva. En un funcio-
namiento de estado estable un inversor puede producir corriente reactiva controlada y actúa
como un compensador estático (STATCON) de volt-amperes reactivos (VAR). Inclusive,
estos inversores pueden reducir el tamaño físico del compensador y mejorar su desempeño
durante contingencias del sistema de potencia. El uso de un inversor de alto voltaje hace posi-
ble la conexión al sistema de distribución de alto voltaje (por ejemplo, de 13 kV), al eliminar
el transformador de distribución y reducir el costo del sistema. Además, el contenido armónico
de la forma de onda del inversor se puede reducir con técnicas de control apropiadas y por
consiguiente mejorar la eficiencia del sistema. Las aplicaciones más comunes de los converti-
dores multinivel incluyen (1) compensación de potencia reactiva; (2) interconexión espalda con
espalda, y (3) propulsores de velocidad variable.
Is Lado de entrada de CA
⫹
⫹
⬃ Vs Carga
reactiva
⫺
⫺
Ic
Convertidor multinivel
Ls Lado de
V5 carga
⫹ C1 de CD
V4
C2
Vc V3
C3
V2
⫺ C4
V1
FIGURA 8.11
Convertidor multinivel conectado a un sistema de potencia
para compensación de potencia reactiva. [Ref. 5].
Para controlar el flujo de potencia reactiva, la fase del control de compuerta del inversor se
desplaza 180°. Los capacitores del lado de cd actúan como carga.
Cuando un convertidor multinivel extrae potencia reactiva pura, el voltaje y corriente de
fase están separados 90°, y la carga y descarga de los capacitores se puede balancear. A este tipo
de convertidor, cuando se utiliza para compensar potencia reactiva, se le denomina generador
VAR estático (SVG). Se pueden utilizar los tres convertidores multinivel para compensar po-
tencia reactiva sin tener el problema del desbalanceo de voltaje.
La relación del vector de voltaje de la fuente VS y el vector de voltaje del convertidor VC
es simplemente VS = VC + jICXS, donde IC es el vector de corriente del convertidor y XS es la
reactancia del inductor LS. La figura 8.12a ilustra que el voltaje del convertidor está en fase con
el voltaje de la fuente con una corriente reactiva adelantada, en tanto que en la figura 8.12b se
muestra una corriente reactiva retrasada. La polaridad y la magnitud de la corriente reactiva
son controladas por la magnitud del voltaje del convertidor VC, la cual es una función del vol-
taje del canal de cd y del índice de modulación de voltaje, como se expresa en las ecuaciones
(8.7) y (8.8).
Vc jIc Xs
Ic
Vs
Vs jIc Xs
Vc Ic
(a) Corriente adelantada (b) Corriente retrasada
FIGURA 8.12
Diagramas fasoriales de los voltajes de la fuente y el convertidor para compen-
sación de potencia reactiva.
8.7 Aplicaciones 435
LS LL
VS⫺an ISa ILa VL⫺an
⬃ ⬃
VC⫺an VI⫺an
⭈⭈⭈⭈⭈⭈
LS ⭈⭈⭈⭈⭈⭈
VS⫺bn ISb VC⫺bn VI⫺bn LL ILb VL⫺bn
⬃ ⭈⭈⭈⭈⭈⭈ ⬃
LS ⭈⭈⭈⭈⭈⭈ LL
VS⫺cn ISc VC⫺cn VI⫺cn ILc VL⫺cn
⬃ ⭈⭈⭈⭈⭈⭈ ⬃
FIGURA 8.13
Sistema de interconexión espalda con espalda que utiliza dos convertidores multinivel con diodo fijador. [Ref.5].
Is Is
Vs Vs Vs
␦ ␦ ␦
jIsXs jIsXs jIsXs
Is
Vc
Vc Vc
(a) Factor de potencia (b) Factor de potencia unitario (c) Factor de potencia
de adelanto de retraso
FIGURA 8.14
Diagrama fasorial que muestra el voltaje de fuente, de convertidor y de conversiones de potencia de corriente real.
436 Capítulo 8 Inversores multinivel
unitario, que los armónicos sean insignificantes, que no haya interferencia electromagné-
tica (EMI), y una alta eficiencia. Las diferencias principales, cuando se utiliza la misma
estructura para ASD y para interconexiones espalda con espalda, son el diseño del control
y el tamaño del capacitor. Como el excitador de velocidad ajustable debe funcionar a dife-
rentes frecuencias, el tamaño del capacitor de enlace de cd debe ser el adecuado para evitar
una gran variación del voltaje en condiciones dinámicas.
v, i
I5 vo
V5 io
E5 ⫹ Da1 S1 D4 0 t (a)
C
⫺ 4 S1
V4 I4 S2 D3
i
Da2 0 (b)
S2
E5 ⫹ S3 D2
Da3 0 (c)
⫺ C3 S3
V3 I3 S4 D1 0
S4
(d)
⫹
D⬘a1 S1⬘ vo 0 (e)
E5 ⫹ io
0 (f)
⫺ C2 D⬘a2 S⬘ S⬘1
2
I2 0 (g)
V2
D⬘a3 S⬘ S⬘2
E5 ⫹ 3
0 (h)
C
⫺ 1 S⬘4 S⬘3
V1 I1 0 (i)
S⬘4
(a) Circuito inversor de cinco niveles (b) Formas de onda de corriente
FIGURA 8.15
Inversor de medio puente con diodo fijador de tres niveles. [Ref. 4].
8.9 Balanceo del voltaje de capacitor de enlace de CD 437
Es importante señalar que por la estructura, las corrientes a través de los interruptores opues-
tos como S1′ , c, S4′ tendrían la misma corriente rms a través de S4, . . . , S1, respectivamente.
V5 vo
IC1(prom)
⫹
C1 VC1
⫺
0
I2(prom) I1(prom) t
V4
IC1(prom)
⫹ V4 V5 ␣2
C2 ⫺VC2 io
vo
V3 ⫹
V3
⫹ Io 0
t
C3 ⫺VC3 V1 ␣2 ⫺ ␣2
V2
V2
⫹
C4 V
⫺ C4
V1
(a) Esquema de un inversor de medio (b) Distribución de la corriente de carga
puente de tres niveles
FIGURA 8.16
Distribución de la carga de los capacitores. [Ref. 4].
438 Capítulo 8 Inversores multinivel
Asimismo, el valor promedio de la corriente del nodo de entrada i2 esá dado por
α α
iod 1ωt2 = I sen 1ωt − ϕ2 d 1ωt2
2 2
1 1
I21 prom2 =
2π Lα1 2π Lα1 m
Por consiguiente IC1(prom) < IC2(prom) para α1 < α2 . Esto desbalancea la carga del capacitor
y fluye más carga desde el capacitor interior C 2 (o C 3) que del capacitor exterior C 1 (o C 4).
De este modo, cada voltaje de capacitor debe regularse para que suministre la cantidad
apropiada de corriente promedio; de lo contrario, su voltaje VC2 (o VC3) se va al nivel de
tierra a medida que pasa el tiempo. Las ecuaciones (8.18) y (8.19) se pueden ampliar al n-ésimo
capacitor de un inversor multinivel como está dado por
Im
ICn1 prom 2 = cos ϕ cos αn (8.20)
π
voltaje nominal de un dispositivo de potencia individual al utilizar una red de fijación de vol-
taje compuesta por diodos. Una estructura multinivel con más de tres niveles puede reducir de
manera significativa el contenido armónico [2,3]. Si se aplican técnicas de fijación de voltaje, la
capacidad nominal de KV del sistema se puede ampliar más allá de los límites de un dispositivo
individual. La característica interesante de la estructura del inversor multinivel es su potencial de
elevar la capacidad de kilovolts-amperes (KVA) y también de mejorar en gran medida el
desempeño armónico sin tener que recurrir a técnicas de PWM. Las características clave de una
estructura multinivel son las siguientes:
r El voltaje y potencia de salida se incrementan con el número de niveles. La adición de un
nivel de voltaje implica agregar un dispositivo de conmutación principal a cada fase.
r El contenido armónico disminuye a medida que crece el número de niveles y los requeri-
mientos de filtrado se reducen.
r Con niveles de voltaje adicionales, la forma de onda del voltaje tiene más ángulos libres
de conmutación, los cuales se pueden preseleccionar para la eliminación de armónicos.
r Al no haber técnicas de PWM se pueden evitar las pérdidas por conmutación. El incre-
mento del voltaje y potencia de salida no requiere aumentar la capacidad nominal de un
dispositivo individual.
r El reparto del voltaje estático y dinámico entre los dispositivos de conmutación está in-
corporado a la estructura mediante diodos o capacitores de sujeción.
r Los dispositivos de conmutación no enfrentan problemas al compartir el voltaje, por lo
que los inversores multinivel se pueden utilizar fácilmente en aplicaciones de alta potencia,
como propulsores de motores y fuentes de electricidad.
r El voltaje del canal de cd, Vcd, establece el voltaje fundamental de salida del inversor, el
cual se puede controlar mediante un enlace de cd variable.
TABLA 8.3 Comparaciones de requerimientos de componentes por rama de tres convertidores multinivel [Ref. 5]
RESUMEN
Los convertidores multinivel se pueden aplicar en sistemas de interconexión con el sistema
eléctrico y en propulsores de motores. Estos convertidores ofrecen una baja THD en el voltaje
de salida y eficiencia y factor de potencia altos. Hay tres tipos de convertidores multinivel:
(1) fijado por diodo; (2) capacitores volantes, y (3) en cascada. Las ventajas principales de los
convertidores multinivel incluyen las siguientes:
Los convertidores multinivel requieren balancear el voltaje a través de los capacitores co-
nectados en serie del canal de cd. Los capacitores tienden a sobrecargarse o a descargarse
por completo, en cuya condición el convertidor multinivel se invierte a convertidor de tres
niveles a menos que se aplique un control explícito para balancear la carga de los capacito-
res. La técnica de balanceo de voltaje se debe aplicar al capacitor durante las operaciones
del rectificador y el inversor. Por consiguiente, el flujo de potencia real que entra al capaci-
tor debe ser igual al flujo de potencia real que sale del mismo, y la carga neta en el capacitor
durante un ciclo permanece igual.
REFERENCIAS
[1] Nabae, A., L Takahashi, y H. Akagi. (1981). “A new neutral-point clamped PWM inverter”.IEEE
Transactions on Industry Applications, Vol. IA-17, núm. 5. Septiembre/octubre. (518-523).
[2] Bhagwat P. M. , P.M., y V. R. Stefanovic. (1863). “Generalized structure of a multilevel PWM inver-
ter”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 19, núm. 6. Noviembre/diciembre. (1057-1069).
[3] Carpita, M., y S. Teconi. (1991). “A novel multilevel structure for voltage source inverter”. Proc.
European Power Electronics. (90-94).
[4] Choi, N. S., L. G. Cho, y G. H. Cho. (1991). “A general circuit topology of multilevel inverter”.
IEEE Power Electronics Specialist Conference. (96-103).
Problemas 441
[5] Lai, J.S., y F. Z. Peng. (1996). “Multilevel converters-a new breed of power converters”. IEEE
Transactions on Industry Applications. Vol. 32, núm. 3. Mayo/junio. (509-517).
[6] Yuan, X., e I. Barbi. (2000). “Fundamentals of a new diode clamping multilevel inverter”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. 15, núm. 4 de julio. (711-718).
[7] Tolbert, L.M., F. Z. Peng, y T. G. Habetler. (1999). “Multilevel converters for large electric driver”.
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 35, núm. 1. Enero/febrero. (36-44).
[8] Hochgraf, C., R. I. Asseter, D. Divan, y T. A. Lipo. “Comparison of multilevel inverters for static-
var compensation”. IEEF-IAS Annual Meeting Record. (921-928).
[9] Tolbert, L.M., y T. G. Habetler.(1999). “Novel multilevel inverter carrier-based PWM method”.
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 35, núm. 5. Septiembre/octubre. (1098-1107).
[10] Tolbert, L.M., F. Z. Peng, y T. G. Habetler. (2000). “Multilevel PWM methods at low modulation
indices”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 15. núm. 4 de julio. (719-725).
[11] Seo, J.H., C. H. Choi, y D. S. Hyun. (2001). “A new simplified space-vector PWM method for three-
level invcrters”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 16. núm. 4. Julio. (545-550).
[12]Wu, B., Y. Lang, N. Zargari, y S. Kouro. (2011). Power Conversion and Control of Wind Energy
Systems. Nueva York. Wiley-IEEE Press. Agosto.
PREGUNTAS DE REPASO
8.1 ¿Qué es un convertidor multinivel?
8.2 ¿Cuál es el concepto básico de los convertidores multinivel?
8.3 ¿Cuáles son las características de un convertidor multinivel?
8.4 ¿Cuáles son los tipos de convertidores multinivel?
8.5 ¿Qué es un inversor multinivel con diodo fijador?
8.6 ¿Cuáles son las ventajas de un inversor multinivel con diodo fijador?
8.7 ¿Cuáles son las desventajas de un inversor multinivel con diodo fijador?
8.8 ¿Cuáles son las ventajas de un inversor multinivel con diodo fijador modificado?
8.9 ¿Qué es un inversor multinivel con capacitores volantes?
8.10 ¿Cuáles son las ventajas de un inversor multinivel con capacitores volantes?
8.11 ¿Cuáles son las desventajas de un inversor multinivel con capacitores volantes?
8.12 ¿Qué es un inversor multinivel en cascada?
8.13 ¿Cuáles son las ventajas de un inversor multinivel en cascada?
8.14 ¿Cuáles son las desventajas de un inversor multinivel en cascada?
8.15 ¿Qué es un sistema de interconexión espalda con espalda?
8.16 ¿Qué significa desbalanceo de voltaje del capacitor?
8.17 ¿Cuáles son las posibles aplicaciones de los inversores multinivel?
PROBLEMAS
8.1 Un inversor monofásico con diodo fijador tiene m = 5. Determine la serie de Fourier generalizada
y la THD del voltaje de fase.
8.2 Un inversor monofásico con diodo fijador tiene m = 7. Determine las capacidades pico de voltaje y
corriente de los diodos y dispositivos de conmutación si Vcd = 5 kV e i0 = 50 sen (θ − π/3).
8.3 Un inversor monofásico con diodo fijador tiene m = 5. Determine (a) las corrientes instantá-
nea, promedio y rms de cada nodo, y (b) las corrientes promedio y rms si Vcd = 5 kV e i 0 =
50 sen (θ − π/3).
442 Capítulo 8 Inversores multinivel
8.4 Un inversor multinivel monofásico con capacitores volantes tiene m = 5. Determine la serie de
Fourier generalizada y la THD del voltaje de fase.
8.5 Un inversor multinivel monofásico con capacitores volantes tiene m = 7. Determine el número de
capacitores, el voltaje pico, y las capacidades de corriente de los diodos y los dispositivos de conmu-
tación si Vcd = 5 kV.
8.6 Compare el número de diodos y capacitores para inversores con diodo fijador, capacitores volantes,
y en cascada, si m = 5.
8.7 Un inversor multinivel monofásico en cascada tiene m = 5. Determine el voltaje pico, y las capaci-
dades de corriente promedio y rms de medio puente si Vcd = 1 kV e io = 150 sen (θ − π/6).
8.8 Un inversor multinivel monofásico en cascada tiene m = 5. Determine la corriente promedio de
cada una de las fuentes separadas de cd (SDCS) si Vcd = 1 kV e i0 = 150 sen (θ − π/6).
8.9 Un inversor multinivel monofásico en cascada tiene m = 5. (a) Determine la serie de Fourier gene-
ralizada y la THD del voltaje de fase. (b) Determine los ángulos de conmutación para eliminar los
armónicos quinto, séptimo, undécimo y decimotercero.
8.10 Un inversor multinivel monofásico en cascada tiene m = 5. (a) Determine la serie de Fourier gene-
ralizada y la THD del voltaje de fase. (b) Determine los ángulos de conmutación para eliminar los
armónicos quinto, séptimo y undécimo si el voltaje de fase fundamental pico está a 60% de su valor
máximo.
8.11 Repita la tabla 8.1 para mostrar los niveles de voltaje y sus estados correspondientes de los interrup-
tores para un inversor con diodo fijador y m = 7.
8.12 Repita la tabla 8.1 para mostrar los niveles de voltaje y sus estados correspondientes de los interrup-
tores para un inversor con diodo fijador y m = 9.
8.13 Repita la tabla 8.2 para mostrar los niveles de voltaje y sus estados correspondientes de los interrup-
tores para un inversor con capacitores volantes y m = 7.
8.14 Repita la tabla 8.2 para mostrar los niveles de voltaje y sus estados correspondientes de los interrup-
tores para un inversor con capacitores volantes y m = 9.
PARTE IV Tiristores y
convertidores
tiristorizados
C A P Í T U L O 9
Tiristores
Al concluir este capítulo, los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente:
r
Enumerar los diferentes tipos de tiristores.
r
Describir las características de encendido y apagado de los tiristores.
r
Describir el modelo de tiristores de dos transistores.
r
Explicar las limitaciones de los tiristores como interruptores.
r
Describir las características de compuerta y requerimientos
de control de los diferentes tipos de tiristores y sus modelos.
r Aplicar los modelos SPICE de tiristor.
9.1 INTRODUCCIÓN
Los tiristores son una familia de dispositivos semiconductores de potencia. Tienen un uso
extenso en circuitos electrónicos de potencia [51]. Actúan como interruptores biestables
al funcionar de un estado de no conducción a un estado de conducción. Se supone que los
tiristores son interruptores ideales para muchas aplicaciones, aunque los tiristores prácticos
presentan ciertas características y limitaciones.
Los tiristores convencionales se diseñan sin la capacidad de apagado controlada por la
compuerta, en cuyo caso el tiristor puede recuperarse de su estado de conducción a un estado
443
444 Capítulo 9 Tiristores
de no conducción sólo cuando se hace que la corriente baje a cero por otros medios. Los tiris-
tores de apagado por compuerta (GTO) se diseñan para que tengan la función de encendido y
apagado controlados.
Comparados con los transistores, los tiristores tienen bajas pérdidas en estado de con-
ducción y una gran capacidad de manejo de potencia. Por otra parte, generalmente el desem-
peño de conmutación de los transistores es superior en cuanto a velocidad de conmutación y
bajas pérdidas por conmutación. Se hacen avances continuos para obtener dispositivos con lo
mejor de ambos (es decir, bajas pérdidas en estado de conducción y por conmutación al mismo
tiempo que se aumenta su capacidad de manejo de potencia).
Los tiristores, que están siendo reemplazados por transistores de potencia en aplicaciones
de baja y mediana potencia, se utilizan sobre todo en aplicaciones de alta potencia.
Los dispositivos de inyección de doble unión a base de carburo de silicio (SiC) como los
tiristores, tienen el potencial de aligerar muchas de estas limitaciones al ofrecer un bajo voltaje
en estado de conducción, conmutación a multikilohertz y facilidad de paralelización ya que re-
quieren capas epitaxiales más delgadas y más dopadas con duraciones de portadores más cortas
y bajas densidades intrínsecas de portadores para lograr un voltaje de bloqueo determinado
de dispositivo [60]. El tiristor de SiC, con inyección de portadores en ambos lados y una fuerte
modulación de conductividad en la región de derivación, puede mantener una baja caída de
voltaje en sentido directo a alta temperatura incluso con voltaje de bloqueo de 10−25 kV. Los
tiristores de SiC para alto voltaje (10−25 kV) tendrán importantes aplicaciones utilitarias en
el futuro así como también aplicaciones de potencia pulsante ya que pueden reducir en gran
medida el número de dispositivos conectados en serie en comparación con los dispositivos de
silicio, lo que conducirá a una gran reducción del tamaño, peso, complejidad de control, y costo
de enfriamiento de los sistemas electrónicos de potencia, así como al mejoramiento de la efi-
ciencia y confiabilidad de los sistemas. Por consiguiente, está claro que el tiristor de SiC es uno
de los dispositivos más promisorios para aplicaciones de conmutación de alto voltaje (> 5 kV).
A Ánodo
A
p
J1
n
G J2
G p
K Compuerta J3
n
FIGURA 9.1
Símbolo del tiristor y tres uniones pn. K Cátodo
9.2 Características del tiristor 445
p p
n n n
p p
p
n⫹ n
FIGURA 9.2
Corte transversal de un tiristor.
polarizada en sentido inverso se rompe. Esto se conoce como ruptura por avalancha y el voltaje
correspondiente se llama voltaje de ruptura directo VBO. Como las otras uniones J1 y J3 ya están
polarizadas en sentido directo, los portadores se mueven libremente a través de las tres unio-
nes, y el resultado es una corriente directa grande en el ánodo. El dispositivo está entonces en
un estado de conducción o en un estado de encendido. La caída de voltaje se debería a la caída
óhmica en las cuatro capas y es pequeña, por lo común de 1 V. En el estado de encendido, la
corriente del ánodo está limitada por una impedancia o una resistencia externa, RL, como se
muestra en la figura 9.3a. La corriente del ánodo debe ser mayor que un valor conocido como
corriente de cerrojo IL para mantener el flujo requerido de portadores a través de la unión;
de lo contrario, el dispositivo regresa a la condición de bloqueo ya que el voltaje del ánodo
al cátodo se reduce. La corriente de cerrojo IL es la corriente anódica mínima requerida para
mantener el tiristor en el estado de encendido inmediatamente después de haberse encendido
y se ha eliminado la señal de compuerta. En la figura 9.3b [1] se muestra una característica v-i
típica de un tiristor.
Una vez que un tiristor conduce, se comporta como un diodo conductor y no se puede
controlar. El dispositivo continúa conduciendo porque no hay capa de agotamiento en la unión
J2 por el movimiento libre de los portadores. Sin embargo, si la corriente en sentido directo del
ánodo se reduce por debajo de un nivel conocido como corriente de retención IH, se desarrolla
una región de agotamiento alrededor de la unión J2 debido al número reducido de portadores y el
tiristor está en el estado de bloqueo. La corriente de retención es del orden de miliamperes
y es menor que la corriente de cerrojo IL. Es decir, IL > IH. La corriente de retención IH es la
corriente mínima del ánodo para mantener el tiristor en el estado de encendido. La corriente
de retención es menor que la de cerrojo.
Cuando el voltaje del cátodo es positivo con respecto al ánodo, la unión J2 está directa-
mente polarizada pero las uniones J1 y J3 están inversamente polarizadas. Esto es como dos
diodos conectados en serie con voltaje inverso a través de ellos. El tiristor está en el estado de
bloqueo inverso y una corriente de fuga inversa, conocida como corriente inversa IR, fluye a
través del dispositivo.
Un tiristor se puede encender aumentando el voltaje directo VAK más allá de VBO, pero tal
encendido podría ser destructivo. En la práctica el voltaje directo se mantiene por debajo
446 Capítulo 9 Tiristores
iT
Caída de voltaje
en sentido directo
Corriente (conduciendo)
de cerrojo
Disparado Voltaje de
Voltaje de por compuerta ruptura en
ruptura en sentido directo
Corriente de
sentido inverso
retención IL
IH
A
⫹
⫹ VBO VAK
VAK
Corriente de
⫺ Corriente fuga en
K de fuga en
Vs sentido directo
sentido inverso
RL
⫺ iT
FIGURA 9.3
Circuito del tiristor y características v-i.
r La corriente del ánodo en sentido directo de un tiristor debe ser mayor que su corriente de
cerrojo o bloqueo para mantenerse en el estado de conducción; de lo contrario, el dispositivo
regresa a la condición de bloqueo en cuanto baja el voltaje del ánodo al cátodo.
r Si la corriente del ánodo en sentido directo de un tiristor se reduce por debajo de su corriente
de retención, el dispositivo deja de conducir y permanece en el estado de bloqueo.
r Una vez que un tiristor conduce, se comporta como diodo conductor y el dispositivo no se
puede controlar. Es decir, el dispositivo no se puede apagar con otro pulso de compuerta
positivo o negativo.
9.3 Modelo de tiristor de dos transistores 447
y la ganancia de corriente de la base común se define como α ≃ IC/IE. Para el transistor Q1, la
corriente del emisor y la corriente del ánodo IA, y la corriente del colector IC1 se puede deter-
minar por la ecuación (9.1):
donde α1 es la ganancia de corriente e ICBO1 es la corriente de fuga para Q1. Asimismo, para el
transistor Q2, la corriente del colector IC2 es
A
IA ⫽ IT
IB1 ⫽ IC2
A ␣1
IT Q1
p Q2
J1 IC1
n n
J2 J2 G Q2
G ␣2
p p IG IB2
IG J3
Q1 n IK
IK
K
FIGURA 9.4 K
Modelo de tiristor de dos transistores. (a) Estructura básica (b) Circuito equivalente
448 Capítulo 9 Tiristores
␣
1.0
0.8
0.6
0.4
0.2
0 IE(mA)
10⫺4 10⫺3 10⫺2 10⫺1 1
FIGURA 9.5
Variación típica de la ganancia de corriente con la corriente del emisor.
A
IT
Q1 Cj1
␣1
⫹ ij2
Cj2
Vj2
G IG ⫺ Q2
␣2
Cj3
FIGURA 9.6
Modelo de tiristor de dos transistores, en condiciones IK
transitorias. emisor. K
9.4 Encendido del tiristor 449
IT
FIGURA 9.7
Efectos de la corriente de compuerta en el voltaje de bloqueo en sentido directo.
1. La señal de compuerta debe retirarse después de que el tiristor se enciende. Una señal de
compuerta continua aumentaría la pérdida de potencia de la unión de la compuerta.
2. Aunque el tiristor esté polarizado en sentido inverso, no debe haber señal de compuerta,
pues de lo contrario el tiristor puede fallar por una corriente de fuga incrementada.
iT
IT
0.9 IT
0.1 IT
0 t
iG
IG
0.1 IG
0 t
td tr
FIGURA 9.8
Características de encendido. ton
9.5 Apagado del tiristor 451
3. El ancho del pulso de compuerta t G debe ser más grande que el tiempo requerido
para que la corriente del ánodo suba hasta el valor de la corriente de cerrojo IL .
Normalmente, en la práctica el ancho del pulso i G se hace mayor que el tiempo de
encendido ton del tiristor.
Solución
Cj2 = 20 pF e ij2 = 16 mA. Como d(Cj2)/dt = 0, podemos calcular el valor crítico de dv/dt a partir de la
ecuación (9.6):
dv ij 2 16 × 10−3
= = = 800 V/μs
dt Cj 2 20 × 10−12
v T1 on
Vm
0 t
2
iT
Corriente
de fuga
T1 ␣
iT 0 t
⫹ ␣ IRR
⫹VAK ⫺ vAK trr tr
v
0 t
RL 2
⫺
tq
v T2 on
Vs
0 t
iT V0 di
Im ⫽ Im
Lm dt
⫹ vAK ⫺ 0 t
Corriente
iT T1 de fuga
⫹ Im vAK ⫹Vs
Lm
C
a
Vs V0 T2 r
⫺ ⫹ 0 t
g
C Dm a
tq
(b) Circuito de tiristor de conmutación forzada
FIGURA 9.9
Características de apagado.
La carga de recuperación inversa QRR es la cantidad de carga que se tiene que recuperar
durante el proceso de apagado. El área encerrada por la trayectoria de la corriente de recu-
peración inversa determina su valor. El valor de QRR depende de la velocidad de caída de la
corriente en estado de encendido y el valor pico de la corriente en estado de encendido antes
del apagado. QRR provoca una pérdida de energía correspondiente dentro del dispositivo.
9.6 Tipos de tiristores 453
Nota: los GTO y los IGBT se utilizan cada vez más en aplicaciones de alta potencia.
R Ánodo
TA TM
IG
FIGURA 9.10 Compuerta
Tiristor de compuerta amplificadora. Cátodo
1
(A)T1
Región saturada
(a) Símbolo del BCT (b) Dos tiristores (c) Vista esquemática de la oblea
FIGURA 9.11
Tiristor bidireccional controlado por fase. [Ref. 5].
9.6 Tipos de tiristores 455
capacidad de voltaje máxima puede llegar hasta 6 kV a 1.8 kA, y la capacidad de corriente
máxima puede ser hasta 3 kA a 1.8 kV.
El comportamiento eléctrico de un BCT corresponde al de dos tiristores en antiparalelo,
integrados en una oblea de silicio como se muestra en la figura 9.11b. Cada mitad del tiristor fun-
ciona como el tiristor de oblea completa correspondiente con respecto a sus propiedades estáticas
y dinámicas. La oblea de BCT tiene regiones anódicas y catódicas en cada cara. Los tiristores A y
B se identifican en la oblea con las letras A y B, respectivamente.
Un reto importante en la integración de dos mitades de tiristores es evitar interferencias da-
ñinas entre las dos mitades en todas las condiciones de operación pertinentes. El dispositivo
debe mostrar una muy alta uniformidad entre las dos mitades en parámetros del dispositivo como
carga de recuperación inversa y caídas de voltaje en estado de encendido. Las regiones 1 y
2 que se muestran en la figura 9.11c son las más sensibles con respecto a sobrecorriente que tiene
voltaje “inverso” reaplicado y la capacidad tq de un BCT.
Encendido y apagado. Un BCT tiene dos compuertas: una para activar la corriente
en sentido directo y una para la corriente en sentido inverso. Este tiristor se enciende con
la aplicación de una corriente pulsante a una de sus compuertas. Se apaga si la corriente
del ánodo cae por debajo de la corriente de retención debido al comportamiento natural del
voltaje o de la corriente.
FIGURA 9.12
Tiristores de conmutación rápida. (Cortesía
de Powerex, Inc.).
456 Capítulo 9 Tiristores
MT1
MT1
G
T1 T2
G
MT2
MT2
(a) Equivalente de TRIAC (b) Símbolo del TRIAC
⫹I
Estado encendido
Cuadrante II
Cuadrante I (MT2 ⫹ ve)
Disparada,
IG
⫺V
V
0
Estado apagado
Disparada,
IG
Cuadrante III (MT2 ⫺ ve) Cuadrante IV
Estado encendido ⫺I
(c) Características v-i
FIGURA 9.13
Características de un TRIAC.
9.6 Tipos de tiristores 457
T1
G FIGURA 9.14
K Tiristor de conducción inversa.
458 Capítulo 9 Tiristores
Ánodo
Ánodo (A) Ánodo
p
n
p
n⫹ p
n
Compuerta
(G) p n
n⫹
Cátodo (K) p
n Encendido
Apagado
FIGURA 9.15
Tiristor apagado por compuerta (GTO).
dig/dt 0.8IGM
0.5IGM IGM
(Cuerda de 0.1 a 0.51GM)
0.1IGM
IG
t GM
IÁNODO
tgq(1)
tgq(2)
IGQ(2)
IGQ(1)
(b) Corriente típica del ánodo en función del pulso de apagado
FIGURA 9.16
Pulsos típicos de encendido y apagado de un GTO. [Ref. 8].
R1 A
L G
R3 R2 G
K
⫹
C VGS RGK K
sw2 sw1
⫺
FIGURA 9.17
Circuito de apagado de un GTO. [Ref. 8].
se muestra una corriente de ánodo típica en función del pulso de apagado. La hoja de datos
del dispositivo da valores típicos para IGQ. El GTO tiene una larga cola de corriente al final del
apagado y el siguiente encendido debe esperar hasta que la carga residual en el lado del ánodo
se disipe mediante el proceso de recombinación.
En la figura 9.17a se muestra un circuito de apagado de un GTO. Como un GTO requiere
una gran corriente de apagado, normalmente se utiliza un capacitor cargado C para suministrar
la corriente de apagado requerida en la compuerta. El inductor L limita la di/dt de apagado de la
corriente de compuerta a través del circuito formado por R1, R2, SW1 y L. Se debe seleccionar
el voltaje de suministro VGS del circuito del circuito de la compuerta para obtener el valor re-
querido de VGQ. Los valores de R1 y R2 también deben minimizarse.
Durante el periodo de estado de apagado, que comienza después de que la corriente de cola
llega a cero, lo ideal es que la compuerta permanezca inversamente polarizada. Esta polarización
inversa asegura la máxima capacidad de bloqueo. La polarización inversa se puede obtener man-
teniendo cerrado el SW1 durante todo el periodo de estado apagado o utilizando un circuito SW2
y R 3 con impedancia más alta, siempre que haya un voltaje negativo mínimo. Este circuito
SW2 y R2 de impedancia más alta debe disipar la corriente de fuga de la compuerta.
En caso de una falla de las fuentes auxiliares para el circuito de apagado de la compuerta,
la compuerta puede permanecer en la condición de polarización inversa y es posible que el
GTO no pueda bloquear el voltaje. Para garantizar que el voltaje de bloqueo del dispositivo se
mantenga se debe aplicar una resistencia mínima de compuerta a cátodo (RGK), como se mues-
tra en la figura 9.17b. El valor de RGK para un voltaje de línea dado se puede obtener de la
hoja de datos.
Un GTO tiene baja ganancia durante el apagado, normalmente de seis, y requiere un
pulso de corriente negativo relativamente alto para apagarlo. Su voltaje en estado de en-
cendido es más alto que el de los SCR. El voltaje en estado de encendido de un GTO de 1200 V,
550 A suele ser de 3.4 V. En la figura 9.18 se muestra un GTO de 200 V, 160 A del tipo
160PFT, y sus uniones se ilustran en la figura 9.19.
Los GTO se utilizan principalmente en convertidores de fuente de voltaje en los cuales
se requiere un diodo en antiparalelo a través de cada GTO, por lo que los GTO normalmente no
requieren voltaje inverso. A tales GTO se les conoce como GTO asimétricos. Esto se logra con
la llamada capa intermedia, una capa n+ excesivamente dopada al final de la capa n. Los GTO
asimétricos tienen una baja caída de voltaje y capacidades más altas de voltaje y corriente.
La corriente controlable pico en estado de encendido I TGQ es el valor pico de la co-
rriente en estado de encendido que puede ser apagada por el control de compuerta. El voltaje
9.6 Tipos de tiristores 461
FIGURA 9.18
Un GTO de 200 V, 160 A (Imagen cortesía de Vishay
Intertechnology, Inc.).
FIGURA 9.19
Uniones del GTO de 160 A de la figura 9.18. (Imagen cortesía
de Vishay Intertechnology, Inc.).
462 Capítulo 9 Tiristores
Compuerta
Compuerta Compuerta Ánodo Ánodo SiO2
Ánodo
p+ p+
p+
n+
n+ n+
n p–
NJTE NJTE
p Capa intermedia p+
Capa intermedia n+
Capa intermedia p
Capa intermedia n+ Sustrato n+ Hi–SiC
Sustrato n+ 4H–SIC
Cátodo Cátodo
(a) Sección transversal con dos (b) Sección transversal con dos conexiones de ánodo
conexiones de compuerta [59]
G
J3 J2 J1
(c) Uniones pn
FIGURA 9.20
Sección transversal esquemática del tiristor GTO de SiC [59].
encendido y una alta densidad de corriente conmutable que supera la marca [59,61]. La figura
9.20a muestra la sección transversal de un GTO de SiC, el cual tiene un ánodo y dos conexiones
de compuerta en paralelo para un mejor control de la compuerta. Tiene dos extensiones de
terminación de unión tipo n (JTE). La figura 9.20b muestra la estructura con una compuerta y
dos conexiones de ánodo para bajas resistencias en estado de encendido. Ambas estructuras
tienen compuertas tipo n. La figura 9.20c muestra las tres uniones pn de los GTO.
Ánodo
M1
G T1
R
FIGURA 9.21
Tiristor controlado por FET. Cátodo
9.6 Tipos de tiristores 463
Este dispositivo se puede encender como los tiristores convencionales, pero no se puede
apagar con el control de compuerta. Hallaría aplicaciones donde se tiene que usar activación
óptica para proporcionar aislamiento eléctrico entre la señal de entrada o de control y el dispo-
sitivo de conmutación del convertidor de potencia.
9.6.9 MTOs
El MTO fue desarrollado por Silicon Power Company (SPCO) [16]. Es una combinación de un
GTO y un MOSFET, que juntos superan las limitaciones de capacidad de apagado del GTO.
La desventaja principal de los GTO es que requieren un circuito de excitación de alta corriente
pulsante para la compuerta de baja impedancia. El circuito de la compuerta debe proporcio-
nar la corriente de apagado de la compuerta cuya amplitud pico típica es 35% de la corriente
que se va a controlar. El MTO proporciona la misma funcionalidad que el GTO pero utiliza
un control de compuerta que debe suministrar sólo el voltaje de nivel de señal necesario para
encender y apagar los transistores MOS. La figura 9.22 muestra el símbolo, la estructura y el
circuito equivalente del MTO. Su estructura se parece a la de un GTO y conserva las ventajas
de éste de alto voltaje (hasta 10 kV) y alta corriente (hasta 4000 A). Los MTO se pueden usar
en aplicaciones de alta potencia que van de 1 a 20 MVA [17-20].
Encendido. Al igual que un GTO, el MTO se enciende aplicando un pulso de corriente
a la compuerta para encenderla. El pulso de encendido enciende el transistor NPN Q1, el cual a su
vez enciende el transistor PNP Q2 y mantiene bloqueado el MTO.
Apagado. Para apagar el MTO, se aplica un pulso de voltaje a la compuerta del
MOSFET. El encendido de los MOSFET pone en cortocircuito al emisor y a la base del transis-
tor NPN Q1, lo que detiene el proceso de retención. En contraste, un GTO se apaga extrayendo
suficiente corriente de la base del emisor del transistor NPN con un gran pulso negativo para
detener la acción de retención regenerativa. En consecuencia, el MTO se apaga mucho más
rápido que el GTO y las pérdidas asociadas con el tiempo de almacenamiento casi se eliminan.
Inclusive, el MTO tiene una dv/dt más alta y requiere componentes amortiguadores mucho más
pequeños. Como un GTO, el MTO tiene una larga cola de corriente al final del apagado y el
siguiente encendido debe esperar hasta que se disipe la carga residual en el ánodo gracias
al proceso de recombinación.
Ánodo
Ánodo
Ánodo Ánodo
p n p
Q1
n⫹ Encendido p
n n
Compuerta p p Encendido
Compuerta
de Apagado
FET
de apagado n⫹ Q2 n
encendido
Compuerta FET Apagado
Cátodo FET Cátodo
de encendido Compuerta Cátodo
Cátodo
de apagado
(a) Símbolo del MTO (b) Estructura del MTO (c) GTO y MOS (d) Circuito equivalente
del MTO
FIGURA 9.22
Tiristor apagado por MOS (MTO).
464 Capítulo 9 Tiristores
9.6.10 ETOs
El ETO es un dispositivo híbrido de MOS y GTO [21,22] que combina las ventajas del GTO y
el MOSFET. El ETO fue inventado en el Virginia Power Electronics Center en colaboración
con SPCO [17]. El símbolo del ETO, su circuito equivalente y la estructura pn se muestran en la
figura 9.23. El ETO tiene dos compuertas: una normal para encenderlo y una con un MOSFET
en serie para apagarlo. Se han probado ETOs con capacidad de corriente hasta de 4 kA y capa-
cidad de voltaje hasta de 6 kV [23].
Encendido. Un ETO se enciende aplicando voltajes positivos a las compuertas 1 y 2. Un
voltaje positivo a la compuerta 2 enciende el MOSFET cátodo QE y apaga el MOSFET com-
puerta QG. Una inyección de corriente en la compuerta del GTO (a través de la compuerta 1)
enciende el ETO debido a la existencia del GTO.
Apagado. Cuando se aplica una señal de apagado de voltaje negativo al MOSFET
cátodo QE, se apaga y transfiere toda la corriente del cátodo (emisor n del transistor npn del
GTO) a la base vía el MOSFET compuerta QG. Esto detiene el proceso de retención regenera-
tiva y el resultado es un rápido apagado.
Es importante señalar que tanto el MOSFET cátodo QE como el MOSFET compuerta
QG no están sometidos a esfuerzo de alto voltaje, independientemente de cuán alto sea el vol-
taje en el ETO. Esto se debe a que la estructura interna de la compuerta-cátodo de los GTO es
una unión PN. La desventaja del MOSFET en serie es que debe conducir la corriente principal
del GTO y eso aumenta la caída total de voltaje en aproximadamente 0.3 a 0.5 V y las pérdidas
correspondientes. Al igual que un GTO, el ETO tiene una larga cola de corriente de apagado
al final del apagado y el siguiente encendido debe esperar hasta que se disipe la carga residual
en el lado del ánodo por el proceso de recombinación.
ETOs de carburo de silicio. El concepto del ETO de Si también es aplicable a la tec-
nología del tiristor de SiC. Al integrar el GTO de SiC de alto voltaje con los MOSFET de po-
tencia de silicio maduro, se espera que el ETO de SiC no sólo simplifique la interfaz del usuario
sino que también mejore la velocidad de conmutación y el desempeño dinámico del dispositivo.
P
N
P
Encendido Encendido GTO N
Compuerta
M1
1 M2
Apagado
Apagado Compuerta
M1 M2 2
FIGURA 9.23
Tiristor apagado por el emisor (ETO). [Ref. 22, Y. Li].
9.6 Tipos de tiristores 465
Mg
Re
G Me
Rg
Compuerta p+ Ánodo
Base n–
Ánodo
p–
Compuerta
Capa
intermedia p–
n+
Cátodo
C Cátodo FIGURA 9.24
(a) Circuito equivalente (b) Símbolo ETO de SiC tipo p [62].
Un tiristor de SiC controlado por MOS, también conocido como tiristor de SiC apagado por
emisor, ha demostrado ser la tecnología promisoria para aplicaciones futuras de conmutación a
alto voltaje y alta frecuencia.
El primer prototipo de ETO tipo p de SiC de 4.5 kV del mundo basado en apagado por com-
puerta tipo p de SiC de 0.36 cm 2 , muestra una caída de voltaje en sentido directo de 4.6 V
con una densidad de corriente de 25 A/cm 2 y pérdida de energía de apagado de 9.88 mJ
[61]. El dispositivo podría funcionar a una frecuencia de 4 kHz con un sistema de manejo
térmico convencional. Esta capacidad de frecuencia es casi cuatro veces más alta que la de
dispositivos de potencia de silicio de 4.5 kV. Un ETO tipo n de SiC de alto voltaje (10 kV)
tiene un desempeño mucho mejor que el del ETO tipo p debido a la pequeña ganancia de
corriente del transistor bipolar en el GTO tipo n de SiC [62]. La figura 9.24a muestra el cir-
cuito equivalente simplificado [62] de un ETO de SiC, y su símbolo se muestra en la figura 9.24b.
Un NMOS y un PMOS están conectados en cascada con un transistor NPN.
9.6.11 IGCTs
El IGCT integra un tiristor conmutado por compuerta (GCT) con un circuito impreso de
múltiples capas de control de compuerta [24,25]. El CGT es un GTO de conmutación per-
manente con un pulso de corriente de compuerta muy grande y muy rápido, tan grade como
la corriente nominal total, que transfiere toda la corriente del cátodo a la compuerta en
aproximadamente 1 μs para garantizar un apagado rápido.
La estructura interna y el circuito equivalente de un CGT se parecen a los de un GTO que
se muestra en la figura 9.14b. La sección transversal de un IGCT se muestra en la figura 9.25.
Un IGCT también puede tener un diodo inverso integrado, como se muestra por la unión
n+n−p en el lado derecho de la figura 9.25. Al igual que un GTO, un MTO y un ETO, la capa
intermedia n nivela el esfuerzo de voltaje a través de la capa n−, reduce el espesor de la capa n−
reduce las pérdidas por conducción en estado de encendido, y hace que el dispositivo sea asimé-
trico. La capa p del ánodo se hace delgada y ligeramente dopada para permitir una eliminación
más rápida de las cargas de lado del ánodo durante el apagado.
Encendido. Como un GTO, el IGCT se enciende al aplicar la corriente de encendido a
su compuerta.
466 Capítulo 9 Tiristores
Ánodo
p⫹
n⫹
n
p
p
n⫹
Compuerta
Cátodo
FIGURA 9.25
Sección transversal de un IGCT con diodo inverso.
9.6.12 MCTs
Un MCT combina las características de un tiristor regenerativo de cuatro capas y una es-
tructura de compuerta MOS. Como el IGCT, que combina las ventajas de las estructuras de
unión bipolar y de efecto de campo, un MCT es una mejora con respecto a un tiristor con un
par de MOSFET para encendido y apagado. Aunque hay varios dispositivos en la familia
del MCT con distintas combinaciones de estructuras de canal y compuerta [26], el MCT
de canal p se menciona mucho en las publicaciones [27,28]. En la figura 9.26a se muestra
un esquema de una celda p de MCT. El circuito equivalente se muestra en la figura 9.26b
y el símbolo en la figura 9.26c [29-36]. La estructura NPNP se puede representar con un
transistor NPN Q1 y un transistor PNP Q 2 . La estructura de compuerta MOS se puede repre-
sentar con un MOSFET M1 de canal p y un MOSFET M 2 de canal n.
Por la estructura NPNP en vez de la estructura PNPN de un SCR normal, el ánodo sirve
como terminal de referencia con respecto a la cual se aplican todas las señales. Supongamos
9.6 Tipos de tiristores 467
Ánodo
Óxido Óxido
Compuerta Compuerta
S2 n⫹ n⫹ S1
MOSFET M2 MOSFET M1
de canal n D1 de canal p
p p
D2 p⫹
C1 E2 C1
B2 B2
n
B1
p⫺
C2
n⫹ E1
Metal
Cátodo
(a) Esquema
Ánodo
S2
Canal n
M2
S1 Canal p
Compuerta M1
D2
Ánodo
Q2 D1
Compuerta
Q1
Cátodo Cátodo
(b) Circuito equivalente (c) Símbolo
FIGURA 9.26
Esquema y circuito equivalente de un MCT de canal p.
468 Capítulo 9 Tiristores
que el MCT se encuentra en su estado de bloqueo en sentido directo y que se aplica un voltaje
negativo VGA. Se forma un canal p (o una capa de inversión) en el material p dopado, que hace
que los huecos fluyan lateralmente del emisor p E2 de Q2 (fuente S1 del MOSFET M1 de canal p)
a través del canal p a la base p B1 de Q1 (drenaje D1 del MOSFET M1 de canal p). Este flujo de
huecos es la corriente de base del transistor NPN Q1. Entonces el emisor n+ E1 de Q1 inyecta
electrones que se reúnen en la base n B2 (y el colector n C1), lo que hace que el emisor p E 2 in-
yecte huecos en la base n B 2 de modo que el transistor PNP Q 2 se enciende y bloquea el MCT.
En suma, una compuerta negativa VGA enciende el MOSFET M1 de canal p, y de este modo
proporciona la corriente de base para el transistor Q 2 .
Supongamos que el MCT se encuentra en su estado de conducción, y se aplica un vol-
taje positivo VGA . Se forma un canal n en el material p dopado, y hace que los electrones
fluyan lateralmente de la base n B2 de Q 2 (fuente S 2 del MOSFET M2 de canal n) a través del
canal n al emisor n+ E 2 de Q 2 (drenaje D 2 del MOSFET M 2 de canal n+). Este flujo de
electrones desvía la corriente de la base del transistor PNP Q 2 de tal modo que su unión
base-emisor se apaga, y no hay huecos disponibles para ser recolectados por la base p B1 de
Q 1 (y por el colector p C 2 de Q 2). La eliminación de esta corriente de huecos en la base
p B1 apaga el transistor NPN Q 1, y el MCT regresa a su estado de bloqueo. En suma, un
pulso de compuerta positivo VGA desvía la corriente que controla la base de Q1, y por consi-
guiente el MCT se apaga.
Cada MCT se fabrica con una gran cantidad de celdas (~100,000), cada una de las cua-
les contiene un transistor NPN de base ancha y un transistor PNP de base angosta. Aunque
cada transistor PNP de una celda viene con un MOSFET de canal N a través de su emisor
y base, sólo un pequeño porcentaje (~4%) de los transistores PNP disponen de MOSFETs
de canal p a través de su emisor y colector. El pequeño porcentaje de celdas PMOS en un
MCT proporciona sólo la corriente suficiente para encenderlo y la gran cantidad de celdas NMOS
proporciona una abundante corriente para apagarlo.
Como la compuerta del MCT de canal p se prefiere con respecto al ánodo, y no al cátodo,
en ocasiones se conoce como MCT complementario (C-MCT). Para un MCT de canal n es un
dispositivo PNPN representado por un transistor PNP Q1 y un transistor NPN Q2. La com-
puerta del MCT de canal n se considera con respecto al cátodo.
un pulso de compuerta continuo durante todo el periodo de encendido o apagado para evitar la
ambigüedad en el estado.
Un MCT tiene (1) una baja caída de voltaje en sentido directo durante la conducción;
(2) un rápido tiempo de encendido, normalmente de 0.4 μs, y un rápido tiempo de apagado, nor-
malmente de 1.25 μs para un MCT de 500 V, 300 A; (3) bajas pérdidas por conmutación; (4) una
baja capacidad de bloqueo de voltaje en sentido inverso, y (5) una alta impedancia de en-
trada a la compuerta, lo que simplifica en gran medida los circuitos de excitación o control. Puede
funcionar bien en paralelo para conmutar corrientes altas con sólo una modesta reducción de la
capacidad de corriente por dispositivo. No es fácil de controlar o excitar con un transformador de
pulsos si se requiere polarización continua para evitar ambigüedades de estado.
La estructura MOS se esparce por toda la superficie del dispositivo y el resultado es
un rápido encendido y apagado con bajas pérdidas por conmutación. La potencia o energía
requerida para el encendido y apagado es muy pequeña, y el tiempo de retardo debido al
almacenamiento de carga también es muy pequeño. Como dispositivo tiristor de retención,
tiene una baja caída de voltaje en estado de encendido. Por consiguiente, el MCT tiene el
potencial para ser el tiristor de apagado casi ideal con bajas pérdidas en estado de encen-
dido y por conmutación, y una rápida conmutación para aplicaciones en convertidores de
alta potencia.
9.6.13 SITHs
El SITH, también conocido como diodo controlado por campo (FCD), fue presentado por
primera vez por Teszner en la década de 1960 [41]. Un SITH es un dispositivo de portadores
minoritarios; por consiguiente, tiene una baja resistencia o caída de voltaje en estado de encen-
dido y se fabrica con mayores capacidades de voltaje y corriente. Tiene altas velocidades de
conmutación y altas capacidades de dv/dt y di/dt. El tiempo de conmutación es de 1 a 6 μs. La
capacidad de voltaje [42-46] puede llegar hasta 2500 V, y la capacidad de corriente se limita a
500 A. Este dispositivo es extremadamente sensible a los procesos, y pequeñas perturbaciones
en el proceso de fabricación producirían cambios importantes en sus características. Con el ad-
venimiento de la tecnología de SiC, se ha fabricado un SITH 4H-SiC con un voltaje de bloqueo
en sentido directo de 300 V [47]. La sección transversal de la estructura de una media celda
de un SITH se muestra en la figura 9.27a, su circuito equivalente se muestra en la figura 9.27b,
y su símbolo en la figura 9.27c.
Ánodo Ánodo
p⫹
J1 0 T1
Base n
T2 B1
J2 Compuerta
Compuerta p⫹
J3
J4
n⫹
x Cátodo
Cátodo
(a) Sección transversal de media celda (b) Circuito equivalente
Ánodo
Compuerta
Cátodo
(c) Símbolo del SITH
FIGURA 9.27
Sección transversal y circuito equivalente de un SITH. [Ref. 49, J. Wang].
como la corriente de compuerta del JFET en modo bipolar (BMFET). La corta distancia entre
el cátodo y la compuerta da como resultado una gran y uniforme concentración de portadores en
esta región, de ahí que la caída de voltaje sea insignificante.
Apagado. Por lo común, un SITH se apaga con la aplicación a la compuerta de un
voltaje negativo con respecto al cátodo. Si se aplica un voltaje suficientemente negativo a
la compuerta, se forma una capa de agotamiento en torno a la compuerta p+. La capa de
agotamiento en J2 se extiende gradualmente hacia el canal. Se crea una barrera de poten-
cial en el canal, que hace que el canal se estreche y elimina el exceso de portadores que hay
en él. Si el voltaje de compuerta es lo bastante grande, la capa de agotamiento de regiones
adyacentes a la compuerta se fusiona en el canal y acaba por detener el flujo de la corriente
de electrones en el canal. Con el tiempo, la capa de agotamiento interrumpe por completo el
canal. A pesar de que no hay corriente de electrones, la corriente de huecos continúa fluy-
endo debido a que los portadores excedentes que hay en la base decaen con lentitud. La
interrupción de la corriente en el canal también detiene la inyección de electrones y huecos
en la región entre la compuerta y el cátodo; entonces el diodo PiN parásito en esta región
se apaga. Por consiguiente, el voltaje negativo en la compuerta establece una barrera de
potencial en el canal que impide el transporte de electrones del cátodo al ánodo. El SITH es
capaz de soportar un alto voltaje en el ánodo con una pequeña corriente de fuga y de cerrar
por completo el canal.
Tiristores Dos Encendido con Baja 60 Hz Baja 6.5 kV @ 3 kA @ Iguales que las de los Similares a las de los
bidireccionales compuertas una señal pulsante 1.8 kA, 1.8 kV, SCRs controlados por SCRs controlados
Corriente Apagado con con- 0.1 MVA 0.1 MVA fase, excepto que tiene por fase
para mutación natural dos compuertas y la
encendido corriente puede fluir
Sin control en ambas direcciones
de apagado Combina dos SCRs
espalda con espalda en
un dispositivo
Tiristores acti- Señal lumi- Encendido con Baja 60 Hz Baja Iguales que las de los Similares a las de los
9.6
vados por luz nosa para una señal pulsante SCRs controlados por SCRs controlados
(LASCRs) encendido Apagado con con- fase, excepto que la por fase
Sin control de mutación natural compuerta está aislada
apagado y se puede operar a
control remoto
Nota: las capacidades de voltaje y corriente están sujetas a cambios a medida que la tecnología de los semiconductores de potencia avance.
(continúa)
Tipos de tiristores
471
TABLA 9.1 (Continuación)
472
(continuación)
474
SITHs Una com- Encendido con Alta 100 kHz Baja 2500 V @ Dispositivo de porta- Dispositivo con-
puerta; con- voltaje positivo 1.5 V @ 300 A, dores minoritarios trolado por campo,
trol tanto de de excitación 2.6 V @ 900 A Baja resistencia o requiere un voltaje
encendido de compuerta y caída de voltaje en es- continuo en la
como de apagado con un tado de encendido compuerta
apagado voltaje negativo de Tiene una rápida velo- Es extremadamente
compuerta cidad de conmutación sensible a los pro-
y altas capacidades de cesos y pequeñas
dv/dt y di/dt perturbaciones en
el proceso de manu-
factura producirían
cambios importantes
en las características
del dispositivo.
9.7 Funcionamiento en serie de tiristores 475
Solución
Ip = ITM = 1000 A, T = 1/fs = 1/50 = 20 ms y t1 = t2 = 5 μs. La corriente promedio en estado de encen-
dido es
iT(A)
1000
t1 t2
0 t
5 s 5 s
20 ms
FIGURA 9.28
Forma de onda de corriente en un tiristor.
i
Encendido
T2 T1
Apagado
V1 V2
v
0
Is
FIGURA 9.29
Características de dos tiristores en estado apagado.
476 Capítulo 9 Tiristores
C1 R1 C1 R1 C1 R1
IT
IT ID1 T1 ID2 T2 Tn
VD1 VD2
⫹ ⫺ ⫹ ⫺
R I1 R I2 R In
FIGURA 9.30
Tres tiristores conectados en serie.
El voltaje a través de T1 es VD1 = RI1. Utilizando la ley del voltaje de Kirchhoff se obtiene
Vs + 1 ns − 12 R ∆ID
VD1 = (9.8)
ns
i
Encendido
T2 T1
ID2 Apagado
FIGURA 9.31 ID1
v
Corrientes de fuga en sentido directo con voltaje 0
compartido por igual. V1 ⫽ V2
9.7 Funcionamiento en serie de tiristores 477
iT
IT
vD1 ⫹ vD2 ⫽ Vs
t1 t2
0 t
Q1
vD1 Q2
0 t
⫺Vs
vD2
0 t
FIGURA 9.32
VD1 es máximo cuyo ∆ID es máxima. Para ID1 = 0 y ∆ID = ID2, la ecuación (9.8) da el voltaje de
estado permanente en el peor de los casos a través de T1.
Vs + 1ns − 12 RID2
VDS(máx)= (9.9)
ns
Q2 − Q1 ∆Q
∆V = R∆ID = = (9.10)
C1 C1
1ns − 12 ∆Q
cV + d
1
VD1 = (9.11)
ns s C1
El voltaje transitorio compartido en el peor de los casos que ocurre cuando Q1 = 0 y ∆Q2 es
1 ns − 12 Q2
cVs + d
1
VDT(máx) = (9.12)
ns C1
478 Capítulo 9 Tiristores
Vs
DRF = 1 − (9.13)
ns VDS(máx)
Ejemplo 9.3 Cómo determinar el voltaje compartido de los tiristores conectados en serie
Se utilizan diez tiristores en una cadena para soportar un voltaje de cd Vs = 15 kV. La corriente de fuga
máxima y las diferencias de carga de recuperación de los tiristores son 10 mA y 150 μC, respectivamente.
Cada tiristor tiene una resistencia que comparte voltaje de R = 56 kΩ y una capacitancia de C1 = 0.5 μF.
Determine (a) el voltaje máximo compartido en estado permanente VDS(máx); (b) el factor de reducción
de capacidad de voltaje en estado estable; (c) el voltaje transitorio máximo compartido VD(máx), y (d) el
factor de reducción de capacidad del voltaje transitorio.
Solución
ns = 10, Vs = 15 kV, ∆ID = ID2 = 10 mA y ∆Q = Q2 = 159 μC.
a. De acuerdo con la ecuación (9.9) el voltaje máximo compartido en estado permanente es
15,000
DRF = 1 − = 25.15%
10 × 2004
15,000
DRF = 1 − = 15.25%
10 × 1770
Nota: cada resistor sufrirá una pérdida de potencia de 71.75 W, lo que sólo es aceptable
para aplicaciones de alta potencia.
R1 I1 T1 L R1 T1 I1
IT IT
R2 I2 T2 L R2 T2 I2
FIGURA 9.33
Corriente compartida de los tiristores.
Se puede conectar una pequeña resistencia, como se muestra en la figura 9.33a, en serie
con cada tiristor para hacer que la corriente se comparta por igual, pero puede haber una pér-
dida considerable de potencia en las resistencias en serie. Un método común para compartir
la corriente en las resistencias en serie. Un método común para que los tiristores compartan la
corriente es utilizar inductores magnéticamente acoplados, como se muestra en la figura 9.33b.
Si la corriente a través del tiristor T1 aumenta, se puede inducir un voltaje de polaridad opuesta
en los devanados del tiristor T 2 y se puede reducir la impedancia a través de la trayectoria de T 2,
con lo cual se incrementa el flujo de corriente a través de T 2.
di Vs
= (9.14)
dt Ls
donde Ls es la inductancia en serie e incluye cualquier inductancia parásita.
i T1 Im
⫹ Ls
R2
Vs Dm Carga
C2
FIGURA 9.34
Circuito de conmutación de tiristor con inductores que limitan la di/dt.
480 Capítulo 9 Tiristores
Es posible usar más de un resistor para dv/dt y la descarga, como se muestra en la figura 9.35d.
R1 y Cs limitan la dv/dt. (R1 + R2) limita la corriente de descarga de modo que
Vs
ITD = (9.17)
R1 + R2
vAK
Vs
A
⫹ S1 ⫹ ⫹ S1 0.632Vs
Cs
Cs T1 T1
Vs vAK Vs
Rs
⫺ ⫺ ⫺ t⫽
k 0 t
(a) (b) (c)
Ls
⫹ S1 ⫹ S1 Cs
Ds R2 T1
Rs
T1
Vs Vs
R
R1
Cs L
⫺ ⫺
(d) (e)
FIGURA 9.35
Circuitos de protección contra dv/dt.
9.10 Protección contra dv/dt 481
La carga puede formar un circuito en serie con la red amortiguadora como se muestra en la
figura 9.35e. De acuerdo con las ecuaciones (2.40) y (2.41), la relación de amortiguamiento δ de
una ecuación de segundo grado es
α Rs + R Cs
δ = = (9.18)
ω0 2 A Ls + L
donde Ls es la inductancia parásita, y L y R son la inductancia y la resistencia de la carga,
respectivamente.
Para limitar el rebase del voltaje pico aplicado a través del tiristor se utiliza la relación de
amortiguamiento en el rango de 0.5 a 1.0. Si la inductancia de la carga es alta, lo cual suele ser
el caso, Rs puede ser alta y Cs puede ser pequeña para retener el valor deseado de la relación de
amortiguamiento. Un alto valor de Rs reduce la corriente de descarga y un bajo valor de Cs re-
duce la pérdida por amortiguamiento. Los circuitos de la figura 9.35 se deben analizar a fondo
para determinar el valor requerido de la relación de amortiguamiento para limitar la dv/dt al
valor deseado. Una vez que se conoce la relación de amortiguamiento, se pueden determinar
Rs y Cs. Se suele utilizar la misma red o amortiguador RC tanto para protección contra dv/dt
como para suprimir el voltaje transitorio debido al tiempo de recuperación inversa. La supre-
sión del voltaje transitorio se analiza en la sección 17.6.
Ejemplo 9.4 Cómo determinar los valores del circuito amortiguador para un circuito
de tiristor
El voltaje de entrada de la figura 9.35e es Vs = 200 V con la resistencia de la carga R = 5 Ω. La carga y las
inductancias parásitas son insignificantes y el tiristor funciona a una frecuencia de fs = 2 kHz. Si la dv/dt
requerida es de 100 V/μs y la corriente de descarga se tiene que limitar a 100 A, determine (a) los valores
de Rs y Cs, (b) la pérdida por amortiguamiento, y (c) la capacidad de potencia del resistor amortiguador.
Solución
dv/dt = 100 V/μs, ITD = 100 A, R = 5 Ω, L = Ls = 0, y Vs = 200 V.
a. Según la figura 9.35e, la corriente de carga del capacitor amortiguador se puede expresar como
Vs = 1Rs + R 2 i + i dt + vc 1t = 02
1
Cs L
Vs
i1 t2 = e −t/τ (9.19)
Rs + R
vT 1 t2 = Vs −
RVs −t/τ
e (9.20)
Rs + R
dv vT 1τ2 − vT 1 02 0.632RVs
= = (9.21)
dt τ Cs 1Rs + R 2 2
Ps = 0.5CsVs2fs (9.22)
−6
= 0.5 × 0.129 × 10 × 200 × 2000 = 5.2 W
2
c. Suponiendo que toda la energía guardada en Cs se disipa sólo en Rs, la potencia nominal del
resistor amortiguador es de 5.2 W.
Ia Ánodo
1 1
Compuerta Ig A
R 3 S1
G
⫹ 5
RG
⬃
2 Vy 0V
vs
vG
A Ánodo 4 7
Vx 0V DT
⫺ Cátodo
T1
G ⫺ 2 K
Compuerta RT VR CT F1
K ⫹
0 6
Cátodo
FIGURA 9.36
Modelo SPICE de tiristor.
9.11 Modelo SPICE de tiristor 483
Este modelo funciona bien con un circuito convertidor en el que la corriente del tiristor
cae a cero por las características naturales de la corriente. Sin embargo, para un convertidor
ca-cd de onda completa con una corriente de carga continua, analizado en el capítulo 10, la
corriente de un tiristor se desvía hacia otro tiristor y quizás este modelo no dé la salida correcta.
Este problema se puede remediar agregando el diodo DT, como se muestra en la figura 9.36b.
El diodo impide cualquier flujo de corriente inversa a través del tiristor que resulte del encen-
dido de otro tiristor en el circuito.
Este modelo de tiristor se puede usar como un subcircuito. El interruptor S1 es contro-
lado por el voltaje de control VR conectado entre los nodos 6 y 2. Los parámetros del interruptor
se pueden ajustar a la caída deseada en el estado de encendido del tiristor. Utilizaremos los
parámetros de diodo IS = 2.2E − 15, BV = 1800 V, TT = 0, y los parámetros de interruptor
RON = 0.0125, ROFF = 10E + 5, VON = 0.5V, VOFF = OV. La definición del subcircuito
para el modelo SCR de tiristor se puede describir como sigue:
RG 3 4 50
VX 4 2 DC OV
VY 5 7 DC OV
DT 7 2 DMOD ; Diodo interruptor
RT 6 2 1
CT 6 2 10UF
F1 2 6 POLY(2) VX VY 0 50 11
. MODEL SMOD VSWITCH (RON=0.0125 ROFF=10E+5 VON=0.5V VOFF=OV) ;
* Modelo de interruptor
. MODEL DMOD D(IS=2.2E−15 BV=1800V TT=0) ; Parámetros del modelo de diodo
. ENDS SCR ; Termina definición de subcircuito
Ica
Ica
ICD Compuerta
R1 D4
IREV
IOFF
D1
⫹
COMPUERTA
DON
VCTRL
⫹ ⫹ ⫹
ROFF D3
E2
E1
V1
D5
FOFF
FCTRL
VGTO D
RFUGA
D2
CON
COFF
CSUBIDA
DRUPTURA
Cátodo
Bloque
9.11
FIGURA 9.37
Modelo propuesto completo de rectificador controlado de silicio. [Ref.4, F. Gracia].
Modelo SPICE de tiristor
485
486 Capítulo 9 Tiristores
Ánodo
1
Q3 Q1
R2
6
4
10 ⍀
Compuerta R3
7
3 Q4
10 ⍀
5 Q2
R1
10 ⍀
2
Cátodo
FIGURA 9.38
Modelo de GTO de cuatro transistores. [Ref. 12, M. El-Amia].
9.12 DIACs
Un DIAC, o “diodo para corriente alterna”, también es un miembro de la familia del tiristor.
Es como un TRIAC sin terminal compuerta. La sección transversal de un DIAC se muestra
en la figura 9.40a. Su circuito equivalente es un par de diodos de cuatro capas invertidos.
Con frecuencia se utiliza cualquiera de los dos símbolos que se muestran en las figuras 9.40b
9.12 DIACs 487
Compuerta
2
DPMOS DNMOS
4 15
3 RDP 5
CPMOS CNMOS
14
Ánodo
RX
7
DA
RA CA ⫹ 8
VA
⫺
9
Ánodo RC CC DC FPNPN
10
SP
Entrada
de NMOS PMOS FP
RK CK
compuerta PNP
11
Q2 GP 13
DK
12
NPN ⫹
VK CP
Q1 RP
⫺
1
Cátodo (Salida) Cátodo
(a) Circuito equivalente al MCT (b) Modelo SPICE de MCT
FIGURA 9.39
Modelo del MCT. [Ref. 37, S. Yuvarajan].
MT2
N1
P1
MT2
MT2
N2
P2
N3
MT1 MT1
MT1
FIGURA 9.40
Corte seccional de DIAC y sus símbolos. (a) Corte seccional (b) Símbolo I (c) Símbolo II
IDIR
⌬V
⌬V
VINV vDIR
0
+VBO
–VBO
FIGURA 9.41
Características v-i de los DIAC. IINV
9.13 Circuitos de disparo de tiristor 489
i, v Fuente de CA
Fuente de ca Corriente en el DIAC
VBO
ˆ
i v 3 4
t
0 2
–VBO
ˆ
FIGURA 9.42
Voltaje y corriente sinusoidal de un circuito DIAC.
MT2
TRIAC
DIAC
FIGURA 9.43
MT1 DIAC para disparar un TRIAC.
⫹Vcc
R1
IT
⫹ A ⫹
V1 D1
T1
Rg
TL
⬃ vs
⫺
⫺ G
k R
R
Foto-SCR
FIGURA 9.44
Aislador acoplado a un foto-SCR.
490 Capítulo 9 Tiristores
tipo de aislamiento requiere una fuente de potencia aparte Vcc e incrementa el costo y peso
del circuito de disparo.
En la figura 9.45a se muestra un arreglo de aislamiento simple [1] con transformadores de
pulsos. Cuando se aplica un pulso de voltaje adecuado a la base del transistor de conmutación
Q 1, el transistor se satura y el voltaje Vcc de cd aparece a través del primario del transforma-
dor, e induce un voltaje pulsante en el secundario del transformador, el cual se aplica entre la
compuerta del tiristor y las terminales del cátodo. Cuando se retira el pulso de la base del
transistor Q1, el transistor se apaga y se induce un voltaje de polaridad opuesta a través del prima-
rio y el diodo de conducción libre Dm conduce. La corriente causada por la energía magnética
del transformador decae a través de Dm a cero. Durante este decaimiento transitorio, en el
secundario se induce un voltaje inverso correspondiente. El ancho del pulso se puede incre-
mentar conectando un capacitor C en paralelo con el resistor R, como se muestra en la figura
9.45b. El transformador conduce corriente unidireccional el núcleo magnético se puede satu-
rar, con lo que el el ancho del pulso se limita. Este tipo de aislamiento de pulsos es adecuado
para pulsos de 50 a 100 μs.
Vcc
G Vcc G
Voltaje de
Voltaje de
compuerta
Dm N1 N2 compuerta Dm N1 N2
t
0 t
0
K
C R K
R
R1 R1 D1
Q1 Q1
v1 D1
C1 v1 C1
0 t
Vcc Vcc
R R
G Voltaje de G Voltaje de
compuerta compuerta
Dm
N3 N1 N2 Dm
t t
0 0
R1 K K
D1
Q1 V1 AND Q1
V2 R
v1 C1
Oscilador
(c) Generador de tren de pulsos (d) Tren de pulsos con temporizador y lógica AND
FIGURA 9.45
Aislamiento con transformador de pulsos.
9.13 Circuitos de disparo de tiristor 491
IT IT IT IT
T1 G T1 G T1 G R1 T1
G
D1 Cg
Rg Cg Dg Dg Rg
K
K K K
(a) (b) (c) (d)
FIGURA 9.46
Circuitos de protección de compuerta.
492 Capítulo 9 Tiristores
Vs − Vp
R< (9.24)
Ip
Vs − Vv
R> (9.25)
Iv
donde VD es la caída de voltaje en sentido directo del diodo uno. El ancho tg del pulso de dis-
paro es
t g = RB1 C (9.27)
9.14
9.10 Transistor
Protecciónde
contra
una unión
dv/dt 493
VE
1 ⫽ RC
Vs VP
2 ⫽ RB1C
R RB2
Vv
IE E B2 0 T 2T t
⫹
VJT VBB
⫹ VB1
B1 ⫺
C VE ⫹ VP
RB1 V
B1
⫺ ⫺
0 T 2T t
VE
Región de
Región Región
resistencia
de corte de saturación
negativa
VP
Punto de cresta
VBB ⫽ 10 V
Punto de valle
VE(sat)
Vv
IP IV 50 mA IE
IEO (A)
(b) Características estáticas
FIGURA 9.47
Circuito de disparo de UJT.
Por lo general, RB1 se limita a un valor por debajo de 100 Ω, aunque son posibles valores
hasta de 2 o 3 kΩ en algunas aplicaciones. Se suele conectar un resistor RB2 en serie con la base
dos para compensar la reducción de Vp por la elevación de la temperatura y para proteger
494 Capítulo 9 Tiristores
el UJT de posibles avalanchas térmicas. El resistor RB2 tiene un valor de 100 Ω o mayor y se
puede determinar de forma aproximada según
104
RB2 = (9.28)
ηVs
Ejemplo 9.5 Cómo determinar los valores de circuito de un circuito de disparo de UJT
Diseñe el circuito de disparo de la figura 9.47a. Los parámetros del UJT son Vs = 30 V, η = 0.51, Ip = 10 μA,
Vv = 3.5 V, e Iv = 10 mA. La frecuencia de oscilación es f = 60 Hz, y el ancho del pulso de disparo es
tg = 50 μs. Suponga VD = 0.5.
Solución
T = 1/f = 1/60 Hz = 16.67 ms. Según la ecuación (9.26), Vp = 0.51 × 30 + 0.5 = 15.8 V. Sea C = 0.5 μF.
Según las ecuaciones (9.24) y (9.25), los valores limitantes de R son
30 − 15.8
R< = 1.42 MΩ
10 μA
30 − 3.5
R> = 2.65 kΩ
10 mA
De acuerdo con la ecuación (9.23), 16.67 ms = R × 0.5 μF × ln[1/(1 − 0.51)], que da R = 46.7 kΩ, lo
cual cae dentro de los valores límite. El voltaje pico de compuerta VB1 = Vp = 15.8 V. De la ecuación (9.27),
tg 50 μs
RB1 = = = 100 Ω
C 0.5 μF
104
RB2 = = 654 Ω
0.51 × 30
⫹Vs
R R1
Ánodo
Ánodo Compuerta
Compuerta
⫹ ⫹
PUT
PUT VA C ⫹ R2 VG
⫺ RK VRK ⫺
compuerta por el voltaje en sentido directo del diodo uno VD, el punto pico se alcanza y el
dispositivo se enciende. La corriente pico Ip y la corriente de punto de valle Iv dependen de
la impedancia equivalente en la compuerta RG = R 1 R 2 /(R 1 + R 2), y del voltaje de suminis-
tro de cd Vs. Por lo general R k se limita a un valor por debajo de 100 Ω.
Vp está dado por
R2
Vp = Vs (9.29)
R1 + R2
lo que da la relación intrínseca como
Vp R2
η= = (9.30)
Vs R1 + R2
R y C controlan la frecuencia junto con R1 y R2. El periodo de oscilación T esta dado aproxi-
madamente por
= RC ln a1 + b
1 Vs R2
T = ≈ RC ln (9.31)
f Vs − Vp R1
IG = 11 − η2
Vs
(9.32)
RG
donde RG = R1R2/(R1 + R2). R1 y R2 se calculan según
RG
R1 = (9.33)
η
RG
R2 = (9.34)
1−η
496 Capítulo 9 Tiristores
EJEMPLO 9.6 Cómo determinar los valores de circuito de un circuito de disparo de UJT
programable
Diseñe el circuito de disparo de la figura 9.48b. Los parámetros del PUT son Vs = 30 V e IG = 1 mA.
La frecuencia de oscilación es f = 60 Hz. El ancho del pulso es tg = 50 μs, y el voltaje pico de disparo es
VRk = 10 V.
Solución
T = 1/f = 1/60 Hz = 16.67 ms. El voltaje pico de disparo V Br = Vp = 10 V. Sea C = 0.5 μF. Según la
ecuación (9.27), Rk = tg/C = 50 μs/0.8 μF = 100 Ω. De la ecuación (9.30), η = Vp/Vs = 10/30 = 1/3. De
la ecuación (9.31), 16.67 ms = R × 0.5 μF × ln[30/(30 − 10)], que da R = 82.2 kΩ. Para IG = 1 mA, la
ecuación (9.32) da RG = 11 − 13 2 × 30/1 mA = 20 kΩ. Según la ecuación (9.33),
RG 3
R1 = = 20 kΩ × = 60 kΩ
η 1
De la ecuación (9.34),
RG 3
R2 = = 20 kΩ × = 30 kΩ
1−η 2
RESUMEN
Hay 13 tipos de tiristores. Solamente los GTO, SITH, MTO, ETO, IGCT y MCT son dispositivos
apagados por compuerta. Cada tipo tiene sus ventajas y sus desventajas. Las características de
los tiristores prácticos difieren significativamente de las de los dispositivos ideales. Aunque
hay varias formas de encender tiristores, el control de compuerta es el más práctico. Debido
a las capacitancias de unión y el límite de encendido, los tiristores deben estar protegidos
contra fallas por di/dt y dv/dt altas. Por lo común se utiliza una red amortiguadora como
protección contra dv/dt alta. Debido a la carga recuperada, parte de energía se almacena en
la di/dt y en los inductores parásitos; los dispositivos deben estar protegidos contra esta
energía almacenada. Las pérdidas por conmutación de los GTO son mucho más altas que
las de los SCR normales. Los componentes amortiguadores de los GTO son críticos para su
desempeño.
Debido a las diferencias en las características de tiristores del mismo tipo, el funcionamiento
de tiristores en serie y en paralelo requiere redes que compartan el voltaje y la corriente para
protegerlos en condiciones estables y transitorias. Se necesita una forma de aislamiento entre el
circuito de potencia y los circuitos de compuerta. El aislamiento con un transformador de pulsos
es sencillo pero efectivo. Para cargas inductivas, un tren de pulsos reduce la pérdida del tiristor y
normalmente se utiliza para controlar tiristores en lugar de un pulso continuo. Los UJT y los
PUT se utilizan para generar pulsos de disparo.
Referencias 497
REFERENCIAS
[1] General Electric, D. R. Grafham y F. B. Golden. (1982). SCR Manual, 6a. ed. Englewood Cliffs, NJ.
Prentice Hall.
[2] Giacoletto, L.I. (1989). “Simple SCR y TRIAC PSpice computer models”. IEEE Transactions on
Industrial Electronics. Vol. IE36, núm. 3. (451-455).
[3] Avant, R.W., y F. C. Lee. (1985). “The J3 SCR model applied to resonant converter simulation”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. IE-32. Febrero. (1-12).
[4] Gracia, F.I., F. Arizti, y F. I. Aranceta. (1990). “A nonideal macro-model of thyristor for transient
analysis in power electronic systems”. IEEE Transactions Industrial Electronics. Vol. 37. Diciembre.
(514-520).
[5] Bi-directional control thyristor. (1990). ABB Semiconductors, Lenzburg, Suiza. Febrero. www.abbsemi.
com.
[6] Rashid, M.H. (1995). SPICE for Power Electronics. Upper Saddle River, NJ. Prentice-Hall.
[7] Rashid, M.H. (2001). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. San Diego, CA.
Academic Press. Capítulo 4, Gate Turn-Off Thyristors (GTOs).
[8] Westcode Semiconductor: Data GTO data-sheets. www.westcode.com/ws-gto.html
[9] Grant, D., y A. Honda. Applying International Rectifier’s Gate Turn-Off Thyristors. El Segundo, CA.
International Rectifier. Application Note AN-315A.
[10] Hashimoto, O., H. Kirihata, M. Watanabe, A. Nishiura, y S. Tagami. (1986). “Turn-on y turn-off
characteristics of a 4.5-kV 3000-A gate turn-off thyristor”. IEEE Transactions on Industrial Applications.
Vol. IA22, núm. 3. (478-482).
[11] Ho, E.Y., y P. C. Sen. (1986). “Effect of gate drive on GTO thyristor characteristics”. IEEE
Transactions on Industrial Electronics. Vol. IE33, núm. 3. (325-331).
[12] El-Amin, M.A.I. (1995). “GTO PSpice model and its applicatiions”. The Fourth Saudi Engineering
Conference. Vol. III. Noviembre. (271-277).
[13] Busatto, G., F. Iannuzzo, y L. Fratelli. (1998). “PSpice model for GTOs”. Proceedings of Symposium
on Power Electronics Electrical Drives, Advanced Machine Power Quality. SPEEDAM Conference, 3 a 5
de junio. Sorrento, Italia. Col. 1. (P2/5-10).
[14] Chamund, D.J. (2000). “Characterisation of 3.3 kV asymmetrical thyristor for pulsed power appli-
cation”. IEE Symposium Pulsed Power 2000 (Digest No. 00/053). 3 a 4 de mayo. Londres. (35/1-4).
[15] Fukui, H., H. Amano, y H. Miya. (1982). “Paralleling of gate turn-off thyristors”. IEEE Industrial
Applications Society Conference Record. (741-746).
[16] Piccone, D.E., R. W. DeDoncker, J. A. Barrow, y W. H. Tobin. (1966). “The MTO thyristor-A new
high power bipolar MOS thyristor”. IEEE Industrial Applications Society Conference Record. Octubre.
(1472-1473).
[17] “MTOdata-sheets”. Silicon Power Corporation (SPCO). Exton, PA. www.siliconopower.com
[18] Rodrigues, R., D. Piccone, A. Huanga, y R. De Donckerb . (1997). “MTOtm thyristor power swit-
ches”. Power Systems World ‘97, Baltimore, MD. 6 a 12 de septiembre. (3-53-64).
[19] Piccone, D., J. Barrow, W. Tobin, y R. De Doncker. (1996). “MTO-A MOS turn-off disc-type
thyristor for high voltage power conversion”. IEEE Industrial Applications Society Conference Record.
(1472-1473).
[20] Cardoso, B.J., y T. A. Lipo. (2000). “Application of MTO thyristors in current stiff converters with
resonant snubbers”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 37, núm. 2. Marzo/abril. (566-573).
498 Capítulo 9 Tiristores
[21] Li, Y., A. Q. Huang, y F. C. Lee (1998). “Introducing the emitter turn-off thyristor”. IEEE Industrial
Applications Society Conference Record. (860-864).
[22] Li, Y., y A. Q. Huang. (1997). “The emitter turn-off thyristor-A new MOS-bipolar high power
device”. Proc. 1997 Virginia Polytechnic Power Electronics Center Seminar. 28 a 30 de septiembre.
(179-183).
[23] Yuxin, L., A. Q. Huang, y K. Motto. (2000). “Experimental and numerical study of the emitter
turn-off thyristor (ETO)”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 15, núm. 3. Mayo. (561-574).
[24] Steimer, P.K., H. E. Gruning, J. Werninger, E. Carrol, S. Klaka, y S. Linder. (1997). “IGCT-A new
emerging technology for high power, low cost inverters”. IEEE Industty Applications Society Conference
Record. Nueva Orleans, LA. 5 a 9 de octubre. (1592-1599).
[25] Gruning, H.E., y B. Odegard. (1997). “High performance low cost MVA inverters realized
with integrated gate commutated thyristors (IGCT)”. European Power Electronics Conference.
(2060-2065).
[26] Lindner, S., S. Klaka, M. Frecker, E. Caroll y H. Zeller. (1997). “A new range of reverse conducting
gate commutated thyristors for high voltage, medium power application”. European Power Electronics
Conference. (1117-1124).
[27] “Data Sheet-Reverse conducting IGCTs” (1999). ABB Semiconductors, Lenzburg, Suiza.
[28] Gruening. H.E., y A. Zuckerberger. (1996). “Hard drive of high power GTO’s: Better switching ca-
pability obtained through improved gate-units”. IEEE Industry Applications Society Conference Record.
6-10 de octubre. (1474-1480).
[29] Baliga, B.J., M. S. Adler, R. P. Love, P. V. Gray, y N. D. Zommer. (1984). “The insulated gate
transistor: A new three-terminal MOS-controlled bipolar power device”. IEEE Transactions on Electron
Devices. Vol. ED-31, núm. 6. Junio. (821-828).
[30] Temple, V.A.K., (1986).“MOS controlled thyristors: A class of power devices”. IEEE Transactions
on Electron Devices. Vol. ED33, núm. 10. (1609-1618).
[31] Iahns, T.M., R. W. De Donker, I. W. A. Wilson, V. A. K. Temple, y S. L. Watrous. (1991). “Circuit
utilization characteristics of MOS-controlled thyristors”. IEEE Transactions on Industry Applications.
Vol. 27, núm. 3. Mayo/junio. (589-597).
[32] “MCT User’s Guide”. (1995). Harris Semiconductor Corp., Melbourne, FL.
[33] Yuvarajan, S. (2001). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. San Diego, CA.
Academic Press. Capítulo 8, MOS-Controlled Thyristors (MCTs).
[34] Venkataraghavan P., y B. J. Baliga. (1998). “The dv/dt capability of MOS-gated thyristors”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. 13, núm. 4. Julio. (660-666).
[35] Bayne, S.B., W. M. Portnoy, y A. R. Hefner. Jr. (2001). “MOS-gated thyristors (MCTs) for repe-
titive high power switching”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 6, núm. 1. Enero. (125-131).
[36] Cardoso, B.J., y T. A. Lipo. (2001). “Application of MTO thyristors in current stiff converters with
resonant snubbers”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 37, núm. 2. Marzo/abril. (566-573).
[37] Yuvarajan.S., y D. Quek. (1995). “A PSpice model for the MOS controlled thyristor”. IEEE
Transactions on Industrial Electronics. Vol. 42. Octubre. (554-558).
[38] Arsov, G. L., y L. P. Panovski. (1999). “An improved PSpice model for the MOS-controlled thyristor”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 46, núm. 2. Abril. (473-477).
[39] Hossain, Z., K. J. Olejniczak, H. A. Mantooth. E. X. Yang y C. L. Ma. (2001). “Physics-based MCT
circuit model using the lumped-charge modeling approach”. IEEE Transactions on Power Electronics.
Vol. 16, núm. 2. Marzo. (264-272).
Referencias 499
[40] Teszner S., y R. Gicquel. (1964). “Gridistor-A new field effect device”. Proc. IEEE. Vol. 52.
(1502-1513).
[41] Nishizawa, J., K. Muraoka, T. Tamamushi, y Y. Kawamura. (1985). “Low-loss high-speed switching
devices, 2300-V 150-A static induction thyristor”. IEEE Transactions on Electron Devices. Vol. ED-32,
núm. 4. (822-830).
[42] Nakamura, Y., H. Tadano, M. Takigawa, I. Igarashi, y J. Nishizawa. (1986). “Very high speed static
induction thyristor”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA22, núm. 6. (1000-1006).
[43] Nishizawa, J., K. Muraoka, Y. Kawamura, y T. Tamamushi. (1986). “A low-loss high-speed swit-
ching device; Rhe 2500-V 300-A static induction thyristor”. IEEE Transactions on Electron Devices. Vol.
ED-33, núm. 4. (507-515).
[44] Terasawa, Y., A. Mimura, y K. Miyata. (1986). “A 2.5 kV static induction thyristor having new gate
y shorted p-emitter structures”. IEEE Transactions on Electron Devices. Vol. ED-33, núm. 1. (91-97).
[45] Maeda, M., T. Keno, Y. Suzuki, y T. Abe. (1996). “Fast-switching-speed, low-voltage-drop static
induction thyristor”. Electrical Engineering in Japan. Vol. 116, núm. 3. (107-115).
[46] Singh, R., K. Irvine, y J. Palmour. (1997). “4H-SiC buried gate field controlled thyristor”. Annual
Device Research Conference Digest. (34-35).
[47] Metzner, D., y D. Schroder. (1990). “A SITH-model for CAE in power- electronics”. International
Symposium on Semiconductor Devices ICs. Tokio, Japón. (204-210).
[48] Fukase, M.A., T. Nakamura, y J. I. Nishizawa. (1992). “A circuit simulator of the SITh”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. 7, núm. 3. Julio. (581-591).
[49] Wang, J., y B. W. Williams. (1999). “A new static induction thyristor (SITh) analytical model”.
IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 14, núm. 5. Septiembre. (866-876).
[50] Yamada, S., Y. Morikawa, M. Kekura, T. Kawamura, S. Miyazaki, F. Ichikawa, y H. Kishibe.
(1998). “A consideration on electrical characteristics of high power SIThs”. International Symposium on
Power Semiconductor Devices and ICs. ISPSD’98. Kioto, Japón. 3 a 6 de junio. (241-244).
[51] Bernet, S. (2000). “Recent developments in high power converters for industry and traction appli-
cations”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 15, núm. 6. Noviembre. (1102-1117).
[52] Transistor Manual. (1964). Unijunction Transistor Circuits, 7a. ed. Syracuse, NY. General Electric
Company, Publication 450.37.
[53] Irshad Khan, Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. Burlington, MA. Elsevier
Publishing, 201. Capítulo 20, Gate Drive Circuits for Power Converters.
[54] Palmour, J.W., R. Singh, L. A. Lipkin, y D. G. Waltz. (1996). “4H-SiC high temperature power
devices”. Proceedings of the Third International Conference on High-Temperature Electron (HiTEC). Vol.
2, Albuquerque, NM. 9 a 14 de junio. (XVI-9-XVI-14).
[55] Li, B., L. Cao, y J. H. Zhao. (1999). “High current density 800-V 4H-SiC gate turn-off thyristors”.
IEEE Electron Device Letters. Vol. 20. Mayo. (219-222).
[56] Casady, J.B. y colaboradores. (1998). “4H-SiC gate turn-off (GTO) thyristor development”.
Materials Science Forum. Vol. 264-268. (1069-1072).
[57] Seshadri, S. y colaboradores. (1999). “Current status of SiC power switching devices: Diodes &
GTOs”. Proceedings of the Materials Research Society of Spring Managements. San Francisco, CA. Abril.
[58] Fedison, J.B. y colaboradores. (1999). “Factors influencing the design and performance of 4H-SiC
GTO thyristors”. Proceedings of the International Conference on Silicon Carbide and Related Materials.
Research Triangle Park, NC. Octubre.
500 Capítulo 9 Tiristores
[59] Sei-Hyung Ryu, Anant K. Agarwal, Ranbir Singh, y John W. Palmour. (2001). “3100 V,
Asymmetrical, Gate Turn-Off (GTO) Thyristors in 4H-SiC”. IEEE Electron Device Letters. Vol. 22, núm.
3. Marzo. (127-129).
[60] Gontran Pâques, Sigo Scharnholz, Nicolas Dheilly, Dominique Planson, y Rik W. De Doncker.
(2011). “High-Voltage 4H-SiC Thyristors with a Graded Etched Junction Termination Extension”. IEEE
Electron Device Letters. Vol. 32, núm. 10. Octubre. (1421-1423).
[61] Camper, S.V., A. Ezis, J. Zingaro, G. Storaska, R. C. Clarke, V. Temple, M. Thompson, y T.
Hansen. (2003). “7 kV 4H-SiC GTO thyristor”. Presentado en Materials Research Society Symposium.
San Francisco, CA. Vol. 742. Documento K7.7.1.
[62] Jun Wang, Gangyao Wang, Jun Li, y Alex Q. Huang. “Silicon Carbide Emitter Turn-off Thyristor,
A Promising Technology For High Voltage and High Frequency Applications”. 978-1-422-2812-0/09$25.00
©2009 IEEE.
PREGUNTAS DE REPASO
9.1 ¿Qué es la característica v-i de tiristores?
9.2 ¿Qué es una condición de estado de apagado de tiristores?
9.3 ¿Qué es una condición de estado de encendido de tiristores?
9.4 ¿Qué es una corriente de cerrojo de tiristores?
9.5 ¿Qué es una corriente de retención de tiristores?
9.6 ¿Qué es el modelo de dos transistores de tiristores?
9.7 ¿Cuáles son los métodos de encendido de tiristores?
9.8 ¿Qué es el tiempo de encendido de tiristores?
9.9 ¿Cuál es el propósito de la protección contra di/dt?
9.10 ¿Cuál es el método común de protección contra di/dt?
9.11 ¿Cuál es el propósito de la protección contra dv/dt?
9.12 ¿Cuál es método común de protección contra dv/dt?
9.13 ¿Qué es el tiempo de apagado de tiristores?
9.14 ¿Cuáles son los tipos de tiristores?
9.15 ¿Qué es un SCR?
9.16 ¿Cuál es la diferencia entre un SCR y un TRIAC?
9.17 ¿Qué es la característica de apagado de tiristores?
9.18 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los GTO?
9.19 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los SITH?
9.20 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los RCT?
9.21 Cuáles son las ventajas y las desventajas de los LASCR?
9.22 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los tiristores bidireccionales?
9.23 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los MTO?
9.24 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los ETO?
9.25 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los CGCT?
9.26 ¿Qué es una red amortiguadora?
9.27 ¿Cuáles son las consideraciones de diseño de redes amortiguadoras?
9.28 ¿Cuál es la técnica común para compartir voltaje de tiristores conectados en serie?
9.29 ¿Cuáles son las técnicas comunes para compartir corriente de tiristores conectados en paralelo?
9.30 ¿Cuál es el efecto del tiempo de recuperación inversa en el voltaje transitorio compartido de tiristo-
res conectados en paralelo?
9.31 ¿Qué es un factor de reducción de capacidad de tiristores conectados en serie?
9.32 ¿Qué es un UJT?
Problemas 501
PROBLEMAS
9.1 Se supone que la capacitancia de un tiristor es independiente del voltaje en estado de apagado. El
valor límite de la corriente de carga para encender el tiristor es 10 mA. Si el valor crítico de dv/dt es
800 V/μs, determine la capacitancia de la unión.
9.2 La capacitancia de la unión de un tiristor es Cj2 = 25 pF y se supone que es independiente del vol-
taje en estado apagado. El valor límite de la corriente de carga para encender el tiristor es 15 mA.
Si se conecta un capacitor de 0.01 μF a través del tiristor, determine el valor crítico de dv/dt.
9.3. En la figura P9.3 se muestra un circuito de tiristor. La capacitancia de la unión del tiristor es
Cj2 = 20 pF y se supone que es independiente del voltaje en estado de apagado. El valor límite
Vs T1 Cs
FIGURA P9.3
de la corriente de carga para encender el tiristor es 5 mA y el valor crítico de dv/dt es 200 V/μs.
Determine el valor de la capacitancia CS de modo que el tiristor se pueda encender debido a dv/dt.
9.4 En la figura 9.35e, el voltaje de entrada es Vs = 200 V con una resistencia de carga R = 10 Ω y una
inductancia de carga de L = 50 μH. Si la relación de amortiguamiento es 0.7 y la corriente de des-
carga del capacitor es 5 A, determine (a) los valores de Rs y Cs, y (b) la dv/dt máxima.
9.5 Repita el problema 9.4 si el voltaje de entrada es de ca, vS = 179 sen 377t.
9.6 Un tiristor conduce una corriente como se muestra en la figura P9.6. La frecuencia de conmutación
es fs = 60 Hz. Determine la corriente promedio en estado de encendido IT.
iT
1000
0 t
5 s 5 s
10 ms FIGURA P9.6
9.7 Una cadena de tiristores se conecta en serie para soportar un voltaje de cd de Vs = 15 kV. Las
diferencias máximas en la corriente de fuga máxima y la carga de recuperación de los tiristores son
10 mA y 150 μC, respectivamente. Se aplica un factor de reducción de capacidad de 15% para los
repartos de voltaje en estado estable y voltaje transitorio de los tiristores. Si el voltaje máximo
compartido en estado permanente es 1000 V, determine (a) la resistencia R de voltaje compartido
502 Capítulo 9 Tiristores
en estado estable para cada tiristor, y (b) la capacitancia C 1 del voltaje transitorio para cada
transistor.
9.8 Dos tiristores se conectan en paralelo para compartir una corriente total de carga IL = 500 A. La
caída de voltaje en estado de encendido de un tiristor es VT1 = 1.0 a 300 A y la del otro tiristor es
VT2 = 1.5 V a 300 A. Determine los valores de las resistencias en serie para obligar a compartir
corriente con una diferencia de 10%. El voltaje total es v = 2.5 V.
9.9 Repita el ejemplo 9.1 para determinar el valor crítico de dv/dt para un tiristor si Cj2 = 40 nF e
ij2 = 10 mA.
9.10 Repita el ejemplo 9.2 para determinar la corriente promedio en estado permanente de un tiristor
IT si el pulso de corriente se repite a una frecuencia de fs = 1 kHz.
9.11 Repita el ejemplo 9.3 para determinar el voltaje compartido de tiristores conectados en serie para
ηs = 20, Vs = 30 kV, ∆ID = 15 mA, ∆Q = 200 μC, R = 47 kΩ y C1 = 0.47 μF.
9.12 Repita el ejemplo 9.4 para determinar los valores del circuito amortiguador para un circuito de
tiristor si dv/dt = 250 V/μs, ITD = 200 A, R = 10 Ω, Ls = 0, Vs = 240 V, y fS = 1 kHz.
9.13 Diseñe el circuito de disparo de la figura 9.47a. Los parámetros del UJT son Vs = 30 V, η = 0.66,
Ip = 10 μA, Vv = 2.5 V, e Iv = 10 mA. La frecuencia de oscilación es f = 1 kHz, y el ancho del pulso
de compuerta es tg = 40 μs.
9.14 Diseñe el circuito de disparo de la figura 9.48B. Los parámetros del PUT son Vs = 30 V e IG = 1.5 mA.
La frecuencia de oscilación es f = 1 kHz. El ancho del pulso es tg = 40 μs, y el pulso pico de disparo
es VRR = 8 V.
9.15 Se conecta una fuente de 240 V, 50 Hz a u circuito RC de disparo en la figura P9.15. Si R varía de
1.5 a 24 kΩ, VGT = 2.5 V, y C = 0.47 μF, determine los valores mínimo y máximo del ángulo
de disparo α.
V0
CARGA
R
T1
⬃ vs
D1 R1
C1 vG
FIGURA P9.15
C A P Í T U L O 1 0
Rectificadores controlados
Al concluir este capítulo los estudiantes deben ser capaces de hacer lo siguiente:
r Enumerar los tipos de rectificadores controlados.
r Explicar el funcionamiento de los rectificadores controlados.
r Explicar las características de los rectificadores controlados.
r Calcular los parámetros de desempeño de los rectificadores controlados.
r Analizar el diseño de circuitos de rectificador controlado.
r Evaluar el desempeño de rectificadores controlados con simulaciones de SPICE.
r Evaluar los efectos de la inductancia de carga en la corriente de carga.
503
504 Capítulo 10 Rectificadores controlados
10.1 INTRODUCCIÓN
En el capítulo 3 vimos que los diodos rectificadores proporcionan sólo un voltaje fijo. Para
obtener voltajes de salida controlados se utilizan tiristores controlados por fase en vez de dio-
dos. El voltaje de salida de los diodos rectificadores se hace variar controlando el ángulo de
retardo o disparo de los tiristores. Un tiristor de control por fase se enciende al aplicar un pulso
corto a su compuerta y se apaga por la conmutación natural o de línea; en el caso de una carga
altamente inductiva se apaga disparando otro tiristor del rectificador durante el medio ciclo
negativo del voltaje de entrada.
Estos rectificadores controlados por fase son sencillos y menos costosos y su eficiencia,
por lo general, está sobre 95%. Como estos rectificadores convierten de ca a cd, también se
conocen como convertidores ca-cd y se utilizan mucho en aplicaciones industriales, sobre todo
en propulsores de velocidad variable, que van desde fracciones de caballos de fuerza hasta el
nivel de megawatts de potencia.
Los convertidores controlados por fase se pueden clasificar en dos tipos, según el
suministro de entrada: (1) convertidores monofásicos y (2) convertidores trifásicos. Cada
tipo de puede subdividir en (a) semiconvertidor; (b) convertidor completo, y (c) convertidor
dual. Un semiconvertidor es un convertidor de un cuadrante y tiene una polaridad de vol-
taje y corriente de salida. Un convertidor completo es un convertidor de dos cuadrantes y la
polaridad de su voltaje de salida puede ser positiva o negativa. Sin embargo, la corriente de
salida de un convertidor completo tiene sólo una polaridad. Un convertidor dual puede funcionar
en cuatro cuadrantes, y tanto el voltaje como la corriente de salida pueden ser positivos o
negativos. En algunas aplicaciones los convertidores se conectan en serie para funcionar a
voltajes más altos y para mejorar el factor de potencia de entrada (PF). Los semiconvertidores tie-
nen algunas ventajas, por ejemplo, un mejor factor de potencia de entrada y menos dispositivos de
conmutación [27]. Los convertidores completos permiten funcionamiento en dos cuadran-
tes y tienen un rango más amplio de control de voltaje de salida. Los semiconvertidores no
se estudiarán a fondo en este libro, solamente los siguientes tipos de convertidores:
Al igual que los diodos rectificadores, el voltaje de suministro de entrada es una onda
seno de 120 V, 60 Hz, o de 240 V, 50 Hz. El voltaje de salida de cd contiene rizos a diferentes
frecuencias armónicas. Los parámetros de desempeño de los rectificadores controlados son
parecidos a los de los diodos rectificadores que se estudiaron en el capítulo 3. Se puede apli-
car el método de la serie de Fourier semejante al de los diodos rectificadores para analizar
el desempeño de los convertidores controlados por fase con cargas RL. No obstante, para
simplificar el análisis se puede suponer que la inductancia de carga es lo bastante alta de
modo que la corriente de carga sea continua y tenga rizos insignificantes.
Encendido
T3, T4 T1, T2 T3, T4
vs
is
Vm
T1 T3 R
v Vm sen t
vp vs vo t (c)
L 0
2
T4 T2
io Ia
E vo
(a)
vo
Vcd
2
0 t (d)
io
0 Icd
Vcd io
Ia
(b) Corriente de carga
0 t (e)
2
is
Ia
2
0 t (f)
Ia
FIGURA 10.1
Convertidor monofásico completo. (a) Circuito; (b) Cuadrante; (c) Voltaje de suministro de entrada; (d)
Voltaje de salida; (e) Corriente de carga constante, y (f) Corriente de suministro de entrada.
π +α 2Vm
2
Vcd = Vm sen ωt d1ωt2 = [− cos ωt]πα +α (10.1)
2π Lα 2π
2Vm
= cos α
π
y se puede hacer que Vcd varíe de 2Vm/π a −2Vm/π al modificar α de 0 a π. El voltaje promedio
máximo de salida es Vdm = 2Vm/π y el voltaje promedio de salida normalizado es
Vcd
Vn = = cos α (10.2)
Vdm
π +α 1/2 V 2m π +α 1/2
Vrms = c V 2m sen2 ωt d1ωt2 d = c 1 1 − cos 2ωt2 d 1ωt2 d
2
(10.3)
2π Lα 2π Lα
Vm
= = Vs
12
Con una carga puramente resistiva, los tiristores T1 y T2 pueden conducir de α a π, y los tiristo-
res T3 y T4 pueden hacerlo de α + π a 2π.
Solución
a. La forma de onda de la corriente de entrada se muestra en la figura 10.1c y la corriente instan-
tánea de entrada se puede expresar en una serie de Fourier como
∞
is 1 t2 = a0 + a 1 an cos nωt + bn sen nωt2
n =1,2, c
donde
2π +α π +α 2π +α
is 1 t2 d 1ωt 2 = c Ia d1 ωt2 d = 0
1 1
a0 = Ia d1ωt2 −
2π Lα 2π Lα Lπ +α
2π +α
is 1 t2 cos nωt d1ωt2
1
an =
π Lα
π+α 2π + α
c Ia cos nωt d1ωt 2 d
1
= Ia cos nωt d1ωt2 −
π Lα Lπ + α
10.2 Convertidores monofásicos completos 507
4Ia
=− sen nα para n = 1, 3, 5, c
nπ
= 0 para n = 2, 4, c
2π +α
1
bn = i1 t2 sen nωt d1ωt2
π Lα
π +α 2π + α
c Ia sen nωt d1ωt2 d
1
= Ia sen nωt d1ωt2 −
π Lα Lπ + α
4Ia
= cos nα para n = 1, 3, 5, c
nπ
= 0 para n = 2, 4, c
∞
is 1 t2 = a 12 In sen 1nωt + ϕn 2
n =1,3,5c
donde
an
ϕn = tan−1 = − nα (10.4)
bn
212 Ia
Is1 =
π
El valor rms de la corriente de entrada se puede calcular con la ecuación (10.5) como
∞ 1/2
Is = a a I 2sn b
n =1,3,5,c
π +α 1/2
Is = c I 2a d1ωt2 d
2
= Ia
2π Lα
Is 2 1/2
HF = c a b − 1 d = 0.483 o 48.3,
Is1
cos 1 − α 2 =
Is1 212
PF = cos α (10.7)
Is π
b. α = π/3
2Vm
Vcd = cos α = 54.02 V y Vn = 0.5 pu
π
Vm
Vrms = = Vs = 120 V
12
diL
L + RiL + E = | 12 Vs sen ωt| para iL ≥ 0
dt
12 Vs
sen 1ωt − θ2 + A1 e − 1 R/L2 t −
E
iL = para iL ≤ 0
Z R
12 Vs
A1 = c ILo + sen 1α − θ2 d e 1 R/L2 1 α/ω2
E
−
R Z
10.2 Convertidores monofásicos completos 509
La sustitución de A1 da iL como
12 Vs
sen 1ωt − θ2 −
E
iL = (10.8)
Z R
12 Vs
+ c ILo + sen 1α − θ2 d e 1 R/L2 1α/ω − t2
E
− para iL ≥ 0
R Z
Al final del modo 1 en la condición de estado estable iL(ωt = π + α) = IL1 = IL0. Aplicando esta
condición a la ecuación (10.8) y despejando IL0, obtenemos
El valor crítico de α al cual Ia se vuelve cero se puede despejar para valores conocidos
de θ, R, L, E y Vs mediante un método iterativo. La corriente rms de un tiristor se calcula de la
ecuación (10.8) como
π+α 1/2
IR = c i2L d 1 ωt 2 d
1
2π Lα
Irms = 1I 2R + I 2R 2 1/2 = 12 IR
La corriente promedio de un tiristor también se puede calcular por la ecuación (10.8) como
π +α
iL d 1ωt2
1
IA =
2π Lα
Icd = IA + IA = 2IA
1 + e − 1 L2 1 ω2
R π
Vs 12
sen 1α − θ2 C
E
0 = S+
Z −1R 2 1 πω 2 R
1 − e L
1 − e − 1 tan1 θ 2 2
π
x
αc = θ − sen−1 C S
1 + e − 1 tan1 θ 2 2 cos 1θ2
π (10.10)
510 Capítulo 10 Rectificadores controlados
1. Genere una señal pulsante en el cruce positivo por cero del voltaje de suministro vs.
Retarde el pulso por el ángulo α deseado y aplique el mismo pulso entre las terminales de
compuerta y cátodo de T1 y T2 por medio de circuitos de aislamiento de compuerta.
2. Genere otro pulso de ángulo de retardo α + π y aplique el mismo pulso entre las termina-
les de compuerta y fuente de T3 y T4 por medio de circuitos aislantes de compuerta.
Solución
α = 60°, R = 0.5 Ω, L = 6.5 mH, f = 60 Hz, ω = 2π × 60 = 377 rad/s, Vs = 120 V, y θ = tan−1(ωL/R = 78.47°.
a. La corriente de carga en estado estable con ωt = α, IL0 = 49.34 A.
b. La integración numérica de iL en la ecuación (10.8) da la corriente promedio en el tiristor como
IA = 44.05 A.
c. Mediante integración numérica de i2L entre los límites ωt = α y π + α, obtenemos la corriente
rms en el tiristor como IR = 63.71 A.
d. La corriente rms de salida Irms = 12 IR = 12 × 63.71 = 90.1 A.
e. La corriente promedio de salida Icd = 2IA = 2 × 44.04 = 88.1 A.
2Vm
Vcd1 = cos α1 (10.11)
π
y
2Vm
Vcd2 = cos α2 (10.12)
π
Por consiguiente,
α2 = π − α1 (10.13)
Como los dos voltajes instantáneos de salida de los dos convertidores están desfasados,
puede haber una diferencia en el voltaje instantáneo y esto puede producir una corriente
circulante entre los dos rectificadores. Esta corriente circulante no puede fluir a través de
la carga y por lo común está limitada por un reactor de corriente circulante Lr, como se muestra
en la figura 10.2a.
Si vo1 y vo2 son los voltajes instantáneos de salida de los convertidores 1 y 2, respectivamente,
la corriente circulante se puede calcular integrando la diferencia de los voltajes instantáneos
empezando desde ωt = π + α1. Como los dos voltajes promedio de salida durante el intervalo
ωt = π + α1 a 2π − α1 son iguales y opuestos, sus contribuciones a la corriente circulante
instantánea ir es cero
ωt ωt
v d 1 ωt 2 = 1 v + vo2 2 d 1 ωt 2
1 1
ir =
ωLr Lπ − α1 r ωLr Lπ − α1 o1
ωt ωt
c sen ωt d 1ωt2 − − sen ωt d 1ωt2 d
Vm
=
ωLr L2π − α1 L2π − α1
π
1cos α1 − cos ωt2 ir > 0 para 0 ≤ α1 <
2Vm
= (10.14)
ωLr 2
π
ir < 0 para < α1 ≤ π
2
512 Capítulo 10 Rectificadores controlados
Lr Lr
Convertidor 1 Convertidor 2
2 2 ir
vr io
T1 T3
T2 T4
a a
Carga
vs vo1 vo2 vs
b vo b
T4 T2
T3 T1
vs (a)
Vm
v Vm sen t Vcd vo
0 t (c)
1 2 io
Icd 0 Icd
0 t (f)
1 2 1
FIGURA 10.2
Convertidor dual monofásico. (a) Circuito; (b) Cuadrante; (c) Voltaje de suministro de
entrada; (d) Voltaje de salida para el convertidor 1; (e) Voltaje de salida para el conver-
tidor 2, y (f) Voltaje que induce la corriente circulante.
una corriente circulante negativa. Con α1 = π/2, el convertidor suministra corriente circulante
positiva durante el primer medio ciclo, y el convertidor 2 suministra corriente circulante negativa
durante el segundo medio ciclo.
La corriente circulante instantánea depende del ángulo de retardo. Para α1 = 0, su mag-
nitud se vuelve mínima cuando ωt = nπ, n = 0, 2, 4, . . . , y máxima cuando ωt = nπ, n = 1, 3,
5,. . . . Si la corriente de carga pico es Ip, uno de los convertidores que controla el flujo de po-
tencia puede conducir una corriente pico de (Ip + 4Vm/ωLr).
Los convertidores duales pueden funcionar con o sin corriente circulante. En el caso
de que funcione sin corriente circulante, sólo un convertidor funciona a la vez y conduce la
corriente de carga, y el otro convertidor está totalmente bloqueado por pulsos inhibidores
en la compuerta. Sin embargo, el funcionamiento con corriente circulante tiene las siguien-
tes ventajas:
EJEMPLO 10.3 Cómo determinar las corrientes pico de un convertidor dual monofásico
El convertidor dual monofásico de la figura 10.2a funciona a partir de una fuente de 120 V, 60 Hz y la
resistencia de carga es R = 10 Ω. La inductancia circulante es Lr = 40 mH; los ángulos de retardo son
α1 = 60° y α2 = 120°. Calcule la corriente circulante pico y la corriente pico del convertidor 1.
Solución
ω = 2π × 60 = 377 rad/s, α1 = 60°, Vm = 12 × 120 = 169.7 V, f = 60 Hz y Lr = 40 mH. Para ωt = 2π
y α1 = π/3, la ecuación (10.14) da la corriente circulante pico
Ir 1 máx 2 = 11 − cos α1 2 =
2Vm 169.7
= 11.25 A
ωLr 377 × 0.04
La corriente pico de carga es Ip = 169.71/10 = 16.97 A. La corriente pico del convertidor 1 es (16.97 +
11.25) = 28.22 A.
salida varíe de 2Vm /π a −2Vm /π, siempre que la carga sea altamente inductiva y su co-
rriente sea continua.
r Para una carga altamente inductiva, el convertidor dual puede funcionar en cuatro cua-
drantes. La corriente puede fluir hacia dentro y hacia fuera de la carga. Se requiere un
inductor de cd para reducir la corriente circulante.
van = Vm sen ωt
π
vab = van − vbn = 13 Vm sen aωt + b
6
π
vbc = vbn − vcn = 13 Vm sen aωt − b
2
π
vca = vcn − van = 13 Vm sen aωt + b
2
π/2 +α π/2 +α
π
v d 1ωt2 = 13 Vm sen aωt + b d 1 ωt2
3 3
Vcd = (10.15)
π Lπ/6 +α ab π Lπ/6 +α 6
313 Vm
= cos α
π
10.4 Convertidores trifásicos completos 515
iT1
io Ia
ia is T1 T3 T5
a
c
ic
T4 T6 T2
iT4
(a)
v
Vm
t (b)
0
T1 T3 T5
van vbn vcn
0 t (c)
vo T6 T2 T4 T6
vcb vab vac vbc vba vca vcb
0 t (d)
3 2
iT1 6 6 2 Ia 2
0 t (e)
5 Ia
iT4
6 6
0 t (f)
ia is Ia 7
6
0 t (g)
5 11
io 6 6 Ia 6
Ia
Corriente de carga
0 t (h)
/3
FIGURA 10.3
Convertidor trifásico completo. (a) Circuito; (b) Secuencias de disparo; (c) Voltajes de fase; (d) Voltaje
de salida (voltajes de línea a línea); (e) Corriente a través del tiristor T1; (f) Corriente a través del tiris-
tor T2; (g) Corriente de suministro de entrada, y (h) Corriente de carga constante.
516 Capítulo 10 Rectificadores controlados
π/2 +α
π 1/2
Vrms = c 3V 2m sen2 aωt + b d 1ωt2 d
3
π Lπ/6 +α 6
1/2
= 13 Vm a +
1 313
cos 2αb (10.17)
2 4π
Las figuras 10.5b-h muestran las formas de onda para α = π/3. Para α > π/3, el voltaje
instantáneo de salida vo tiene una parte negativa. Como la corriente a través de los tiristores no
puede ser negativa, la corriente de carga siempre es positiva. Por consiguiente, con una carga
resistiva, el voltaje instantáneo de carga no puede ser negativo, y el convertidor completo se
comporta como un semiconvertidor.
1. Genere una señal pulsante en el cruce positivo cero del voltaje de fase van. Retarde del
pulso el ángulo deseado α + π/6 y aplicarlo a las terminales de compuerta y cátodo de T1
por medio de un circuito aislante de compuerta.
2. Genere cinco pulsos más con retardo de π/6 entre sí para disparar a T2, T3, . . . ,T6, res-
pectivamente, por medio de circuitos aislantes de compuerta.
Solución
El voltaje de fase Vs = 208/13 = 120.1 V, Vm = 12 Vs = 169.83, Vn = 0.5 y R = 10 Ω. El voltaje
máximo de salida Vdm = 313Vm/π = 313 × 169.83/π = 280.9 V. El voltaje promedio de salida Vcd =
0.5 × 280.9 = 140.45 V.
a. Según la ecuación (10.16), 0.5 = cos α, y el ángulo de retardo es α = 60°.
b. La corriente promedio de salida Icd = Vcd/R = 140.45/10 = 14.05A. De la ecuación (10.17),
1/2
Vrms = 13 × 169.83 c cos 1 2 × 60° 2 d = 159.29 V
1 313
+
2 4π
y la corriente rms Irms = 159.29/10 = 15.93 A.
10.4 Convertidores trifásicos completos 517
Nota: el PF es menor que el de los semiconvertidores trifásicos, pero mayor que el de los
convertidores trifásicos de media onda.
Solución
a. La forma de onda de la corriente de entrada se muestra en la figura 10.3g y la corriente instan-
tánea de entrada de una fase se puede expresar en una serie de Fourier como
∞
is 1 t2 = a0 + a 1 an cos nωt + bn sen nωt2
n =1, 2, c
donde
2π
i 1 t2 d 1 ωt 2 = 0
1
ao =
2π L0 s
2π
i 1 t 2 cos nωt d1ωt2
1
an =
π L0 s
5π/6 +α 11π/6 +α
c Iα cos nωt d1ωt2 d
1
= I cos nωt d1ωt2 −
π Lπ/6+α a L7π/6+α
4Ia nπ
=− sen sen nα para n = 1, 3, 5, c
nπ 3
= 0 para n = 2, 4, 6, c
2π
i 1 t2 sen nωt d1ωt 2
1
bn =
π L0 s
5π/6+α 11π/6 +α
c Ia sen nωt d1ωt 2 d
1
= I sen nωt d1ωt2 −
π Lπ/6+α a L7π/6 +α
518 Capítulo 10 Rectificadores controlados
4Ia nπ
= cos cos nα para n = 1, 3, 5, c
nπ 6
= 0 para n = 2, 4, 6, c
Como a 0 = 0 y las corrientes de armónicos múltiplos impares del tercer armónico (para n =
múltiplo de 3) no estarán en una fuente trifásica balanceada, la corriente de entrada se puede
escribir como
∞
is 1 t2 = a 12 Isn sen 1nωt + ϕn 2 para n = 1, 5, 7, 11, 13, c
n =1, 3, 5, c
donde
an
ϕn = tan−1 = − nα (10.18)
bn
El valor rms de la corriente de entrada del n-ésimo armónico está dado por
16
Is1 = I = 0.7797Ia
π a
5π/6 +α 1/2
Is = c I 2a d1ωt2 d = Ia
2 2
= 0.8165Ia
2π Lπ/6 +α A3
Is 2 1/2
π 2 1/2
HF = c a b − 1 d = c a b − 1 d = 0.3108 o 31.08%
Is1 3
DF = cos ϕ1 = cos 1 − α 2
b. Para α = π/3, Vn = cos(π/3) = 0.5 pu, HF = 31.08%, DF = cos 60° = 0.5 y PF = 0.478 (retardo).
π π π
vo = vab = 12 Vab sen aωt + b para + α ≤ ωt ≤ + α
6 6 2
π 2π
= 12 Vab sen ωt′ para + α ≤ ωt′ ≤ +α
3 3
10.4 Convertidores trifásicos completos 519
donde ωt′ = ωt + π/6, y Vab es el voltaje rms de entrada de línea a línea. Seleccionando vab
como voltaje de referencia con respecto al tiempo, la corriente de carga iL se calcula desde
diL π 2π
L + RiL + E = 12 Vab sen ωt′ para + α ≤ ωt′ ≤ +α
dt 3 3
12 Vab
sen 1ωt′ − θ2 −
E
iL =
Z R
12 Vab π
+ c IL1 + sen a + α − θb d e 1 R/L2 [1 π/3 +α2 /ω − t′]
E
− (10.20)
R Z 3
π
sen a + α − θb − sena + α − θb e − 1 3tan1θ2 2
2π π
S cos 1θ2
3 3
x =C (10.22)
1 − e − 1 3tan1θ2 2
π
la cual se puede despejar para el valor crítico de α = αc para valores conocidos de x y θ. Para
α ≥ αc , IL1 = 0. La corriente de carga descrita por la ecuación (10.20) fluye sólo durante el
periodo α ≤ ωt ≤ β. En ωt = β, la corriente de carga cae de nuevo a cero. Las ecuaciones
derivadas para el caso discontinuo del diodo rectificador de la sección 3.8 son aplicables al
rectificador controlado.
Solución
α = π/3, R = 2.5 Ω, L = 1.5 mH, f = 60 Hz, ω = 2π × 60 = 377 rad/s, Vab = 208 V, Z = [R2 + (ωL)2]1/2 =
2.56 Ω, y θ = tan−1(ωL/R) = 12.74°.
van = Vm senωt
= Vm sen aωt + b
2π
vcn
3
π
vab = van − vbn = 13 Vm sen aωt + b
6
10.5 Convertidores trifásicos duales 521
Lr Lr
ic 2 2
vr vr
T1 T3 T5 2
io
2 T2 T6 T4
ia ia
a a
ib Carga ib
b vo1 vo2 b
ic ic
c vo c
(a)
1
2 Salida del convertidor 1 para 1 60
vo1
vcb vab vca vbc vba vca vcb
0 t (d)
1 1 3 2 Salida del convertidor
vo2 6 6 2 2 2 para 2 120
vca vbc vba vca vcb vab vca
0 t (e)
7
1 Voltaje del bloqueador
6 1 6
vr vo1 vo2
0 t (f)
6
FIGURA 10.4
Convertidor trifásico dual. (a) Circuito; (b) Secuencias de disparo; (c) Voltajes de suministro de entrada;
(d) Voltaje de salida del convertidor 1; (e) Voltaje de salida para el convertidor 2, y (f) Voltaje del induc-
tor circulante.
522 Capítulo 10 Rectificadores controlados
π
vbc = vbn − vcn = 13 Vm sen aωt − b
2
= 13 Vm sen aωt + b
5π
vca = vcn − van
6
Si vo1 y vo2 son los voltajes de salida de los convertidores 1 y 2, respectivamente, el voltaje
instantáneo a través del inductor durante el intervalo (π/6 + α1) ≤ ωt ≤ (π/2 + α1) es
ωt ωt
π
ir 1 t2 = v d 1 ωt 2 = 3V cos aωt − b d 1 ωt2
1 1
ωLr Lπ/6 +α1 r ωLr Lπ/6 +α1 m 6
π
c sen aωt − b − sen α1 d
3Vm
= (10.24)
ωLr 6
La corriente circulante depende del ángulo de retardo α1 y de la inductancia Lr. Esta corriente
se vuelve máxima cuando ωt = 2π/3 y α1 = 0. Aun sin carga externa alguna, los convertidores
continuarían funcionando gracias a la corriente circulante como resultado del voltaje de rizo
a través del inductor. Esto permite la inversión suave de la corriente a través de la carga
durante el cambio de funcionamiento de un cuadrante a otro y proporciona respuestas dinámi-
cas rápidas, en especial para propulsores de motores eléctricos.
r El convertidor trifásico dual se utiliza en aplicaciones de alta potencia hasta de 2000 kW.
r Para una carga altamente inductiva, el convertidor dual puede funcionar en cuatro cua-
drantes. La corriente puede entrar y salir de la carga.
r Se requiere un inductor para reducir la corriente circulante.
10.6 Control de modulación por ancho de pulso 523
LD ID
Q1 Q3
vs = Vm sen (t)
D VD Carga
de cd
Q4 Q2
FIGURA 10.5
ref Convertidor monofásico con control
Señales de PWM
de PWM.
524 Capítulo 10 Rectificadores controlados
p αm +δm
Vcd = a c
2
Vm sen ωt d1ωt2d
m =1 2π Lαm
Vm p
= [ cos αm − cos 1αm + δm 2] (10.25)
π ma
=1
∞
is 1 t2 = A0 + a 1An cos nωt + Bn sen nωt2 (10.26)
n =1, 3, c
2π
i 1 t2 cos nωt d1ωt2
1
An =
π L0 s
p α +δ π +α +δm /2
= a c
m m m
2 2
Ia cos nωt d1ω2 − Ia cos nωt d1ωt2d = 0
m =1 π Lαm +δn /2 π Lπ +αm
2π
i 1 t2 sen nωt d 1ωt2
1
Bn =
π L0 s
p α +δ π +α +δm /2
= a c Ia sen nωt d 1ωt2 − Ia sen nωt d 1ωt2d
m m m
2 2
m =1 π Lαm +δm /2 π Lπ +αm
10.6 Control de modulación por ancho de pulso 525
0 (a)
2 3 t
vo
0 (b)
m 2 3 t
is1
Ia
m
m
0 (c)
2 3 t
is3
0 (d)
is m 2 3 t
Ia
m
m
0 (e)
m 2 3 t
Ia
io
Ia
Corriente de carga
0 (f)
t
v
vr vc
Ar
Ac
0 t
vg1, vg2
S1, S2 S1, S2 S1, S2
m
0 m t
(g)
FIGURA 10.6
Control de PWM. (a) Voltaje de suministro de entrada; (b) Voltaje de salida; (c)
Corriente de línea a través del interruptor S1; (d) Corriente a través del interrup-
tor S3; (e) Corriente de suministro de entrada; (f) Corriente de carga constante,
y (g) Generación de señales de control de compuerta.
526 Capítulo 10 Rectificadores controlados
4Ia p
sen a b csen c n aαm + bd
nδm 3δm
Bn = a
nπ m =1 4 4
δm
− sen cn aαm + + πb d d para n = 1, 3, 5, c (10.27)
4
∞
is 1 t2 = a 12 In sen 1nωt + ϕn 2 (10.28)
n =1, 3,c
0 t (a)
is1
Ia
0 t (b)
m
m 2 3
is2 Ia
0 t (c)
m 2 3
m
is
Ia m
m m
0 t (d)
m 2 3
io Ia
Ia
Corriente de carga
0 t (e)
FIGURA 10.7
Control por ancho de pulso senoidal. (a) Generación de señales de control de compuerta;
(b) Corriente a través del interruptor S1; (c) Corriente a través del interruptor S3; (d)
Corriente de suministro de entrada, y (e) Corriente de carga constante.
10.6 Control de modulación por ancho de pulso 527
el control de SPWM, como se muestra en la figura 10.7a-e, los anchos de pulso se generan
comparando un voltaje de portadora triangular vc de amplitud Ac y frecuencia f r con un voltaje
semisenoidal de referencia vr de amplitud variable Ar y frecuencia 2fs. El voltaje senoidal vc
está en fase con el voltaje de fase de entrada vs y tiene dos veces la frecuencia de suministro fs.
Los anchos de los pulsos (y el voltaje de salida) se varían cambiando la amplitud Ar, o el índice
de modulación M de 0 a 1. El índice de modulación se define como
Ar
M= (10.29)
Ac
En un control de PWM senoidal el DF es unitario y PF se mejora. Los armónicos de
bajo orden se eliminan o reducen. Por ejemplo, con cuatro pulsos por medio ciclo el armó-
nico de menor orden es el quinto; con seis pulsos por medio ciclo, el armónico de menor
orden es el séptimo. Se pueden usar programas de computadora para evaluar los desempeños
de control PWM y SPWM uniformes, respectivamente.
Notas:
1. Para modulación de pulsos múltiples, los pulsos de distribuyen de manera uniforme y tie-
nen los mismos anchos, δ = δm. Para una SPWM, los pulsos no se distribuyen uniforme-
mente y los anchos de pulso son diferentes. Las ecuaciones de la sección 10.6.1 derivadas
en formas generales se pueden utilizar para una SPWM.
2. Al igual que los inversores PWM, las señales de control de compuerta de los convertido-
res se generan comparando una señal portadora vr con una señal de referencia vref para
mantener el voltaje o corriente deseada. Para rectificadores, una entrada sinusoidal is que
esté en fase con el voltaje de suministro vs es deseable para obtener un alto PF de entrada
con un bajo valor de THD de la corriente de entrada.
LD ID
Fuente de entrada
RS
⬃
n ⬃ vD VD Carga
de cd
⬃
CS
ref
Señales de PWM
(a)
icd ID
Fuente de entrada
RS LS
⬃
n ⬃ VD CD Carga
de cd
⬃
ref
Señales de PWM
(b)
FIGURA 10.8
Topologías básicas para rectificadores PWM de conmutación forzada: (a) rectificador de fuente
de corriente; (b) rectificador de fuente de voltaje.
demande más potencia a la fuente de ca. El circuito de control toma la potencia de la fuente
generando las señales de PWM apropiadas para los dispositivos de conmutación. Fluye más
corriente del lado de ca hacia el lado de cd, y el voltaje del capacitor se recupera. En el modo
de funcionamiento como inversor ID se vuelve negativa y el capacitor CD se sobrecarga. La
señal de error demanda que el control descargue el capacitor y que devuelva potencia al sumi-
nistro de ca.
La PWM puede controlar tanto la potencia activa como la potencia reactiva. Por con-
siguiente, este tipo de rectificador se puede usar para corrección del PF. Las formas de onda
de corriente de ca también se pueden mantener casi senoidales si se reduce la contaminación
armónica de la fuente. La PWM activa y desactiva los interruptores en una forma preestable-
cida, por lo general una forma de onda senoidal de voltaje o corriente [26]. Un ejemplo de
la modulación de una fase se muestra en la figura 10.9b con amplitud de Vmod para la señal
moduladora.
10.6 Control de modulación por ancho de pulso 529
idc ID
LS
⬃
VD Carga
n ⬃ CD de cd
Vo
error VREF
Bloque de control
VMOD PWM
VD
2
VD
2
(b) Patrón de PWM y su voltaje modulador fundamental VMOD
FIGURA 10.9
Rectificador de fuente de voltaje de conmutación forzada.
Principales ventajas:
Transformador
⬃
Motor de
n ⬃ vD inducción
Rectificadores controlados
⬃ Y - Delta
c b
e VREF
CONTROL CONTROL
FIGURA 10.10
Dos convertidores de conmutación forzada conectados en cascada.
10.7 Convertidores monofásicos en serie 531
1cos α1 + cos α2 2
2Vm
Vcd = Vcd1 + Vcd2 = (10.30)
π
11 + cos α2 2
2Vm
Vcd = Vcd1 + Vcd2 = (10.31)
π
= 0.511 + cos α2 2
Vcd
Vn = (10.32)
Vdm
532 Capítulo 10 Rectificadores controlados
Np : 2Ns vs
is v Vm sen t
T1 T3
i1
io ia 0
2 2 2 t
Ns vs vo1 vo1
1 0
T4 T2 0
Np 2 t
vo2
vp vo Carga
2
0
T1 T3 2 2 t
i2 vo
Ns vs vo2
0
T4 T2 2 2 2 t
i1
Ia
(a) Circuito 0
2 t
vo1 Ia
i2
t Ia
1 1 2
2
vo2 2 0
t t
Ia
vo is Ia
Ia
1 1
t 2 2
2 0 2 t
io Ia
Ia
i1 Corriente de carga
0
1 t
t
1 2 (b) Formas de onda
i2 vo
Vcd
2
0 t
2
is io
Ia 0 Icd
0 t
1
Vcd
Ia
(c) Formas de onda para una (d) Cuadrante
carga altamente inductiva
FIGURA 10.11
Convertidores monofásicos completos.
10.7 Convertidores monofásicos en serie 533
1cos α1 − 12
2Vm
Vcd = Vcd1 + Vcd2 = (10.33)
π
y el voltaje promedio de salida normalizado es
Vcd
Vn = = 0.51cos α1 − 12 (10.34)
Vdm
1. Genere una señal pulsante en el momento del cruce positivo por cero del voltaje de fase vs.
2. Retrase el pulso en los ángulos deseados α1 = 0 y α2 = α para disparar el convertidor 1 y el
convertidor 2, respectivamente, mediante circuitos de aislamiento de compuerta.
Solución
a. La figura 10.11b muestra la forma de onda de la corriente de entrada, y la corriente de suminis-
tro de entrada instantánea se puede expresar en una serie de Fourier como
∞
is 1 t2 = a 12In sen 1nωt + ϕn 2 (10.35)
n =1, 2, c
donde ϕn = −nα2/2. La ecuación (10.58) da el valor rms de la corriente de entrada del n-ésimo
armónico
4Ia nα2 212Ia nα2
Isn = cos = cos (10.36)
12 nπ 2 nπ 2
212Ia α2
Is1 = cos (10.37)
π 2
La corriente rms de entrada se determina como
α2 1/2
Is = Ia a1 − b (10.38)
π
De la ecuación (3.22),
π 1π − α2 2 1/2
HF = c − 1d
41 1 + cos α2 2
(10.39)
534 Capítulo 10 Rectificadores controlados
De la ecuación (3.21),
α2
DF = cos ϕ1 = cos a− b (10.40)
2
De la ecuación (3.23),
π
Vcd = a2 × ba1 + cos b = 103.13 V
162
π 2
π
12Vs 2 2 sen 2 ωt d1ωt2
2
V 2rms =
2π Lα2
212 π
Is1 = Ia cos = 0.6366Ia y Is = 0.7071Ia
π 4
Is 2 1/2
HF = c a b − 1 d = 0.4835 o 48.35,
Is1
π π
ϕ1 = − y DF = cos a − b = 0.7071
4 4
ia1
b
a vo1
n
Ia
Carga vo
ia2
a
vo2
b
c
vo1
a
n
Ia
Carga vo
a
b
c
L2 L1
vL2 vL1
(b) En paralelo
FIGURA 10.12
Configuraciones de salida de 12 pulsos.
536 Capítulo 10 Rectificadores controlados
Los dos convertidores de la figura 10.12a están conectados en serie y el voltaje de salida
efectivo será dos veces el voltaje promedio de salida de un solo convertidor. Es decir, v o =
vo1 + vo2 . La misma corriente de carga i a1 = i a2 = Ia fluye por ambos convertidores. Los dos
convertidores de la figura 10.12b están conectados en paralelo y el voltaje de salida efectivo
será el mismo que el de un solo convertidor vo = vo1 = vo2 , pero la corriente compartida
por cada convertidor será la mitad de la corriente total de carga Ia . Es decir, la corriente de
carga Ia será dos veces la corriente de un solo convertidor, i a1 + i a2 = 2i a1 = Ia . Se conectan
dos inductores iguales L1 y L2 para garantizar que la corriente se comparta por igual en condi-
ciones dinámicas. Con la conexión en los inductores como se muestra, si la corriente a través
del convertidor 1 se cae, la Ldi/dt que pasa a través de L1 se reduce y se induce a través del
inductor L2(=L1) un voltaje igual correspondiente de polaridad opuesta. El resultado es
una trayectoria de baja impedancia a través del convertidor 2 y la corriente se desvía hacia
el convertidor 2.
Ejemplo 10.8 Cómo determinar las capacidades de los tiristores de un convertidor trifásico
completo
El convertidor trifásico completo de la figura 10.3a funciona con una fuente trifásica de 230 V, 60 Hz.
La carga es altamente inductiva y la corriente promedio de carga es Ia = 150 A con contenido de rizo
insignificante. Si el ángulo de retardo es α = π/3, determine las capacidades de los tiristores.
Solución
Las formas de onda de las corrientes a través del tiristor se muestran en las figuras 10.3e-g. Vs = 230/13 =
132.79 V, Vm = 187.79 V, y α = π/3. De la ecuación (10.17), Vcd = 3( 13/π 2 × 187.79 × cos 1π/3) = 155.3 V.
La potencia de salida es Pcd = 155.3 × 150 = 23,295 W. La corriente promedio de salida a través de un tiris-
tor es IA = 150/3 = 50 A. La corriente rms a través de un tiristor es IR = 15012/6 = 86.6 A. La corriente
pico a través de un tiristor es IPT = 150 A. El voltaje inverso pico es la amplitud pico del voltaje de línea a
línea PIV = 13Vm = 13 × 187.79 = 325.27 V.
io ⫽ iL
⫹
R
is T1 T3
⫹
vs vL ⫽ vo
L
⫺
T4 T2 ⫹
E FIGURA 10.13
⫺
⫺ Convertidor monofásico completo con carga RL.
Solución
a. La forma de onda del voltaje de salida se muestra en la figura 10.1d. La frecuencia del voltaje
de salida es dos veces el de la fuente de suministro. El voltaje instantáneo de salida se puede
expresar en una serie de Fourier como
∞
vo 1 t2 = Vcd + a 1an cos nωt + bn sen nωt2 (10.42)
n =2,4, c
donde
2π +α
1 2Vm
Vcd = Vm sen ωt d1ωt2 = cos α
2π Lα π
π +α
2Vm cos 1 n + 12 α cos 1 n − 12 α
c d
2
an = Vm sen ωt cos nωt d1ωt2 = −
πLα π n+1 n−1
π +α
2Vm sen 1n + 12 α sen 1n − 12 α
c d
2
bn = Vm sen ωt sen nωt d1ωt2 = −
πLα π n+1 n − 1
La impedancia de carga es
∞
io 1 t2 = Icd + a 12In sen 1nωt + ϕn − θn 2 (10.43)
n =2,4, c
54.02 − 10
Icd = = 4.40 A
10
a2 = − 0.833, b2 = − 0.866, ϕ2 = − 223.9°, θ2 = 56.45°
a4 = 0.433, b4 = − 0.173, ϕ4 = − 111.79°, θ4 = 71.65°
a6 = − 0.029, b6 = 0.297, ϕ6 = − 5.5°, θ6 = 77.53°
2 × 169.71
a b = 5.07 A
1.2
I2 =
π[102 + 1 7.54 × 22 2]1/2 12
c. La figura 10.14 muestra el circuito equivalente para los armónicos. Utilizando la regla divisora
de la corriente, la corriente armónica a través de la carga está dada por
Ih 1/1 nωC 2
5 R2 + [nωL − 1/1 nωC 2 ]26 1/2
=
In
Para n = 2 y ω = 337,
Ih 1/1 2 × 377C 2
5 10 + [2 × 7.54 − 1/1 2 × 377C 2 ]2 6 1/2
= 2
= 0.1
In
Ih
R
In 1
jnc
jn L
FIGURA 10.14
Circuito equivalente para determinar los armónicos.
10.9 Diseño de circuitos de convertidor 539
vg1, vg2
2 tw 100 s
10 V
T 16.67 ms
Vy tw tr tf 1 ns
6 8 R 10
10 T1 T3 C 793 F
4 0
0V t1 T T t
⬃ vs 1
vo 11 L 20 mH
vg3, vg4 2
10 V
9 7
0 5 tw
T4 T2 Rx 0.1
Vx 10 V
0
3 t1 T t2 T t
2
(a) Circuito
(b) Voltajes de compuerta
FIGURA 10.15
Convertidor monofásico completo para su simulación con PSpice.
La figura 10.16 muestra las gráficas PSpice del voltaje de salida V (2,3) y la corriente de
carga 1 (VX).
540 Capítulo 10 Rectificadores controlados
12 A
(a)
10 A
8A
I (VX)
200 V
150 V
(b)
100 V
50 V
15 ms 20 ms 25 ms 30 ms 35 ms
V (2, 3) Time C1 22.488 m, 13.406
C2 27.778 m, 8.4338
dif 5.2900 m, 4.9718
FIGURA 10.16
Gráficas SPICE para el ejemplo 10.9. (a) Corriente de suministro de entrada, y (b) Voltaje de salida.
Notas:
1. Los análisis precedentes son válidos sólo si el ángulo de retardo α es mayor que α0, lo cual
está dado por
E 10
α0 = sen−1 = sen−1 = 3.38°
Vm 169.71
2. Debido al capacitor filtro C, una alta corriente de carga pico fluye desde la fuente, y la
THD de la corriente de entrada tiene un valor alto de 144%.
3. Sin el capacitor C, la corriente de carga se vuelve discontinua, la corriente pico de carga
del segundo armónico es i2(pico) = 5.845 A, la Icd es 6.257 A, la THD de la corriente de
carga es 14.75%, y la THD de la corriente de entrada es 15.66%.
donde Vdm = voltaje de salida promedio máximo posible. El voltaje promedio de salida con
ángulo de traslape μ y dos conmutaciones es
v van vbn Vx
Vx vcn
Vx Vy Vy
0
FIGURA 10.17
Relación entre el ángulo de retardo y el ángulo ␣⫽ 0
de traslape. ␣ ⫽ 30 ␣ ⫽ 45
10.10 Efectos de las inductancias de carga y fuente 543
El ángulo de traslape μ se puede determinar por la ecuación (10.49) para valores conocidos de la
corriente de carga Icd, inductancia de conmutación Lc, y ángulo de retardo α. Es importante
observar que la ecuación (10.49) es aplicable sólo a un convertidor monofásico completo.
Ejemplo 10.10 Cómo determinar el ángulo de traslape para un convertidor trifásico completo
Un convertidor trifásico completo se alimenta de una fuente trifásica de 230 V, 60 Hz. La corriente de
carga es continua y su rizo es insignificante. Si la corriente promedio de carga es Icd = 150 A y la induc-
tancia de conmutación es Lc = 0.1 mH, determine el ángulo de traslape cuando (a) α = 10°, (b) α = 30°
y (c) α = 60°.
Solución
Vm = 12 × 230/13 = 187.79 V y Vdm = 313Vm /π = 310.61 V. Con la ecuación (10.15) Vcd(α) =
310.6 cos α y
Vcd 1α + μ 2 = 310.61 cos 1 α + μ 2
Ejemplo 10.11 Cómo determinar el valor mínimo del ancho de pulso de compuerta para un
convertidor monofásico completo
La corriente de retención de los tiristores del convertidor monofásico completo de la figura 10.1a es
I H = 500 mA y el tiempo de retardo es td = 1.5 μs. El convertidor se alimenta con una fuente de 120 V,
60 Hz y tiene una carga de L = 10 mH y R = 10 Ω. El convertidor funciona con un ángulo de retardo
α = 30°. Determine el valor mínimo del ancho de pulso de compuerta t G.
Solución
IH = 500 mA = 0.5 A, td = 1.5 μs, α = 30° = π/6, L = 10 mH, y R = 10 Ω. El valor instantáneo del voltaje
de entrada es vs(t) = Vm sen ωt, donde Vm = 12 × 120 = 169.7 V.
En ωt = α,
π
V1 = vs 1ωt = α 2 = 169.7 × sen = 84.85 V
6
La velocidad de subida de la corriente del ánodo di/dt en el instante del disparo es aproximadamente
di V1 84.85
= = = 8485 A/s
dt L 10 × 10−3
Si di/dt se supone constante durante un corto tiempo después del disparo, el tiempo t 1 re-
querido para que la corriente del ánodo suba al nivel de la corriente de retención se calcula
desde t 1 × (di/dt) = IH o t 1 x 8485 = 0.5 y ésta da t 1 = 0.5/8485 = 58.93 μs. Por consiguiente, el
ancho mínimo del pulso de compuerta es
t G = t 1 + t d = 58.93 + 1.5 = 60.43 μs
544 Capítulo 10 Rectificadores controlados
RESUMEN
En este capítulo vimos que el voltaje promedio de salida (y potencia de salida) de los con-
vertidores ca-cd se puede controlar al variar el tiempo de conducción de los dispositivos de
potencia. Dependiendo de los tipos de alimentación, los convertidores pueden ser monofá-
sicos o trifásicos. Para cada tipo de alimentación, pueden ser semiconvertidores o convertidores
completos de media onda. Los semiconvertidores y los convertidores completos se utilizan
extensamente en aplicaciones prácticas. Aunque los semiconvertidores proporcionan un mejor
PF de entrada que los convertidores completos, estos convertidores sólo son adecuados para fun-
cionar en un cuadrante. Los convertidores completos y los convertidores duales permiten
un funcionamiento en dos y cuatro cuadrantes, respectivamente. Por lo común se utilizan con-
vertidores trifásicos en aplicaciones de alta potencia y la frecuencia de los rizos de salida es
más alta.
El PF de entrada, que depende de la carga, se puede mejorar y la capacidad de voltaje se
puede incrementar mediante la conexión en serie de los convertidores. Con conmutaciones
forzadas el PF se puede mejorar aún más y ciertos armónicos de menor orden se pueden reducir
o eliminar.
La corriente de carga podría ser continua o discontinua dependiendo de la constante de
tiempo de la carga y el ángulo de retardo. Para analizar los convertidores se utiliza el mé-
todo de las series de Fourier. Sin embargo, se pueden usar otras técnicas (por ejemplo, el método
de función de transferencia o de multiplicación espectral de la función de conmutación)
para analizar circuitos de conmutación de potencia. El control de ángulo de retardo no afecta la
caída de voltaje debido a las inductancias de conmutación, y esta caída es igual a la de los diodos
rectificadores normales.
REFERENCIAS
[1] Rodríguez J., y A. Weinstein. (2011). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid.
Burlington, MA. Elsevier Publishing. Capítulo 11, Single-Phase Controlled Rectifiers.
[2] Dixon, J. (2012). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. Burlington, MA. Elsevier
Publishing. Capítulo 12, Three-Phase Controlled Rectifiers.
[3] Ziogas, P.D., L. Morán, G. Joos, y D. Vincenti. (1990). “A refined PWM scheme for voltage and
current source converters”. IEEE-IAS Annual Meeting. (979-983).
[4] Wu, R., S. B. Dewan, y G.R. Slemon. (1991). “Analysis of an AC-to-DC voltage source converter
using PWM with phase and amplitude control”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 27,
núm. 2. Marzo/abril. (355-364).
[5] Kwon, B.H., y B.D. Min. (1993). “A fully software-controlled PWM rectifier with current link”.
IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 40, núm. 3. Junio. (355-363).
[6] Pan, C.T., y J.J. Shieh. (2000). “A new space-vector control-strategies for three-phase step-up/ down
ac/dc converter”. IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 47, núm. 1. Febrero. (25-35).
Referencias 545
[7] Enjeti, P.N., y A. Rahman. (1993). “A new single-phase to three-phase converter with active input
current shaping for low cost AC motor drives”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 29,
núm. 4. Julio/agosto. (806-813).
[8] Pan, C.T., y J.J. Shieh. (1999). “A single-stage three-phase boost-buck AC/DC converter based on
generalized zero-space vectors”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 14, núm. 5. Septiembre.
(949-958).
[9] Taek, H. y T. A. Lipo. (1996). “VSI-PWM rectifier/inverter system with reduced switch count”,
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 32, núm. 6. Noviembre/diciembre. (1331-1337).
[10] Rodríguez, J., y A. Weinstein. (2001). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. San
Diego, CA. Academic Press. Capítulo 11, Single-Phase Controlled Rectifiers.
[11] Dixon, J. (2001). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid, San Diego, CA.
Academic Press. Capítulo 12, Three-Phase Controlled Rectifiers.
[12] Ziogas, P.D. (1980). “Optimum voltage and harmonic control PWM techniques for 3-phase static
UPS systems”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. IA-I6, núm. 4. (542-546).
[13] Ziogas, P.D., L. Morán, G. Joos, y D. Vincenti. (1990). “A refined PWM scheme for voltage and
current source converters”. IEEE-IAS Annual Meeting. (983-997).
[14] Boost, M.A., y P. Ziogas. (1988). “State-of-the-Art PWM techniques, a critical evaluation”. IEEE
Transactions on Industrial Applications. Vol. 24, núm. 2. Marzo/abril. (271-280).
[15] Ruan, X., L. Zhou, y Y. Yan. (2001). “Soft-switching PWM three-level converters”. IEEE
Transactions on Power Electronics. Vol. 16, núm. 5. Septiembre. (612-622).
[16] Wu, R., S. B. Dewan, y G. R. Slemon. (1990). “A PWM AC-to-DC converter with fixed switching
frequency”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 26, núm. 5. Septiembre/octubre. (880-885).
[17] Dixon, J.W. y B.T. Ooi. (1988). “Indirect current control of a unity power factor sinusoidal
current boost type three-phase rectifier”. IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 35, núm. 4.
Noviembre. (508-515).
[18] Wu., R., S. B. Dewan, y G. R. Slemon. (1991). “Analysis of an AC-to-DC voltage source converter
using PWM with phase and amplitude control”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 27,
núm. 2. Marzo/abril. (355-364).
[19] Itoh, R., y K. Ishizaka. (1991) “Three-phase flyback AC-DC converter with sinusoidal supply cu-
rrents”. IEE Proceedings Electric Power Applications, Part B. Vol. 138, núm. 3. Mayo. (143-151).
[20] Pan, C.T., y T. C. Chen. (1994). “Step-up/down three-phase AC to DC convertor with sinusoidal
input current and unity power factor”. IEE Proceedings Electric Power Applications. Vol. 141, núm. 2.
Marzo. (77-84).
[21] Pan, C.T., y J.J. Shieh. (2000). “A new space-vector control strategies for three-phase stop-up/down
ac/dc converter”. IEEE Transactions on Industrial Electronics. Vol. 47, núm. 1. Febrero. (25-35).
[22] Boys, J.T., y A. W. Creen. (1989). “Current-forced single-phase reversible rectifier”. IEE
Proceedings Electric Power Applications, Part B. Vol. 136, núm. 5. Septiembre. (205-211).
[23] Enjeti, P.N., y A. Rahman. (1993). “A new single-phase to three-phase converter with active input
current shaping for low cost AC motor drives”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 29,
núm. 4. Julio/agosto. (806-813).
[24] Covic, G.A., G. L. Peters, y J. T. Boys. (1995). “An improved single phase to three phase converter
for low cost AC motor driver”. International Conference on Power Electronics and Drive Systems. Vol. 1.
(549-554).
546 Capítulo 10 Rectificadores controlados
[25] Pan, C.T., y J.J. Shieh. (1999). “A single-stage three-phase boost-buck AC/DC converter based on
generalized zero-space vectors”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 14, núm. 5. Septiembre.
(949-958).
[26] Taek, H., y T. A. Lipo. (1996). “VSI-PWM rectifier/inverter system with reduced switch count”.
IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 32, núm. 6. Noviembre/diciembre. (1331-1337).
[27] Rashid, M.H. (2004). Power Electronics-Circuits, Devices and Applications. Upper Saddle River,
NJ. Pearson Education, Inc. 3a. ed. Capítulo 10.
PREGUNTAS DE REPASO
10.1 ¿Qué es una conmutación natural o de línea?
10.2 ¿Qué es un rectificador controlado?
10.3 ¿Qué es un convertidor?
10.4 ¿Qué es un control de convertidores por ángulo de retardo?
10.5 ¿Qué es un convertidor completo? Dibuje dos circuitos de convertidor completo.
10.6 ¿Qué es un convertidor dual? Dibuje dos circuitos de convertidor dual.
10.7 ¿Cuál es el principio de control por fase?
10.8 ¿Cuál es la causa de la corriente circulante en convertidores duales?
10.9 ¿Por qué se requiere un inductor de corriente circulante en convertidores duales?
10.10 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los convertidores en serie?
10.11 ¿Cómo se relaciona el ángulo de retardo de un convertidor con el ángulo de retardo del otro
convertidor en un sistema de convertidor dual?
10.12 ¿Qué es el modo de inversión de los convertidores?
10.13 ¿Qué es el modo de rectificación de los convertidores?
10.14 ¿Cuál es la frecuencia del armónico de menor orden en convertidores trifásicos?
10.15 ¿Cuál es la frecuencia del armónico de menor orden en convertidores trifásicos completos?
10.16 ¿Cómo se activan y desactivan los tiristores apagados por compuerta?
10.17 ¿Cómo se activa y desactiva un tiristor con control de fase?
10.18 ¿Qué es una conmutación forzada? ¿Cuáles son las ventajas de la conmutación forzada para
convertidores ca-cd?
10.19 ¿Qué es el control de modulación por ancho de pulso de convertidores?
10.20 ¿Qué es el control de modulación por ancho de pulso senoidal de un convertidor?
10.21 ¿Qué es el índice de modulación?
10.22 ¿Cómo se hace que varíe el voltaje de salida de un convertidor de control por fase?
10.23 ¿Cómo se hace que varíe el voltaje de salida de un convertidor de control de PWM senoidal?
10.24 ¿Depende el ángulo de conmutación del ángulo de retardo de los convertidores?
10.25 ¿Depende la caída de voltaje, debido a inductancias de conmutación, del ángulo de retardo de los
convertidores?
10.26 ¿Depende el factor de potencia de entrada de los convertidores del factor de potencia de carga?
10.27 ¿Dependen los voltajes de rizo de salida de los convertidores del ángulo de retardo?
PROBLEMAS
10.1 El convertidor de la figura P10.1 está conectado a una fuente de 120 V, 60 Hz y tiene una carga
puramente resistiva R = 10 Ω. Si el ángulo de retardo es α = π/2, determine (a) la eficiencia
de rectificación; (b) el factor de forma (FF); (c) el factor de rizo (RF); (d) el TUF, y (e) el voltaje
inverso pico (PIV) del tiristor T1.
Problemas 547
T1
io
R
vp vs Vm sen t vo
FIGURA P10.1
10.2 Un convertidor monofásico de media onda como el de la figura P10.1 funciona con una fuente de
120 V, 60 Hz. Si la carga resistiva es R = 5 Ω y el ángulo de retardo es α = π/3, determine (a) la
eficiencia; (b) el factor de forma; (c) el factor de rizo; (d) el factor de utilización del transformador,
y (e) el voltaje pico inverso (PIV) del tiristor T1.
10.3 El convertidor monofásico de media onda de la figura P10.1 funciona con una fuente de 120 V, 60 Hz
y la carga resistiva es R = 5 Ω. Si el voltaje promedio de salida es el 25% del voltaje promedio
de salida máximo, calcule (a) el ángulo de retardo; (b) las corrientes rms y promedio de salida;
(c) las corrientes promedio y rms del tiristor, y (d) el factor de potencia de entrada.
10.4 El convertidor monofásico de media onda de la figura P10.1 se alimenta con una fuente de 120 V,
60 Hz y un diodo de conducción libre se conecta en paralelo con la carga. La carga se compone de la
conexión en serie de una resistencia R = 5 Ω, una inductancia L = 5 mH y un voltaje de batería
E = 20 V. (a) Exprese el voltaje instantáneo en una serie de Fourier, y (b) determine el valor rms
π
de la corriente armónica de menor orden. Suponga α = .
6
10.5 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 está conectado a una fuente de 120 V, 60 Hz. Se
puede suponer que la corriente de carga Ia es continua y que su contenido de rizo es insignificante.
La relación de vueltas del transformador es unitaria. (a) Exprese la corriente de entrada en una serie
de Fourier; determine el factor armónico de la corriente de entrada, el factor de desplazamiento y el
factor de potencia de entrada. (b) Si el ángulo de retardo es α = π/2, calcule Vcd, Vrms, HF, DF y PF.
iT1 i0 Ia
io
T1 T2 Carga
R
iT2
vp vs vo
D1 D2 Dm L
iD1 iD2 iDm E
FIGURA P10.5
10.6 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 tiene una carga RL de L = 6.5 mH, R = 2.5 Ω,
y E = 10 V. El voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms) a 60 Hz. Determine (a) la corriente de
carga ILo cuando ωt = 0 y la corriente de carga IL1 cuando ωt = α = 60°; (b) la corriente promedio I A
del tiristor; (c) la corriente rms I R del tiristor; (d) la corriente rms Irms de salida; (e) la corriente
promedio de salida Icd , y (f) el valor crítico del ángulo de retardo αc para la continuidad de la
corriente de carga.
10.7 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 funciona con una fuente de 120 V, 60 Hz. La co-
rriente de carga con un valor promedio de Ia es continua con contenido de rizo insignificante.
La relación de vueltas del transformador es unitaria. Si el ángulo de retardo es α = π/6, calcule
(a) el factor armónico de la corriente de entrada; (b) el factor de desplazamiento, y (c) el factor
de potencia de entrada.
548 Capítulo 10 Rectificadores controlados
Np : 2Ns
T1 T3
i1 io
i Dm
Ns vs vo1
T4 T2
Np Carga
vp vo
T1 T3
i2
Ns vs vo2
Dm
T4 T2
FIGURA P10.14
10.15 Un semiconvertidor monofásico en serie de la figura P10.14 funciona con una fuente de 120 V, 60 Hz.
La corriente de carga con un valor promedio de Ia es continua y el contenido de rizo es insigni-
ficante. La relación de vueltas del transformador es Np/Ns = 2. Si los ángulos de retardo son α1 = 0 y
α2 = π/3, calcule (a) el factor armónico de la corriente de entrada; (b) el factor de desplazamiento
y (c) el factor de potencia de entrada.
10.16 Repita el problema 10.14 para el convertidor monofásico completo en serie de la figura 10.11a.
10.17 Repita el problema 10.15 para el convertidor monofásico completo en serie de la figura 10.11a.
10.18 El convertidor trifásico de media onda de la figura P10.18 se opera con una fuente trifásica de
208 V, 60 Hz conectada en Y, y la resistencia de carga es R = 10 Ω. Si se requiere obtener un voltaje
promedio de salida de 50% del voltaje de salida máximo posible, calcule (a) el ángulo de retardo α;
(b) las corrientes rms y promedio de salida; (c) las corrientes promedio y rms del tiristor; (d) la
eficiencia de rectificación; (e) el TUF, y (f) el PF de entrada.
Problemas 549
a
ia iT1 T1
b
n ib T2 io
Ia
ic c vo
Carga
T3
FIGURA P10.18
10.19 El convertidor trifásico de media onda de la figura P10.18 funciona con una fuente trifásica
conectada en Y de 220 V, 60 Hz y se conecta un diodo de conducción libre en paralelo con la
carga. La corriente de carga con un valor promedio de Ia es continua y el contenido de rizo es
insignificante. Si el ángulo de retardo es α = π/3, calcule (a) el factor armónico de la corriente de
entrada; (b) el factor de desplazamiento, y (c) el factor de potencia de entrada.
10.20 El convertidor trifásico de media onda de la figura P10.18 funciona con una fuente de voltaje
trifásica conectada en Y de 220 V, 60 Hz y la resistencia de carga es R = 5 Ω. Si el voltaje promedio
de salida es 25% del voltaje de salida promedio máximo posible, calcule (a) el ángulo de re-
tardo; (b) las corrientes rms y promedio de salida; (c) las corrientes promedio y rms del tiristor;
(d) la eficiencia de rectificación; (e) el factor de uso del transformador, y (f) el factor de poten-
cia de entrada.
10.21 El convertidor trifásico de media onda de la figura P10.18 funciona con una fuente trifásica
conectada en Y de 220 V, 60 Hz, y se conecta un diodo de conducción libre en paralelo con la
carga. La carga consiste en una resistencia R = 10 Ω, una inductancia L = 5 mH, y un voltaje de
batería E = 20 V conectados en serie. (a) Exprese el voltaje instantáneo de salida en una serie
de Fourier, y (b) determine el valor rms del armónico de menor orden en la corriente de salida.
π
Suponga α = .
6
10.22 El semiconvertidor trifásico de la figura P10.22 funciona con una fuente trifásica conectada en Y de
208 V, 60 Hz y la resistencia de carga es R = 10 Ω. Se requiere obtener un voltaje promedio de salida
de 50% del voltaje de salida máximo posible, calcule (a) el ángulo de retardo α; (b) las corrientes rms
y promedio de salida; (c) las corrientes promedio y rms del tiristor; (d) la eficiencia de rectificación,
(e) el TUF, y (f) el PF de salida.
iT1
T1 T2 T3 io Ia
a ia
vab iT2 iT3 Carga
n b ib Dm altamente vo
inductiva
vbc
c ic
iDm
D2 D3 D1
iD2 iD3 iD1
FIGURA P10.22
550 Capítulo 10 Rectificadores controlados
10.23 El semiconvertidor trifásico de la figura P10.22 funciona con una fuente trifásica conectada en Y
de 220 V, 60 Hz. La corriente de carga con un valor promedio de Ia es continua con contenido de
rizo insignificante. La relación de vueltas del transformador es unitaria. Si el ángulo de retardo es
α = 2π/3, calcule (a) el factor armónico de la corriente de entrada; (b) el factor de desplaza-
miento, y (c) el factor de potencia de entrada.
10.24 Repita el problema 10.20 para el semiconvertidor trifásico de la figura P10.22.
10.25 Repita el problema 10.20 si el voltaje promedio de salida es 90% del voltaje de salida máximo
posible.
10.26 Repita el problema 10.21 para el semiconvertidor trifásico de la figura P10.22. Suponga que L =
5 mH.
10.27 Repita el problema 10.23 para el convertidor trifásico completo de la figura 10.3a.
10.28 Repita el problema 10.20 para el convertidor trifásico completo de la figura 10.3a.
10.29 Repita el problema 10.21 para el convertidor trifásico completo de la figura 10.3a.
10.30 El convertidor dual trifásico de la figura 10.4a funciona con una fuente trifásica conectada en Y
de 220 V, 60 Hz y la resistencia de carga es R = 5 Ω. La inductancia circulante es Lr = 5 mH, y los
ángulos de retardo son α1 = 60° y α2 = 120°. Calcule la corriente circulante pico y la corriente pico
de los convertidores.
10.31 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 tiene una carga RL de L = 1.5 mH, R = 2.5 Ω,
y E = 0 V. El voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms) a 60 Hz. (a) Determine (1) la corriente de
carga Io en ωt = 0 y la corriente de carga I1 en ωt = α = 30°, (2) la corriente promedio del tiristor I A;
(3) la corriente rms del tiristor I R ; (4) la corriente rms de salida Irms , y (5) la corriente promedio
de salida Icd . (b) Use SPICE para verificar sus resultados.
10.32 El convertidor monofásico completo de la figura 10.1a tiene una carga RL de L = 4.5 mH, R = 2.5 Ω,
y E = 10 V. El voltaje de entrada es Vs = 120 V a (rms), 60 Hz. (a) Determine (1) la corriente de
carga Io cuando ωt = α = 30°; (2) la corriente promedio del tiristor IA; (3) la corriente rms del tiristor I R ;
(4) la corriente rms de salida Irms , y (5) la corriente promedio de salida Icd . (b) Use SPICE para
verificar sus resultados.
10.33 El convertidor trifásico completo de la figura 10.3a tiene una carga de L = 1.5 mH, R = 1.5 Ω,
y E = 0 V. El voltaje de entrada de línea a línea es Vab = 208 V (rms), 60 Hz. El ángulo de
retardo es α = π/6. (a) Determine (1) la corriente de carga en estado estable I1 en ωt′ = π/3 + α
(o ωt = π/6 + α; (2) la corriente promedio del tiristor I A; (3) la corriente rms del tiristor I R ;
(4) la corriente rms de salida Irms , y (5) la corriente promedio de salida Icd . (b) Use SPICE para
verificar sus resultados.
10.34 El convertidor monofásico completo de la figura 10.5 funciona con control de ángulo simétrico
como se muestra en la figura P10.34. La corriente de carga con un valor promedio de Ia es conti-
nua, donde el contenido de rizo es insignificante. (a) Exprese la corriente de entrada del convertidor
en una serie de Fourier y determine el HF de la corriente de entrada, el DF y el PF de entrada.
(b) Si el ángulo de conducción es α = π/3 y el voltaje de entrada pico es Vm = 169.93 V, calcule
Vcd , Vrms , HF, DF, y PF.
vs
S1S2 S1S4 S3S4 S3S2
Vm
vs Vm sen t
2 t
vo
0
2 2 t
FIGURA P10.34
Problemas 551
10.35 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 funciona con una fuente de 120 V, 60 Hz, y
utiliza un control de ángulo de extinción. La corriente de carga con un valor promedio de I a es
continua y su contenido de rizo es insignificante. Si el ángulo de extinción es β = π/3, calcule
(a) las salidas Vcd y Vrms; (b) el factor armónico de la corriente de entrada; (c) el factor de desplaza-
miento, y (d) el factor de potencia de entrada.
10.36 Repita el problema 10.35 para el convertidor monofásico completo de la figura 10.5a.
10.37 Repita el problema 10.35 si se utiliza un control de ángulo simétrico.
10.38 Repita el problema 10.35 si se utiliza un control de ángulo de extinción.
10.39 El semiconvertidor monofásico de la figura P10.5 funciona con control de PWM senoidal y se
alimenta con una fuente de 120 V, 60 Hz. La corriente de carga con un valor promedio de Ia es
continua con contenido de rizo insignificante. Hay cinco pulsos por medio ciclo y los pulsos son
α1 = 7.93°, δ1 = 5.82°, α2 = 30°, δ2 = 16.25°, α3 = 52.07°, δ3 = 127.93°, α4 = 133.75°, δ4 = 16.25°,
y α5 = 166.25°, δ5 = 5.82°. Calcule (a) el Vcd y Vrms; (b) el factor armónico de la corriente de
entrada; (c) el factor de desplazamiento, y (d) el factor de potencia de entrada.
10.40 Repita el problema 10.39 para cinco pulsos por medio ciclo con ancho de pulso igual, M = 0.8.
10.41 Un semiconvertidor trifásico como el de la figura P10.22 funciona con una fuente trifásica conectada
en Y de 220 V, 60 Hz. La corriente de carga es continua y su contenido de rizo es insignificante. La
corriente de carga promedio es Icd = 150 A y la inductancia de conmutación por fase es Lc = 0.5 mH.
Determine el ángulo de traslape si (a) α = π/6, y (b) α = π/3.
10.42 La corriente de retención de los tiristores en el convertidor trifásico completo de la figura 10.3a es
IH = 200 mA y el tiempo de retardo es 2.5 μs. El convertidor se alimenta con una fuente trifásica
conectada en Y de 208 V, 60 Hz, y tiene una carga de L = 8 mH y R = 1.5 Ω; funciona con un ángulo
de retardo α = 60°. Determine el ancho mínimo del pulso de compuerta tG.
10.43 Repita el problema 10.42 si L = 0.
C A P Í T U L O 1 1
Controladores de voltaje de CA
Al concluir este capítulo, los estudiantes deberán ser capaces de hacer lo siguiente.
r Enumerar los tipos de controladores de voltaje de ca.
r Describir el funcionamiento de controladores de voltaje de ca.
r Describir las características de los controladores de voltaje de ca.
r Enumerar los parámetros de desempeño de los controladores de voltaje de ca.
r Describir el funcionamiento de los controladores matriciales.
r Diseñar y analizar los controladores de voltaje de ca.
r Evaluar el desempeño de los rectificadores controlados por simulaciones SPICE.
r Evaluar los efectos de la inductancia de carga en la corriente de carga.
Símbolos y su significado
Símbolos Significado
α; β Ángulos de retardo y extinción, respectivamente.
fs; fo Frecuencias de suministro de entrada y de salida,
respectivamente
HF; FF; DF; PF; TUF Factores armónico, de forma, de potencia de
desplazamiento, y de uso de transformador,
respectivamente
i1; i2 Corrientes instantáneas durante el modo 1 y el modo 2,
respetivamente
ia; ib; ic Corrientes instantáneas de las líneas a, b y c,
respectivamente
iab; ibc; ica Corrientes instantáneas de fase entre las líneas a, b y c,
respectivamente
Ia; Ib; Ic Corrientes RMS de las líneas a, b y c, respectivamente
Iab; Ibc; Ica Corriente RMS de fase entre las líneas a, b y c,
respectivamente
IR; IA Corrientes RMS y promedio de tiristor, respectivamente
iP; iN; io Corrientes instantáneas del convertidor P, convertidor N
y carga de salida, respectivamente
k Ciclo de trabajo
vs; is Voltaje y corriente instantáneos de suministro de entrada,
respectivamente
vo; io Voltaje y corriente instantáneos de salida, respectivamente
(continúa)
552
11.1 Introducción 553
Símbolos Significado
Vcd1; Vcd2 Voltajes promedio de salida de los convertidores 1 y 2,
respectivamente
vg1; vg2 Voltajes instantáneos de señal de compuerta para
conmutar los dispositivos S1 y S2, respectivamente
Vs; Vo Voltajes rms de suministro de entrada y de salida,
respectivamente
vAN; vBN; vCN Voltajes instantáneos de las fases a, b y c, respectivamente
vAB; vBC; vCA Voltajes instantáneos de línea a línea de las líneas a, b y c,
respectivamente
VA ; Po Volts-amperes y potencia de salida, respectivamente
11.1 INTRODUCCIÓN
Si se conecta un tiristor interruptor entre una fuente de ca y la carga, el flujo de potencia se
puede controlar variando el valor rms del voltaje de ca aplicado a la carga; este tipo de cir-
cuito de potencia se conoce como controlador de voltaje de ca. Las aplicaciones más comunes de
los controladores de voltaje de ca son calefacción industrial, cambio de conexión de trans-
formador de carga, controles de alumbrado, control de velocidad de motores de inducción
polifásicos, y controles magnéticos de ca. Para la transferencia de potencia se suele utilizar
dos tipos de control:
1. Control de encendido-apagado
2. Control por ángulo de fase
Los tiristores que se pueden encender y apagar en microsegundos pueden funcionar como inte-
rruptores de acción rápida para reemplazar a los cortacircuitos mecánicos y electromecánicos.
Para aplicaciones de cd de baja potencia, los transistores de potencia también se pueden utilizar
como interruptores. Los interruptores estáticos [14] tienen muchas ventajas (por ejemplo, altas
velocidades de conmutación, sin partes móviles y sin rebote de contacto al cerrarse).
Como el voltaje de entrada es de ca, los tiristores se conmutan por línea, y se utilizan
tiristores de control por fase, que son relativamente baratos y más lentos que los tiristores
de conmutación rápida. Para aplicaciones hasta de 400 Hz, si se dispone de TRIACs para
satisfacer las capacidades de voltaje y corriente de una aplicación particular, son los de uso
más común.
Debido a la conmutación por línea o natural, no se necesitan circuitos de conmutación
adicionales, además de que los circuitos de los controladores de voltaje de ca son muy sencillos.
Por la naturaleza de las formas de onda de salida, el análisis para las derivaciones de expre-
siones explícitas para los parámetros de desempeño de circuitos no es simple, en especial para
convertidores controlados por ángulo de fase con cargas RL. Por sencillez, en este capítulo
se consideran cargas resistivas para comparar los desempeños de varias configuraciones. Sin
embargo, las cargas prácticas son del tipo RL y deben considerarse en el diseño y análisis de
controladores de voltaje de ca.
Potencia de entrada, Pi
Corriente rms de entrada, Is
Factor de potencia de entrada, PFi
Distorsión total armónica de la corriente de entrada, THDi
Factor de cresta de la corriente de entrada, CFi
Factor armónico de la corriente de entrada, HFi
Factor de forma de la corriente de entrada, FFi
Uso del transformador de entrada, TUFi
Factor de rizo de la corriente de entrada, RFi
11.3 Controladores monofásicos de onda completa con cargas resistivas 555
vs
Vm
is (b) 0 t
2
CA
vs vo vo
CA Vm
(c) 0 t
2
(a)
is
(d) 0 t
β 2
FIGURA 11.1
Relación de entrada y salida de un controlador de voltaje de ca. (a) Diagrama de bloques;
(b) Suministro de entrada; (c) Voltaje de salida, y (d) Corriente de entrada.
Potencia de salida, Po
Corriente rms de salida, Io
Frecuencia de salida, fo
Distorsión total armónica del voltaje de salida, THDv
Factor de cresta del voltaje de salida, CFv
Factor armónico del voltaje de salida, HFv
Factor de forma del voltaje de salida, FFv
Factor de rizo del voltaje de salida, RFv
vs
Vm
0 t (b)
2
vo
Vm
io
T1
2
0
t (c)
is T2
io vg1
vs vo R Pulso de compuerta de T1
0 t (d)
vg2 Pulso de compuerta de T2
0 t (e)
(a)
FIGURA 11.2
Controlador monofásico de onda completa. (a) Circuito; (b) Voltaje de suministro de entrada;
(c) Voltaje de salida; (d) Pulso de compuerta de T1, y (e) Pulso de compuerta de T2.
π 1/2
Vo = e
2
2V 2s sen2ωt d1ωt2d
2π Lα
4V 2s π 1/2
=e 1 1 − cos 2ωt2 d1 ωt2d
4π Lα
sen 2α 1/2
= Vs c aπ − α + bd
1
(11.1)
π 2
D2 D1
⫹ is ⫹
io
T1 T2
vs vo R FIGURA 11.3
Controlador monofásico de onda
⫺ ⫺ completa con cátodo común.
1. Genere una señal pulsante en el momento del cruce por cero del voltaje de suministro vs.
2. Retarde el pulso por el ángulo deseado α para control de compuerta T 1 mediante
un circuito de aislamiento de compuerta.
3. Genere otro pulso de ángulo de retardo α + π para controlar T2.
vs
Vm
0 t (b)
⫹ 2
D1 D3
T1 v io
Q1 OR 1 Vm
⫹ is ⫹
D4 D2 io R
i1
⫺
vs vo R 0 t (c)
⫹ 2
vg1 Pulso de control de compuerta de Q o de T
1 1
⫺ ⫺ 0 t (d)
(a)
FIGURA 11.4
Controlador monofásico de onda completa con un tiristor. (a) Circuito; (b) Voltaje de suministro
de entrada; (c) Corriente de salida, y (d) Pulso de compuerta para T1.
558 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
Solución
R = 10 Ω, Vs = 120 V, α = π/2, y Vm = 12 × 120 = 169.7 V.
a. Con la ecuación (11.1), el voltaje rms de salida es
120
Vo = = 84.85 V
12
sen 2α 1/2
= c aπ − α + bd
Po Vo 1
PF = =
VA Vs π 2
(11.2)
1 719.95
= = = 0.707 (retrasado)
12 1018.2
π
1
IA = 12 Vs sen ωt d1ωt2
2πR Lα
12Vs
= 1cos α + 12 (11.3)
2πR
120
= 12 × = 2.7 A
2π × 10
π 1/2
IR = c 2V 2s sen2 ωt d1ωt2 d
1
2
2πR Lα
π
2V 2s 1/2
=c 11 − cos 2ωt2 d1ωt2d
4πR2 Lα
sen 2α 1/2
c
aπ − α + bd
Vs 1
= (11.4)
12R π 2
120
= = 6A
2 × 10
11.4 Controladores monofásicos de onda completa con cargas inductivas 559
di1
L + Ri1 = 12 Vs sen ωt (11.5)
dt
12Vs
i1 = sen 1ωt − θ2 + A1 e −1 R/L2 t (11.6)
Z
12Vs
A1 = − sen 1α − θ2 e 1 R/L2 1 α/ω2 (11.7)
Z
12Vs
i1 = [sen 1ωt − θ2 − sen 1α − θ2 e 1R/L2 1α/ω − t2 ] (11.8)
Z
El ángulo β, cuando la corriente i1 cae a cero y el tiristor T1 se apaga, se puede calcular a partir
de la condición inicial i1 (ωt = β) = 0 en la ecuación (11.8) y está dado por la relación
El ángulo β, que también se conoce como ángulo de extinción, se puede determinar con esta
ecuación trascendente y requiere un método iterativo de solución. Una vez conocida β, el án-
gulo de conducción δ se puede calcular de
δ =β − α (11.10)
560 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
vs
Vm
0 t (b)
2
vg1
Pulso de compuerta de T1
T1 i1 0 t (c)
vg2 Pulso de compuerta de T2
⫹ is ⫹ io
0 t
i2 R 2
T2
vs vo i1
L
0 t (d)
⫺ ⫺ ␣  ␣ ⫹ 2 2 ⫹ ␣
(a)
vg1
0 t (e)
␣ ⫹␣ 2 2 ⫹ ␣
vg2
0 t
⫹␣
vg1
0 t (f)
␣ ⫹␣ 2
vg2
0 t
⫹␣
FIGURA 11.5
Controlador monofásico de onda completa con carga RL. (a) Circuito; (b) Voltaje de suministro de entrada;
(c) Pulsos de compuerta para T1 y T2; (d) Corriente a través del tiristor T1; (e) Pulsos de compuerta continuos
para T1 y T2, y (f) Tren de pulsos de compuerta para T1 y T2.
4V 2s β 1/2
=c 1 1 − cos 2ωt2 d1 ωt2 d
4π Lα
sen 2β 1/2
= Vs c aβ − α + bd
1 sen 2α
− (11.11)
π 2 2
11.4 Controladores monofásicos de onda completa con cargas inductivas 561
La corriente rms a través del tiristor se puede calcular por la ecuación (11.8) como
β 1/2
IR = c i21 d 1 ωt2d
1
2π Lα
y la corriente rms de salida se puede determinar entonces al combinar la corriente rms de cada
tiristor como
Io = 1I 2R + I 2R 2 1/2 = 12 IR (11.13)
El valor promedio de la corriente del tiristor también se puede calcular con la ecuación
(11.8) como
β
1
IA = i d1 ωt2
2π Lα 1
Las señales de control de compuerta podrían ser pulsos cortos para un controlador con
cargas resistivas. Sin embargo, los pulsos cortos no son adecuados para cargas inductivas.
Esto se puede explicar con referencia a la figura 11.5c. Cuando el tiristor T 2 se enciende en
ωt = π + α, el tiristor T 1 continúa conduciendo debido a la inductancia de carga. Para cuando
la corriente del tiristor T 1 cae a cero y T 1 se apaga en ωt = β = α + δ, el pulso de compuerta
del tiristor T2 ya ha cesado y por consiguiente T 2 no se puede encender. El resultado es que sólo
el tiristor T1 funciona y produce formas de onda asimétricas del voltaje y la corriente de salida.
Esta dificultad se puede resolver utilizando señales de compuerta continuas con una duración de
(π − α), como se muestra en la figura 11.5e. En cuanto la corriente de T1 cae a cero, el tiristor T 2
(con pulsos de compuerta como se muestra en la figura 11.5e) se encendería. Sin embargo, un
pulso de compuerta continuo aumenta la pérdida por conmutación de los tiristores y requiere
un transformador de aislamiento más grande para el circuito de control de compuerta. En la
práctica, para resolver estos problemas, normalmente se utiliza un tren de pulsos con duraciones
cortas como se muestra en la figura 11.5f.
Las formas de onda del voltaje de salida vo, la corriente de salida io, y el voltaje a través
de T1, vT1 se muestran en la figura 11.6 para una carga RL. Puede haber un corto ángulo γ de
retención después del cruce por cero de la corriente que se está volviendo negativa.
La ecuación (11.8) indica que el voltaje de carga (y corriente) pueden ser senoidales si
el ángulo de retardo α es menor que el ángulo de carga θ. Si α es mayor que θ. Si α es mayor
que θ, la corriente de carga sería discontinua y no senoidal.
Notas:
1. Si α = θ, de la ecuación (11.9),
y
β−α=δ=π (11.16)
562 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
vs i
o vs
io
(a)
⫹␣ 2
0 t
␣ 
vo
vo
(b)
 ⫹␣
0 t
␣ 2
vT
vT1
(c)  ⫹␣
0 t
␣
⫺v T2
FIGURA 11.6
Formas de onda típicas de un controlador monofásico de ca con una carga RL.
(a) Voltaje de suministro de entrada y corriente de salida; (b) Voltaje de salida,
y (c) Voltaje a través del tiristor T1.
1. Genere un tren de señales pulsantes en el momento del cruce por cero del voltaje de
suministro v s [1].
2. Retarde este pulso por el ángulo α deseado para controlar T1 mediante un circuito de
aislamiento de compuerta.
3. Genere otro pulso continuo de ángulo de retardo α + π para el control de compuerta.
11.5 Controladores trifásicos de onda completa 563
Solución
R = 2.5 Ω, L = 6.5 mH, f = 60 Hz, ω = 2π × 60 = 377 rad/s, Vs = 120 V, α = 90°, y θ = tan−1(ωL/R) =
44.43°.
a. El ángulo de extinción se puede determinar con la solución de la ecuación (11.9) y una solución
iterativa da β = 220.35°. El ángulo de conducción es δ = β − α = 220.35 − 90 = 130.35°.
b. De la ecuación (11.11), el voltaje rms de salida es Vo = 68.09 V.
c. La integración numérica de la ecuación (11.12) entre los límites ωt = α para β da la corriente
rms del tiristor como IR = 15.07 A.
d. De la ecuación (11.13), Io = 12 × 15.07 = 21.3 A.
e. La integración numérica de la ecuación (11.14) da la corriente promedio del tiristor como
I A = 823 A.
f. La potencia de salida es Po = 21.32 × 2.5 = 1134.2 W y la capacidad de Va de entrada es VA =
120 × 21.3 = 2556 W; por consiguiente,
Po 1134.200
PF = = = 0.444 (retrasado)
VA 2556
Nota: la acción de conmutación de tiristores hace que las ecuaciones para las corrientes sean
no lineales. Un método de solución numérico para el ángulo de conducción y corrientes del tiris-
tor es más eficiente que las técnicas clásicas. Se utiliza un programa de computadora para resolver
este ejemplo. Se insta a los estudiantes a que verifiquen los resultados de este ejemplo y aprecien
la utilidad de la solución numérica, en especial al despejar ecuaciones no lineales de circuitos de
tiristor.
T1
A IL ia a
T4
vAN VL van R
T3
ib b R
N n
B vbn
vBN R
vCN T6
vcn
C T5 c
ic
T2
FIGURA 11.7
Controlador trifásico bidireccional.
vAN = 12 Vs sen ωt
π
vAB = 16 Vs sen aωt + b
6
π
vBC = 16 Vs sen aωt − b
2
Las formas de onda para los voltajes de entrada, ángulos de conducción de los tiristores y
voltajes de fase de salida, se muestran en la figura 11.8 para α = 60° y α = 120°. Para 0 ≤ α ≤ 60q,
inmediatamente antes del disparo de T1, dos tiristores conducen. Una vez encendido T1, tres
tiristores conducen. Un tiristor se apaga cuando la corriente intenta invertirse. Las condiciones se
alternan entre dos y tres tiristores que conducen.
11.5 Controladores trifásicos de onda completa 565
t
(a) 0 t 2
6
(b) 0 t 0 t
2 2 0
g1 g1
0 t 0 t
g3 g3 ␣
0 t 0 t
g5 g5
(c) 0 t 0 t
g2 g2
0 t g0 t
g4 4
0 t 0 t
g6 g6
0 t 0 t
5 5 6 6 1 1 2 2 3 3 4 4 5 4 5 6 1 2 3 4 5 6
6 6 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 5 6 1 2 3 4 5 6 1
(d) 0 t 0 t
␣ ␣
0.5 vAC
0.5 vAB 0.5 vAC
0.5 vAB
para ␣ ⫽ 60 para ␣ ⫽ 120
FIGURA 11.8
Formas de onda de un controlador trifásico bidireccional. (a) Voltajes de línea de entrada; (b) Voltajes
de fase de entrada; (c) Pulsos de compuerta de tiristor, y (d) Voltaje de fase de salida.
Para 60° ≤ α ≤ 150°, sólo dos tiristores conducen en todo momento. Para 90° ≤ α ≤ 150°,
aunque dos tiristores conducen en todo momento, hay periodos en los que ningún tiristor está
encendido. Para α ≥ 150°, no hay ningún periodo en el que dos tiristores conduzcan y el voltaje
de salida se vuelve cero cuando α = 150°. El rango del ángulo de retardo es
0 ≤ α ≤ 150° (11.18)
Al igual que los controladores de media onda, la expresión para el voltaje rms de salida
depende del rango de los ángulos de retardo. El voltaje de salida para una carga conectada en
Y se puede calcular como sigue. Para 0 ≤ α ≤ 60°:
566 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
2π 1/2
Vo = c v 2an d 1 ωt2 d
1
2π L0
π/3 π/2 +α
sen2ωt sen2ωt
= 16Vs e c
2
d1ωt2 + d1ωt2
2π Lα 3 Lπ/4 4
2π/3 π/2 +α
sen2ωt sen2ωt
+ d1ωt2 + d1 ωt2
Lπ/3 +α 3 Lπ/2 4
π
sen2ωt 1/2
+ d1ωt2d f
L2π/3 +α 3
1 π α sen 2α 1/2
= 16Vs c a − + bd (11.19)
π 6 4 8
1 π 13 cos 2α 1/2
= 16Vs c a bd
3 sen 2α
+ + (11.20)
π 12 16 16
π π
sen2ωt sen2ωt 1/2
Vo = 16Vs e c d1 ωt2 d f
2
d1ωt2 +
2π Lπ/2 − π/3 +α 4 Lπ/2 − π/3 +α 4
α 13 cos 2α 1/2
= 16Vs c a bd
1 5π sen 2α
− + + (11.21)
π 24 4 16 16
1. Genere una señal pulsante en el momento del cruce por cero del voltaje de fase de sumi-
nistro van.
2. Retarde el pulso por los ángulos α, α + 2π/3, y α + 4π/3 para control de compuerta T1, T3
y T5 mediante circuitos aislantes de compuerta.
3. Asimismo, genere pulsos con ángulos de retardo π + α, 5π/3 + α, y 7π/3 + α, para control
de compuerta T2, T4 y T6.
11.5 Controladores trifásicos de onda completa 567
A a
⫹ ⫺ R
T4 T1
vAB
n
vCA T6
T5
⫺ R
B T3 T2
⫹ b FIGURA 11.9
vBC c
⫺ ⫹ R Arreglo para el control de vinculación de
C un controlador trifásico bidireccional.
Solución
VL = 208 V, Vs = VL/13 = 208/13 = 120 V, α = π/3, y R = 10 Ω.
a. De la ecuación (11.19) el voltaje rms de fase de salida es Vo = 100.9 V.
b. La corriente rms de fase de la carga es Ia = 100.9/10 = 10.09 A y la potencia de salida es
El PF es
Po 3054.24
PF = = = 0.84 (retrasado)
VA 3632.4
c. Si el voltaje de fase de entrada se toma como la referencia y es vAN = 12012 sen ωt = 169.7 sen ωt,
los voltajes instantáneos de línea de entrada son
π π
vAB = 20812 sen aωt + b = 294.2 sen aωt + b
6 6
π
vBC = 294.2 sen aωt − b
2
El voltaje de fase instantáneo de salida v an , que depende del número de dispositivos que
conducen, se puede determinar con base en la figura 11.8a como sigue:
Nota: el PF, que depende del ángulo de retardo α, por lo general es bajo comparado con
el del controlador de media onda.
= 12 Vs sen aωt − b
4π
vCA = vca
3
Los voltajes de línea de entrada, las corrientes de fase y línea, y las señales de control de los
tiristores se muestran en la figura 11.11 para α = 120° y una carga resistiva.
IL ia
A a
⫹ ⫺ ⫹
iab
R T5
T2
vAB VL T4
R
vCA T1
T3 ica
⫺ ⫺ c
B
⫹ ib b R ibc
FIGURA 11.10 vBC T6
Controlador trifásico conectado ⫺ ⫹ ic
en delta. C
11.6 Controladores trifásicos de onda completa conectados en delta 569
3
(a) 0 t
2
g1
0 t
g2 3
␣
0 t
g3 3
0 t
g4 3
(b) 0 t
g5 2 3
0 t
g6 2 3
0 t
iab 2
0 t
ibc 2 3
0 t
2 3
(c) ica
3
0 t
2
ia
2
0 t
3
(d) ib
3
0 t
2
ic
3
0 t
2
Para ␣ ⫽ 120
FIGURA 11.11
Formas de onda de un controlador conectado en delta. (a) Voltajes
de línea de entrada; (b) Pulsos de compuerta de tiristor;
(c) Corrientes de fase de salida, y (d) Corrientes de línea
de salida.
570 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
Para cargas resistivas, el voltaje rms de fase de salida se puede determinar con
2π 1/2 π 1/2
Vo = c v2ab d 1ωt2 d = c 2 V 2s sen ωt d 1ωt2d
1 2
2π Lα 2π Lα
sen 2α 1/2
= Vs c aπ − α + bd
1
(11.22)
π 2
Las corrientes de línea, que se pueden determinar a partir de las corrientes de fase son
ia = iab − ica
ib = ibc − iab
ic = ica − ibc (11.24)
En la figura 11.11 observamos que las corrientes de línea dependen del ángulo de retardo y que
pueden ser discontinuas. El valor rms de las corrientes de línea y fase para los circuitos de carga
se pueden determinar mediante solución numérica o un análisis de Fourier. Si In es el valor
rms del n-ésimo componente armónico de una corriente de fase, el valor rms de ésta se puede
determinar con
Debido a la conexión en delta, los componentes armónicos múltiplos del tercer armónico
(es decir, los de orden n = 3m, donde m es un entero impar) de las corrientes de fase fluirían
alrededor de la delta y no aparecerían en la línea. Esto se debe a que los armónicos de
secuencia cero están en fase en las tres fases de carga. La corriente rms de línea se vuelve
La figura 11.12 muestra una forma alternativa de los controladores conectados en delta que
requiere sólo tres tiristores y simplifica el circuito de control. Este arreglo también se conoce
como controlador de punto neutro.
A a
R L
T1 T3
R L T2
B c
b
FIGURA 11.12 R L
Controlador trifásico de tres tiristores. C
11.6 Controladores trifásicos de onda completa conectados en delta 571
Solución
VL = Vs = 208 V, α = 2π/3, R = 10 Ω, y valor pico de la corriente de fase, Im = 12 × 208/10 = 29.4 A.
a. De la ecuación (11.22), Vo = 92 V.
b. Suponiendo iab como el fasor de referencia e iab = Im sen ωt, las corrientes instantáneas son:
c. Los valores rms de iab e ia se determinan mediante integración numérica con un programa
Mathcad. Se insta a los estudiantes a verificar los resultados.
Ia 13.01
Iab = 9.2 A IL = Ia = 13.01 A = = 1.1414 13
Iab 9.2
d. La potencia de salida
Po = 3I 2abR = 3 × 9.22 × 10 = 2537
Iab 9.2
IR = = = 6.5 A
12 12
572 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
v1 = 12 V1 sen ωt
y
v2 = 12 V2 sen ωt
T1
i2
⫹ T2
v2
⫹ ip
⫺ T3
⫹
io
vp ⫹
T4 R
v1 vo
⫺ L
FIGURA 11.13
Cambiador de conexión de transformador
⫺ i1 ⫺
monofásico.
11.7 Cambiadores de conexión de transformador monofásico 573
Los pulsos de control de compuerta de los tiristores se pueden controlar para hacer variar
el voltaje de carga. El valor rms del voltaje de carga Vo se puede hacer variar dentro de tres
rangos posibles
0 < Vo < V1
0 < Vo < 1V1 + V2 2
y
V1 < Vo < 1V1 + V2 2
Rango de control 1: 0 ≤ Vo ≤ V1. Para variar el voltaje de carga dentro de este rango,
se encienden los tiristores T1 y T2. Los tiristores T3 y T4 pueden funcionar como un controlador
monofásico de voltaje. El voltaje de carga vo y la corriente de carga io instantáneos se muestran
en la figura 11.14c para una carga resistiva. El voltaje rms de carga que se puede determinar con la
carga (ecuación 11.1) es
sen 2α 1/2
Vo = V1 c aπ − α + bd
1
(11.28)
π 2
sen 2α 1/2
Vo = 1V1 + V2 2 c aπ − α + bd
1
(11.29)
π 2
v1
(a)
0 t
2
v2
(b)
0 t
2 3
(c)
vo
2V1 io vo/R
0 t
2 3
(d)
0 t
2 3
vo
2(V1 V2) io vo/R
(e)
2π 1/2
Vo = c v20 d1 ωt2 d
1
2π L0
α π 1/2
=e c 21 V1 + V2 2 2 sen2 ωt d1 ωt2 d f
2
2V 21 sen2 ωt d1 ωt2 +
2π L0 Lα
V 21 1 V1 + V2 2 2 2 sen 2α 1/2
=c aα − b+ aπ − α + bd
sen 2α
(11.30)
π 2 π 2
vo
2 (V1 V2) T1
2V1
T3
0 t (b)
2
vo
2V1 T4
io
T2
0 t 2 (V1 V2)
2
Z io
io 2V1
2V1 i
Z
Z 2
0 t (c)
0 t
(a)
FIGURA 11.15
Formas de onda de voltaje y corriente para una carga RL. (a) Voltaje y corriente de salida; (b) Voltaje de
salida, y (c) Corriente de salida y componente fundamental.
los tiristores T3 y T4 se encienden durante el medio ciclo alterno en el momento del cruce por
cero de la corriente de carga. Ésta sería entonces
12V1
io = sen 1ωt − θ2
Z
Solución
Vo = 180 V, Vp = 240 V, V1 = 120 V, V2 = 120 V y R = 10 Ω.
a. El valor requerido del ángulo de retardo α para Vo = 180 V se puede determinar con la ecua-
ción (11.30) de dos maneras: (1) trace Vo en función de α y determine el valor requerido
de α, o bien (2) use un método de solución iterativo. Se utiliza un programa Mathcad para
despejar la ecuación (11.30) para α por iteración y así se obtiene α = 98°.
b. La corriente rms de los tiristores T1 y T2 se puede determinar con la ecuación (11.29):
π 1/2
IR1 = c 2 d
1
21V1 + V2
2
sen2
ωt d1ωt2
2πR2 Lα
V1 + V2 1 sen 2α 1/2
= c aπ − α + bd (11.31)
12R π 2
= 10.9 A
Po 3240
PF = = = 0.8098 (retrasado)
VA 4000.8
r El voltaje en cada conexión se puede mantener fijo o variable dependiendo de los ángulos
de retardo de los tiristores.
r Con una carga RL, el circuito de control de compuerta del cambiador de conexión re-
quiere un cuidadoso diseño, de lo contrario los devanados secundarios del transformador
se pueden poner en cortocircuito.
11.8 Cicloconvertidores 577
11.8 CICLOCONVERTIDORES
Los controladores de voltaje de ca proporcionan un voltaje de salida variable pero su frecuen-
cia es fija, además de que el contenido armónico es alto sobre todo en un bajo rango de voltaje
de salida. Se puede obtener un voltaje de salida variable a frecuencia variable mediante conver-
siones de dos etapas: ca fija a cd variable (por ejemplo rectificadores controlados, ya estudiados
en el capítulo 10) y cd variable a ca a frecuencia variable (por ejemplo inversores, capítulo 6).
Sin embargo, con los cicloconvertidores se pueden eliminar uno o más convertidores interme-
dios. Un cicloconvertidor es un cambiador de frecuencia directo que convierte la potencia de
ca en una frecuencia a potencia de ca en otra frecuencia mediante la conversión de ca-ca, sin un
enlace de conversión intermedio.
La mayoría de los cicloconvertidores se conmutan naturalmente y la frecuencia máxima
de salida está limitada a un valor que es sólo una fracción de la frecuencia de la fuente. En con-
secuencia, las principales aplicaciones de los cicloconvertidores son en propulsores de motores
de ca de baja velocidad hasta de 15,000 kW con frecuencias de 0 a 20 Hz. Los propulsores de ca
se analizan en el capítulo 15.
Con el desarrollo de técnicas de conversión de potencia y método de control modernos,
los propulsores de motor de ca alimentados por inversor están relevando a los propulsores
alimentados por cicloconvertidor. Sin embargo, los avances recientes en dispositivos de poten-
cia de conmutación rápida y microprocesadores permiten sintetizar e implementar estrategias
de conversión avanzadas para cambiadores de frecuencia directos de conmutación forzada
(FCDFCs) para optimizar la eficiencia y reducir los contenidos armónicos [1,2]. Las funcio-
nes de conmutación de los FCDFC se pueden programar para combinar las funciones de
conmutación de los convertidores ca-cd y cd-ca. Debido a la naturaleza de las complejas
derivaciones implicadas en los FCDFC, los cicloconvertidores de conmutación forzada no
se analizan más a fondo.
Al igual que los convertidores de las secciones 10.3 y 10.5, quizá los valores instantá-
neos de los dos voltajes de salida no sean iguales. Es posible que circulen grandes corrientes
armónicas dentro de los convertidores.
578 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
is Convertidor P in Convertidor N
io
ip T1 T3 T2 T4
Carga
vs
vo1 vo2 T3 T1
T4 T2
(a)
iP in
io
⬃ ⬃
Carga
vo
de ca
vP Vm sen ot vn Vm sen ot
Convertidor P Convertidor N
Circuito de control
er Er sen ot
(b)
vs fs 60 Hz
2Vs
(c) 0 st
2 3
vo
To fo 20 Hz
2
4 5 6 ot
(d) 0 2 3
p n
To
2
n
Convertidor P encendido ot
(e) 0
Convertidor N encendido ot
0
FIGURA 11.16
Cicloconvertidor monofásico/monofásico. (a) Circuito; (b) Circuito equivalente; (c) Voltaje de suministro
de entrada; (d) Voltaje de salida, y (e) Periodos de conducción para convertidores P y N.
11.8 Cicloconvertidores 579
is T1
Convertido
positivo
T2
vs ip
io
vp Carga LR Reactor
intergrupo
in
vs
T2 Convertido
negativo
is
T1
FIGURA 11.17
Cicloconvertidor con reactor intergrupo.
Solución
Vs = 120 V, f s = 60 Hz, fo = 20 Hz, R = 5 Ω, L = 40 mH, αp = 2π/3, ω0 = 2π × 20 = 125.66 rad/s, y
X L = ω0 L = 5.027 Ω.
a. Para 0 ≤ α ≤ π, la ecuación (11.1) da el voltaje rms de salida
sen 2α 1/2
Vo = Vs c aπ − α + bd
1
(11.34)
π 2
= 53 V
ip in
T1 T3 T5 io
T2 T6 T4
A Carga
B vo1 C
C B
vo2 A
T4 T6 T2
T5 T3 T1
(a)
(b) 0 st
2 4 6 8 10
vo
To fo 12 Hz
2
n
(c) 0 ot
p To
2 p
FIGURA 11.18
Cicloconvertidor trifásico/monofásico. (a) Circuito; (b) Voltajes de línea; (c) Voltajes de salida,
y (d) Periodos de conducción de los convertidores P y N.
P N P N P N
Neutro
(a) Esquema
T1 T2 T3 T1 T2 T3
Carga de
la fase a
(b) Fase a
FIGURA 11.19
Cicloconvertidor trifásico/trifásico.
La ecuación (10.1) indica que el voltaje promedio de salida de un segmento es una función
coseno del ángulo de retardo. Los ángulos de retardo de los segmentos se pueden generar com-
parando una señal coseno en la frecuencia de la fuente 1vc = 12 Vs cos ωs t2 con un voltaje
de referencia senoidal ideal en la frecuencia de salida 1vr = 12 Vr sen ω0 t2 . La figura 11.20
muestra la generación de señales de control de compuerta para los tiristores del cicloconvertidor
de la figura 11.18a.
El voltaje promedio máximo de un segmento (que se presenta cuando αp = 0) debe ser
igual al valor pico del voltaje de salida, por ejemplo, con la ecuación (10.1),
2 12Vs
Vp = = 12Vo (11.36)
π
vs
vs
2Vs
(a) 0 st
(b) 0 st
To
2
Convertidor P activado st
(c) 0
Convertidor N activado st
0
g1, g2
(d) 0 st
g3, g4
0 st
g1, g2
0 st
g3, g4
0 st
vo
(e) st
1 2 3 1 2 3
To To
2 2
FIGURA 11.20
Generación de señales de control de compuerta de tiristor. (a) Voltaje de suministro de entrada;
(b) Voltaje de referencia en frecuencia de salida; (c) Periodos de conducción para los convertidores
P y N; (d) Pulsos de compuerta de tiristor, y (e) Voltaje de salida.
Solución
2Vs
Vo = = 0.6366Vs = 0.6366 × 120 = 76.39 V
π
584 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
El PF de entrada es
PF = 0.6366 cos θ (11.38)
579.73
= = 0.449 (retrasado)
1292.4
Para α < αc, el control normal por ángulo de retardo exhibiría un mejor PF y la solución de la
ecuación (11.39) da αc = 98.59o.
D1 S1
io
S2
D2
R S1 0
D 2
S 1 S2 0
vs vo
S 2 S
D 1 0
1 L
S 2 0
FIGURA 11.21
Controlador de voltaje de ca para control de PWM.
vo
vm
(a)
0
2 t
io
(b)
0
2 t
FIGURA 11.22
Voltaje de salida y corriente de carga de un controlador de voltaje de ca.
(a) Voltaje de salida y (b) Corriente de salida.
586 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
vAN
iA A Convertidor matricial
⬃ vAo van
SAa SAb SAc SAa
vBN
iB B SAb SBa
N ⬃ SBa SBb SBc
vCN
iC C SAcSCa
⬃ SCa SCb SCc vBo vbn
Entrada 3 Filtro SBb
de entrada ia ib ic
a b c
Carga SCb SBc
inductiva van vbn vcn SCc
3 vCo vcn
n
(a) Circuito de convertidor (b) Matriz de conmutación
FIGURA 11.23
(a) Circuito de convertidor matricial (3ϕ−3ϕ) con filtro de entrada y (b) Símbolo de matriz de conmu-
tación de convertidor.
11.10 Convertidor matricial 587
exactamente un interruptor para cada una de las posibles conexiones entre la entrada y la
salida. Los interruptores se deben controlar de modo que en cualquier momento, uno y sólo
uno de los tres interruptores conectados a una fase de salida debe cerrarse para evitar un
cortocircuito en las líneas de suministro o interrumpir el flujo de la corriente de carga en
una carga inductiva. Con estas restricciones, hay 512(= 29) estados posibles del convertidor,
pero sólo se permiten 27 combinaciones de conmutación para producir los voltajes de línea
de salida y corrientes de fase de entrada. Con un conjunto dado de voltajes trifásicos de
entrada se puede sintetizar cualquier conjunto deseado de voltajes trifásicos de salida si se
adopta una estrategia adecuada de conmutación [11,12].
El convertidor matricial puede conectar cualquier fase de entrada (A, B y C) a cualquier
fase de salida (a, b y c) en cualquier instante. Cuando están conectadas los voltajes van, vbn, vcn
en las terminales de salida están relacionados con los voltajes de entrada vAN, vBN y vCN como
donde de SAa a SCc son las variables de conmutación de los interruptores correspondientes.
Para una carga lineal balanceada conectada en Y en las terminales de salida, las corrientes de
fase de salida están relacionadas con las corrientes de fase de salida por
bilaterales capaces de operar a alta frecuencia; (2) implementación compleja de ley de con-
trol; (3) limitación intrínseca de la relación del voltaje de salida-entrada, y (4) conmutación y
protección de los interruptores. Con control de PWM de vector espacial y sobremodulación, la
relación de transferencia de voltaje se puede incrementar a 1.05 a expensas de más armónicos
y grandes capacitores filtro [13].
Ejemplo 11.8 Cómo determinar las capacidades de dispositivo del controlador monofásico
de onda completa
El controlador de voltaje de ca monofásico de onda completa de la figura 11.2a controla el flujo de
potencia de una fuente de ca de 230 V, 60 Hz en una carga resistiva. La potencia de salida máxima
deseada es 10 kW. Calcule (a) la capacidad de corriente rms máxima de los tiristores I RM; (b) la capa-
cidad de corriente de los tiristores I AM; (c) la corriente pico de los tiristores Ip, y (d) el valor pico del
voltaje del tiristor Vp.
Solución
Po = 10,000 W, Vs = 230 V, y Vm = 12 × 230 = 325.3 V. La potencia máxima se puede suministrar
cuando el ángulo de retardo es α = 0. Según la ecuación (11.1), el valor rms del voltaje de salida
Vo = Vs = 230 V, Po = V 20/R = 2302/R = 10,000, y la resistencia de carga es R = 5.29 Ω.
a. El valor rms máximo de la corriente de carga es IoM = Vo/R = 230/5.29 = 43.48 A, y el valor rms
máximo de la corriente del tiristor es IRM = IoM/12 = 30.75 A.
b. De acuerdo con la ecuación (11.3) la corriente promedio máxima de los tiristores es,
12 × 230
IAM = = 19.57 A
π × 5.29
vo
T2 io Vm
vs 2Vs sin t
L
C vo
0
2 t
R
FIGURA 11.24
Convertidor monofásico completo con carga RL.
Solución
a. La forma de onda del voltaje de entrada se muestra en la figura 11.5b. El voltaje instantáneo de
salida como se muestra en la figura 11.24b se puede expresar en una serie de Fourier como
∞ ∞
vo 1t2 = Vcd + a an cos nωt + a bn sen nωt (11.42)
n =1, 2, c n =1, 2, c
donde
2π
1
Vdc = Vm sen ωt d1ωt2 = 0
2π L0
β π +β
c
1
an = 12 Vs sen ωt cos nωt d1ωt2 + 12 Vs sen ωt cos nωt d1ωt2d
π Lα Lπ +α
cos11 − n2 α − cos11 − n2 β + cos11 − n2 1π + α2
12Vs C − cos11 − n2 1π + β2
=
2π 1 − n
β π +β
c 12 Vs sen ωt sen nωt d1ωt2 d
1
bn = 12 Vs sen ωt sen nωt d1ωt2 +
π Lα Lπ +α
=0 para n = 2, 4, c
β π +β
c
1
a1 = 12 Vs sen ωt cos ωt d1ωt2 + 12 Vs sen ωt cos ωt d1ωt2d
π Lα Lπ +α
12Vs
= [sen2 β − sen2 α + sen2 1π + β2 − sen2 1π + α2 ] para n = 1 (11.45)
2π
β π +β
c 12 Vs sen2 ωt d1ωt 2 d
1
b1 = 12 Vs sen2ωt d1ωt2 +
π Lα Lπ +α
La impedancia de carga es
donde ϕn = tan−1(an/bn) y
b. El tercer armónico es el de menor orden. El cálculo del tercer armónico con varios valores
del ángulo de retardo muestra que se vuelve máximo cuando α = π/2. La distorsión armó-
nica se incrementa y la calidad de la corriente de entrada se reduce con un incremento de
los ángulos de disparo. Las variaciones de los armónicos de bajo orden con el ángulo de disparo
se muestran en la figura 11.25. Existen sólo armónicos impares en la corriente de entrada por
la simetría de media onda.
11.11 Diseño de circuitos de controlador de voltaje de CA 591
1.0
n⫽1
0.8
0.6
0.4
n⫽3
0.2
n⫽5
n⫽7
0
0 40 80 120 160
Ángulo de disparo, ␣
FIGURA 11.25
Contenido armónico en función del ángulo de disparo de un controlador
monofásico de voltaje con carga RL.
c. Para α = π/2, L = 6.5 mH, R = 2.5 Ω, ω = 2π × 60 = 377 rad/s y Vs = 120 V. De acuerdo con
el ejemplo 11.2, obtenemos el ángulo de extinción como β = 220.35°. Se pueden calcular para
valores conocidos de α, β, R, L, y Vs, an y bn de la serie de Fourier de la ecuación (11.42) y la
corriente de carga de la ecuación (11.47). La corriente de carga está dada por
io 1t2 = 28.93 sen 1ωt − 44.2° − 18°2 + 7.96 sen 13ωt − 71.2° + 68.7°2
+ 2.68 sen 15ωt − 78.5° − 68.6°2 + 0.42 sen 17ωt − 81.7° + 122.7°2
7.96
I3 = = 5.63 A
12
592 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
⫹ In Ih
R
1
Vn jn C
FIGURA 11.26 jn L
Circuito equivalente para determinar la corriente armónica.
⫺
d. La figura 11.26 muestra el circuito equivalente para determinar la corriente armónica. Utilizando
la regla divisora del voltaje, la corriente armónica a través de la carga está dada por
Ih Xc
= 2
In [R + 1 nωL − Xc 2 2]1/2
Ih Xc
= = 0.1
In [2.5 + 1 3 × 0.377 × 6.5 − Xc 2 2]1/2
2
la cual da Xc = −0.858 o 0.7097. Como Xc no puede ser negativa, Xc = 0.7097 = 1/(3 × 377C)
o C = 1245.94 μF.
Ejemplo 11.10 Simulación con PSpice del controlador monofásico de onda completa
El controlador monofásico de voltaje de ca de la figura 11.5a tiene una carga R = 2.5 Ω y L = 6.5 mH. El
voltaje de suministro es 120 V (rms), 60 Hz. El ángulo de retardo es α = π/2. Use PSpice para trazar
el voltaje de salida y la corriente de carga así como para calcular la distorsión total armónica (THD) del
voltaje y corriente de salida y el PF de entrada.
Solución
La corriente de carga de los controladores de voltaje de ca es del tipo de ca, y la corriente de un tiristor
siempre se reduce a cero. No se necesita el diodo DT en la figura 9.34b y el modelo del tiristor se puede
simplificar como aparece en la figura 11.27. Este modelo se puede usar como subcircuito.
La definición de subcircuito para el rectificador controlado de silicio (SCR) modelo de tiristor se
puede describir como sigue [15]:
3 Ig Ia 1
⫹
Rg
vg S1
⫹ 4 5
3 Vx 0V VY 0V
vg
1 T1 ⫺ ⫺ 2
2
F1 ⫽ P1lg ⫹ P2la CT 10 F RT 1⍀ F1
⫽ 50lg ⫹ 11la
6
FIGURA 11.27
Modelo SPICE de un tiristor de ca.
Las gráficas PSpice del voltaje instantáneo de salida V (4) y la corriente de carga I(VX) se muestran
en la figura 11.29.
594 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
Cs 7 Rs
0.1 F 750 ⍀
4 io
1 4
T1 2
␣ ⫽ 90
R 2.5 ⍀
3 T2 5
⫹
⬃
⫺
vs 1245.94 F C
2 3 L 6.5 mH
⫹ ⫹
⫺ vg1 ⫺ vg2 6
Vx 0V
4 1
0
(a)
vg1
para T1
10 V
(b) tw ⫽ 100 s T ⫽ 16.667 ms
tw
tr ⫽ tf ⫽ 1 ns
0
t1 T t
0A
⫺40 A
I (VX)
200 V
0V
⫺200 V
0 ms 5 ms 10 ms 15 ms 20 ms 25 ms 30 ms 35 ms
V(4) Time C1 ⫽ 10.239 m, ⫺118.347 m
C2 ⫽ 0.000, 0.000
dif ⫽ 10.239 m, ⫺118.347 m
FIGURA 11.29
Gráficas del ejemplo 11.10.
Los componentes de Fourier de la corriente de salida, que es igual a la corriente de entrada, son los
siguientes:
1 1
PF = cos ϕ1 = × 0.461 = 0.443 (retrasado)
11 + THD 2 2 1/2
11 + 0.29012 2 1/2
vs
2 Vs
(a)
0 t
2 3
vo
2 Vs io L0
(b)
0 t
2 3
vo
FIGURA 11.30
2 Vs io L0
Efectos de la inductancia de carga en el voltaje
y corriente de carga. (a) Voltaje de entrada; (b) (c)
Voltaje y corriente de salida con inductancia 0 t
2 3
de carga, y (c) Voltaje y corriente de salida sin
inductancia de carga.
Referencias 597
RESUMEN
El controlador de voltaje de ca puede utilizar un control de encendido-apagado o un control
por ángulo de fase. El control de encendido-apagado es más adecuado para sistemas que
tienen una alta constante de tiempo. Normalmente se utilizan controladores de onda completa
en aplicaciones industriales. Debido a las características de conmutación de los tiristores, una
carga inductiva complica las soluciones de las ecuaciones que describen el desempeño de
los controladores y un método de solución iterativo es más conveniente. El PF de entrada de los
controladores que varía con el ángulo de retardo, en general es malo, sobre todo en el rango
bajo de salida. Los controladores de voltaje de ca se pueden utilizar como cambiadores de
conexión estáticos de transformador.
Los controladores de voltaje proporcionan un voltaje de salida a una frecuencia fija. Dos
rectificadores controlados por fase conectados como convertidores duales pueden funcionar
como cambiadores de frecuencia directos conocidos como cicloconvertidores. Con el desa-
rrollo de dispositivos de potencia de conmutación rápida, es posible la conmutación forzada
de los cicloconvertidores; sin embargo, se requiere sintetizar las funciones de conmutación de los
dispositivos de potencia.
REFERENCIAS
[1] Chattopadhyay, A.K. (2011). Power Electronics Handbook, editado por M. H. Rashid. Burlington,
MA. Elsevier Publishing. Capítulo 16, AC-AC Converters.
[2] Ishiguru, A., T. Furuhashi, y S. Okuma. (1991). “A novel control method of forced-commuta-
ted cycloconverters using instantaneous values of input line voltages.IEEE Transactions on Industrial
Electronics. Vol. 38, núm. 3. Junio. (166-172).
[3] Huber, L., D. Borojevic, y N. Burany. (1992). “Analysis, design and implementation of the space-
vector modulator for forced-commutated cycloconverters”. IEE Proceedings Part B. Vol. 139, núm. 2.
Marzo. (103-113).
[4] Ad’doweesh, K.E. (1993). “An exact analysis of an ideal static ac chopper”. Internacional Journal of
Electronics. Vol. 75, núm. 5. (999-1013).
[5] Venturini, M. (1980). “A new sine-wave in sine-wave out conversion technique eliminates reactive
elements”. Proceedings Powercon 7. (E3.1-3.13).
[6] Alesina, A., y M. Venturini. (1989). “Analysis and design of optimum amplitude nine-switch direct
ac-ac converters”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 4, núm. 1. Enero. (101-112).
[7] Ziogas, P.D., S. I. Khan, y M. Rashid. (1985). “Some improved forced commutated cycloconverter
structures”. IEEE Transactions on Industry Applications, Vol. 21. Julio/agosto. (1242-1253).
[8] Ziogas, P.D., S. I. Khan, y M. Rashid. (1986). “Analysis and design of forced-commutated cyclo-
converter structures and improved transfer characteristics”. IEEE Transactions on Industrial Electronics.
Vol. 3, núm. 3. Agosto. (271-280).
[9] Holmes, D.G., y T. A. Lipo. (1992). “Implementation of a controlled rectifier using ac-ac matrix
converter theory”. IEEE Transactions on Power Electronics. Vol. 7, núm 1. Enero. (240-250).
[10] Huber, L., y D. Borojevic. (1995). “Space vector modulated three-phase to three-phase matrix
converter with input power factor correction”. IEEE Transactions on Industry Applications. Vol. 31.
Noviembre/diciembre. (1234-1246).
[11] Zhang, L., C. Watthanasarn, y W. Shepherd. (1998). “Analysis and comparison of control strategies
for ac-ac matrix converters”. IEE Proceedings of Electric Power Applications. Vol. 145, núm. 4. Julio.
(284-294).
598 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
[12] Wheeler, P., y D. Grant. (1997). “Optimised input filter design and low-loss switching techniques
for a practical matrix converter”. IEE Proceedings of Electric Power Applications. Vol. 144, núm. 1.
Enero. (53-59).
[13] Mahlein, J., O. Simon, y M. Braun. (1999). “A matrix-converter with space-vector control enabling
overmodulation”. Conference Proceedings of EPE’99. Lausana. Septiembre. (1-11).
[14] Rashid, M.H. (2004). Power Electronics-Circuits, Devices, and Applications. Upper Saddle River,
NJ. Pearson Education Inc. 3a. ed. 2004. Capítulo 11.
[15] Rashid, M.H., (2012). SPICE for Power Electronics and Electric Power. Boca Raton, FL. CRC
Press.
PREGUNTAS DE REPASO
11.1 ¿Cuáles son las ventajas y desventajas del control por ángulo de fase?
11.2 ¿Cuáles son los efectos de la inductancia de carga en el desempeño de los controladores de voltaje
de ca?
11.3 ¿Qué es el ángulo de extinción?
11.4 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los controladores de onda completa?
11.5 ¿Qué es un arreglo de control por vinculación?
11.6 ¿Qué es un convertidor matricial?
11.7 ¿Cuáles son los pasos para determinar las formas de onda del voltaje de salida de los controladores
trifásicos de onda completa?
11.8 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los controladores conectados en delta?
11.9 ¿Cuál es el rango de control del ángulo de retardo para controladores monofásicos de onda completa?
11.10 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de un convertidor matricial?
11.11 ¿Cuál es el rango de control del ángulo de retardo para controladores trifásicos de onda completa?
11.12 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los cambiadores de conexión de transformador?
11.13 ¿Cuáles son los métodos para controlar el voltaje de salida de los de transformador?
11.14 ¿Qué es un cambiador de conexión sincrónico?
11.15 ¿Qué es un cicloconvertidor?
11.16 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los cicloconvertidores?
11.17 ¿Cuáles son las ventajas y las desventajas de los controladores de voltaje de ca?
11.18 ¿Cuál es el principio de operación de los cicloconvertidores?
11.19 ¿Cuáles son los efectos de la inductancia de carga en el desempeño de los cicloconvertidores?
11.20 ¿Cuáles son los tres posibles arreglos de un controlador de voltaje de ca monofásico de onda completa?
11.21 ¿Cuáles son las ventajas de las técnicas de reducción armónica sinusoidal para cicloconvertidores?
11.22 ¿Cuáles son los requerimientos de señal de compuerta de tiristores para controladores de voltaje
con cargas RL?
11.23 ¿Cuáles son los efectos de las inductancias de fuente y carga?
11.24 ¿Cuáles son las condiciones para el diseño en el peor de los casos de dispositivos de potencia para
controladores de voltaje de ca?
11.25 ¿Cuáles son las condiciones para el diseño en el peor de los casos de filtros de carga para contro-
ladores de voltaje de ca?
PROBLEMAS
11.1 El controlador de voltaje de ca de la figura P11.1 tiene una carga resistiva R = 10 Ω y el voltaje de
entrada (rms) es Vs = 120 V, 60 Hz. El tiristor interruptor está abierto durante n = 25 ciclos y
cerrado durante m = 75 ciclos. Determine (a) el voltaje rms de salida Vo; (b) el factor de potencia
de entrada (PF), y (c) las corrientes promedio y rms de los tiristores.
Problemas 599
T1
is
T2
io
vs vo R
FIGURA P11.1
11.2 El controlador de voltaje de ca de la figura P11.1 se utiliza para calentar una carga resistiva
R = 2.5 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms), 60 Hz. El tiristor interruptor permanece abierto
durante n = 125 ciclos y cerrado durante m = 75 ciclos. Determine (a) el voltaje rms de salida Vo;
(b) el factor de potencia de entrada, y (c) las corrientes promedio y rms del tiristor.
11.3 El controlador de voltaje de ca de la figura P11.1 utiliza un control de encendido-apagado para
calentar una carga resistiva de R = 2 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 208 V (rms), 60 Hz. Si la
potencia de salida deseada es Po = 3 kW, determine (a) el ciclo de trabajo k y (b) el PF de entrada.
11.4 El controlador monofásico de voltaje de ca de la figura P11.4 tiene una carga resistiva de R = 10 Ω y
el voltaje rms de entrada es Vs = 120 V, 60 Hz. El ángulo de retardo del tiristor T1 es α = π/2.
Determine (a) el valor rms del voltaje de salida Vo; (b) el PF de entrada, y (c) la corriente rms de
entrada Is.
is T1
io
D1 R
vp vs vo
FIGURA P11.4
11.5 El controlador de voltaje de ca monofásico de media onda de la figura 11.1a tiene una carga resis-
tiva de R = 2.5 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms), 60 Hz. El ángulo de retardo del tiristor
T1 es α = π/3. Determine (a) el voltaje rms de salida Vo; (b) el PF de entrada y (c) la corriente
promedio de entrada.
11.6 El controlador de voltaje de ca monofásico de media onda de la figura 11.1a tiene una carga
resistiva R = 2.5 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 208 V (rms), 60 Hz. Si la potencia de salida
deseada es Po = 2 kW, calcule (a) el ángulo de retardo α y (b) el PF de entrada.
11.7 El controlador de voltaje de ca monofásico de onda completa de la figura 11.2a tiene una carga
resistiva de R = 2.5 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms), 60 Hz. Los ángulos de retardo de
los tiristores T1 y T2 son iguales: α1 = α2 = 2π/3. Determine (a) el voltaje rms de salida Vo; (b) el PF
de entrada; (c) la corriente promedio IA de los tiristores, y (d) la corriente rms IR de los tiristores.
11.8 El controlador de voltaje de ca monofásico de onda completa de la figura 11.2a tiene una carga resis-
tiva de R = 1.2 Ω y el voltaje de entrada es Vs = 120 V (rms), 60 Hz. Si la potencia de salida deseada
es Po = 7.5 kW, determine (a) los ángulos de retardo de los tiristores T 1 y T 2; (b) el voltaje rms de
salida Vo; (c) el PF de entrada, (d) la corriente promedio IA de los tiristores, y (e) la corriente rms IR
de los tiristores.
600 Capítulo 11 Controladores de voltaje de CA
T1
A IL ia a
D4
R
⬃ vAN VL T3
van
b R
N ⬃ B ib vbn
n
vBN
⬃ D6 R
vCN
vcn
T5
C ic
c
D2
FIGURA P11.12
Controlador trifásico unidireccional.
11.13 El controlador trifásico unidireccional de la figura P11.12 alimenta una carga resistiva conectada
en Y con R = 2.5 Ω y el voltaje de entrada de línea a línea es 208 V (rms), 60 Hz. Si la potencia de
salida deseada es Po = 12 kW, calcule (a) el ángulo de retardo α; (b) el voltaje rms de fase de salida
Vo, y (c) el PF de entrada.
11.14 El controlador trifásico unidireccional de la figura P11.12 alimenta una carga resistiva conectada en
Y con R = 5 Ω y el voltaje de entrada de línea a línea es 208 V (rms), 60 Hz. El ángulo de retardo es
α = 2π/3. Determine (a) el voltaje rms de fase de salida Vo; (b) el PF de entrada, y (c) las expresio-
nes para el voltaje instantáneo de salida de la fase a.
11.15 Repita el problema 11.12 para el controlador trifásico bidireccional de la figura 11.7.
11.16 Repita el problema 11.13 para el controlador trifásico bidireccional de la figura 11.7.
11.17 Repita el problema 11.14 para el controlador trifásico bidireccional de la figura 11.7.
11.18 El controlador trifásico bidireccional de la figura 11.7 alimenta una carga conectada en Y de R =
5 Ω y L = 10 mH. El voltaje de entrada de línea a línea es 208 V, 60 Hz. El ángulo de retardo es
α = π/2. Grafique la corriente durante el primer ciclo después de que el controlador se activa.
Problemas 601
Circuitos trifásicos
V α V α − θ
I = = (A.1)
R + jX Z
P = VI cos θ (A.2)
Va = Vp 0
Vb = Vp − 120°
Vc = Vp − 240°
Por consiguiente, un voltaje de línea a línea es VL, es 23 veces un voltaje de fase Vp. Las tres
corrientes de línea, que son iguales a las corrientes de fase, son
A-1
A-2 Apéndice A Circuitos trifásicos
I
V
R I
V
Z R jX I
V
jX
0 0
Pf retrasado Pf adelantado
FIGURA A.1
Circuito monofásico.
Va Vp
Ia = = − θa
Za θa Za
Vb Vp
Ib = = − 120° − θb
Zb θb Zb
Vc Vp
Ic = = − 240° − θc
Zc θc Zc
Ia
a
Z R jX
Va Z Vb Vab 3Va
Vab
Vc
Vca n 120
Vb jX 30
jX 0 Va
R
b Ib Vc
R 120
Vbc
Ic Vb
c
(a) Carga conectada en Y (b) Diagrama fasorial
FIGURA A.2
Circuito trifásico conectado en Y.
Apéndice A Circuitos trifásicos A-3
P = 3VpIp cos θ
VL
=3 ILcos θ = 23VL ILcos θ (A.5)
23
En la figura A.3a se muestra una carga conectada en delta, donde los voltajes de línea son
los mismos que los voltajes de fase. Si los voltajes trifásicos son
Va = Vab = VL 0 = Vp 0
Va VL
Iab = = − θa = Ip − θa
Za θa Za
Vb VL
Ibc = = − 120° − θb = Ip − 120° − θb
Zb l θb Zb
Vc VL
Ica = = − 240° − θc = Ip − 240° − θc
Zc l θc Zc
Ia
a
Iab Ica
Ica
jX
Z R jX
V ab Z Iab
V ca 0
R 120
30
Ib R jX Ibc
b 120
V bc Ibc
Ic Iac Ia
c
FIGURA A.3
Carga conectada en delta.
A-4 Apéndice A Circuitos trifásicos
Por consiguiente, en una carga conectada en delta, una corriente de línea es 23 veces una
corriente de fase.
La potencia de entrada a la carta es
Para una alimentación balanceada, Vab = Vbc = Vca = VL, la ecuación (A.6) se vuelve
P = 3Vp Ipcos θ
IL
= 3VL cos θ = 23VL ILcos θ (A.8)
23
Nota: Las ecuaciones (A.5) y (A.8), que expresan la potencia en un circuito trifásico, son
las mismas. Para los mismos voltajes de fase, las corrientes de línea en una carga conectada en
delta son 23 veces las de una carga conectada en Y.
A P É N D I C E B
Circuitos magnéticos
ϕ = BA (B.1)
B = μH (B.2)
μ = μr μ0 (B.3)
f = NI = Hl (B.4)
f = NI = Σ Hi li (B.5)
f NI
r = = (B.6)
ϕ ϕ
l
r = (B.7)
μr θ0 A
A-5
A-6 Apéndice B Circuitos magnéticos
I
r
N
A
FIGURA B.1
Anillo magnético.
lg
rg = (B.8)
μ0 Ag
lc
rc = (B.9)
μr μ0 Ac
r = rg + rc
Densidad de flujo, B
B
FIGURA B.2 0 H
Característica B–H típica. Fuerza magnetizante
Apéndice B Circuitos magnéticos A-7
Ac Ag
lc
I
c
N lg
NI g
lc
(a) Circuito magnético (b) Análogo eléctrico
FIGURA B.3
Circuito magnético con entrehierro.
λ Nϕ
L = = (B.10)
I I
N 2ϕ N2
= = (B.11)
NI r
Densidad Fuerza
de flujo coercitiva Densidad Factor de
Marcas saturado* de cd (amp- Relación de del material pérdida a 3 kHz
comerciales Composición (tesla) vueltas/cm) rectangularidad (g/cm**) y 0.5 T (W/kg)
Magnesil 3% Si 1.5–1.8 0.5–0.75 0.85–1.0 7.63 33.1
Silectron 97% Fe
Microsil
Supersil
Deltamax 50% Ni 1.4–1.6 0.125–0.25 0.94–1.0 8.24 17.66
Orthonol 50% Fe
49 Sq. Mu
Allegheny 4750 48% Ni 1.15–1.4 0.062–0.187 0.80–0.92 8.19 11.03
48 Alloy 52% Fe
Carpenter 49
4–79 Permalloy 79% Ni 0.66–0.82 0.025–0.05 0.80–1.0 8.73 5.51
Sq. Permalloy 17% Fe
80 Sq. Mu 79 4% Mo
Supermalloy 78% Ni 0.65–0.82 0.0037–0.01 0.40–0.70 8.76 3.75
17% Fe
5% Mo
*1T = 104 gauss.
**1 g/cm3 = 0.036 lb/pulg3
Fuente: Arnold Engineering Company, Magnetics Technology Center, Marengo IL.
A-8 Apéndice B Circuitos magnéticos
Ejemplo B.1
Los parámetros del núcleo B.3a son Ig = 1 mm, lc = 30 cm, Ag = Ac = 5 × 10–3 m2, N = 350, e I = 2 A.
Calcule la inductancia si (a) μr = 3500, y (b) el núcleo es ideal, es decir, μr, es muy grande y tiende a
infinito.
Solución
μ0 = 4π × 10–7 y N = 350.
a. Según la ecuación (B.8),
1 × 10−3
rg = = 159,155
4π × 10−7 × 5 × 10−3
30 × 10−2
rc = = 13,641
3500 × 4π × 10−7 × 5 × 10−3
Vm
ϕ = ϕm cos ωt = cos ωt (B.13)
Nω
Por consiguiente
Vm 22Vs Vs
ϕm = = = (B.14)
2πfN 2πfN 4.44fN
El flujo pico ϕm depende del voltaje, la frecuencia y el número de vueltas. La ecuación (B.14) es
válida si el núcleo no está saturado. Si el flujo pico es alto, el núcleo se puede saturar y el flujo no
puede ser senoidal. Si la relación de voltaje a frecuencia se mantiene constante, el flujo permanece
constante, siempre que el número de vueltas no cambie.
B.2 TRANSFORMADOR
Si se agrega un segundo devanado, llamado devanado secundario al núcleo de la figura B.3a
y el núcleo se excita con un voltaje senoidal, se induce un voltaje en el devanado secundario.
Esto se muestra en la figura B.4. Si Np y Ns son las vueltas en los devanados primario y
Apéndice B Circuitos magnéticos A-9
lg
Is
Ip
⫹
⫹
Vp Np Ns Vs
⫺ ⫺
FIGURA B.4
Núcleo del transformador.
Vp Is Np
= = =a (B.15)
Vs Ip Ns
Ph = Kh fBzmáx (B.16)
donde Kh es una constante de histéresis que depende del material y Bmáx es la densidad de flujo
pico. z es la constante de Steinmetaz, cuyo valor es de 1.6 a 2. La pérdida por corriente parásita
se expresa empíricamente como
Pe = Ke f 2B2máx (B.17)
a2R2
⫹ R1 jX1 Im ja2 X2 ⫹
FIGURA B.5
⫺ ⫺
Circuito equivalente de un transformador.
A-10
10 52.61 10384 32.70 55.9 11046 0.267 0.1051 3.87 9.5 10.73 69.20 0.468
11 41.68 8226 41.37 44.5 8798 0.238 0.0938 4.36 10.7 13.48 89.95 0.3750
12 33.08 6529 52.09 35.64 7022 0.213 0.0838 4.85 11.9 16.81 108.4 0.2977
13 26.26 5184 65.64 28.36 5610 0.190 0.0749 5.47 13.4 21.15 136.4 0.2367
14 20.82 4109 82.80 22.95 4556 0.171 0.0675 6.04 14.8 26.14 168.6 0.1879
Circuitos magnéticos
15 16.51 3260 104.3 18.37 3624 0.153 0.0602 6.77 16.6 32.66 210.6 0.1492
16 13.07 2581 131.8 14.73 2905 0.137 0.0539 7.32 18.6 40.73 262.7 0.1184
17 10.39 2052 165.8 11.68 2323 0.122 0.0482 8.18 20.8 51.36 331.2 0.0943
18 8.228 1624 209.5 9.326 1857 0.109 0.0431 9.13 23.2 64.33 414.9 0.07472
19 6.531 1289 263.9 7.539 1490 0.0980 0.0386 10.19 25.9 79.85 515.0 0.05940
20 5.188 1024 332.3 6.065 1197 0.0879 0.0346 11.37 28.9 98.93 638.1 0.04726
21 4.116 812.3 418.9 4.837 954.8 0.0785 0.0309 12.75 32.4 124.0 799.8 0.03757
22 3.243 640.1 531.4 3.857 761.7 0.0701 0.0276 14.25 36.2 155.5 1003 0.02965
23 2.588 510.8 666.0 3.135 620.0 0.0632 0.0249 15.82 40.2 191.3 1234 0.02372
24 2.047 404.0 842.1 2.514 497.3 0.0566 0.0223 17.63 44.8 238.6 1539 0.01884
25 1.623 320.4 1062.0 2.002 396.0 0.0505 0.0199 19.80 50.3 299.7 1933 0.01498
26 1.280 252.8 1345.0 1.603 316.8 0.0452 0.0178 22.12 56.2 374.2 2414 0.01185
27 1.021 201.6 1687.6 1.313 259.2 0.0409 0.0161 24.44 62.1 456.9 2947 0.00945
28 0.8046 158.8 2142.7 1.0515 207.3 0.0366 0.0144 27.32 69.4 570.6 3680 0.00747
29 0.6470 127.7 2664.3 0.8548 169.0 0.0330 0.0130 30.27 76.9 701.9 4527 0.00602
30 0.5067 100.0 3402.2 0.6785 134.5 0.0294 0.0116 33.93 86.2 884.3 5703 0.00472
31 0.4013 79.21 4294.6 0.5596 110.2 0.0267 0.0105 37.48 95.2 1072 6914 0.00372
32 0.3242 64.00 5314.9 0.4559 90.25 0.0241 0.0095 41.45 105.3 1316 8488 0.00305
33 0.2554 50.41 6748.6 0.3662 72.25 0.0216 0.0085 46.33 117.7 1638 10565 0.00241
34 0.2011 39.69 8572.8 0.2863 56.25 0.0191 0.0075 52.48 133.3 2095 13512 0.00189
35 0.1589 31.36 10849 0.2268 44.89 0.0170 0.0067 58.77 149.3 2645 17060 0.00150
36 0.1266 25.00 13608 0.1813 36.00 0.0152 0.0060 65.62 166.7 3309 21343 0.00119
37 0.1026 20.25 16801 0.1538 30.25 0.0140 0.0055 71.57 181.8 3901 25161 0.000977
38 0.08107 16.00 21266 0.1207 24.01 0.0124 0.0049 80.35 204.1 4971 32062 0.000773
39 0.06207 12.25 27775 0.0932 18.49 0.0109 0.0043 91.57 232.6 6437 41518 0.000593
40 0.04869 9.61 35400 0.0723 14.44 0.0096 0.0038 103.6 263.2 8298 53522 0.000464
41 0.03972 7.84 43405 0.0584 11.56 0.00863 0.0034 115.7 294.1 10273 66260 0.000379
42 0.03166 6.25 54429 0.04558 9.00 0.00762 0.0030 131.2 333.3 13163 84901 0.000299
43 0.02452 4.84 70308 0.03683 7.29 0.00685 0.0027 145.8 370.4 16291 105076 0.000233
44 0.0202 4.00 85072 0.03165 6.25 0.00635 0.0025 157.4 400.0 18957 122272 0.000195
A B C D E F G H I J K L
*Esta notación significa que el valor en la columna debe multiplicarse por 10–3.
**Estos datos son de REA Magnetic Wire Datalator.
Fuente: Arnold Enginerring Company, Magnetics Technology Center, Marengo, IL, www.grouparnold.com/mtc/index.htm
Apéndice B
Circuitos magnéticos
A-11
A-12 Apéndice B Circuitos magnéticos
donde Ke es la constante de corriente parásita que depende del material. La pérdida total en el
núcleo es
100
z
kH
100
z
kH
50
watts/kilogramo, miliwatts/gramo
10
z
Hz
kH
Pérdida en el núcleo
2k
kH
20
Hz
Hz
10
1k
5k
Hz
400
1.0
Hz
Hz
100
60
0.1
0.01 0.1 1.0 10
Densidad de flujo, tesla
watts/kilogramo ⫽ 0.557 ⫻ 10⫺3 f (1.68) Bm(1.86)
FIGURA B.6
Pérdida en el núcleo en función de la densidad de flujo.
A P É N D I C E C
Funciones de conmutación
de convertidores
Fuente de voltaje. Para una fuente de voltaje, el voltaje de salida Vo(θ) se puede relacionar
con el voltaje de entrada Vi(θ) mediante
Vo 1 θ2 = S 1 θ2 Vi 1 θ2 (C.1)
donde S(θ) es la función de conmutación del convertidor, como se muestra en la figura C.1b.
S(θ) depende del tipo de convertidor y del patrón de disparo de los interruptores. Si g1, g2, g3 y
g4 son las señales de disparo de los interruptores Q1, Q2, Q3 y Q4, respectivamente, la función
de conmutación es
S 1 θ2 = g1 − g4 = g2 − g3
Vi 1 θ2 Ii 1 θ2 = Vo 1 θ2 Io 1 θ2
Vo 1 θ2 Ii 1 θ2
S 1 θ2 = =
Vi 1 θ2 Io 1 θ2
(C.2)
Ii 1 θ2 = S 1 θ2 Io 1 θ2 (C.3)
Con S(θ) conocida, se puede determinar Vo (θ) que, dividido entre la impedancia de carga,
da Io (θ); y luego, a partir de la ecuación (C.3) se puede calcular Ii (θ).
A-13
A-14 Apéndice C Funciones de conmutación de convertidores
Convertidor g1
1
Q1
Ii( ) 0
g4 2
Q4 1
⫹ ⫹ Io( )
⬃ Vi( ) ⬃ Vo( )
0 2
⫺ Q3 ⫺ S()
1
2
0
Q2
⫺1
(a) Estructura del convertidor (b) Función de conmutación
FIGURA C.1
Estructura de un convertidor monofásico.
Io 1 θ2 = S 1 θ2 Ii (C.4)
Vo 1 θ2 Io 1 θ2 = Vi 1 θ2 Ii 1 θ2
lo cual da
Vi 1 θ2 = S 1 θ2 Vo 1 θ2 (C.5)
Vi 1 θ2 Io 1 θ2
S 1 θ2 = =
Vo 1 θ2 Ii 1 θ2
(C.6)
S 1 θ2 = g1 − g4
=1 para 0 ≤ θ ≤ π
= −1 para π ≤ θ ≤ 2π
θ = ωt = 2πf0t (C.7)
Apéndice C Funciones de conmutación de convertidores A-15
g1
0 ⫽ t
g4 2
1
0
⫽ t
S( ) 2
1
2
0 ⫽ t FIGURA C.2
Función de conmutación de un inversor
1 monofásico de puente completo.
∞
S 1 θ2 = + a 1 An cos nθ + Bn sen nθ2
A0
(C.8)
2 n =1,2,c
π
S 1 θ2 sen nθ dθ =
2 4
Bn = para n = 1,3, c
π L0 nπ
∞
4 sen nθ
S 1 θ2 = a (C.9)
π n =1,3,5,c n
Si el voltaje de entrada, que es de cd, es Vi(θ) = Vs, la ecuación (C.1) da el voltaje de salida
como
4Vs ∞
sen nθ
Vo 1 θ2 = S 1 θ2 Vi 1 θ2 = a (C.10)
π n =1,3,5,c n
que es la misma que la ecuación (6.16). Para un inversor de fuente de voltaje trifásico de la
figura 6.6, hay tres funciones de conmutación: S1(θ) = g1 – g4, S2(θ) = g3 – g6, y S3(θ) = g5 – g2.
Hay tres voltajes de salida de línea a línea que corresponden a tres voltajes de conmutación, es
decir, Vab(θ) = S1(θ)Vi(θ), Vbc(θ) = S2(θ)Vi(θ), y Vca(θ) = S3(θ)Vi(θ).
∞
sen θ se n nθ
Vo 1 θ2 = S 1 θ2 Vi 1 θ2 =
4Vm
a (C.11)
π n =1,3,5,c n
c1 − cos 2θ − cos 6θ − g d
2Vm 2 2 2
= cos 4θ −
π 3 15 35
La ecuación (C.13) es la misma que la ecuación (3.12) La primera parte de la ecuación (C.13 es
el voltaje de salida promedio y la segunda parte es el contenido de rizo en el voltaje de salida.
Para el rectificador trifásico de las figuras 3.13a y 10.5a, las funciones de conmutación son
S1(θ) = g1 – g4, S2(θ) = g3 – g6 y S3(θ) = g5 – g2. Si los voltajes de entrada trifásicos son Van(θ),
Vbn(θ) y Vcn(θ), el voltaje de salida es
v
Señal portadora
Señal de
referencia 180
0 t
90 270 360
g1
180 270
0 t
g4 90 360
t
S() 90 180 270 360
1
90 180 270
0 t
␣3 ␣4
360
␣2 ␣6
1 ␣1 ␣5
FIGURA C.3
Función de conmutación con SPWM.
Apéndice C Funciones de conmutación de convertidores A-17
comparando una onda coseno con pulsos triangulares. Si g1 y g4 son las señales de disparo para
los interruptores Q1 y Q4, respectivamente, la función de conmutación es
S(θ) = g1 – g4
S(θ) se puede expresar en una serie de Fourier como
A0 ∞
S 1 θ2 = + a 1 An cos nθ + Bn sen nθ2 (C.15)
2 n =1,2c
π
S 1 θ2 cos nθ dθ
2
An =
π L0
π/2
S 1 θ2 cos nθ dθ
4
=
π L0
α2 α4 α6
c cos nθ dθ + gd
4
= cos nθ dθ + cos nθ dθ + (C.16)
π Lα1 Lα3 Lα5
p
4
= a [1 − 12 sen nαm]
m
nπ m =1,2,3,c
∞ p
4
= a c a 1 − 12 msen nαmcos nθ d
nπ n =1,3,5c m =1,2,3,c
Si el voltaje de entrada es Vi(θ) = Vs, las ecuaciones (C.1) y (C.17) dan el voltaje de salida como
∞
Vo 1 θ2 = Vs a Ancos nθ (C.18)
n =1,3,5,c
Vm ∞
= a An[cos1 n − 12 θ + cos 1 n + 12 θ]
2 n =1,3,5,c
A-18 Apéndice C Funciones de conmutación de convertidores
VmA1 ∞ An−1 + An +1
= + Vm a cos nθ (C.20)
2 n =2,4,6,c 2
∞
Vo 1 θ2 = Vm a Ansen θ sen nθ (C.22)
n =1,3,5,c
∞
A [cos1 n − 12 θ − cos 1 n + 12 θ]
Vm
= a
2 n =1,3,5,c n
VmA1 ∞ An−1 − An +1
= − Vm a cos nθ (C.23)
2 n =2,4,6,c 2
A P É N D I C E D
Análisis transitorio de CD
1
Vs = vR + vc = R i + i dt + vc 1 t = 02 (D.1)
CL
con la condición inicial vc(t = 0) = 0. Utilizando la tabla D.1, la ecuación (D.1) se puede trans-
formar en el dominio de Laplace de s:
Vs 1
= RI 1 s 2 + I1 s2
s Cs
Vs
I1 s2 = (D.2)
R 1 s + α2
f(t) F(s)
1 1
s
t 1
s2
–αt 1
e
s +α
α
sen αt
s2 + α2
s
cos αt
s2 + α2
f ′(t) sF1 s2 − F1 02
f ″(t) s2F1 s2 − sF1 s2 − F′1 02
A-19
A-20 Apéndice D Análisis transitorio de CD
Vs −αt
i1 t2 = e (D.3)
R
y el voltaje a través del capacitor se obtiene como
t
1
vc 1 t2 = i dt = Vs 1 1 − e −αt 2 (D.4)
C L0
Is = i1 t = ∞ 2 = 0
Vc = vc 1 t = ∞ 2 = Vs
di
Vs = vL + vR + E = L + Ri + E (D.5)
dt
Vs E
= L sI1 s2 − LI1 + RI1 s2 +
s s
y despejando I(s) da
Vs − E I1
I1 s2 = +
L s1 s + β2 s +β
Vs − E 1 1 I1
= a − b + (D.6)
R s s +β s +β
Vs
i1 t2 = 1 1 − e −βt 2 + I1e −βt (D.7)
R
Si no hay corriente inicial en el inductor (es decir, I1 = 0), la ecuación (D.7) se escribe como
Vs
i1 t2 = 1 1 − e −βt 2 (D.8)
R
di 1
Vs = vL + vc = L + i dt + vc 1 t = 02 (D.9)
dt CL
= L sI 1 s 2 + I1 s2
Vs 1
s Cs
y despejando I(s) da
I1 s2 =
Vs
L 1 s + ω2m 2
2
(D.10)
t
1
vc 1 t2 = i1 t2 dt = Vs[1 − cos1 ωm t2 ] (D.12)
C L0
di 1
Vs = L + i dt + vc 1 t = 02 (D.13)
dt CL
con la condición inicial i(t = 0) = Im y vc(t = 0) = Vo. Nota: En la figura D.1, Vo se muestra
igual a –2Vs. En el dominio de Laplace de s, la ecuación (D.13) es
Vs 1 Vo
= L sI1 s2 − LIm + +
s Cs s
L i(t)
⫹ ⫹
Im
⫺
Vs 2Vs C vc(t)
⫹
FIGURA D.1
⫺ ⫺
Circuito LC.
A-22 Apéndice D Análisis transitorio de CD
Vs − Vo sIm
I1 s2 = + (D.14)
L1 s 2
+ ω2m 2 s + ω2m
2
C
i1 t2 = 1 Vs − Vo 2 sen1 ωm t2 + Imcos1 ωm t2 (D.15)
AL
t
1
vc 1 t2 = i1 t2 dt + Vo (D.16)
C L0
L
= Im sen1 ωm t2 − 1 Vs − Vo 2 cos1 ωm t2 + Vs
AC
A P É N D I C E E
Análisis de Fourier
vo 1 t2 = vo 1 t + T2 (E.1)
El teorema de Fourier establece que una función periódica vo(t) se puede describir mediante
un término constante más una serie infinita de términos seno y coseno de frecuencia nω, donde n
es un entero. Por consiguiente, vo(t) se puede expresar como
ao ∞
vo 1 t2 = + a 1 an cos nωt + bn sen nωt2 (E.4)
2 n =1,2,c
donde ao/2 es el valor promedio del voltaje de salida vo(t). Las constantes ao, an y bn se pueden
determinar por las siguientes expresiones:
T 2π
vo 1 t2 dt = v 1 ωt2 d1 ωt2
2 1
ao = (E.5)
T L0 π L0 o
T 2π
vo 1 t2 cos nωt dt = v 1 ωt2 cos nωt d1 ωt2
2 1
an = (E.6)
T L0 π L0 o
T 2π
vo 1 t2 sen nωt dt = v 1 ωt2 sen nωt d1 ωt2
2 1
bn = (E.7)
T L0 π L0 o
Si vo(t) se puede expresar como una función analítica, estas constantes se pueden determinar
mediante una integración. Si vo(t) es discontinua, lo que en general es el caso para la salida de
A-23
A-24 Apéndice E Análisis de Fourier
convertidores, se deben realizar varias integraciones (a lo largo de todo el periodo del voltaje
de salida) para determinar las constantes, ao, an y bn.
Definamos un ángulo ϕn, cuyo lado adyacente sea bn, el lado opuesto an y la hipotenusa
1 a2n + b2n 2 1/2. Por consiguiente, la ecuación (E.8) se puede reescribir como
ancos nωt + bnsen nωt = 1 a2n + b2n 2 1/2 1 sen ϕncos nωt + cos ϕnsen nωt2 (E.9)
donde
an
ϕn = tan−1 (E.10)
bn
Sustituyendo la ecuación (E.9) en la ecuación (E.4), la serie también se puede escribir como
ao ∞
vo 1 t2 = + a Cn sen1 nωt + ϕn 2 (E.11)
2 n =1,2,c
donde
Cn y ϕn son la magnitud pico y el ángulo de retardo del n-ésimo componente armónico del
voltaje de salida vo(t), respectivamente.
Si el voltaje de salida tiene una simetría de media onda, el número de integraciones dentro
de todo el periodo se puede reducir de manera considerable. Una forma de onda tiene la
propiedad de simetría de media onda si satisface las siguientes condiciones:
vo 1 t2 = − vo at + b
T
(E.13)
2
o
vo 1 ωt2 = − vo 1 ωt + π2 (E.14)
En una forma de onda con simetría de media onda, la media onda negativa es la imagen a
espejo de la media onda positiva, pero con un desplazamiento de fase de T/2 (o π rad) con
respecto a la media onda positiva. Una forma de onda con simetría de media onda no contiene
armónicos pares (es decir, n = 2, 4, 6,...) y contiene sólo armónicos impares (es decir, n =
Apéndice E Análisis de Fourier A-25
1, 3, 5, . . .). Debido a la simetría de media onda, el valor promedio es cero (es decir, a o = 0).
Las ecuaciones (E.6), (E.7) y (E.11) se vuelven
T 2π
v 1 t2 cos nωt dt = v 1 ωt2 cos nωt d1 ωt2 ,
2 1
an = n = 1, 3, 5,c
T L0 o π L0 o
T 2π
v 1 t2 sen nωt dt = v 1 ωt2 sen nωt d1 ωt2 ,
2 1
bn = n = 1, 3, 5,c
T L0 o π L0 o
∞
vo 1 t2 = a Cn sen1 nωt + ϕn 2
n =1,3,5,c
Por lo general, con simetría de media onda, ao = an = 0, y con simetría de cuarto de onda,
ao = bn = 0.
Una forma de onda tiene la propiedad de simetría de cuarto de onda si satisface las
siguientes condiciones:
T
vo 1 t2 = − vo at + b (E.15)
4
π
vo 1 ωt2 = − vo aωt + b (E.16)
2
A P É N D I C E F
Transformación en un marco
de referencia
Hay dos tipos de transformaciones de variables trifásicas en los marcos d–q (directo y rotatorio
en cuadratura) y α–β (estacionario). Estas transformaciones pueden simplificar el análisis y
diseño de convertidores de potencia y propulsores de motores.
A-26
Apéndice F Transformación en un marco de referencia A-27
x–
xc (t1)
eje b
xb (t1)
xa xb xc
2
3 t
2
0 t 3
eje a
xa (t1) (estacionario)
t1 2
3
eje c
(a) Representación variable con el tiempo (b) Representación mediante vector espacial
FIGURA F.1
Representación mediante vector espacial de variables trifásicas.
La proyección ortogonal de las variables xa, xb y xc hasta los ejes dq da las variables trans-
formadas en el marco rotatorio dq. Es decir, la suma de todas las proyecciones sobre el eje d
como se muestra en la figura F.2, da la xd transformada como
eje q
eje b
xq
xb(t1)
2 xd eje d
2 3
3
eje a
xa (t1) (estacionario)
2
3
xc (t1)
FIGURA F.2
eje c Transformación del marco abc al marco dq.
A-28 Apéndice F Transformación en un marco de referencia
xa
x 2 cos θ cos 1 θ − 2π/32 cos 1 θ − 4π/32
c dd = c d C xb S (F.3)
xq 3 − sen θ − sen 1 θ − 2π/32 − sen 1 θ − 4π/32
xc
El factor 2/3 agrega arbitrariamente a la ecuación de modo que la magnitud de los voltajes bi-
fásicos sea igual a la de los voltajes trifásicos después de la transformación. La transformación
inversa conocida como transformación dq/abc se puede obtener mediante operaciones matri-
ciales. Las variables dq en el marco rotatorio se pueden volver a transformar en las variables
abc en el marco estacionario como sigue:
xa cos θ − sen θ
x
C xb S = C cos 1 θ − 2π/32 − sen 1 θ − 2π/32 S c d d (F.4)
xq
xc cos 1 θ − 4π/32 − sen 1 θ − 4π/32
u
La descomposición del vector espacial x en el marco de referencia rotatorio dq se muestra
u
en la figura F.3a. Si el vector x gira a la misma velocidad que la del marco dq, el ángulo del
u
vector φ entre x y el eje d es constante. Por consiguiente, los componentes de los ejes dq xd y
xq son variables de cd. Por consiguiente, las variables de ca trifásicas se pueden representar
mediante variables de cd bifásicas mediante una transformación abc/dq.
eje b eje q
x–
xq
xq xd
= tan–1
xd eje d
2
3 xd xq
2
eje a
3
2 (estacionario) 0
3
eje c
FIGURA F.3
Descomposición del vector espacial en el marco rotatorio dq.
Apéndice F Transformación en un marco de referencia A-29
xa
xd 2 1 − 1/2 − 1/2
c d = c d C xb S (F.5)
xq 3 0 13/2 − 13/2
xc
xa 1 0
x
C xb S = C − 1/2 13/2 S c d d (F.6)
xq
xc − 1/2 − 13/2
2 1 1
xa = axa − xb − xc b = xa (F.7)
3 2 2
Bibliografía
CAPÍTULO 1
2.7 IR1 = 22 mA, IR2 = 7 mA,
1.1 IRMS = 70.71 A, IPROM = 63.67 A R2 = 314.3 kΩ
1.2 IRMS = 50 A, IPROM = 31.83 A 2.8 ID1 = 140 A e ID2 = 50 A
1.3 IRMS = 63.27 A, IPROM = 20.83 A 2.9 ID1 = 200 A e ID2 = 110 A
1.4 IRMS = 63.25 A, IPROM = 40 A 2.10 R1 = 14 mΩ, R2 = 5.5 mΩ
1.5 IRMS = 57.04 A, IPROM = 36 A 2.11 R1 = 9.333 mΩ, R2 = 3.333 mΩ
1.6 IRMS = 36.52 A, IPROM = 20 A 2.12 VD1 = 2575 V, VD2 = 2425 V
2.13 VD1 = 5.375 V, VD2 = 4.625 V
CAPÍTULO 2
2.14 Iprom = − 2.04 A, Irms = 71.59 A,
2.1 (a) QRR = 1000 μC, 500 A a − 200 A
(b) IRR = 400 A 2.15 IRMS = 20.08 A, IPROM = 3.895 A,
2.2 (a) QRR = 6667 μC, Ip = 500 A
(b) IRR = 6667 A 2.16 IPROM = 23.276 A, Ip = 2988 A
2.3 pendiente, m = 8.333 * 10−12 C/A/s, 2.17 IRMS = 515.55 A, Ip = 12.84 A
t a = 3.333 μs, t b = 1.667 μs 2.18 (a) Iprom= 22.387 A,
2.4 (a) n = 7.799, (b) Ir1 = 16.77 A, Ir2 = 47.43 A,
(b) Is = 0.347 A Ir3 = 22.36 A, Irms = 55.05 A
2.5 (a) n = 5.725, 2.19 IPROM = 20 A, IRMS = 52.44 A
(b) Is = 0.03 A 2.20 IPROM = 44.512 A, IRMS1 = 180 A,
2.6 IR1 = 20 mA, IR2 = 12 mA, Ip = 1690 A
R2 = 166.67 kΩ 2.21 Ip = 10.2 kA, IRMS = 1125 A
R-1
R-2 Respuestas a problemas seleccionados
2.25 (a) ID = 46.809 A, (b) W = 7.121 J, 2.32 (a) s1 = − 15.51 * 103, s2 = − 64.49 * 103,
(c) di/dt = 33.85 kA/s A1 = − A2 = 2.245, α = 40 k,
ωo = 31.62 krad/s
2.26 i1 t2 = 22 − 12e −2000t A
(b) i(t) = A1 1 e s1t − e s2t 2
2.33 (a) A2 = 1.101, α = 4 k,
2.27 vC 1 t2 = I0 sen 1 ωot2
L
BC ωr = 99.92 krad/s,
− VS cos 1 ωot2 + VS (b) t 1 = 31.441 μs
vc(t) = e −αtA2 sen 1 ωrt2
2.28 Para la figura P2.28a,
2.34 Estado estable, Io = 11 A, W = 7.121 J
(a) i1 t2 = Vst>L,
2.35 (a) vD = 4200 V,
(b) di>dt = Vs >L,
(b) Io = 133.33 A,
(d) di>dt 1con t = 02 = Vs >L. (c) I o= = 6,67 A, (d) t 2 = 200 μs,
Para la figura P2.28b, (e) W = 1.333 J
Vs − Vo −t>RC 2.36 vD = 2.42 kV,
(a) i1 t2 = e ,
R (b) Io = 24.444 A,
di VS − Vo −t>RC (c) Io(pico) = 2.444 A,
(b) = e ,
dt R2C (d) t 2 = 500 μs, (e) W = 0.134 J
cos 6ωt − # # # b
2 4.10 RSA = 0.021°C>W
−
35 4.11 PB = 13.92 W
3.19 (a) Lcr = 15.64 mH, α = 16.43°, 4.12 (e) PT = 131.06 W
Irms =25.57 A, 4.13 (e) PT = 11.59 W
(b) α = 37.84°, Irms = 20.69 A 4.14 RSA = 8.18°K>W
3.20 Vca = Vm > 1 4 22 f RC2 4.15 (b) I = 13.33,
3.21 Le = 1.207 mH, Ce = 292.84 μF 4.16 (f) Ps = 1440 W
3.22 (b) L = 11.64 mH 4.17 (f) Ps = 0.844 W
3.23 (b) PF = 0.9, HF = 0.4834, 4.18 f máx = 3.871 kHz
(c) PF = 0.6366, HF = 1.211 4.19 (b) VCE = 3.4 V, (c) IC = 113.577 A
R-4 Respuestas a problemas seleccionados
15.9 (a) R = 3.048 Ω, (c) k = 0.428, 15.25 (a) Vqs = 179.63 V, Vds = 179.63 V,
(e) η = 76.22,, (f) PFs = 0.899 iqs = 125.196 6 − 71.89°,
15.10 (a) R = 8.19 Ω, (e) η = 76.22,, (b) ias = 125.196 6 − 71.89°,
(f) PFs = 0.899 ia = 360.82 6 108.6°
15.11 (a) R = 2.225 Ω, (c) k = 0.547, 15.26 (a) iqs = 0.137 A, ids = 9.806 A,
(d) η = 79.5,, (f) PFs = 0.855 ψm = 0.598 W vueltas ,
15.12 (c) α = 112°, (d) η = 95.35,, (b) Is = 18.93 A, (c) θT = 62.61°,
(e) PFs = 0.606 (d) Ksl = 0.3, ωsl = 5.859 rad/s
15.13 (c) α = 102°, (d) η = 95.35,, 15.27 (a) iqs = 0.137 A, ids = 9.806 A,
(e) PFs = 0.459 ψm = 0.598 W vueltas,
15.14 (b) Id = 116.49, (c) α = 102° (b) Is = 12.72 A, (c) θT = 52.26°,
15.15 (a) = 58.137 Hz, (d) Ksl = 0.3, ωsl = 3.936 rad/s
(b) ωm = 1524.5 rpm 15.28 (b) Ia = 116.83 A, (d) δ = − 22.56°,
15.16 (a) Td = 114.25 N # m, (e) Tp = 2574 N # m
(b) Cambio del par motor = 117.75 N # m 15.29 (a) δ = − 7.901°, (b) Vf = 177.32 V,
15.17 (a) Tm = 850.43 N # m, (c) Td = 212.21 N # m
(b) Tm = 850.43 N # m 15.30 (a) δ = − 3.67°,
15.18 (a) Tm = 479 N # m, (b) Ia = 7.76 A, ϴm = 88.33°,
(b) Tm = 305.53 N # m (c) PF = 0.029
15.19 (a) s = 0.08065, (c) ωm = 551.6 rpm, 15.31 Kb = 30.375, Kg = 18.848,
(d) Va = 138.62 V, (e) PFm = 0.6464 Ts = 0.016, Ks = 8.637
15.20 (b) s = 0.1755, (c) ωm = 618.4 rpm, 15.32 Kb = 30.375, Kg = 19.013,
(d) Va = 186.56 V, (e) PFm = 0.404 Ts = 0.016, Ks = 8.838
15.21 (a) Velocidad de deslizamiento ωslm = 46.11 rad/s, 15.33 (a) Tp = 60°, (b) SL = 10°
(c) Kvf = 2.24, (d) Vcd = 307.92 V
15.34 (a) Tp = 60°, (b) SL = 10°
15.22 (a) ωslm = 46.11 rad/s,
(c) Kvf = 1.813 (d) Vcd = 256.6 V 15.35 (a) TL = 72°, (b) SL = 18°
15.23 (a) K* = 0.027, (b) Ktg = 0.053, 15.36 (a) vm = 50 m/s, (b) Pd = 4 MW,
(c) Kf = 6, (d) Kvf = 2.041 (d) s = 0.042, (e) Pcu = 160 kW
15.24 (a) K* = 0.027, (b) Ktg = 0.053, 15.37 (a) vm = 50 m/s, (b) Pd = 10.5 MW,
(c) Kf = 6, (d) Kvf = 1.813 (d) s = 0.306, (e) Pcu = 4.62 M kW
Índice
A Carburo de silicio (SiC), 46
ETOs, 464
Acondicionamiento de potencia, 257 GTOs, 461
Aislamiento IGBTs, 173
compuerta optoacopladora, 199 JFETs, 153-155
de excitación de compuerta y base MOSFETs, 136
entre la fuente y la carga, 635 transistores, 136
transformación de pulsos, 490 Carga
Amortiguado senoidal, 62 de saturación, 163
Amortiguadores, 180 recuperada, 42
Análisis Ciclo de trabajo, 7, 214, 216
de Fourier, 969 Cicloconvertidores
transitorio, cd, 965 monofásicos, 577
Ángulo trifásicos, 580
de conmutación (o traslape), 124 Circuito
de desplazamiento, 92 críticamente amortiguado, 62
de extinción, 523 disparo, 135
de retardo, 506 LC, 58
factor de potencia, 92, 947 RC, 54
par motor, 770 RLC, 58
Armónicos sobreamortiguado, 62
de menor orden, 285 subamortiguado, 62
reducción, 335 topología, 296
Circuitos de disparo de tiristores, 489
Circuitos integrados
B alto voltaje, 828
Balanceo del voltaje del capacitor de enlace de cd, excitación de compuerta, 200
437 Circuitos integrados de excitación de compuerta, 200
Beta forzada, 160 para convertidores, 573
para propulsores de motores, 828
Compensación
C ángulo de fase, 624
en derivación, 606
Cambiadores de toma/conexión potencia reactiva, 433
monofásicos, 572 Compensadores
sincrónicos, 573 comparación de, 629
Capacitores conmutados por tiristor, 609, 617
cerámica, 128 controlados por tiristor, 608, 619
electrolíticos de aluminio, 128 de ángulo de fase, 624
película de ca, 127 de conmutación forzada, 620
supercapacitores, 129 en derivación, 606
tántalo sólido, 129 var estático, 612, 613, 621
I-1
I-2 Índice
E
Efecto G
de Miller, 162
periférico, 12 Ganancia de corriente, 157, 447
Electrónica de potencia, 2 base común, 447
aplicaciones de la, 2 GTOs, 457
diarios y conferencias sobre, 31 características de, 458
historia de la, 4 circuito amortiguador de, 480
I-4 Índice
I M
IGBTs, 173 Magnético(s)
Implementación de SVM, 334 circuitos, 845
Inductor diseño, 664
Cd, 668 saturación, 669
Interruptores MCTs, 466
bidireccionales, 557 Modelo de interruptor promediado, 275
características de, 15 Modelo SPICE
características ideales de, 15 BJT, 184
especificaciones de, 18 Diodo, 48
estáticos de ca, 9, 554 GTO, 484
estáticos de cd, 9 IGBT, 187
Inversores 7, 283, 362 MCT, 486
clase E, 394 MOSFET, 186
comparación de, 335 SITH, 486
conmutación por corriente cero, 398 tiristor, 482
conmutación por voltaje cero, 402 Modo de bloqueo, 82
control por voltaje, 305, 306, 316 Modulación
elevadores, 344 ancho de pulso, 214, 306, 524
en puente monofásicos, 289, 295, 960, 962 avanzada, 306
en puente trifásicos, 297 frecuencia, 214, 307
enlace de cd, 342 índice, 216, 329, 350, 527
fijador activo, 413 inyección armónica, 306
fuente de corriente, 340 por ancho de pulso
fuente de voltaje, 344 senoidal (SPWM), 306, 309, 317, 526
ganancia de, 283 senoidal modificado, 312
medio puente, 286 único, 304
modulados por ancho de pulso, 283 uniforme, 307
multinivel, 417, 420 por ancho de pulsos múltiples, 306
parámetros de desempeño de, 283 salida unipolar, 337
reductor−elevador, 347 sobre, 319, 332
resonantes en paralelo, 384 vector de referencia, 327
resonantes en serie de medio puente, 367, 373 Módulos
resonantes en serie de puente completo, 368, 371 inteligentes, 29
resonantes en serie, 362 potencia inteligente, 29
tipos de, 283 MOSFETs, 147
variables de enlace de cd, 342 características
Inversores multinivel, 417 de estado estable de, 147
capacitores volantes, 426 de conmutación de, 143
características de, 427 excitación de compuerta de, 137
comparación de, 418 modelo SPICE, 184
concepto de, 418 potencia, 137
de diodo fijador, 420 Motor de pasos
en cascada, 429 control, 818
tipos de, 420 de imán permanente, 821
Inversores resonantes, 362 de reluctancia variable, 818
clase E, 390 Motores
conmutación por corriente cero, 398 ca, 741
cd, 676
conmutación por voltaje cero, 402
de inducción lineales, 825
corriente inversa, 445
de reluctancia, 802
en paralelo, 384
conmutada, 803
en serie, 362
sin escobillas, 810
enlace de cd, 409
sincrónicos, 797
Índice I-5
Motores de cd Propulsores
características de, 677 ca, 741
características de magnetización de, 679 cd, 675, 797
control de campo de, 679 de velocidad variable, (VSD), 676
control de voltaje de, 679 Kramer estático, 755
de excitación independiente, 677 PMSM, 812
en serie, 680 Scherbius estático, 755
función de transferencia de lazo abierto, 710, 713 Propulsores de ca, 740
velocidad base de, 679 fuente de corriente, 773
Motores de inducción, 741 motores sincrónicos, 797
características de desempeño de, 743 Propulsores de cd, 676
carburo de silicio, 173 control
control de convertidor dual monofásico, 690
por corriente de, 770 dual trifásico, 695
por frecuencia de, 763 monofásico completo, 689
por potencia de deslizamiento de, 755 monofásico de media onda, 688
por voltaje del estator de, 750 trifásico completo, 694
por voltaje del rotor de, 754 trifásico de media onda, 694
por voltaje y frecuencia de 765 de lazo cerrado de, 709
por voltaje, corriente y frecuencia de, 776 de semiconvertidor trifásico, 694
debilitamiento de campo de, 764 monofásico, 686
lineales, 825 por lazo de fase sincronizada, 730
Motores sincrónicos, 797 por microcomputadora de, 732
control de lazo cerrado de, 808 por troceador, 698
de imán permanente, 805 trifásico, 694
de polos salientes, 801 Propulsores troceadores, 698
de reluctancia, 802 control de frenado
de rotor cilíndrico, 798 regenerativo de, 700
motores de reluctancia conmutados y, 803 reostático de, 703
control de potencia de, 698
dos/cuatro cuadrantes, 705
Protecciones, 907
O di/dt, 479, 480
Onda casi cuadrada, 388 Transformador de pulsos, 199, 490
Optoacopladores, 199, 489
R
P Reactancia
conmutación, 124
Par motor corriente circulante, 511
ángulo de, 799 sincrónica, 797
crítico o par máximo desarrollado, 747, 800 Rectificadores, 80
desarrollado, 744 clase E, 394
velocidad, 745 comparación de, 105
Parámetros de desempeño, 12 controlados, 8, 504
controladores de voltaje de ca, 554 diseño del circuito, 108
convertidor cd-cd, 227 eficiencia, 81
diodo rectificador, 80 elevadores, 256
inversores, 283 en estrella multifásicos, 94
Periodo de tanque, 412 en puente, 83
Potencia de deslizamiento, 755 ventajas y desventajas, 106
Propulsor monofásicos de onda completa, 82
Kramer estático, 755 con carga altamente inductiva, 92
Scherbius estático, 755 con carga RL, 85
I-6 Índice
A +B A − B
sen A + sen B = 2 sen cos
2 2
A +B A − B
sen A − sen B = 2 cos sen
2 2
A +B A − B
cos A + cos B = 2 cos cos
2 2
A +B B − A
cos A − cos B = 2 sen cos
2 2
[cos 1 A − B 2 − cos 1 A + B 2 ]
1
sen A sen B =
2
[cos 1 A − B 2 + cos 1 A + B 2 ]
1
cos A cos B =
2
[sen 1 A − B 2 + sen 1 A + B 2 ]
1
sen A cos B =
2
cos nx
sen nx dx = −
L n
x sen 2nx
sen2 nx dx = −
L 2 4n
FUNCIONES DE USO COMÚN
sen 1 m − n 2 x sen 1 m + n 2 x
sen mx sen nx dx = −
21 m − n 2 21 m + n 2
para m n
L
sen nx
cos nx dx =
L n
x sen 2nx
cos2 nx dx = +
L 2 4n
sen 1 m − n 2 x sen 1 m + n 2 x
cos mx cos nx dx = +
21 m − n 2 21 m + n 2
para m n
L
sen2 nx
sen nx cos nx dx =
L 2n
cos 1 m − n 2 x cos 1 m + n 2 x
sen mx cos nx dx = −
21 m − n 2 21 m + n 2
para m n
L
r &NQMFBVONÊUPEPBTDFOEFOUFFOMVHBSEFVOPEFTDFOEFOUFFTEFDJS
EFTQVÊT
de estudiar los dispositivos se presentan las especificaciones del convertidor
antes de considerar las técnicas de conversión.
r $POTJEFSBFMEFTBSSPMMPEFEJTQPTJUJWPTEFDBSCVSPEFTJMJDJP
r 1SFTFOUBMPTNPEFMPTQSPNFEJBEPSFTEFDPOWFSUJEPSFTDEDE
r "NQMÎBMBTTFDDJPOFTTPCSFUÊDOJDBEFQVOUBEFNPEVMBDJÓOQPSWFDUPSFTQBDJBM
r &YQBOEFMPTNÊUPEPTEFDPOUSPMUBOUPBMPTFYDJUBEPSFTEFDEDPNPBMPTEFDB
r "HSFHBFYQMJDBDJPOFTBMPMBSHPEFMUFYUP
En la página Web del libro encontrará material adicional, tanto en inglés como en
español, sobre circuitos trifásicos y magnéticos, y sobre funciones de conmutación,
así como una introducción a la energía renovable y a los circuitos de excitación de
compuerta.
1BSBNBZPSJOGPSNBDJÓOWJTJUF
www.pearsonenespanol.com/rashid
ISBN 978-607-32-3325-5
Visítenos en:
www.pearsonenespañol.com